Katolické Noviny, 1978 (XXX/1-52)
1978-01-01 / No. 1
BOHOSLUŽBA SLOVA *. LEDNA — OKTAV NAROZENI PÁNĚ Slavnost matky bozi, panny marie Ctení ze čtvrte knihy mojzisovy /Nm b, 22-27) Hospodin řekl Mojžíšovi: „Řekni Ar o nov i a jeho synům toto: Ták budete tehnat izraelské syny; budete jim říkat: požehnej tě Hospodin a ochraňuj těl At Hospodin rozzáří tobě svou tvář a je ti milostivýI At Hospodin pozvedne k tobě svou tvář a doseje ti pokojeľ ' Budou vzývat mé jméno nad izraelskými syny a já je požehnám.’ CTĚNI Z LISTU SVATÉHO APOSTOLA PAVLA GALATANOM (4, 4—7) Bratřil Když se naplnil (as, poslal Bůh svého Syna, narozeného'ze ženy, tiarozeného pod Zákonem, aby vykoupil, lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jte nám dostalo přijetí za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, a ten volá: „Abba, Otče!“ Už tedy nejsi otrok, hýbrž syn, a jakožto syn také dědic skrze Boha. ÍLOV A SVATÉHO EVANGELIA PODLE LUKÁŠE (2, 16-21) Pastýři přispěchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i to dětátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. We Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. Pastýři se pák navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšelt a viděli, jak jim to bylo řečeno. Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, byl nazván jménem Ježíš, které mu dal anděl dříve, než jej matka počala. t. LEDNA — SLAVNOST ZJEVENI PANE PLOVÁ SVATÉHO EVANGELIA PODLE MATOUŠE (2, 1—12) * Když se narodil Ježíš o judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, tnudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Nebot jsme viděli jeho hvězdu na východě a přišli jsme se mu poklonit." Když to uslyšel král Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; I svolal všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. ‘ Oni mu odpověděli: „V Judském Betlémě; nebot tak je psáno u proroka: & ty Betléme v zemi judské, nikterak nejsi nejmenší mezi knížaty judskýtni, nebot z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele." Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte ml to, abych i já přišel a poklonil se mu." Oni krále vyslechli a dalt se na cestu. ' A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila fiad místem, kde bylo dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; i padli na zem, Jclaněll se mu a obětovali mu přinesené dary — zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali 'do své vlasti. MYŠLENKA NA DEN NOVÍ ROK — SLAVNOST MATKY BOŽI PANNY MARIE Nový rok začínáme pod ochranou Panny Marie. Hledáme-U Marii, vždy najdeme 1 Ježíše. Rozvažování o Božím poselství je mariánskou cestou spásy, fehceme-ll se Marii podobat, jednejme podobné. Vždyť toho, který řekl: Usem Cesta, Pravda a Život — drží Maria ve svém náručí. PONDĚLÍ — 2. 1. Jan Křtitel nás utvrzuje ve skutečností, že středem plénu «pásy nejsme my, ale vždycky Bůh. To nás vede k pokornému chápáni, že my sami jsme jen směrovkami u cesty, nebo snad dveřmi, jimiž Pán přijde, ale nikdy ne Bohem. OTĚR? t— a. i. Janův křest byl nahrazen křtem Kristovým. Pouze vstonpi4t do našich byt sebelepších skutků Ježíš, dozrajeme ke svatosti, kterou pak můžeme tvým životem prostředkovat i ostatním. Bez Krista neznamenáme nic. Ve spojení s ním můžeme vykonat mnoho. STREDA — 4. 1. Prostřednictvím Jana Křtitele získává Ježíš první dva učedníky. Opustili Jana a Sil za Mistrem. Celý náš život má být veden snahou jít za stále .Vyšším cílem a přitom se oprošťovat od vécí méně důležitých. Absolutním Bílém je Bůh. Jdeme skutečně za nim? ČTVRTEK — 5. 1. — SV. JANA NEP. NEUMANNA Světec z naší krve — rodák z Prachatic. Je nám dalším důkazem, že v každém národě volí si Bůh prostředníky pro uskutečňování svých záměrů. Být svátým je lákavé. Svatost však nespočívá ve svatozáři, nýbrž v odevzdání sebe sama do služeb Bohu a jeho prozřetelnosti. PATEK — 8. 1. — SLAVNOST ZJEVENI PÁNĚ Mudrci od východu přinesli Pánu dary. Co obětujeme Kristu my? Své Vlohy, schopnosti a síly. Postavíme-li je do jeho služeb, vykonáme mnoho. Pak se pomocí našeho života může Pán zjevit 1 tém, kdo ho dosud neznají, r© nás zavazuje k činům. SOBOTA — 7. 1. Božím dítětem může být Jenom ten, kdo svědectvím života vyzná, že Ježíš je Mesiášem. V takovém člověku působí Boží Duch. Jen v jeho síle může človék opustit své dosavadní jistoty, svou zabydlenost a přinést životodárné světlo tam, kde je dosud „krajina stínu smrti“. PAVEL DVORAK Liturgický kalendář >. 1. — SLAVNOST MATKY BOŽI PANNY MARIE (oktáv Narození Páně); barva bílá; mše vlastní,.Gloria, 1. čtení Mní, 22—27, resp. žalm 66 (2—3.5.6 + 8; odp.: 2a), 2. čtení Gal 4, 4—7, alelujový zpěv Žid 1, 1—2, evangelium Lk 2, 16— 21, Krédo, Preface I. o Panně Matli [(„když slavíme její Mateřství“), v římském kánonu „V tomto společenství slavíme posvátný den . . .“. — Dnes je světový den modliteb za mír; vzpomenout vhodným způsobem v přímluvách. R. 1. — SV. BAŽILA VELIKÉHO A 6EHOŘE NAZIÁNSKEHO, biskupů a učitelů církve; památka, b. bílá: mše o «v. Bazilu a Řehoři, bez Gloria, 1. čtení 1 Jan 2, 22—28, resp. žalm 97 (1. 2—3ab.3cd—4; odp.: 3cd), alelujový zpěv Žid 1, 1—2, evangelium Jan 1, 19—28, bez Kréda, preface o Narození Páně. R. 1. — ÚTERÝ po oktávu Narozen! Páně; b. bílá; mše vlastní ze dne, bez Gloria, 1. čtení 1 Jan 2, 29 — 3, 6, resp. žalm 97 (1.3cd—4.5—6; odp.; 3od), alelujový zpěv Jan 1, 14.12b, evangelium Jan 1, 29—34, bez Kréda, preface Q Narození Páně. 4. 1. — STREDA po oktávu Narození Páně; b. bílá; mše ze dne vlastni, Ostatní vše jako včera, vyjímajíc 1. čtení 1 Jan 3, 7—10, resp. žalm 97 (1.7—8. 9; odp.; 3cd), alelujový zpěv Žid 1, 1—2, evangelium Jan 1, 35—42. 5. 1. ČTVRTEK po oktávu Narození Pápě; b. bílá; mše ze dne vlastní, ostatní jako 3. t. m., vyjímajíc 1. čtení 1 Jan 3, 11—21, resp. žalm 99 (2.3.4.5; odp.: 2a), alelujový zpěv „Aleluja. Zazářil nám posvěcený den; pojtfte, národy, a klaňte se Pánu; neboť dnes sestoupilo na Zemi velké světlo. Aleluja.“, evangelium Jan 1, 43—51. — Sv. JANA NEPOM. NEUMANNA, biskupa; nezávazná památka, b. bílá; mše o sv. Janu, bez Gloria, perikopy jako výše pro, čtvrtek, bez Kréda, preface o Narození Páně. — Dnes se světí voda, kadidlo a křída. 6. 1. — SLAVNOST ZJEVENI PANE: b. bílá; mše vlastní, Gloria, 1. čtení Iz 60, 1—6, resp. žalm 71 (2.7—8.10—11.12— 13; odp.: srv. 11), 2. čtení Ef 3, 2— 3a.5—6, alelujový zpěv Mt 2, 2, evangelium Mt 2, 1—12, Kréda, preface o Zjeveni Páně, v římském kánonu vlastní též ,,v tomto společenství..— PRVNÍ PÁTEK: votívni mše není dovolena. 7. 1. — SOBOTA po Zjevení Páně; 1». bílá; mše ze dne vlastni, bez Gloria, 1. čten! 1 Jan 3, 22 — 4, 6, resp. žalm 2 (7—8.10—11; odp.: 8a), alelujový zpěv Mt 4, 23, evangelium Mt 4, 12—17.23— 25, bez Kréda, preface o Zjevení Páně. — SV. RAJMUNDA Z PENAFORTU, kněze; nezávazná památka, b. bílí; mše o sv. Rajmundovi, ostatní vše jako výše pro sobotu. Královna míru 1. ledna slaví církev slavnost Panny Marie Matky Boží a zároveň se v tento den se zvláštní naléhavostí modli za mir a pokojné časy. Prvním dnem nového občanského roku dává Kristova církev celému světu jakési pozdraveni 1 přání pokoje. A činí tak s Marií, která má „po Kristu ve svaté církvi místo nejvyšší a zároveň nám nejbližší“ (srov. Světlo národů 54). Panna Maria totiž, Jak učí 2. vatikánský koncil, „ve své mateřské lásce pečuje o bratry svého Syna, kteří ještě putují v mnoha nebezpečích a nesnázích, dokud nebudou dovedeni do šťastné vlasti. Proto blahoslavená Fanna je vyzývána v církvi jako přlmluvkyně, pomocnice, zachránkyně a prostředníce“ (Světlo národů 62). Panna Maria je Matkou Ježíše Krista, nazvaného Písmem svátým Knížetem pokoje. Proto církev ve svých modlitbách a ve svém vyzývání vhodně nazývá Pannu Marii Královnou míru. Učící církev už na koncilu v Efezu (r. 431) prohlásila, že nemá účast na společenství pravé viry ten, kdo by nevyznával, že svátá Panna Maria je Bohorodičkou. Vždyť počala a porodila Emanuele, tj. Boha, který je s námi. Mariino božské mateřství bylo předpověděno prorokem Izaiášem a jeho uskutečnění potvrzují evangelia. Církev bez přestání vyznává, uctívá 1 vzývá Pannu Marii jako Matku Boží. TI, kteří přijali Ježíše Krista, dostali moc stát se Božími dětmi, bratry a sestrami Ježíše Krista. Protože Kristovu církev tvoří bratří a sestry Ježíše Krista, adoptivní děti Boha Otce, poprávu a zcela logicky uctívá 1 vzývá církev Pannu Marií jako svou Matku. Pravda víry o tom, že Panna Maria je Boží rodičkou, opravňuje církev nazývat jl svou Matkou. Na závěr 2. vatikánského koncilu prohlásil nynější sv. Otec Pavel VI., na základě svých nejvyššich učitelských mocí, Pannu Marii za Matku církve. Slavnostně tak potvrdil to, co bylo v církvi obecně věřeno a vyznáváno. Obracíme se na Pannu Marii, aby svou mocnou přímluvou nám u svého Syna vyprosila všechno, co potřebujeme pro duši i tělo, pro tento čas 1 věčnost. Vzýváme jl také jako Královnu míru a pro její mateřskou lásku jí prosíme, aby se přimlouvala za mír na zemí. ALOIS HŐNEK Správný čas Zastaví-ll so nám hodinky, není ta tragédie, ale často skutečnost značně nepříjemná. Zvláště v noci, nemáme-li ještě jiné hodiny a itiáme-li být včas na nádraží. Jsau dokonce i tak alemyalné hodinky, že ee zastav! třeba i uprostřed dne na pAl hodiny a pak zase se rozběhnou, jako by se nje nestalo. Takové hodinky ví« škodí než prospívají. Na hodinky se nedíváme, abychom se utěšili, ale že chceme zjistit správný čas. TAK JAKO HODINY DÄVAJI čas Ič práci či odpočinku, k odjezdu vlaku i k začátku mše svaté, tak se v každém z nás ozývá podobný tichý hlas, který nám připomíná, co a kdy máme dělat. Je to hlas našeho svědomí. Připomíná nám čas modlitby i práce, povinnost uvolnit místo staršímu 1 kleknout před naším Pánem ve svatostánku. Naše osobní svědomí však nemůže samo od sebe, bez vztahu k Božímu zákonu, rozhodovat a určovat, co je správné a co nikoliv, co dělat a co opomenout. Není věštírnou, která ze sebe čerpá pravdu a vydává svědectví. Není neomylné, protože závisí na tom, jak svým často nedokonalým rozumovým poznáním vní. máme Boží hlas. Tak jako v každodenním životě, 1 zde se může člověk přeslechnout, jindy dokonce úmyslně nechce slyšet. Absolutní svoboda svědomí nemůže nikdy být, protože svědomí není závislé na zákonu dobra. Vždyť podstatou svědomí je ukazovat, eo Bůh od nás žádá, nezkresleně « přesně reprodukovat Boží vůlí, právě jako hodinky mají ukazovat správný čas, platný pro všechny. Jsou jisté zásady, které musí každý znát, jinak se vůbec nemůže na své svědomí odvolávat. VYCHOVÁVAT, SEŘIZOVAT SVÉ SVĚDOMÍ podle Boží vůle není však tak snadné jako řízení hodinek. Bůh se jen zcela mimořádně zjeví v hořícím keři, projeví se nadpřirozeným zjevením. Máme však jiné možností k poznání Božích norem a příkazů: řád stvoření, knihy Písma, učitelský úřad církve. Ba ještě více: zákon Kristův nám byl vepsán do srdC9 Duchem svátým, který v nás přebývá od okamžiku, kdy jsme se stalí dětmi Božími. Vnější, psaný zákon Boží nám předkládá všeobecné, trvale platné normy našeho jednání. I pro toho, kdo hříchem přerušil své spojení s Kristem a nevnímá vnitřní vedení milostí, jsou tyto normy poznatelné. Jsou to hraníce, označující bezpečný prostor našeho duchovního života. Právě v těchto hranicích se můžeme cítit bezpečni. Zde máme možnost bohatého rozvinutí svých schopností a hledat ten nejlepší způsob, jak odpovídat Bohů na jeho volání. Neboť Bůh vede každého osobně zcela konkrétním voláním. K poznání toho, co Bůh právě teď ode mne žádá, nestačí proto jen znát Desatero. Vychovávat své svědomí, aby jemně zachycovalo každý tichý šepot Božího hlasu, je úkolem celého našeho života. UTVÁŘENI SPRÁVNÉHO SVÉDOMl ohrožuje více nebezpečí: průměrnost, snaha o kompromisy, falešná tolerance, obava před tím, že bych se lišil od druhých. Proto je třeba častěji hledat „správný čas“, více se snažit o poznání, co je dobré a špatná, pozorněji sledovat Kristův přiklad četbou evangelia. Je zde ovšem nutný předpoklad: ochota přijmout poučení a dát se jim proniknout. Představa, že „sám vím co mám dělat“, činí formování svědomí nemožným. Klasická teologie označovala tuto ctnost slovem „docildtas“ — schopnost naučit se, která souvisí s prozíravostí a poslušností. Bez autority se v mravním životě nikdo neobejde, záleží jen na tom, koho si člověk za autoritu vybere a uzná. JE VŠAK ROZDÍL přijímat Boží vůli jako něco vnějšího, nebo vnitřně se s ní ztotožnit. Dokud mi Boží příkazy „nepřejdou do krve“, dotud stále se mi budou zdát jako vnější nátlak, ohrožující mou svobodu. Vůle Boží by měla být mou největší radostí a zatím? Co nás obyčejně napadne, když tiám někdo o nějaké událostí řekne: „Byla to vůle Boží"? Většinou pomyslíme hned na nějaké neštěstí, neřku-M ha to, že nic horšího se už nemohlo stát... CIM JEMNÉJŠ1 SVĚDOMÍ si Vypěstujeme, tím' zřetelněji budeme poznávat Boží hlas v každé situaci. Tím snáze budeme objevovat, jak dokonaleji plnit úkol svého života: konat to, oo více přispívá ke slávě Boží. JOSEF KOUKL Josef v noci vstal, vzal dítě I jeho matko, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy, který chtňl dítě zahubit (Mt 2,14). Tvar srdce NABÍZÍ SE NÁM JAKO DAR NOVÝCH 365 DNÍ s možností jejich vyplnění. Dnes se jeví jako samozřejmost, že Země dokončila opět jpčen oběh okolo Slunce. Ale kdysi st Ji představovali jako plochou desku, plovoucí na světovém oceánu. Těžko se lidé smiřovali s představou koule. A jaký otřes způsobil Mikuláš Koperník, když r. 1543 „pohnul Zemí"i Znalosti o jejím tvaru se dále zpřesňovaly: není koule, ale elipsoid se zploštěním. Vlastně ani ně elipsoid, ale tvar ještě nepravidelnější, tzv. geoid. Poslední slovo o tvaru Země zní: má tvar srdce, Jak zjistili kosmonauti; jaký to symbol! Jaké to štěstí žít na takové planetěI Ale spíše: jaký závazek a jaká výzva Boží lásky člověku! Ještě je velmi mnoho co činit na naší malé Zemi, aby byl ospravedlněn její tvar. Za výkony mozkových buněk člověka mnohdy pokulhává tep jeho srdce, aby se právem mohl hlásit k tomu, že je obrazem a podobenstvím Božím. Ant. de St. Exupéry vypráví v knize „Kurýr na jih" o své zkušenosti letce, když po prvé letěl za tmy. , len tu a tam jako hvězda zablesklo nějaké světýlko dole v rovině. V té nekonečně tmě signalizovalo každé z nich zázrak lidské přítomností. Tam u toho krbu někdo četl, přemýšlel, rozprávěl, lámal si hlavu výpočty ... musíme se pokusit najít cestu k srbě, navázat spojení s těrrii ohni planoucími tu a tam v krajině. Vedle těch živých hvězd kolik oken bylo zavřených, kolik lidí spících ...“ Navázat spojení aspoň s jiskřičkami lidských srdcí, planoucích někdy tak blízko vedle sebei B. S. KN • 1. ledna 1978 • str. 2 REDAKČNÍ RADA KATOLICKÝCH NOVIN spolu s vedoucím redakto* rem upřímně děkuje za četná při* ni, která obdržela k vánocům s k Novému roku. Přeje všem čtenářům a spolupracovníkům našeho týdeníku, aby je celý rok, ale t v celém životě provázela láska, radost a pokoj vyvěrající ze zrození našeho Pána. Nechť je Vtělení pro nás všechny povzbuzením, abychom lidem dnešního světa a především našeho vlastního společenství — sloužili stále velkodušněji a účinněji, a pomáhali tak vytvářet neustále lepší, spravedlivější a pokojnější svět. Redakční rada a redakce rovněž děkuje všem přispívatelům za jejich příspěvky v minulém roce a těší se i letos na další spolupráci. REDAKČNÍ RADA A REDAKCE KATOLICKÝCH NOVIN ZE SVĚTA # NÁRODNOSTNÍ MOZAIKA na Kavka? ze se projevuje 1 značným počtem jazyků, zaznívajících v katolickém kostele svátých apoštolů Petra a Pavla v Tbilisi, hlavním městě Gruzínské SSR. Při bohoslužbách a modlitbách se tam užívá vedle gruzínštiny také arménštlny, asyrštiny, ruštiny, polštiny a němčiny. Kostel byl vysvěcen před sto léty. • PRŮMĚRNÝ ROZSAH katolické farnosti v Latinské Americe činí více než 1000 km2. Ve 22 latinskoamerických zemích žije 312 miliónů obyvatel, z nichž 276 miliónů jsou katolíci. Pečuje o ně 47 000 duchovních. Na každého kněze připadá asi 6000 věřících. DEVÁTÝ KONGRES Mezinárodní organizace pro studium Starého zákona konstatoval, že v posledních létech se značně prohloubila spolupráce mezí katolickými a protestantskými starozákoníky. Kongresu se zúčastnilo 430 odborníků ze 30 zemí, zejména katolíci, evangelíci i židé. Novým předsedou organizace byl zvolen, dr. Walter Kornfeld z katolické teologické fakulty ve Vídni. GĹASGOWSKÝ ORDINÁR arcibiskup Winning se rozhodl upustit od obnovy katedrály, protože by si vyžádala částku 1,6 miliónu liber. Ušetřené prostředky budou věnovány sociálním účelům. NA TEOLOGICKÉ FAKULTĚ univerzity E. M. Arndta v Greifswaldu v Německé demokratické republice se konaly „Teologické pracovní dny 1977“, Poslední přednášku přednesl prof, dr, E. Hertzsch o mši sv.; ukázal její vývoj od středověku až po moderní africkou mši, ale zdůraznil, že „slovo a svátost náležejí nerozlučně k sobě“. BLÍŽÍ SE 1050. VÝROČÍ založení Míšně a k oslavám dostala novou měděnou krytinu věž restaurovaného kostela .svaté Afry; opravuje se střecha městského mariánského dómu z roku 1205, barokizovaného po zničení bleskem 25. dubna 1547. Do roku 1907 bydlil ve věži tohoto chrámu věžný, od r. 1929 je na věži porcelánová zvonková hra, zřízená k tehdejšímu tisícímu výročí vzniku města. POSTOJ K RASISMU je „nejednoznačnějším zkušebním kamenem křesťanského. svědomí v tomto století“, prohlašuje provolán! k aktivní účasti na boji proti rasové diskriminací, které adresovala Rada křesťanských církví ve Velké Británii všem britským křesťanům. Výzvu ze zasedání Rady podepsal mimo jiné canterburský arcibiskup dr. Donald Coggan. MEZINÁRODNI KATOLICKÉ MÍROVÉ HNUTI Pax Christi vydalo ve Frankfurtě nad Mohanem v NSR prohlášení, jež označuje přípravy na výrobu neutronové pumy za světové nebezpečí, podněcující horečné zbrojení, a vyzývá všechny lidi na Východě i Západě, aby se nesmiřovali s existencí atomových pum a se stupňováním zbrojení. Žádá severoamerického prezidenta, aby nedovolil výrobu neutronové pumy, a západoněmeckou vládu, aby nepřipustila na svém území tuto nelidskou zbraň. „MESTO DĚTI“, vybudované vládou ostrovů Fidži od prosince 1974 ve vzdálenosti 16 km od hlavního města Sůvy, je určeno dětem bez rozdílu rasy nebo víry z rodin chudých, nezaměstnaných a především sirotkům, indičtí bratři sv. Gabriela, kteří napolovic s vládou nesli náklady na vybudování „Města dětí“, zřízeného podle jejich singapurského vzoru, tam pečují o děti ve věku 14—16 let a umožňují jím výchovu a dvouletou až tříletou výuku v některém řemesle. Zatím byla přijata polovina žadatelů, tj. 125, v dohledné době však jich přibude ještě 75. Město dětí spravuje výbor složený z členů vlády a dvou bratří sv. Gabriela. Na ostrovech Fidži, samostatných od r. 1970, žije 570 000 obyvatel, z toho asi polovina potomků indických přistěhovalců z let 1879 -1916. kteří tam pracovali na plantážích cukíové třtiny