Lidové Noviny, srpen 1990 (III/125-151)

1990-08-01 / No. 125

Nezávislý československý deník Ľtancle má kromě takřka spi * souného slova merde i jiné pozoruhodnosti. Jednou z nich ie i rychlovlak, kterému se ne řekne Jinak hét tétévé. Pět sel kilometrů ujede za dvě hodiny, pohodil Je samozřejmé, ticho pří­jemné a bar lákavý. Za okny pluje krajina, obraz střídá obraz, a ten neposkakuje. Kdesi za Lyonem isem během krátké chví­le spatřil dvě atomové elektrár­ny. Fakt. ie Jsem si jich všiml. Ve vlaku svěděl o tom, ie něčím rušily. Kdy i Jsem uznal, ie jejich chla dici věle Jsou vyšší net stromy, vybavil se mi Jiný pohled. Byla to mělnická elektrárna a byl isem doma. Obě ty francouzské elektrárny by se do ní nejspíš pohodlně vešly. Na cestě zpátky, opět stejným vlakem, stalo se něco šíleného. Po pravé straně nás v plné rych­losti předjelo Jiné tétévé. Sou­sed v křesle, podobajícím se křeslu v letadle, mě ubezpečil, ie na lom nic šíleného r->nl Ki le ie Jsou tu proto, aby :e po nich Jezdilo. Měl pravdu. Za pár mi­nut se po nich v protisměru pře­hnal další vlak. Neumím si to vysvětlit, ale pochopil Jsem to tak, ie to, co teď projelo, bylo výsledkem strašlivé sráiky. Rychlosti se sčítají. Ten vlak však byl krásný, oranlový a plný sedících pasaiérů. To náš vlak Je Jiný. Nepředjíi­­dl. Nepředjíldí, zato však do ně i v Chebu nalezou lidé s razítky. A tak můj vstup do Evropy po dvaadvaceti rocích úředně ne­­prokáiu. Po týdenním pobytu ve Francii Jsem doma z pasu vy­četl, ie jsem si vyjel z Prahy drt Chebu a zpél. □ MIROSLAV DROZD Zítra v našem listě LITERÁRNÍ NOVINY • rozhovor s Erikou Abramsovou • Socialistická Kámasútra Z OBSAHU: Kresba: Dušan Pálka Budeme jíst levněji? Fokúd jde o 'zásoby masa a mléka, je situace v paží republice opravdu dobrá: podle slov ministra zemědělství ČR Bohumila Ku­báta na porážku Ceká zhruba ,30 000 kusů skotu, k dispozici dále je 15 000 t hovězího a 5000 t vepřového 'masa. Plánovaný vývoz Cl uskladnění velkých objemů potravin mimo republiku představují přilil velkou finanční zátěž. Ministři české vlády se proto rozhodli u .potravin, jichž je do­statek, zavést již letos smluvní ceny. které budou reagovat na stav nabídky a poptávky. Vý­sledky zemědělské nadprodukce bychom tak my, spotřebitelé, mě­li pocítit přímo na vlastní kap­se. jde o mimořádnou Šanci na­bourat monopol výroby. Nový úkol ale Ceká 1 obchod: má se stát skutečně prostřední­kem, ovlivňujícím nabídku a po­ptávku. Dokáže náš obchod, kte­rý se prakttckv od konce druhé světové války tluče v nedostat­ku, najit svou novou #roli v trž­ním mechanismu? Nemylme se: aě máme dostatek masa, sorti­ment a kvality, masných výrobků pokulhávají za požadavky doby; ač mléko zbývá, mléčné výrobky (sýry, tvaroh, jogurty) nejsou v dostatečném množství v regálech obchodů. Nebylo dosud větší ú­­levy pro úředníka, než propočí­tat cenu jednou pro vždy. neby­lo pohodlnější pro obchodníka tuto cenu vzít na vědomí? Bvlo, ale s pohodlím snad už končíme. Obchod podporovaný spotřebitel­skou obci představuje dostateč­ný tlak na výrobce. A co oni, výrobci? Zhruba třetina producentů ze­mědělských výrobků s novou si­tuací počítá, dovede vyrábět lev­něji. Zbylých 70 procent se bude muset smířit s menšími zi:k možná i se ztrátou, bude muset zavést jinou organizaci práce, atd. Opravy cen potravin také smě­rem dolů by tedy vedle tlaku na méně schopné výrobce měly při­nést větší důvěru obyvatel v jed­notlivé kroky reformy na cestě k tržnímu hospodářství. Tato problematika byla otevře­na na včerejší tiskové konferen­ci ministryně obchodu a cestov-niho ruchu ČR Vlasty Štěpové a ministra zemědělství ČR Bohumi­la Kubáta. Původním námětem byla otázka privatizace obchodu, kde by — jako v prvním odvět­ví — měla začít. Cílem je, jak řekl ing. Jaromír Bedrna, nabíd­nout obchody k přímé privatiza­ci, aby šance dostali všichni kva­lifikovaní a schopní. Obtížné roz­hodování přináší problém, který majetek a v jakém rozsahu by měl být vrácen původním maji­telům; nesnadné je také ocenění jednotlivých podniků,' imisi so brát v úvahu i místo, kde jsou situovány. Paní ministryně Ště­pová informovala rovněž o po­kračující rekonstrukci obchod­ního domu Perla, o svých jedná­ních ve Velké Británii a o vstu­pu zahraničního kapitálu na náš trh. TI ANNA VEjVODOVA Rukavice hozená FS Skupina politických stran, kte­ré nemají zastoupení ve FS, vy­tvořila na společném zasedání 30. 7. 1990 v Praze Mimoparla­­mentní sněm. Strany přitom vy­cházely z pocitu odpovědnosti vůči voličům, kteři jim dali v Červnových volbách své hlasy. Včera se setkal předseda to­hoto sněmu Čestmír čejka (ČSS), předseda dolní sněmovny Petr Seifer a předseda horní sně­movny Miroslav Kulhavý (oba ze Strany zelených) s novináři, aby jim sdělili první informace o smyslu a cílech této institu­ce. Ustavující jednání totiž pro­bíhalo za zavřenými dveřnli. Z úvodních slov Čestmíra Čej­ky vyplynulo, že politické stra­ny, které nedosáhly úspěchu v parlamentních volbách, se roz­hodly opět nalézt své místo na IPokračování na str. 8J Logika seznamů II. Premiér České vlády odhaduje ve své poznámce, nazvané Logi­ka seznamů (Lidové noviny 17. 7.), že zveřejněni seznamu ko­munistů na důležitých místech hodonínského okresn by mohlo vést k sestavování daliích po­dobných seznamů a posléze ke studené občanské válce. Domní­vám se, že hodonínský soupis Členů starých struktur, zůstáva­jících na původních postech i za nové vlády, je záslužným pokusem o zmapováni jednoho úseku fronty studené občanské války, která v naií vlasti už dávno ezistuje. O skutečnosti té­to války ví i nový federální mi­nistr vnitra, neboř v 30. čísle Mladého světa vyjadřuje svoje největií přání slovy: ..Nejradii bych skoncoval občanskou válku v Československu.“ lek tato občanská válka v Čes­koslovensku vůbec vznikla? Vrah desítek miliónů lidí vy­dal uprostřed druhé světové vál­ky v moskevském Kremlu pří­kaz k vypracování tvrdého oku­pačního systému pro země, kte­ré na konci bojů obsadí Rudá armáda. Za viditelnou páteř to­hoto sotročujlcfho aparátu, eu­femisticky nazvaného „lidově de­mokratické zřízeni“, určil polo­vojenskou organizaci komunis­tické strany příslušné země. K ujařmení vlastního lidu měli ko­munisté tři nástroje: neustálé třídění obyvatelstva, odměňování poslušných a trestání nepoddaj­ných. Otrokářský úkol KSČ byl pravým důvodem* jak poprav v letech padesátých, tak vězněni NÁZOR a pronásledováni v časech nor­malizace. Byl konečně i důvo­dem masakru loňského listopadu na Národní třídě. Je fakt, že po 17. XI. 1989 ko­munisté v naší zemi o podstat­nou část moci přišil. Ne však n célon. Proto sotva se s listo­padového šoku vzpamatovali, ob­čanskou válku proti vlastnímu li­du obnovili. Nic jiného se po nich po celá léte nechtělo, na nic jiného není jejich strana vy­bavena. Ted už sice nemohou zavírat do kriminálů či vyhánět do emigrace. Jejich pracovní me­tody jim však zůstaly. A tak zno­vu lidi rozdělují, poslušné odmě­ňují, vzpurné trestají. Ty zatím jenom tím, že Je odmítnou v kon­kursu, propustí z práce, či „dají k dispozici“. Přešli na studenou fázi občanské války. Myslím si, že obnovení komu­nistické války proti vlastnímu li­du je hlavní příčinou, proč se z naší společnosti vytrácí radost listopadových dní, tolerance a ohleduplnost. Proč mnohé spolu­občany přepadá smutek, skepse 1 beznaděj. Chce-li po nás v této situaci někdo, byt i předsedal české vládě, abychom byli způ­sobně potichu, asi nejedná moudře. Podobá se domovníko­vi, jenž žádá služné nájemníky, aby chodili po špičkách kolem dveří partaje, která dlouhá léta terorizovala celý dům; před chví­lí sice leknutím oněměla, ale už zas začíná tyranizovat své okolí. Jsou v podstatě jen dvě mož­nosti, jak ukončit občanskou vál­ku, kterou nám komunisté na rozkaz šíleného despoty vypově­děli, a v niž, dávno po jeho smrti, stále pokračuji. První možnost je, že se koneč­ně poddáme. Druhou možnost očekává, zdá se, dopis z Hodonína. Vyžaduje­me ji všichni, kteří jsme nevo­lili „třešně“. Rostoucí nespoko­jenost se současným stavem na­šeho zápasu s komunisty, který nám oni vnutili na cizí rozkaz, vyžaduje od vedoucích politiků, uby hledali mnohem rychleji a intenzivněji úspěšné a zákonné ukončeni této, nás všechny ze­slabující, občanské války. Bez přednostního řešení tohoto úkolu zůstane veškeré úsilí o nastolení demokracie, o rozumné uspořá­dáni naší federace, o ekonomic­kou reformu i o skutečný vstup do Evropy svobodných a rovno­právných národů jen planým po­kusem. Je nadějné, že nový federální ministr vnitra o existenci ob­čanské války v Československu ví. Slibuje, že ji ukončí: „Nevím ještě, jak to udělám, ale určitě na to přijdu“ (opět MS 30/90). Jeho slib je určitou šanci nejen pro Hodonínské, u nejen pro nás, řadové občany. Je šanci i pro premiéra čoské vlády. Jinak by se totiž mohlo klidně stát, že o jeho předsedování napíše jed­nou nějaký rovněž přísný poli tický analytik totéž, co on sám napsal o dr. Edvardu Benešovi ve své knize „Osmašedesátý“ na str. 244: „Břímě snadno nabyté vlády aneb Lehko jsme nabyli, lehko )*me 1 pozbyli." □ LUMlR ČMERDA Cena 1 Kčs Vasil Mohorita je mladší Dr. Josef Bartoněík nebyl v žádném případě placeným agen tem StB — včera o tom infor­movali představitelé ČSL. Tisko­vou besedu pořádala komise ÜV této strany pověřená přešetře­­nim obvinění vůči staronovému předsedovi Čs. strany lidové. Organizátoři znovu poukázali na to. že aféra vyvolaná dva dny před volbami vážně poškodila ČSL, ovšem též osobu a rodinu dr. Bartončíka. Komise přitom informovala, že šlo zejména ze strany náměstka ministra vnitra ČSFR Jana Rumia o „pouhou hru na pravděpodobnost“. Proti jme­novanému i řediteli ČTK. ČST a bývalému generálnímu prokurá­torovi ČSFR bylo zahájeno trest­ní řízení. Nepodařilo se totiž prý dokázat, že dr. Bartončík s StB „ze své vůle“ spolupracoval. „Důkazy pro toto tvrzení chy­bějí,“ uvedl včera předseda ko­mise JUDr. Michal Lakatoš, „na­příklad neexistuje výkaz o plat­bách agentovi StB, výpovědi čle­nů bývalé StB jsou pouhými ná­zorovými relacemi.“ Dále jsme se dozvěděli, že evi­denční karta uveřejněná v Mla­dé frontě je dokumentem člově­ka určeného ke sledování — dr. Bartončík měl prý být obviněn mj. na základě emigrace své sestry z vyzvědačství. Nenašlo se tedy, jak tvrdí li­dovci. vůbec nic. Jedna strana mince hozené proti němu je fa­lešná, druhá nepřesvědčivá. Dr. Bartončíka jsme se chtěli zeptat, zda se od jeho osoby ostatní poslanci neodtahuji. Na besedě však nebyl — má nouze vycházky — snad na sklonku týdne. Michal Lakatoš sdělil, že případ dr. Bartončíka svědčí o zcela normálních vztazích v to­­tulitním systému, o běžné styky mezi těmi. co vládnou, ať na té. či oné úrovni. Dr. Bartončík prý byl StB nepochybně kontaktován — ale kdo nebyl? — ptají se představitelé ČSL. Vždyť agenty by podle causy Bartončík pak byli všichni ředitelé podniků, „everybody“ vyjíždějící do za­hraničí .........Pokud bychom při­stoupili nu tato .burtončíkovská měřítka", byla ve spojeni s StB polovina našeho národa,“ Infor­movali lidovci. Jistě, ovšem pótl­ás jeden z těchto uváděných „padesáti procent“ je předsedou pravicové strany, |edné z nejdň­­ležitě|šfch politických sil ve stá tě. Na dotaz LN, jaký vitlí před­stavitelé čs. strany lidové rozdíl (Pokračování na str. 8) Pentagonul® zahajuje Dvoudenní vrcholná schůzka tzv. pentagonální iniciativy, kte­rou tvoří Itálie, Rakousko, Jugo­slávie, Maďarsko a Českosloven­sko, začala včera v Benátkách. První den jednání byla na pro­gramu bilaterální setkání pre­miérů a schůzka ministrů zahra ntčních věcí. Z hlediska programu čs. dele­gace- to konkrétně představova­la večerní schůzka předsedy vlá dy ČSFR Mariána Calfy s jeho rakouským kolegou F. Vranitz­­kým a následné jednání s před­staviteli Italských podnikatel­ských kruhů o možnostech do­pravy energetických surovin, ze­­jménu plynu, do ČSFR. Ministr zahraničních věcí J. Dienstbier "při rozhovorech se svými pro tějšky Informoval o úsilí Česko­slovenska transformovat Varšav skou smlouvu na dočasnou ob- I Pokračování na str. 2J

Next