Lidová Demokracie, leden 1984 (XL/1-26)

1984-01-02 / No. 1

LIDOVÄ D6MOKRACI6 ROC. XL. - Ё. 1________CENA 50 hal.___________________ORGÁN C S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL ŘÁDU PRACE_____________Praha pondělí 2. ledna 1984 Tvořivou prací h zajištění míru Novoroční projev genérálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR Gustava Husáka VA2EN1 SPOLUOBČANE, SOUDRUŽKY A • SOUDRUZI. ......ч.п ■■«.■■»■■■■■iíi. a . .......... nu —■■■ml DRAZÍ PŘÁTELÉ! Na prahu nového roku 1964 vás všechny srdečně zdravím jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa a ústředního výborn Národní fronty, jménem československé vlády a jménem svým. Upřímné vám přeji zdraví, štěstí, spokojenost v osqbním životě a úspěch v práci. V dnešní den se zamýilíme nad uplynulým rokem a jeho výsledky, nad úkoly a perspektivami roku no­vého. Spolu se svými osobními nadějemi spojují s ním milióny našich občanů především přání, aby pokračoval úspěšný rozvoj naší společnosti a aby mohly žít a pracovat v míru. Zabezpečení mírového a spokojeného života pro naše národy je hlavní starostí vrcholných stranic­kých a státních orgánů. Ústřední výbor KSC se na svém listopadovém zasedání, jak o tom byla naše veřejnost podrobně Informována, zabýval právě těmito základními otázkami. S plnou vážností jsme posoudili složitou ipezinárodní situaci a náročně hodnotili hos­podářské výsledky loňského roku. Přijali jsme nezbytná závěry pro další uskutečňování programu XVI. sjez­du, pro zajištění dosažené vysoké životni úrovně a sociálních jistot lidu. Drazí přátelé, dobrý život našich občanů a pevné postavení Československa ve světě vyžadují trvalou pozornost růstu národního hospodářství. V uplynu­lém roce vykonali dělníci, rolníci a příslušnici in­teligence, pracovníci všech odvětví průmyslu, sta­vebnictví, dopravy a spojů, zemědělství, obchodit, služeb a dalších úseků mnoho obětavé práce. Jejich zásluhou se podařilo nejen splnit, ale v hlavních směrech i překročit úkoly státního plánu, urychlit hospodářsky rozvoj a udělat důležitý krok ke splnění 7. pětiletky. Vybudovali jsme řadu nových významných výrob­ních kapacit, postavili tisíce nových bytů, stovky škol, nemocnic a dalších sociálních, kulturních a sportovních zařízení. Upevnili jsme vnitřní a vněj­ší rovnováhu naší ekonomiky. Za nejvýznamnějši považujeme, že to umožnilo, aby lidé mohli slušně, spokojeně žít bez obav o zítřek. Úspěšně pokračoval rozvoj školství, zdravotnictví, vědy a výzkumu, kultury a umění i dalších oblasti. Oceňujeme také činnost příslušníků ozbrojených slo­žek při zajišťování obrany a bezpečnosti naši vlasti. Pro aktivní tvůrčí ovzduší a hluboký demokratismus společnosti je příznačná vysoká úroveň aktivity spo­lečenských organizací a národních výborů, rostoucí účast pracujících na řízení a správě. To přispívá к příznivé, stabilní vnitropolitické situaci, charakte­ristické pro náš stát. Pravda, máme i problémy a slabě místa. Na růz­ných úsecích trvá nemálo těžkostí, zbytečných ne­dostatků, průjevů nízké kázně a odpovědnosti. Otevře­ně o nich hovoříme a usilujeme za široké účasti ve­řejnosti o jejich nápravu. Když však zvážíme celkové výsledky, můžeme odpovědně říci, že rok 1983 byl pro socialistické Československo dobrým rokem. Chtěl bych poděkovat komunistům, nestraníkům, příslušníkům dalších politických stran, odborářům, mládežníkům i členům dalších organizací Národní fronty za jejich přínos к rozvoji společnosti. Děkuji rovněž za podporu politiky komunistické strany. Národní fronty a socialistického státu, jejím smyslem je práce pro blaho lidu, pro bezpečnost a rozkvět vlasti, pro mír a pokrok ve světě. Při pluění letošních Úkolů budeme vycházet z dobrého základu, který máme, dále prohlubovat pozitivní společenská a hospodářské teňdence a nsl­­luvat, abychom rychleji pokročili kupředu. Rostoucí nároky, které klade doba, potřeby naší společnosti a soutěž se světem, nedovoluji uspokojovat se s do­saženým. Vyžaduji lépe využívat existujících možnos­tí, efektivněji hospodařit, účinněji řídit. Velký význam přikládáme zejména urychleni tempa vědec­kotechnického pokroku a prohloubení účasti v mezi­národní socialistické integraci. Pro celou společnost i pro každého jednotlivce platí za socialismu prostá zásada; chceme-li lépe žít, musíme lépe pracovat. Drazí přátelé, tvořivá práce je také hlavním příno­sem к zajištěni míra a bezpečnosti naší země. Naši občané ve své zdrcující většině vědí, odkud pramení vážné ohrožení míru. Na tisících shromážděních vy­jádřili svůj odpor agresivním záměrům reakčnfho, především amerického imperialismu. S pochopením přijímají nezbytná obranná opatření, která provádí­me společně se Sovětským svazem a dalšími socialis­tickými státy vzhledem к rozmísťování nových ame­rických raket v západní Evropě. V zájmu míru nelze dovolit agresivním sílám Imperialismu, aby narušily existující strategickou rovnováhu ve světě, ohrozily poválečné uspořádání v Evropě, bezpečnost našeho a dalších socialistických států. Nemůžeme zapome­nout na Mnichov, na zničení státní samostatnosti, ná­rodní svobody a ohrožení samotné existence našich národů. Neděláme si Iluze, že mezinárodní vývoj bude pro­bíhat bez komplikaci. Odvráceni válečné hrozby vy­žaduje, abychom trvale upevňovali jednbtu lidu, hos­podářskou a politickou sílu země, spojenecké svazky se státy Varšavské smlouvy a dbali o zvyšováni ob­ranyschopnosti. Vyžaduje také, aby se dále posilova­la semknutost socialistických zemí, aby sílilo mírové hnutí, ve kterém se na celém světě sdružují pokroko­ví, reálně uvažující lidé bez rozdílu politické a ná­boženské příslušnosti. Nebudeme šetřit sil, abychom к tomu co nejvíce přispěli. Sdílíme hluboký humanismus stanoviska, vyslave­ného nedávno soudruhem jurljem Andropoůem, aby lidstvo dosáhlo lepšího údělu nežli žít ve světě zmí­taném konflikty a pod hrozbou jaderných zbraní. К tomn také směřují mírové návrhy Sovětského svazu a socialistických zemí, které plně podporujeme. Dnešní poměr sil ve světě, moc a sda Sovětského svazu, socialistického společenství, rozmach protivá­­lečnéha hnutí — ta vše nás opravňnje к přesvědčení, že nakonec zdravý rozum zvítězí a že se podaří za­chovat mír světu t našemu lidu. Na každém záleží a věříme, že každý к torno přispěje svou poctivou prací. Drazí přátelé, letošním rokem vstupujeme do obdo­bí. kdy si budeme postupně připomínat slavné mez­níky národně osvobozeneckého zápasu Cechů a Slo­váků, čtyřicáté výročí Slovenského národního povstá­ní, boje na Dukle, povstání českého lidu a dovršení osvobození naší vlast! Sovětskou armádou v květnu 1945. Tyto dějinné události našemu lidu otevřely cestu к obnově národní svobody a státní samostat­nosti, ke spolehlivá mezinárodní záruce nezávislosti Československa, к velikému sociálnímu, ekonomické­mu a kulturnímu rozvoji. Výsledky téměř čtyř dese­tiletí poválečného vývoje prověřily a plně prokázaly Správnost naši socialistické cesty, která plně odpoví­dá zájmům o potřebám lidu a má proto jeho plnoa pudporu. Budeme po nt dále důsledně pokračovat. Mírovou socialistickou přítomnost a budoucnost opíráme především a věrné přátelství a pevné spo­jenectví s naším nejlepším přítelem, se Sovětským svazem, o naši přís^ašnost к socialistickému spole­čenství. Na prahu nového roku posíláme vřelé pozdravy a přáni dalších úspěchů sovětskému lidu i lidu dalších bratrských socialistických zemí. Bojovoů solidaritu vyjadřujeme všem, kdo ve světě bojují za mír a pokrok, proti kapitalistickému vyko­řisťování a imperialistickému útlaku, za svobodu ná­rodů a práva 'pracujících, za světlou budoucnost lidstva. Srdečně zdravíme všechny přátele Českoslo­venska v zahraničí. Vážení spoluobčaně, soudružky a soudruzi! Naše socialistické zřízeni, naše hmotné zdroje, energie a zkušenosti pracujících, jejich angažovanost, vůle a odhodlání pracovat pro rozkvět vlasti — to vše nás opravňuje к tomu, abychom hleděli do nového roka s důvěrou a střízlivým optimismem. Udělejme společně všechna, aby rak 1984 byl dal­ším rokem mírového života a rozvoje naší společ­nosti. Ještě jednou vám všem, drazí přátelé, z celého srdce přeji dobré zdraví, úspěchy v práci a osobni spokojenost v novém roce. Nezvykle teplého počasí na sklonku minulého roku využili i nejmladší Pražané к příjemným procház­kám * Foto; CTK Generální tajemník QV KSČ a prezident Ceskosloi novoročním projevu enské socialistické republiky Gustáv Husák pH Foto: CTK — |. KRULIŠ Jaký byl poslední den roku SiSvestrovský béh v Brně * Novoroční miminka fskl): Pamětní list s podpisy Dany a Emila Zátopkovýoh byl nejcennější odměnou pro téměř 700 účast­­ijíků Silvestrovského běhu sídlištěm Cs.-sovětského přátelství v Brně Bohunicích. Necelou hodinu po pří­chodu Nuvého roku obě slavné postavy čs. sportu odstartovaly závod, v němž nebylo vítěze ani poraže­ných. Mezi těmi, kteří vyměnili pohodlí domácích křesel za pohyb, byly všechny věkové kategorie. S rodiči přišly děti předškolního věku, nechyběli však ani ti, jimž je ve sportovních soutěžích vyhrazena katego­rie veteránů. PRANÍ VŠEHO DOBRÉHO a Slastného nejen do ro­ku 1984, ale také všech dalších, slyšely v sobotu do­poledne desítky mladých Udí, kteří v poslední den roku Pekli své „ANO“ v obřadních síních severomorav­ských národních výborů, jen v obvodu Ostrava 2 uza­vřelo sňatek osm párů. К tomu, aby první chvíle spo­lečného života byly natrvalo zvěčněny, přispěli pra­covníci ostravských závodů výrobního družstva Fo­tografia. V SESTI PRAŽSKÝCH PORODNICÍCH se za prvních 12 hodin roku 1984 narodilo devět dětí. Zvláště na­pilno měli lékaři ve vinohradské nemocnici v Praze 10, kde přivedli na svět pět miminek, mezí nimi čty­ři minuty po silvestrovské půlnoci malou Sandru Bub­­lovou. První pražský kluk — chlapeček Jan Slanec se v letošním roce narodil v motolské nemocnici. Po­měrně klidno bylo v porodnicích ve Fakultní nemoc­nici II a v Thomayerově nemocnici v Krči, kde se na prvního letošního novorozence do novoročního po­ledne jen čekalo. CELKEM STO JEDNOHO PACIENTA ošetřili od sil­vestrovského rána do novoročního poledne v ordinaci Lékařské stanice první pomoci v centru Prahy. Nej­častěji zde hledali pomoc lékaře lidé postižen! žluč­níkovým 1 astmatickým záchvatem a bylo třeba oše­třit 1 několik řezných ran. Ve 41 případech byli na prvním pražském obvodu volání lékaři do domácností. V PLZNI j NEVYCHLADL o silvestrovské noci jediný motor z osmi vozů záchranné služby, jež držely po­hotovost. Až do ranních hodin vyjížděly převážně к pacientům s teplotou а к těm, které trápily přízna­ky střevní chřipky. V desítkách případů nechyběly podrážděné žlučníky a přesycené žaludky. Ošetřeni sl vyžádala též lehká zranění končetin t obličejů násled­kem pádů. nechyběla ani postiženi srdečním záchva­tem. Ve srovnání s předchozím Silvestrem nemuseli však lékaři zasahovat v případech zranění, způsobe­ných ohnivým a třaskavým vítáním nového roku. PŘÍCHOD NOVÉHO ROKU oslavili v naší vlasti také desetitisíce zahraničních turistů. Jenom se silvestrov­skými zájezdy Čedoku jich ročně přijíždí okolo osmi tisíc. Nejvíce z Německé demokratické republiky. Ně­mecké spolkové republiky, Rakouska, Sovětského sva­zu a Maďarska. Rada skupin přijíždí také z Itálie, Řec­ka, Jugoslávie, Švýcarska, Francie, Skandinávie, ale 1 z Afriky a Ameriky. \) 0? řt ~ /1Л CH Nástup do nového roku (ětk); Ani ve svátečních hodinách prvního dne ro­ku 1984 se nezastavil pracovní rneb v nepřetržitých provazech v celé CSSR. O výsledcích pracovního úsilí našich občanů, kteří zaměnili odpočinek v kruhu svých blízkých za svá pracoviště, informuji zpravoda­jové CTK. OSTRAVA: Stovky dělníků a techniků severomorav* ských hutních podniků zastihl příchod Nového roku na pracovištích nepřetržitých provozů. Téměř na mi­nutu Rřesně s půlnoci ozářily oblohu nad NHKG v Ostravě—Kunčlclch gejzíry jisker z prvních taveb surového železa a dcell, o pět minut později pak žár z koksu, vytlačovaného z koksárenských baterii. Dvě tavby stihly v první hodině tohoto roku vypustit ob­sluhy ocelárenských pec! n. p. Třinecké železárny VfiSR. V průběhu ranní směny mezi pracovníky tohoto podniku zavítal místopředseda vlády CSR Z. Krč. OPATOVICE NAD LABEM; Pracovní ruch neustal ani ve třech závodech koncernového podniku Elektrárny východních Čech Opatovlce na Labem. Do elektráren v Opatovlclcb. Chvaleticích a teplárny v Pardubicích nastoupilo přes 120 zaměstnanců. V největší výcho­dočeské elektrárně ve Chvaleticích byly v provozu podle dispozic státního dispečinku jen dva 200MW bloky, dalšf dva byly v pohotovostní záloze. BRATISLAVA; Splnit beze zbytku své úkoly přede­vším na závazných stavbách, a to zejména při jejich dokončováni — s tímto předsevzetím vstoupilo do nového roku vlče než 7000 kolektivů pracujících n. p. Stavolndustrla Bratislava. I letos se budou zaměřovat především na budováni průmyslových staveb. ÚSTI NAD LABEM: Nepřetržitý provoz v elektrár­nách, chemických 1 jiných závodech na severu Cech si vyžádal, aby tisíce pracovníků začaly plnit úkoly roku 1984 hned od jeho prvních hodtn. V tlakové ply­nárně Palivového kombinátu A. Zápotockého v Ostí nad Labem vyrobili 3,5 miliónu m3 svítiplynu. Úspěšná bilance sokolovských havířů fčtk); Úspěšně v sobotu stanuli v ctil roku pracující koncernu Hnědouhelné doly a bríketárny Sokolov. Di­ky vysokému celoročnímu úsíH, pracovní obětavosti a Iniciativě všech horníků, technickohospodářských pracovníků, funkcionářů stranických a odborových or­gánů, organizací a kolektivů brigád socialistické prá­ce se- havířům podařilo v roce 1983 narubat přes 22 600 000 tun hnědého uhlí a dosáhnout tak najvyš­ší těžby v historii sokolovského revíru. Nad plánované úkoly Sokolovští dodali národnímu hospodářství více než 1100 000 tun paliva. Se svými úkoly se vyrovnali také pracující ostatních zpracovatelských odvětvi koncernu. Vřesovštl plynaři překročili hranici pro­dukce svítiplynu ve výši 1 200 000 0004 krychlových metrů, což je rekordiK výroba у historii závodu Tla­ková plynárna. Dodávku briket Sokolovští překročili o 14 tisíc tun a tříděného paliva o 170 tisíc tun. DaSší hydrocentrála na Váhu (čtk): Vodní toky Jsou v dnešní době jedním z nej­­efektlvnějšlcb zdrojů elektrické energie. К nejvyuží­vanějším patří řeka Váh na Slovensku. Po elektrár­nách Liptovská Mara a Čierný Váh se na ní začíná budovat další vodní dílo — Králová, jež se stane prv­ním stupněm dolnovážské kaskády. Technologická za­řízeni vyrobí opět pracujíc! koncernu Skoda Plzeň. ČKD Blansko — Závody Jiřího Dimitrova dodají pře­devším dvě vertikální Kaplanovy turbíny s oběžný­mi koly o průměru 675 centimetrů, o odlitky к těm­to turbinám a vertikální generátory s výkonem po 25 500 kilowattech se postarají škodovácl v Plzni. Obě turbosoustrojl se mají roztočit už v roce 1985. Naši geologové v jižním Jemenu (čtk): Českoslovenští geologové pracuji s výjim­kou Austrálie na všech kontinentech. V současné do­bě Jim přibyla významná zahraniční zakázka, geo­logické mapováni v Jemenské lidové demokratické republice. Jedná se o oblast s rozlohou 16 500 čtve­rečních kilometrů v západní části státu. Toto území je značně náročné nejen klimatickými podmínkami, ale 1 po stránce morfologické. Jeho část totiž tvoři velmi členitý horský terén, v některých místech až s kilometrovými výškovými rozdíly. Práce v jemenské lidové demokratické republice budou provádět pracov­nici ostravského národního podniku Geologický prů­zkum, kteří již mají dostatečné zkušenosti jak s geo­logickým mapováním, tak 1 s průzkumy ložisek rud­ných í nerudných surovin a s hydrologickým průzku­mem. Naši odbornici budou v Jemenu spolupracovat s geologickými expedicemi ze SSSR a NDR. UDĚ • VĚCI ■ UPÁtOSTI Castrum Satis Solné doly v okolí Prešova znali ul Římané, kteří sem přišli v polovině 4. století n. h, a svěd­čí o tom i název Castrum Salis v latinských lis­tinách. O solných ložiscích nacházíme zmínku v listinách z r. 1223 a další z r. 1286, kdy Juraj, syn Šimona od dvora uherského krále Ladisla­va IV., obdržel Sopotok /Soľná Baňa) se slaným pramenem a lesy za vojenské zásluhy. Od 16. století se v Solné Bani těžila sůl hlav­­'ně dobýváním, ale souběžně i vařením. Když v noci z 21. na 22. února 1752 zatopila doly vo­da, začal se z nich čerpat solný roztok - solan­ka s obsahem 26,3 proč. soli - primitivními ко-ženými měchy pomoci vrátku. Roku 1928 namorí* tovala správa Solivaru na dně 155 metrů hlu­boké jámy Leopold první moderní elektrické od­středivé čerpadlo. Vyčerpaná solanka se usklad­ňovala v budově zvaně ečeterne“ v osmi- dřevě­ných sudech. Roku 1910 měl Solivar (do r. 1918 jen hornic­ká kolonie) 1373 obyvatel, 7 krčem, 12 obcho­dů se smíšeným zbožím a 18 druhů různých živ­ností. Teprve po r. 1918 se stává samostatnou obcí s názvem Solnohrad a o deset let mění ná­zev na Solivar. Roku 1960 byly к němu přičle­něny obce Soľná Baňa a Šváby. Solivar má svou revoluční tradici: Kdyl přišla do Prešova maďarská Rudá armáda a utvořil se 1. slovenský pluk z obyvatel okolí Prešova a So­livaru, přihlásilo se přes deset tisíc dobrovol­níků. Svou revolučnost prokázali solivarštt děl­níci i v prosinci 1920 při generální stávce a v dubnu 1932. Solnobaničtí mají též svou vlastní dělnickou hudbu: byla založena v r. 1921, hrávala na osla­vách 1. máje a'působila až do r. 1938. Po roce 1945 byla obnovena a hrála i při tak význam­ných událostech, jako bylo otevřeni trati Ky­­sak—Prešov, na dědinách při zakládáni JRD, při odhalení památníku na Dukle, při kladeni zá­kladního kamene к pomníku Rudé armádě ve Svidníku nebo základního kamene závodu Bystré. Dodnes žijící pamětníci Ján Kellner a Ján Su­chár s ní hráli čtyřicet let... a v jejich vyprá­vění a vzpomínání se odráží i mnoho zajímavé­ho i historie a proměn zdejšího kraje, ]mšf_ Starobylý sklad soli

Next