Lidová Demokracie, duben 1978 (XXXIV/77-101)

1978-04-01 / No. 77

A//SSW 64.9S,­­^2 U D­OVA DEMOKRAcie ROC. XXXIV. • C. 77 CENA 1,— Kčs____________ O­R­G­A­N­C­S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEL R­A­D­U PRACE______________Praha sobota 1. dubna 1978 Co nám dají pole TEPRVE VELIKONOCE přinesly letos ten dlou­ho očekávaný zvrat ve vývoji počasí, až v tomto týdnu jsme se dočkali skutečného počátku jara. A čím později ty první teplé dny přicházejí, tím samozřejmě větší skok udělala rtuť na teploměru. Pro většinu z nás to znamená jen úlevu a trochu těch v podstatě příjemných starostí se šatníkem. Ne tak pro zemědělce. Ti zůstávají v pracovním a začínají tvrdě dohánět, oč je kalendář před­běhl. Jak důležitý je ten spěch, co dokáže každá dob­ře využitá hodina, jak nesmírnou cenu má v těch­to dnech třeba taková nepříjemná nedělní šichta, to zemědělci dobře vědí. Stačí několik týdnů a bude to na polích vidět, zřetelně se projeví roz­díly mezi ječmenem setým do správně provlhlé země a mezi touž odrůdou setou třeba jen o dva dny později do sušší. A ještě výrazněji se to pro­jevuje u cukrovky. Ve zbývajících měsících do sklizně se pak dá dobrou aerotechnikou samo­zřejmě i leccos vylepšit, ne však napravit. Jen V nadějném osení je příslib dobré úrody. Platí-li tohle pokaždé, platí to tím víc v roce, kdy nás i. přes obtížný začátek doslova všechno nutí počítat s co největšími výnosy na polích, za každou cenu je získat. Jednak proto, že právě letos máme prakticky poslední příležitost vyrov­nat zbytek dluhů, jež zbyly po nepříznivém prv­ním roce pětiletky, jednak i proto, že by zkrátka byla škoda roku, který s největší pravděpodobnos­tí bude v podstatě příznivý — i přes to opožděné jaro. Jestliže se podaří dohonit těch několik dnů ztráty, měly by se konečně letos, kdy po dvou mimořádných sezónách očekáváme konečně zase normální vývoj počasí, naplno projevit všechny ty cenné zkušenosti, jež jsme v loňských i před­loňských extrémních podmínkách získali. Měly by se projevit i všechny vklady, jež za minulá léta společnost do zemědělství investovala. Na polích nejde vývoj nikdy tak plynulým tem­pem, jako například v průmyslu. Počasí ovlivňu­je výsledky jednotlivých let, takže pokrok může­me sledovat až v delších obdobích. Všechno, co zemědělství za určitou dobu, naplněnou třeba i sa­mými nezdary, získalo ve strojích, v surovinách, v genetickém materiálu, ve zlepšené organizační struktuře a samozřejmě i v samotiiých lidech, v jejich vědomostech a zkušenostech, to všechno se dříve nebo později projeví. Nezasvěceným to pak připadá jako náhlý náhodný vzestup, ale kdo sleduje vývojovou křivku delší čas, vidí pod jejím kostrbatým průběhem trvalou vzestupnou ten­denci. Nejsou to však jenom rozmary počasí, co způso­buje složitost a nerovnoměrnost tohoto vývoje. Každý krok, o který se naše zemědělství přiblíží ke splnění svého nejvýznamnějšího dlouhodobého úkolu, dosažení soběstačnosti v produkcí základ­ních potravin, je výsledkem kvalitativních změn, jež s sebou obvykle nepřinášejí rychlý a snadný ekonomický efekt, jež ho dávají vždy až po pře­konání mnoha těžkostí. Prakticky celá bezmála třicetiletá historie socialistického zemědělství v Československu je vlastně historií nekonečné řady změn, od těch velkých, jako bylo například samotné združstevnění anebo později další kon­centrace výroby, až po jednotlivosti v technologii, měnící způsob práce; ale ať už velké anebo malé, všechny ty změny se vždy s obtížemi prosazovaly, vždy narážely na lidi nechápající, nepřipravené, na zaběhané návyky, na uvyklou organizaci. Vždycky až po překonání těchto překážek se co­koli nového mohlo prosadit a dát své ovoce. Sedmdesátá léta, v jejichž druhé polovině ted jsme, .s sebou opět přinesla celý veliký komplex strukturálních změn v organizaci a řízení země­dělské výroby i mnoho nového v samotných tech­nologiích. Můžeme najít četné příklady moder­ních zemědělských podniků, v jejichž denní pra­xi se už staly naprostou samozřejmostí zcela nové pojmy jako je oborové řízení, kooperace a spe­cializace, ale také řízená výživa rostlin a optima­lizace krmných dávek pro zvířata. Můžeme na jejich příkladě dokumentovat ohromný přínos těchto změn pro výsledky produkce. Ale právě tak najdeme I nemálo těch závodů, v nichž se všechno to nové prosazuje jen s obtížemi a často za cenu omylů a z nich vyplývajících ztrát. Právě к urychlení těch kvalitativních změn, ji­miž zemědělství prochází, к překonání všech těž­kostí, jež jsou bezmála synonymem pojmu pokrok, právě к tomu míří všechny ty kritické připomín­ky, které se ozvaly na 11. zasedání ÜV KSČ před dvěma týdny, ale i na četných předcházejících jednáních vrcholných orgánů. Je v nich možná i jistá netrpělivost, již pociťujeme všichni a nejvíc ji cítí samotní zemědělci. Netrpělivost vyplývající ze zkušenosti posledních tří let, kdy výsledky po­každé jako by neodpovídaly možnostem (to platí dokonce i o loňském v podstatě velice úspěšném roce, v němž jsme sice získali velkou tjrodu, ale na polích bylo ještě víc). Je to netrpělivost odů­vodněná pocitem, že společnost i samotní země­dělci do našich polí hodně vkládají, ale ani ty nejlepší výsledky posledních let tomu ještě ne­jsou zcela úměrné. Loňský rok, přes všechny ne­blahé vlivy mimořádně mokrého léta, ale i přes chyby zcela subjektivní, které se projevily zejmé­na v nedostatečné úrodě některých „malých1 plo­din, byl svou celkovou produkcí rostlinné výroby nadějným příslibem. Ukázal nám, že ta netrpěli­vost je oprávněná, že skutečně je v našich silách zvednout úroveň polní produkce к předstihu před živočišnou, dále zvýšit úrodu obilí a vyrovnat se s nedostatky v pěstování řepy, pícnin i dalších plodin. Že už jen relativně malé překážky brání, aby se vše, co jsme v posledních letech do našich polí vložili, mohlo vrátit naplno. Příležitost к to­mu nastává právě ted. JIŘÍ FRANĚK Odmítáme cestu jaderného zbrojení V Praze se konalo protestní shromáždění proti výrobě neutronové bomby • Vystoupení místopředsedy CSL br. F. Tomana (pm): Včera se uskutečnilo v Praze z popudu ÚV NF ČSSR a Čs. mírového výboru shromážděn! představitelů nejširších vrstev československé veřejnosti, aby jménem všeho našeho lidu řekli své rozhodné: Ne! snaze amerických imperialistů zahájit výrobu neutronové bomby a zařadit ji do vý­zbroje NATO. Jednání řídil místopředseda ÚV NF ČSSR T. Trávní­ček a spolu s ním zasedli za předsednickým stolem představitelé našeho veřejného a společenského živo­ta. Přítomen byl rovněž místopředseda ČSL a místo­předseda ČNR br. F. Toman a člen předsednictva ÚV ČSL br. Z. Zalman. Místopředseda ústředního výboru NF ČSSR T. Tráv­níček ve svém úvodním projevu zdůraznil historic­kou nezbytnost vyjádřit se к životně důležité otázce těchto dnů, závažné pro celé lidstvo, kdy se rozhodu­je o budougnosti života na naší planetě. Mj. řekl: Roz­hoduje se o tom, zda dojde к uvolnění napětí a bude nastolena perspektiva mírového života a mírové spolu­práce národů, či zda bude dál svět řinčet zbraněmi, zda dál pokročí к propasti, odkud vane nebezpečí válečného požáru. Proto se na shromáždění sešli děl­níci s vědci, umělci a sportovci, ženy i mládež, aby Nový vedoucí Kanceláře prezidenta (čtk): Prezident ČSSR G. Husák uvolnil Josefa Hamana z funkce vedoucího Kanceláře preziden­ta ČSSR v souvislosti s jefio pověřením jinými úkoly. Současně jmenoval novým vedoucím Kan­celáře prezidenta ČSSR ing. Františka Saldu. Blahopřání generálu Suhartovi (čtk): Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal bla­hopřejný telegram prezidentu Indonéské republi­ky generálu Suhartovi při příležitosti jeho znovu­zvolení do funkce. Z DOMOVA I ZE SVĚTA PŘEDSEDA řeckého parlamentu Dimltrios Papaspyru přicestoval včera do Prahy. Na ruzyňském letišti hosta přivítali místopředsedové FS V. David, br. J. Srb a předseda ČNR E. Erban. Členové řecké parlamentní delegace včera navštívili Lidice. Na počest delegace řeckého parlamentu uspořádal v Praze předseda FS A. Indra slavnostní večeři. Zúčastnili se jí místopřed­sedové FS V. David, D. Hanes, br. J. Srb a M. Žáko­­vič, místopředseda ÚV Národní fronty ČSSR T. Tráv­níček a další představitelé. VLÁDNÍ KOMISE pro racionalizaci práce a mzdových soustav projednala mj. návrh na úpravu mzdového zvýhodnění sobotní a nedělní práce v organizacích vnitřního obchodu a posoudila postup při řešení dů­sledků překročení mzdových a ostatních osobních ná­kladů na rok 1977 u některých hospodářských orga­nizací. MY, ÚČASTNÍCI tohoto shromáždění nejširších vrstev naší společnosti, představitelé dělníků, družstevních rolníků, inteligence, politických stran a společenských organizací vyjadřujeme co nejrozhodnější protest proti úmyslům americké vlády zahájit výrobu neutronových zbraní a vyzbrojit jimi vojska agresivního Severoatlan­tického paktu. Vyjadřujeme protest celé čs. veřejnosti, který je v souladu s mírovou politikou KSČ, vlády ČSSR, s míněním celého pokrokového lidstva. Nebezpečné záměry amerického imperialismu a vo­jenské hierarchie Severoatlantického paktu musí být zastaveny! Lidstvo nesmí být postaveno před hrozbu, jakou představuje neutronová bomba — nejbarbarštější zbraň hromadného ničení, především všeho živého. Od­mítáme pokusy buržoázni propagandy označit tuto tuto zbraň jako humánní a čistou. Je to zbraň, jejímž smyslem je ohrozit nadějně pokračující proces uvol­ňování mezinárodního napětí, zhoršit mezinárodní vzta­hy a vrhnout celé lidstvo do nových, ještě nebezpeč­nějších závodů ve zbrojení. Neutronová bomba má sloužit hegemonistickým cílům imperialismu, má být prostředkem nátlaku na SSSR a na další socialistické státy. Podle plánu Pentagonu má být tato nebezpeč­ná zbraň umístěna v bezprostřední blízkosti našich hranic. Z těchto všech důvodů plně podporujeme návrhy. rozhodně povznesli svůj hlas proti neutronové bombě. V další části jednání hovořili někteří jeho účastní­ci. Člen korespondent ČSAV, rektor Univerzity Karlovy prof. dr. Z. Češka informoval o nedávné mezinárodní konferenci proti neutronové bombě, která se konala v Amsterodamu a uvedl, že heslo konference: Zastav­te neutronovou bombu! je I naším heslem. Protest proti „čisté“ smrti v podobě neutronové bomby vy­slovil hrdina socialistické práce K. Vorel. Jménem Čs. strany lidové promluvil místopředseda ČSL a ČNR br. F. Toman. Ve svém projevu řekl: Měl jsem možnost jako účastník Světového kongresu mírových sil v Moskvě a Světového shromáždění bu­dovatelů míru ve Varšavě přesvědčit se o účinnosti sovětské mírové politiky a o síle světového mírového hnutí. Denně jsme svědky návrhů na mírové soužití celého světa a na světové odzbrojení ze strany Sovět­ského svazu, socialistických zemí, ale i ze strany po­krokových, realisticky smýšlejících představitelů Zápa­du. Prostě všichni lidé dobré vůle v souladu se Zá­věrečným aktem v Helsinkách staví se proti politice války, útlaku a jakékoli agrese. Tento hlas zdravého rozumu se zvlášť ozývá v těchto dnech proti neutro­novým zbraním. Pokračování na str. 3 SSSR na odzbrojení a na odstranění nebezpečí, které pro lidstvo neutronová bomba znamená, návrhy formu­lované generálním tajemníkem ÚV KSSS a předsedou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR L. I. Brežněvem, aby se státy zřekly výroby neutronových zbraní. Je to je­diná reálná a účinná cesta, jak zabránit hrozícímu nebezpečí, novým závodům ve zbrojení, jak podpořit další proces uvolňování mezinárodního napětí i uvol­nění ve vojenské oblasti. Nadcházející mimořádné za­sedání Valného shromáždění OSN, která se bude otáz­kami snížení horečného zbrojení zabývat, musí tuto nelidskou zbraň odsoudit! Plně podporujeme odmítavé stanovisko světové po­krokové veřejnosti a mírumilovných sil к neutronové bombě a proti horečnému zbrojení, jak se to výrazně projevilo v prohlášení předních sovětských vědců na shromážděních ve Washingtonu, Ženevě, v Amstero­damu a v dalších městech a zemích naší zeměkoule. Požadujeme, aby se neprodleně přikročilo к jednání o návrzích SSSR a dalších socialistických zemí na uzavření dohody o zákazu neutronové bomby a zbraní hromadného ničení. Vyjadřujeme přesvědčení čs. lidu, že mohutná vlna protestu a odporu proti zločinným plánům militaristů přispěje к urychlení jednání o těchto konkrétních opatřeních. Pryč $ neutronovou bombou! Za odzbrojeni a mír! Prohlášení účastníků shromáždění proti N-bombě Co nejrychleji dosít jariny a dohonit tak hned v prvních dnech zlepšeného počasí, co se o minu­lých nepříznivých týdnech zameškalo, to je teď pro zemědělce ten nejaktuálnější úkol Foto: Ctk Účastníci protestního shromážděni proti výrobě neutrono­vé pumy a jejímu zařazení do výzbroje NATO při zahajo­vacím projevu místopředsedy ÚV NF ČSSR T. Trávnička Foto: ČTK — M. KALINA Toulky smavým jarem JAN PARMA PředjaH a první jarní dny často okouzlují naši mysl. Ale nejkrásnější čas v roce je přece jenom fascinující jaro rozvitých lučních a lesních květů, jaro modré oblohy i úchvatného ptačího zpěvu, smavé jaro svěžích vánků, snívajících dětský smích s písněmi radujícího se mládí. A jako je jaro jiné v březnu a v dubnu, je jiné i v květnu a v červ­nu - nezapomeňme, íe většina června patří ještě jaru. Proto se mně někdy zdá, le se nám jaro zjevuje podle barvy převládajících květů ve třech podobách: jaro bílé, jaro žluté a jaro červené. I když do jara bílého záři i žluté a do jara červe­ného i bílé a modré květy, přece jen jedinečná scenérie luk i strání a lesních mýtin ve vyvíjejí­cím se jaru má určitý ustálený ráz. Když na lu­zích rozkvétají sněženky a bledule, když potorrt na výslunných stráních zazáří bělostí hustých kvě­tů neolistěné ještě trnkové keře a na loukách i v lesích se bělostně zaskví mochna bílá, pstro­­ček dvoulistý, kerblík lesní, bělozářka lilijovitá a řeřišnice nedůtklivá, kterou obletují bělásci, je to jaro bílé. To již za zkracujících se nocí na osa­mělých pasekách zpívá dojemným hlasem skřivan lesní. Když na loukách i stráních zajásá sálavou žlutí orsej a prvosenka jarní, když zaplane vel­kolepou barvou zářícího slunce jestřábník luční i hlaváček jarní a jako vzácné skvosty se objeví zlaté šesticípé hvězdice křivatce lučního, scené­rii žlutého jara oživuje třepetající se let žluíáska barvoměnného, jehož oranžová křídla nabíhají do fialova. A když nadejde nová scénická proměna žlutého fara v smavé jaro červené, začnou se lou­ky převlékat do růžových barev kohoutku luční­ho i kozlíku lékařského a ve světlých hájích čme­láci i včely oplodňují růžové květy vstavače na­chového. Ale nenašli v nich nektar, po němž svýni sosákem marně pátrali: vstavač jej nemá. Proslu­něné stráně i lesní mýtiny potom zrudnou pla­mennou červení pospolitě rostoucí smolničky, pur­purovou červení hvozdíku kartouzku a karmíno­vou červení kakostu krvavého. A nad tím vším rozepne někdy malebná červená křídla motýl ohni­­váěek celíkový. Ve scenérii sálavě červených kvě­tů i motýlů se objeví i první jarní vážky: líbez­ně červeně šidélko ruměnné poletující v květnu i v červnu и volně tekoucích potoků a usedající na rudě kvetoucí hlohy podél vod. I sličné Sídlo červené, prudce létající nad tichými tůněmi, patří к skvostům pokročilého jara. Na stojatých vodách se v červnu objeví i ladná vážka červená s čer­veným tělem a načervenalými křídly. Vzlétne-lf však nad vodami pohádkově ■ krásná vážka modrá nebo půvabné Sídlo modré a rozkvete-li modře čekanka, chrpa, hořec hořepník a nádherný hor­ský oměj Salamounek, jaro již odevzdalo vládu létu. Kdybychom počítali jaro od příletu vlaštovek, slavili bychom jeho počátek v první polovině dub­na. A skutečně si myslím, že nejkrásnější jaro začíná až od poloviny dubna, kdy к nám přiléta­jí kukačky. Nedovedu si představit jaro bez luz­ného kukaěěina volání. Bylo by to smutné a ne­vlídné jaro. Když nadchází čas příletu kukaček, rád se toulám po lesních okrajích a po cestách, vedoucích mýtinami, jen aby mne obveselily ku­­kaěčiny první idylické ozvy. Ale jen někdy mí­vám pocit plně prožitého jara, blaženého jara okouzlujících dojmů. To když v máji po podmani­vém kukačěině volání zazní flétnový zpěv krasa­vice žluvy, která neumlká ani v poledne, a když neúnavnou kukačku, odmlěující se až za pozdní­ho večera, vystřídá strhujícím tlukotem slavík. Na jarních toulkách v Ptenském polesí mně bylá jednou dopřáno spatřit nesmírně plachou kukač­ku při vzrušeném - a ovšem i vzrušujícím - vo­lání. Kukačka seděla na tlusté větvi, obracela se sem t tam a volala do všech koutů svého nezada­telného hájemství. Přitom odtahovala od těla křídla a ocas spouštěla, zvedala i vějířovitě roz­kládala. Na toulkách smavým jarem mne nejvíce oslnily souvislé porosty pohádkově krásných květů, pře­kvapivě umocňujících lidskou mysl. Dnes se tyta vzácné a chráněné porosty и nás většinou zacho­valy jen v přírodních rezervacích. Nezapomenutel­ným dojmem na mne zapůsobil sněhobílý háv kve­toucích bledulí jarních, jimiž mne uchvátila údolní niva Ušnice и stejnojmenné obce severně od Čes­kých Budějovic. I na dno čarovného kaňonu Ro­­beěského potoka, zahloubeného v pískovcích и České Lípy, se položilo bílé jaro v podobě tisíce květů bledule jarní. Povznášející náladu jarního okouzlení ve mně vyvolávají nepřehledné plochy jasně modrých nafialovělých květů jaterníku pod­­léšky, jimiž se skvějí od března do května pro­slulé Zelechovické paseky v rázovitém údolí Dřev­­nice pod Vizovickými vrchy. Pravým rájem sma­­vého jara s dubnovou i májovou záplavou jasně žlutého hlaváčku jarního je přeludová Pouzdřanská step na význačné ostrožně nad Svratkou и jihozá­padního okraje Zdánického lesa, Nádherou ladně fialových podivuhodně třásnitých květů hýří v květnu i v červnu rozkošná podhorská rostlinka dřípatka horní, к jejímž pospolitým výskytům jsem se jednou zatoulal ve smrkovém lese nedaleko Hrádku и Sušice a jindy ve smrkovém lese и Pa­­dríského potoka v Brdech. Kouzelná svahová lou­ka Vesník severozápadně od Vsetína s bujaře prýštícími a třpytícími se prameny vzbudila ve mně nejpůsobivější představu velkolepého jara, jež jsem zprvu chápal jen jako vysněnou vidinu a vytoužený sen. Ale v máji se sen stal skuteč­­ností a louka Vesník se rozzářila skvostným ohní­­vým kobercem karmínových květů kakostu krva* vého, mezi nimiž se ztrácely nachové květy ma­lebných vstavačů. A když jsem se z této luzné louky vracel ke Vsetínu, kde končilo mé putová­ni smavým jarem, zazněla z půvabné chaloupky и cesty věčná jarní píseň: „Jaro, jaro smavé, /( kdož by tě neměl rád, / pospěš nedočkavé / mi srdce rozehřát“

Next