Jihočeská Pravda, květen 1975 (XXXI/102-126)

1975-05-01 / No. 102

Ať žije T. máj - ať vzkvétá naše vlast Ve znamení internacionalismu Letolni májové oslavy se konají ve znameni 30. výroči světodějné porážky německého fašis­mu a 30. výroči osvobozeni Československa So­větskou armádou. Jsou významné i tím, že sou­časně vzpomínáme 85. výročí vzniku tohoto svátku mezinárodní solidarity dělnické třídy a pracujícího lidu celého světa. První máj je od svého počátku v roce 1890 revolučním, bojovým dnem pracujících a jejich inspirující přehíídkou. Zásady, které vyložili Marx a Engels v Komunistickém manifestu, jeho vý­zva „Proletáři všech zemi, spojte sel" byly hlav­ním obsahem těchto oslav mezinárodni solida­rity proletariátu. Dějiny 1. máje jsou dějinami organizovaného dělnického hnuti. Jeho samotné počátky v jižních Čechách by­ly naplněny nesmírným zbidačováním a vykořis­ťováním pracujících mas. Boj dělnictva byl u nás obzvláště tvrdý. Ve dvojnásobné míře se projevily nezaměstnanost, bída a hlad v zaosta­lých podmínkách kraje. Těžké poměry vládly v jeho nejchudších částech - v pohraničí. Husitské revolučni tradice burcovaly pracující, neboť jižní Čechy jsou pevně spjaty s tímto re­volučním hnutím, největši vzpourou lidu proti feudálnímu řádu a s prvním pokusem v dějinách o vybudováni sociálně spravedlivé společnosti. Dějinná úloha „zbavit pracujícího člověka vykořisťováni" byla rozřešena vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce a Komunistickou stranou Sovětského svazu, založenou V. I. Leni­nem. V období první světové války a po jejím skončení zrada vůdců sociálni demokracie na proletářském internacionalismu a revolučni při­klad ruských dělníků byly pro náš pracující lid poučením, že potřebuje stranu nového typu - komunistickou stranu. V procesu diferenciace proti oportunismu a revizionismu, při formováni revolučního jádra se do čela sociálně demokratické levice v jižních Čechách postavili zkušeni organizátoři dělnické­ho hnutí Antonin Janoušek, Bedřich Šťastný, Ja­roslav Kuna, dělnice Marie Vydrová, železničář Josef Jindra a další vytvořili organizační před­poklady pro založeni komunistické strany. V ro­ce 1921 v květnu, v den ustavujícího sjezdu KSČ, pracovalo na českém jihu 93 základníčh orga­nizaci komunistické strany. Na památném V. sjezdu KSČ v roce 1929 příchod nového Gottwaldova vedeni do čela strany byl podnětem k soustředěni jejich zdra­vých sil a k přípravě komunistů pro nadcháze­jící zápasy. Myšlenka proletářského internacionalismu je nerozlučně spojena s bojem za mír. Poprvé se požadavek v podobě hesla „Mír národům" ob­jevuje při 1. máji roku 1900. Sociálně demokra­tická levice v roce 1920 požadovala mír se so­větským Ruskem. Později v roce 1924 májové heslo „Pryč s válkou - ať žije revolučni boj" bylo přísně zakázaným heslem. V roce 1938 KSČ za podpory nejširšíen mas vystupňovala svůj boj za lidovou obranu republiky, za uznáni a pev­né spojenectví se Sovětským svazem. Věrolomná zrada československé buržoazie po smutně proslulé mnichovské dohodě v předvečer druhé světové války nezlomila bojovného ducha dělnické třídy a jejího předvoje KSČ. Byli to komunisté, kteři po celou dobu války za nesmír­ně těžkých podmínek okupace drželi vysoko pra­por internacionalismu, bojovali a organizovali boj za osvobození naši vlasti, naplněni hlubo­kým přesvědčením o vítězství Sovětského svazu. Prvního května 1945, kdy bylo veřejně šířeno poslední ilegálni číslo Rudého práva, již stála vítězná Sovětská armáda hluboko v českoslo­venském území. 5. května se zvedl český lid a 9. května přišla pomoc, naše osvoboditelka slavná Sovětská armáda. To byl nejkrásnějši ze všech májů, naplněný radosti a vítězstvím. Byla to dělnická třída vedená komunistickou stranou, která v národní frontě ovlivnila směr vývoje socialismu v osvobozené vlasti. Teprve Vitězný únor 1948 jednoznačně potvr­dil nastoupenou cestu budování socialismu. Jeho vymoženosti byly uhájeny díky nezištné interna­cionálni pomoci v roce 1968. Za krátkou dobu 54 let existence Komunistické strany Československa dosáhl náš lid velkých historických vítězství. Porazil buržoazii, svrhl ka­pitalistický řád, stal se pánem ve své vlasti, vy­budoval socialismus a úspěšně plní generálni li­nii XIV. sjezdu KSČ. Pracující, poučeni událostmi z let 1968, proto aktivně podporují vystoupení soudruha Gustáva Husáka na zasedání ÚV NF. Závěry zasedání ÚV KSČ v oblasti sociálni politiky a důchodového zabezpečeni jsou podnětem k úsilí za trvalý roz­voj společenské výroby a politickovýchovné prá­ce. V těchto dnech byly například uzavřeny sdru­žené socialistické závazky na důležitých stav­bách lázni Třeboň, telekomunikační budovy, elektrorozvodný Dasný a další se připravuji. V průmyslu a zemědělství převažuje pozitivní vý­voj za I. čtvrtletí letošního roku. Náš lid může s hrdosti přehlížet výsledky své práce, kterých dosáhl pod vedením KSČ. Může s důvěrou hle­dět do budoucna. Čest a sláva vynikajícím pracovníkům, vítě­zům socialistických soutěži, nositelům vyzname­náni a Rudých praporů za trvalé pracovní vý­sledky a socialistický přístup k práci I V čele s KSČ, v bratrském spojenectví se So­větským svazem a ostatními socialistickými ze­měmi za další rozvoj socialismu v naší vlasti I JOSEF BLAHA, člen předsednictva a tajemník JKV KSČ Kresba zasloužili) umélec Karel STEHLÍK PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ - SPOJTE SE! ČTVRTEČNÍ 1. 5.1975 Číslo 102 Ročník XXXI Cena 70 hal. ■ ORGÁN JIHOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ ■ Udíleni nejvyššich státnich vyznamenání SLAVNOSTNÍ CHVÍLE NA HRADĚ PRAHA (CTK) — VLADISLAVSKÝ SÄL PRAŽSKÉHO HŘADO SE STAL VČERA, JAKO JlZ TRA­DIČNÉ PŘED SVÁTKEM PRACE, MlSTEM SLAVNOSTNÍHO UDÍLENI NEJVYSSlCH STÁTNÍCH VY­ZNAMENANÍ A STÁTNÍCH CEN KLEMENTA GOTTWALDA. Na návrh ústředního výboru Komunistické strany Českoslo­venska, ústředního výboru Ná­rodní fronty, vlády českoslo­venské socialistické republiky, vlád české a Slovenské socia­listické republiky a Ústřední rady odborů propůjčil prezi­dent republiky k 1. květnu 1975 čestný titul hrdlng socialistic­ké práce s právem nosit Zla­tou hvězdu hrdiny socialistic­ké práce, Řády republiky, Řá­dy rudé zástavy, Rády Vítězné­ho února a Řády práce 199 kolektivům a jednotlivcům. Dalším 21 udělil prezident ČSSR za vynikajíc! tvůrčí vý­kony státní ceny Klementa Gottwalda s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda a 11 tvůrčích pra­covníků prohlásil národními umělci. Přesně v 10 hodin zaujali místa v čestném předsednic­tvu generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a další členové předsednictva a se­kretariátu ÚV KSČ. Slavnostního aktu se zúčast­nili rovněž představitelé Fede­rálního shromážděni, vlády, stran a organizaci Národní fronty a další činitelé. Mezi hosty byli rovněž představite­lé zastupitelských úřadů so­cialistických zemi v ČSSR a zahraniční delegace, které při­jely do Československa na oslavy 1. máje. Hlavni projev přednesl před­seda vlády ČSSR Lubomír Strougal. Po Jeho projevu začalo slav­nostní udílení vyznamenání a cen nejlepšlm pracovníkům. Zdůvodnění Jejich zásluh před­nesl tajemník ŰRO Ladislav Jašík. Nejvyššl vyznamenáni, čest­ný titul hrdina socialistické práce, Řády republiky, Řády rudé zástavy, Řády Vítězného února, diplomy s jmenováním národním umělcem, Rády prá­ce a státní ceny Klementa Gott­walda předali jednotlivcům a kolektivům generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, před­seda vlády ČSSR Lubomír Strougal, další členové před­sednictva ÚV KSČ a resortní ministři. Jménem vyznamenaných po­děkoval ústřednímu výboru KSČ, prezidentu republiky, vlá­dě ČSSR, ústřednímu výboru Národní fronty a Ústřední ra­dě odborů hrdina socialistická práce Zdeněk Mánek. Slavnostní akt ve Vladislav­ském sále zakončila Píseň práce. V reprezentačních míst­nostech Pražského hradu se potom konala přátelská bese­da, na niž se s vyznamenaný­mi a jejich rodinnými přísluš­níky setkali generální tajem­ník ÚV KSČ Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a další členové a kan­didáti předsednictva ÚV KSČ a ostatní představitelé našeho politického a veřejného živo­ta. Přijetí u G. Husáka PRAHA (CTK) — Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Hu­sák přijal včera nového mi­mořádného a zplnomocněného velvyslancb Polské lidové re­publiky v Československu Ja­na Mitregu. V srdečném soudrulském rozhovoru byly zdůrazněny tradiční bratrské svazky me­zi lidem obon našich zemi a bylo konstatováno, že json vy­tvořeny všechny předpoklady pro to, aby se i v budoucnos­ti vztahy pevného přátelství a spojenectví a všestranné spo­lupráce dále rozvíjely a pro­hlubovaly. Soudruh Husák popřál no­vému velvyslanci mnoho úspě­chů v jeho práci pro další upevněni vzájemných vztahů mezi bratrskými národy socia­listického Československa a Polské lidové republiky. Prvomájová anketa Jihočeské pravdy Je to náš velký svátek Třicet let je historicky velmi krátká doba a přece pro nás, kteří jsme tuto dobu prožili a v ni žijeme, je to doba velká, v niž nastaly vpravdě převratné revoluční změny. Změny, u je­jichž zrodu stálo vítězství slavné Rudé armády nad nenáviděným fašismem, změny, které jsou výsledkem zásadové politiky Komunistické strany Československa, výsledkem obětavé práce našeho lidu. V naší anketě jsme položili lidem různého povolání pouhé dvě otázky: 1. JAK JSTE PROZIVAL(A) 1. MÄJ PŘED TŘICETI LETY? 2. CO POVAZUJETE V UPLYNULÉM TŘICETILETÍ ZA NEJSILNÉjSl ZAZlTEK? JAN OSOUCH, mistr, základni závod Sfinx, Č. Budějovice: 1. Pracoval Jsem jako klempíř v jedné to­várně v Radotlně u Prahy. Tradici dělnic­kých Prvních májů jsme toho roku uchovali. Nejlépe to v Reportáži psané na oprátce vy­jádřil Julius Fučík: „Desetkrát, dvacetkrát jsem viděl pochodovat vojska revoluce na májových přehlídkách a bylo to slavné. Ale teprve v boji oceníš sílu této armády a jak je nepřemožitelná.“ Znali jsme už provolání radotlnského ná­rodního výboru k občanům. Týden před pá­tým květnem oznamoval, že přejímá správu obce do svých rukou a hlásí se ke košické vládě. Věděli jsme, že se blíži povstání. Co si nejvíce pamatuji z má­jových dnů? Do našeho závo­du, řízeného fašisty, dopravili kamarádi večer 4. května tři uprchlé vězně. Jeden byl Rus, druhý Polák, třetí Francouz. Odvedl jsem je do sklepa a umožnil jim, aby se vykoupa­li a převlékli. Pátého května revoluční gardy u nás v Rado­­tlně odzbrojily německou po­sádku a obsadily nejdůležitěj­­šl objekty. Na zámečku v Tře­­botovictch se nám již moment překvapeni nepodařil. Vyvázl jsem z toho s ukořistěnou puš­kou, kamarádi beze zbrani. V dalších dnech a hodinách Jsme se snažili zabránit ná­stupu nacistických vojenských sil zvenčí proti hlavnímu měs­tu. Stavěli jsme barikády, i (Pokračováni na str. 3) Jako vzácnou relikvtí uchovává Jan Osouch sní­mek ze svého rozhovoru s maršálem SSSR Jere­­menkem.

Next