Jihočeská Pravda, únor 1971 (XXVII/26-49)

1971-02-23 / No. 45

PŘED XIV. SJEZDEM KS Kdybych měl charakterizovat padesátiletý zápas KSČ za naplnění ideálů socialismu a komunismu, zápas za vy­řešení základních otázek naší společnosti, pak celou tuto padesátiletou historii KSČ bych nazval údobím, které bylo naplněno slavnými činy i dramatickými událostmi. Bylo a vždy bude tomu tak proto, že celá existente naši strany, a tím i smysl života a práce každého komunisty, je naplněna úsilím o přetváření poznaného světa. Šumava v nástupu Z této historie musíme hledat poučení k řešení no­vých úkolů i problémů dneš­ka. Na jedno však nesmíme nikdy zapomínat. Tato histo­rie nás také učí, že strana vždy vítězila, když základním rysem každé stranické orga­nizace, každého komunisty byl naprostý soulad mezi slovy a činy. Dnes po úspěšném překo­nání krizového stavu v letech 1968—69 máme k tomu tu nejlepší příležitost. Zamysle­me se tedy nad tím, jak vy­užít možností ještě účinněji objasňovat dokument o „Po­učení" z tohoto krizového vý­voje ve straně i společnosti právě nyní, v době výročních členských schůzí, které jsou přípravou ke svolání okres­ních a krajských konferencí a XIV. sjezdu KSČ. Nové vedení ÚV KSČ na­stoupilo správný kurs. To, že jsme svedli ostrý politický zápas ve straně před zraky celého národa, současně ře­šili ekonomické problémy, to umožnilo, aby pracující po­znali, kdo je vedl do kata­strofy, a na druhé straně, ja­ká politika novým vedením KSČ je jim předkládána. dé Denně jsme svědky, jak li­i na našem oborovém podniku Státních statků Šu­mava chtějí naplnit slova Pro­volán! ÚV KSČ k 50. výročí založení strany činorodou, obětavou prací. Základním kritériem na celém oborovém podniku je pro naše lidi vy­rábět víc, ať' už masa, mléka, či ostatních produktů. Napří­klad u mléka srovnán! s rokem dochází ve 1970 ke zvýšení výroby o 6,4 procen­ta, což představuje asi 2,5 miliónu litrů mléka. Mnohem složitější situace nastává u zajištění produkce masa. Tím, že máme omeze­ný limit ve výrobě brojlerů, jsme nuceni se rychle pře­orientovat na výrobu vepřo­vého a hovězího masa. Záslu­hou našich pracujících se dobře rozvíjí socialistické soutěžení za splnění těchto náročných úkolů a příklady z Hněvanova, první No­vých Hradů, Vyššího Brodu a dalších statků jsou před­zvěstí, že i naši lidé na Šu­mavě úkoly tohoto jubilejní­ho roku čestně splní. Jejich slib je začátkem k činu. Slibují to proto, že do ÚV KSČ budou bezpochyby zvoleni zásadoví a poctiví členové strany, v nichž bude mít celá strana záruku, že naše společnost dosáhne pro­porcionálního rozvoje celého národního hospodářství. Za takovou politiku se an­gažují všichni, kdož to s na­ší socialistickou společností myslí upřímně. Ing. VOJTĚCH KREPS, ředitel Oborového podniku Státních statků Šumava 5 llllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll Komu fandí ženy? Možná, že jste se dívali na reportážní záběr z návště­vy soudruhů Husáka a Strou­­gala ve Východočeském kraji, který v • neděli večer vysílala televize. Zřejmě vám nikomu neuniklo, jak tito nejvyšší straničtí představitelé byli všude vřele uvítáni... Nevím, jak na koho, ale na mne nejvíce zapůsobilo, když v jedné dílně závodu přistou­pila k soudruhu Husákovi prostá dělnice a řekla mu: „Soudruhu Husáku, my, ženy, vám fandíme ...“ Zcela prostá slova — my vám fandímeI Myslím si, že snad lépe to říci nemohla, neboř ženy opravdu fandi současné principiální, vprav­dě dělnické a lidské politice komunistické strany a jejího vedení. Vždyť právě ženy, matky, nejcitelněji pocítily nesmyslnost a nebezpečnost hazardérské politiky stranic­kého a státního vedení v ne­dávných krizových letech. Tehdy se strachem uléhaly, se strachem vstávaly, co zlé­ho přinese den, co přinese tmavá noc, co bude s jejich muži, s dětmi. Dnes opět na­bývají jistotu. Proto říkají — my vám fandíme. Kdyby ■ přišli tito předsta­vitelé strany do kteréhokoliv závodu jihočeského kraje, zřejmě by dostali od Jihoče­sek stejné ujištění — sou­druzi, děláte to dobře, my vám držíme palce, my vám fandíme! -ak- Na manipulačním skladu Lesního závodu v Hluboké nad Vltavou loupají „do béla" vlákninu, která je určena na export, pracovnice Růžena Faýtlová a Anna Říhová. Dře­vo zbavují kůry elektrickým drhlíkem a některé části loupají ručně. Za měsíc opra­cují přes 120 kubíků. Na snímku A. Říhová při ručním loupání. Snímek JAROMÍR ZUMR -----------------------------------------------> Nová projekční technika C. BUDĚJOVICE (hy) — V le tošním roce dostane většina škol v Jihočeském kraji nové pro­jekční přístroje na tzv. Super­­osmimilimetrový film. Jejich vý­hody jsou zřejmé na prvn* po­hled. Celý promítací přístroj ne­ní větší jak magnetofon a na obsluhu je ještě jednodušší. Ovládá se pouze jedním tlačít­kem. Film se dá promítat za normálního osvětlení, takže od­padá rušení výuky. 77POUČENÍ 77 HLAVNÍM NÁMĚTEM KONFERENCÍ CS. STRANY SOCIALISTICKÉ Okresní konference Čs. strany socialistické, ktoré v současné době probíhají v Jihočeském kraji, uzavírají důležitou etapu konsolidačního procesu a jsou současně nástupem k další aktivizaci míst­ních organizací a členů této strany v okresech. Dosavadní průběh konferencí, kterých se jako hosté účastní zástupci Národní fronty, dokumen­tuje plnou podporu linií ústředního výboru Čs. strany socialistické i závěrům celostátní konfe­rence Národní fronty. Naprostá většina diskutu­jících s plným zájmem hovoří k aktuálním pro­blémům, vážně se zamýšlí nad minulostí a vlast­ní poznatky uplatňuje v současné práci. V této souvislosti hovoří o Poučení z krizového vývoje po XIII. sjezdu KSČ, které chápou jednoznačně jako dokument, platný nejen pro komunisty. Při­tom se klade 'důraz na to, aby Poučení z mi­nulého vývoje se projevilo hlavně v každodenní práci a jednání lidí, aby se chyby už neopako­valy. Vysoce se hodnotí průběh a závěry celostátní konference Národní fronty. Příslušníci Čs. strany socialistické v Jihočeském kraji vidí v Národní frontě, při respektování vedoucí úlohy KSČ, po­třebnou základnu, umožňující všem poctivým občanům podílet se na tvorbě, realizaci a kon­trole politiky nejen ve státě, ale i v kraji, okre­sech 3 místech. Na konkrétních příkladech v jed­notlivých okresech se kladně oceňují výsledky budování, což však nebrání ve věcné a upřím­né kritice nedostatků, které brzdí rychlejší a úspěšnější rozvoj naší socialistické společnosti. Okresní a místní organizace i jednotliví členové informují na konferencích také o uzavřených i splněných závazcích, o své činnosti na praco­vištích, v národních výborech a společenských organizacích Národní fronty. Prokazují tak, že stranu nechápou jako cíl, ale jako prostředek k vlastní aktivní účasti na budování vyspělé so­cialistické společnosti. —jh— Turistikou za kšeftem ^0 V minulých dnech byl krajským soudem v Českých Budějovicích uzavřen případ, tý­kající se trestné činnosti italského státního příslušníka Alvise G. a českobudějovických občanů manželů Jaroslava a Larisy D. Jmenovaní byli obžalováni pro trestné činy speku­ láce, ohrožení devizového hospodářství a porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, čehož se dopouštěli v letech 1968 až 1970. Využívali zejména situace v krizo­­vém období, kdy došlo k nežádoucímu uvolnění mezistátního styku, aby pašovali devi­­zy, zlato a prováděli i jiné nezákonné machinace. • Manželé Jaroslav a Larisa D. seznámili se v roce 1966 náhodně s italským státním příslušníkem Alvise G., který tehdy projížděl Českými Bu­dějovicemi. Navázali vzájem­né styky. V letech 1968 až 1970 přijel A. G. několikrát s rodinou do ČSSR a rovněž manželé D. dvakrát navštívili rodinu G. v Rimini. Těchto cest zneužili k nezákonným devizovým a jiným machina­­cím.Tak vyvezli z ČSSR do Itá­lie nelegálně nejméně 150 g slitkového zlata, které tehdy měla L. D. ukryto v podprsen­ce. Kromě toho vyvezli dám­ský kožich a několik vyšíva­ných deček. Zlato a ostatní vyvezené věci v Itálii prodali a z takto získaných lir zapla­tili opravy ojetého automobi­lu Ford—Anglia, který jim G. daroval. Také Alvise G. nejezdil do ČSSR s holýma rukama. Na­příklad dovezl výrobky ze zlata v ceně nejméně za 52 558 korun za tím účelem, aby je zde manželé D. rozpro­dali. Aby nepřišli ani oni zkrátka, dohodl se s nimi, že to, co při rozprodej! dostanou nad 100 Kčs za gram, bude je­jich ziskem. Nebyl to zisk ne­patrný, neboť za jeden gram požadovali 150 Kčs. • Ze soudní síně Některé z těchto zlatých předmětů — zlaté prsteny, náušnice, přívěsky a hodinky — se pak v srpnu 1970 poku­sil A. G. opět ilegálně převézt zpátky do Itálie, přičemž ne­opomenul přibalit různé sta­rožitnosti v celkové hodnotě 7780 Kčs. K tomu však nedo­šlo. Na pobočce celnice Cheb— Pomezí nad Ohří byl kontro­lován a zjistilo se, že k celní kontrole přihlásil pouze 35 korun, zatímco v odkládacím prostoru mezi předními se­dadly vozu byla nalezena částka 4000 korun. Při pro­hlídce se našlo také ilegálně vyvážené zlato a starožitnosti, které G. ukryl ve svém auto­mobilu na různých místech, například obrazy na podlaze vozu pod ochrannými kober­ci apod. Kromě toho byly při domovní prohlídce manželů D. zajištěny další starožitnosti v hodnotě 25165 Kčs, které zde měl G. připraveny k od­vozu. Krajský soud v Českých Bu­dějovicích, který v minulých dnech rozhodoval o odvolání okresního prokurátora a ob­žalovaných, rozhodl, že každý z obžalovaných si odpyká šest měsíců odnětí svobody. Kro­mě toho jim uložil peněžité tresty, a to A. G. v částce 10 000 Kčs, Jaroslavu D. 12 000 korun a Larise D. 8000 korun. Současně propadly ve pro­spěch státu zabavené věci včetně částky 4000 Kčs, která byla zajištěna u Alvise G. při celní prohlídce. U Alvise' G. bylo navíc vysloveno, že po odpykání trestu bude vyhoš­těn z území ČSSR. Každý turista, který přijíždí do ČSSR s čistými úmysly, je u nás zajisté vítán. Na druhé straně je však třeba rázně se vypořádat s těmi jedinci, kte­ří těchto možností využívají k trestné činnosti, namířené proti našemu devizovému hos­podářství anebo k jiným ma­chinacím. Takoví „turisté" jsou u nás nežádoucí, byť by to byl ředitel továrny, jako v tomto případě pan Alvise G. Platí to ovšem i pro naše občany, kteří by z pouhé chamtivosti podobným způso­bem zneužívali svých styků s cizími státními příslušníky. SOVĚTSKÁ ARMÁDA VŽDY S LIDEM (Dokončení ze str. 1) umíráním najbližších přátel, soudruhů. Těžko se na to vzpomíná. A když se vzpomíná, pak i ty nej­nepatrnější světlé vzpomínky se tím spíše váží. —★— Únor 1943. Mrazy přes 30 stupňů Celsia. Dotkneš se ru­kou pancíře tanku, necháš na něm kůži. A boje neutuchaly; nepřetržitě den a noc. Den a noc jako na obrovských jat­kách jsme přemílali tankovými pásy „neporazitelnou SS tan­kovou elitu" Hitlerovu. Vše, naše myšlenky i činy, se sou­středilo k jedinému — vysvo­bodit Leningrad a jeho hrdin­ný lid, dokázat, že víra národa v jeho armádu je opodstatně­ná, že Rudá armáda je vítěz­nou armádou. V oněch dnech sovětský lid pomáhal své armádě, aby to­hoto vítězství u Leningradu do­byla. Dával jí vše, co potřebo­vala, dával vše, cg měl. Vzpomínám, jak jednou k naší tankové jednotce přijela delegace pracujících s dárky. Před nastoupenou jednotkou vystupovala žena. Všem nám mohla být má­mou a mezi tankisty stáli muži se šedinami ve vlasech. Jako rozkaz vlastí zněla její slova: „Věříme vám, synové naši! Vě­říme, že osvobodíte Leningrad. Věříme, že zachráníte hrdinný leningradský lid. Nechť naše dárky vám dodají sil, odvahy a statečnosti.“ Viděl jsem mnoho strastí ve válce. Jedna z nejotřesnějších je, když muž-voják, který den­ně hledí vstříc smrti, pláče. Viděl jsem plakat muže-vojáky. Ne jednoho, celou jednotku. Tankisté, kteří denně viděli smrt, kteří za několik hodin půjdou do boje, plakali. Jeden z nás, ten nejstarší, mnohým mohl být tátou, vy­stoupil, přišel k té ženě, uklo­nil se jí, jako by se klaněl svému lidu, políbil ji za nás za všechny. A potom jí řekl: „Děkujeme, mámo, za lásku, za péči. Ale ty dárky nepatři nám. Zatím si je nezasloužíme. Odvezte je do Leningradu dě­tem a vyřiďte tam, ve městě, nechť nás čekají, že přijdeme. I kdybychom fašisty měli škrtit vlastníma rukama. Ale Lenin­grad bude svobodný, bude vol­ný. Byl, je a bude sovětský!" Když jsme nakládali dárky zpět do auta, viděl jsem, že jich bylo více než na počátku. Až později jserr» se od svých tankistů dozvěděl pravdu. Vše, co bylo k jídlu v tancích, vše chlapci odeslali do Leningra­du dětem. „My to vydržíme, soudruhu poručíku! Dětem je třeba po­moci, aby se nás .dočkaly," —'‘ Tak zněla jejich odpověď na otázku, proč tak učinili. —★— Již 27 let uběhlo od těch strašných bojů za osvobození Leningradu. Vyrostla již nová generace a jako by tomu bylo včera. Nikdy nelze zapomenout na slova ruské mámy, jež jako vlast přikazovala zničit fašisty z Leningradu, jako nelze za­pomenout ani na lásku a slzy odvážného ruského tankisty u Leningradu k dětem, k těm, kteří dnes žijí a budují komu­nismus v Sovětském svazu. Láska lidu k jeho armádě, láska armády ke svému lidu — v tom spočívá zdroj síly a ne­přemožitelnosti Sovětské armá­dy, jejíž 53. výročí sovětský lid a s ním celé pokrokové lidstvo dnes oslavuje. Generálmajor EDUARD JIRÁK To bylou Leningradu... Na samém konci kraje "Také v městečku na roz­* hraní dvou krajů a tři okresů, v Mladé Vožici, oží­vá činnost Socialistického svazu mládeže. Na svém prv­ním sezení 15 prvních členů projednalo plán činnosti na letošní l. pololetí. Pro děv­čata uspořádá M V SSM kurs pletení, vybaví si klubovnu, kterou získal od městského národního výboru a uskuteč­ní i další akce. Předsedkyní organizace mladých v měs­tečku na samém konci kraje je prodavačka Jednoty s. Li­buše Jandová. IfbwJ, Přljiždíme-li ke Kaplicl od Českých Budějovic, nemůže­me přehlédnout velké sta­veniště nového závodu Jiho­českých strojíren ve Veleší­­ně. Po dokončení v roce 1972 poskytne nejen další pracovní příležitosti obča­nům z Kaplice a okolí, ale přiláká i nové obyvatele. Bude pro ně zapotřebí vy­stavět nové byty, a opravit staré, nevyhovující. Za dvacet pět let socia­listického státu postavili v Kaplici 641 bytů, zatímco do roku 1945 v průběhu šesti set let jen 561. Celkové rozdělení podle velikosti ukazuje bytů na jedné straně nutnost výstav­by garsoniér pro svobodné a staré lidi, ale na druhé straně i výstavbu bytů pro vícečlenné rodiny. r Hy­ • O HOSPODAŘENI V LOŇ­SKÉM ROCE jednali v minu­lém týdnu vedoucí pracovni­ci Státního statku v Nové Bys­třici. Na základě rozboru eko­nomických výsledků přijali opatření ke splnění náročné­ho výrobního plánu v roce 1971. • NÁKLADEM 185 TISÍC KO­RUN adaptuje MNV v Hůrkách starší budovu. Rekonstrukcí objektu získá obec pěkný ki­nosál. V příštím měsíci dokon­čí brigádnicí adaptaci Interié­ru místní lidové knihovny. Iiuii:ih![ii;i;i.iu»:iu • Čtenářský koutek zřídila v hlavní hale školy ZDŠ v Nové Včelnici. Žáci mají k' dispozici nejen dětské časo­­pisy, ale také Svět socialis­mu, Jihočeskou pravdu a další denní tisk. • O úloze KSČ v dělnickém hnutí uspořádají národní vý­bory u příležitosti 50. výro­čí založení strany téměř 350 přednášek. Zasloužilí členo­vé strany budou na toto té­ma besedovat s mládeží. • O zpestření jídelníčku ä větší atraktivnost ve výběru jídel se snaží v jindřicho­hradeckém hotelu Grand. Ačkoliv jde o podnik druhé cenové skupiny, mohou si zde návštěvníci poručit sta­ročeský bramborák, topinku s vejci a sýrem nebo bram­borák se salámem. Blížící se turistická sezóna užitečnost nápadu jistě potvrdí. PISECKO 0 • PO DVOULETÉ ODMLCE se znovu ozvalo pravidelné vysílání okresní relace roz­hlasu po drátě. Občané mís­ta Písku, Milevska a Proti­vína se tak budou dovídat - nejnovější zprávy z okresu. Rybářům začíná jaro Rybáři si' v letošní zimě ani na chvilku neodpočinuli. Ale teď, přestože ještě neskončil únor, je práce docela jinak baví a těší. Není divu, protože právě v těchto dnech jsou přímými svědky pro­buzení života v přírodě. V líhni Hejlíček jindřichohradeckého Stát­ního rybářství se ve speciálních láhvích začaly maréní jikry pře­měňovat na rybí potěr. Kulení, jak tomuto zázraku přírody rybáři říkají, bude pokračovat zhruba do poloviny tohoto týdne. Téměř milión embryí fišmajstři již vysadili do produkčních rybníků, další „strčí“ pod led dnes, zítra, pozítří... Celkem získají dva milióny 400 tisíc „nití“, část jich poskytnou sesterskému závodu v Třeboni. Za zmínku stojí, že vyexpedovali v lednu půldruhého miliónu jiker i do SSSR. (sch)

Next