Lidová Demokracie, říjen 1968 (XXIV/265-291)
1968-10-19 / No. 281
Národní shromáždění schválilo Dohodu o dočasném pobytu sovětských vojsk v ČSSR (ld): Za účasti presidenta republiky armádního generála Ludvika Svobody zasedalo včera v Nové radnici v Praze Národní shromážděni na své 27. plenárni schůzi. Na svém mistě v řadách poslanců seděl i prvni tajemník CV KSC Alexander Dubček. Program měl jediný bod: projednáni dohody o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na našem územi, podepsané ve středu vládami ČSSR a SSSR. Už dopoledne se touto dohodou zabývali na společné schůzi členové ústavněprávního, zahraničního a branného a bezpečnostního výboru NS. Diskuse к dokumentu, kterou uvedl místopředseda vlády F. Hamouz, trvala přes tři a půl hodiny. Poslanci se hlasováním vyjádřili k. návrhu schvalovacího usnesení, jehož text zní: „Národní shromáždění ČSSR souhlasí se smlouvou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, podepsanou v Praze dne 16. října 1968.“ Z celkového počtu 42 poslanců, přítomných na společné schůzi těchto tří výborů NS, hlasovali proti návrhu čtyři poslanci, dva se zdrželi hlasování. Odpolední plénum, jehož se zúčastnilo 242 poslanců, zahájil předseda NS J. Smrkovský, který mj. uvedl, že předsednictvu NS došlo к tomuto jednání na 200 rezolucí ze závodů a institucí, jimiž se předsednictvo NS zabývalo na svém zasedáni bezprostředně před plenární schůzí. Pak promluvil předseda vlády ing. O. Černík a po něm zpravodaj tři parlamentních výborů J. Němec. V diskusi vystoupilo se svými názory pět poslanců. Ve slově na závěr rozpravy řekl předseda vlády ing. O. Černík, že smlouva neuzavírá možnost dalšího jednání se SSSR. Doporučil předsednictvu NS, aby v termínu, který uzná za vhodný, dalo otázku plnění této dohody na pořad jednání. Pak došlo к hlasování o navržené formulí, jíž se schvaluje dohoda o dočasném pobytu sovětských vojsk na územi ČSSR. Z přítomných 242 poslanců se čtyři vyslovili proti, deset se hlasování zdrželo. Hlasovalo se aklamací. Příští plenární schůze NS je svolána na 27. října. dat: 1. Sjednocování politických zájmů naší společností na půdě Národní fronty, při existenci rozhodujícího postavení KSČ. 2. Čs. lidu musíme dát plnou možnost, aby nejen prostřednictvím svých zástupců, ale také přímým podílem na správě a řízení výroby a společností uplatnil svoji iniciativu, vlastenectví a pracovní aktivitu. 3. Zajistit reálné uplatněni a přísné respektováni práv a svobod občanů daných socialistickou ústavou včetně státoprávních záruk svobodného rozvoje národů. 4. Zabezpečit uskutečnění ekonomické reformy, plynulý ekonomický rozvoj země a vzestup životní úrovně obyvatelstva. 5. V zahraničně politické oblasti musíme rozvíjet vztahy se socialistickými zeměmi, zejména pak Sovětským svazem. Vláda se bude i nadále ve své řídící činnosti opírat o KSC. Významná úloha připadá však také Národní frontě. Budeme úzkostlivě střežit revoluční vymoženosti našeho lidu a všestranně zajišťovat náš právní řád. Významným faktorem vnitřní politiky našeho státu musí být i nadále úsilí o respektování zákonných práv a povinností institucí 1 občanů. Záruka právní jistoty a osobní nedotknutelnosti se musí dotýkat také všech občanů, kteří se nedostanou do rozporu s platným československým právem. Myšlenka federaltzace ČSSR, která v nejbližším období získá podobu zákonného ustanovení, bude významným stabilizačním faktorem značného politického dosahu. Spolupráci našich národů bude dán státoprávní podklad. V zájmu úspěšného rozvoje socialismu je nezbytné, abychom zvýšili efektivnost svého hospodářství. V roce 1968 bude dosaženo nejvyššího tempa růstu osobní spotřeby obyvatelstva za uplynulé desetiletí — přes 9 proč. Příjmy obyvatelstva se zvyšují o 18,2 miliardy Kčs proti 3—5 mld v průměru řady předcházejících let. Realizovány jsou vysokým vzestupem maloobchodního obratu o 12 proč. Absolutní výše letošního přírůstku tohoto obratu je témčř čtyřnásohné proti průměru let 1960—-1965. Bylo započato s realizací pětidenního pracovního týdne, jsou zvyšovány nízké důchody, řeší se zaostávání mezd v dopravě. Efektivnost ekonomiky je však nadále neuspokojivá. Projevují se velmi vážné sortimentní nedostatky, zaostává bytová výstavba apod. Praktický hospodářský program příštího roku jde cestou zvyšování ekonomického tlaku na výrobu. Zvyšují se odvody podniků státu, zpřísňuje se politika dotací a subvencí. Velké možností máme v rozvíjení hlubší hospodářské kooperace se zeměmi socialistického tábora 1 v rozvíjení odpovídající spolupráce s vyspělými kapitalistickými zeměmi. Od podpisu a ratifikace smlouvy, jgjlž text je předložen dnešní schůzi Národního shromáždění, se budeme setkávat s faktem legálního dočasného pobytu sor větských vojsk v Československu. Reálná situace musí být řešena rozumně a s plnou odpovědnosti před národními dějinami. Pro odpovědnou politiku bylo v kritických okamžicích jen řešení jediné. Dohoda o podmínkách dočasného pobytu vojsk se stává důležitým nástrojem normalizace vztahu mezi socialistickými státy a základem v jejich další spolupráci. Dovolte ml proto, abych vás, poslance, požádal o souhlas s tímto významným krokem naší vlády ve víře, že je to v zájmu celého socialistického společenství. CO JE OBSAHEM DOHODY Podle prvního článku Dohody posílí sovětská vojska obranu států socialistického společenství před sílicími revanšistlckýml snahami západoněmeckých milltaristů. Celkový počet sovětského vojska, které zůstane dočasně na územi naši republiky je dohodou přesně stanoven. Ostatní vojska odejdou postupně do dvou městců od ratifikace smlouvy oběma stranami. Část sovětských vojsk na našem území se rozmístí ve vojenských prostorech a vojenských objektech, které Jsou rovněž přesně určeny. Jejich výběr byl určen vojensko-odbornýml hledisky a našimi ubytovacími možnostmi. Vojenská velitelství vojsk pěti socialistických zemi budou zachována pouze tam, kde budou dočasně umístěna sovětská vojska. V Praze a Bratislavě zůstanou představitelé sovětských vojsk s úkolem řešit otázky, které vzniknou při plněni Dohody. Přímá ochrana západní hranice však zůstává plně v rukou naši armády. Dohoda obsahuje ustanovení, že sovětská vojska nebudou zasahovat do našich vnitřních záležitosti a ve veškeré své činnosti budou respektovat a dodržovat naše zákony a právní předpisy. Základním hlediskem Je zásada, že na území našeho státu platí výlučně československý právní řád. Za případné vojenské trestné činy budou příslušníci sovětských jednotek odpovědní jedině svým orgánům trestního řízení. Za trestné činy, provinění a přestupky, jichž se dopustí příslušnicí sovětských vojsk na území ČSSR budou stíhání podle československých zákonů československými soudy, prokuraturami a jinými orgány. Platí to 1 o trestné odpovědností sovětských civilních osob zaměstnaných u útvarů sovětské armády 1 všech rodinných příslušníků Významnou součástí Dohody jsou ustanovení o náhradě materiálních škod. к nímž může v budoucnu docházet. Vychází se ze zásady poskytovat oboustranně úhradu. Záruku, že nebude docházet к protiprávním zákrokům proti nevlnnVm lidem a že naproti tomu bude důsledně vyvozována odpovědnost proti těm. kteří by protiprávními činy mařili konsolidační proces, budou poskytovat orgány naší Bezpečností a prokuratury 1 československé soudy. Další závažnou skupinou otázek je ekonomická stránka dočasného pobytu sovětských vojsk na našem území. Dohoda předpokládá materiálové zabezpečen! sovětských vojenských jednotek, např. některými druhv potravin, palivy, poskytováním letištních a nemocničních prostorů naší armády. Veškeré nákladv spoiené s vydržováním sovětských vojsk ponese sovětská strana. Jak dále předseda vlády uvedl, některé ekonomické otázky nebvlo možno podrobně vyřešit ihned. Platby za materiální zabezpečení a jíně služby, které poskytneme sovětským vojskům měly by bút uhrazovány především dodávkami pro nás potřebného sovětského zboží. Budeme vedeni snahou docílit, aby materiální Ratifikace smlouvy (čtk): Na čs. ministerstvu zahraničních věcí byly včera vyměněny nôty, kterými se vlády CSSR a SSSR vzájemně informovaly o tom, že příslušné ústavní orgány obou zemí schválily a ratifikovaly smlouvu mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky, která byle podepsána v Praze dne 16. října t. r. Smlouva vstupuja v platnost dnem 18. října 1968. •v LIDOVÁ PeMQKRACm ROC. XXIV. • Č. 281 CENA 70 HALĚRO___________* ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LID O V Ё Praha sobota 19. října 1968 PREDPOKLADY upevněni POLITICKOSPOLECENSKÉHO SYSTÉMU Dohoda o dočasném pobytu sovětských vojsk v Československu ohraničuje určitou etapu vzájemných československo-sovětských vztahů. Bylo třeba v prvé řadě zabezpečit základní podmínky, umožňující normální Chod země. Nemohli jsme dopustit, aby došlo к vážnějším poruchám při zajišťování základních životních potřeb obyvatelstva. Pojem suverenity v současném světě nemůže být realizován v jeho absolutním významu. Správný výklad a respektováni suverenity státu, kdy jednotlivé socialistické země posilují celé socialistické společenství a využívají přitom svých specifických podmínek, je plně v souladu s chápáním proletářského Internacionalismu. Přijetím Dohody vstupujeme do další etapy normalizace poměrů v naší zemí. Upevnění politického a společenského systému v Československu bude pro nejbllžil dobu předpoklá Ze včerejší schůze Národního shromáždění loto čtk Zprojevu předsedy vlády ing. O.Cerníka Předstupuji před vás, abych vás seznámil s opatřením, které má zásadní význam pro naši další práci, která je krokem vpřed při řešeni určitých, a věříme přechodných nedorozumění, jež vznikla mezi námi a některými socialistickými státy. Dne 16. řijna byla v Praze předsedy vlád SSSR a ČSSR podepsána Dohoda o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa. Tato smlouva nabývá platnosti dnem ratifikace. Dále inž. O. Černík vyložil základní důvody, které vedly к rozhodnuti o uzavření smlouvy. Vstupem armád pěti socialistických zemí v srpnu letošního roku na územi Československa byli jsme postaveni před novou skutečnost. Smlouva neřeší příčiny, ale důsledky — novou situaci. Bylo by nepoctivé zapírat, že tyto události vnesly do našich vztahů mnoho bolesti, trpkosti, napětí 1 nedorozuměni. Národní shromážděni a vláda přijaly některá opatřeni ke stabilizaci společenského života, к obnovení Chodu národního hospodářství. Významnou součástí celkového procesu normalizace našeho společenského života po srpnových událostech je i Dohoda, kterou vám předkládá vláda ke schváleni. Hlavní její význam je v tom, že končí etapu, kdy vztahy mezi námi a pěti socialistickými státy byly krajné nepřehledné, neuspořádané, a v důsledku srpnových události též velmi zkomplikované. Dohoda však respektuje určitou danou realitu, umožňuje, aby vnitřní situace v Československu se ještě rychleji normalizovala. Vedle významu, který má smlouva pro konsolidaci života uvnitř země nelze zanedbat ani mezlnárodnSpolltlcká hlediska. Svět je rozdělen do protikladných společenských soustav a jim odpovídajících politických a vojenských svazků. Nedílnou součásti naší politiky je proto i neustálé posilování obranyschopnosti naší země v rámci koalice států Varšavské smlouvy. a jíně zabezpečení sovětských vojsk v žádném případě nešlo na úkor životní úrovně našich obyvatel. Závěrečný článek Dohody vymezuje Její platnost 1 z hlediska času a stanoví podmínky, za jakých může být změněna. SMLOUVA mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR VI.ADA ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY A VLÄDA SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK rozhodnuty usilovat o upevnění přátelství a spolupráce mezi Cetkoslevenskou socialistickou republikou a Svazem sovétských socialistických republik a rovněž mezi všemi zeměmi socialistického společenství a o ochranu vymožeností socialismu, o posílení míru a bezpečnosti v Evropě a na celém světě v souladu s prohlášením bratislavské porady ze dne 3. srpna 1968. majíce na zřeteli Smlouvu o přátelství, vzájemné pomocí a poválečné spolupráci ze dne 12. prosince 1943, prodlouženou protokolem ze dne 27. listopadu 1863, ve shodě s ujednáním, dosaženým v průběhu českosiovensko-sovětských jednáni v Moskvě ve dnech 23. až 26. srpna a 3. a 4. řijna 1968 se rozhodly uzavřít tuto smlouvu a dohodly se na tomto: CLÄNEK 1 Vláda Svazu sovětských socialistických republik, jednajíc se souhlasem vlád Bulharské lidové republiky. Maďarské lidové republiky. Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, a vláda Českoslo venské socialistické republiky se dohodly na tom, že část sovětských vojsk, nacházejících se v Československé socialistické republice, zůstává dočasně na území Československé socialistické republiky za účelem zajištění bezpečností zemí socialistického společenství před sílícími revanšlstlckými snahami západoněmeckých militaristických sil. Ostatní vojska Svazu sovětských socialistických republik, jakož i vojsk Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky a Polské lidové republiky budou v souladu s dokumenty moskevských jednání ve dnech 23.—26. srpna a 3.—4. října 1968 odsunuta z území Československé socialistické republiky. Odsun těchto vojsk se zahájí po ratltíkacl této smlouvy oběma stranami a uskuteční se po etapách v průběhu dvou měsíců. Počet a místa stálých posádek sovětských vojsk, dočasně zůstávajících na území Československé socialistické republiky, se určuji dohodou mezi vládami Československé socialistické republiky a Svazu sovětských socialistických republik. Sovětská vojska, která se dočasně nacházejí na území Československé socialistické republiky, zůstávají podřízena sovětskému vojenskému velení. ClANEK 2 1. Dočasný pobyt sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky nenarušuji její suverenitu. Sovětská vojska se nevměšují do vnitřních záležitostí Československé socialistické republiky. 2. Sovětská vojska, osoby к ním příslušeiící a členové rodin těchto osob, nacházejících se na území Československé socialistické republiky, budou zachovávat právní řád, platný v Československé socialistické republice. ClANEK 3 1. Sovětská strana ponese náklady, spojené s vydržováním sovětských vojsk na územi Československé socialistické republiky. 2. Vláda Československé socialistické republiky poskytne sovětským vojskům, osobám к nim příslušejícím a členům jejích rodin po dobu jejich dočasného pobytu v Československé socialistické republice kasárna a byty uvnitř kasáren, služební, skladovací a jiné prostory, letiště se stálými stavbami a zařízeními. Prostředky státní spojovací sítě. dopravní prostředky, elektrickou energii a jiné služby. Vojenské výcvikové prostory, střelnice a cvičiště budou využívány společně s Československou lidovou armádou. Způsob a podmínky využívání výše uvedených objektů, jakož i komunálních, obchodních a jiných služeb se stanoví po dohodě smluvních stran. CLANEK 4 Sovětské vojenské útvary, osoby, které jsou příslušníky sovětských vojsk a členové jejich rodin, mohou cestovat do míst, kde jsou rozmístěna sovětská vojska v Československé socialistické republice a z Československé socialistické republiky jak v přímých vlacích a vagónech, patřících Sovětskému svazu, tak 1 s přestupem z vagónů jedné země do vagónů druhé země a rovněž automobilovými nebo leteckými doprav nimi prostředky. Osoby, které jsou příslušníky vojsk, a členové jejich rodin jsou osvobozeny od kontroly, pokud jde o pasy a víza pří příjezdu, pobytu a výjezdu z Československé socialistické republiky. Hraniční přechody a způsob překračování československo-sovětské hranice a rovněž způsob kontroly, druhy a formuláře příslušných dokladů se stanoví po dohodě smluvních stran. Článek 5 Československá strana souhlasí s tím, že přes státní hranice Československé socialistické republiky budou bez vybírání cla a bez celní a pohraniční prohlídky přecházet: — sovětská vojska a osoby к nim příslušející, které cestují jako příslušnicí vojenských útvarů, jednotek a velitelství; — veškerý vojenský náklad, včetně nákladu, určené ho pro obchodní a pobytové zabezpečení sovětských vojsk; — osoby, které jsou příslušníky sovětských vojsk, cestující do Československé socialistické republiky a z Československé socialistické republiky jednotlivě nebo společně se členy rodin a s předměty osobní potřeby, a to na základě dokladů, opravňujících к přechodu státní hraníce Československé socialistické republiky, které předloží celním orgánům. Majetek, přivezený sovětskou stranou do Československé socialistické republiky, výzbroj a výstroj a bojová technika mohou být vyvezeny do Svazu sovětských socialistických republik bez vybírání cla a poplatků. ClANEK 8 1. Zabezpečeni příslušníků sovětských vojsk, dočasně Pokračováni na str. z President republiky blahopřál Rezkové (čtk): President republiky L. SVOBODA zaslal včera do Mexika blahopřejný telegram Mileně Rezkové к získání první zlaté medaile na XIX. olympijských hrách pro Československo. První tajemník ÜV KSC A. DUBČEK zaslal vítězce ve skoku vysokém na OH v Mexiku tento telegram: „Blahopřeji к získání zlaté medaile pro ČSSR na XIX. olympijských hrách v Mexiku.“ Předseda vlády inž. O. ČERNÍK v telegramu píše: „Upřímně blahopřeji ke skvělému sportovnímu výkonu а к vynikající reprezentaci ČSSR. Houževnatost a bojovnost, které vás dovedly к olympijskému vítězství, budou jistě příkladem pro naši mládež. Srdečně zdravím vás a celou čs. výpravu, které přeji mnoho dalších úspěchů.“ M. Rezkové blahopřáli rovněž předseda NS J. SMRKOVSKÝ a ministr vnitra J. PELNÁR. Zpráva ze zasedání vlády (čtk): V Praze se včera konala schůze čs. vlády, kterou řídil její místopředseda dr. G. Husák. V širší rozpravě členové vlády přednesli připomínky к návrhu konečného znění zákona o čs. federaci. Schválené stanovisko bude předloženo к dalšímu jednání v CNR, SNR a NS. Návrh na uspořádání federálních výkonných orgánů, obsahující jejích základní formy, úkoly a metody práce i hlavní obsah činnosti institucí na federální a národní úrovni, vláda projedná v najkratší době .Vláda též schválila konečné znění návrhu zákona o národnostech v ČSSR. Malí naši důvěru (čtk): Myšlenka, aby Ludvíku Svobodovi a Alexandru Dubčekov! byla udělena Čs. cena míru za rok 1968, se setkala u našich pracujících s velkým ohlasem. Svědčí o tom četné dopisy a telegramy, které Čs. výboru obránců míru zasílají ve stále větší míře pracovní kolektivy i jednotlivci z celé, republiky. Např. pracující, na výstavbě nového hornického města Mostu zdůrazňují: „Připojujeme se к návrhu, aby L. Svobodovi a A. Dubčekov! byla udělena Čs. cena míru za rok 1968. Všichni za nimi plně stojíme a mají naši důvěru.“ Z dopisu ZV ROH MEZ Frenštát pod Radhoštěm: „Svou dosavadní prací, jednáním a rozhodováním výrazně ovlivnili mírové síly nejen čs. lidu, ale i národů střední Evropy.“ Delegace ČSČSC u E. Erbana (čtk): Předsecja ÜV Národní fronty E. Erban přijal včera dopoledne delegaci představitelů Čs. červeného kříže v čele s jeho předsedou plukovníkem dr. F. Kuchárem a předsedou slovenského výboru Červeného kříže dr. A. Horákem. Delegace projednala úlohu a postavení Červeného kříže v Národní frontě a otázku aktivního podílu této organizace na jejich úkolech. Z DOMOVA I ZE SVĚTA PRESIDENT REPUBLIKY L. Svoboda propůjčil za celoživotní dílo Rád práce profesoru právnické fakulty University Karlovy v Praze dr. ing. B. Spáčilovi к jeho včerejším 70. narozeninám. DO PRAHY se včera vrátil z oficiálního obchodního jednání v Rumunsku ministr zahraničního obchodu ing. V. Valeš. Obsahem jednání bylo rozšíření vzájemné výměny zboží a žádoucí aktivizace oboustranně výhodné hospodářské spolupráce. Z XXIII. ZASEDANÍ Valného shromáždění OSN v New Yorku se včera vrátil do Prahy úřadující ministr zahraničních věcí V. Pleskot, který se jako vedoucí čs. delegace zúčastnil prvních týdnů jednání této vrcholné mezinárodní organizace. O federálních orgánechvČNR (čtk):' Vládní návrh zákona na uspořádání federálních výkonných orgánů byl hlavním bodem dnešního jednání správní komise České národní rady. Zasedala rovněž kulturní komise ČNR, která se zaměřila zejména na otázky školství, к nimž referoval náměstek ministra školství V Hendrych. ,V diskusi ělenové komise převážně vyslovili názor. Že otázky vzdělání by měly být pojímány z celostátního hlediska. Z jednání presidia ČSAV [čtk): Presidium ČSAV projednalo na svém čtvrtečním zasedání některé závažné materiály a návrhy, které mají širší společenský význam a týkají se aktuálních otázek další organizační výstavby základního výzkumu К této problematice směřoval návrh na řešení vztahů mezí Čs. akademií věd a Slovenskou akademií věd, který se týká plánu badatelského výzkumu, zahraničních vědeckých styků a výchovy vědeckého dorostu a celého komplexu otázek ekonomických a organizačních Srdce neznámého dárce Harrisonovi Houston: Skupina chirurgů místní metodistické nemocnice vedená dr. M. Debakeyém voperovala 501etému W. C. Harrisonovi srdce neznámého dárce. Pacientův zdravotní stav v prvních hodinách po operací byl ozna čen za uspokojivý. Byla to osmnáctá operace tohoto druh provedení g Houstonu.