Lidová Demokracie, srpen 1979 (XXXV/179-205)
1979-08-01 / No. 179
LIDOVÁ D eMOKRACie ROC. XXXV. - C. 179 CENA 50 hal ____________ORGÁN C S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL RADU PRÁCE Praha středa 1, srpna 1979 Уа aktnálni téma Sklizňové souvislosti Jaká bude úroda? — tahle otázka letos padla už nesčetněkrát. Všeobecně se ví, že počasí nebylo právě příznivé a že tedy ani vyhlídky na dobrou úrodu nejsou takové, jako v letech více přejících. A tak se lidé ptají: někteří z docela obyčejné zvědavosti, jiní — ti, jimž to trochu národohospodářsky „zapaluje** — s vážným zájmem a někdy i s obavami. Ale odpověď zdaleka není tak snadná, jak by se zdálo. Uspokojivá odpověď na otázku, jaká bude úro4a, se snad ani nenajde — snažit se o to je až příliš podobné véštění z křišťálové koule. Zvlášť letos. I lidé jen docela málo informovaní samozřejmě vědí, že existují odhady, že odborníci dokážou s poměrně malou tolerancí už minimálně dva měsíce předem poznat, co na poli naroste — a tyto odhady se dělají i v celostátním měřítku. Kdyby otázka zněla takto, byla by samozřejmě odpověď snadná. Přes nutnou dávku opatrnosti, již taková odpověď založená jen a jen na odhadu vyžaduje, by bylo možno naprosto upřímně říci asi toto: Bude toho méně. Ne snad natolik, abychom museli hovořit o vyslovené neúrodě, ale v každém případě to bude citelné. Jenomže takhle přece otázka nestála. Jaká bude úroda? — Čím častěji se tahle otázka ozývá, tím více je zřejmé, jak těžké je najít na ni odpověď. I kdyby totiž bylo možné spočítat na jediné zrníčko přesně, kolik nám na polích vyrostlo, nedalo by se na ni odpovídat s jistotou. A čím víc nás tahle otázka trápí, čím víc o ní uvažujeme, tím je zřejmější, jak falešné jsou všechny možné odpovědi, opírající se o zjednodušené představy, jimiž si často pomáháme. Vezměme/ si jen třeba něco tak evidentního, jako jsou hektarové výnosy: Jesliže dosáhneme při stejných osevních plochách průměrného výnosu 37 centů, je to samozřejmě méně, než dejme tomu 39. Takhle to zaznamenává statistika, a takhle to také přijímá většina lidí: jsou to přece jasná a přesvědčivá, neoddiskutovatelná čísla. A přece za určitých okolností může být 37 více než 39 — ale to už žádná statistika nedokáže podchytit, i kdyby se i ptala po kvalitě sklizeného obilí a rozškatulkovala si je pudle kategorií. Záleží totiž na tolika faktorech, že to žádná zjednodušující matematika prostě nedokáže vystihnout. Ta jedině správná odpověď na otázku po velikosti úrody by se totiž dala vystihnout jen rovnicí, v níž by bylo zaznamenáno absolutně všechno: na jedné straně výnosy a kvalita zrna na všech polích, přia pravenost strojů a kvalifikovanost posádek, množství kvalita skladových ploch, kapacita a technická úroveň posklizňových linek a sušiček a samozřejmě také počasí, jež ve sklizni hodně znamená. Na druhé straně, za rovnítkem, by pak musela být vyjádřena schopnost mlýnů, výroben krmných směsí a sladoven úrodu co nejkvalitněji zpracovat a umění všech spotřebitelů efektivně ji využít. Nemá tedy smysl se ptát po něčem tak složitém. Snaha odpovědět na otázku, jaká bude úroda, vede spíše к poznání, jak velké možnosti máme v rukou, co všechno je možno udělat pro to, aby rovnice vycházela, aby na straně produkce bylo tolik (nebo řekněme skoro tolik — alespoň prozatím, než se dostaneme dál) jako na straně spotřeby. Nemá vůbec smysl se ptát po úrodě jako po něčem, co je dáno, když vždycky záleží hlavně na lidech, kteří ji — ať už v jakékoli podobě — mají v rukou, jak dokážou ovlivnit poměr mezi oběma stranami té rovnice. Ptejme se agronomů, kombajnérů, ptejme se dodavatelů techniky, stavitelů sil, každý za sebe musí dát odpověď, jaká bude úroda. (jfk) Ďklid slámy proudovým systémem, podmítku a další ošetření polí po sklizni obilovin provádějí v těchto dnech úspěšně pracovníci JZD Rudé armády v Hustopečích u Brna v okrese Břeclav. Hustopečští zemědělci vyzvali letos všechny zemědělské podniky Břeclavska к racionálnímu zpracovávání slámy, použití technologií podle požadavků živočišné výroby a provedení podmítek do třinácti dnů po skončení pokosa Foto: CTK —« V. KORCAk L. Štrougal navštívil Znojemsko Beseda s kombajnéry v práčském JZD • Prohlídka velkoplošných lánů zeleniny (čtk): Člen předsednictva OV KSČ a přeseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal přijel včera na pracovní návštěvu do Jihomoravského kraje. Spolu s kandidátem předsednictva a tajemníkem OV KSČ M. Jakešem se ve znojemském a uherskohradišťském okrese seznámil s celkovou situaci v zemědělství a s postupem žňových prací. První cesta L. Štrougala a M. Jakeše, které doprovázeli vedoucí oddělení OV KSČ J. Varga, vedoucí tajemník jihomoravského KV KSČ K. Neubert a ministr zemědělství a výživy ČSSR J. Nágr, vedla na Znojemsko. Na pozemcích JZD Mír v Práčích zavítali mezi kombajnéry, kteří včera zahájili výmlat druhé poloviny úrody, V Práčích se seznámili také s činností svépomocně vyrobeného čelného stohovače. Toto zařízeni sklízí za den slámu z plochy až 180 há, což představuje výkon asi 18 samosběracích vozů. V největším zemědělském podniku ČSR - Státním statku ve Znojmě . v provozu ve Velkém Karlově se zajímali o velkoplošné pěstování zeleniny a o rozdíly výnosů zrnin na pozemcích nezavlažovaných a pod závlahou, kde jsou o jednu až tři tuny z hektaru vyšší. V Uherském Hradišti čs. představitelé navštívili JZD Mir. V tomto roce zahájil tento zemědělský podnik jubilejní třicáté socialistické žně jako první v okrese. Na farmě v Ostrožské Lhotě sl hosté prohlédli také výstavku zeleniny. Družstevníci jí ročně vyprodukují asi za 10 miliónů korun. Hosté se zajímali též o průběh žatvy, v níž má podnik nasazeno Ve špičce 39 kombajnů a na polích pracuje kolem 140 lidi. V rozhovoru je kombajnéři, mezi nimiž byly rovněž osádky ze Strojně traktorové stanice ve Strakonicích, informovali o postupu sklizně a o péči, kterou věnuje JZD Mír žňovým pracovníkům'. L. Štrougal s doprovodem pak zavítal mezi pracující JZD Javorina v Dolním Němčí. Pracovní návštěvu v Jihomoravském kraji ukončili hosté v JZD Dolňácko v Hluku, kde besedovali se zemědělci o možnpstech dalšího rozvoje zemědělské velkovýroby. Přátelské setkání G. Husáka s £. Gierkem Moskva: Na Krymu se včera uskutečnilo přátelské setkání generálního tajemníka CV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka s prvním tajemníkem ÜV PSDS Edwardem Gierkem. V průběhu jejich rozhovoru byly posouzeny otázky spolupráce mezi oběma stranami a státy. Současně byly projednány nejdu ležíte jší problémy mezinárodni situace. Dne 1. srpna 1944 vypuklo v okupované VarSavS protifašistické povstání. Pří povstání zahynulo 200 000 Varšavanů. Varšava byla téměř srovnána se zemí, zůstala jen necelá pětina budov. Obnova polské metropole stála po válce obrovské prostředky a nadlidské úsilí. Nahoře: hlavní tepna Varšavy — Marszalkowská třída — na snímku z roku 1946. Dole její nynější podoba roto: Ctk Předseda vlády ČSSR L. Štrougal s kombajnéry J. Pahrem a L. Fialou na polích JZD Mír Práče na Znojemsku Foto: ČTK — V. KORČEK Blahopřání к svátku Švýcarska (čtk): Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace Hansi Hiirlimannovi u příležitosti státního svátku jeho země. Rozloučení s J. Urbánkovou (čtk): Poslední rozloučení s národní umělkyní J. Urbánkovou, nositelkou Řádu práce, bylo včera ve foyeru Mahenova divadla v Brně. Na čestné stráži u katafalku s rakví, zahalené československou státní vlajkou a obklopené květy, v jejichž středu byl položen věnec generálního tajemníka ÚV KSÜ a prezidenta ČSSR G. Husáka a věnce vlád ČSSR a ČSR, se vystřídali členové brněnských divadel, Janáčkovy akademie múzických umění, Čs. televize a dalších složek kulturní fronty. Nad ostatky zesnulé pronesl smuteční projev náměstek ministra kultury ČSR J. Švagera^ Za SČDU se s J. Urbánkovou rozloučila předsedkyně svazu, zasloužilá umělkyně J. Švorcov-á. Poté vzdali poslední poctu J. Urbánkové představitelé brněnského Státního divadla. Smuteční obřad zakončila Čs. státní hymna. Před výstupem na Rysy (čtk): Do slavnostního zahájení XXIII. ročníku mezinárodního výstupu mládeže na Rysy, splňujícího nejen symbolicky, ale i doslova touhu mladých jít v šlépějích V. í. Ĺenin'a, který vystoupil na vrchol -Rysů v srpnu 1913, chybí už jen osiů dnů. V zájmu osobní bezpečnosti mladých turistů a ochrany tatranské přírody bude výstup na vrchol Rysů vysoký 2499 metrů regulován. V prvních třech dnech — 9., 10. a 11. srpna — vystoupí na Rysy na dva tisíce členů oficiálních delegací z jednotlivých okresů. Neděle 12. srpna je vyhražena veřejnosti, neboť je mnoho zájemců o získání výstupového odznakií. Nejúspěšnější podnik LVT (re): Národní podnik ZDA Partyzánské na LVT získal za své modely celkem devět zlatých medailí a stal se tak nejúspěšnějším podnikem přihlášeným do soutěže LVT. Ve svém pavilónu vystavuje 420 novinek. ZDA Partyzánské jsou největším dodavatelem obuvi na náš trh. Ročně vyrobí 36 miliónů párů bot. Ve svém prodejním pavilónu nabízí ZDA Partyzánské např. pánské dřeváky, textilní obuv oceněnou medailemi na loňských LVT a známé zimní boty gerlach. Pro spokojenost i potřebu občanů Místopředseda ČNB a USL br. F. Toman hostem Libereckých výstavních trhů (mtv): Na deset tisíc exponátů vystavuje pět set vystavovatelů z celé ČSSR na letošních Libereckých výstavních trzích, které se konají již po čtyřiadva cáté. Jsou nesporně zajímavou přehlídkou módních výrobků nejen národních podniků, ale i výrobních družstev a podniků místního hospodářství. LVI navštívil v úterý místopředseda ČNR, předseda výboru pro obchod, služby a dopravu ČNR br. Fr, Toman, kterého uvítal ředitel Severočeských výstav v Liberci V. Bartásek a předseda MěXV Liberec J. Svoboda. Areálem výstaviště doprovázel místopředsedu ČNR br. F. Tomana vedoucí výstavního oddělení LVT L. Bím; Informace poskytli garant účasti Českého svazu výrobních družstev J. Paíacký, garant účastí Tukového průmyslu, generální ředitelství Praha M. Zárubová, z generálního ředitelství Pletařského průmyslu Písek P. Tikal. Ještě v le'tošním roce bude projednávat výbor pro obchod, služby a dopravu ČNR komplexní zprávy o průběhu LVT a EX Plzeň 79. Proto poslanci ČNP., členové uvedeného výboru včetně svého předsedy br. Fr. Tomana, mohou plně využít získané poznatky pro svojí další kontrolní 1 iniciativní činnost. Budou moci také posoudit, do Jaké míry splnily tyto výstavy morálně politické vztahy a vazby mezi výrobcem, obchodem a spotřebitelem. V tomto směru si se zvláštním zájmem prohlížel místopředseda ČNR nové formy písemných 1 výpočetních anket (např. VHJ Podniky oděvního průmyslu Prostějov a n. p. Svit Gottwaldov). Zajímal se především o vystavované zboží výrobních družstev a podniků místního hospodářství, kde Jsou mnohé výrobky textilní a obuvnické oceněny medailemi LVT. Pozornost sl zasluhují též výrobky mladých návrhářů Zenit. V kolekcí Pletařského průmyslu se návštěvníci LVT seznamují již se cvičebními úbory pro spartakiádu v roce 1980, které vyrábí n. p. Pleas Havlíčkův Brod. Poté navštívil místopředseda ČNR br. Fr. Toman v doprovodu ředitele n. p.. Textil Liberec A. Waldhausera a vedoucího odboru MěNV 'V. Mareše obchodní dům „Ještěd“, který byl 18. července otevřen ve všech třech pavilónech. Má celkovou prodejní plochu 8600 m2 а к obsluze spotřebitelů kolektiv 820 pracovníků, jedná se o sdružený obchodní dům s deseti obchodními organizacemi; Investorem Je n. p. Textil Liberec, generálním dodavatelem severočeská Konstruktive Ostí nad Labem se 88 hlavními subdodavateli. Moderní obchodní dům s restaurací, kavárnou, cukrárnou, bistrem — kde je možno nakoupit kompletní potravinářský, průmyslový, textilní, oděvní, obuvnický 1 nábytkářský sortiment a klenoty — vyprojektoval Stavoprojekt Liberec. Obchodní dům je vlastně jediným celkem a všech deset zúčastněných obchodních podniků se musí o všem a vždy předem dohodnout. Kombajny se vracejí ze Slovenska Tento týden už naplno ve všech krajích (jfk): Dokončit sklizeň ozimého ječmene a dostat pod střechu skoro všechnu řepku, to je v tomto týdnu hlavní úkol zemědělců v ČSR (samozřejmě s výjimkou jižní Moravy, kde nž jsou mnohem dál). Dá se totiž očekávat, že v těchto dnech dozrají ve všech řepařských oblastech — to znamená ve všech nížinách — rozhodující druhy obilovin. Konstatovala to ústřední sklizňová komise, jejíž jednání řídil ministr ing. M. Petřík. Rozběh žní signalizoval ostatně už minulý týden, kdy v ČSR padlo 80 000 ha obilovin, z toho zhruba 50 000 ha pšenice. Celkem jsme měli v pondělí ráno „doma“ obilí zhruba ze 110 000 hektarů, což je zatím jen začátek, něco mezi šesti a sedmí procenty. Repka je sklizena z 16 000 hektarů (asi ze dvou pětin), a mohlo by to být zřejmě i víc. Bohužel, už v těchto prvních fázích žňových prací se projevují známky starého problému, neodůvodněných rozdílů mezí zemědělskými závody 1 celými okresy, hospodařícími ve srovnatelných podmínkách. Tak ve Středočeském kraji například okres Praha - východ má již řepku pod střechou, zatímco sousedé se teprve rozhýbávají. Slibným tempem pokračovala v minulém týdnu sklizeň víceletých pícnin (přírůstek 22 procent) 1 píce na loukách a pastvinách (17 procent). Nejdál je samozřejmě Jihomoravský kraj, z ostatních pak — a to stojí za pozornost — jeden z nejdrsnějších, Jihočeský. Také raných brambor z polí pravidelně ubývá, dokonce 0 trochu víc, než obchodní organizace stačí zvládnout. Podobné obtíže s nadbytkem se očekávaly také u okurek nakládaček v Jihomoravském kraji, zde však zápolí spíše pěstitelé s nedostatkem pracovníků pro sklizeň, zatímco konzervárny si vedou dobře (horší je však odbyt c^kurek salátóvých). Přestože to zdánlivě ještě není aktuální, hovořilo se na včerejším jednáni ústřední skllzňové komise už 1 o sklizni chmele. Ze souhrnné zprávy OP Chmelařství lze vyjmout, že nástup brigádníků je zajištěn, ubytování a stravování také (včetně zvlášť důkladných hygienických prověrek) a úroda chmele se chystá vcelku pěkná. Přestože i tato plodina utrpěla nepřízni počasí, jsou podle odhadů výnosy průměrné — 1,1 tuny, neboli po chmelařsku 22 celních centů — a zdravotní stav chmele je vynikající. Současné počasí prospívá jak kvantitě tak kvalitě, takže prakticky to jediné, co chmelaře trápí r— ale zato pořádně! — je stav připraveností, respektive nepřipravenosti techniky. Důvodení jsou zejména chybějící náhradní díly, především zdrsněné gumové pásy, důvěrně známé všem účastníkům jednání ústřední skllzňové komise už z loňska. Ze stejných důvodů mají však určité obavy 1 obilnáři. Opravy žacích mlátiček po loňských žních sice dokončují STS už jen ve Středočeském a Severočeském kraji, ale mezí tím se projevily už také první letošní poruchy — a opět nastalo další zápolení s nedostatkem součásti. Zástupci dodavatelů sice hovořil o velké snaze a dokonce apeloval na přítomné novináře, aby jí ve svých referátech neopomněli ocenit, ale této prosbě lze těžko vyhovět, když ministr zemědělství naopak označuje přistup dodavatelů za neuspokojivý. Technika samozřejmě rozhodne o tom hlavním, o rychlostí a kvalitě sklizně. Proto se na nl také ministr ing. M. Petřík ve svém závěrečném slově soustředil. Nejen z hlediska oprav, nedostatku náhradních dílů apod., ale 1 z té stránky, kterou mají v rukou sami zemědělci — tedy z hlediska jejího využívání. Zdůraznil nutnost perfektně klapající kooperace a vyslovil zásadu, kterou by si všichni organizátoři měli letos napsat velkým písmem nad pracovní stůl: Kombajny musí čekat na obilí, ne obílí na kombajny. Technika musí být na místě dřív, než zrno dozraje. Z DOMOVA I ZE SVĚTA V. BIEAK, člen předsednictva a tajemník ÜV KSČ, přijal velvyslance BLR v ČSSR Ch. Šanova v souvislosti s ukončením Jeho diplomatické mise v ČSSR. NA OFICIÁLNÍ NÁVŠTĚVU Československa přicestovala do Prahy sedmičlenná mlse dobré vůle Ugandskí republiky, kterou vede člen výkonné rady Ugandské národně osvobozenecké Ironty a ministr oblastní spolupráce Ateker Ejalu. LIDÉ « VĚCÍ ■ UDÁLOSTI Kožichy v nejmódnější Unii Ani proměnlivé počasí nevadí zástupům návštěvníků letošních Libereckých výstavních trhů. Zdá se, že lidí, kteří milují a chtějí vlastnit krásné věci, přibývá. A že mezi ty krásné věci patří kožichy a že jsou středem pozornosti především žen, není snad třeba zdůrazňovat. Garantka expozice n. p. Kara Trutnov Helena Holěapková nám prozradila, že letos převládá v expozici kožešin bohatá kolekce tříčtvrtečních pláštů, bund a palet z umělé kožešiny a králičiny. Ve spolupráci s n. p. Gala Prostějov nabízí trutnovská Kara zároveň pánské i dámské tříčtvrteční pláště z vepřovice s odepínací vložkou z jehnětiny entrefinos. Jsou praktické už proto, že se hodí pro každé roční období. Dalším typem jsou volné pláště v rozšířené siluetě, někdy i přehnaně široké. Rukávy jsou všité do hlubších průramků nebo do prodloužených náramenic, и některých materiálů převládá kimonový střih, směrem к zápěstí se rozšiřují nebo naopak jsou' staženy šňůrkou. V oblibě jsou také velké kapuce a skryté zapínání na spodní patentní uzávěry. К výrazné změně dochází v barevnosti. Pestré a intenzívní barvy ustoupily klidným a decentním tónům hnědé a béžové barvy světlého dřeva až po temně kávovou. Z ostatních barev zůstává módní tlumená zeleň, jako by přepudrovand šedou. Límce jsou převážně menší, objevují se stojáěky a pánské fazóny. Dlouhovlasá kožešina se pomalu ztrácí právě tak jako lemy. Lesklé nápadné knoflíky nahradily klasické nebo potažené kůží. Nové typy vestiček z materiálu entrefinos a velur čerpají z lidových motivů. Vyznačují se střízlivou barevnosti, lemováním, štěpováním a krajovým zapínáním. Bizamové pláště se vyznačují náročným zpracováním, jaké můžeme vždy očekávat od vynikajících kožešníků z n. p. Kara, největšího výrobce kožešinových pláštů. v Československu. Důkazem jejích dobré práce je také velký zájem zahraničních odběratelů. Kožichy, jejichž vývoz zprostředkuje akciová společnost Kara-export, nosí spotřebitelé v NSR, Velké Británii, Itálii, Francii, Belgii, Švýcarsku, Holandsku a Japonsku. fakf Velké oblibě se v těchto dnech na LVT těší tříčtvrteční pláště % imělé kožešiny, к nimž se hodí vysoké kpzačky