Lidová Demokracie, červenec 1979 (XXXV/153-178)

1979-07-02 / No. 153

LIDOVÁ DEMOKRACI6 ROC. XXXV. - C. 153 CENA 50 hal. _________ORGÁN C S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL RADU PRACE__________Praha pondělí Z. července 1978 Bfáš pondělní rozhovor Kdo odveze šrot? Kikdo dnes už jistě nepochybuje o tom, že ko­vový odpad, šrot, je jednou z nejdůležitějších druhotných surovin, které v našem národním hos­podářství máme. Jedna tuna šrotu, který se pře­taví na ocel, ušetří našim hutím přes dvě tuny kvalitního černého uhlí a asi Čtyři tuny železné rudy; výroba oceli z kovového odpadu je ve srov­nání s výrobou „přes“ surové železo zhruba de­setkrát méně pracná a třikrát levnější. A když uvážíme, že Československo v současné době pro­dukuje bezmála 15 miliónů tun oceli, z toho víc« než 6 miliónů tun se vyrábí ze Šrotu, pak nám použití kovového odpadu přináší úspory opravdu značné. Přepracováním a distribucí šrotu se za­bývají podniky Kovošrotu a na to, jaká je sou­časná situace a jak se daří uspokojovat potřeby této suroviny v československých hutích, jsme se zeptali ředitele účelové organizace Průmysl ko­vového odpadu v Praze dr. Miroslava BUDIRSKÉ­­HO, CSc.: Jak se vašim podnikům Kovošrotu daří plnit le­tošní plán? Stručně řečeno: nejsme na tom nejlépe. Během ce­lého letošního roku máme upravit a dodat hutím cel­kem 3150 000 tun kvalitního železného šrotu. Plán na prvních pět měsíců letošního roku nám ukládal upra­vit a dodat 1 359 000 tun šrotu; tento záměr se ovšem nepodařilo splnit a vzniklý dluh za toto období činí 53 tisíce tun. Pro ilustraci to představuje množství, ze kterého by bylo možné vyrobit zhruba 50 tisíc tun oceli. Oproti finančnímu plánu výroby zboží (a tím je pro nás právě upravený šrot), máme jen od ledna do května manko 66 miliónů korun, přičemž za čer­ven toto manko ještě stouplo. Na druhé straně se nám zatím od začátku roku dařilo plnit a překračo­vat plán úpravy a dodávek barevných kovových od­padů. V čem Jsou podle vás hlavní příčiny nesplnění stát­ního plánu ve vaší organizaci? Opět se to dá vyjádřit krátce - máme potíže s do­pravou. V současné době je v našich podnicích Kovo­šrotu připraveno к expedici do hutí přes 30 tisíc tun upraveného šrotu, který čeká na převoz. Na sklad­ech máme ještě asi 215 tisíc tun šrotu dosud ne-* upraveného а к tomu, abychom jeho úpravu „rozjeli“ naplno, potřebujeme, aby následný odvoz do hutí byl co nejplynulejší. К převážení kovového odpadu z průmyslových závodů a výkupem Sběrných surovin к nám a z našich podniků Kovošrotu zase po úpravě zpátky do hutí, je ročně potřeba téměř čtvrt miliónu železničních vagónů. Za pět měsíců tohoto roku nám železnice dluží pět a půl tisíce přistavených vozo­vých jednotek; přitom během prvních dvaceti dní v červnu vzrostlo toto manko o další tři a půl tteíre vagónů - takže dnes už dluh činí více, než 9 tisíc va­­gónůl To představuje asi 90 tisíc tun šrotu. Největší podíl - zhruba čtyři pětiny - má na tomto stavu Se­verozápadní dráha. Podniky Kovošrotu sice mají к dispozici vlastní vozový park nákladních aut, je­nomže 570 vozů navíc asi polovina na celou přepravu šrotu nestačí a z těchto vozů je již odepsaných. Situaci nakonec dokresluje i skutečnost, že v sou­časné době (jak o tom nedávno psalo také Rudé prá­vo) je pro přeplnění skladovacích kapacit na šrot uzavřeno 73 výkupen Sběrných surovin. • A jak se tedy za tohoto stavu daří uspokojovat po­třeby čs. hutí - mají dost šrotu? Do začátku května se nám - 1 přes ztíženou situaci počátkem roku - podařilo všechny naše hutě předzáso­­bit, takže si mohly udělat určité zásoby - např. do NHKG jsme navíc dodali 8 tisíc tun šrotu. Ovšem v posledních týdnech se situace obrátila a předstih ** změnil v manko: Třineckým železárnám a NHKG nes dlužíme kolem dvou tisíc tun, ve Švermových železárnách Podbrezová stoupl dluh až na 11 tisíc tun atd. Situaci v Podbrezové nám ale pomohly zlep­šit dva mimořádné vlaky, které jsme vypravili v těch­to dnech. Víme, že pro naši železnici je nyní úkolem číslo jedna přeprava uhlí • a je to tak správné. Ale rád bych nakonec vyslovil i přesvědčení, že dráha naši situaci pochopí, pomůže nám a pokusí se (jako v případě Švermových železáren) najít ve své kapa­citě i další rezervu к přepravě tak důležité suroviny, jako je šrot. (lik) Úspěch zlepšovatelské soboty (Stk): V průběhu zlepšovatelské soboty, která se uskuteSnlla v n. p. Elektrárna Tisová na Sokolovsku, realizovalo na 260 pracovníků 35 zlepšovacích návrhů a téměř tři desítky inženýrů a techniků posoudily další, které na počest této akce podalo přes 50 zlep­­šovatelů. V sobotu tak vyvrcholila několikaměsíční příprava a důkladná organizace práce, která národ­nímu hospodářství přinesla více než 750 000 korun. Zlepšovatelské soboty začali v ETI organizovat v roce 1976. Jejich účelem je co nejdříve uplatnit schválené zlepšovací návrhy a podnítit tak zlepšovatele к další aktivitě. Brigádníci pomáhají při sklizni píce Na Slovensku již začaly žně • Iniciativa jihomoravských družstevníků (čtk): Na seno, senáž a moučku zbývá zemědělcům na Slovensku к sobotě zpracovat travní porosty při­bližně ze 100 000 ha z jejich celkové 245 OOOhektaruvé plochy. V jižních okresech již dorostla také druhá úroda víceletých pícnin, které pěstují na 138 000 hektarech. V Západoslovenském kraji je z celkových 50 000 hektarů luk nejvíce, 12 700, v senickém okrese. Úrodu sklízejí tamní zemědělci 48 samochodnými sekačkami, téměř 300 velkoobjemovými vozy a dalšími mechani­začními prostředky. Ze zpracovatelských technologií v nynějším proměnlivém počasí se nejlépe osvědčuje výroba senáže. Druhou úrodu víceletých pícnin v JZD Nové Sady v okrese Nitra kosily v sobotu Čtyři sekačky. V ne­přetržitém provozu zpracovávají porosty v teplovzduš­né sušárně. Další stovky družstevníků okopávaly ze­leninu a plely cukrovou řepu. V nejjižnějších oblastech Slovenska Již nadešla doba žní. V okrese Komárno družstevníci dosud pokosili přibližně 170 hektarů ozimého ječmene. Při sklizni sena pomáhali o tomto víkendu severo­moravským zemědělcům také pracující ostravských prů­myslových závodů. Jen v krajském městě, kde se obča­né zaměřují především na sklizeň z nezemědělských a mechanismům nepřístupných ploch, sebrali v uply­nulém týdnu více než tisíc metráků pícnin. O 2500 tun rozšířili občané na severu Čech množ­ství sena, které odevzdali v minulém týdnu z ploch nepřístupných mechanizaci. Celkem dali již 7098 tun tohoto hodnotného krmivá, které pomůže zemědělcům zlepšit zásoby objemaé pice pro zimní měsíce. V čele tohoto snaženi jdou členové organizaci NF a občan­ských výborů na Děčínsku kteří odevzdali 2000 tun sena Ještě 260 obilních kombajnů čeká na opravy v Ji­homoravském kraji, když jich tam zemědělci uplynu­lý týden připravili ke žním šedesát. Všechny sklízeči mlátičky již mají v provozuschopném stavu obilnáři v hodonínském okrese a na Státních statcích v Ml kulově na Moravě a v Lesné. Nejvíce strojů — 56 — če ká ještě na zásah opravářů na Třebíčsku. Zaměstnán cl dílen tam proto přišli na směnu i o víkendu. Velký důraz letos kladou pěstitelé na připravenost samosbě racích vozů na sklizeň slámy, aby jl co nejvíce mohli shromáždit ke krmeni hospodářských zvířat v zimě S příkladnou Iniciativou a výzvami к zemědělcům břeclavského okresu přistupují ke žním členové JZD Rudé armády v Hustopečích a JZD Rudý říjen v Rak­vicích. Hustopečtí družstevnici vyzval! obilnáře к ukončení úklidu slámy proudovým způsobem na všech plochách do tří dnů po pokosu. Veškeré pod­­mítky strnišť zvládnou za 13 dnů po skončeni pokosu. Družstevnici v Rakvicích vyzvali zemědělské podniky к zajištěni co nejmenšlch ztrát při sklizni obilovin. Blahopřání G. Husáka (čtk): Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Řecké republiky K. Tsatsosovl u příležitosti jeho 80. narozenin. Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný te­legram prezidentu Burundské republiky plukovníku jean-Baptistovi Bagazovi při příležitosti státního svát ku jeho země. Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný te­legram generálnímu guvernérovi Kanady Edwardu Ri­chardovi Schreyerovi u příležitosti státního svátku jeho země. Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný te­legram prezidentu Rwandské republiky generálmajoru Juvénalovi Habyalimanovi při příležitosti státního svát­ku jeho země. Vytěžili tisíce tun uhlí (Čtk): Přes 9 tisíc havířů Ostravsko-karvlnského re­víru využilo posledního Červnového dne к splnění mě­síčního plánu těžby černého uhlí. Fáralo se na pat­nácti šachtách revíru, klid byl pouze na Dole 9. kvě­ten, kde je plánovaná výluka. Horníci vytěžili 23 tisíc tun kvalitního koksovatelného uhlí a vyrazili více než 140 metrů důlních chodeb. Vedle toho prováděli pravidelné opravy a údržbu strojního zařízení. V rámci Festivalu přátelství čs. a sovětské mládeže se včera konal v Lidicích pietni akt. Na snímku uprostřed M. Dočkal а V. Gusejnov při kladení věnců Foto: ČTK — J. SÍBEK Před odletem do Berlína se s vedoucím delegace Cs. stra­ny lidové, předsedou ČSL, ministrem vlády ČSR br. R. Pete­­rou rozloučili bratři (zleva) J. Srb, J. Andrš, V. Folprecht a Zb. Žalman Foto: LD — M. DVOŘÁKOVÁ Odlet vzácných hostů (čr): Delegace Nejvyššlho sovětu SSSR, vedená kan­didátem politického byra ÜV KSSS a prvním náměst­kem předsedy prezídia Nejvyššlho sovětu SSSR V. Kuzněcovem, ukončila v sobotu oficiální' přátelskou návštěvu Československa, která se uskutečnila na po­zvání člena předsednictva ÜV KSC a předsedy Fede­rálního shromáždění ČSSR A. Indry, a odletěla z Pra­hy zpět do vlastí. Na ruzyňské letiště se přišli se so­větskými poslanci rozloučit člen předsednictva OV KSC a předseda Federálního shromážděni ČSSR A. Indra, tajemník ÚV KSČ J. Poledník, místopředseda vlády ČSSR J. Zahradník, místopředsedové Federálního shro­mážděni ČSSR — první místopředseda J. Marko, před­seda Sněmovny lidu V. David, předseda Sněmovny ná­rodů D. Hanes, br. J. Srb, В. Kučera, R. Nejezchleb, V. Vedra, M. Žákovič a další přední představitelé na­šeho nejvyššlho zákonodárného sboru. Se vzácnými hosty se dále rozloučili ministr zahraničních věcí ČSSR В. Chňoupek, předseda ČNR E. Erban a další osob­nosti našeho politického a veřejného života. Přítomen byl rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR V. Mackevič se členy velvyslanectví, starší představitel hlavního ve­litele Spojených sil států Varšavské smlouvy při ČSLA generálplukovník D. Litovcev, velitel Střední skupiny sovětských vojsk v ČSSR generálplukovník D. Jazov а další sovětští generálové a důstojníci. Nejdynamičtější ekonomická síla světa Ohlasy tisku socialistických zemí na XXXIII. zasedání RVHP MOSKVA: Pod titulkem Cestou bratrské spolupráce přinesla včerejší PRAVDA úvodník, v němž píše mj.: Veliké socialistické společenství je nejdynamičtější, nejpevnějši a ne (progresivnější ekonomická sila v ce­lém světě.Ospěšně se realizuji závěry stranických sjezdů a pracujíc! bratrských států si při budován! nové společnosti kladou stále vyšši cíle. Své historické úspěchy právem spojuji s rozšiřující se spolu­prací у rámci RVHP. Před 30 lety z Iniciativy komunistických a dělnic­kých stran řady zemi bylo vytvořením RVHP zaháje­no kolektivní hledání zásadně nových metod mnoho­stranné spolupráce ve výrobě. Základní vymoženosti socialismu a mezinárodních vztahů nového typu se projevily v tom, že v letech 1951 až 1978 tempo růstu národního důchodu a průmyslové výroby člen­ských zemi RVHP bylo trojnásobné vyšší než ve vy­spělých kapitalistických zemích. Podíl bratrských ze­mí na světové průmyslové výrobě se za 30 let zvýšil z 18 procent přibližně na jednu třetinu a v národ­ním důchodu z 15 na 25 procent. Základein činnosti RVHP jsou myšlenky marxismu-le­­nismu a zásady socialistického internacionalismu. V rámci RVHP byla poprvé v historii lidstva provede­na skutečná demokratizace mezinárodních ekonomic­kých vztahů. Praktická práce RVHP je příkladem rov­noprávnosti, dobrovolnosti, respektováni svrchovanos­ti, nevměšování do vnitřních záležitosti, vzájemných výhod a vzájemné pomoci jejích účastníků. To 1e je­den ze zdrojů vzrůstající autority RVHP. XXXIII. zasedáni RVHP proběhlo v ovzduší skuteč­ného přátelství, jednomyslnosti a Internacionalismu. Dospělo к dobrým praktickým výsledkům a stalo se novým velkým krokem v plněni politiky společně vy­pracované bratrskými stranami. Zasedání přijalo zásadní rozhodnuti, která význam­ně rozšiřuji obzory vzájemné součinnosti. Byly schvá­leny dlouhodobé cílové programy spolupráce pro uspo­kojeni racionální potřeby průmyslového spotřebního zboží a pro rozvoj dopravního spojeni v členských ze­mích RVHP. Tlm byla ukončena příprava všech pěti cílových programů, zahrnujících také pallvoenergetic-Pokračováni na str. Z Delegace ČSL odcestovala do NDR (mvt): Na pozvání předsedy CDU a místo­předsedy Státní rady NDR G. Göttlnga odcesto­vala v neděli do NDR delegace Čs. strany lidové v čele s předsedou ČSL, ministrem vlády ČSR br. R. Peterou. Členy delegace jsou místopředseda ČSL a ČNR br. Fr. Toman a členové sekretariátu 0V ČSL, tajemník ÚV ČSL br. VI. Kuklík a šéfre­daktor Lidové demokracie br. St. Toms. Na ru­zyňském letišti v Praze se s delegací rozloučili bratři ústřední tajemník ČSL, poslanec FS Andrš, další členové předsednictva GV ČSL, mís­J. topředseda FS J. Srb a tajémník ÚV NF ČSR Zb. Zalman 1 člen sekretariátu ÜV ČSL V. Folprecht a další vedoucí političtí pracovníci ČSL. Festival přátelství vrcholí Komsomolci přijeli do Prahy • Pietni akt a manifestace v Lidicích (čtk): Prvá část Festivalu přátelství čs. a sovětské mládeže skončila v sobotu odjezdem téměř 800 kom­somolců z družebních krajů CSSR do Prahy. — Sovětští účastníci Festivalu přátelství strávili v kra­jích pět dní, kterých využili к výměně zkušeností ze své práce а к navázání nových přátelství s čs. svazáky. Seznámili se rovněž s Činností SSM v prů­myslových a zemědělských závodech, na školách v organizacích v místě bydliště. Ve všech krajích se 1 konaly mítinky „Věrnosti revolučním, bojovým a pra­covním tradicím našich národů“, pracovní semináře к účasti čs. a sovětské mládeže na plnění závěrů XV. sjezdu KSČ а XXV. sjezdu KSS*S a večery družby. Kom­somolci byli rovněž přijati na krajských výborech KSČ a krajských národních výborech. „Mír, solidarita, internacionalismus“, zní heslo sed­mého dne Festivalu přátelství československé a so­větské mládeže. TOto heslo určovalo včerejší program 900 komsomolců, zástupců SSM ze všech krajů CSSR, i hostitelů, pražských svazáků. Dopoledne komsomol­ci se svými svazáckými průvodci navštívili památná místa v hlavním městě, spojená s revolučními tradi­cemi našeho národa. Účastníci Festivalu přátelství čs. a sovětské mládeže se včera odpoledne zúčastnili pietního aktu a mani­festace proti válce v Lidicích. Za zvuků Pochodu pad­lých revolucionářů položili společný věnec festivalo­vých delegací předseda ÚV SSM M. Dočkal, vedoucí komsomolské delegace, tajemník ÚV VLKSM V. Gu­sejnov a čestní hosté festivalu hrdina SSSR generál­poručík N. Domin, hrdinka socialistické práce M. Vi­­nogradovová, dvojnásobný hrdina SSSR a hrdina ČSSR letec kosmonaut A. Gubarev, hrdina socialistické prá* ce Z. Děmjejev a hrdina ČSSR a SSSR letec kosmo-. naut major VI. Remek. Pietního aktu se dále zúčast­nili zástupkyně lidických žen, místopředsedkyně ČNR M. Jarošová, představitelé KV KSČ a KNV Středočes­kého kraje a další hosté. Přítomen byl rovněž rada velvyslanectví SSSR v Československu M. Orlov. Položením dvanácti věnců rudých růží uctili památ­ku lidických obětí fašistické zvůle také zástupci SSM ze všech krajů ČSSR a komsomolci z jejich družeb* nich oblastí. Na manifestaci proti válce promluvili místopředseda ÚV SSM a předseda českého ÚV SSM J. Jenerál a jménem komsomolské delegace zámečnlk­­rýsovač Automobilového závodu leninského Komso­molu, poslanec Nejvyššlho sovětu RSFSR, N. Sudarikov. Účastníky festivalu jménem lidických žen a občanů pozdravila také M. Jarošová. Na závěr manifestace se ujal slova čestný host festivalu hrdina SSSR generál­poručík N. Domin, přímý účastník osvobozování Čes­koslovenska Sovětskou armádou. Manifestace v Lidi­cích byla zakončena internacionálou. Další den Festivalu přátelství čs. a sovětské mlá­deže zakončil kulturní večer v Parku kultury a od­dechu Julia Fučíka, věnovaný Mezinárodnímu roku dítěte. LIDÉ « VĚCI « UDÁLOSTI Absolventské práce architektů Pro studenty architektury nu Vysoké škole uměleckoprůmys­lové v Praze byl červen časem stráveným nad výkresy diplomo­vých prací. Dnes ut jsou z nich akademičtí architekti s čerstvý­mi diplomy „v kapse“. Jejich úspěšné šestileté studium na VSUP potvrzují také jejich vy­stavené absolventské práce v 1. poschodí školy, v ateliéru jejich vedoucího, národního umělce prof. Josefa Svobody. Obor ar­chitektury dokončilo v letošním školním roce sedm studentů, kteří studovalt ve dvou atelié­rech - prof. ak. arch. J. Svobo­dy a ing. arch. Zd. Kuny. Aby mohly být diplomové práce ohodnoceny komisí, jsou in­stalovány ve školních atelié­rech - nejen však pro komisi, ale také pro studenty nižších ročníků, pro ty, kteří o studiu na VSUP teprve uvažuji a v ne­poslední řadě i pro rodinné pří­slušníky. Diplomové práce letošních ab­solventů svědčí o vysoké nároč­nosti tohoto studia. 100 let Ná­rodního divadla bylo téma, kte­ré si zvolila pro svou absolvent­skou prácí Jana Tomanová. Vý­stava ke Stému výročí ND má být v roce 1983 instalována ve výstavní síni U hybernů, libreto ani scénář výstavy samozřejmě ještě neexistují. Záleželo na po­sluchačce, jaký scénář pro ima­ginární výstavu vytvoří, jaké jevištní Inscenace umísti do vý­stavní síně a jak její prostory přizpůsobí danému účelu. Zda bude možné tuto diplomovou práci pro budoucí výstavu pou­žít, záleží na tom, jaký bude skutečný scénář výstavy. Di­plomová práce Jany Tomanové a práce dalšího absolventa ško­ly Jindřicha Smetany budou za­slány do celostátní přehlídky studentských prací posluchačů architektonických škol. Jindřich Smetana si pro svojí diplomovou práci zvolil společ­né téma s Luďkem Hanzalem - vyřešení areálu kultury a vol­ného času v Ostravě. К jejich volbě je podnítil problém so­ciální situace tohoto vysoce prů­myslového města, problém lid­ského činitele a nedostatek vhodných objektů pro kulturní vyžití. Studii problematiky za­čali společně, výsledkem jejich práce je dvojí samostatné ře­šení pro nové centrum kultury v Ostravě. Práce je zajímavá tím, že je kladen důraz na vyu­žití stávajících budov pro nové účely. O diplomové práce proje­vil také zájem Otvar hlavního architekta Ostravy. Čtvrtou vystavenou prací v ateliéru je diplomová práce Zd. Tomka - Návrh na rekonstrukci zámecké zahrady v Liblicich, která bude postoupena uživateli objektu - ČSAV. Práce absolven­tů VSUP - oboru architektura jsou vystaveny do středy 4. čer­vence. Jpl) foto: LD — M. DVOŘÁKOVÁ

Next