Lidová Demokracie, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-20 / No. 92

LIDOVÁ D6MOKRACI6 ROC. XXVII. - C. 92 CENA 50 hal. ORGÁN C S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEĽ RADU PRACE_________________Praha úterý 20. dubna 1971 K návrhu směrnic páté pětiletky. Inspirující podnět к aktivitě Návrhem směrnin naší páté pětiletky, předlože­ným koncem uplynulého týdne předsednictvem ÜV KSČ, dostala celá naše veřejnost do svých rukou dokument velikého významu. Jeho hodnota spočívá zvláště v konkrétnosti a dosažitelnosti narýsova­ných perspektiv, jež nemalují lidem před oči vzduš­né zámky, ale dávají reálné, i když náročné úkoly a cíle. Autorita a věrohodnost těchto navržených národohospodářských záměrů prvních pěti roků sedmdesátých let spočívá také ve střízlivé analýze současné situace naší ekonomiky, vzpamatovávající se za nového vedení z krizového vývoje minulých let. Dokument však velmi výrazně ukazuje celkový mohutný průmyslový potenciál naší republiky a všeobecnou vyspělost celé naší hospodářské zá­kladny, z čehož pak věcně vyvozuje naše možnosti i meze. V tom je jeho přednost i jeho síla jakož i v tom, že nijak nezastírá existující slabiny a nedostatky, na které naopak důrazně upozorňuje. Když směrnice hovoří o práci a o úkolech, zdů­razňují současně, že všechno slouží hlavnímu cíli rozvoje, kterým je růst životní úrovně. Konečně i malé poohlédnutí do minulosti dotvrzuje, že i práce minulých pětiletek — přes nedostatky a chyby — přinesla v tomto směru své plody. Fakta o tom, že spotřeba masa dosáhla u nás v roce 1970 na jednoho obyvatele zhruba 72 kg, nebo jak se zvýšilo vybavení domácností, když např. v ro­ce 1965 mělo chladničku 30 % domácností a v roce 1970 již zhruba 60 °/o domácností, televizor v roce 1965 51 % a v roce 1970 zhruba 75 °/o domácností — jsou nezvratnými důkazy rostoupí životní úro­vně. V roce 1960 vlastnila osobní automobil každá 20. domácnost a v r. 1970 již každá 6. domácnost. Konečně tuto skutečnost vidíme každodenně v uli­cích našich velkých měst, nebo v neděli na neko­nečných kolonách aut, vracejících se z víkendů. A což teprve ten rozmach chatových sídlišť v re­kreačních oblastech, jež rostou jak houby po dešti. A kam nás v tomto směru přehoupne pátá pěti­letka, jejíž první rok je již v běhu a kde počáteční rozběh je nadějnější než kdykoli předtím? Jestliže se počítá kupříkladu s tím, že do roku 1975 se park osobních automobilů v soukromém vlastnic­tví zdvojnásobí, znamenalo by to, že by na konci pětiletky vlastnila automobil již téměř každá čtvrtá či třetí rodina. A což program výstavby bytů, který předpokládá postavit v tomto období nejméně půl miliónu bytových jednotek. Znamená to perspektivu komfortního bydle.ní pro dalších 500 000 našich rodin. Je toho mnoho, čím nová pětiletka má obohatit náš život. Jsou v tom i nové mateřské školky, nemocnice, školy i lepší spo­třební zboží a jeho balení, modernější obchody a růst mezd a platů. Ovšem to všechno nám nespadne s nebe. Klíčem к realizaci těchto cílů je — jak zdůrazňují Směr­nice — vyšší účinnost ekonomiky neboli lepší vy­užití zdrojů, výrobních kapacit, materiálů i lidské kvalifikace a pracovní síly. Znamená to intenzifi­kaci všech činitelů hospodářského růstu a zkva­litnění úrovně řízení. Vždyť my máme dnes za jeden bilión a 700 miliard Kčs základních výrob­ních prostředků čili různých výrobních kapacit. To je průmyslový potenciál, jaký hned tak nějaká země stejného počtu obyvatelstva a stejné rozlohy, zdaleka nemá. Využijeme-li větší směnností tyto kapacity, přeskupíme-li zdroje a síly jež máme к dispozici, zkoncentrujeme-li a zaměříme-li roz­voj vědy a techniky na rozhodující úkoly národ­ního hospodářství a zapojíme-li se více a pružněji do mezinárodní socialistické dělby práce v RVHP — vytvoříme si v krátké době předpoklady к mo­hutnému růstu produktivity práce, jež je nejpod­statnějším předpokladem růstu společenského bo­hatství i životní úrovně každého jednotlivce. to Každý člověk - ať pracuje kdekoli - má v tom­projektu národohospodářského vzestupu své místo a s každým se při jeho realizaci počítá. Ná­vrh směrnic páté pětiletky je tak inspirujícím pod­nětem a uváženým projektem dalšího rozmachu naší socialistické společnosti. OTA VACT.AVlK Z DOMOVA I ZE SVŽTA TAJEMNÍK ÜV KSC J. Kempný přijal v Praze delega­ci oboru průmyslového stavitelství Brno, která mu předala socialistický závazek к 50. výročí založeni KSČ a konání XIV. sjezdu. PROTOKOL o výměně zboží na rok 1971 a dlouhodo­bá dohoda o výměně zboží na období 1971—1975 byly podepsány na závěr jednání mezi delegací ČSSR a Kuby. PŘEDSEDA ÜR ČSROH, člen byra a generální rady SOF lng. K. Hoffmann a místopředseda ÜR ČSROH, předseda SROS a náhradník byra a generální rady SOF L. Abrahám odcestovali do Paříže, kde se zúčast­ní zasedání byra SOF ve dnech 21.—23. dubna 1971. MINISTR ENERGETIKY A PALIV CSSR prof. lng. J. Matušek odcestoval včera z Prahy do Varšavy na za­sedání stálé komise RVHP pro uhelný průmysl. Jed­nání, které začne v polském hlavním městě dnes, se zúčastní všichni resortní ministři zemí RVHP. MINISTR NÄRODNI OBRANY generálplukovník M. Dzúr zaslal při příležitosti 10. výročí vítězství revo­lučních ozbrojených sil Republiky Kuby místopředse­dovi vlády a ministru revolučních ozbrojených sil R. Castro Ruizovl blahopřejný dopis. Slavnostního zahájení se účastnili již podruhé se konánejvyšší představitelé ČSSR a KSC mezinárodní veletrh spotřebního zboží v Brně (čtk): Mezinárodní veletrh spotřebního zboží v Brně, který začal v neděli ráno a potrvá do 25. dubna, byl slavnostně zahájen včera krátce po poledni. Primátor města Brna ing. V. Štroner uvítal nejvyšší představitele KSC a státu, prvního tajemníka ÚV KSČ dr. G. Husáka, presidenta ČSSR L. Svobodu a další členy předsednictva ÜV KSČ, prol. dr. P. Colotku, J. Korčáka a J. Lenárta. — Slavnostního zahájení se zúčastnila také vládní delegace vedená místopředsedou federální vlá­dy ing. J. Gregorem. — Mezi hosty byly též dele gace ze SSSR, NDR, Maďarska, Polska a Rumun­ska, členové diplomatického sboru a vystavnva telé ze zahraničí a tuzemska. Primátor ing. V. Stroner připomněl, že Brno jako středisko veletržního života v ČSSR chce přispívat к dalšímu prohloubení mezinárodní hospodářské spo­lupráce. Místopředseda federální vlády tag. J. Gregor pak v zahajovacím projevu mimo jiné zdůraznil: Chceme, aby brněnský jarní veletrh ukázal úroveň vyroby čs. spotřebního zboží a přitom vytvořil vhodnou nabídku pro jeho mezinárodní směnu, ukázal nový sortiment a působil na rozšířeni obchodních kontaktů se so­cialistickými 1 kapitalistickými zeměmi. Tím chceme ukázat možnost a nutnost spolupráce mezi oběma světovými společenskými systémy a touto spoluprací přispět к mírovému řešení všech otázek, které před lidstvem stoji. Veletrh by měl vyjádřit 1 skutečnost, že moderní společnost se neobejde ani bez meziná­rodní ekonomické Integrace ani bez mezinárodní smě­ny výrobků. Naše národní podniky, výrobní družstva 1 podniky místního hospodářství nám zde předvádějí široký sortiment výrobků textilních, kožedělných, sklářských a keramických, nábytek, hudební nástro­je, rozhlasovou a televizní techniku, výrobky chemic­kého průmyslu, drobné průmyslové zboží, stavební materiál a chaty. Našim odběratelům můžeme nabízet stále kvalitnější a vkusnější výrobky a jsme ochotni nakupovat ve stále větší míře sortiment zboží pro obohacení našeho trhu. Přejí všem účastníkům, vy­stavovatelům 1 hostům II. mezinárodního veletrhu spotřebního zboží v Brně obchodní úspěch a vyhla­šuji tímto tento veletrh za zahájený. Generální ředitel brněnských veletrhů a výstav J. Koláčný pozval po oficiálním zahájeni účastníky slav­nostního zahájení к prohlídce expozic. Představitelé ČSSR a KSČ se při prohlídce veletrž­ního areálu zajímali, jak jsou čs. vystavovatelé schop­ni vyrábět spotřební zboží vysoké kvality nejen pro export, ale za přijatelné ceny a v dostačujícím množ­ství 1 pro nejširší vrstvy zákazníků na vnitřním trhu. Navštívili rovněž expozice všech socialistických zemí a zvláštní pozornost věnovali sovětské účasti na ve­letrhu. Zaujala je rovněž expozice Sjednocené arab­ské republiky. Zajímali se rovněž o úroveň vystavené­ho zboží z vyspělých kapitalistických zemí. Ministr zahraničního obchodu ing. A. Barčák a pri­mátor města Brna Ing. V. Štroner uspořádali večer na Nové radnici v Brně recepci к zahájení II. meziná­rodního veletrhu spotřebního zboží. Mezi účastníky slavnostního zahájení veletrhu, které uvítali na re­cepci, byl i velvyslanec SSSR S. V. Červoněnko s cihotí. V Jaruměřicích nad Rokytnou zaujme návštěvníkovu pozor­nost průčelí překrásné barokní stavby zámeckého objektu. Svou rozsáhlostí a monumentalitou je odborníky považo­vána za jeden z nejkrásnějších na Moravě. S jaroměřiceml je rovněž spojeno jméno učitele působícího v letech 1913— 1929 na zdejší škole, Václava Jebavého, známého pod pseu­donymem Otakar Březina. Foto: Vlastimil Votruba Dnes začíná X. sjezd BKS Československá delegace v Sofii (čtk): Přijeli Jsme do Sofie, abychom pozdravili bul­harské komunisty u příležitosti jejich X. sjezdu, popřáli jim další úspěchy v jejich práci a ovšem i proto, abychom si s nimi vyměnili své zkušenosti, řekl po příletu do bulharského hlavního města vedoucí česko­slovenské stranické delegace A. Indra. Zvláštní leta­dlo II 18 přistálo na sofijském letišti v 15,30 hod. místního času. Naši delegaci přišli uvítat četní ve­doucí představitelé Bulharské komunistické strany v čele s členem politického byra a tajemníkem ÜV BKS B. Velcevem. V pozdějších odpoledních hodinách položila naše tříčlenná delegace, v níž jsou člen před­sednictva a tajemník ÚV KSČ A. Indra, člen předsed­nictva a tajemník ÜV KSS J. Janík a čs. velvyslanec v Sofii V. David, věnec к Mauzoleu G. Dimitrova. Kulturní dohodu s Kyprem (čtk): Ve dnech 9.—19. dubna navštívil ČSSR ge­nerální ředitel kyperského ministerstva zahraničních věcí Chrístodulos Venjamin. Za své návštěvy byl při­jat ministrem zahraničních věcí ing. J. Markem. Pan Venjamin projednal v Praze čs.-kyperskou kulturní dohodu. V souvislosti s jednáním o kulturní dohodě došlo i к výměně názorů o dalších možnostech rozvo­je čs.-kyperských vztahů. Předpokládá se zejména pro­hloubení spolupráce ve zdravotnictví a rozšíření vzá­jemných turistických styků. Za svého pobytu byl pan Venjamin také přijat ministrem zdravotnictví ČSR doc. MUDr. J. Prokopceim, CSc., a byl přijat rovněž na mi­nisterstvech kultury a Školství ČSR a SSR. Slavnostní setkání к 25. výročí SED (čtk): Při příležitosti 25. výročí Jednotné socialistické strany Německa uspořádal velvyslanec NDR v CSSR dr. H. Krolikowski v pražském sídle velvyslanectví slavnost. Slavnosti se zúčastni­li členové a kandidáti předsednictva CV KSČ V. Bilak, J. Kempný a D. Hanes, tajemnici OV KSČ J. Fojtík a O. Švestka a další představitelé čs. po litického a veřejného života. Naše Jednotná socialistická strada sl byla vždy vědoma toho — řekl v úvodním slově dr. Krolikow­ski — že Jejích Úspěchů bylo dosaženo jen nejtěsněj­­ší spoluprací a společným bojem marxisticko-lenln­­ských bratrských stran. Podpora a;1 důkladné studium jejich zkušeností nám pomáhaly a knovu a znovu po­máhají úspěšně pokračovat na naší cestě. Jménem předsednictva ÜV KSC pozdravil účastníky předseda FS prof. dr. D. Hanes. Ve svém projevu řekl mj: Náročná práce na přípravách XIV. sjezdu KSČ a VIII. sjezdu SED se uskutečňuje v politické atmosféře, která je charakterizována významným ofenzivním nástupem světových revolučních sil, ve­dených mezinárodním komunistickým hnutím, jehož silu a promyšlené, vědecky posouzené a ujasněné perspektivy skvěle demonstroval XXIV. sjezd KSSS. Tento sjezd byl nejen bilanci obrovských výsledků, jichž dosáhl statečný a talentovaný sovětský lid pod vedením své strany, ale byl rovněž hlubokou ana­lýzou současné situace třídně rozděleného světa, byl velikým vítězstvím idejí marxismu-leninismu. Prof. Hanes vyjádřil přesvědčení, že sjezdy KSČ a Jednotné socialistické strany Německa budou významným pří­spěvkem к dalšímu rozvinutí socialistické výstavby v obou zemích, к současnému revolučnímu zápasu po­krokových sil ve světě za lepší budoucnost lidstva, za mír, a že tyto sjezdy rovněž posílí další vzájem­nou bratrskou spolupráci komunistických stran a národů obou zemí. Na slavnosti úspěšně vystoupila umělecká skupina Vysoké hudební školy Carl Maria von Webera v Dráž­ďanech s pěvfckým a hudebním programem. Saljut na oběžné dráze Moskva: V Sovětském svazu byla včera vypuštěna orbitální vědecká stanice Saljut. Cílem vypuštěni sta­nice je prověrka konstrukčních prvků a palubních systémů a vědecké výzkumy a experimenty při kos­mickém letu. Stanice byla uvedena na oběžnou dráhu s těmito parametry: Apogeum 222 km, perigeum 200 km, doba oběhu 88,5 minut. Rovina oběžné dráhy stanice svírá s rovinou rovníku úhel 51,8 stupně. V odpoledních hodinách byla provedena korektura le­tové dráhy. Včera v 16 hodin středoevropského času dovršila stanice devátý oblet Země. Podle telemetric­kých údajů pracují palubní systémy 1 vědecké apa­ratura • normálně. Sledováni letu a řízeni stanice se provádí s pomocí měřících stanic na územ! SSSR a na výzkumných lodích Akademie věd SSSR „Morzovec“, „Kegostrov“ a „Akademik Sergej Koroljov“, které se plaví v rovníkové oblasti Atlantského oceánu. OHLASY Z HODSTONU S rychlým vyslovením uznání nad novým sovětským experimentem si tentokrát pospíšil Houston, konkrétně velitel příští výpravy Apolla 15 David Scott, který se mimořádně zajímá (podobně jako Ed Aldrln) o pro­jekty orbitálních laboratoří. Řekl, že nejvýznamnější plány kosmonautiky v tomto desetiletí budou realizo­vány právě pomocí vědeckých orbitálních stanic a předvídá na tomto úseku první stanici, na níž bude mezinárodní posádka, včetně sovětských a americ­kých kosmonautů, ještě do konce tohoto desetiletí. Dodal, že SSSR dlouho a důkladně svou orbitální vě­deckou stanici chystal - na rozdíl od USA, které daly přednost letům na Měsíc, takže „nyní dozrávají so­větské hrozny“. Začátkem dubna hovořil v anglickém vysílání BBC sovětský akademik Mlchajlov, který u příležitosti 10. výročí letu Gagarina řekl, že velmi brzy se vypraví do vesmíru skupina sovětských kos­­mona-utů-vědců. (jp) Výměno rotifikačnich listin Varšava (čtk): Ratifikační listiny smlouvy mezi ČSSR a Polskem o právních vztazích na česko­­slovensko-polských hranicích a spoluprácí a vzá­jemné pomoci v hraničních otázkách byly vymě­něny 19. dubna na polském ministerstvu zahra­ničních věcí ve Varšavě. Maďarské obráběcí stroje v Praze (mb): Ve výstavní síni OSAN v pražském Vele­tržním paláci byla včera zahájena výstava ma­ďarského strojírenského podniku zahraničního obchodu Technoimpex Budapest. Na výstavě jsou zastoupeny soustruhy s programováním, frézky a brusky. Součástí výstavy budou odborné přednáš­ky. Madarské obráběcí stroje pracují už v mnoha našich závodech, jejich výrobci tu vybudovali také pohotový servis. Delegace ÚV NF ČSSD srdečně uvítána v Berlíně (re): Na pozvání Národní fronty NDR odletěla vče­ra ráno do Berlína delegace ústředního výboru Ná­rodní fronty ČSSR, vedená úřadujícím místopředse­dou prof. dr. Tomášem Trávníčkem, CSc. Delegaci dále tvoří ústřední tajemník ÜV NF ČSSR Miloslav Vacík, předseda Čs. strany lidové a ministr vlády ČSR Antonín Pospíšil, člen ÜV NF ČSSR Pavol Kan­torek a místopředseda SNR Štefan Fábry. S delegací se na letišti rozloučili pracovníci oddělení ÚV KSČ, zástupci ÚV NF ČSSR, ústřední tajemník ČSL Rostislav Petera, člen předsednictva ÚV ČSL šéfredaktor Lidové demokracie dr. M. Drahota a představitelé velvysla­nectví NDR. Na ústředním berlínském letišti delegaci srdečně přivítali místopředseda Národní rady Národní fronty demokratického Německa W. Kirchhnff, členo­vé sekretariátu Národní rady a zástupci ministerstva zahraničních věcí NDR. Přítomen byl velvyslanec ČSSR v NDR F. Krajčír s dalšími vedoucími pracovní­ky vyslanectví. Delegace ÚV NF ČSSR vykonala po příletu návštěvu na čs. velvyslanectví v Berlíně. Po poledni byla přijata na sekretariátu Národní rady NF demokratického Německa. Místopředseda Národní rady uspořádal pak na počest delegace slavnostní ve­čeři. Delegace ÚV NF ČSSR bude mít za svého pobytu v NDR řadu rozhovorů s představiteli NF demokratic­kého Německa. Navštíví kraje Hale, některé závody, JZD a školy a vymění si zkušenosti z práce Nárocích front obou zemí. Na závěr návštěvy bude podepsána dohoda o spolupráci ÚV NF ČSSR a Národní rady de­mokratického Německa v roce 1971. Setkání odbojářů v Praze (čtk): U příležitosti Mezinárodních pamětních dnů odboje se včera konalo v Praze na Slovan­ském ostrově velké manifestační shromáždění. Shromáždění se rovněž zúčastnily delegace Mezi­národní federace odbojářů, Sovětského výboru bý­valých účastníků války, Výboru protifašistických bojovníků NDR, Polského svazu bojovníků za svo­bodu a demokracii a Rumunského výboru protifa­šistických bojovníků. V hlavním projevu A. Kapek vzpomněl hrdinství bojovníků proti fašismu v čele se SSSR a vysoce ocenil jejich rozhodující podíl na porážce německého fašismu. V závěru přijali účastníci shromáždění prohlášení, ve kterém za­sílají bojové pozdravy všem neznámým hrdinům, kteří v současné době vedou národně osvoboze­necký boj V dubnu se již tradičně otevírají brány našich hradů a zámků. Návštěvníci na snímku si prohlížejí nádvoří Křivoklátu Foto: ČTK - J. Bárta UDĚ-VĚCÍ - UDÁLOSTI Poklad tolarů z Města Libavé Lid na severní Moravě a ve Slezsku prožíval v posledních desetiletích 17. století kruté doby nejistoty, když se tam lavinovitě rozžífily známé pro­cesy proti čarodějnicím; tehdy zahynuly na hranicích Jako obět lidské pověrčivostt i hra­bivosti desítky lidí. Jednou z pohnutek, které předcházely domnělému čarování, bylo hle­­dačství pokladů. V naprostém rozporu s těmi­to praktikami Je soudobé uklá­dání pokladů, které vSak, Jak se zdá, nebylo právě v období tři­cetileté války příliš rozšířené na území na sever od levého břehu řeky Moravy a pravé strany toku Bečvy, s výjimkou prostoru kolem Opavy a Ostra­vy. Jsou to poklady mincí, uklá­dané nejčastěji v dobách váleč­ného ohrožení, nezřídka t za měnové nejistoty. V poslední době byl objeven na severomoravském území dal­ší takový poklad, který Je vý­znamným pramenem poznání tehdejšího politického a vojen­ského chaosu l ohlasem náhlé­ho ekonomického zvratu, který znamenalo předchozí znehodno-cení měny. Dvacátého prosince minulého roku byl v Městě Lt­­bavé získán depot třiceti dvou mincí, výhradně tolarových ra­žeb. Územní složení celého nálezu je věrným obrazem do­by, kdy byl ukryt a ukazuje snahu vlastníka zachránit část majetku v hodnotě, která neby­la dotčena ražením úpadkových nominálů. Vedle jediného do­mácího kutnohorského tolaru z roku 1608 jsou v nálezu za­stoupeny značnou měrou min­covny ze Saska, Dolních Ra­kous, Korutan, Uher (Kremni­ca I, Švýcar, zemí belgické kon-i federace, Wiirttemberska aj. Nejstarším kusem Je saský to­lar Jana Jiřího z roku 1573, nej­mladší ražby napovídají í dobu uložení: jsou to tolary švýcar­ského kantónu S. Gallen, würt­­temberský Johanna Friedricha a dolnorakouský Ferdinanda 11., ražený ve Vídní za mincmistra Matyáše Fellnera, všechny z r. 1624. Nálezů ukrytých v době tři­cetileté války, к nimž patří nái lez llbavský, bylo dosud zazna­menáno z území ČSR necelých čtyři sta. V moravskoslezské oblasti Je dosud znám největší nález z Prostějova (180 tolarů), dále z Kroměříže 65 tolarů. V Petřvaldíku и Nového Jičína čítal nález 22, v Hlinsku и Hra­níc a v Ratiboři и Vsetína bylo po 18 tolarech, v Lešanech и Prostějova bylo roku 1884 nale­zeno v zahradě domu č. 13 Jen 7 tolarů. Nález z Libavé má tedy střední rozsah. Svědčí o poměrně dobré finanční situaci tezaurátora a je názornou ilus­trací rušných poměrů upro­střed první poloviny 17. století. (Ы Mince

Next