Lidové Noviny, květen 1951 (LIX/103-127)

1951-05-03 / No. 103

LIDOVÉ NOVINY list svazu Československých spisovatelů ROC. 59. CÍS. 103. Za 1,50 Kčs ČTVRTEK 3. KVÉTNA 1951 Nic nám nezahradí cesiu •Jiří K u b k a Byl to První máj nejslavnější a nejmohutnější. Neboť První máj je svátkem těch^ kdo neustále rostou do síly, uvědomím a jednoty, těch, kdo zbavují svět nenávisti a utrpení a nahrazují je štěstím a láskou. Je proto každý První máj slavnější než předchozí, stejně tak jako každý rok je přesvědčivější převaha socialismu nad kapitalismem, jako je větší spokojenost a blahobyt v táboře míru, , jako je hlubší rozklad a úpadek v zemích ovládaných válečnými štváči, jako se dále rozšiřuje a sjednocuje světové hnutí obránců míru. Letošní První máj byl rozvažným účtem Úspěchů svobodné prdíce i labilních položek kapitalistického hospoyiaření, vítězství mírových sil i porážek podněc;ovatelú války. Jestliže křivka válečiýé výroby kapitalistů, podložená jen zištnými / zájmý, hrozí každým okamžikem spadnout doj krise a chaosu, Sovětský svaz splnil a překcínal pětiletý plán za čtyři roky a tři měsíce a jeho průmyslová výroba v roce 1950 je o 73 procent větší než roku 1940. I ostatní země svobodné práce plní své plány, * jtréi-č íbrVlSou ctó socialismu. Sebehlasnější pokřik nezmění skutečnost, jak velkých úspěchů dosáhla Čína, nedávno se osvobodivší, jak daleko pokročily na své cesté Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie i Německá demokratická republika. K bilanci mezi mírem a válkou jsme přispěli my, v Československu, 100.7 procenta splněného hospodářského plánu v průmyslové výrobě za první čtvrtletí letošního roku. Tyto hospodářské úspěchy svobodných zemí jsou základem a materiálním předpokladem největšího zápasu, kterého se podjalo ve svých dějinách lidstvo. První máj byl největší přehlídkou armád bojovníků největšího zápasu za udržení a upevnění míru. A jestliže tyto armády ve svobodných zemích nesly v záplavě praporů standarty s radostnými výsledky budovatelské práce, neznamená %*>. že by ti. kdo ještě nemohou pracovat pro sebe a na svém. nedosáhli na svých bojových úsecích stejně závažných úspěchů. Korejská lidová armáda a čínští dobrovolníci drtí útočné plány imperialistů i jejich sny o ovládnuti Asie. Není místa v celé Asii, kde by tento boj nenadchl a nepovzbudil. Proti koloijisátorům oojují ve Vietnamu, v Burmě, v Malajsku a na Filipínách, v holandských, britských, amerických dominiích, državách a protektorátech. Stejně tak odhodlaně, jako tam bojují se zbraní v ruce, bojují v západní Evropě proti tomu, aby jim imperialisté vtiskli zbraně do rukou. Zklamali se ti, kdo chtěli vést lid západního Německa jako jateční kus na porážku a spoléhají-li, že jejich válečnou kombinaci v Evropě posílí bělehradský fašista, čeká je tu jen zkušenost, že /ezme-li jugoslávský lid zbraně do rukou, tu jen proto, aby skoncoval s fašistickými loupežníky, kteří ukradli jeho svobodu. Ale i v těch >blastech světa, které imperialisté považovali za své nejbezpečnější zázemí, je už konec s nerušeným loupením. Střední Východ, jižní pobřeží Středozemního moře. Latinská Amerika, všude tam klíčí a vyrůstá uvědomění a bojová jednota, nadzdvihává a bortí hřbitovní příkrov vykořisťování. Jestliže imperialisté především chtějí rozdělit svět, zanést rozpory mezi ■ lidi, vyvolat válečný konflikt, tu letošní První máj ukázal, jak krachují jejich plány. Mezinárodní solidarita pracujících již dávno není ideologickým postulátem, ale hotovou věcí. Mír není již jen tužbou poctivých lidí, ale bojovým povelem, který vstoupil do mas a stal se největší silou současnosti. Miliony lidí podpisují výzvu za uzavření mírové smlouvy mezi pěti velmocemi: Sovětským svazem, Čínskou lidovou republikou, Spojenými státy, Velkou Britannií a Francií. A ti, kdo usilují o válečné rozdělení světa, mohou si býti jisti, že podepíší všichni, kdo šli v májových průvodech, i ti, kdo je vítali na chodnících, i ti, které rozháněla policie. Nechť si podněcovatelé války pečlivě spočítají tyto zástupy. Ty všechny průvody šly čelem proti nim a nikdy se nepodaří je odvrátit s cesty nebo zastavit. Ať si také spočítají ty ostatní, kteří by byli ochotni se pro ně dát zabíjet. A protože jejich základním kriteriem je zisk, musí vědět, že pro válku jsou jen ti, kdo na válce vydělávají, anebo neuvědomělí a obelhaní. Vše ostatní je proti. Těch, co na válce vydělávají, je proti těm, kdo válku nenávidí, tolik jako skvrna oleje na hladině řeky, a těch. kdo se dávají obelhávat, je stále méně a méně. Každá rozptýlená lež a poznaná pravda posiluje mír. Oslava Prvního máje byla velkou posilou pravdy. Šli s úsměvem a s písní pracovníci od staveb komunismu, šli budovatelé socialismu, směle pochodovali ti. kdo teprve bojují za svobodu své práce. Ale všichni měli společné myšlenky, společnou vůli a společný cíl. Jsou májem, hrdostí a budoucnosti světa. S každým Pivním májem je tato budoucnost zřetelnější a jistotnější. Je jich už taková valná síla a sevřených řad bez- -včet, že nic jim cestu budoucnosti, svobody a íru nezahradí. Pod portréty gem ralissima Stalina a presidenta Klementa Gottwalda manifestoval náš lid věrnost myšlence neúnavného boje za světový mír Mohutné oslavy 1. máje v Sovětském svazu Slavnostní přehlídka Sovětské armády v Moskvě za přítomnosti generalissima J. V. Stalina Sovětský ltd nastoupil k oslavám 1. máje, který je dnem mezinárodni solidarity, dnem bratrství dělníků všech zemí. radostně a u vědomí své síly a mohutnosti vykonané práce. Sovětští lidé, opřeni o svoji bolševickou stranu a vládu hledí důvěřivě vstříc nastávající epoše budování komunismu. Proto oslavy 1. máje v Moskvě i ostatních místech velkého Sovětského svazu byly prodchnuty radostným vzruchem, vyjadřovaly odhodlání hájit a uhájit mír. pracovat pro přátelství mezi národy a dále upevňovat solidaritu mezi pracujícími celého světa. V hlavním městě Sovětského svazu, země milované všemi pokrokovými lidmi světa, pod kremelskou zdí, pochodovala vojska Sovětské armády a s tribuny na Leninově mausoleu přihlížel této manifestaci síly první bojovník za mír, milovaný generalissimus J. V. Stalin s nejpřednějšími představiteli strany a státu. V den 1. máje bylo hlavní město Sovětského svazu Moskva slavnostně vyzdobeno. Rudé transparenty s hesly k 1. máji zdobily domy, všude byly vyvěšeny státní vlajky a umístěny obrovské portréty V. I. Lenina a J. V. Stalina. Majestátní jako vždy, bylo Rudé náměstí. Na náměstí se seřadila vojáka účastnící se přehlídky. Četní hosté na tribunách vřeje zdravili J. V. Stalina a jeho spolupracovníky, vedoucí činitele strany a vlády, kteří vstoupili na tribunu mausolea V 10 hodin ráno vyjel na koni ze Spaské brány ministr vtfjenství SSSRJ maršál Sovětského svazu Alexander Vasilevskij, který konal přehlídku. Objel vojska a blahopřál vojákům i důstojníkům k svátku 1. máje. S tribuny mausolea pronesl maršál Vasilevskij projev k účastníkům přehlídky, ke všem ozbrojeným silám sovětské země, k sovětskému lidu. Zatím co vojska pochodovala přes Rudé náměstí, byla zanájena přehlídka leteckých sil. Čtyrmotorové velitelské letadlo pilotoval generál-poručík letectva Vasilij Stalin. Asiad náměstím proletěla bombardovací letadla a stíhačky. Přehlídky se zúčastnily všechny složky branných sil. Jízda, pěchota, dělostřelectvo i tanková vojska, vybavená nejmodemějšími zbraněmi. Všechny složky armády ukázaly vysokou úroveň výcviku sovětských branných sil, stojících na stráži míru a bezpečnosti sovětské země. Vojenská přehlídka skončila. Na okamžik zavládlo ticho a již znovu zní hudba. Na náměstí nastoupily kolony manifestantů. Vysoko vlají rudé prapory. Kolem mausolea procházejí pionýři. Za-nimi 12.000 hochů a dívek — zástupců sportovních organisací Moskvy. Vysoko nad hlavy zvedají kytice čerstvých květů. Radostně znějí mladé jasné hlasy, zdravící velikého Stalina a vedoucí činitele bolševické strany a sovětské vlády. Z řad pionýrů vystupuje malá školačka a jde k mausoleu. V rukou má obrovskou kytici. Vystupuje na tribunu a odevzdává květy Josefu Víssarionoviči Stalinovi. Na náměstí proudí nové a nové zástupy manifestantů. V každé koloně jsou obrovské portréty V. I. Lenina a J. V. Stalina, ozdobené květy. Všude jsou portréty členů politbyra Qv VKS(b)., transparenty S rň/iovýmt nesiý bolhevické strany, vyzývající "k rozšíření a upevněni mohutné fronty obránců míru. Moskvané manifestují svou semknutost kolem bolševické strany a sovětské vlády. Nesou tisíce standart, svědčících o úspěších mírové tvůrčí práce sovětského lidu a o výsledcích splněni poválečného pětiletého plánu, vyzývajících k novým vítězstvím při výstavbě komunismu. S mohutným důrazem je vyjádřeno úsilí sovětských lidí o mír a přátelství mezi národy. Na četných standartách jsou napsána Stalinova slova: .,Mír bude zachován a upevněn, vezme-li lid věc zachování míru do svých rukou a bude-li ji hájit do konce!“ Občané Moskvy zasílají vřelé pozdravy velkému čínskému lidu, který úspěšně buduje nový život. Slova bratrského pozdravu jsou určena pracujícím zemí lidové demokracie, kteří pevně kráčejí po cestě hospodářského a kulturního vzestupu svých zemí, cestou budování socialismu. Občané Moskvy zdraví svobodymilovný korejský lid, který hrdinně bojuje za svobodu a nezávislost své vlasti proti ozbrojené intervenci zahraničních uchvatitelů. Moskvané nesou portréty předsedy vlády Korejské lidově-demokratické republiky Kim Ir-sena a předsedy presidia Nejvyššího lidového shromáždění Korejské lidově demokratické republiky Kim Du-bona. Varšava, město míru, byla na 1. máje slavnostně vyzdobena. Na domech vlají rudé, červenobílé a modré prapory. Na hlavní ulici Varšavy, Maršálkovské, se hrdě tyčí k nebi nové mohutné šestiposchoďové obytné domy. Tyto veliké stavby dokončili varšavští dělníci k 1. máji jako dar svému městu. Do Varšavy přijeli na oslavy 1. máje vynikající úderníci ze všech krajů Polska. Na čestné tribuně zasedly mezi hosty delegace ze Sovětského svazu, Československa a lidově demokratických států. O 10. hodině vstoupil na tribunu president Boleslaw Bierut, bouřlivě pozdravován. Po projevu presidenta Bieruta byl zahájen v 10,30 hod. mohutný májový průvod. V čele průvodu kráčeli posluchači dělnické školy Polské sjednocené dělnické strany, potom následovaU členové Svazu polské mládeže, sportovci a pracující ze závodů a další. Průvodu se zúčastnila i rolnická mládež a zástupci rolnických družstev. Májoyý průvod skončil v pozdních odpoledních hodinách. , SVOBODNÉ SLAVIL ALBÁNSKÝ LID Přes 70.000 pracujících hlavního města Tirany oslavilo mezinárodní svátek pracujících velkou manifestací' na „Náměstí hrdinů lidu“ v Tiraně. Slavnostní projev měl předseda albánských odborů Gogo Nušl, člen politbyra Albánské strany práce. Po jého projevu defilovali účastníci manifestace před tribunou, z níž přihlíželi vedoucí představitelé Albánské strany práce a vlády, zástupci diplomatických spřátelených zemí v če-* le s vyslancem Sovětského svazu, přední funkcionáři odborů a odborářské delegace z Polska, Bulharska a italského’ Všeodborového svazu CGIL. S týmž nadšením jako v Tiraně oslavovali albánští pracující 1. máj i v ostatních městech. Všude vyjádřily oslavy nezlomnou vůli bojovat za mír, demokracii, socialismus a zabezpečení nezávislosti země, vyjádřily lásku k Sovětskému, svazu a přednímu bojovníku za mír J. V. Stalinovi. MAĎARSKO MANIFESTOVALO PRO MIR Maďarští pracující oslavili Svátek práce ve znamení nerozborného přátelství se Sovětským svazem a zeměmi lidové demokracie a ve znamení boje za trvalý mír a proti válečným štváčům. Všechny ulice a náměstí v Budapešti tonuly v záplavě vlajek. Každá ulice a každý dům byly ozdobeny vlajkami a nápisy, v nichž; pracující vyjadřovali svou radot z dosažených^ budovatelských úspěchů. Od časného rána se hromadily velké zástupy budapešťského obyvatelstva hlavně kolem Náměstí hrdinů, kde se konala vojenská přehlídka. Oslava byla zahájena přehlídkou vojenských jednotek, kterou vykonali ministr národní obrany Mihály Farkas a náčelník hlavního štábu generál Istáv Batta. Ministr Mihály Farkas pronesl pak slavnostní projev. Pak zahájily svůj pochod statisíce pracujících Budapešti. V průvodu, který trval od 10.00—15.00 hodin. kráčela nejdříve mládež, pak následovaly skupiny sportovců, dále pracující z budapešťských závodů, pracující inteligence, umělci a čet(Fokračování na str. 3) tass - Moskva 2. května Radostné oslavy svátku pracujících v zemích lidové demokracie \ Májové veselice Věra Petříková Znáte ten strhující pocit, když si všichni lidé najednou uvědomí, že chtějí jedno a tótéi t Naučili nás tomu sovětští vojáci, když devátého května v čtyřicátém pátém roce zaplavili naše ulice, unavení, ověnčení, usměvaví a tak, jak byli, se s námi pustili do zpěvu a tance z veliké radosti nad vítězstvím, nad zářivou budoucností v míru. A pro vzpomínku na ně, ale také proto, že jsme se od nich mnohému naučili, veselíme se od té doby v májových dnech na Václavském náměstí, vyzdobeni májovými odznaky a kvítím a samý úsměv na všecky strady, protože je nám dobře, protože se nám líbí náš svět a protože máme rádi každého, kdo myslí a cítí jako my. Měli jste vidět letošní prvomájovou veselici od odpoledne až do noci na našem slavném Václavském náměstí! Všechny tramvaje musily přestat jezdit po jeho délce — o jiných vozech ani nemluvini. Pražský i přespolní lid si udělal z jeho dlážděni i asfaltu taneční parket, koncertní pódiu , a hřiště. Přijely kapely na vozech, dole u Můstku vyhrávali cikánští vojáci, uprostřed jazzový orchestr a kdekoli harmonika, a do tance se pustil kdekdo, pionýři s babičkami, vojáci se svazačkami, horničtí učňové, členové Sboru národní bezpečnosti, důstojníci s civilisty, všichni potníšeni, bez přehrad a zábran, ■v jediné unášející rozkoši ze svobody, pohybu a smíchu, Od musea až k Můstku se utvořily desítky köl a v každém se bavili po svém. Pod sochou knížete Václava krásně mnohohlase zpíval Sbor národní bezpečnosti, a kdo chtěl, přidal se ke zpěvu. O kus dále při foukací harmonice tančili svá složitá chorá Bulhaři, vedle nich velká skupina výsadkářů na rukou vyhazovala do vzduchu své kamarády i kohokoli, kdo měl odvahu dát se pohoupat. Maličký, červeně oblečený chlapeček tančil v jiném kruhu sólo při zpěvu ostatních a pak si vybral za partnerku pionýrku. Vojáci a členové Sboru národní bezpečnosti tancovali s dětmi obkročmo na šíjích. Každou chvíli se utvořil pestrý had ze svdzáků a svazaček v chrpových košilích, z vojáků a strážců bezpečnosti a s veselým dupáním protrhl zástup serpentinami. Co písní se tu přezpívalo, od mládežnických po slovácké a lidové písně všech národů! Kdo neuměl, ten se za odpoledne naučil, protože každý byl ochoten učil se u oblíbený písně se opakovaly stále a státe. zŘ' šie'fhé tak tance. Ŕ^epak valóm nvbő tanya! Naše mládež už umí hodné nových tanců, které se tančí v družném kruhu za zpěvu písní a jichž se může zúčastnit kdekdo. Nejoblíbenější je kruhový tanec na písničku Mne nechce panenka žádná. Toho se nemohou na májových veselicích nikde dosytit. A po něm přicházejí ke cti mnohé staré tance našich dědečků a babiček, hulán, trnka, husar . . . Tančí se do úpadu, zpívá se do ochraptění. Obrovské náměstí se tetelí a hučí, osmahlé tváře jsou rozpálené, oči jako opilé nespoutanou, bezbřehou radostí z krásného dne, který se tak skvěle vyvedl, z naši nové skutečnosti. A prim ve všem tom radostném hemžení má naše armáda, mladá, silná, nezdolná, záštita naší práce, záruka našeho míru. Kdo jste nebyli na Prvního máje odpoledne na Václavském náměstí, máte co litovat. Hleďte, abyste to v neděli po přehlídce naší armády dohonili! MÍROVÉ NOVINKY POŠTOU Eleanor Wheelerová Jak mnohem radostnější, veselejší a příjemnější je Pochod míru v Praze než podobné mírové demonstrace ve Spojených státech. Tím více oceňujeme každou snahu, kterou uplatňují američtí bojovnici za mír. Poměry, za jakých působí mírové hnutí ve Spojených státech, se nám představí živě před očima, když čteme dopisy z domova. O některých vám proto také povíme. Poslední zpráva je o Pouti míru do Washingtonu. V dopise o tom čteme: „Na washingtonském nádraží jsme se setkali se skupinami policistů, kteří nás řídili co nejméně nápadně nejprve k Bílému domu, potom ke Kapitolu, kde jsme nakonec promluvili o věci se svými zástupci v kongresu. Jeden z nich mi říkal, že zdaleka není tak radikální, a myslil tím, že není tak radikálně pro mír. Slyšeli jste snad, že soudce Musmanno křičel na soudě ve Philadelphii, že být pro mír je totéž jako být pro revoluci?“ Rostoucí touha po míru ve Spojených státech přiměla konservativce, jako Hoovera a Tafta. dělat prohlášení, v nichž odsuzují korejské „dobrodružství“. Vidí, že voliči rádi takové věci slyší. Jeden přítel píše:'„Hooverovy a Taftový řeči způsobily, že lidé mohou mluvit proti válce a pz’oti korejské tragedii. Ba lidé, kteří před Hooverovou řečí byli zapáleni pro Koreu, předstírají nyní, že vždycky byli proti tomu, a.byehom se do toho zaplétali! Každému pokrokovému člověku jsou jasné Hooverovy a Taftový pohnutky, ale bez ohledu na to lze říci, že oba vykonali věci míru veliké služby — a snad mimoděk pomohli trochu rozházet válečné plány Spojených států . . . Všechno, co odvádí Spojené státy od zahájení nové světové války, je pro nás zde zřejmě dobré. Nelze ani mluvit o hrozných věcech, které byly spáchány na korejském lidu. Články I. P. Stoneho v Compassu ukazují, že se tam stal druh genocidy, zejména vyhlazováním korejského lidu leteckým bombardováním. A New York Times citovaly nedávno německé-