Lidové Noviny, srpen 1950 (LVIII/178-204)
1950-08-01 / No. 178
Správná odpověď Lad. Koubek, předseda Svazu zaměstnanců školství a osvěty Školy o prázdninách bývaly opuštěny a až k jejich konci přicházeli různi řemeslníci, aby tu a tam něco opravili, nebo vybílili, jinak nikdo o ně ani nezavadil. Naopak školáci kolem nich chodili s úsměvem, ěe mají od této nenáviděné boudy na čas klid. A jak je tomu dn°s ? Jako bv prázdnin nebylo. V některých se shromažďují žáci, aby se vypravili za hledáním hnizd amerického brouka, v jiných najdete dospělejší žáky, aby z nich společně šli na žňovou brigádu, v mnohých se nacvičuji veselé písně a budovatelská pásma k slavnosti národních obžinek a k přivítání společných dodávek do hospodářských družstev. Žijí tedy školy i o prázdninách prací a radostným ruchem. Mnoho se změnilo na prospěch šťastného dětství. A mnoho se změnilo i v myšlení jeho učitelů. Dnes již učitel nesedí jen doma, nebloumá bez cíle po ulicích města a nechodí na výlety po nejlacinějších noclehárnách, dnes i on uživá zaslouženě své dovolené a velkou část svých prázdnin věnuje přípravě pro nový školní rok, abychom jej zahájili manifestačné, slavnostně a spořádaně, školí se v různých politických i odborných kursech, aby škola byla stále lepší a kvalitnější, aby šla úspěšněji k socialismu. Mnoho učitelů si dává závažky.'jak pomohou v budovatelském úsilí našeho státu. Leží jich před námi tisíce. Jimi učitelé odpovídají vládě a dělnické třídě za zlepšení platů. Odpovídají jednotlivci, sbory, úseky závodních rad a závodní rady samy. Je radostno jimi listovat, je pročítat, protože za nimi vidíte radost. nou perspektivu, jak se v práci přetavuje staré individualistické, intelektuáiské a moralisující učitelství v nové, živé a rychle se zapojující do kolektivního socialistického společenství našeho lidově demokratického řádu. Rodí se opravdu noví učitelé a platová úprava se stala nástrojem, aby tento přerod byl ještě rychlejší a účinnější. Mnoho k tomu přispěje právě práce, k niž se učitelé zavazují, že budou pracovat jako dělníci v dolech na Ostravsku, ve žních na státních statcích i v jednotných zemědělských družstvech, na stavbách i na silnicích, a ve školách samých. A budou to statisíce hodin, k nimž se zavázali a které uveřejníme, až bude práce skončena a zkontrolována , Myslím, že ie to nejlepší odDověď a vyjádření díků za zlepšení učitelských platů. ,i Všimněte si někfentíjrh 3, těrhto závazků: deme se podílet na dělnických pracích při adaptaci školy a Domova mládeže, aby byly k 1. září připraveny pro výcvikové • učňovské středisko. Vymalujeme všechný učebny a chodby, abychom ušetřili pracovní síly a náklad na ně. Budu 14“dní pracovat v cihelně. Vzdávám se i dovolené a budu na lesní brigádě. Udolám do všech tříd dřevěné rohy. Opatříme a naštípeme dřiví pro školu na 2 roky. Spravím veškeré prádlo pro naši mateřskou školu atd.“ A jejich příklad strhuje i školníky. kteří se zavazují: „Spravím všechny vodovody v naší škole. Složím zdarma sám 85 q uhlí do sklepa“ atd. Jen na Ostravsku podle dosavadního hlášení odpracují učitelé více než 10.000 hodin. Také zemědělství přinesou cennou pomoc. Stovky učitelů slibují: ..Budu agitovati a přesvědčovati rolníky ;v naší obci, aby urychleně odvedli dodávky. Nastoupíme jako žňoví důvěrníci. Budeme pomáhati v jednotných zemědělských družstvech, aby přešla na II. a III. stupeň družstevnictví. Postaráme se o nové přípravné výbory JZD. Budeme pomáhati v technických pracích při scelování pozemků. Vyučíme se v traktorovém kursu na traktoristy, abychom soudruhy vystřídali v noci při podmítce půdy. Budu odhalovati záškodnictví i úlohu venkovského boháče. Zasázíme ovocné stromy na všechny plochy k tomu určené. Povedu veškerou agendu rybářských institucí v kraji, veškeré práce s čistotou vod a otravami ryb na Jihlavce. Vyhledám kvalitní krajové odrůdy pro rozmnožování a zušlechťování stromů atd.“ Pomoc v zemědělství sama znamená přes 100.000 odpracovaných hodin. Tak bychom mohli pokračovati a našli bychom učitele-malíře, jak yvzdobuje kroniku své obce, : jiného, který ji teprve zakládá — na přiklad v Abertamech, jiného jak lištuje obrazy, jiného při stavbě vodní ^nádrže pro hasičský sbor, jiného, který po 4 neděle vede zdarma výtvamický kurs v jednom závodě, učitelku, která pracuje v lázních jako odbornice v dietní kuchyni, jinou, která doplňuje a upravuje inventář na Vančurově klinice, starou učitelku mateřských škol, jak opravuje dětské hračky, katechétku, která se zavazuje, že bude tak dlouho pracovat, až bude úroda s polí svezena a odvedena, i profesora, který bude zadarmo opakovat s dělnickými kursisty látku k úspěšnému vykonání maturit atd. Závazky učitelů jsou velmi rozmanité a můžeme mít z nich radost. Fysická práce, která v nich převládá, pomůže učitelstvu samému. Zrekreují si opotřebované nervy, poznají význam a důležitost práce přímo na jiném pracovišti než ve škole, sblíží se s dělníky, neboť při práci se vytvářejí nejlepší přátelství.' Pomohou. A o to jde. A je tu i cesta, jak vrátit učitelství k pravému poslání. Být v předních řadách boje za lepší žiyot v naší zemi, který budujeme pro sebe i pro své děti. Staré generace zanechaly po sobě krásnou tradici vlasteneckých učitelů. Nová doba se přímo nabízí, aby zvláště na vesnicích sváděli učitelé boj za socialismus. I v ní si motmu dobýt velkých zásluh. I dnešní učitelé se m<5hou stát nositeli pokroku a mohou vytvářet tradici nového socialistického učitele. Pracovní závazky ukazují, že většina učitelů nastupuje dobře. Jejich úvodní Mírová výzva filmovým pracovníkům celého světa Vyhlášení výsledků V. mezinárodního filmového festivalu bw - Praha 31. července V neděli dopoledne sešli se ve festivalovém kinu všichni účastníci, domáci i zahraniční tvůrčí pracovníci, publicisté i filmoví novináři a četní oficiální hosté k slavnostnímu ukončení V. mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na tribuně zasedli v zastoupení československé vlády ministerský předseda Antonín Zápotocký, ministr zahraničního obchodu dr. Antonii. C.cgo.' .rrinisti j,ráct a sociální péče Evž-r-lF Erban zároveň s předsedou festivalové poroty, rektorem Akademie musických uměni A. M. Brousílem, členy poroty a zástupci Československého státního filmu, aby byli přítomni vyhlášení festivalových cen a odevzdali je do rukou vy-' znamenaných. Po zhodnocujícím úvodu přečetl rektor A. M. Brousil výsledek rozhodnutí poroty, zástupci vlády odevzdali hlavní Wny mistrům sovětského vítězného filmového umění, M. Čiau-relimú velkou cenu za „Pád Berlína“, M. Kalatozovovi cenu míru za „Spiknutí odsouzených“ a I. Pyrjevovi cenu práce za „Kubaňské kozáky“ a blahopřáli při odevzdávání dalších cen i Čestných uznáni ostatním vyznamenaným. Odevzdání cen bylo provázeno bouřlivým potleskem plena. Po skončení tohoto slavnostního aktu přečetl dr. Josef Krásný z předsednictva vlády rozhodnutí presidenta republiky Klementa Gottwalda o üdéiéin řádů šovéťškýni idolovým pracovníkům za film „Nové Československo“. Potom byla přečtena na závěr mezinárodních porad filmových pracovníků a novinářů mírová deklarace jako burcující výzva, filmovým pracovníkům a novinářům celého světa. Závěrečný projev, zhodnocující průběh a význam V. mezinárodního filmového festivalu pronesl předseda' vlády Antonín Zápotocký. Shromáždění bylo poté ukončeno československou a sovětskou hymnou. Předseda vlády Ant. Zápotocký blahopřál čínskému delegátu Yu-Mingovi k získáni ceny boje za svobodu za Jilm „Dcery Číny“ Rozdělení cen V. mezinárodního filmového festivalu Porota V. mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech 1950 se usnesla po shlédnutí a zhodnocení všech předvedených filmů uděliti tyto ceny a čestná uznáni: Velkou cenu sovětskému filmu „Pád Berlina“, dílu režiséra M. Čiaureliho za nejlepší Jdeové a umělecké vyjádření hrdinského boje sovětského lidu za mír, za nového člověka, za dokonalejší lidstvo a za básnickou oslavu nepřemožitelnosti tábora míru, vedeného vítězným Sovětským svazem a velikým Stalinem. Cenu míru sovětskému filmu „Spiknutí odsouzených“, dílu režiséra M. Kalatozova, který zobrazením vítězného boje o lidovou demokracii odhaluje nepřátelské síly světového imperialismu a domácí reakce a tím bojuje za věc trvalého a spravedlivého míru. Cenu práce sovětskému filmu „Kubaňšti kozáci“, dílu režiséra I. Pyrjeva za mohutnou a radostnou 'oslavu osvobozené práce, která vytváří nové, čisté vztahy mezi lidmi a krásný a bohatý život sovětského lidu. Cenu boje za svobodu čínskému filmu „Dcery Číny“ za strhující obraz skvělého hrdinství čínského lidu v jeho spravedlivém boji za svobodu. Cenu boje za sociální pokrok českému filmu „Zocelení“, dílu režiséra M. Frice za pravdivé a umělecky vysoce hodnotné zobrazení spravedlivého boje dělnické třídy a za oslavu nepřemožitelné síly lidu. Zvláštní čestné uznání německému filmu „Rada bohů“, dílu režiséra K. Mátziga, který odhaluje příčiny vzniku imperialistické války a který pranýřuje kapitalistické monopolisty, připravující novou válku. Cenu za vynikající filmovou režii sovětskému režiséru V. Pudovkinovi za objevný film o vlasteneckém vědci Žúkovském. Cenu za vynikající scénář maďarskému filmu „Její úspěch", který oslavuje pracovni nadšení a iniciativu dělnické třídy a který živým a poutavým způsobem zobrazuje nové vztahy mezi lidmi a úsilí o vítězství nové morálky. Cenu za vynikající filmovou fotografii kameramanu G. Figuerovi, který ve filmu „Vesničanka“ s výtvarným mistrovstvím zobrazil život a tvář mexického lidu a jeho rodné země. Cenu za vynikající filmovou hudbu skladateli I. Dunajevskému, který ve filmu „Kubaňšti kozáci“ dokazuje zdravou a lidu přístupnou melodikou i skladatelským mistrovstvím úspěšnou cestu socialistického realismu v hudbě. Cenu za vynikající herecký výkon čínské herečce Shih Liansing, která ve filmu „Čao“ vytvořila přesvědčivě postavu hrdinky a uvědomělé představitelky revolučního boje čínského lidu. Zvláštní čestné uznání režiséru E. Dmytrykovi za film „Dej nám tento den“ za pokrokové umělecké úsilí a statečnost v boji proti omezování občanských svobod. Cenu za nejlepší dlouhý dokumentární film filmu „Mládí světa“, který velkolepě zachytil rozhodnou vůli pokrokové mládeže celého světa být zaníceným bojovníkem za světový mír. S, Cenu za nejlepší krátký film podle scénáře francouzskému filmu „Muž, jehož milujeme nejvíce“ za přesvědčivý způsob, jakým ukazuje lásku francouzského lidu k vůdci mírového tábora Stalinovi. Cenu za nejlepší krátký film podle osnovy italskému filmu „Cosi se na jihu změnilo", který je apotheosou boje italského pracujícího lidu a dokladem vzrůstající síly pokroku v kapitalistických zemích. Cenu za nejlepší naukový film německému filmu „Koně,“ za td, že srozumitelnou formou podává vědecký výklad o vývoji druhů v přírodě. Cenu za nejlepší výchovný film sovětskému filmu „Pověst o lese“, který podává poutavý a pravdivý obraz«o životě zvířat v přírodě. Cenu za nejlepší černobílou filmovou reportáž korejskému filmu „Píseň družby“ za výstižné zachycení obrazu lásky korejského lidu k osvoboditelskému ’Sovětskému svazu a za oslavu sily korejského národa, který svým vítězným bojem (Pokračováni na str. 2) slova, jimiž závazky uvádějí, že zůstanou věrni dělnické třídě, že půjdou trvale s ní, že půjdou za velkým příkladem bojovníků Komunistické strany Československa a presidenta Gottwalda, že budou horlivými bojovníky za mír a opravdovými učiteli Gottwaldovy mládeže, znějí upřímně, protože za nimi jdou hned skutky. Učitelé tedy na platovou úpravu, k níž položili základy dělníci svou prací, odpověděli ve své většině správně. Proto až potkáte učitele, který se s krumpáčem a motykou vrací z práce, uvidíte vlasteneckého uěitele, který pomáhá k lepšímu životu i vašich dětí. Můžeme mu je svěřiti bez obavy, že by je odcizil vám i dělnické třídě. Nebude nikdy obávaným kantorem, nýbrž starším zkušeným vychovatelem a přítelem vašich děti, protože patři k milionové armádě budovatelů socialismu. Proto bude učit také dobře. Podle své planety hádá. Ve schůzi Rady bezpečnosti přečetl americký delegát Austin spránu „vrchního velitele Organisace Spojených národů, v Koreji“ MacArihura. Podle této zprávy „skončila první fáze bojů v Koreji a tím ztratili Severokorejci naději na. vítězství“. Akce Omega. Tak zvané jednotky Organisace Spojených národů bojujících v Koreji se chystají k mohutné akci zvané Omega. Ve vojenských sborech zavládla nepopsatelně radostná nálada. Cíl této akce byl prozrazen: „Směr — USA! Hurá domů.'“ X „N o v é trhy v zámoří jsou nyní chabé, zvláště pak v Koreji“ pravil americký obchodní zástupce svému generálnímu řediteli, kterého doprovázen po cestě Japonskem: „Z čeho tak soudíte f Dali vám to nějak při jednání najevo?“ ptá se generální ředitel. „Při jednání ani ne,“ povídá zástupce. ,Jen když jsem tam byl posledně, tak mne shodili se schodů.“ x Četl francouzský nezaměstnaný v novinách, že sedmdesátiletá madame Eugenie Zíeglerová byla pro opětnou krádež odsouzena a byl jí zakázán pobyt v Paříži až do roku 2230. Povídá nezaměstnaný svému kamarádu: „Tak si myslím, že by měla být Plevenova vláda vypovězena z Francie na milion let za to.'Se zvýšila výdaje na obranu o 80 miliard franků, o které okradla francouzský lid.“ X ' Fronta v pohybu. Absolvent válečné akademie USA přijel do íoreje naplněn moudrostmi a virou, že atomová puma pl“.s americký superman rovná se vítězství. Velitel jej poslal na první inspekci fronty. Za pět hodin se akademik vrátil a hlási: „Sir. lituji, frontu jsem nenašel.“ Náhle se ozve ohlušující výbuch, okna velitelství se rozsypou a ve dveřích se objeví severokorejský voják. Velitel nadzvedne hlavu z hromady ssutin. šťouchne,, jemně špičkou boty rovněž zasypaného akademika a řekne: „Hleďte, •vlf dý muži! fron*.'- pŕ'šTx : a vámi.“. •_ ■ x V restauraci na Wi ls ono v ě n á dra- 11. „Prosím vá$, pane vrchní,“ ptá se skromně jeden host. „Je tady ještě zaměstnán váš kolega, u něhož jsem si před jistou dobou objednal řízek ?“ X Znamenitý tre n i n g. Divila se nedávno rozhodčí komise TOZ, jak- v posledních dvou měsících se zvýšila úroveň Pražanů v disciplině běhu s překážkami. I poptali se jednoho uchazeče, jehož výkon byl přímo znamenitý, jak dosáhl této dokonalosti. „Bodejť ne,“ povídá občan, „Vždyť bydlím na Smíchově a jsem zaměstnán ve středu města. A to jsem měl znamenitý tréning, než jsem doběhl z domova do kanceláře přes ty hromady kameni, písku a kolejnic a hlavně pátá než jsem se prodral hloučky Pražanů, kteří okouněli. jak dělníci spxavují koleje.“ NAŠE ZEMĚ Marie Kratochvílová, dělnice (závod Botana, Holice) V stříbrné rose probouzí se k ránu s hravými vlnkami na zrajícím lánu. Vesničky veselé s topoly, rybníčky jako dlaň, skupiny bříz si vyběhly do poli, hřebíčkem voní každá stráň. Prapory dýmu nad městy zvednuté, komíny továren prstý k přísaze zvednuté to je naše zem. Jak mladá jabloň v máji se rozvila. Své ruce, své srdce i život svůj dáme jí, když bude třeba. Je naše tak. jak nikdy dřív nebyla a dává růže nám i chleba. BERLÍNSKÁ POHLEDNICE Julius Dolanský IV. Hodinka s presidentem Pieckem Setkali jsme se v Berlíně s množstvím v.yni kajících lidí. V učeném světě berlínské Akademie věd á na universitě najdeš vysoce zajímavé osobnosti. Jsou mezi nimi typičtí profesoři. Vážní a důstojní, s šedivým plnovousem a v tvrdém stojatém límečku, — tak, jak o nich u nás vyprávějí „staré pověsti české“ z konce minulého století. Ztělesněná důstojnost akademické vědy. Mluvili jsme s učenci světového jména. Krásnými lidskými bytostmi, společensky trochu plachými a rozpačitými. Ale z důvěřivě rozevřených víček září myšlenka a duch. Cudná skromnost vykonané vědecké práce. Poznali jsme několik vedoucích státníků Německé demokratické republiky. Předseda vlády Otto Grotewohl i jeho náměstek W. Ulbricht jsou osvědčenými přáteli Československa. Oba se