Lidové Noviny, listopad 1951 (LIX/258-280)
1951-11-01 / No. 258
Čtvrtek i. listopadu 1951 list svazu Československých spisovatelů ________________________________________________________L__ * ROC. 59. CIS. 258. Za 1,50 Kčs Studujme učení všech učení Josef Turek Na XVIII. sjezdu VKS(b) řekl generalissimus J. V. Stalin, že čím vyšší je politická úrovpň a marxisti cko-leninské uvědomění pracovníků z kteréhokoliv oboru statni správy a stranické práce, tím lepší á plodnější je sama práce, tím ‘ lepší jsou její výsledky. Tuto stalinskou směrnici, kterou musíme mít neustále na zřeteli, je třeba právě v těchto dnech znovu hluboce promyslit a opět i nadále splňovat v praxi; vždyť dnes zahajujeme nový, v pořadí třetí běh Roku stranického školení, tuto vše obsahující marxisticko-leninskou universitu našeho pracujícího lidu. Jako všude a ve všem, i v chápání, uskutečňování a organisování Roku stranického školeni se musíme učit z příkladu sovětského. V Sovětském svazu je studium marxismu-leninismu neoddělitelnou součástí a přirozeným zákonem života. Cokoliv si v carském Rusku lid -vybojoval, cokoliv v zemi sovětů vybudoval, 'cokoliv uchránil a čímkoliv pomáhá pracujícím na celém světě, vše vzniklo z myšlenek marxisticko-leninského učení. Proto může dnes sovětský lid budovat ohromné stavby komunismu a hledět s pevným přesvědčením do vítězné a mírové budoucnosti, protože neustále — den ze dne — pěstuje, uskutečňuje a rozvíjí učení všech učení, marxismus-leninismus. U nás se za první dva školní roky podařilo dát v Roce stranického školení velké většině členů a kandidátů naší slavné Komunistické strany Československa určité základy theoretických znalostí marxismu-leninismu. Osvojili jsme si v hlavních obrysech slavnou historii VKS(b) 1 historii naší rodné strany, seznámili jsme se s otázkami budování socialismu v průmyslu i zemědělství, s organisačním řádem strany a s nejdůležitějšími otázkami mezinárodního vývoje. V letošním dvouročním běhu Roku stranického školení půjde však o úkoly vyšší: dosavadní vědomosti rozšiřovat, doplňovat a prohlubovat — a hlavně — naučit se theoretické základy marxismu-leninismu spojovat s aktuálními problémy. Uvážíme-li, že se letošního Roku stranického školení mohou účastnit v základních kursech i nečlenové strany, vynikne nám význam letošního Roku stranického školení ještě důrazněji. Se zahájením letošního Roku stranického školení musí nám být jasná skutečnost, že k socialismu dospějeme tím rychleji, čím vzdělanější a uvědomělejší lidé budou u nás socialismus budovat. Právě v současném údobí našeho vývoje k socialismu platí více než kdy jindy proslulé stalinské heslo: kádry a technika rozhodují vše, Zamysleme se s tohoto hlediska na příklad nad nedávným usnesením strany a vlády o situaci v naší těžbě uhlí a o nezbytných opatřeních, jak plán těžby plnit a překračovat. Usnesení hovoří také o nutnosti zlepšit a prohloubit práci našich techniků a o potřebě zvýšit mechanisaci na našich dolech. A tu se mnoho lidí ptá, jak je možné, že někteří naši technici a naše důlní zařízení již nestačí na současné úkoly v uhelné těžbě. Odpověď je prostá i neradostná zároveň: někteří naši technici zaspali vývoj, spokojili se s tím, co znali dosud. Ještě se můžeme na Ostravsku sejít s inženýrem, který se nesnaží zvyšovat svou odbornou úroveň, spokojuje se tím, čemu se naučil, a sovětská technická literatura jako by pro něho neexistovala. Takový inženýr nejen ustrne ve svém odborném růstu, ale není ani průkopníkem nových způsobů práce a propagátorem mechanisace dolů. Nevede horníky, ale mate je svými zastaralými vědomostmi. Proto musí být Rok stranického školení také zápalnou silou pro nadšené osvojováni pokrokových sovětských důlních způsobů práce. Každé učební thema Roku stranického školení musí ústit v tento cíl. Vítězný boj dělnické třídy o moo v Rusku a v ČSR musí horníkům — účastníkům Roku stranického školení — rozohnit srdce vzpomínkou na havířskou solidaritu ve stávkách a v bojích proti uhlobaronům a umocnit ji v silu solidarity nové, socialistické, v solidaritu na frontě práce. Učení o socialistické industriallsaci v SSSR a v ČSR musí důlního technika nejen seznámit s technickými vymoženostmi sovětských dolů, nejen mu vymýtit jednou provždy z hlavy falešnou domněnku o nadřazenosti techniky západní, nýbrž musí ho především nadchnout pro nové způsoby práce a připoutat ho k četbě sovětské technické literatury. Tak splní Rok stranického školení mezi horníky a techniky své velké a slavné poslání. Rok stranického školení musí však být i důkladně připraven a organisován. Přijdete-li na závod a setkáte-li se s nedostatečně organisovaným Rokem stranického školení, jste patrně na závodě, který nedostatečně plní plán. Příkladem může být loňský běh Roku stranického školení ve smíchovské Škodovce: nedostatečná účast učitelů na instruktážích, způsobená špatným rozvrhem instruktáží, schůzí a jiných podniků. Neuspokojivá účast žáků na přednáškách a besedách, zaviněná málo živou diskusi a nepružným oznamováním termínů školení. Slabá diskuse v kroužcích techniků, vzniklá z nezájmu o spolupráci techniků s dělníky. Ruku v ruce s tímto nedoceněním smyslu Roku stranického školení plnilo osazenstvo smíchovské Škodovky nerovnoměrně plán. Příkladem závodu, který správně pochopil význam Roku stranického školení a dobře jej při-pravil a organisoval, může být vlašimská Zbrojovka. Na tomto závodě se výbor strany Rokem stranického školení zabýval, učitelé se na přednášky i besedy připravovali, ve skupinách 1 kroužcích byla vysoká účast a živá diskuse. Takto pochopený a uskutečněný Rok stranického školení přinesl ve zvýšené Ideologické úrovni osazenstva vlašimské Zbrojovky i pracovní úspěchy závodu. «EU. A tak je Rok stranického školení zároveň hnací i prověřovacl silou jak člena a kandidáta strany, tak 1 každého závodu, dolu, jednotného zemědělského družstva, uměleckého, technického i administrativního pracoviště naši vlasti. Prohlubuje lásku k naší zemi a k jejímu dobrému a pracovitému lidu. Vštěpuje oddanost ke Komunistické straně Československa, rodné straně českých a slovenských pracujících. Učí milovat Sovětský svaz, jeho slavnou historii a jeho hrdinný lid. Seznamuje se životem a prací V. I. Lenina a J. V. Stalina a se životem á dílem našeho presidenta Klementa Gottwalda. Vyzbrojuje masy pracujícího lidu učením marxismuleninismu a mobilisuje je ke zvýšeným úkolům našeho budovatelského úsilí. Proto nechť se Rok stranického školení stane ve svém nástupním měsíci, v listopadu — v Měsíci československo-sovětského přátelství — bohatou marxisticko-leninskou studnicí, z níž bude náš lid čerpat lásku a úctu k velikému Sovětskému svazu, k jeho statečnému a pilnému lidu, budujícímu komunismus a k nejlepšímu příteli našich národů generalissimu J. V. Stalinovi. Pevně, lidově demokratickou cestou k socialismu Reorganisovaná vláda s nově jmenovanými ministry se představila Národnímu shromáždění čtk - Praha 31. října Národní shromážděni se sešlo ve středu k první plenární schůzi v podzimním zasedání. V úvodu složili noví poslanci Národního shromáždění slib do rukou předsedy Národního shromáždění dr. Oldřicha Johna. Na uprázdněná poslanecká místa nastupují: František Haducha, Josef Kaďura, Alexandr Dubček, Elena Koyšová, Alexandr Pavlovié. Ján Repka a JUDr Jaroslav Krofta. Poté seznámil předseda Národního shromáždění dr. Oldřich John přítomné poslance s novým složením vlády. Vládní prohlášení přednesl předseda vlády Antonín Zápotocký. Při vstupu k řečnickému stolku přivítali přítomní předsedu vlády dlouhotrvajícím potleskem. Vládní prohlášení vyslechlo Národní shromáždění s napjatou pozorností a na mnoha místech je přerušovalo souhlasným potleskem. Zahajovací schůzi Národního shromáždění byli přítomni náměstkové předsedy vlády Viliam Široký, Rudolf Slánský, Zdeněk Fierlinger a dr. Ján Ševčík, ministři Karol Bacílek, Jan Bílek, arm. gen. dr. Alexej Čepička, dr. Jaromír Dolanský, dr. Antonín Gregor, dř. Jaroslav Havelka, inž. Ludmila Jankovcová, Josef Jonáš, Jaroslav Kabeš, Gustav Kliment, Václav Kopecký, Ladislav Kopřiva, František Krajčír, Alois Málek, Josef Nepomucký, dr. Alois Neuman, Alois Petr, Václav Pokorný, dr. h. c. Josef Plojhar, Marek Šmída a prof. inž. dr. Emanuel Šlechta, členové předsednictva Národního shromáždění a všichni poslanci. V čestných lóžích zaujali místa členové diplomatického sboru spřátelených zemí v čele s chargé d’affaires SSSR P. G. Krekotěnem. Z čestných lóží dále sledovali průběh plenárního zasedání přednosta kanceláře presidenta republiky Bohumíl Červíček, náměstkové ministrů, zástupci úřadů předsednictva vlády a ostatních ústředních úřadů, představitelé masových organisací. Na sněmovní galerii byly četné delegace nejlepších pracovníků pražských závodů, mezi nimi delegace úderníků ČKD Stalingrad, CKD Sokolovo, Vagonka-Tatra, Auto-Praga, Motorlet, Meopta, Tesla, dále Dopravního podniku hlav. města Prahy, Ústřední národní pojišťovny, studenti právnické fakulty Kdřjovy university, vysoké školy politických a hospodářských věd, posluchači právnické školy pracujících, studenti vyšší hospodářské školy v Praze a j. Rozprava o vládním prohlášení bude provedena v plenární schůzi Národního shromáždění ve čtvrtek 1. listopadu. Projev předsedy vlády Antonína Zápotockého Dne 17. června r. 1948 představila se pátá vláda Československé republiky Národnímu shromáždění, předložila mu svůj program, a požádala parlament o schválení a důvěru. Od té doby uplynuly již více než 3 roky. Po celou tuto dobu spravovala vláda obrozené Národní fronty Čechů a Slováků záležitosti našeho státu, opírajíc se o důvěru presidenta republiky Klementa Gottwalda, Národního shromáždění i lidu. Teprve v poslední době byla reorganisována vláda, a uskutečnily se větší osobní změny a přesuny. Reorganisaci vlády nepředcházela žádná vládní ani politická krise. Nedošlo k pádným rozporům mezi politickými stranami a složkami, tvořícími Národní frontu. Staré, politické a partájnické rozpory a rozmíšky byly u nás po únoru 1948 nadobro, a já doufám, že na vždycky, likvidovány. Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že kráčíc pevně lidově demokratickou cestou k socialismu, bude mít na zřeteli: Každodenní starost o životní, sociální a kulturní potřeby lidu. Každodenní starost a péči o rozvoj výrobních sil. Každodenní starost a péči o soustavné zdokonalování všech složek hospodářského života. Každodenní starost o zvyšování produktivity práce v továrnách, na polích i v administrativě. V programovém prohlášení vlády bylo zvláště zdůrazněno, že: „Nebudeme-li více a lépe vyrábět, nebudeme lépe žít.“ Budu mít v další části svého referátu příležitost ukázat, jak vláda Národní fronty plnila po celá 3 léta hlavní body svého programu. Z vládního prohlášení jasně vyplývá, že otázka lepšího života se zásadně a důsledně spojovala a podmiňovala zlepšením výroby, zvyšováním produktivity práce a zdokonalováním všech složek hospodářského života. Proto také i dnes příčinou rekonstrukce vlády nebyly politické a stranické spory, nýbrž hospodářské a výrobní otázky. Naše'’znárodněná výroba se rozrostla do nebývalé šíře. Daleko převýšila na mnohých úsecích výrobu předválečnou. Požadavky, které se na naši výrobu kladou v důsledku stálého zvyšování životní úrovně milionů pracujících, v důsledku sociálních, zdravotních i kulturních vymožeností, jsou tak veliké, že ani naše průmyslová a tím méně zemědělská výroba, i když plní předpokládané plány, nejsou s to plně krýti vzrůstající potřeby. Objeví-li se v plnění plánu ještě poruchy a nedostatky, jako se nám to v poslední době projevilo v těžbě uhlí, má to za následek těžké poruchy a zaostávání i v druhých výrobních odvětvích. Tyto zkušenosti vedly k dalekosáhlým opatřením v organisaci a řízení naší výroby. Vedly ke zrušeni generálních a oblastních ředitelství, která se při své centrálisáéi rozrostly namnoze v těžkopádné, předimensované mamutí aparáty a ukázaly se neschopnými řádně organisovat a řídit rozrůstající se výrobu. Zrušením generálních ředitelství a jejich aparátu se přenesla řada úkolů na výrobní ministerstva. Aby ministerstva se stala operativními a pružnými a mohla výrobu skutečně přehledně řídit a nést za ni odpovědnost, bylo potřebí rozdělit výrobní ministerstva na více resortů. Tak dosavadní ministerstvo těžkého průmyslu bylo rozděleno na pět ministerstev, a to ministerstvo paliv a energetiky, ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů, ministerstvo chemického průmyslu, ministerstvo těžkého strojírenství a ministerstvo všeobecného strojírenství. Vyčleněním dřevařského průmyslu, výroby celulosy a papírenského průmyslu z ministerstva lehkého průmyslu a státních lesů z ministerstva zemědělství bylo vytvořeno ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu. Ministerstvo práce a sociální péče bylo přetvořeno v ministerstvo pracovních sil a namísto nejvyššího účetního kontrolního úřadu ministerstvo státní -kontroly. Reorganisovaná vláda a panem presidentem Klementem Gottwaldem nově jmenovaní ministři, mají dnes <tu čest představit se Národnímu shromážděni a požádati o jeho důvěru. (Živý potlesk.) Naše spojenecké smlouvy — záruka bezpečnosti Při této příležitosti dovolte, abych jménem vlády pronesl několik slov o naší současné zahraniční 1 domácí situací. Již vládní prohlášeni ze dne 17. června 1948 praví o orientaci naší zahraniční politiky, že „naše úsilí o vnější bezpečnost je zasazeno do širšího rámce našich spojeneckých smluv se Sovětským svazem a státy lidové demokracie". Na štvanice našich nepřátel, které se zvláště po únoru 1948 proti nám rozpoutaly, a na válečné hrozby, které proti nám byly vznášeny, odpovídalo vládní prohlášení: „Opřeni o naše spojenecké smlouvy s naším nejlepším přítelem Sovětským svazem, hledíme klidně vstříc své budoucností, přes všechny hrozby a řinčení zbraněmi v kruzích kapitalistických nepřátel.“ Náš klid, který jsme v roce 1948 a v letech následujících proti yálečným hrozbám kapitalistů zachovali, ukázal se plně oprávněným. Veliký světový tábor míru, do něhož se naše republika zařadila, křížil plány válečných štváčů. Vede úspěšně svůj zápas za mírové řešení mezinárodních spornýeji otázek a za uzavření paktu pěti -velmocí. Naděje našich reakcionářských pučistů a pozdějších zrádných emigrantů na pomoc zahraničního tábora válečných kapitalistických štváčů zklamaly. Soustava našich spoje(Pokračováni na str. 2) f Pevným krokem František B r ani slav ' Znáte onu chvíli vzrušení, to zvláštní rozechvění v sídci, kdy se vypravujeme na cestu. Ještě něco připravit, obstarat, dohodnout se, něco zařídit, zaskočit si ke kamarádovi, stisknout ruku dívce, popovídat si s rhatkou. Nastává změna životních dmi. Rukování na vojnu. Už si tedy chlapci a muži připravili vojenské kufříky, rozechvěli poslední dny starostlivostí a přípravou k odchodu na vojnu, k vykonávání základní vojenské služby. Poslední říjnový den a první listopadový den otevře cesty z domovů do kasáren. Cesty vedoucí z továren. Cěsty vedoucí přes pole, ovocnými zahradami, Každá rodná krajina oživí tu cestu kroky mladých, kroky na cestu novou, kterou můžeme doprovodit hrdostí i radostí, že mladí jdou vykonávat opravdu povinnost vlasteneckou. Vyjdou ti chlapci a muži z továren, kde vířivý zpěv strojů zpívá o novém životě lidí, kteří odhodlaně a pevně vypochodovali k radostnému socialistickému společenství. Vyjdou ti chlapci a muži, kteří po celoroční práci svezli úrodu polí, lesů, luk a zahrad. Vyjdou ti, kteří ve školách rozmnožovali a prohlubovali poznáni, probouzeli v dětských srdcích nadšení a obětavost, ukázali cestu pospolitosti a spolupráce. Vyjdou na cestu do kasáren, aby tam všichni nalezli nový domov. Ano, kdo měl příležitost poznat, jak se dnes žije u kasámech, může říci, že je to život krásného, hřejivě lidského domova. Přátelství, soudružnost, vědomí, že se tam sešli ti, kteří chtějí chránit všechny vymoženosti dnešního sociálního života. Přišli ze všech krajů, ze všech domovů, přišli si upřímně podat ruce v porozumění, v přesvědčování, v dobré vůli, aby si naše rodné kraje, naši líbeznou vlast, naši lidově demokratickou republiku vybudovali v kráspý domov, kde celým srdcem budeme naslouchat písni nového lidství, života spravedlivého, protože jsme poznali moc a krásu, něhu a sílu lidské lásky. Proto vám, noví branci, přejeme ze srdce na nové cestě pexntý krok, posilování životní víry, hodně veselých písní. Vaše vlastenecká služba je službou míru, je velkou pomocí, abychom šťastně a spokojeně mohli žít pod socialistickým sluncem. Vaše vlastenecká povinnost je také pevnou stlOu, kterou odrazíme každého nepřítele, který by chtěl lámat větve ovocných stromů, jež jsme zasadili pfo úrodu ovoce, který by chtěl vrhat plamen na střechy našich domovů, hasit úsměvy dětí, dát hořkost pláče našim matkám. Proto dnes rádi slyšíme tu větu: jdu na vojnu a jdu rád. Neste si radostné srdce, jako je jarní píseň skřivanů, a držte pevně zbraň, zbraň ocelovou, vytavenou z rudy této země. PRVNÍ ZBRAŇ M. Kyselý Jistě ji máte v knihovně, soudruzi vojáci, jistě ji najdu bez hledání. Hned vedle spisů Gottwalda, hned vedle dějin strany — A přece si ji do kufříku dám, já — voják budoucí k vám přijdu se svou první zbraní. Dobře ji zabalím tu knížku od Fučíka a než se doma rozloučím < ještě si přečtu co on nám naposledy říkal: Lidé bděte! HRDINA NAŠÍ DOBY Jarmila Krylová Soudruh Korčagin, drahý hrdina statisíců mladých hochů a děvčat. Soudruh Korčagin, bojový vzor padesáti šesti mladogvardějců, Lízy Čajkinové, Zoji Kosmoděmjanské, Matrosova a Meresjeva. Soudruh Korčagin — nejen hrdina Ostrovského románu, ale živý přítel, milovaný druh, jemuž hluboce důvěřujeme a s ním se radíme. Ze své lásky k Pávkovi — umývači nádobí v restaurantu, topiči v elektrárně, rudoarmějci, čeklstovi, funkcionáři Všesvazového leninského komunistického svazu mládeže, dělníku na stavbě železnice, montérovi železničních dílen, komisaři — přišli se zpovídat v neděli do Mostu na celostátní konferenci o knize Jak se kalila ocel zástupci naší mládeže. Pavka je vzorem našim učňům, studující mládeži i vojákům. — Chceme být jako soudruh Korčagin, říkali všichni. Jako přísahu citovali Ostrovského slova, která pronesl těžce nemocen, slepý, bez možnosti pohybu, jako poselství IX. všeukrajinskému sjezdu Ukrajinského leninského komunistického svazu mládeže: „Soudruzi, statečnost se rodí v boji. Statečnost se vychovává den co den v houževnatém přemáhání obtíží. A heslo naší mládeže je statečnost, je vytrvalost, ,je houževnatost, je překonávání všech překážek. Jenom kupředu, jenom v palebné linií, jenom obtížemi k vítězství a jenom k vítězství — a nikam jinam.“ A tato slova a četba románu Jak se kalila ocel pomáhala v náboru brigádníků a prodloužení