Lidové Noviny, srpen 1950 (LVIII/178-204)

1950-08-01 / No. 178

Správná odpověď Lad. Koubek, předseda Svazu zaměstnanců školství a osvěty Školy o prázdninách bývaly opuštěny a až k jejich konci přicházeli různi řemeslníci, aby tu a tam něco opravili, nebo vybílili, jinak nikdo o ně ani nezavadil. Naopak školáci kolem nich chodili s úsměvem, ěe mají od této nenáviděné boudy na čas klid. A jak je tomu dn°s ? Jako bv prázdnin nebylo. V některých se shromažďují žáci, aby se vypravili za hledáním hnizd amerického brouka, v jiných najdete dospělejší žáky, aby z nich společně šli na žňovou brigádu, v mnohých se nacvičuji veselé písně a budovatelská pásma k slavnosti národních obžinek a k přivítání spo­lečných dodávek do hospodářských družstev. Žijí tedy školy i o prázdninách prací a radostným ru­chem. Mnoho se změnilo na prospěch šťastného dět­ství. A mnoho se změnilo i v myšlení jeho učitelů. Dnes již učitel nesedí jen doma, nebloumá bez cíle po ulicích města a nechodí na výlety po nej­lacinějších noclehárnách, dnes i on uživá zaslou­ženě své dovolené a velkou část svých prázdnin věnuje přípravě pro nový školní rok, abychom jej zahájili manifestačné, slavnostně a spořádaně, školí se v různých politických i odborných kur­sech, aby škola byla stále lepší a kvalitnější, aby šla úspěšněji k socialismu. Mnoho učitelů si dává závažky.'jak pomohou v budovatelském úsilí na­šeho státu. Leží jich před námi tisíce. Jimi učitelé odpovídají vládě a dělnické třídě za zlepšení pla­tů. Odpovídají jednotlivci, sbory, úseky závodních rad a závodní rady samy. Je radostno jimi listo­vat, je pročítat, protože za nimi vidíte radost­­. nou perspektivu, jak se v práci přetavuje staré individualistické, intelektuáiské a moralisující učitelství v nové, živé a rychle se zapojující do kolektivního socialistického společenství našeho lidově demokratického řádu. Rodí se opravdu no­ví učitelé a platová úprava se stala nástrojem, aby tento přerod byl ještě rychlejší a účinnější. Mnoho k tomu přispěje právě práce, k niž se učitelé zavazují, že budou pracovat jako dělníci v dolech na Ostravsku, ve žních na státních stat­cích i v jednotných zemědělských družstvech, na stavbách i na silnicích, a ve školách samých. A budou to statisíce hodin, k nimž se zavázali a které uveřejníme, až bude práce skončena a zkon­trolována , Myslím, že ie to nejlepší odDověď a vy­jádření díků za zlepšení učitelských platů. ,i Všimněte si někfentíjrh 3, těrhto závazků: deme se podílet na dělnických pracích při adap­taci školy a Domova mládeže, aby byly k 1. září připraveny pro výcvikové • učňovské středisko. Vymalujeme všechný učebny a chodby, abychom ušetřili pracovní síly a náklad na ně. Budu 14“dní pracovat v cihelně. Vzdávám se i dovolené a budu na lesní brigádě. Udolám do všech tříd dřevěné rohy. Opatříme a naštípeme dřiví pro školu na 2 roky. Spravím veškeré prádlo pro naši mateř­skou školu atd.“ A jejich příklad strhuje i škol­níky. kteří se zavazují: „Spravím všechny vodo­vody v naší škole. Složím zdarma sám 85 q uhlí do sklepa“ atd. Jen na Ostravsku podle dosavad­ního hlášení odpracují učitelé více než 10.000 ho­din. Také zemědělství přinesou cennou pomoc. Stovky učitelů slibují: ..Budu agitovati a pře­­svědčovati rolníky ;v naší obci, aby urychleně od­vedli dodávky. Nastoupíme jako žňoví důvěrníci. Budeme pomáhati v jednotných zemědělských družstvech, aby přešla na II. a III. stupeň druž­stevnictví. Postaráme se o nové přípravné výbo­ry JZD. Budeme pomáhati v technických pracích při scelování pozemků. Vyučíme se v traktorovém kursu na traktoristy, abychom soudruhy vystří­dali v noci při podmítce půdy. Budu odhalovati záškodnictví i úlohu venkovského boháče. Zasá­zíme ovocné stromy na všechny plochy k tomu určené. Povedu veškerou agendu rybářských in­stitucí v kraji, veškeré práce s čistotou vod a otravami ryb na Jihlavce. Vyhledám kvalitní kra­jové odrůdy pro rozmnožování a zušlechťování stromů atd.“ Pomoc v zemědělství sama znamená přes 100.000 odpracovaných hodin. Tak bychom mohli pokračovati a našli bychom učitele-malíře, jak yvzdobuje kroniku své obce, : jiného, který ji teprve zakládá — na přiklad v Abertamech, jiného jak lištuje obrazy, jiného při stavbě vodní ^nádrže pro hasičský sbor, jiné­ho, který po 4 neděle vede zdarma výtvamický kurs v jednom závodě, učitelku, která pracuje v lázních jako odbornice v dietní kuchyni, jinou, která doplňuje a upravuje inventář na Vančurově klinice, starou učitelku mateřských škol, jak opravuje dětské hračky, katechétku, která se za­vazuje, že bude tak dlouho pracovat, až bude úroda s polí svezena a odvedena, i profesora, kte­rý bude zadarmo opakovat s dělnickými kursis­­ty látku k úspěšnému vykonání maturit atd. Zá­vazky učitelů jsou velmi rozmanité a můžeme mít z nich radost. Fysická práce, která v nich pře­vládá, pomůže učitelstvu samému. Zrekreují si opotřebované nervy, poznají význam a důležitost práce přímo na jiném pracovišti než ve škole, sblíží se s dělníky, neboť při práci se vytvářejí nejlepší přátelství.' Pomohou. A o to jde. A je tu i cesta, jak vrátit učitelství k pravému poslání. Být v předních řadách boje za lepší žiyot v naší zemi, který budujeme pro sebe i pro své děti. Staré generace zanechaly po sobě krásnou tradici vlasteneckých učitelů. Nová doba se pří­mo nabízí, aby zvláště na vesnicích sváděli učite­lé boj za socialismus. I v ní si motmu dobýt vel­kých zásluh. I dnešní učitelé se m<5hou stát no­siteli pokroku a mohou vytvářet tradici nového socialistického učitele. Pracovní závazky ukazují, že většina učitelů nastupuje dobře. Jejich úvodní Mírová výzva filmovým pracovníkům celého světa Vyhlášení výsledků V. mezinárodního filmového festivalu bw - Praha 31. července V neděli dopoledne sešli se ve festivalovém kinu všichni účastníci, domáci i zahraniční tvůr­čí pracovníci, publicisté i filmoví novináři a četní oficiální hosté k slavnostnímu ukončení V. me­zinárodního filmového festivalu v Karlových Va­rech. Na tribuně zasedli v zastoupení českoslo­venské vlády ministerský předseda Antonín Zá­potocký, ministr zahraničního obchodu dr. Anto­nii. C.cgo.' .rrinisti j,ráct a sociální péče Evž-r-lF Erban zároveň s předsedou festivalové poroty, rektorem Akademie musických uměni A. M. Brousílem, členy poroty a zástupci Českosloven­ského státního filmu, aby byli přítomni vyhláše­ní festivalových cen a odevzdali je do rukou vy-' znamenaných. Po zhodnocujícím úvodu přečetl rektor A. M. Brousil výsledek rozhodnutí poroty, zástupci vlády odevzdali hlavní Wny mistrům sovětského vítězného filmového umění, M. Čiau-relimú velkou cenu za „Pád Berlína“, M. Kala­­tozovovi cenu míru za „Spiknutí odsouzených“ a I. Pyrjevovi cenu práce za „Kubaňské kozáky“ a blahopřáli při odevzdávání dalších cen i Čest­ných uznáni ostatním vyznamenaným. Odevzdá­ní cen bylo provázeno bouřlivým potleskem ple­na. Po skončení tohoto slavnostního aktu přečetl dr. Josef Krásný z předsednictva vlády rozhod­nutí presidenta republiky Klementa Gottwalda o üdéiéin řádů šovéťškýni idolovým pracovníkům za film „Nové Československo“. Potom byla pře­čtena na závěr mezinárodních porad filmových pracovníků a novinářů mírová deklarace jako burcující výzva, filmovým pracovníkům a novi­nářům celého světa. Závěrečný projev, zhodno­cující průběh a význam V. mezinárodního filmo­vého festivalu pronesl předseda' vlády Antonín Zápotocký. Shromáždění bylo poté ukončeno čes­koslovenskou a sovětskou hymnou. Předseda vlády Ant. Zápotocký blahopřál čínskému delegátu Yu-Mingovi k získáni ceny boje za svobodu za Jilm „Dcery Číny“ Rozdělení cen V. mezinárodního filmového festivalu Porota V. mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech 1950 se usnesla po shlédnutí a zhodnocení všech předvedených filmů uděliti tyto ceny a čestná uznáni: Velkou cenu sovětskému filmu „Pád Berlina“, dílu režiséra M. Čiaureliho za nejlepší Jdeové a umělecké vyjádření hrdinského boje sovětského lidu za mír, za nového člověka, za dokonalejší lidstvo a za básnickou oslavu nepřemožitelnosti tábora míru, vedeného vítězným Sovětským sva­zem a velikým Stalinem. Cenu míru sovětskému filmu „Spiknutí odsou­zených“, dílu režiséra M. Kalatozova, který zo­brazením vítězného boje o lidovou demokracii odhaluje nepřátelské síly světového imperialis­mu a domácí reakce a tím bojuje za věc trvalého a spravedlivého míru. Cenu práce sovětskému filmu „Kubaňšti ko­záci“, dílu režiséra I. Pyrjeva za mohutnou a radostnou 'oslavu osvobozené práce, která vy­tváří nové, čisté vztahy mezi lidmi a krásný a bohatý život sovětského lidu. Cenu boje za svobodu čínskému filmu „Dcery Číny“ za strhující obraz skvělého hrdinství čín­ského lidu v jeho spravedlivém boji za svobodu. Cenu boje za sociální pokrok českému filmu „Zocelení“, dílu režiséra M. Frice za pravdivé a umělecky vysoce hodnotné zobrazení spravedli­vého boje dělnické třídy a za oslavu nepřemoži­telné síly lidu. Zvláštní čestné uznání německému filmu „Ra­da bohů“, dílu režiséra K. Mátziga, který odha­luje příčiny vzniku imperialistické války a který pranýřuje kapitalistické monopolisty, připravu­jící novou válku. Cenu za vynikající filmovou režii sovětskému režiséru V. Pudovkinovi za objevný film o vlas­teneckém vědci Žúkovském. Cenu za vynikající scénář maďarskému filmu „Její úspěch", který oslavuje pracovni nadšení a iniciativu dělnické třídy a který živým a pou­tavým způsobem zobrazuje nové vztahy mezi lidmi a úsilí o vítězství nové morálky. Cenu za vynikající filmovou fotografii kamera­manu G. Figuerovi, který ve filmu „Vesničanka“ s výtvarným mistrovstvím zobrazil život a tvář mexického lidu a jeho rodné země. Cenu za vynikající filmovou hudbu skladateli I. Dunajevskému, který ve filmu „Kubaňšti ko­záci“ dokazuje zdravou a lidu přístupnou melo­dikou i skladatelským mistrovstvím úspěšnou cestu socialistického realismu v hudbě. Cenu za vynikající herecký výkon čínské he­rečce Shih Liansing, která ve filmu „Čao“ vytvo­řila přesvědčivě postavu hrdinky a uvědomělé představitelky revolučního boje čínského lidu. Zvláštní čestné uznání režiséru E. Dmytrykovi za film „Dej nám tento den“ za pokrokové umě­lecké úsilí a statečnost v boji proti omezování občanských svobod. Cenu za nejlepší dlouhý dokumentární film filmu „Mládí světa“, který velkolepě zachytil roz­hodnou vůli pokrokové mládeže celého světa být zaníceným bojovníkem za světový mír. S, Cenu za nejlepší krátký film podle scénáře francouzskému filmu „Muž, jehož milujeme nej­více“ za přesvědčivý způsob, jakým ukazuje lás­ku francouzského lidu k vůdci mírového tábora Stalinovi. Cenu za nejlepší krátký film podle osnovy ital­skému filmu „Cosi se na jihu změnilo", který je apotheosou boje italského pracujícího lidu a do­kladem vzrůstající síly pokroku v kapitalistic­kých zemích. Cenu za nejlepší naukový film německému fil­mu „Koně,“ za td, že srozumitelnou formou po­dává vědecký výklad o vývoji druhů v přírodě. Cenu za nejlepší výchovný film sovětskému fil­mu „Pověst o lese“, který podává poutavý a pravdivý obraz«o životě zvířat v přírodě. Cenu za nejlepší černobílou filmovou reportáž korejskému filmu „Píseň družby“ za výstižné za­chycení obrazu lásky korejského lidu k osvobo­­ditelskému ’Sovětskému svazu a za oslavu sily korejského národa, který svým vítězným bojem (Pokračováni na str. 2) slova, jimiž závazky uvádějí, že zůstanou věrni dělnické třídě, že půjdou trvale s ní, že půjdou za velkým příkladem bojovníků Komunistické stra­ny Československa a presidenta Gottwalda, že budou horlivými bojovníky za mír a opravdovými učiteli Gottwaldovy mládeže, znějí upřímně, pro­tože za nimi jdou hned skutky. Učitelé tedy na platovou úpravu, k níž položili základy dělníci svou prací, odpověděli ve své většině správně. Proto až potkáte učitele, který se s krumpáčem a motykou vrací z práce, uvidíte vlasteneckého uěitele, který pomáhá k lepšímu životu i vašich dětí. Můžeme mu je svěřiti bez obavy, že by je odcizil vám i dělnické třídě. Nebude nikdy obáva­ným kantorem, nýbrž starším zkušeným vycho­vatelem a přítelem vašich děti, protože patři k milionové armádě budovatelů socialismu. Proto bude učit také dobře. Podle své planety hádá. Ve schůzi Rady bezpečnosti přečetl americký delegát Au­stin spránu „vrchního velitele Organisace Spoje­ných národů, v Koreji“ MacArihura. Podle této zprávy „skončila první fáze bojů v Koreji a tím ztratili Severokorejci naději na. vítězství“. Akce Omega. Tak zvané jednotky Organi­sace Spojených národů bojujících v Koreji se chystají k mohutné akci zvané Omega. Ve vojen­ských sborech zavládla nepopsatelně radostná nálada. Cíl této akce byl prozrazen: „Směr — USA! Hurá domů.'“ X „N o v é trhy v zámoří jsou nyní chabé, zvláště pak v Koreji“ pravil americký obchodní zástupce svému generálnímu řediteli, kterého do­provázen po cestě Japonskem: „Z čeho tak sou­díte f Dali vám to nějak při jednání najevo?“ ptá se generální ředitel. „Při jednání ani ne,“ povídá zástupce. ,Jen když jsem tam byl posledně, tak mne shodili se schodů.“ x Četl francouzský nezaměstnaný v novinách, že sedmdesátiletá madame Eugenie Zíeglerová byla pro opětnou krádež odsouzena a byl jí zakázán pobyt v Paříži až do roku 2230. Povídá nezaměstnaný svému kamarádu: „Tak si myslím, že by měla být Plevenova vláda vy­povězena z Francie na milion let za to.'Se zvý­šila výdaje na obranu o 80 miliard franků, o kte­ré okradla francouzský lid.“ X ' Fronta v pohybu. Absolvent válečné akademie USA přijel do íoreje naplněn mou­drostmi a virou, že atomová puma pl“.s americký superman rovná se vítězství. Velitel jej poslal na první inspekci fronty. Za pět hodin se aka­demik vrátil a hlási: „Sir. lituji, frontu jsem ne­našel.“ Náhle se ozve ohlušující výbuch, okna velitelství se rozsypou a ve dveřích se objeví severokorejský voják. Velitel nadzvedne hlavu z hromady ssutin. šťouchne,, jemně špičkou boty rovněž zasypaného akademika a řekne: „Hleďte, •vlf dý muži! fron*.'- pŕ'šTx : a vámi.“. •_ ■ x V restauraci na Wi ls ono v ě n á dra- 11. „Prosím vá$, pane vrchní,“ ptá se skromně jeden host. „Je tady ještě zaměstnán váš kolega, u něhož jsem si před jistou dobou objednal ří­zek ?“ X Znamenitý tre n i n g. Divila se nedávno rozhodčí komise TOZ, jak- v posledních dvou mě­sících se zvýšila úroveň Pražanů v disciplině bě­hu s překážkami. I poptali se jednoho uchazeče, jehož výkon byl přímo znamenitý, jak dosáhl této dokonalosti. „Bodejť ne,“ povídá občan, „Vždyť bydlím na Smíchově a jsem zaměstnán ve středu města. A to jsem měl znamenitý tréning, než jsem doběhl z domova do kanceláře přes ty hromady kameni, písku a kolejnic a hlavně pátá než jsem se prodral hloučky Pražanů, kteří okou­něli. jak dělníci spxavují koleje.“ NAŠE ZEMĚ Marie Kratochvílová, dělnice (závod Botana, Holice) V stříbrné rose probouzí se k ránu s hravými vlnkami na zrajícím lánu. Vesničky veselé s topoly, rybníčky jako dlaň, skupiny bříz si vyběhly do poli, hřebíčkem voní každá stráň. Prapory dýmu nad městy zvednuté, komíny továren prstý k přísaze zvednuté to je naše zem. Jak mladá jabloň v máji se rozvila. Své ruce, své srdce i život svůj dáme jí, když bude třeba. Je naše tak. jak nikdy dřív nebyla a dává růže nám i chleba. BERLÍNSKÁ POHLEDNICE Julius Dolanský IV. Hodinka s presidentem Pieckem Setkali jsme se v Berlíně s množstvím v.yni kajících lidí. V učeném světě berlínské Akademie věd á na universitě najdeš vysoce zajímavé osob­nosti. Jsou mezi nimi typičtí profesoři. Vážní a důstojní, s šedivým plnovousem a v tvrdém sto­jatém límečku, — tak, jak o nich u nás vyprá­vějí „staré pověsti české“ z konce minulého sto­letí. Ztělesněná důstojnost akademické vědy. Mluvili jsme s učenci světového jména. Krásný­mi lidskými bytostmi, společensky trochu pla­chými a rozpačitými. Ale z důvěřivě rozevřených víček září myšlenka a duch. Cudná skromnost vykonané vědecké práce. Poznali jsme několik vedoucích státníků Ně­mecké demokratické republiky. Předseda vlády Otto Grotewohl i jeho náměstek W. Ulbricht jsou osvědčenými přáteli Československa. Oba se

Next