Lidové Noviny, říjen 1990 (III/177-203)
1990-10-01 / No. 177
ČÍSLO 177 • ROČNÍK III Občan, s nimž se desítky let nakládalo jako s nedospělým, se ocitl na volném prostranství. Odevšad fouká, obzor daleko, co je za ním nevidět. Dosud schovaný v zákopech Strany, straniěek a masových organizací znejistěl. Stokrát ponilovaný, aby nepřišel o místo, aby děti mohly na školu, aby, aby ... desítky důvodů, přiěin, malých i větších zbabělostí, výhod, křivd, Občanská maturita strachu. — Houština, kterou se probíjel ve většině k mizernému důchodu, když výsledky celoživotní práce Často utratil za hromady zbyteCných nekvalitních věcí a přebytečné centy jedovatého jídla. Nejistota a obavy, které dnes intenzívně zažívá, nevyvěrají jen z tempa změn, v nichž se sotva stačí orientovat, ale možná především proto, že se pomalu mění on sám. Zatím jsme ukázali, že umíme být velcí ve věcech velkých, ale malí v každodennosti. Těch malicherných půtek, závisti, zášti, pubertální uraženosti, žádostí, aby přišel někdo „shora" a řešil to, na co nemáme odvahu, která nám nechybí, když jde o to poradtt ministrům, poslancům i prezidentovi, co a jak dělat. Sebevědomí občana vyplývá ze sebevědomí člověka, který ví, že s nabytou svobodou přejímá také faktickou odpovědnost za svůj život, zná a plni povinnosti k sobě i ke společnosti, neschovává se za partaje a kolektivy, ale je schopen se prezentovat sám o sobě, jako člověk morální, ktfirý ví, že za den udělal sumu užitečné práce, za kterou může vyžadovat poctivou mzdu. Nepotřebu je, aby mu někdo odhlasoval, zda je dobrý nebo špatný, a má-ll zdravé ruce, nečeká úpěnlivě, zda a nakolik se o něj stát ČI kdo jiný postará. Dospívání je často bolestné, někomu jde snadněji, jinému trvá léta. Chceme do společenství humánního, bohatého na statky duchovní i hmotné a chceme to rychle, nejradějt hned. Těžko si představit, že by to šlo bez — byt bolestného — přerodu obyvatele v občana. □ ANNA SILOVÁ 1. ŘÍJEN 1990 PONDĚLÍ Svět je veliké drama V letadle nad Atlantikem, cestou na Světový summit děti v New Yorku, poskytl prezident České a Slovenské Federatívni F.epubliky Václav Havel následující rozhovor zvláštnímu zpravodaji Lidových novin. Pane prezidente, moje první otázky se vztahuj k nyní tolik aktuální ekonomická problematice. V projevu v parlamentu 29. Června jste řekl: „Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým sociálními otřesům,, velké inflaci nebo dokonce ke ztrátě základních sociálních Jistot, musí nail ekonomové přijmout prosti jako úkol, ktBrý Jim byl zadán. Zde neplatí ládné nejde to.u — Tato vaie slcrva patrni řadu lidi překvapila, flasto hovoříte o pokoře, o Jistém řádn viel, který Je dán, avSak uvedený citát působ! spiie Jako projev uvažováni, založeném na nýie rozumu, na přesvědčeni, že v ekonomice vše půjde, staCl fen ishtlt. Jak to Jde dohromady? Nedomnívám so, že to, co jsem řekl, byl výraz pýchy rozumu. Myslím, že to byl spíš výraz touhy nadřadit hodnoty lidské, mravní a politické pouhým zákonům byznysu. Marxisté tvrdili, že veškeré děni ve světě je určovéno pouze historickými zákonitostmi, které oni jediní poznali, a proto jsou schopni všechno řídit a všechno předvídat. Tlm vlastně zbavili člověka svobody rozhodováni o vlastním osudu a práva mluvit do věci obecných —■ veškerou aktivitu delegovali „historickým zákonitostem“. Myslím, že bychom neměli přejit do analogického deterministického extrému a padat teď na kolena před údajně neovllvnitelnými, samovolnými, na člouěku zcela nezávislými a neúprosnými zákony byznysu, nabídky a poptávky. Podle mého názoru sl politika musí zachovat vliv na ekonomiku. Ve všech vyspělých demokraciích tomu tak je. Musíme si zachovat politický vliv například na to, abymaše země měla mnohostrannou vnější ekonomickou orientaci — nesmíme dopustit, abychom byli jednostranně hospodářsky závislí na jediné zemi. Situaci, kdy je nutné nadřadit mravní čí politický zřetel ekonomickému hledisku, je celá řada. Řekli jsme například, že chceme Evropu bez ostnatých drátů a železných opon, že se chceme otevřít celému světu. Dříve nebo později se proto musíme otevřít i svému sousedu Polsku. Musíme nést ekonomické následky toho kroku — a je třeba nalézt ekonomické mechanizmy, které jeho negativní dopad na naše hospodářství omez! na minimum. To je prostě náš úkol. Nemůžeme jen tak pasivně složit ruce a říci, že trh a zákon nabídky a poptávky všechno zařídí za nás. To bv totiž znamenalo zbavit lidskou osobnost s jejími ideály i sociálními potřebami veškeré váhy a vlivu na běh věcí; všechno, včetně našeho myšlení, informací i způsobu života by bylo určováno jenom zákony trhu. Podle mého názoru patří takový přístup k nebezpečím, ohrožujícím civilizaci. Podívejme se na to z globálního hlediska — uvědomme si například, co by to znamenalo, fPokračování na str. 2j Üvaha nejen předvolební Blíži se termín komunálních voleb a s nimi otázka, jež musí nutně zaměstnávat každého, kdo nemá tento akt jen za nepotřebnou buržoázni veteš: Komu dát svůj hlas? Otázka o to složitější, že zatlmca v západních demokraciích nlehčnje občanům hledáni odpovědi předvolební kampaň, u nás slouží tento proces k tomn, aby strany své případné voliče nbespečlly, že odevzdat Jim svůj hlas by bylo čirým šílenstvím. V živé paměti jsou Ještě volby do FS, před nimiž se na televizních obrazovkách proháněli slepýši, nutrie a včely, pivo teklo vstříc hospodářské prosperitě a modrooký cenzor vyzýval k blokádě odcházejících oknpačnich jednotek. Nyní, na prahn voleb komunálních, zdá se být tragikomičnost situace ještě patrnější. Strany se vzájemně předstihuji v nehoráznostech, stavěj! si do čela osoby s temnou či naopak až pHliš jasnou minulosti a vyžívají se v sepisováni prohlášeni, jejichž tén i obsah diktuje rozčilenost chvíle, přerůstající místy v nčiněnon hysterii. Čs. strana zemědělská, Svobodný blok, HOS a několik sdruženi, jejichž krkolomné názvy dávají tnšit rnkopis naši byvši politické avantgeirdy, se podepisuji pod žádost o znovnsavedeni NÁZOR cenzury (Jinak se jejich výzva k FS na „okamžité zastáveni kampani proti |>olltickým stranám a mechanismům, které se zrodily po listopadové revoluci“ ani hodnotit nedá) v pozoruhodné petici OBRANA DEMOKRACIE, již ochotně prostor poskytuje vývěsní plocha Čs. strany socialistické na náměstí Republiky. Přejdete-U o pár metrů dále, stanete před expozici ČSL, lež se stala útočištěm podlosti, a nedosti na tom, ještě sem lidovečtí bafnůáři importuji nejpovedenějši výlisky týdeníku Zmena, jejichž obsah i tón nápadně připomíná slavné články RP „Kdo je Václav Havel?“ a „Kam kráčíš, Charto?“, ba v barvitosti Učeni zločinného charakteru našeho současného prezidenta je ještě v mnohém předči. Věru, skličujíc! podívaná na vývěsní štít strany, která si kdysi de svých základů uložila křesťanské ideály lásky a porozuměni. O mnoho veselejší však není ani celkový pohled na současné politické spektrum. Socialisté potácející se ve vlastních rozporech, komunisté stále více přesvědčujíc! o své nepřesvědčitel- U08ti, o vše možné, jen ne o přírodu se starajíc! zeleni, vlastni tvář hledajíc! sociální demokraté, Sládkem diskreditovaná pravice, průhledně levicoví zemědělci, v hysterii se utápějíc! HOS, na nacionálni demagogii sázejíc! HMS a donekonečna přešlapující OF ... bilance skutečně pramálo povzbudivá. Prakticky žádná strana ani hnutí dnes neni schopno nic pořádně garantovat — vyhraněným politickým projevem počínaje a hodnověrnosti svých představitelů zdaleka nekonče. jíž jedinou výjimku tvoří KSČ, jemomentální mimikry jsou dnes snad už pro každého průhledné, a na Slovensku SNS, která svůj destruktivní program nijak nezakrývá a svůj boj za rozbiti republiky vede opravdu cílevědomě. A tak nezbývá, než před nadcházejícími volbami raději zapomenout (s uvedenými výjimkami), kým a čim se jednotliví kandidáti zaklínají a pídit se spíše po tom, co jsou ve skutečnosti zač. Před listopadem jsme měli dost času, abychom se ubezpečili, kdo je co, generálni stávkou jsme pak dali jasně najevo bez koho a čeho chceme nadále žit, abychom v prvních svobodných volbách naznačili komu a čemu dáváme svůj hlas. Nyní musíme jasně označit, KOHO a CO chceme tady a teď. jinak budeme za čas zděšeně s pátým pádem volat: „0, hoše, co jsme si to navařili?!“ To už však s tím-čim nepůjde nic dělat... □ DAVID SMOLJAK Z OBSAHU: jádro sovětského pudla — čtěte na straně 4 0 právech dítěte Světová deklarace e přežiti, 'ochraně a rozvěji děti a akční plén k jejímu uplatněni Jsou dvěma hlavními dokumenty, které v neděli přijali úěaatnici světové konference o dětech, které se konala na nejvyfil úrovni v sídle OSN v New Yerku. Zúčastnila se JI 71 iéfů států nebo vlád včetně čs. presidenta V. Havla. „Životy desítek tisíc chlapců a dívek lze každý den zachránit, protože příčinu jejich smrť. lze lehce odstranit,“ konstatuje deklarace. „Dobro děti vyžaduje politickou akci na nejvyššt úrovni. jsme rozhodnuti takovou akci podniknout,“ uvádí deklarace v úvodu desetlbodového programu. Účastnické státy se v něm zavázaly dodržovat práva dětí. zlepšit jejich zdraví a péči o ně. odstraňovat hlad a podvýživu, posilovat roli a postavení žen i rodiny, odstraňovat* negramot- I Pokračování na str. .1/ Různé úhly pohledu Poslanci Federálního shromáždění, Slovenské národní rady, představitelé vládních a zákonodárných orgánů za hnutí Veřejnost proti násilí se 29. září setkali v Tatranské Lomnici. Předseda Slovenské rady VPN Fedor Gál uvedl, že smyslem setkání bylo zlepšit spolupráci mezi vládními a zákonodárnými orgány a přesně definovat politickou platformu VPN, již by poslanci a zástupci hnutí ve vládě prosazovali. „V současné době dochází k názorové diferenciaci ve VPN. Vynořují se složité ekonomické a sociální problémy, vyplývající z vnělšlch i vnitřních těžkostí, které se nahromadily v letech totalitního systému. Nelze však souhlasit se snahou připisovat tyto těžkosti politice VPN. Rozdílné názory poslanců vyplývají z různého úhlu pohledu. "Podstatné je ale to. co je národ-ní a co spojuje celé hnutí i společnost.“ připomněl Fedor Gál. V improvizované tiskové bese dě předseda federální vlády Marián Čalfa novinářům řekl: ..Naše ekonomická situace je mimo řádně vážná. Krizový štáb, v němž (sou všichni tři premiéři, musí stanovil priority postupu, protože, jak se zdá. ne všechny státní orgány, politické strany a hnutí vidí pořadí jejich důležitosti stejně, jako prvořadý úkol vidim zachovat dynamiku naší okonomiky. Musíme přitom postupovat společně s OF. i když se dnes VPN projevuje jako kolufPokračování na str. 2t Předsedou ČSL Josef Lux Předsedou ČSL byl na mimořádném sjezdu ve Žďáru nad Sázavou zvolen poslanec FS Joseí Lux. Ve straně doposud zastával íunkci místopředsedy OV ČSL v Ústí nad Orlicí, jeho ideová orientace je biízká reformním proudům v ČSL. Další informace z průběhu mimořádného sjezdu ČSL přinášíme na straně 8.