Lidová Demokracie, únor 1968 (XXIV/31-59)

1968-02-01 / No. 31

Strana 2_________________________________________________________________ Jižní Vietnam: budou USA přinuceny jednat? Cíl útoku v Saigonu To, co se stalo v uplynulých dvou dnech v jižním Vietnamu, mohlo dost dramaticky převrátit představy mnohých činitelů o skutečném stavu věcí. Po několika letech války v ovzduší nad­měrného optimismu amerických generálů zaútočila Fronta národního osvobození na všechna nejdůležitější města země včetně dvoumiliónového Saigonu. Síla útoku i úto­čících jednotek překonala všechna očeká­vání, a to tím spíše, že Američané čekali ofenzívu těsně pod 17. rovnoběžkou a mno­hatisícové jednotky se zatím nečekaně objevily v okolí nejlépe střežených měst a vojenských základen. Lze zatím jen říci, co by to znamenat mohlo, nikoli co to zna­menat bude. Všimněme si však nejdříve ještě průvodních okolností. К útoku došlo v okamžiku, kdy saigonská vláda zrušila v pěti jihovietnamských provinciích pří­měří vyhlášené к lunárnímu Novému ro­ku. Když Fronta odpověděla ofenzívou, bylo pak příměří zrušeno všude a příchod „roku opice“ byl tedy přivítán střelbou skutečnou, a nikoli pouze ohňostroji a oslavnými petardami. Ví se, že saigonská vláda byla původně proti příměří vůbec, a když ano, tak požadovala jen velmi krátké. Nakonec narušila i to, a nechybějí hlasy, že to učinila z obavy, aby její američtí spojenci nevyužili přestávky v bojích к za­hájení rozhovorů s Hanoji, případně v nějaké formě i s Frontou osvobození. Pokud jde o ofenzívu Fronty, ne­považuji za dost opodstatněnou domněnku, podle které chtěla rovněž ona zabránit případným rozhovorům Hano­je s Washingtonem. Fakt, že poprvé za několik let bylo zrušeno příměří, vyhlašované vždy к novoročním a ná­boženským svátkům všemi bojujícími stranami, může mít tedy své negativní i pozitivní důsledky. Nelze to­tiž ani v nejmenším vyloučit* že Fronta, s podporou Hanoje, sleduje nynější ofenzívou demonstraci vlastní síly a zlepšení vlastního postavení před jednáními, na která se chystá. Domnívám se, že už stěží mohou ve Washingtonu dostat lepší důkaz toho, že ve Vietnamu se nedá vojensky vyhrát, což ostatně dnes už vědí i vlastenecké síly. Vědí, že nemohou dobýt měst na­trvalo proti nejmodernější technice a zařizují se podle toho. Mírová nabídka z Hanoje je po posledním pro­hlášení ministra zahraničí zcela zřetelná. Slovo mají tedy Američané a záleží jen na tom, do jaké míry jsou schopni uvědomit si jak vietnamskou realitu, tak konečný postoj Hanoje i Fronty. Program Fronty se přece tolik neliší od někdejších Johnsonových 14 bo­dů. Je zapotřebí jen upřesnit, co si kdo představuje pod takovými pojmy, jako je nezávislý jihovietnamský stát, neutralita, atd. To se ovšem nevyjasní střelbou v džunglích a v horách, ale pouze u konferenčního stolu. Zdá se, že v současném okamžiku je to spíše Amerika, které se tam nechce. Okolnosti, doprovázející zrušené novoroční příměří, by jí tam mohly pomoci. JIŘt DIENSTBIER a. QJ 1 - Nancy přežila smrtící paprsky Los Alamos (zs): Malá opička „Nancy“ je nej­více obdivovaný tvor ve výzkumném středisku amerických vědců v Los Alamos. Nancy byla po rok vystavena neustále záření gamma paprsků, které byly třikrát silnější, než je normální smrtící dávka. Přesto Nancy pokus přežila a navíc při­vedla na svět zcela zdravé mládě. Sedm jejích předchůdkyň při pokusu zahynulo. Zmizela vraždící loutka Paříž (zs]: Pařížská policie pátrá usilovně po „vraždící loutce“. Jde o speciální vietnamskou loutku, kterou odcizili neznámí pachatelé ze za­pečetěné vitríny. Při doteku vyskočí z těla loutky několik jehlic, které jsou napuštěny jedem curare, jenž způsobuje okamžitou smrt. Pouze dotek za hlavu loutky je bez nebezpečí. LIPOVÁ DEMOKRACIE_________________________________________________________________1. února 1968 Jednání v OSN o Pueblu bez výsledku USA si dále kladou nepřijatelné podmínky • Soukromé rozhovory pokračuji Neoficiální jednání Členů Rady bezpečnosti o konfliktu s americkou lodí Pueblo pokračovala i včera. Snaha nesvolávat řádné jednání Rady, dokud se nedojde к přijatelné dohodí, ukazuje, že soukromé porady se dostaly do slepé uličky. Zprávy pozorovatelů se však v tomto bodě rozchá­zejí. Někteří tvrdí, že je Rada bezpečnosti v korejské otázce rozdělena, jiné jsou optimistické a odvolávají se na prohlášení sovětského zástupce Morozova a delegáta USA Goldberga, kteří vče­ra jednali s předsedou Rady bezpečnosti Agou Šahím. Jejich prohlášení nevylučují pokrok v dal­ších rozhovorech. Dnes přejímá předsednictví Rady, paraguayský zástupce Solano Lopéz, čímž iniciativa v dalších Jednáních přejde na člena latinsko-amerického bloku. Spojené státy stále váží pozvání severokorej­­ského zástupce do Rady bezpečnosti na podmínku, aby dříve byla navrácena posádka a loď Pueblo. Sovětský svaz zastává naopak názor, že o vrácení lodi a posádky se může jednat teprve na půdě OSN. Na tomto problému zřejmě ztroskotává další úspěšný pokus jednání. Americká mise v OSN dementovala zprávy, po­dle nichž jsou USA ochotny jednat s KLDR v třetí zemi. V souvislosti s tímto dementi odmítla i in­­donéská vláda zprávy některých agentur, že Spo-jené státy požádaly Indonésii o souhlas s jedná­ním o lodi Pueblo na její půdě. Mluvčí ministerstva obrany USA oznámil, že po­dle blíže nespecifikované informace zemřel jeden člen posádky lodi Pueblo. Dodal však, že hodno­věrnost této zprávy nemůže potvrdit. Již dříve se uvádělo, že „tři nebo čtyři námořníci na Pueblu byli při přestřelce zraněni“. Jihokorejská vláda znovu vydala prohlášení, po­dle kterého nesouhlasí s eventuálním jednáním Spojených států a KLDR, ani š pozváním severo­­korejského zástupce do Rady bezpečnosti. Prohlá­šení rovněž odmítá údajné snahy USA „vyměnit posádku lodi Pueblo za severokorejské partyzány“. (čtk + zf) Atomové bomby na prodej POČÁTKEM ROKU hodlá Společnost pro těžbu zemního plynu (El Paso Natural Gas Co.) za spoluúčasti Komise pro atomovou energii (AEC-Atomic Energy Comission) odpálit první atomovou bombu (od objevu jaderného štěpení), určenou pro komerční účely. Pokus se má uskutečnit u Far­­mingtonu v Novém Mexiku v hloub­ce 1500 metrů pod zemí s atomovou bombou o trhavém účinku 26 000 TNT. Předpokládá se. že exploze vytvoří kráter o rozměrech 50X120 metrů a hluboké trhliny v pískov­covém podloží. Geologové z El Pa­sa doufají, že jim výbuch bomby pomůže odhalit dosud skrytá lo­žiska zemního plynu. Výsledek odstřelu u Farmingtonu je očekáván americkým průmyslem s velkým napětím a zájmem. Z po­litického hlediska zůstává pokus problémem. Hospodářské využití bomby by mohlo znesnadnit jedná­ní o atomovém odzbrojení. Rada členů Kongresu a vládních úřední­ků se proto nedávno vyslovila proti komerčnímu využití atomové bom­by. Přitom proti politickým úva hám stojí úžasné hospodářské přednosti. Američtí důlní odbor­níci odhadují, že pomocí atomo­vých odstřelů by mohly být zá­soby užitečného zemnítoo plynu zdvojnásobeny. Plán, který počítal s využitím atomové energie při proražení ka­nálu ve Střední Americe (spojují­cího Atlantik a Pacifik), musel být zatím odložen. Povrchové odstřely by zamořily ovzduší radioaktivitou, čímž by došlo к porušení sovětsko­­americké atomové dohody. Přesto jedná AEC s Austrálií o použití atomovým bomb pří stavbě přísta­vů na západoaustralském pobřeží. Kromě toho předložila AEC také řa­du návrhů různým americkým pod­nikům. Výsledkem má být odhalení dosud nedosažitelných zásob ply­nu, uhlí, mědi a nafty na americ­kém kontinentu. Stát Arizona plá­nuje. použití atomové energie pro stavbu obrovského podzemního ve­dení rezervoáru. Pro použití ato­mové energie к hospodářským úče­lům je nyní rozhodující cena bom­by. Odstřel u Farmingtonu stojí téměř 19 miliónů západoněmec­­kých marek! Podle neoficiálního ceníku jsou zatím uváděny nejlev­nější bomby (10 kilotun) za 1,4 miliónu marek, nejdražší (2 mega­­tuny) za 2,4 miliónu marek. Střed­ní bomby od 50 do 100 kilotun mají stát mezi 1,70—1,85 mil. DM. (cha) Jak pochodí Kiesinger v Žimě ? Především jednání o EHS DO RlMA VČERA přiletěl západoněmecký kancléř Kiesinger, kterého doprovází ministr zahraničí Brandt. Hlavním bodem dvoudenních rozhovorů bude zřejmě napjatá situace v EHS. Kiesinger a Brandt se asi budou snažit překonat roztržku mezi Paříží a Londýnem. Funkce jaké­hosi „prostředníka“ by zvýšila váhu NSR v tom­to společenství. д Při jednání o smlouvě o nerozšiřování jaderných zbraní se bonnští politikové budou zřejmě snažit získat Italskou podporu pro své dosud přesně neformulované výhrady к návrhu smlouvy, předloženém v Zenevě. Bonn samozřejmě také usiluje o upevnění rozklížené­­ho NATO. ^ Značnou pozornost věnují bonnští politikové také vztahům mezi Východem a Západem, přičemž se bu­dou ucházet o italskou podporu své politiky vůči so­cialistickým zemím. (čt-jk) „Svoboda tisku“ v Řecku Atény: Šéf tiskového úřadu řecké vojenské vlá­dy M. Sideratos oznámil šéfredaktorům, že noviny jsou i nadále podřízeny cenzuře, které musejí před­kládat kartáčové otisky, nesmějí uveřejňovat úto­ky na vládu a její jednotlivé členy, je jim dovole­no přetiskovat některé zprávy zahraničních tisko­vých agentur a zahraničního tisku. Smějí si libo­volně upravovat stránky. Počtvrté před dražbou Paříž: Zámek, v němž bývalá hvězda pařížského Musichallu j. Bakerová pečuje o 11 dětí různých ras z celého světa, má být dán do dražby. Je to již počtvrté v posledních pěti letech, kdy útulek dětí má být vydražen pro nedostatek finančních prostředků Pes s transplantovanými plícemi Aarhus (zs): Již půl roku žije na pokusné klini­ce v dánském městě Aarhusu pes s transplanto­vanými plícemi. Zdravotní stav pokusného zvířete je podle oznámení chirurga dr. Ch. Mouritzena, který operaci provedl, velmi dobrý. Těžké ztráty Izraele u Suezu Káhira: Po oznámení Správy Suezského průplavu, že hodlá prozkoumat dno na sever od Kantary, Izrael va­roval, že bude klást ozbrojený odpor. Při incidentu egyptské dělostřelectvo zničilo v souboji mj. 9 izrael­ských tanků. • Izrael koupil od Velké Británie po­norku Truncheon, postavenou po druhé světové válce, která se pod názvem Dolphin již účastní pátrání po ztracené izraelské ponorce Dakar. • Jemenský vel­vyslanec v Káhiře oznámil, že saúdskoarabské tanky a děla překročily hranice a zaútočily na jemenské po­zice. Jemenská vláda podá stížnost Radě bezpečnosti, jestliže saúdská agrese nebude okamžitě zastavena. Papež obhajuje latinu Řím (zk): Papež Pavel VI. vyslovil v rozhovoru s římským starostou Santinim politování nad tím, že se na středních školách již nevyučuje latině. Zdůraznil význam latiny i v dnešním životě a u­­vedl mnoho příkladů. Papež Pavel VI. pak vyzval členy městské rady, aby Usilovali i nadále o roz­voj Věčného města. Obnovení styků Jugoslávie a NSR Bonn: V Bonnu a v Bělehradě bylo oznámeno, že dnem 31. ledna se obnovují diplomatické styky mezi NSR a Jugoslávií. Západoněmecká vláda pře­rušila diplomatické styky před více než deseti le­ty, když Jugoslávie uznala NDR a navázala s ní •diplomatické styky. Kodaň: Designovaný dánský ministerský předse­da H. Baunsgaard oznámil, že tři hlavní buržoasní strany - Levicová liberální strana, Pravicová li­berální strana a Konzervativní lidová strana, kte­ré mají v dánském parlamentě 98 ze 179 mandá­tů, se dohodly na vytvoření koaliční vlády. Na Kubě zatčeno 43 politiků Havana: Agentura Prensa Latina oznámila, že na Kubě bylo zatčeno 43 osob, které se zúčastnily činnosti skupiny vedené organizačním tajemníkem predrevoluční Komunistické lidové socialistické strany A. Escalantem, která byla obviněna z frakční činnosti. Kennedy nepůjde protiJohnsonovi New York: Senátor Robert Kennedy sdělil svým přátelům a stoupencům, že nebude kandidovat proti presidentovi v předběžných volbách. Nevidí zatím důvody, proč by měl toto rozhodnutí změ­nit. Jeho stoupenci soudí, že vietnamská válka má značný vliv na jeho nynější smýšlení. Alloway se velmi divil Londýn (zk): Ronald Alloway, majitel stájí ve Fulhamu, se velice divil, že si zločinec Wilson „vypůjčil“ jeho příjmení. Policii řekl, že se s Wil­­sonem nikdy neviděl. O jeho zatčení v Kanadě se dověděl z novin. „Nemřl jsem v životě cestovní pas a v zahraničí jsem vůbec nebyl,“ prohlásil R. Alloway. Piráti se zmocnili městečka CO PŘINESL DEN _________ _______ ■—- —- — • Poradní shromáždění Evropské rady schválilo rezoluci, v níž požaduje co nejrychlejší zahájení rozhovorů o přijetí Británie, Dánska, Norska a Ir­ska do EHS. • Parlamentní skupina Labouristické strany od­hlasovala návrh, aby 25 labouristických členů par­lamentu, kteří hlasovali proti úsporným opatřením vlády, bylo vyloučeno na čtyři týdny ze schůzí parlamentní skupiny své strany. • Jihojemenský nejvyšší soud odsoudil k trestu smrti bývalého jihoarabského prince В. H. A. Faz­­lího. Shledal ho vinným ze spolupráce s britskou koloniální správou. • Bolivijská vláda podala demisi. Důvody nebyly oznámeny. President R. Barrientos zatím demisi nepřijal. • Africkým náboženstvím je věnován nový časo­pis, který začala vydávat státní universita v Kin­shase v Kongu. • Mezinárodní katolické setkání o televizní práci se uskuteční od 19. do 24. února v Monte Carlu. • „Přísně tajné, jen pro velitelství“, je název 750- stránkového svazku dokumentů nacistického vele­ní v druhé světové válce, který vyšel v naklada­telství Nauka v Sovětském svazu. • Podle údajů Ústředního statistického úřadu SSSR к 1. červenci 1967, tvoří 54 proč. obyvatel­stva SSSR ženy. • Skladatel Irving Berlin složil šest nových písní pro filmový muzikál Řekněte to hudbou, který po­dle stejnojmenného divadelního muzikálu chystá režisér Blake Edwards. • V pařížském Theatre de 1’Est Parisien se bude ve dnech od 12. do 20. dubna konat výstava scé­nografických návrhů našeho Josefa Svobody. • UNESCO vydalo srovnávací studii H. Warrona Technické a odborné školství, к níž podklady po­skytlo deset zemí, kromě jiných i ČSSR. • Spojené státy připravují vypuštění dvou špionáž­ních družic, které mají být vybaveny přístroji pro zjišťování čínských nukleárních výbuchů. • Jihoafrický chirurg prof. Ch. Barnard odletěl po třídenní návštěvě Itálie do Londýna. • Paní H. Whitová, které byly transplantovány obě srdeční chlopně, zemřela. • Americká společnost Telephone Bell oznámila, Že vyvinula prototyp bezdrátového telefonu, který brzo zařadí do ověřovacích zkoušek. Telefonní jednotka, která má volič telefonních čísel, zvonek a automatické zařízení pro zapojení a odpojení, Umožňuje napojit se v okruhu 30—475 m na nor­mální telefonní stanici. • Další tunel pod Labem bude vybudován v Ham­burku. Bude dlouhý 3200 m a 18 m pod zemí. Ná­klady se odhadují na 380 miliónů marek. • Nejmenší televizor na světě vyrobila japonská firma „Sony Corporation“, podle agentury Reuter. Úhlopříčka obrazovky měří 2,5 cm. Televizor na­pájený baterií je pro černobílý příjem a váží zhru­ba 900 gramů. • Proudový bojový letoun typu Jaguar, který vyrá­bějí společně britské a. francouzské firmy, se má stát v budoucnu hlavním letounem, který bude sloužit v západoněmeckém letectvu. • V troskách sportovního letadla, které se zřítilo u Bruckhausenu (NSR), zahynul pilot i jeho spo­lečník. • Již 205 400 kusů hovězího dobytka, 98 400 kusů ovcí a 113 000 vepřů bylo utraceno od listopadu minulého roku, kdy začala v Anglii řádit slintav­­ka a kulhavka. • S výkřiky „žádné minisukně v Súdánu“ obléhalo několik set osob chartúmský obchod, kam před roz­vášněným davem uprchla mladá Súdánka. Musela zakročit policie a dovést 171etou oběť к rodičům. • Do výkladní skříně v Mnichově se vrhl nahý 171etý student a válel se ve střepinách. Policie zjistila, že byl pod vlivem omamné drogy LSD. • Do vězení na dvacet let byli odsouzeni v Sa­lisbury čtyři Afričané za to, že měli doma zbraně. • V brémské nemocnici zemřela na otravu alko­holem pětiletá dívenka, která za nepřítomnosti ro­dičů vypila ze žízně půl láhve vodky. • V záchvatu zuřivosti zavraždil zemědělský děl­ník I. Formentera v provincii Leyte na Filipínách sedmnáct lidí, mezi nimi celou Jednu rodinu. Do­sud se skrývá na neznámém místě. ZUBAŘ. Po čtyřtýdenním manželství se ve fran­couzském městě Toulouse rozvedla se svým man­želem C. Landryová. U soudu Jako důvod uvedla, že její manžel — zubní lékař — má dosud málo pacientů, a proto jí během měsíce z dlouhé chvíle vytrhl již dvě stoličky. Soud její žádosti vyhověl. Dohoda tří dánských stran íBcitLxit^oI) JIŘÍ MAŘANEK Předstoupil a tichým, ale sebejistým hlasem roz­vinul před Vokem všechen neutěšený stav hospo­daření na jeho statcích, krumlovského nevyjíma­jíc. Ano — právě toto panství je v poslední době ohroženo nejnebezpečněji! Dluhy na Vokův dvůr, udržovaný s královskou nádherou a pohostinně se otvírající častým početným návštěvám, dostou­pily závratné výše a věřitelé naléhají. A jako nej­pádnější doklad předložil Vokovi dopis pana Ven­­celíka z Vřesovišť, jenž se rozhodnými slovy do­máhal neprodleného splacení své pohledávky, váz­noucí na zboží krumlovském sumou 20 000 kop grošů českých, dokládaje výhružně, že déle už čekati nemůže, nechce a nebude ... I Téhož dne večer — shodou okolností, jež v této chvíli skoro vylučovala náhodu — objevil se na zámku krumlovském pan Volf Novohradský z Ko­lovrat. Předstíral, že přijel dojednat jakési podrobnosti o sňatku Vokova sestřence Jana ze Šeřinu s Marií Magdalénou, svou dcerou, jenž byl předchozí do­hodou zatím již bezpečně umluven. A stavě se pře­kvapeným nad zvěstí o projeveném přání císa­řově, domlouval nyní Vokovi soustředěnými úto­ky své úlisné výmluvnosti, aby vyhověl císařovu přání a neodmítal této výjimečné příležitosti к smí­ru. Snad je to projevené přání Rudolfovo jen ges­tem, zastírajícím pravý záměr: touhu císařovu po navázání dobrých styků s vladařem rožmberským. Může či chce Vok odmítat tuto odhodlaně podá­vanou pravici... ? A nadto ruku královskou, kte­rá projevené ochotě odpoví jistě královskou štěd­rostí? Č; není v nejvlastnějším zájmu Vokově, aby dny jeho podzimu, zbaveny doléhající tíže starostí, byly prozářeny žádoucím klidem a mírem? A ne­ní povinen Janu ze Šeřinu, tomu, jenž v jeho srdct probudil nepoznanou lásku otcovskou, aby včas­ným smírem s císařem zabezpečil jeho dědické nároky proti oprávněnému postihu dvora?! Vok probděl noc. Což je myslitelné, aby opustil svůj Krumlov a své Krumlovské? Což je myslitelné, aby s jeho souhlasem nebo dokonce jeho vinou přešlo do cizích rukou panství krumlovské i krumlovský zámek, jejž přejal s od­povědností rodové posloupnosti, s odpovědností, kterou tu к němu kdysi imuvil hlas jeho mat­ky...?! A zase se před jeho zraky přízračnou vidinou roztančila nekonečná řada číslic, jimiž jej před chvílí ohromil jeho kancléř. A zase se zneklidně­lou vzpomínkou vracel ke svému sestřenci Janu ze Šeřinu a jeho ohroženému dědickému nároku. Vyžádal si čas na rozmyšlenou. Snad dříve či později odpoví císaři... Ale pan Volf Novohradský znal příliš dobře Vo­­ka, aby neodhadoval všecko nebezpečí těchto od­kladů. Dnes se snad na chvíli podařilo jeho vý­mluvnosti příměti Voka к ústupkům a upraviti cestu projevenému přání císařovu. Ale již zítra, možná, spálí prudce vyšlehlý plamen Vokova vzdo­ru poslední most к smíru s císařem a tato skvě­lá, jedinečná příležitost bude pak provždy ztra­cena! Zase stál už před Vokem jen chladně vypočítavý, neúprosný věřitel. A stanoviv nyní přesný den sňatku své dcery s jeho sestřencem, zdůraznil při Manila (zk): Na dvě hodiny se zmocnili piráti přístavního městečka Malita v jižní oblasti Filipín. Vykradli mnoho obchodů a pak se stáhli zase na loď. Při přestřelkách s policií byl jeden občan za­bit a několik raněno. loučení, že je V rukou Vokových, aby se pomsty­chtivá kletba císařova nestala osudným věnem no­vomanželů již v prvních dnech jejich společné cesty životem ... Od onoho dne chodil Vok chodbami a komnata­mi zámku s hlavou schýlenou. Nezasvěcení marně pátrali po příčinách jeho mlčelivé zádumčivosti, když často a dlouho prodléval u okna, odkud se otvíral výhled na město, na jeho drahé, rodné město, s nímž od dětství srostl a kde prožil nej­významnější chvíle svého života. A ti tam dole u řeky, mlynáři, koželuzi, rybáři — jeho Krumlov­ští — kdykoli jej zahlédli v okně, vesele mu má váli na pozdrav, nikoli jako vladaři, ale jako pří­teli a druhu svých životních radostí i smutků. Kdyby věděli... kdyby tušili... ! A tak posléze v den, kdy se všecky krumlovské zvony slavnostně rozhlaholily nad okázalým sňat­kem Jana hraběte ze Šeřinu s Marií Magdalénou z Kolovrat, ve chvíli, kdy ohlušující salvy potlesku a smíchu odměňovaly vtipné verše Šimona Lom­nického, jimiž věhlasný mistr slova vítal oba no­vomanžely na prahu přebohatě vystrojené a pro­střené hodovní síně — v té chvil Vok tváří v tvář Volfu Novohradskému pronášel své kruté, v srdce • zarývající, nejosudovější: Ano ... 1 Hlučné svatební veselí, jímž se po několik dní rozléhaly téměř všecky komnaty krumlovského zámku a jehož se zúčastnila bezpočetná řada vzác­ných a urozených hostí, v čele s nejvyšším hof­mistrem Království českého Krištofem z Lobkovic v zastoupení císařově, vystřídalo náhle němé, po­nuré ticho. Petr Vok se uzavíral ve své komnatě nebo pro­dléval v kapli, nebo v mlčelivé společnosti Kvasto­­vě prázdnil své poháry, až jitro vykřesalo na vý­chodě oheň červánků, jenž sé rudým odleskem za­chytil v jeho očích. VYBRALI JSME KDYSI DÄVNO, když ještě existoval v Moskvě původní Kuzněckij most přes řeku Něgiinnaja, roz­kládal se až к jejím břehům sad moskevského oddě­lení Petěrburgské lékařské akademie, jednou se tam přišel podívat jakýsi J. Judickij a napadlo ho, že by se v sadě mohly pěstovat moruše. V roce 1835 se mu podařilo vykrmit listím z vypěstova­ných stromů asi libru zámotků bource morušové­ho Přinesl je ukázat do Moskevské zemědělské společnosti a dostal peněžní odměnu. Zanedlouho mu byla v Petěrburgu udělena za pěstování bourců zlatá medaile. Gspěch následoval úspěch a za dal­ší dva roky mu Moskevská zemědělská společnost odevzdala druhou zlatou medaili. К medaili dostal papír, na kterém stálo černé na bílém, že je touto poctou oceněn jeho podíl na rozvíjení hedváb­­nlctví a na pěstování moruší. Moruše si mezitím v Moskvě opravdu zvykly. Byly vysazeny na Tver­­ské třídě, v kremelském sadě 1 v zahradě země­dělské školy. V roce 1846 vystavila na Chutarské výstavě I. Berdnikovová první tylové šaty, utkané z hedvábí moskevských bourců. Začátkem dubna 1847 byl při Moskevské zemědělské společnosti zřízen výbor pro hedvábnictví. Moruše i bourci si získali přízeň kdekoho. Na moskevské zemědělské výstavě v roce 1852 se sešlo 27 000 žádostí o mo­ruše. Pak se však stalo něco, co se stát nemělo. Hedvábnictví dostalo velkou ránu. Moruše se totiž zazelenají na jaře dost pozdě — a to způsobilo celé neštěstí, jednoho krásného dne přijel do Moskvy car Mikuláš I. a procházel se po Tverské třídě. Stromy byly už pěkně zelené, jen moruše se к jaru ještě nehlásily a vypadaly smutně, jako na podzim. „Co je to za košťata!?“ zvolal hněvivě car u jednoho holého stromu. „Nevím, Vaše Mi­losti,“ odpověděl polekaně carův společník. Nevě­děl, ale pověděl o carově hněvu jiným. Ještě téhož dne byly všechny moskevské moruše na příkaz ge­nerála A. Zakrevské­­ho vykáceny. A tak skončila v Moskvě sláva moruší i bour­ce morušového.

Next