Lidová Demokracie, duben 1978 (XXXIV/77-101)
1978-04-01 / No. 77
A//SSW 64.9S,^2 U DOVA DEMOKRAcie ROC. XXXIV. • C. 77 CENA 1,— Kčs____________ ORGANCS. STRANY LIDOVÉ — NOSITEL RADU PRACE______________Praha sobota 1. dubna 1978 Co nám dají pole TEPRVE VELIKONOCE přinesly letos ten dlouho očekávaný zvrat ve vývoji počasí, až v tomto týdnu jsme se dočkali skutečného počátku jara. A čím později ty první teplé dny přicházejí, tím samozřejmě větší skok udělala rtuť na teploměru. Pro většinu z nás to znamená jen úlevu a trochu těch v podstatě příjemných starostí se šatníkem. Ne tak pro zemědělce. Ti zůstávají v pracovním a začínají tvrdě dohánět, oč je kalendář předběhl. Jak důležitý je ten spěch, co dokáže každá dobře využitá hodina, jak nesmírnou cenu má v těchto dnech třeba taková nepříjemná nedělní šichta, to zemědělci dobře vědí. Stačí několik týdnů a bude to na polích vidět, zřetelně se projeví rozdíly mezi ječmenem setým do správně provlhlé země a mezi touž odrůdou setou třeba jen o dva dny později do sušší. A ještě výrazněji se to projevuje u cukrovky. Ve zbývajících měsících do sklizně se pak dá dobrou aerotechnikou samozřejmě i leccos vylepšit, ne však napravit. Jen V nadějném osení je příslib dobré úrody. Platí-li tohle pokaždé, platí to tím víc v roce, kdy nás i. přes obtížný začátek doslova všechno nutí počítat s co největšími výnosy na polích, za každou cenu je získat. Jednak proto, že právě letos máme prakticky poslední příležitost vyrovnat zbytek dluhů, jež zbyly po nepříznivém prvním roce pětiletky, jednak i proto, že by zkrátka byla škoda roku, který s největší pravděpodobností bude v podstatě příznivý — i přes to opožděné jaro. Jestliže se podaří dohonit těch několik dnů ztráty, měly by se konečně letos, kdy po dvou mimořádných sezónách očekáváme konečně zase normální vývoj počasí, naplno projevit všechny ty cenné zkušenosti, jež jsme v loňských i předloňských extrémních podmínkách získali. Měly by se projevit i všechny vklady, jež za minulá léta společnost do zemědělství investovala. Na polích nejde vývoj nikdy tak plynulým tempem, jako například v průmyslu. Počasí ovlivňuje výsledky jednotlivých let, takže pokrok můžeme sledovat až v delších obdobích. Všechno, co zemědělství za určitou dobu, naplněnou třeba i samými nezdary, získalo ve strojích, v surovinách, v genetickém materiálu, ve zlepšené organizační struktuře a samozřejmě i v samotiiých lidech, v jejich vědomostech a zkušenostech, to všechno se dříve nebo později projeví. Nezasvěceným to pak připadá jako náhlý náhodný vzestup, ale kdo sleduje vývojovou křivku delší čas, vidí pod jejím kostrbatým průběhem trvalou vzestupnou tendenci. Nejsou to však jenom rozmary počasí, co způsobuje složitost a nerovnoměrnost tohoto vývoje. Každý krok, o který se naše zemědělství přiblíží ke splnění svého nejvýznamnějšího dlouhodobého úkolu, dosažení soběstačnosti v produkcí základních potravin, je výsledkem kvalitativních změn, jež s sebou obvykle nepřinášejí rychlý a snadný ekonomický efekt, jež ho dávají vždy až po překonání mnoha těžkostí. Prakticky celá bezmála třicetiletá historie socialistického zemědělství v Československu je vlastně historií nekonečné řady změn, od těch velkých, jako bylo například samotné združstevnění anebo později další koncentrace výroby, až po jednotlivosti v technologii, měnící způsob práce; ale ať už velké anebo malé, všechny ty změny se vždy s obtížemi prosazovaly, vždy narážely na lidi nechápající, nepřipravené, na zaběhané návyky, na uvyklou organizaci. Vždycky až po překonání těchto překážek se cokoli nového mohlo prosadit a dát své ovoce. Sedmdesátá léta, v jejichž druhé polovině ted jsme, .s sebou opět přinesla celý veliký komplex strukturálních změn v organizaci a řízení zemědělské výroby i mnoho nového v samotných technologiích. Můžeme najít četné příklady moderních zemědělských podniků, v jejichž denní praxi se už staly naprostou samozřejmostí zcela nové pojmy jako je oborové řízení, kooperace a specializace, ale také řízená výživa rostlin a optimalizace krmných dávek pro zvířata. Můžeme na jejich příkladě dokumentovat ohromný přínos těchto změn pro výsledky produkce. Ale právě tak najdeme I nemálo těch závodů, v nichž se všechno to nové prosazuje jen s obtížemi a často za cenu omylů a z nich vyplývajících ztrát. Právě к urychlení těch kvalitativních změn, jimiž zemědělství prochází, к překonání všech těžkostí, jež jsou bezmála synonymem pojmu pokrok, právě к tomu míří všechny ty kritické připomínky, které se ozvaly na 11. zasedání ÜV KSČ před dvěma týdny, ale i na četných předcházejících jednáních vrcholných orgánů. Je v nich možná i jistá netrpělivost, již pociťujeme všichni a nejvíc ji cítí samotní zemědělci. Netrpělivost vyplývající ze zkušenosti posledních tří let, kdy výsledky pokaždé jako by neodpovídaly možnostem (to platí dokonce i o loňském v podstatě velice úspěšném roce, v němž jsme sice získali velkou tjrodu, ale na polích bylo ještě víc). Je to netrpělivost odůvodněná pocitem, že společnost i samotní zemědělci do našich polí hodně vkládají, ale ani ty nejlepší výsledky posledních let tomu ještě nejsou zcela úměrné. Loňský rok, přes všechny neblahé vlivy mimořádně mokrého léta, ale i přes chyby zcela subjektivní, které se projevily zejména v nedostatečné úrodě některých „malých1 plodin, byl svou celkovou produkcí rostlinné výroby nadějným příslibem. Ukázal nám, že ta netrpělivost je oprávněná, že skutečně je v našich silách zvednout úroveň polní produkce к předstihu před živočišnou, dále zvýšit úrodu obilí a vyrovnat se s nedostatky v pěstování řepy, pícnin i dalších plodin. Že už jen relativně malé překážky brání, aby se vše, co jsme v posledních letech do našich polí vložili, mohlo vrátit naplno. Příležitost к tomu nastává právě ted. JIŘÍ FRANĚK Odmítáme cestu jaderného zbrojení V Praze se konalo protestní shromáždění proti výrobě neutronové bomby • Vystoupení místopředsedy CSL br. F. Tomana (pm): Včera se uskutečnilo v Praze z popudu ÚV NF ČSSR a Čs. mírového výboru shromážděn! představitelů nejširších vrstev československé veřejnosti, aby jménem všeho našeho lidu řekli své rozhodné: Ne! snaze amerických imperialistů zahájit výrobu neutronové bomby a zařadit ji do výzbroje NATO. Jednání řídil místopředseda ÚV NF ČSSR T. Trávníček a spolu s ním zasedli za předsednickým stolem představitelé našeho veřejného a společenského života. Přítomen byl rovněž místopředseda ČSL a místopředseda ČNR br. F. Toman a člen předsednictva ÚV ČSL br. Z. Zalman. Místopředseda ústředního výboru NF ČSSR T. Trávníček ve svém úvodním projevu zdůraznil historickou nezbytnost vyjádřit se к životně důležité otázce těchto dnů, závažné pro celé lidstvo, kdy se rozhoduje o budougnosti života na naší planetě. Mj. řekl: Rozhoduje se o tom, zda dojde к uvolnění napětí a bude nastolena perspektiva mírového života a mírové spolupráce národů, či zda bude dál svět řinčet zbraněmi, zda dál pokročí к propasti, odkud vane nebezpečí válečného požáru. Proto se na shromáždění sešli dělníci s vědci, umělci a sportovci, ženy i mládež, aby Nový vedoucí Kanceláře prezidenta (čtk): Prezident ČSSR G. Husák uvolnil Josefa Hamana z funkce vedoucího Kanceláře prezidenta ČSSR v souvislosti s jefio pověřením jinými úkoly. Současně jmenoval novým vedoucím Kanceláře prezidenta ČSSR ing. Františka Saldu. Blahopřání generálu Suhartovi (čtk): Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Indonéské republiky generálu Suhartovi při příležitosti jeho znovuzvolení do funkce. Z DOMOVA I ZE SVĚTA PŘEDSEDA řeckého parlamentu Dimltrios Papaspyru přicestoval včera do Prahy. Na ruzyňském letišti hosta přivítali místopředsedové FS V. David, br. J. Srb a předseda ČNR E. Erban. Členové řecké parlamentní delegace včera navštívili Lidice. Na počest delegace řeckého parlamentu uspořádal v Praze předseda FS A. Indra slavnostní večeři. Zúčastnili se jí místopředsedové FS V. David, D. Hanes, br. J. Srb a M. Žákovič, místopředseda ÚV Národní fronty ČSSR T. Trávníček a další představitelé. VLÁDNÍ KOMISE pro racionalizaci práce a mzdových soustav projednala mj. návrh na úpravu mzdového zvýhodnění sobotní a nedělní práce v organizacích vnitřního obchodu a posoudila postup při řešení důsledků překročení mzdových a ostatních osobních nákladů na rok 1977 u některých hospodářských organizací. MY, ÚČASTNÍCI tohoto shromáždění nejširších vrstev naší společnosti, představitelé dělníků, družstevních rolníků, inteligence, politických stran a společenských organizací vyjadřujeme co nejrozhodnější protest proti úmyslům americké vlády zahájit výrobu neutronových zbraní a vyzbrojit jimi vojska agresivního Severoatlantického paktu. Vyjadřujeme protest celé čs. veřejnosti, který je v souladu s mírovou politikou KSČ, vlády ČSSR, s míněním celého pokrokového lidstva. Nebezpečné záměry amerického imperialismu a vojenské hierarchie Severoatlantického paktu musí být zastaveny! Lidstvo nesmí být postaveno před hrozbu, jakou představuje neutronová bomba — nejbarbarštější zbraň hromadného ničení, především všeho živého. Odmítáme pokusy buržoázni propagandy označit tuto tuto zbraň jako humánní a čistou. Je to zbraň, jejímž smyslem je ohrozit nadějně pokračující proces uvolňování mezinárodního napětí, zhoršit mezinárodní vztahy a vrhnout celé lidstvo do nových, ještě nebezpečnějších závodů ve zbrojení. Neutronová bomba má sloužit hegemonistickým cílům imperialismu, má být prostředkem nátlaku na SSSR a na další socialistické státy. Podle plánu Pentagonu má být tato nebezpečná zbraň umístěna v bezprostřední blízkosti našich hranic. Z těchto všech důvodů plně podporujeme návrhy. rozhodně povznesli svůj hlas proti neutronové bombě. V další části jednání hovořili někteří jeho účastníci. Člen korespondent ČSAV, rektor Univerzity Karlovy prof. dr. Z. Češka informoval o nedávné mezinárodní konferenci proti neutronové bombě, která se konala v Amsterodamu a uvedl, že heslo konference: Zastavte neutronovou bombu! je I naším heslem. Protest proti „čisté“ smrti v podobě neutronové bomby vyslovil hrdina socialistické práce K. Vorel. Jménem Čs. strany lidové promluvil místopředseda ČSL a ČNR br. F. Toman. Ve svém projevu řekl: Měl jsem možnost jako účastník Světového kongresu mírových sil v Moskvě a Světového shromáždění budovatelů míru ve Varšavě přesvědčit se o účinnosti sovětské mírové politiky a o síle světového mírového hnutí. Denně jsme svědky návrhů na mírové soužití celého světa a na světové odzbrojení ze strany Sovětského svazu, socialistických zemí, ale i ze strany pokrokových, realisticky smýšlejících představitelů Západu. Prostě všichni lidé dobré vůle v souladu se Závěrečným aktem v Helsinkách staví se proti politice války, útlaku a jakékoli agrese. Tento hlas zdravého rozumu se zvlášť ozývá v těchto dnech proti neutronovým zbraním. Pokračování na str. 3 SSSR na odzbrojení a na odstranění nebezpečí, které pro lidstvo neutronová bomba znamená, návrhy formulované generálním tajemníkem ÚV KSSS a předsedou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR L. I. Brežněvem, aby se státy zřekly výroby neutronových zbraní. Je to jediná reálná a účinná cesta, jak zabránit hrozícímu nebezpečí, novým závodům ve zbrojení, jak podpořit další proces uvolňování mezinárodního napětí i uvolnění ve vojenské oblasti. Nadcházející mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN, která se bude otázkami snížení horečného zbrojení zabývat, musí tuto nelidskou zbraň odsoudit! Plně podporujeme odmítavé stanovisko světové pokrokové veřejnosti a mírumilovných sil к neutronové bombě a proti horečnému zbrojení, jak se to výrazně projevilo v prohlášení předních sovětských vědců na shromážděních ve Washingtonu, Ženevě, v Amsterodamu a v dalších městech a zemích naší zeměkoule. Požadujeme, aby se neprodleně přikročilo к jednání o návrzích SSSR a dalších socialistických zemí na uzavření dohody o zákazu neutronové bomby a zbraní hromadného ničení. Vyjadřujeme přesvědčení čs. lidu, že mohutná vlna protestu a odporu proti zločinným plánům militaristů přispěje к urychlení jednání o těchto konkrétních opatřeních. Pryč $ neutronovou bombou! Za odzbrojeni a mír! Prohlášení účastníků shromáždění proti N-bombě Co nejrychleji dosít jariny a dohonit tak hned v prvních dnech zlepšeného počasí, co se o minulých nepříznivých týdnech zameškalo, to je teď pro zemědělce ten nejaktuálnější úkol Foto: Ctk Účastníci protestního shromážděni proti výrobě neutronové pumy a jejímu zařazení do výzbroje NATO při zahajovacím projevu místopředsedy ÚV NF ČSSR T. Trávnička Foto: ČTK — M. KALINA Toulky smavým jarem JAN PARMA PředjaH a první jarní dny často okouzlují naši mysl. Ale nejkrásnější čas v roce je přece jenom fascinující jaro rozvitých lučních a lesních květů, jaro modré oblohy i úchvatného ptačího zpěvu, smavé jaro svěžích vánků, snívajících dětský smích s písněmi radujícího se mládí. A jako je jaro jiné v březnu a v dubnu, je jiné i v květnu a v červnu - nezapomeňme, íe většina června patří ještě jaru. Proto se mně někdy zdá, le se nám jaro zjevuje podle barvy převládajících květů ve třech podobách: jaro bílé, jaro žluté a jaro červené. I když do jara bílého záři i žluté a do jara červeného i bílé a modré květy, přece jen jedinečná scenérie luk i strání a lesních mýtin ve vyvíjejícím se jaru má určitý ustálený ráz. Když na luzích rozkvétají sněženky a bledule, když potorrt na výslunných stráních zazáří bělostí hustých květů neolistěné ještě trnkové keře a na loukách i v lesích se bělostně zaskví mochna bílá, pstroček dvoulistý, kerblík lesní, bělozářka lilijovitá a řeřišnice nedůtklivá, kterou obletují bělásci, je to jaro bílé. To již za zkracujících se nocí na osamělých pasekách zpívá dojemným hlasem skřivan lesní. Když na loukách i stráních zajásá sálavou žlutí orsej a prvosenka jarní, když zaplane velkolepou barvou zářícího slunce jestřábník luční i hlaváček jarní a jako vzácné skvosty se objeví zlaté šesticípé hvězdice křivatce lučního, scenérii žlutého jara oživuje třepetající se let žluíáska barvoměnného, jehož oranžová křídla nabíhají do fialova. A když nadejde nová scénická proměna žlutého fara v smavé jaro červené, začnou se louky převlékat do růžových barev kohoutku lučního i kozlíku lékařského a ve světlých hájích čmeláci i včely oplodňují růžové květy vstavače nachového. Ale nenašli v nich nektar, po němž svýni sosákem marně pátrali: vstavač jej nemá. Prosluněné stráně i lesní mýtiny potom zrudnou plamennou červení pospolitě rostoucí smolničky, purpurovou červení hvozdíku kartouzku a karmínovou červení kakostu krvavého. A nad tím vším rozepne někdy malebná červená křídla motýl ohniváěek celíkový. Ve scenérii sálavě červených květů i motýlů se objeví i první jarní vážky: líbezně červeně šidélko ruměnné poletující v květnu i v červnu и volně tekoucích potoků a usedající na rudě kvetoucí hlohy podél vod. I sličné Sídlo červené, prudce létající nad tichými tůněmi, patří к skvostům pokročilého jara. Na stojatých vodách se v červnu objeví i ladná vážka červená s červeným tělem a načervenalými křídly. Vzlétne-lf však nad vodami pohádkově ■ krásná vážka modrá nebo půvabné Sídlo modré a rozkvete-li modře čekanka, chrpa, hořec hořepník a nádherný horský oměj Salamounek, jaro již odevzdalo vládu létu. Kdybychom počítali jaro od příletu vlaštovek, slavili bychom jeho počátek v první polovině dubna. A skutečně si myslím, že nejkrásnější jaro začíná až od poloviny dubna, kdy к nám přilétají kukačky. Nedovedu si představit jaro bez luzného kukaěěina volání. Bylo by to smutné a nevlídné jaro. Když nadchází čas příletu kukaček, rád se toulám po lesních okrajích a po cestách, vedoucích mýtinami, jen aby mne obveselily kukaěčiny první idylické ozvy. Ale jen někdy mívám pocit plně prožitého jara, blaženého jara okouzlujících dojmů. To když v máji po podmanivém kukačěině volání zazní flétnový zpěv krasavice žluvy, která neumlká ani v poledne, a když neúnavnou kukačku, odmlěující se až za pozdního večera, vystřídá strhujícím tlukotem slavík. Na jarních toulkách v Ptenském polesí mně bylá jednou dopřáno spatřit nesmírně plachou kukačku při vzrušeném - a ovšem i vzrušujícím - volání. Kukačka seděla na tlusté větvi, obracela se sem t tam a volala do všech koutů svého nezadatelného hájemství. Přitom odtahovala od těla křídla a ocas spouštěla, zvedala i vějířovitě rozkládala. Na toulkách smavým jarem mne nejvíce oslnily souvislé porosty pohádkově krásných květů, překvapivě umocňujících lidskou mysl. Dnes se tyta vzácné a chráněné porosty и nás většinou zachovaly jen v přírodních rezervacích. Nezapomenutelným dojmem na mne zapůsobil sněhobílý háv kvetoucích bledulí jarních, jimiž mne uchvátila údolní niva Ušnice и stejnojmenné obce severně od Českých Budějovic. I na dno čarovného kaňonu Robeěského potoka, zahloubeného v pískovcích и České Lípy, se položilo bílé jaro v podobě tisíce květů bledule jarní. Povznášející náladu jarního okouzlení ve mně vyvolávají nepřehledné plochy jasně modrých nafialovělých květů jaterníku podléšky, jimiž se skvějí od března do května proslulé Zelechovické paseky v rázovitém údolí Dřevnice pod Vizovickými vrchy. Pravým rájem smavého jara s dubnovou i májovou záplavou jasně žlutého hlaváčku jarního je přeludová Pouzdřanská step na význačné ostrožně nad Svratkou и jihozápadního okraje Zdánického lesa, Nádherou ladně fialových podivuhodně třásnitých květů hýří v květnu i v červnu rozkošná podhorská rostlinka dřípatka horní, к jejímž pospolitým výskytům jsem se jednou zatoulal ve smrkovém lese nedaleko Hrádku и Sušice a jindy ve smrkovém lese и Padríského potoka v Brdech. Kouzelná svahová louka Vesník severozápadně od Vsetína s bujaře prýštícími a třpytícími se prameny vzbudila ve mně nejpůsobivější představu velkolepého jara, jež jsem zprvu chápal jen jako vysněnou vidinu a vytoužený sen. Ale v máji se sen stal skutečností a louka Vesník se rozzářila skvostným ohnívým kobercem karmínových květů kakostu krva* vého, mezi nimiž se ztrácely nachové květy malebných vstavačů. A když jsem se z této luzné louky vracel ke Vsetínu, kde končilo mé putováni smavým jarem, zazněla z půvabné chaloupky и cesty věčná jarní píseň: „Jaro, jaro smavé, /( kdož by tě neměl rád, / pospěš nedočkavé / mi srdce rozehřát“