Lidová Demokracie, leden 1971 (XXVII/1-25)

1971-01-26 / No. 21

#6. ledne 1971 LIDOVÁ DEMOKRACIE Střená 9 !■■■■■■■■ '■■■■' ..........■■■■■■■■ ............ .....................................................—»■ ' .................... ‘ ' ................................ ' .....................— Ч II ■ —■ ■■ I 11 " .........." Abychom se i v noci dovolali Technická pohotovostní služba je připravena * Pětatřicet let ve spojích Zvídavost je někdy zdravá, řeknete si, když se chcete přesvědčit, jak zajišťují spojaři provoz telefonů v nocí. Chcete vědět, co by se s nimi dalo dělat, kdyby vypověděly službu třeba v nemocnici, a vy jste potřebovali volat doktora. Žádáte tedy na příslušných místech informaci dovídáte se: přes noc má provozní pohotovost technik na TPS. ještě vám řeknou, že TPS je a technická pohotovostní služba, a že můžete být naprosto klidný, o všechno je prý postarána. To ten jediný muž nebo žena opravuje celou noc poruchy?, chtěl jsem se zeptat. Ale potom jsem se rozhodl jinak a vydal se na obvodní automatickou ústřednu Praha-střed do ulice Politických vězňů. Nebudu popisovat Interiér místnosti; slouží ostatně jinému účelu. Noční služba zde má pouze obyčejný kancelářský stůl s baterií telefonů. Služební spojení i pohotovostní „horké linky“. Zdá se mi to trochu chudé, jaksi málo vědecké. Nic 1 eukazujs na to, že by se tu denně od 22 hodin koncentrovala veškerá odpovědnost za telefonní zařízení ve Velké Praze. Službu má pan Vvb'ralík ze zkušebny ó.AC Letná. Starší muž, jistě se už těší do důchodu. Služební linkou kontroluje noční služby na všech pražských úsiřed nách. Trvá to dost dlouho; je jich hezká řádka. Po chvíli zvoní telefon a já shledávám, že na to všechno není tak úplně sám. Hlásí se spolupracovníci. Traťový dozorce má na starosti vedení. Ted je doma, na dosah telefonu. Kdyby ho neměl, byl by tu teď s námi. To je. předpis. Zanedlouho se hlásí pobočkář. Jeho práci znají především telefonní manipulantky na pobočkových zařízeních podniků a institucí. Chybí už Kresba B. Znojemské jenom pohotovost pro ústředny bez stálé služby, tzv. okrajovky. Třetí zvonění, to je on. Téct už je celkem klid. Konečně zapínám magnetofon. „Nejvíce zásahů bývá na okrajovkácb. Poruchu signalizuje žárovka na příslušnou obvodní ústřednu, služba jí hlásí sem a my posíláme mechanika. Většinou taxíkem, prótože okrajovky jsou samozřejmě na okraji Prahy a za Prahou. Potom nemocnice. Provoz je tam celou noc, a dost velký provoz, takže něco potřebují každou chvíli. Na Karlově náměstí, v Krči. Bulovka, hodně také na Táborské v Nuslích. Někdy nevíte, kde vám hlava stojí. To se ví, čekat je nechat nemůžete. Minulý rok jsem musel poslat na odbočku traťáka, protože pobočkář byl na zásahu, když volala úrazovka na letné. Přirazili tam stoly a rozlámali šňůry. Tak jel, i když to jeho práce není. Hodně starostí nám dělají přeražené sloupy. Hlavně v zimě, když to autům klouže. Třeba na karlovarské je to každou chvílí. To se tam pak musí zajet a stáhnout to ze silnice někam do pole, no, abych nezapomněl na televizi a rozhlas. Ty honí pořád nějaké linky. Přenbsy, to musí taky klapat.“ Zvonek telefonu přerušil vyprávění muže, který u spojů slouží již 35 let. Sleduji zápis: „Ohlašovna poruch Dejvjce. Suchdol, Mánesova ulice. Spadlé vedení. 21.00.“ Telefonem okamžitě upozorňuje TD (traťový dozor). Zajímalo by mě, jak se v tuto dobu dostane rychle do Suchdola, ale než se stačím zeptat, napadne mě, že má asi auto. Přemýšlím o práci TSP. Je to zajímavé, není to zajímavé, dá se o tom něco napsat, nebo je to jedna z tisíců podobných pohotovostí. Pokouším se vytáhnout z pana Vybíralíka něco s nádechem senzace. Marně. „Jestli to chcete vidět zblízka,“ říká nakonec, „jeďte s montérem. Bude-li ovšem ještě nějaký zásah.“ Souhlasím. Abych zahnal únavu, listuji v knize hlášení. Pravděpodobně zásah bude; zdá se, že ne jeden. Pan Vybíralík znovu kontroluje služby na ústřednách. To je také předpis, kdyby se někomu udělalo špatně. Zvonek bílého telefonu mě vytrhne ze zamyšlení. Mechanik z jakési ústředny hlásí: „Zelená na okrajovce v Počernicích.“ „Dobře,“ říká pan Vybíralík, ověřuje autentičnost hlášení, zalamuje mechanika a volá taxi. „Pro nás,“ říká mi potom, „jezdí pan Jetel. Je to takový taxikář-spojař. Výborně se s ním spolupracuje. Už to všechno zná tak dobře, že by mohl kolikrát celý zásah provést sám.“ Za chvíli stojí ve dveřích mechanik. Převezme klíče, dokumentací i s orientačním plánkem, a jedeme. Pan Jetel se skutečně na nic neptá, a když vůz zastaví, stačí odemknout dveře a ocitáme se uvnitř okrajové ústředny. Okamžitě vidím svítit zelenou žárovku. Praskla hlavní pojistka. Montér si umí poradit. Všechno se znovu vyzkouší a překontroluje. Funguje to, protože už zase nasedáme do vozu. Je několik minut po páté, když přijíždíme zpět do ulice Politických vězňů. Touto dobou je v zimě ještě tma, ale chodníky už ožívají lidmi spěchajícími do práce. Tramvaje rachotí ulicemi ve stále menších intervalech. Pan Vybíralík se protahuje. „Snad už nic nebude. Hned jak jste odjeli, musel jsem volat další taxi. Pohotovostí na třídě Rudé armády nešly pobočky. Už ale mluví.“ Teprve nyní si uvědomují, jak jsem unaven. Ten hlas, zdá se mi, přichází odněkud ze sna. JIŘÍ MESTIC Další rekordy horníků Nejvyšši těžba mimořádných směn (čtk): V nedělních směnách vytvořili havíři povrchového Velkodolu čs. armáda v Ervěnicích na Mostecku 2 nové rekordy. Výkonem 15 289 tun uhlí, vytěženého v ranní směně překonali svůj dosavadní šměnový rekord o 2178 tun. Za celý den pak narubali 26 662 tun paliva, což je o 2701 tun více, než docílili při své dosavadní nejlppší denní těžbě v roce 1966. Iniciátoři soutěžního hnutí К 50. výročí založení KSC — 50 hodin ve výrobě navíc -- horníci Dolu 9. květen ve Stonavě na Karvinskú odpracovali o volné sobotě první směnu ke splnění svého závazku. Havíři prokázali vysokou pracovní morálku. Výkony v porubních stěnách dosáhly 14,3 tun uhlí na horníka za směnu. Hlavní dispečink Oborového ředitelství OKD v Ostravě včera upřesnil údaje o výsledku sobotní mimořádné směny. Celkem se v OKR vytěžilo 71500 tun uhlí, což je výsledek, jaký se vůbec nečekal a současně nejvyšši těžba, jaké se tam kdy o mimořádných směnách dosáhlo. Nová chráněná území (ččtk): Nejen bohatstvím kulturních památek, ale i rozmanitostí přírodních krás a pozoruhodností se vyznačuji střední Cechy. Jedním z výsledků ásilí památkářů o ochranu přírody je 1 vyhlášení nových chráněných území, které schválila rada KNV. Chráněným přírodním útvarem se stal „lom na kobylo“. К jeho ochraně dali podnět pracovníci Ostředního ústavu geologického a Národního muzea v Praze. }de o lokalitu významnou z hlediska stratigrafického, tektonického, geomorfologického a archeologického. Üzemi „Černé rokle“ mezi Kosaři a Radotiuent zabfrajici přes 13 hektarů, bylo vyhlášeno za chráněný přírodní výtvor proto, že jde o jedinečné místo v celosvětovém měřítku, kde je v nepřerušeném vrstevním sledu zachycena hranice mezi dévonskými stupni. Buhatě se tu vyskytuji ukázky vymřelé fauny — trilobiti, graptoliti aj. Třetim chráněným ázemlm je základní palaentologická lokalita Barrandienu „Špičatý vrch — Barrandovy jámy“ oa okrese Beroun. Naleziště představuje světoznámé místo výskytu skvěle zachovalých zkamenělin. Xhaní motiv Foto: LD - JOSEF ŽAČEK Cesta ke splnění plánu na rok 1971 Pokračováni ze etr. 1. Zabezpečení úkolů v růstu produktivity práce předpokládá důsledně zaměřit úsilí našich závodů na socialistickou racionalizaci, nebhť to je jediná možnost, jak splnit tyto části plánu v roce 1971. Myslím, že pod souhrnný pojem socialistická racionalizace je nutno zařadit všechna opatřeni, činěná ke zvýšení efektivnosti výroby, od využiti pracovní doby a základních fondů, přes zlepšováni řízení a organizace práce podniků 1 závodů, koncentraci výroby, optimální využiti surovin a energie, konstrukční a technologické zlepšování výrobků až po modernizaci výrobního zařízeni. Z hlediska použiti produkce vidím nejnáročnější Úkoly při zajišťování plánovaného vývozu, který má proti roku 1970 vzrůst o vlče než 10 procent. Tento úkol bude vyžadovat mimořádné Úsilí ve výrobě nejen co do množství, ale zejména co do jakosti a technické úrovně výrobků. V některých oborech a odvětvích jsou zvýšené nároky také na dodávky pro vnitřní obchod, neboť bude nutno zajistit v potřebném množství ty druhy zboží, kterých neni na našem trhu stéle dostatek a současně zabezpečit určitý, zcela konkrétně stanovený podíl levnějších průmyslových výrobků. Pro zajištění klidného průběhu výroby a využití všech pracovníků i základních fondů má ovšem mimořádnou důležitost naše palivo-energetická situace. Vážné důsledky dřívějšího podcenění problematiky rozvoje palivo-energetické základny ovlivňují i nadále situaci v této oblasti. Náročnost plného pokryti všech požadavků si vynucuje realizaci úsporných a racionalizačních opatřeni ve spotřebě paliv a energie a včasné zabezpečování výstavby nových kapacit pro těžbu uhlí. Při zajišfpvání dodávek elektřiny, kde požadavky jsou zhruba o 1 mid. kWh vyšší než možnosti zdrojů, půjde s ohledem na omezené možnosti dalšího dovozu elektřiny nad množství uvažované v plánu, zejména o urychlené zabezpečeni odpovídajících zdrojů paliv pro stávající elektrárny i pro nově uváděné do provozu. Způsob zabezpečeni paliv pro pokrytí přírůstku vlastní výroby elektřiny v tepelných elektrárnách v roce 1971 bude třeba ještě v dalším období upřesnit. Na Useku Investic počítá plán se snížením rozestavěnosti asi o 13 proč. i pří zvýšeném objemu rozpočtových nákladů nově zahajovaných staveb. Za účelem koncentrace sil a prostředků uložila vláda ČSSR závazné úkoly v investiční výstavbě, které se týkají 62 celostátně zvlášť důležitých staveb. U nich bude vypracován závazný režim na určené objemy prací a jeho plnění bude pravidelně kontrolováno. Mimo to určila vláda v plánu také 35 investičních akcí, jejichž výrobní kapacity mají být v letošním roce uvedeny do provozu. Z rozpočtových nákladů staveb v letošním roce zahajovaných připadá celostátně víc než 36 procent na akce v odvětví paliv a energetiky, z čehož vyplývá, jak vážně chce vláda urychlit odstranění disproporcí v této oblasti. Я Pracoval jste do letošního roku jako ministr na Slovensku. Závažným úkolem federální vlády je nyní účelná koordinace rozvoje jednotlivých odvětví průmyslu v CSR a SSR. Jakým způsobem se na řešení tohoto problému budete podílet? Spotřební a chemický průmysl zůstal v novém uspořádání kompetenčních vztahů v čs. federaci v kompetenci národních orgánů. Ostatní odvětví průmyslu. jsou v kompetenci federace. К jejich řízení s^-od počátku r. 1971 konstituovaly příslušné federální orgány, federální ministerstvo hutnlctvf a strojírenství a federální ministerstvo paliv a energetiky. Základní perspektivy rozvoje a úkoly všech odvětví průmyslu se určují závazným hospodářským plánem. Tento plán — jak je známo -— platí v plném rozsahu pro všechny federální a národní orgány, tedy i pro orgány činné v oblasti řízení průmyslu. Ve své práci chci důsledně vycházet z ústavního zákona a zákonů navazujících na ústavní zákon, přičemž předpokládám, že na úrovni federálního předsednictva vlády a vlády ČSSR půjde u spotřebního a chemického průmyslu z tohoto hlediska o řešení dvou okruhů problémů: 1. zabezpečování a koordinování činnosti na úseku realizace úkolů, které vyplývají pro ČSSR z účasti v orgánech RVHP a při přípravě věcných návrhů, námětů a stanovisek pro jednání československých delegací chemického a spotřebního průmyslu v těchto orgánech a ve dvoustranných výborech pro hospodářskoou a vědeckotechnickou spolupráci., 2. zabezpečování koordinační činnosti ve vnitrostátní ekonomice, zejména v případech perspektivy průmyslu, sjednocování případných rozdílných názorů na potřeby rozvoje, strukturálních změn, kvality a kvantity průmyslové výroby apod. Ochrana životního prostředí Velmi uspokojivé shledal dnešní stadium příprav к uspořádání mezinárodní konference o životním prostředí od 3. do 15. května t. r. v ČSSR Amassa S. Bishop, ředitel odboru pro životní prostředí, bydlení a územní plánování Evropské hospodářské komise OSN se sídlem v Ženevě. Pan Bishop k nám přijel projednat poslední organizační otázky spojené s touto konferencí, která se u nás uskuteční na základě dohody federální vlády s evropskou komisí, jejíž jsme členy. V rozhovoru, který poskytl před svým odjezdem, pan Bishop zdůraznil, že jednání vládních expertů z asi 30 zemí Evropy, USA, Kanady a pravděpodobně i Japonska bude největší a nejdůležitější konferencí, jež se kdy konala v této oblasti. Je to proto, že přibližně v posledních deseti letech se problém zhoršování životního prostředí stal mimořádně akutní. „Lidé přírodu využívali a využívají ve svůj prospěch, pohodlí, pro zlepšení své životní úrovně, ale až dosud ne dostatečně brali na vědomí, že přitom ničí prostředí, v němž žijí. Dnes jsou věci již tak daleko, že je naprosto nutné s tím něco udělat. A není to jen otázka života našich potomků, ale přímo nás samých. Čas je omezený — to je třeba si uvědomit a podle toho jednat.“ Cílem chystané konference je pomoci vládám jednotlivých zemí při formulaci vládní politiky v oblasti životního prostředí a dát jim doporučení dvojího druhu: plánovat a realizovat různé akce ke zdokonalování životního prostředí a odstraňování závad a hlavně nalézt účinné institucionální i organizační uspořádání pro řízení a rozvoj životního prostředí. EHK, která je orgánem převážně ekonomického charakteru, klade důraz „,11a hospodářské a sociální aspekty problematiky životního prostředí. U nás se pozornost zaměřuje zejména na zkuumání prostředí, vytvářeného lidskou činností. Konference, jejíž jednání se v závěrečné fázi přesune z Prahy do Ostravy a na krátkou dobu i na polské území, do Katovic, se bude zabývat několika základními problémy. Bude to využívání přírodních zdrojů a rozumné hospodaření s nimi, ochrana prostředí proti negativním vlivům znečišťování ovzduší a vody, hluk a dále otázky, související z hlediska ekonomického i sociálně ekonomického s industrializací, urbanizací, koncentrací a s růstem počtu obyvatel. (čtk) Pomohou naši chemici sklářům? (čtk): Termosky a náhradní vložky do nich vyrábí vsetínský závod Osvětlovací sklo nejen pro domácí trh, ale 1 pro export. Mezi odběrateli jsou firmy z Anglie, Belgie, Dánska, Holandska, Itálie, Kypru, Švýcarska, ze střední a jižní Ameriky a oiedlněle 1 z Kanady. Někteří zahraniční zákazníci nakupují pouze vložky, které vsetínští skláři vyrábějí ve velmi dobré jakosti. Sami sl je pak kompletuji s obaly odjinud. V tomto směru nelze konkurovat vyspělejší výrobě umělých hmot v zahraničí. Abychom plně obstáli, potřebují skláři nutně nové materiály pro výrobu povrchových obalů. Chladné slunce Foto: ID - J. žáček 'CO VÁS ZAJÍMÁ1 Název tohoto článku poněkud polemizuje s odborníkem (O. Rabšteinek nazval svou knihu Skrytá krása rostlin), který soudí, že rostliny svou krásu skrývají. Vždyť květy, které jsou u většiny kvetoucích rostlin rozmnožovacími or gány, mají svou krásou a vůní vábit hmyz, který jim nevědomky zaručuje nesmrtelnost. Nebýt hmyzu, tak by se většina květin nemohla množit. Je tedy snad skryta jejich krása lidským očím? Ani to není pravda, protože člověk tuto krásu vnímá velmi citlivě, a to nejen okem, ale i čichem, a ne náhcdou používá názvů mnoha květin jako srovnání místo obecného pojmu krása. Používá jich jako metafor. Ale do určité míry má Rabšteinek pravdu — uniká nám krása rostlin, která se nevystavuje tak na odiv, třeba proto, že nemá výrazné květy, a tak nevzbuzuje tolik pozornosti. Poznat tuto krásu nám umožňuje teprve moderní technika v podobě teleobjektivů, mikrosnímků, které dovolují detailní záběry rosíHn z mnoha stran a úhlů. Je zajímavé, že na těchto fotografiích (a Rabšteinek píše, že do své knihy vybíral ze 27 000 fotografií, jen jen škoda, že nejsou barevné) se nám konkrétní záběry jeví jako abstraktní obrazy a jindy zase jako ornamentální umění. Dokonce květiny, o nichž jsme byli přesvědčení, že je dobře známe, se nám na snímku jeví úplně jinak. Někdy nám dokonce detail zničí krásný dojem celku (když vyniknou třeba tyčinky nebo chloupky, které jsou jinak neviditelné nebo nepatrné). Nad některými fakty a čísly nám ovšem zůstává rozum stát. Můžeme si snad představit, že existuje půl miliónu nekvetoucích a 160 000 kvetoucích druhů rostlin? Kde se bere ta nekonečná schopnost přírody hýřit barvami, tvary, a to vždycky ještě tak účelně a dokonce máme na jazyku říci, tak promyšleně? Proč tak plýtvá nápady, architektonickým důmyslem a estetickou rozmanitostí? Potřebuje to snad proto, aby byla vyrovnaná, harmonická, aby mohla působit svým řáde:m? A jaký zásah do tohoto rostlinného světa učinil člověk? Byl to zásah šťastný? Není sporu o tom, že pěstování rostlin člověka donutilo spočinout na jednom místě a umožnilo mu, že přestával být pouhou biologickou bytosti a že se stával člověkem. Za tu cenu, že se začal vydělovat z přírodního řádu, že začal porušovat přirozený přírodní koloběh, vytvořený s maximální úsporností a účelností. A postupně přestávala být příroda pro člověka matkou, ten úzký vztah, který přežívá v mýtech a pohádkách, se uvolnil. Je zdánlivě paradoxní, že se člověk začal přírodě vzdalovat a vymykat se jí právě tím, že ho nutila přemýšlet, zlepšovat lidský úděl, že ho kultivovala. Vzdaloval se jí tím víc, čím víc ji poznával a zmocňoval se jí. Pokud se to dálo rozumně, bylo to celkem přirozené. Jenže člověk ji začal znásilňovat, vy- Zjevná krása rostlin stupoval proti jejím zákonům. A devastace přírody je čím dál větší a dokonce nepomáhají ani vědecké poznatky, které poukazují na krátkozrakost takového počínání. Příroda se ovšem brání. Můžeme to dokumentovat na zdánlivých maličkostech. Víme, jak dokáže bránit květy svých rostlin, jak důmyslně jim obstarává potravu, jak jim dává schopnost přizpůsobit se lokálním podmínkám. Některá fakta nám připadají jako žertování přírody a zároveň jako výraz promyšlené lstivosti. Alespoň jeden příklad za všechny — u nás neznámá hmyzožravá květina darlington, která je doma v kalifornských horách, připomíná tvarem kobru a přímo láká hmyz dovnitř, protože má jakási okénka, která v něm vzbuzují dojem, že vylétá ven. Je ovšem samozřejmé, že podobná obrana a mazanost je vcelku málo účinná. Je tedy skutečně nutno spoléhat na rozum a Inteligenci člověka. 2e dlouho u člověka převládala úzká spjatost s přírodou o tom svědčí l jazyk. Kolik máme lidových rčení a písnf, které to potvrzují, [e zajímavé, že rčení nebo metafory ze světa rostlin využívají nejčastéjl nejobecnějších pojmů. Tak slova květiny, květy, kvítí, kvítka se objevují velmi často a někdy v pře-. kvapivých spojeních podat kytičku někomu znamená lichotit mu, jest mu ve psotě jako ve kvítí znamená, že je zvyklý na nouzi.. Když o někom řekneme, že mu reste kvítí pod nohama, vzbuzuje to představu štěstí, a ve skutečnosti je to obraz pro oběšence na šibenici. A stejně odejit s kvítkem znamená s nepořízenou. V obou těchto případech není květina spojena s něčím pěkným a hezkým, jak by se dalo předpokládat, ale je v tom patrně hodně smyslu pro černý humor a Ironii. Rčení, kde se vyskytuje například růže, tuto ironii v sobě neskrývá. I když řekneme holka jako růže pichlavá, vyplývá to z dvojznačnosti růže, která je krásná barvou 1 tvarem, ale zároveň má trny, o něž se můžeme zranit. Růže je tak vlastně symbolem života, stejně jako život nebývá bez utrpení, tak ani růže není bez trní. A přece i tady je uvolněný vztah — mluvit bez růží znamená tajně, beze svědků. Překvapivá jsou dvě spojení s fialkou, takovou něžnou, poetickou a voňavou kytičkou, kterou tak miloval Napoleon a jeho žena Josefina, že se fialka stala poznávacím znakem Napoleonových ctitelů a přívrženců. Jít na fialky znamená totiž močit a čichat к fialkám zespodu je opis — být mrtev. Je zajímavé, že v prvním případě rčení fakt zjemňuje a dokonce poetlzuje, v druhém pak vulgarizuje a zcyničfuje. Některá rčení se zdají na první pohled nesmyslná, to je mi fík ve smyslu to je ml jedno, tady ovšem můžeme provést malou změnu — to je ml fuk, nevíme ale, co bylo prvotní a na jakém základě nebo zkušenosti to vzniklo. Stejně hrabat houby ve smyslu zahálet — 1 když patrně se tu vychází z předpokladu, že houby hledat dá dost práce, nebo běháš jako hůby zjed — tedy rychle, bláznivě vychází asi z poznatku, co se děje s člověkem, když sof mnoho hub. S humorem bylo vymyšleno rčení — otec je na houbách; dokonce se to vpisovalo do matrik u nemanželských dětí (podobně o otci nemanželských dětí se říkalo šel na jahody). Názvy květin, které u nás nebyly tak rozšířené, se ve rčení prakticky nevyskytují. Ukazuje to na fakt, že dnes se metaforické spojení s květinami vlastně nevymýšlí, snad jen ve studentském slangu, kde ovšem dochází ke značným posunům. Tato malé exkurze do jazykové symboliky chtěla jen ukázat, jak nedílně byl člověk s přírodou spojen, a jak to nutné rozpojení mělo za následek rozdvojení člověka.