Jihočeská Pravda, květen 1975 (XXXI/102-126)
1975-05-01 / No. 102
Ať žije T. máj - ať vzkvétá naše vlast Ve znamení internacionalismu Letolni májové oslavy se konají ve znameni 30. výroči světodějné porážky německého fašismu a 30. výroči osvobozeni Československa Sovětskou armádou. Jsou významné i tím, že současně vzpomínáme 85. výročí vzniku tohoto svátku mezinárodní solidarity dělnické třídy a pracujícího lidu celého světa. První máj je od svého počátku v roce 1890 revolučním, bojovým dnem pracujících a jejich inspirující přehíídkou. Zásady, které vyložili Marx a Engels v Komunistickém manifestu, jeho výzva „Proletáři všech zemi, spojte sel" byly hlavním obsahem těchto oslav mezinárodni solidarity proletariátu. Dějiny 1. máje jsou dějinami organizovaného dělnického hnuti. Jeho samotné počátky v jižních Čechách byly naplněny nesmírným zbidačováním a vykořisťováním pracujících mas. Boj dělnictva byl u nás obzvláště tvrdý. Ve dvojnásobné míře se projevily nezaměstnanost, bída a hlad v zaostalých podmínkách kraje. Těžké poměry vládly v jeho nejchudších částech - v pohraničí. Husitské revolučni tradice burcovaly pracující, neboť jižní Čechy jsou pevně spjaty s tímto revolučním hnutím, největši vzpourou lidu proti feudálnímu řádu a s prvním pokusem v dějinách o vybudováni sociálně spravedlivé společnosti. Dějinná úloha „zbavit pracujícího člověka vykořisťováni" byla rozřešena vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce a Komunistickou stranou Sovětského svazu, založenou V. I. Leninem. V období první světové války a po jejím skončení zrada vůdců sociálni demokracie na proletářském internacionalismu a revolučni přiklad ruských dělníků byly pro náš pracující lid poučením, že potřebuje stranu nového typu - komunistickou stranu. V procesu diferenciace proti oportunismu a revizionismu, při formováni revolučního jádra se do čela sociálně demokratické levice v jižních Čechách postavili zkušeni organizátoři dělnického hnutí Antonin Janoušek, Bedřich Šťastný, Jaroslav Kuna, dělnice Marie Vydrová, železničář Josef Jindra a další vytvořili organizační předpoklady pro založeni komunistické strany. V roce 1921 v květnu, v den ustavujícího sjezdu KSČ, pracovalo na českém jihu 93 základníčh organizaci komunistické strany. Na památném V. sjezdu KSČ v roce 1929 příchod nového Gottwaldova vedeni do čela strany byl podnětem k soustředěni jejich zdravých sil a k přípravě komunistů pro nadcházející zápasy. Myšlenka proletářského internacionalismu je nerozlučně spojena s bojem za mír. Poprvé se požadavek v podobě hesla „Mír národům" objevuje při 1. máji roku 1900. Sociálně demokratická levice v roce 1920 požadovala mír se sovětským Ruskem. Později v roce 1924 májové heslo „Pryč s válkou - ať žije revolučni boj" bylo přísně zakázaným heslem. V roce 1938 KSČ za podpory nejširšíen mas vystupňovala svůj boj za lidovou obranu republiky, za uznáni a pevné spojenectví se Sovětským svazem. Věrolomná zrada československé buržoazie po smutně proslulé mnichovské dohodě v předvečer druhé světové války nezlomila bojovného ducha dělnické třídy a jejího předvoje KSČ. Byli to komunisté, kteři po celou dobu války za nesmírně těžkých podmínek okupace drželi vysoko prapor internacionalismu, bojovali a organizovali boj za osvobození naši vlasti, naplněni hlubokým přesvědčením o vítězství Sovětského svazu. Prvního května 1945, kdy bylo veřejně šířeno poslední ilegálni číslo Rudého práva, již stála vítězná Sovětská armáda hluboko v československém území. 5. května se zvedl český lid a 9. května přišla pomoc, naše osvoboditelka slavná Sovětská armáda. To byl nejkrásnějši ze všech májů, naplněný radosti a vítězstvím. Byla to dělnická třída vedená komunistickou stranou, která v národní frontě ovlivnila směr vývoje socialismu v osvobozené vlasti. Teprve Vitězný únor 1948 jednoznačně potvrdil nastoupenou cestu budování socialismu. Jeho vymoženosti byly uhájeny díky nezištné internacionálni pomoci v roce 1968. Za krátkou dobu 54 let existence Komunistické strany Československa dosáhl náš lid velkých historických vítězství. Porazil buržoazii, svrhl kapitalistický řád, stal se pánem ve své vlasti, vybudoval socialismus a úspěšně plní generálni linii XIV. sjezdu KSČ. Pracující, poučeni událostmi z let 1968, proto aktivně podporují vystoupení soudruha Gustáva Husáka na zasedání ÚV NF. Závěry zasedání ÚV KSČ v oblasti sociálni politiky a důchodového zabezpečeni jsou podnětem k úsilí za trvalý rozvoj společenské výroby a politickovýchovné práce. V těchto dnech byly například uzavřeny sdružené socialistické závazky na důležitých stavbách lázni Třeboň, telekomunikační budovy, elektrorozvodný Dasný a další se připravuji. V průmyslu a zemědělství převažuje pozitivní vývoj za I. čtvrtletí letošního roku. Náš lid může s hrdosti přehlížet výsledky své práce, kterých dosáhl pod vedením KSČ. Může s důvěrou hledět do budoucna. Čest a sláva vynikajícím pracovníkům, vítězům socialistických soutěži, nositelům vyznamenáni a Rudých praporů za trvalé pracovní výsledky a socialistický přístup k práci I V čele s KSČ, v bratrském spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi za další rozvoj socialismu v naší vlasti I JOSEF BLAHA, člen předsednictva a tajemník JKV KSČ Kresba zasloužili) umélec Karel STEHLÍK PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ - SPOJTE SE! ČTVRTEČNÍ 1. 5.1975 Číslo 102 Ročník XXXI Cena 70 hal. ■ ORGÁN JIHOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ ■ Udíleni nejvyššich státnich vyznamenání SLAVNOSTNÍ CHVÍLE NA HRADĚ PRAHA (CTK) — VLADISLAVSKÝ SÄL PRAŽSKÉHO HŘADO SE STAL VČERA, JAKO JlZ TRADIČNÉ PŘED SVÁTKEM PRACE, MlSTEM SLAVNOSTNÍHO UDÍLENI NEJVYSSlCH STÁTNÍCH VYZNAMENANÍ A STÁTNÍCH CEN KLEMENTA GOTTWALDA. Na návrh ústředního výboru Komunistické strany Československa, ústředního výboru Národní fronty, vlády československé socialistické republiky, vlád české a Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů propůjčil prezident republiky k 1. květnu 1975 čestný titul hrdlng socialistické práce s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce, Řády republiky, Řády rudé zástavy, Rády Vítězného února a Řády práce 199 kolektivům a jednotlivcům. Dalším 21 udělil prezident ČSSR za vynikajíc! tvůrčí výkony státní ceny Klementa Gottwalda s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda a 11 tvůrčích pracovníků prohlásil národními umělci. Přesně v 10 hodin zaujali místa v čestném předsednictvu generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a další členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. Slavnostního aktu se zúčastnili rovněž představitelé Federálního shromážděni, vlády, stran a organizaci Národní fronty a další činitelé. Mezi hosty byli rovněž představitelé zastupitelských úřadů socialistických zemi v ČSSR a zahraniční delegace, které přijely do Československa na oslavy 1. máje. Hlavni projev přednesl předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal. Po Jeho projevu začalo slavnostní udílení vyznamenání a cen nejlepšlm pracovníkům. Zdůvodnění Jejich zásluh přednesl tajemník ŰRO Ladislav Jašík. Nejvyššl vyznamenáni, čestný titul hrdina socialistické práce, Řády republiky, Řády rudé zástavy, Řády Vítězného února, diplomy s jmenováním národním umělcem, Rády práce a státní ceny Klementa Gottwalda předali jednotlivcům a kolektivům generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal, další členové předsednictva ÚV KSČ a resortní ministři. Jménem vyznamenaných poděkoval ústřednímu výboru KSČ, prezidentu republiky, vládě ČSSR, ústřednímu výboru Národní fronty a Ústřední radě odborů hrdina socialistická práce Zdeněk Mánek. Slavnostní akt ve Vladislavském sále zakončila Píseň práce. V reprezentačních místnostech Pražského hradu se potom konala přátelská beseda, na niž se s vyznamenanými a jejich rodinnými příslušníky setkali generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a další členové a kandidáti předsednictva ÚV KSČ a ostatní představitelé našeho politického a veřejného života. Přijetí u G. Husáka PRAHA (CTK) — Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák přijal včera nového mimořádného a zplnomocněného velvyslancb Polské lidové republiky v Československu Jana Mitregu. V srdečném soudrulském rozhovoru byly zdůrazněny tradiční bratrské svazky mezi lidem obon našich zemi a bylo konstatováno, že json vytvořeny všechny předpoklady pro to, aby se i v budoucnosti vztahy pevného přátelství a spojenectví a všestranné spolupráce dále rozvíjely a prohlubovaly. Soudruh Husák popřál novému velvyslanci mnoho úspěchů v jeho práci pro další upevněni vzájemných vztahů mezi bratrskými národy socialistického Československa a Polské lidové republiky. Prvomájová anketa Jihočeské pravdy Je to náš velký svátek Třicet let je historicky velmi krátká doba a přece pro nás, kteří jsme tuto dobu prožili a v ni žijeme, je to doba velká, v niž nastaly vpravdě převratné revoluční změny. Změny, u jejichž zrodu stálo vítězství slavné Rudé armády nad nenáviděným fašismem, změny, které jsou výsledkem zásadové politiky Komunistické strany Československa, výsledkem obětavé práce našeho lidu. V naší anketě jsme položili lidem různého povolání pouhé dvě otázky: 1. JAK JSTE PROZIVAL(A) 1. MÄJ PŘED TŘICETI LETY? 2. CO POVAZUJETE V UPLYNULÉM TŘICETILETÍ ZA NEJSILNÉjSl ZAZlTEK? JAN OSOUCH, mistr, základni závod Sfinx, Č. Budějovice: 1. Pracoval Jsem jako klempíř v jedné továrně v Radotlně u Prahy. Tradici dělnických Prvních májů jsme toho roku uchovali. Nejlépe to v Reportáži psané na oprátce vyjádřil Julius Fučík: „Desetkrát, dvacetkrát jsem viděl pochodovat vojska revoluce na májových přehlídkách a bylo to slavné. Ale teprve v boji oceníš sílu této armády a jak je nepřemožitelná.“ Znali jsme už provolání radotlnského národního výboru k občanům. Týden před pátým květnem oznamoval, že přejímá správu obce do svých rukou a hlásí se ke košické vládě. Věděli jsme, že se blíži povstání. Co si nejvíce pamatuji z májových dnů? Do našeho závodu, řízeného fašisty, dopravili kamarádi večer 4. května tři uprchlé vězně. Jeden byl Rus, druhý Polák, třetí Francouz. Odvedl jsem je do sklepa a umožnil jim, aby se vykoupali a převlékli. Pátého května revoluční gardy u nás v Radotlně odzbrojily německou posádku a obsadily nejdůležitějšl objekty. Na zámečku v Třebotovictch se nám již moment překvapeni nepodařil. Vyvázl jsem z toho s ukořistěnou puškou, kamarádi beze zbrani. V dalších dnech a hodinách Jsme se snažili zabránit nástupu nacistických vojenských sil zvenčí proti hlavnímu městu. Stavěli jsme barikády, i (Pokračováni na str. 3) Jako vzácnou relikvtí uchovává Jan Osouch snímek ze svého rozhovoru s maršálem SSSR Jeremenkem.