Katolické Noviny, 1970 (XXII/1-52)

1970-05-31 / No. 22

BOHOSLUŽBA SLOVA CTENÍ 1 PATĚ KNIHY MOJŽÍŠOVY. Toto praví Hospodin: Zachovávej den sobotní a svět ho, Jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den Je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci, ant ty, ani tvůj syn a tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá otro­­kyně, ant tvůj býk a tvůj osel, žádný tvůj dobytek, ani bezdomovec, kte­rého Jsi přijal k sobě, aby sl mohl odpočinout tvů/ otrok a tvá otrokyně jako ty. Pamatuj, žes byl otrokem v egyptské zemi, že Hospodin, tvůj Bůh tě vyvedl odtamtud silnou rukou a napřaženým ramenem. Proto ti přiká­zal Hospodin, tvůj Bůh, abys zachovával den sobotní. (Dt 5, 12—15/. CTENÍ Z DRUHÉHO LISTU SVATÉHO APOSTOLA PAVLA KORINŤANOM Bratřil Bůh, který řekl: „At ze tmy zazáří světlo!“, zazářil i v našem srdci, aby osvítil lidi poznáním Boíi -velebnosti na Kristově tváři. Ten poklad však máme v nádobě hliněné. To proto, aby se to připiso­valo Bohu, když projevuje takovou nesmírnou účinnost. Ze všech stran se na nás valí soužení, ale nepodléháme. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemí, ale ne zničení. Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův ži­vot byl patrný na našem těle. Tak my, uprostřed života, stále Jsme vy­dávání na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův Život byl patrný na našem smrtelném těle. (2 Kor 4, 6—11/. SLOVA SVATÉHO EVANGELIA PODLE MARKA Jednou v sobotu procházel Pán obilím a Jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů. Farizeové mu řekli: „Jak to, že dělají v sobotu, to se nesmi!“ I řekl jim: „Nikdy jste nečetli, co učinil David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním? Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“ A řekl jim: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“ Vešel opět do synagogy; a byl tam člověk s odumřelou rukou. Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali. On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“ Jim pak řekl: „Je dovo­leno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit, či utratit?“ Ale oni mlčeli. I rozhlédl se po nich s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdra­vá. Když farizeové vyšli, hned se proti němu s herodiány umlouvalt, že ho zahtibt. (Mk 2, 23—3, 6.) MYŠLENKA NA DEN PONDĚLÍ „Snažte se dospět vírou k řádnému životu.“ J2 Petr 1, 5/ / „Copak jste nečetli toto místo v Písmu: Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhlovým?“ /Mk 12, 10j Víra a zbožnost nejsou nějakým doplňkem, který by se přidal navrch k řád­nému životu. Jsou, nebo mají být něčím,'co je vespod a co řádný život4 nese a umožňuje. ÚTERÝ „My čekártie, jak to on slíbil, nová nebesa a novou zemi.“ (2 Petr 3, 13) „Co je císařovo dávejte císaři, co je Božího, Bohu." JMk 12, 17) Tedy přece jen rozdělení? Zde pozemské, moje, císařovo — a tam nadpři­rozené a Boží? Ne. Vždyť i to pozemské a císařovo přejde jednou v „no­vou zemi“. STREDA „Oživ zase plamen onoho Božího daru, který ti byl dán." (2 Tim 1, 6) „Není přece Bůh mrtvých, nýbrž ž'vých.“ JMk 12, 27) Nejen naše tělo je ohroženo smrtí, nýbrž i náš nadpřirozený život. Proto je třeba znova a znova Život čerpat. Čtvrtek „Ale i když my jsme nevěrní, atu „zůstává věrný.“")2 Tim 2, 13) „Milovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe “ JMk 12,-33) Právě únava, ubírání a nedotahování v dobrém nás ohrožují. Proto je především třeba věrnosti a důslednosti. PÁTEK „Mé srdce se ve mně obrací, můj soucit je spolu roznícen. Neučiním podle žáru svého hněvu.“ JOse 11, 8—9) - „Poznáte Kristovu lásku přesahující všechno poznání." (Ef 3, 18) „Jeden z vojáků mu kopím probodl bok.“ JJan 9, 34) Že Bůh má „srdce“, že miluje, to věděli již ve Starém zákoně. Slyšet vš k toto srdce bít a vidět je za nás cedit krev, to mohli teprve apoštr’nvó a ocenit to můžeme a máme i my. SOBOTA „Ty buď ve všem rozvážný, vytrvalý ve zkouškách." J2 Tim 4, 5) „Ostatní tam totiž vložili něco ze svého nadbytku, ona však vložila ze svého nedostatku.“ JMk 12, 44) Pochopit Boha a pochopit život v něm, to znamená neodměřovat a nedávat jen to, co už sami nechceme. V. MIKULÁŠEK Víra a svědomí (Dokončeni z 1. strany) odloučených, to dokazují. Takto by bylo veškeré šlechetné úsilí součas­ného ekumenismu marné. Nepochází Písmo svaté z ústního apoštolského učení? Nepředcházelo právě toto uče­ní Písmu svátému?“ „Bylo by záhodno, abychom bedli­vě studovali jasné a organické uče­ní Koncilu právě ô učitelské církvi. Velkým pokušením náboženské kultu­ry, i katolické, je dnes snaha otřást úctou k učitelskému úřadu církve a dogmatickou závazností z toho ply-CHARITATIVNl ČINNOST V NDR je široce rozvinuta a důkladně promyš­lena, a proto je pochopitelné, že při setkání s tamními charitativními pra­covníky jsme se snažili dozvědět pokud možno nejvíce o jejich práci. Chtěli bychom se s vámi podělit o všechny zajímavosti, které nás při­nutily důkladně se zamyslet. Proto jsme položili několik otázek, které mohou zajímat i široký okruh našich čtenářů: Můžete uvést nějaký konkrétní pří­klad vaší charitativní činnosti? Statistiky ukazují, že v NDR ne­ustále vzrůstá počet lidí nad 60 let. S tím pochopitelně stoupá i procen­to nemocných, či lidí s příznaky a potížemi stáří, kteří potřebují pomo­ci. Všichni ovšem nemohou být při­jatí do domovů důchodců. Proto jed­notlivé farností a farní rady řeší tuto pomoc prostřednictvím svépo­mocné péče o staré lidí. Jak starým lidem pomáháte? Je možno říci, že v podstatě jde asi o trojí druh pomoci. Návštěvy. — Farní rada orga­nizuje pravidelné návštěvy osamě­lých starých Udí nejméně jednou měsíčně. Tím zůstává živý kontakt těchto Udí s farností a je také mož­no včas rozpoznat stav, který potře­buje konkrétní pomocí. Může se pak zasáhnout dříve, než dojde ke kata­strofální situaci. Při mimořádných příležitostech J velké církevní svátky, narozeniny, jmeniny) přijdou i dětí s kytičkou, přáním, zazpívají apod. Doprovod. — K církevním svát­kům doprovázejí dobrovolní pomoc­níci staré lidi do kostela, případně je odvezou autem. Rovněž tak, když je třeba vykonat cestu k lékaři či jinam, a je jasné, že by sami nedo­šli. Přitom zvlášt pomáhají mladí lidé. Patronáty. — Rodiny, které nejsou přetíženy, berou si patronáty nad jednotlivými starými lidmi. Smyslem patronátu je především po­moc při nákupech, praní, pří velkém úklidu aj. „Cestný dědeček“ či „čest­ná babička“ Jsou při slavnostních příležitostech zváni i do patronátni rodiny, a tak se znovu zapojují do rodinného života. Jak se vaše charitatívni činnost rozviji? Na každé rovině, v životě jednot-noucí teologické nauky. Hledí se změnit textový význam a pak i upra­vit hodnota terminů tak, že se zne­hodnocuje a někdy 1 mění objektiv­ní význam nauky, která se nahrazuje výklady, třeba učenými, ale libovol­nými a uzpůsobenými k jejímu vsu­nutí do proudů moderní kultury, aniž se dbalo jednoznačného pů­vodního smyslu Zjevení, vykládaného církvi a hlásaného s její autoritou.“ „Jako přední důvod se uvádí „svo­boda vědy“ (kterou církev ostatně uznává, pokud se pohybuje skutečně livce, farností, děkanátu l celé die­céze. Na všech těchto rovinách Je možno konat dobro běžnou všední pomocí, jednorázovou akcí i rozsáh­lou plánovitou spoluprací. Kristus může pomáhat dvěma způ­soby: buď nemocného uzdraví, nebo mu dá sílu proměnit nemoc v požeh­nání. Charitativní činnost pokračuje ve viditelné pomoci Kristově, i když se nevzdává spolupůsobeni té nevi­ditelné. Konání dobra ovšem musí pramenit ze svátostí, milosti a denní modlitby. Má však i svou lidskou stránku, a proto čas od, času potře­buje i vzájemnou pomoc, podněty, vzájemné impulsy. Z ROZHOVORU jsme alespoň čás­tečně poznali mnohostrannou chari­tativní činnost církve v NDR. U nás jsme si příliš zvykli, že sociální čín-nosť je p ivinností sil placených z veře,i'ych prostředků. Tyto prostřed­ky nejsou ovšem nekonečné, pra­covníků není dostatek a lidí, kteří potřebují pomoci, přibývá stejně, jako v NDR. Musíme si tedy uvědo­mit, že jednou ze základních povin­ností křesťanů je charitativní čin­nost, péče a spoluodpovědnost za každého bližního. Jako křesťané ne­můžeme být lhostejni k jejích osu­du. Rozhlédněme se kolem sebe. jak dosud vypadala naše oomoc? Není stručný nástin praxe našich sousedů podnětem a vyburcováním, abychom se zamyslili nad svými možnostmi i úkoly? Ale nejen zamysleli... ci v rámci vědy, to jest pravdy) a svo­boda svědomí, kterému církev rov­něž přiznává práva i přednost, když vyjadřuje morální úsudek o jednot­livém a bezprostředním činu, který se má uskutečnit. V tomto případě se svědomí nazývá přímým pravidlem ko­nání, které však nemůže odhiížš: od vyššího pravidla, kterým je víra. Tak se nemůže oko abstrahovat od světla, jež osvětluje cestu (sv. Augustin). Svědomí samo o sobě nestačí, aby podávalo znalost nebo podstatu věcí, ani moráínost činů. A v oblasti víry, totiž zjevených pravd, svědomí [vy­jma speciálních mystických charis­mat], nemůže samo usměrnit du­cha věřícího: Objektivní víra není osobním názorem, nýbrž trvalou na­ukou, která se zakládá na přísném svědectví církevního učitelského úřa­du, jenž nikoliv libovolně, ale přes­ně vykládá a předává víru. (Lumen gentium 25 o kazatelském úřadu bis­kupů.) Svědomí věřícího dostává od autority církevního učitelského úřa­du jako nejcennější dar neomylnou jistotu v základních morálních prav­dách.“ (mw) Ye službě bližním Snímelc Gert Schlegel LITURGICKÝ KALENDÁŘ 31. S. — DRUHA NEDĚLE PO SVATÉM DUCHU (9. „během roku“}; barva zelená; mše vlastní, Gloria, 1. čtení 5 Moj 5, 22—15, 2. čtení 2 Kot 4, 6—11, evangelium Mk 2, 23—3, 6 (nebo zkrácené 2, 23—28), Kré­do, preface’ o nedělích „během roku“. 1. 6. — PONDĚLÍ 9. týdne „během roku“; b. zelená; mše z předchozí neděle (druhé po Sv. Duchu), bez Gloria, 1. čtení 2 Petr 1, 2—7, evangelium Mk ±.2, 1—12, bez Kré­da, preface společná nebo příslušná ká­nonu,— SV. ANDĚLY MERICI, panny; ne­závazná památka, b. bílá; mše „Dilexisti“, modlitby vlastní (viž dř. 31. května), bez Gloria, perikopy viz výše, bez Kréda, pre­face jako výše. 2. 6. — ÚTERÝ 9. týdne „během roku“; b. zelená; mše jako včera vyjímajíc 1. čtení 2 Petr 3, 12—Í5a, 17—18, evangelium Mk 12, 13—17. — SV. MARCELINA A PETRA, mu­čedníků; nezávazná památka, b. červená; mše vlastní, v 1. modlitbě se vynechají slova „a Erasma“, bez Gloria, perikopy viz výše, bez Kréda, preface jako 1. t. m. »? 3. 6. — STŘEDA 9. týdne „během roku“; b. zelená; mše jako 1. t. m„ vyjímajíc- 1. SESLI svetlo SVE. kniha modliteb A MEDITACI. Stran 315, cena 16 Kčs, evangelické vydavatelství Kalich. Knížka zdůrazňuje potřebu, že žádný den nemá zůstat bez modlitby. Pro kaž­dý den nabízí modlitbu s citací ke čte­ním ze Starého i Nového zákona, z je­jichž myšlenkového obsahu uvedená modlitba vychází. (Těch citací lze užít 1 jako návodu k denní biblické četbě i k vytvoření obrazu, jak na Boží slo­vo odpovídali lidé minulosti i součas­nosti.) Svým původem zahrnují modlitby celý svět a celou křesťanskou epochu. Mezí čtení 2 Tim 1, 1—3, 6—12, evangelium M'k 12, 18—27. — SV. KARLA LWANGY A DRU­HŮ, mučedníků; nezávazná památka, b. červená; mše „In virtute“, bez Gloria, pe­rikopy viz výše, bez Kféda, preface /ako 1. t. m. 4. 6. — Čtvrtek 9. týdne „během roku“; b. zelená; mše jgko l. t. m. vyjímajíc 1. čtení 2 Tim 2, 8—15, evangelium Mk 12, 28b—34. 5. 6. — SLAVNOST NEJSV. SRDCE JEŽÍŠOVA; b. bílá; mše Vlastní (viz za 2. nedělí po Sv. Duchu), Gloria, l. čtení oz ll, lb. 3—4. 8c—9, 2. čtení Ef 3, 8—12.14—19, evange­lium ]an 19, 31—37, Krédo, preface vlastní. 6. 6. — SOBOTA 9. týdne „během roku“; b. zelená; ťnše jako l. t. m. vyjímajíc 1. čteni 2 Tim 4, 1—8, evangelium Mk 12, 38—44. — SV. NORhERTA, biskupa; nezá­, vazná památka, b, bílá; mše „Statuit“, 1. modlitba vlastní, bez Gloria, perikopy viz výše, bez Kréda, preface jako 1. t. m. — MARIÁNSKÁ SOBOTA; nezávazná památka, b. bílá; mše „Salve, sancta Parens“, bez Gloria, perikopy viz výše, bez Kréda, pre­face o Panně Marii. autory najdeme teology nejrůznějších zaměření — od mistrů kontemplace až k Vyznávající církvi z období nacismu v Německu. Početně jsou v ní zastou­peni i katoličtí a pravoslavní věřící. Od světců prvních staletí přes sv. Františ­ka z Asissi a To-máše Akvinského až k M. Quoistovi a T. Suavetovi. Nechybějí v ní ani umělci a vědci, např. A. Dti­­.er, L. v. Beethoven, B. Pascal, P. Ver­laine a mnozí další. Knížka je kapesního formátu, v pevné vazbě, a je opatřena rejstříkem poale obsahu a podnětů k modlitbám a jedno­­větými informacemi o autorech. pa-ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ČERVEN Aby mládež uplatňovala své oprávněné nároky prostředky a metodami, které odpovídají dobru jejímu i společnosti. Za požehnaný rozvoj všech sdružení, která pomáhají misiím. * Italský katecb‘sinus j Osservatore Romano z 19. března uve řejnil předmluvu kardinála C. Colom b a, předsedy Biskupské komise pro vě­rouku a katechezt k „Dokumentu o ob nově katecheze", který schválila italská biskupská konference 282 hlasy proli R, jakož i výňatky z tiskové konference, kterou uspořádal Mons. Del Monte, ředitel Celostátního italského katechlcké ho střediska. Kardinál Colombo uvedl účel a meze tohoto dokumentu, který nevy­čerpáva veškerou věroučnou náplň chys­taného katechismu, nechce být ant „směrnici“, i když podává orientační ná vrhy pro působivou katechickou činnost. Za hlavni problém pokládá opravdovou obnovu katecheze podle II. vatikánského koncilu a potřeb dnešní doby. Vcelku lze říci, že dokument podává syntézu teologicko pastoračních zásad, inspirova­nou koncilem a církevním učitelským úřadem, kterou biskupové předkládají cirkevní obci, i k ověřeni potřeb a ideo­vých směrů v nynějším pastoračním oka­mžiku. Dokument je určen především katechetům, kněžlm, řeholnlkům, jáhnům, laikům, rodičům, učitelům, vychovatelům a zvláště autorům katechismů, kteří na nich pracuji. Chce přihlížet k zvláštní situací církve v zemi. Dokument je pří­stupný každému věřícímu a má najit ozvěnu v lseié italské církevní obci. Zvlášt chce upozornit na Italskou tradici kate­cheze, která je snad málo známá, ale má bohatá vlastni pastorační zkušenosti i metodologický přístup, je nutno zacho­vat věrnost minulosti a obnovit v kon­tinuitě. je třeba velkoryse přihlédnout ke změněným duchovním, kulturním a sociálním potřebám italského lidu. Do kument se snaží porozumět „znamením doby“, chce povzbuzovat iniciativu, vy­volat vhodné experimenty. Dokument vznikl po celostátní konzultaci za nej­větší účasti italské církevní obce na růz­né úrovni. Definitivní tezt byl skoro jed­i nomyslně schválen Italským eplskopátem přfslušnou Kongregaci Apoštolského stolce. Dokumentem konči prvnf defini­tivní fáze a připravuje se druhá fáze, to jest vydání katechismů. Mons Del Monte na tiskové kon­ferenci mimo jiné sdělil, že dokument shrnuje teologické a pastorační zásady pro náboženskou výchovu a pro deflní tlvnl úpravu katechismů, a má 150 stran. Na jeho základě už vznikly první návrhy čtyř typá katechismů: pro maié děti, pro větší děti, pro mládež a pro dospělé. Prav- I. ;podobně vyjdou už v roce 1971. Defini­tivní úprava katechismů předpokládá pří­pravu celé církevní obce, zvláště kate chetů. „Moderní zkušenosti katecheze,“ říká výslovně dokument biskupů, „potvr­zuje ještě jednou, že napřed jsou kate cheté, pak teprve katechismy, nebo ještě přesněji, vůbec nejdřf ve jsou církevní nbce. Tak, jako není mož­né si představit křesfanskou obec bez dobré katecheze, tak nenf myslitelná dobrá katecheze bez účasti celé obce.“ Práce na dokumentu byly zahájeny už r. 1966, znění dokumentu vyšlo po obsáhlé konzultaci, která zajistila veluil bohaté připomínky, došlé z 93 % diecézí, takže k definitivnímu zněni přispěly 4000 povolaných osob. První tři kapitoly z celkových deseti jsou věnovány proroc­kému posláni církve i věřících ve světě a skládají se ze tří složek: rozvoj po­znání, posvěcení křesťana, shoda mi.zi vírou a životem. Katechismus vede tedy k rozvoji celé osobnosti věřícího a k růstu celé obce, neomezuje se jen na uplatnění inteligence, pamětí a vůle, ane bo zkušeností. Živým středem katecheze je tajemství Kristovo. „Znamením“ toho to tajemství jsou tradice, Písmo, liturgie, život církve, dějiny, svoření.“ V ostatních kapitolách dokumentu se podávají praktické zásady pro výklad Kristova poselství dnešním lidem. Vyzdví bují se podstatné prvky poselství, jejich zdroje a metodologický přístup pro vy učování odpovídající charakteru dnešnt doby. Mons. Del Monte upozorni] na jednu zajimavnu věc: tradiční pohled na vě­řící, na méně věřící a nevěříc! ustupuje novému pojelf: „neexistuje žádné rozdá lování, poněvadž každý má svou vlastni cestu a u nikoho nemůže být víra defi­nitivním a trvalým majetkem. Každý sle­duje cestu, která může znamenat sou­časně radost ze setkání a neustálou po třebu dalšího hledání, uklidnění v obje vu a neklidná dychtivost po nových zna lostech, jistotu víry a trvalou potřebu světla . . Katecheze má být ve znamení útěchy a naděje pro vnitřní a toužebnou potřebu lidí našich dnů“. MARCO WEIR1CH KN • 31. 5. 1970 0 2. str. PAPEŽSKÝM LEGÄTEM pro Eucha­ristický kongres v Brazílii, který je od 27. do 31. 5., jmenoval papež Pavel VI. kardinála Eugenio de Aranjo-Sa­­les, arcibiskupa Sao Salvadoru. Papež Pavel VI., který byl opětovně pozván do Brazílie, dal sdělit prostřednic­tvím státníhc sekretáře, že nemůže pozvání vyhovět. SVATÝ OTEC PAVEL VI. pověřil kardinála Araujo Salese, aby v jeho zastoupení posvětil novou katedrálu v hlavním městě Brazílie v neděli 31. května, kdy tam skončí národní eucharistický kongres. JAKO SOUČÁST OSLAV svého zla­tého kněžského jubilea udělil Svatý Otec 279 jáhnům na Boží hod svato­dušní kněžské svěcení. VE SVÉ POLEDNI PROMLUVĚ dne 10. května zhodnotil Svatý Otec pe­dagogické působení, sdělovacích pro­středků, především tisku, a zdůraznil jejich velikou společenskou zodpo­vědnost. SVATÝ OTEC přijal 90 představite­lů papežského misijního díla z růz­ných zemí a poděkoval jim za jejich prácí a službu církvi v misiích. U PŘÍLEŽITOSTI DNE ŠKOLY přijal Svatý Otec 10 000 italských školáků. V ŘÍME se konalo za předsednictví kardinála Königa zasedání katolické­ho sdružení biblického apoštolátu. Jednání se jako pozorovatel zúčastnil i generální tajemník Britské biblické společnosti. KARDINÁL WILLEBRANDS uveřej­nil 15. května 2. část ekumenického direktáře, schválenou 16. dubna Sva­tým Otcem. KARDINÁL HENRIQUEZ rozdělil 22 dělnickým rodinám v Chile velký kus cirkevní půdy. V LIME (Peru) bylo zřízeno dvou­leté večerní studium pro ženaté bu­doucí jáhny. Prvními studenty bude 7 mužů, kteří mají již dospělejší děti. KANDIDATURU ARCIBISKUPA CA­M.ARY na letošní Nobelovu cenu mí­ru podporuje i sdružení italských ka­tolických dělníků, jehož předseda označil jméno Heldera Camary za sy­nonymum obětavosti a lásky k míru. BERLÍNSKÝ ARCIBISKUP kardinál Bengsch byl pozván k návštěvě Sao Paulo v Brazílii, kde berlínská diecé­ze pomohla postavit kostel a školu. PASTORAČNÍ RADA rotterdarflské diecéze zvolila 5 kandidátů na obsa­zení uprázdněného biskupského stol­ce, z nichž Svatý Otec vybere nové­ho biskupa. V IRSKÉM BELFASTU došlo opět k nepokojům mezi katolíky a protes­tanty, při nichž bylo zraněno 31 lidi. VE ŠVÝCARSKÉM KANTÓNU Waadt bylo odhlasováno zrovnoprávnění ka­tolické církve s protestantskou. V RODIŠTI KARDINÁLA BEY v Riedböhringen (NSR) bude zřízeno jeho muzeum, kde budou instalovány některé věci z jeho pozůstalosti. PANORTODOXNÍ KONCIL všech pra­voslavných církví se bude konat v le­tech 1972—1973 v Alexandrií, VE STRAUBINOU V BAVORSKU vzniklo první sociálně charitativní středisko, které má být vzorem pro sociální činnost církve v této ob­lasti. DUCHOVNI SPRÁVA V BROUMOVE se táže, zda by někdo nebyl ochoten da­rovat harmonium chudému kostelu v po­hraničí v OtOvlpích u Broumova Snad je někde nevyužito a zde by přispělo k Boží oslavě. Nabídky pošlete na adresu: Děkanský úřad Broumov, okres Náchod.

Next