Lidová Demokracie, únor 1975 (XXXI/27-50)
1975-02-01 / No. 27
LI DOVA DEMOKRACI6 ROČ. XXXI. • C. 27 CENA 1 Kč»_________________ORGÁN Č S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEL Ř Á DU PRÁCE________________Praha sobota 1. února 1975 Nemocný svět kapitálu ANI ROK 1975 nezačal pro pracující na Západě nijak radostně. Tolik slibovaná opatření к zastavení nebo alespoň zmírnění těžká hospodářské krize v předních kapitalistických státech nepřinášejí žádné výsledky. První týdny roku jsou ve znamení dalšího prohloubení ekonomických potíží, hospodářský pokles zachvacuje nová odvětví. Počet nezaměstnaných hrozivě stoupá, míra inflace nekontrolovatelně roste a klesá výroba. Na druhé straně velké monopoly nadále zvyšují své zisky, projevují se snahy řešit hospodářské neduhy ná úkor pracujících. Depresi a inflaci provází nedostatek paliva, měnové a úvěrové zmatky. Podnikatelé a obchodníci si stěžují na citelný pokles poptávky. Štatistiky uvádějí, že za loňský rok poklesl maloobchodní prodej zhruba o 25 procent. Je to logické. Spotřebitelé v mnoha kapitalistických státech totiž musí v současné době zaplatit za stejné zboží, zejména se to týká základních Životních potřeb, v průměru o čtvrtinu více, než platili před rokem. Lidé nemají peníze, neboť reálná mzda klesá a zvyšuje se nejen počet osob bez trvalého zaměstnání, ale i těch, kteří pracují pouze tři — čtyři díly v týdnu. Západní tisk vyzývá obyvatele svých zemí, aby všemožně šetřili a „vzdali se přepychu“, což zní poněkud cynicky, protože lidé se musí uskrovňovat právě v těch nejnutnějších potravinách. Např. cena cukru vzrostla ve Spojených státech za posledních několik měsíců asi čtyřnásobně, základní potravina Italů — špagety byly v uplynulém roce zdraženy dvojnásobně, podobně cena hlavní složky stravy Japonců — rýže se jen v druhé polovině loňského roku zvýšila o třetinu. Podobných příkladů by bylo možno uvést ještě mnoho. Jeden japonský odborový předák sl povzdechl, že v „zemi vycházejícího slunce“ je zadarmo už jen vzduch. Ale ani to není tak docela přesné. Opravdu čistého vzduchu se může člověk žijící na Japonských ostrovech, silně postižených znečištěným ovzduším, nadýchat jen za poplatek u speciálně instalovaných automatů. Lidé se naučili kupovat jen to nejnutnější, peníze na luxusnější věci, jako je třeba automobil, už nezbývají. V tomto směru je charakteristický vývoj ve Spojených státech, kde se automobil stal neodmyslitelnou součástí každodenního života a jeho výroba a prodej pilířem vnitřní ekonomiky. U Američanů, kteří podle vývoje v tomto odvětví vždy posuzují hospodářskou situaci své země, vzbuzuje hluboký pokles výroby „křižníků silnic“ ty nejvážnější obavy. Čísla Jsou dostatečně výmluvná: prodej automobilů byl na konci minulého roku o 24 proč. nižší než v roce 1973, v USA se loni vyrobilo o 2 milióny 300 0U0 vozů méně, než tomu bylo rok předtím. Velké automobilové koncerny jako General Motors, Chrysler, Ford apod. mají v plánu další snižování výroby a samozřejmě 1 propouštění zaměstnanců. Udržet denní rozpočet je stále složitější, hospodyňky musí improvizovat. Nesčetné články v novinách a časopisech se hemží návody, jak vařit co nejlevněli a radí, na čem se dá ještě ušetřit. Ovšem takové rady, jak doma upéci chléb, nebo že je výhodné pěstovat vlastní zeleninu, svízelnou situaci miliónů neulehčí. Pokud jde o nezaměstnanost, podíváme-li se na kteroukoliv západní zemi, všude je obrázek podobný. V šesti nejvyspělejších kapitalistických státech (USA, Japonsko, NSR, Británie, Francie a Itálie) činil v roce 1969 počet nezaměstnaných okolo 5 miliónů osob. V říjnu 1973 to bylo šest miliónů a koncem loňského roku už přibližně 11 miliónů. Přitom jde o oficiální údaje, jež jsou podstatně nižší než skutečnost. К tomu je také nutno připočítat další milióny částečně nezaměstnaných. Ve Spojených státech je 6,5 miliónu lidí bez práce, v NSR, Japonsku a Itálii přes milión, ve Francii 800 000 a ve Velké Británii asi 700 000. V NSR, pokud jde o problém nezaměstnaností donedávna pokládané za jakousi -výjimku, stoupl počet lidí, kteří ztratili práci za uplynulý rok, o 250 proc.l Pochopitelně nejhůře jsou na tom zahraniční dělníci. Nezaměstnanost nepostihuje jen dělníky, ale 1 „bílé límečky“. Od Říma přes Londýn, New York a Tokio narůstají fronty před zprostředkovatelnami práce. Starosti mají všichni. Staří lidé nemohou vystačit se skrovnými důchody, ale ani mládež nemá valné perspektivy. O mladých v NSR, kteří absolvovali základní školu a chtějí nastoupit do učebního poměru, nedávno psal západoněmecký list Frankfurter Rundschau. Ve vflkém průmyslovém středisku Frankfurtu nad Mohanem projevilo zájem o získání odborné kvalifikace asi 7500 lidí. Necelá polovina jich navštívila poradny pro volbu povolání. Většina z nich se vůbec neptá, které povolání by pro ně bylo nejvýhodnějšl, ale spíše se táže, jaké jsou vůbec vyhlídky dostat se do učebního poměru. V poradnách jim toho mnoho slíbit nemohou, protože zaměstnavatelé projevili ochotu přijmout do učení jen asi 2000 mladých lidí. Je to všechno způsobeno hospodářskou nejistotou, píše list. S potížemi pří získávání zaměstnání se potýkají i absolventi různých odborných a vysokých škol. Ale i ti, co mají zaměstnání, nejsou bez starostí. Ceny letí neustále nahoru, čas od času je na trhu nedostatek zboží, nejčastěji nějakého druhu potravin, neboť velké společnosti i nejrůznější spekulanti cítí svou příležitost. Počítají s dalším zdražováním, a proto zadržují zboží ve skladech. Stát je proti tomu bezmocný. Typický byl v mnoha západních zemích např. poprask kolem cukru apod. Cenová exploze se nezastavuje před ničím. Komplikovanější nemoc v rodině znamená často velké zadlužení. V posledních letech se cena pobytu v nemocnici v některých zemích více než zpěttnásobila. Nespokojenost pracujících se projevuje růstem stávkových akcí. Buržoázni tisk, který dnes už nemůže nevzít Půvabné dívky na obrázku s vervou a chutí nacvičuj skladbu pro dorostenky íia Československou spartakiádu 75. Uprostřed profesorka tělocviku na Střední ekonomické škole v Praze, Resslova 8, Marcela Kostohryzová prý dívkám nic neodpustí, ale výsledky budou stát za to. roto: a. beran Další rozvoj vztahů ČSSR-Finsko Podpis dvou významných dohod • Návrat B. Chňoupka z Helsink (Clk): Z několikadenní oficiální návštěvy Finské republiky vrátil se včera do Prahy ministr zahraničních věcí CSSR B. Chňoupek. Na letišti v Helsinkách se s ním rozloučil finský ministr zahraničních věcí A. Karjalainen, finský velvyslanec v ČSSR J. Toivola a čs. velvyslanec ve Finsku O. Pavlovský. Po příletu do Prahy ministra B. Chňoupka přivítal na ruzyňském letišti jeho první náměstek F. Krajčír. Přítomen byl i chargé d’affaires a.i. Finské republiky v ČSSR P. Korvenheimo. j Za svého pobytu ve Finsko podepsali včera v Helsinkách v hotelu Marski ministr zahraničí ČSSR В. Chňoupek a ministr zahraničí Finské republiky A. Karjalainen dva významné dokumenty — dohodu o~ bezvízovém styku a dohodu o zabránění dvojíhg zdanění. Po smluvní úpravě obchodních vztahů ze září loňského roku, zahrnující dlouhodobou obchodní dohodu a dohodu o odstranění překážek v obchodu, podle které se postupně sníží a nakonec úplně zruší cla, přistoupily obě země к realizaci dalších výhodných smluv. A. Karjalainen po podpisu dokumentu zdůraznil, že dohoda o zrušení vízových povinností je výrazem zájmu, který má Finsko o rozšíření a ulehčení vzájemných styků mezi oběma zeměmi. Bude mít bezpochyby důležitý vliv na praktické ekonomické a kulturní styky a otevře nové vyhlídky pro turistický ruch. Když mluvil o dohodě o zabránění dvojímu zdanění, ministr Karjalainen především zdůraznil, že nová smlouva má hlavně ekonomický význam. „Kromě toho jde o první dohodu, zahrnující všechny druhy příjmů, kterou Finsko uzavřelo se socialistickou zemí.“ B. Chňoupek ve svém projevu uvedl, že dohoda o zabránění dvojímu zdanění je dalším účinným nástrojem Širokého rozvoje ekonomických vztahů. „Dohodu o bezvízovém styku považujeme za názorný příklad korektních a konstruktivních vztahů našich zemí. Je významným projevem „důvěry v jejich další rozvoj, protože je první dohodou o bezvízovém styku, kterou socialistické Československo uzavřelo se zemí s jiným společenským zřízením, proto v ní zároveň Pokračování na str. 2 Souhlas s výsledky čs.-bulharských jednání (čtk): Předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo vlády ČSSR projednaly včera výsledky oficiální přátelské návštěvy čs. stranické a vládní delegace, vedené generálním tajemníkem ÚV KSČ G. Husákem, v Bulharské lidov.é republice. Předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo vlády ČSSR vyslovily plný souhlas s postupem čs. stranické a vládní delegace i s výsledky rozhovorů a přijaly příslušná opatření к • zajištění realizace těchto závěrů. Vysoce ocenily průběh návštěvy a konstatovaly, že její výsledky výrazně při-* spějí к dalšímu všestrannému rozvoji bratrské spolupráce a přátelských vztahů mezi KSČ a BKS, mezi lidem obou zemí a vytvářejí nové možnosti ještě širšího a intenzivnějšího prohlubování vzájemných vztahů. Předsednictvo ÚV 'KSČ *a předsednictvo vlády ČSSR jsou*> přesvědčeny, že výsledky jednání významně přispějí nejen к dalšímu rozšíření spolupráce mezi oběma stranami a zeměmi, ale к posílení jednoty socialistického společenství, mezinárodního komunistického a dělnického hnutí а к upevnění míru na světě. Návštěva portugalských novinářů (čtk): V těchto dnech navštívila generální sekretariát Mezinárodni organizace novinářů delegace portugalských novinářů. Delegace projednala některé důležité problémy týkající se zejména solidární podpory MON v otázkách profesionální výchovy, výměny Informací a publikací. К prohloubení vzájemných vztahů by mohla delegace MON navštívit Portugalsko v dubnu t. r. Během pobytu se delegace setkala s generálním tajemníkem j. Kupkou a uskutečnily se přátelské rozhovory s vedoucími pracovníky Cs. svazu novinářů. Z DOMOVA I ZE SVĚTA Vzácný host v Karlových Varech (ötk): Vicepresident Kolumbijské republiky a předseda Kolumbijského kongresu dr. J. C. Turbay Ayala, který dlí na pozvání člena předsednictva ÚV KSČ a předsedy FS A. Indry v ČSSR, zavítal včera do Karlových Var. V doprovodu místopředsedy Sněmovny lidu FS F. Exnera si prohlédl některá lázeňská zařízení a navštívil n. p. Karlovarské sklo — Moser. Přítomen byl rovněž kolumbijský velvyslanec v ČSSR dr. G. Londoňo. Blahopřejný telegram do VDR (čtk): Ministr zahraničí ČSSR B. Chňoupek zaslal ministru zahraničních věcí VDR Nguyen-duy-Trlnhovi blahopřejný telegram u příležitosti 25. výročí navázání diplomatických styků mezi CSSR a VDR, v němž ocenil dosažené výsledky ve vzájemných vztazích, poukázal na přinos CSSR v rozvoji spolupráce a vyslovil přesvědčení o jejím dalším prohloubení. U příležitostí tohoto výročí uspořádal první náměstek ministra zahraničních věcí CSSR F. Krajčír oběd, jehož se zúčastnil velvyslanec VDR v CSSR Duong-duc-Ha š pracovníky velvyslanectví. ' 1 Aktiv pracovníků SŮV ČSL |re): Za účasti předsedy CSL a ministra vtády CSR br. R. Petery se sešli včera pracovníci ústředního sekretariátu CSL na společné schůzi ROH a odbočky Svazu čs.sovětského přátelství. Předseda ZV ROH J. Duchoslav seznámil účastníky aktivu s novou organizační strukturou odborových závodních organizaci pracovníků CSL a požádal o přednesen! zprávy o činnosti dosavadního ZV ROH zaměstnanců SOV CSL. V další části jednáni zvolili účastnici pětlčlenný. dílenský výbor a přijali usnesený v němž se mj. říká: V souvislosti s blížícími se historickými výročími naši vlasti bude dílenská organizace ROH podporovat rozvoj pracovní Iniciativy, zaměřené především na plněni úkolů páté pětiletky a volebních programů Národní fronty. Na počest 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou uzavře závazek — bezplatné brigády ve prospěch úspěšného zajištěni Československé spartakiády 75. Poté se slova ujal předseda závodní odbočky SCSP V. Šrámek, který hovořil o činnosti organizace v minulém roce. Řekl, že ZO SCSP se 1 letos bude účinně podílet na zabezpečování všech politických akci, pořádaných OV KSC a OV NF v Praze. Aktiv uzavřel předseda strany R. Petera, který jménem ÜV CSL popřál nově zvolenému dílenskému výboru ROH a vyjádřil přesvědčeni, že jeho práce bude stejně úspěšná jako odstupujícího závodního výboru. mu procesu uvolňováni napětí. Jsme pro vzájemně výhodnou a naprosto rovnoprávnou spolupráci, ale důsledně budeme odmítat jakékoli vměšováni do vnitřních záležitostí našich zemi. Vždyť rozvoj hospodářské spolupráce může přinést nemálo pracovních příležitosti 1 pro pracující na Západě a dát ekonomice kapitalistického světa jistý impuls. Ostatně četní západní realističtí politikové, hospodářští experti i podnikatelé soudí stejně. L ZAHRADNÍK, místopředseda vlády CSSR, přijal včera předsedu Výboru pro ceny při radě ministrů BLR prof. I. Vldenova, který je na návštěvě v CSSR. MINISTR OBCHODU CSR J. Trávniček přijal prvního náměstka ministra vnitřního obchodu Rumunské socialistické republiky N. Bozdoga. na vědomi úspěchy hospodářského rozvoje socialistických zemí, často s trpkostí píše, že „východní státy..se z krizových jevů na Západě radujt“. Je jasné, že tomu tak není. Nemůžeme mft žádné uspokojení z toho, že milióny lidí v kapitalistických státech přicházejí o práci, a ani si nepřejeme, aby ve světovém hospodářství vznikl při stoupající úrovni mezinárodni dělby práce chaos, jenž by ovlivnil i zájmy socialistických zemí a za určitých podmínek by mohl dokonce stavět 1 bariéry celéJ. HODA Metrem do pravěku JAROSLAV KOHLlK Už po nékoltk měsíců se za tichých nocí ozývá hluboko pod některými dejvickými a bubenečskými ulicemi v Praze temné dunění. Zdá se tafemné, ale záhadného na něm není nic. Tudy totiž povede trasa A pražského metra a dělníci jsou ted právě pod námi. Razící štíty pracují naplno a semtam jim musí pomoci dynamit. Ošili i výkony pracovníků jsou tak veliké, že každou chvíli padne nějaký rekord, zaznamenaný svého času na výstavbě trasy C. Kromě toho se odkrývají veliké bloky půdy svrchu pro stanice dráhy, takže země je tu ve velikém pohybu. Za těch tichých nocí může člověk uvažovat o obrovském díle moderních kyklopů, kteří dnes nesmírnou silou razí cestu zemí vpravdě posvěcenou odkazem hned několika lidských kultur. Prostor dejvicko-bubenečský s přilehlými oblastmi Podbaby, Šárky a Roztok byl totiž jedním z prvních v naší zemi, který byl osídlen člověkem. Ten se tu vyskytl ve starší době kamenné, což bylo možná už před 12 000 léty. Tehdy žili v našem kraji ještě mamuti a nosorožci a člověk byl divoch na nejnižším stupni vývoje. Nástrojem pro všechno mu byl pazourek a jedinou zbraní kamenný mlat, přivázaný lýkem ke klacku. Kromě těchto věci byla po něm nalezena vypálená hlina a v jednom jejím kusu dokonce i otisky jeho prstů. Pod sídlišti a hroby těchto pradávných Udí povede tedy nyní podivuhodná cesta člověka moderního. Povede však nejen pod hroby těchto Udí, jejíchž stopy mizí koncem starší doby kamenné, ale i pod rovy jejich následovníků, kteří se v našem krajt objevili asi 4000 let před naším letopočtem. Tito lidé byli už pokročilejší a uměli například zhotovit i nádoby, jimž dávali kulovitý tvar a neumělý ornament. Své mrtvé pochovávali v poloze skrčené. Mnoho takových hrobů se už našlo a mnoho jich dosud jistě je mezi tunelem metra a ulicemi Prahy 6. Z té doby se tu už v minulostí našla například i kostra dítěte se lžici v ručičce. Důkaz mateřské starostlivosti před 6000 léty. U jednoho mrtvého byla půlka vepře — aby neměl na věčnosti hlad. Z té doby se tu však nalezly také hroby žárové, což je důkazem, že sem tehdy pronikl nějaký cizí ктеп. Měl již nádoby s oušky a pěkně zdobené poháry. Nalezené zbytky kolových staveb potvrzuji, že v té době žilo už obyvatelstvo pospolité. Nálezy z doby pozdější (4—2000 let př. Kr.j dávají tušit, že dejvicko-bubenečský prostor byl tehdy hustě osídlen. Na tomto území se totiž našlo pět hřbitovů. U mrtvých byly náhrdelníky z provrtaných mušlí a prvé předměty z kovu — hlavně z bronzu. Do kraje zřejmě už přicházeli obchodníci, pravděpodobně z oblastí kolem Středozemního more. Asi tisíc let př. n. I. mizí hroby skrčenců a objevují se žárové hroby s popelnicemi. Vnikl sem přes Krkonoše slovanský kmen, kterému dnes archeologové říkají „lid popelnicových polí“, a současně se tu objevili l lidé kmenů patrně keltských. Z tohoto údobí se v prostoru dejvicko-bubmečském našlo mnoho bronzových šperků, náramků, jehlic, zbraní i nástrojů. Tento lid už také uměl tavit kovy a název zdejší ulice „Na hutích“ má možná prastarou příčinu. Kolem roku 600 př. Kr. začalo železo vytlačovat bronz. Z té doby tu archeologové nalezli mnoho železných nožů, mečů a dýk. Byly odkryty hroby ozbrojených bojovníků, ženské kostry měly četné a pozoruhodné šperky a ozbdoby. Brzy po začátku našeho letopočtu však tento lid zemi opustil — mizí po něm stopy. Lidé, kteří zde žili ve století 1. až 5. po Kr., byli už silné ovlivněni kulturou římskou. Měli mnoho různých nástrojů a nových zbraní. Nálezy ukázaly, že tu mélt dokonce velikou osadu. Našel se i její hřbitov. Tady však už nemůžeme dost dobře mluvit o době předhisto^rické, protože pomalu svítá a přichází doba historická od 6. do 12. století. Také její odkazy leží pod povrchem Bubenče a Dejvic a nad tunely, které prorážejí pracovníci metra. Doklady o dávné — a snad t slavné — minulostí tohoto prostoru po dlouhá léta hledal, sbíral a třídil archeolog J. A. jíra, jemuž obětavou pomocnicí byla jeho chot. Ti dva lidé odkryli 26 hřbitovů pradávných lidí a dokázali existenci stejného počtu různých kultur v této oblasti. Ve vile Hanspaulce zřídili z nálezů muzeum, které bylo evropskou pozoruhodností. Nyní je toto ojedinělé muzeum pro nezájem veřejnosti a snad í pro jiné příčiny již čtyři roky zavřeno a slouží jen jako depozitář. Bohužell Ze stavby metra přibudou jisté další nálezy. Archeologie získá nové poznatky o minulostí tohoto prostoru a až jednou budou pod námi dunět vlaky metra, budeme moct možná přemýšlet o další lidské kultuře, jejíž zbytky a památky se nalezly třeba právě pod naší ulicí.