Jihočeská Pravda, leden 1968 (XXIV/1-25)

1968-01-02 / No. 1

fPokračování z 1. strany] pokrokovou kulturu a uměni, na to, co může prospět socia­lismu, i co obohacuje náš ži­vot 1 práci. V naší zahraničně politic­ké koncepci provádíme poli­tiku mírového soužití, jež je založena na míru a překoná­vání nebezpečí války, na přá­telství národů, na podpoře všeho pokrokového, na úsilí o růst sil socialismu. Politiku mírového soužití ovšem nechápeme tak, že mlč­ky budeme přihlížet k tomu, co imperialistické velmoci pro­vádějí proti zájmům lidského pokroku, proti malým náro­dům, jak to vidíme na pří­klad ve Vietnamu. Spojené státy americké tu svými vá­lečnými činy porušují mezi­národní mírové zásady a svou imperialistickou vůli prosazu­jí válečnou agresí. Mírové soužití sí nepředsta­vujeme ani tak, že by mohlo dojít ke smíření mezi buržo­­asní a socialistickou ideologií. Proto nadále povedeme ote­vřený ideový boj a současně chceme svými výsledky na všech úsecích — od výroby až po vědu, kulturu, umění, uvědomění lidu — dokázat přednosti socialismu. To všechno musíme mít na zřeteli, když uvažujeme o dal­ších krocích, které máme uči­nit, abychom rozvíjeli naši so­cialistickou společnost Když pří využívání dosavadních zkušeností hledáme nové ce­sty, jež by vedly k dalšímu hmotnému 1 duchovnímu obo­hacování naší společností. Není a nebude to lehká ce­sta. Je proto třeba, aby tímto vědomím se každý člo­s věk podle svých znalostí, sil a schopností — ať už pracu­je v závodě, v zemědělství, úřadě, čí na vědeckém pra­covišti — aktivně podílel svý­mi náměty a návrhy na řeše­ní našich problémů. Socialis­mus potřebuje, aby se lidé uvědoměle zamýšleli nad po­litickými, státními, hospodář­skými i kulturními záležitost­mi. Potřebuje, aby se přímo zúčastňovali jejich řešení. Ta­ková iniciativa pomůže Komu­nistické straně Českosloven­ska v plnění její úlohy ve­doucí síly v Národní frontě a ve státě. Pomůže vládě re­publiky, národním výborům, Slovenské národní radě i Ná­rodnímu shromáždění v plně­ní Jejich odpovědných úkolů. Vstupujeme do roku 1968, na který připadají výročí udá­lostí, které byly významné pro vytvoření naší republiky a pro její socialistické zamě­ření. V říjnu 1918 po staletích poroby obnovila se samostat­nost obou naších národů, a to ve společném státě Čechů a Slováků — Československé republice. Byl to velký po­krok v našem národním a spo­lečenském vývoji, což naše komunistická strana vždy vy­zdvihovala. Předmnichovská republika však, jako republika kapitali­stická, v níž vládu měla v rukou fakticky česká velko­­buržoasie, nedovedla ani ne­chtěla řešit životní problémy pracujícího lidu. Nesplnila ani naděje slovenského národa na skutečnou rovnoprávnost všestranný rozvoj a nakonec a nebyla ani s to zabezpečit nezávislost země před útokem hitlerovského Německa. Byla to jedině Komunistická stra­na Československa, která ze svých třídních pozic důsledně bojovala za zájmy dělnické třídy, pracujících, za národní práva i za nezávislost repu­bliky. Stačí připomenout ko­munistický program povzne­sení slovenského národa, po­stoj komunistů v tragických dnech mnichovského diktátu i jejich boj za národní svo­bodu proti fašistickým oku­pantům. Proto bylo logické, že po osvobození naší republiky So­větskou armádou chtěli děl­níci, rolníci, inteligence po všech předchozích zkušeno­stech, aby opět svobodná re­publika byla republikou so­ciálně i národnostně spraved­livou, směřující k socialismu. Zde je také důvod, proč se lid postavil za politiku naší komunistické strany. V této nové republice Ko­munistická strana Českoslo­venska udělala všechno pro to, aby do důsledků byla zabez­pečena politická, ekonomická i kulturní rovnoprávnost obou národů í pracujících ostatních národností, aby se plně zú­častnili na rozvoji celé repu­bliky. Dnes můžeme říci, že i Slo­vensko žije novým životem. Jeho lid je rovnoprávný českým lidem. Slovenský ná­s rod se rozvíjí v národním i socialistickém duchu a rych­lými kroky jde ve všech smě­rech kupředu. Také občané jiných národ­ností mají možnosti žít a roz­víjet se na rovnoprávných zá­sadách včetně své kultury 1 tradic. Právě pevné bratrství a přá­telství, spojení sil I spoluprá­ce Čechů a Slováků i lidu dal­ších národností u nás — Ma­ďarů, Poláků i Ukrajinců — i při výstavbě jednotného státu ekonomiky, je neobyčejně důležitým a velkým úspěchem naší socialistické cesty. Tuto svornou spolupráci musíme déle upevňovat, protože to Je jen a jen ku prospěchu nás všech. Neobyčejně významnou udá­lostí nadcházejícího roku je také dvacáté výročí Února. Vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru 1948 bude v našich dějinách vždy zapsáno jako velké revoluční politic­ké hnutí, jež definitivně roz­hodlo o vývoji Českosloven­ské republiky k socialismu, Pod vedením komunistické strany se tehdy pozdvihla dělnická třída a spolu s ní jako její spojenci a pomocní­ci, velká většina rolníků a in­teligence, aby řekli své slovo ke snahám politicky zprofa­nované reakční buržoasie, kte­rá chtěla provést pravicový puč a obrátit vývoj republiky zpět ke kapitalismu. Tímto jednoznačným vystou­pením byl reakční nápor od­ražen a s konečnou platností se otevřela cesta k socialis­mu. V těch -dnech vytvořená jednota dělnické třídy a pra­cujícího rolnictva i inteligen­ce, jejímž výrazem byla obro­zená Národní fronta Čechů a Slováků, se stala, základnou, o niž se Komunistická strana Československa opírala při uskutečňování velikých my­šlenek socialismu. V letošním roce také pů­jdeme k volbám do zastupi­telských orgánů — národních výborů, Slovenské národní ra­dy i Národního shromáždění. Nové zásady, podle nichž se volby budou konat, jsou dal­ším krokem v prohlubování socialistické demokracie a zá­leží na všech voličích, aby vybírali a zvolili do svých za­stupitelských orgánů ty nej­lepší, nejschopnější, sociali­sticky nejuvědomělejší před­stavitele, jimž zájem lidu, re­publiky a socialismu je nade­vše. Znovu zdůrazňuji, že prová­díme taková opatření, jež ve­dou k růstu pravomoci a od­povědnosti všech zastupitel­ských orgánů, které budou muset daleko více než dosud samostatně rozhodovat. Mno­hé z toho, co dříve bylo pra­vomocí nadřízených orgánů, mají nyní ve svých rukou okresní, městské i místní ná­rodní výbory, a proto také bu­dou muset za svou činnost mnohem bezprostředněji od­povídat svým voličům. Vážení spoluobčané, soudruzi, dovolte mi ještě několik slov k našemu hospodářské­mu vývoji. Mnoho se hovoří 0 minulém i současném stavu našeho hospodářství. Loni jsme hospodařili jíž zčásti po­dle zdokonalené soustavy, po novém a lépe než v předcho­zích létech. Je nesporné, že jsme dosáhli jak v roce 1966, tak hlavně v minulém roce určitých dobrých výsledků — 1 když řada problémů trvá. Především se zvýšil národní důchod, a to nemalou záslu­hou pracujících v zeměděl­ství. Půjde-li i letos hospo­dářský vývoj po této vzestup­né cestě, mohli bychom do­sáhnout ještě lepších výsled­ků. Nechci být přílišný optimi­sta, ale ani pesimista. Dívám se na naši situaci i perspek­tivy střízlivě. Chceme-li dobře uspokojovat potřeby lidí, úspěšně prodávat, a to neje­nom na domácím, ale i na zahraničním trhu, který je pro nás neobyčejně důležitý — pak musíme pochopit, že vše závisí na tom, jak budeme hospodařit, jak a za kolik bu­deme vyrábět, na jaké tech­nické úrovni a jak kvalitní výrobky budeme nabízet na domácím i zahraničním trhu. Jak využijeme naší půdy k to­mu, abychom z ní dostali co nejvíce zemědělských výrob­ků a nemuseli nakupovat na zahraničním trhu tolik potra­vin. To vše je základ, na kte­rém spočívá další růst naší životní úrovně. Jistě jste četli usnesení ústředního výboru Komuni­stické strany Československa, který projednal v prosinci ná­rodohospodářský plán na le­tošní rok a výhledy do roku 1970. Plán na rok 1968 je ná­ročný, počítá s dalším růstem výroby i národního důchodu. Je v něm i řada opatření, jež se dotýkají také životní úrov­ně. Bude-li vývoj národního důchodu letos alespoň takový jako loni a podaří-li se řešení některých klíčových hospo­dářských problémů, pak by­chom prodloužili mateřskou dovolenou, zvýšili nízké pen­ze, přistoupili k dalšímu zkra­cování pracovní doby a pěti­dennímu pracovnímu týdnu. V letošním roce již také přikročíme k postupnému od­straňování disproporcí, které dosud existují mezi velkoob­chodními a maloobchodními cenami. Odstraňování těchto deformací je ekonomickou nutností a nelze se přitom vy­hnout ani úpravám maloob­chodních cen. Některé bude nutno zvýšit — aby na ně stát trvale nedoplácel — jinde, kde je rozdíl mezi velkoobchod­ní cenou a maloobchodní ce­nou neúměrně veliký, bude nutno maloobchodní ceny sní­žit. Nechceme přitom připustit snížení životní úrovně, najmě lidí s nižším příjmem a rodin s větším počtem dětí. Proto vcelku — při zdokonalování sortimentu a kvality výrobků — počítáme jen opravdu s minimálním růstem celkové hladiny maloobchodních cen a s tím, že bude zásadně pře­výšen růstem průměrných mezd pracujících. I když zá­kladem příjmů má být mzda či plat, jsme si vědomi, že naše společnost a její stát musí zabezpečovat potřeby li­dí i ze společenských pro­středků, musí provádět i so­ciální politiku. Proto mimo ji­né budou v blízké době zvý­šeny dětské přídavky, aby­chom pomohli zejména rodi­nám s více dětmi. Radou opa­tření chceme také urychlit splnění programu bytové vý­stavby. Ve svých hospodářských plánech počítáme s dalším rozvojem průmyslu, přičemž za hlavní směr dnes považu­jeme jeho modernizaci a re­konstrukci, protože v mno­hých závodech je výrobní za­řízení zastaralé. To pochopitelně nesmí za­střít vážný úkol přednostní­ho rozvoje Slovenska, které ještě nedosahuje průměrné ekonomické úrovně českých krajů. Není zde plně využito pracovních sil a dalších mož­ností, přičemž růst obyvatel­stva je větší než v českých krajích. Máme-li využít možností, které Slovensko má, je po­třeba, abychom urychlili je­ho hospodářský rozvoj, zvýši­li zaměstnanost, a to jak lep­ším a vhodnějším využíváním dosavadních kapacit, tak i re­konstrukcemi a modernizací i výstavbou potřebných nových závodů. Bude to jen ku pro­spěchu celkového rozvoje na­ší ekonomiky a společenské­ho bohatství. Podobná opatře­ní musíme zabezpečit i v dal­ších místech republiky, kte­rá v hospodářském rozvoji zůstala pozadu za druhými oblastmi. To se týká hlavně nohraničí. Zdůrazňuji, že nenabízíme žádná těšínská jablíčka, jak se o tom někdy hovoří, ale máme zcela konkrétní zámě­ry. Rozsah jejich uskutečnění ovšem závisí na výsledcích v národním hospodářství i na snaze všech, kdož — ať v ja­kékoli funkci — za jeho roz­voj odpovídají. Ve svých úvahách o tom, jak dále postupovat, musíme také pamatovat na zabezpeče­ní obrany republiky. Stále musíme věnovat značnou část z národního důchodu na vy­bavení našich ozbrojených sil, protože dosavadní vývoj ve světě nedává takové záruky, abychom se mohli domnívat, že mír Je natrvalo zachován. Vede se agresivní válka ve Vietnamu, I ale k válečnému střetnutí' došlo i na Blízkém východě, napětí je i v jiných oblastech. My, kteří jsme prožili faši­stickou okupaci, nemůžeme přehlížet ani to, že bezpro­středně v našem sousedství v západním Německu se znovu zvedají militaristické a revan­­šistické hlasy. Sílí zde proje­vy neonacismu, který v pod­statě ve svém programu má podobné cíle, jako měla Hit­lerova fašistická strana. V zá­­padoněmeckých školách se dnes mladí lidé učí docela jinak o minulé válce — o tom, jak vznikla, probíhala a skončila — než jak tomu sku­tečně bylo. Německá spolko­vá republika, která již dnes má silnou armádu, se rovněž, dožaduje, aby měla vlastní jaderné zbraně. To nás pocho­pitelně znepokojuje, a proto musíme zabezpečovat obranu naší vlasti. Vážení spoluobčané, soudruzi, přátelé! Vstupujeme do roku, němž nás čeká mnoho práce v a také významné politické události. Bude to rok, jehož výsledky bezesporu ovlivní celý další vývoj republiky. Snažme se, abychom každý svou prací co nejvíce přispě­li k upevnění naší socialistic­ké vlasti, jednoty lidu, k dal­šímu všestrannému rozvoji společnosti a k vytvoření no­vých zdrojů našeho bohat­ství. Přispějme svou činností k dalšímu zvýšení vážnosti jmé­na naší republiky ve světě, k zesílení jejího postavení. Přispějme k prohloubení přá­telství a sjíojenectví se So­větským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. Pomá­hejme svou činností k rozvoji pokrokových snah všeho lid­stva. Nejsme velká země, ale po­krokoví lidé ve světě nás zna­jí a naší vnitřní a zahranič­ní politiky si váží. Vědí, že stojíme na straně těch, kdož bojují za pokrok, za svobodu národů, za sociální spravedl­nost. Ještě jednou vám všem, dra­zí spoluobčané, přeji mnoho úspěchů, mnoho radosti ve vašem životě i v životě va­šich blízkých. Přejme si vši­chni společně, abychom za rok žili radostněji a spokojeněji. Přejme si, aby naše republika vzkvétala ku prospěchu nás všech a my žili v míru. Novoroční projev presidenta republiky MMa ANTONÍNA NOVOTNÉHO >/vwvwwwwv>^ POHLED DO KALENDÁŘE Víte oněm všechno? Osmašedesátý, který právě začal, je znovu po čtyřech letech rokem přestupným. Má celkem 386 kalendářních dnů, z toho pouze (pochopitelné, že bez vaší dovolené) 281 dnů pracovních. V roce 1968 Je 52 nedělí, 26 volných so­bot a sedm svátků. V novém roce už také neplatí zásada, že je volná každá sudá sobo­ta, neboť se přechází na liché soboty; první tedy bude již 6. ledna. Této záměně se při­způsobí též prodejny státního a družstevního obchodu i ve­řejná nřeDrava osob. -ář­ ■ ze zápisníku reportéra Nový rok, šest hodin ráno. Město spí, všude klid, jen tu a tam je vidět osamělého chodce. Cesta ze služby ne­bo silvestrovských oslav. Kaž­dý pospíchá, aby byl co nej­dříve v posteli. Jsme v kanceláři dozorčího Krajské správy VB. „Hezký no­vý rok, soudruhu kapitáne," oslovujeme dozorčího. „Začal dobře, zatím nemáme hlášení o žádném vážném porušení po­řádku," odpovídá kpt. Václav Smažík, který má shodou okol­ností v posledních letech už počtvrté službu na Silvestra. „Znovu se přesvědčíme o si­tuaci." Zvoní telefony, pátráme po případech poslední noci roku. V Českém Krumlově na silnici u Porákova mostu směrem na České Budějovice si nějací vý­tržníci udělali z nových směro­vých ukazatelů terč. Šest jich poškodili. Zatím se po pacha­telích pátrá. Na záchytnou protialkoholní stanici dostali dva případy. Před druhou hodinou ráno na­šla hlídka VB v podloubí na českobudějovickém Žižkově ná­městí muže. Oslavoval tak, že úplně ztratil pojem o světě. Nebyl schopný udělat ani krok. Dostáváme se na druhý ko­nec kraje. Při taneční zábavě v Malšicích u Tábora ztropil pod vlivem alkoholu hrubou výtržnost jedenadvacetiletý mla­dík. Poškodil zařízení hostince, znečistil oděv několika obča­nům a příslušníkům bezpečnos­ti sprostě nadával. V poutech musel být odvezen na zá­chytku. Také v autě cestou do Č. Budějovic řádil jako pomi­nutý. Pokračujeme dál. Příjemnější zprávu máme z českobudějo­vické telefonní centrály: Silves­trovská noc byla pro spojařky rušná. Mnoho práce měly ze­jména od půlnoci do tří ho­din ráno. Jak nám řekla sou­družka Anna Smetanová, všich­ni byli vlídní a příjemní. „Kaž­dý, kdo žádal o telefonní spo­jeni, přidal novoroční gratula ci. Všem děkujeme." Nejradostnějši zjištění je z krajské nemocnice. Tam se na Silvestra před jedenáctou večer narodil paní Miloslavě Kober­­nové z Vidova chlapeček. Prv­ním letošním novorozenětem je holčička paní Věry Jindrové z Mladého. No Nový rok dopo­ledne dala život rovněž holčič­ce paní Marie Honzíkové z Č. Budějovic. Blahopřejeme I Řidiči byli ve sváteční dny opatrní. Deník VB je až na malé drobnůstky zcela prázdný. Drobných, veselých i méně radostných případů bylo samo­zřejmě víc. Termín uzávěrky novin je příliš krátký a všech ny věci nelze zaznamenat. Do­pisuji poslední řádky. V sazár­­ně čekají další rukopisy. Zaví­rám poznámkový blok. První sváteční služba v novém roce končí. Máme před sebou dalších 365 dnů. Přejeme si, aby pro a všechny byly opravdu šťastné spokojené. Jaké opravdu budou, záleží především na každém z nás. A. JAKEŠ případy poslední noci 0 Průmyslových závodů v po­hraničí přibývá. Svědčí o tom statistika přírůstku pracovní­ků. Z celkového krajského přírůstku osob pracujících v průmyslových závodech při­padá za posledních pět let na pohraniční okresy plných 31 procent. • Mezi podniky, které před­časně splnily plánované úko ly minulého roku, patři Odě­vy Písek. Silvestra mohli je ho zaměstnanci oslavit 28. prosince. • Za posledních pět let se zvýšil počet pracujících průmyslu v jihočeském kraji v o 9400 osob. Přesto však zů­stává náš kra] v množství obyvatel zaměstnaných v prň myslu za celostátním průmě­rem. 9 Čtyři duby staré více než 400 roků jsou ozdobou polesí Jemčina na Jindřichohradec­­ku. V dolní části měří obvod kmene každého z těchto ve­likánů přes tři metry. • Podle zprávy poslední re­vize hospodaření ONV v č Krumlově došlo v okrese k dalšímu rozvoji hospodářství národních výborů. Závady by ly v evidenci základních pro středků a inventarizaci. Nemoc, například angína, si nevybírá. Ani v dětském domově. A když nejsou ro­diče, znamená to zůstat sám ve veliké ložnici. Kluci jsou venku. Saska Cybrik jiný domov než ten v Domově v Nemysli na Táborskú ne má a nezná. Je jako jíně děti. Hravý, mily, chápavý. Jen jeho tmavé oči jsou o něco hlubší a tázavější. Za to však ale angina ne­může .., rmm- PRAHA — 8.05 Koncert z gra­mofonových desek — 9.30 Me­lodie, které se často vracejí — 10.00 Vysílání pro dětí. V dob­rém jsme se sešli — 11.10 Ho­voříme s rodiči — 12.05 K dob ré pohodě — 14.30 My jsme malí řemeslníci a naše řemes­lo je: Kominík — 16.00 Nejmi lejší pohádka. O hloupém Peci­válovi — 17.05 Melodie podve­čera — 17.30 Ekonomie kolem nás — 18.00 Svět očima zahra­ničních zpravodajů — 19.45 Dia­log s doprovodem děl (hra) — 22.00 Svět dnes večer. ČESKOSLOVENSKO - 9.00 Do mim — 12.30 Polední koncert — 13.00 Pozor, zatáčka — 14.05 Krásy mistrů — 15.00 Mlkroíó rum — 17.30 Kolotoč — 18.40 Věčně zpívají lesy (četba) — 19.30 Magazín zajímavostí — 21.19 Komentář — 21.15 Dnes hrají . — 23.10 Noční koncert TELEVIZE — 8.50 Cyklón za­číná v noci (opak.) — 10.05 Svět 1967 (opak.) - 11.05 Měs ta a lidé ~- 11 55 TVŠ — Zr cadlo moudrosti (pro 7. roč. ZDŠ) — 16.20 TV klub ruštiny — 6 — 16.55 Medvěd a víla (pohádka) — 17.55 TJ Gottwal dov—Tesla Pardubice (hokej) — 20.25 Kdo co ví (soutěž) — 21.25 Motoristé, na mlnutkul — Bude oblačno, místy sněhové přeháňky, ranní teploty —4 až —6 stupňů, odpolední kolem nuly.I

Next