Lidové Noviny, říjen 1990 (III/177-203)

1990-10-01 / No. 177

ČÍSLO 177 • ROČNÍK III Občan, s nimž se desítky let nakládalo jako s nedospě­lým, se ocitl na volném pro­stranství. Odevšad fouká, obzor daleko, co je za ním nevidět. Do­sud schovaný v zákopech Strany, straniěek a masových organizací znejistěl. Stokrát ponilovaný, aby nepřišel o místo, aby děti mohly na školu, aby, aby ... de­sítky důvodů, přiěin, malých i větších zbabělostí, výhod, křivd, Občanská maturita strachu. — Houština, kterou se probíjel ve většině k mizernému důchodu, když výsledky celoži­votní práce Často utratil za hro­mady zbyteCných nekvalitních věcí a přebytečné centy jedova­tého jídla. Nejistota a obavy, které dnes intenzívně zažívá, nevyvěrají jen z tempa změn, v nichž se sotva stačí orientovat, ale možná pře­devším proto, že se pomalu mění on sám. Zatím jsme ukázali, že umíme být velcí ve věcech vel­kých, ale malí v každodennosti. Těch malicherných půtek, závisti, zášti, pubertální uraženosti, žá­dostí, aby přišel někdo „shora" a řešil to, na co nemáme odva­hu, která nám nechybí, když jde o to poradtt ministrům, poslan­cům i prezidentovi, co a jak dě­lat. Sebevědomí občana vyplývá ze sebevědomí člověka, který ví, že s nabytou svobodou přejímá také faktickou odpovědnost za svůj ži­vot, zná a plni povinnosti k sobě i ke společnosti, neschovává se za partaje a kolektivy, ale je schopen se prezentovat sám o sobě, jako člověk morální, ktfirý ví, že za den udělal sumu užiteč­né práce, za kterou může vyža­dovat poctivou mzdu. Nepotřebu je, aby mu někdo odhlasoval, zda je dobrý nebo špatný, a má-ll zdravé ruce, nečeká úpěnlivě, zda a nakolik se o něj stát ČI kdo jiný postará. Dospívání je často bolestné, někomu jde snadněji, jinému tr­vá léta. Chceme do společenství humánního, bohatého na statky duchovní i hmotné a chceme to rychle, nejradějt hned. Těžko si představit, že by to šlo bez — byt bolestného — přerodu obyva­tele v občana. □ ANNA SILOVÁ 1. ŘÍJEN 1990 PONDĚLÍ Svět je veliké drama V letadle nad Atlantikem, cestou na Světový summit děti v New Yorku, poskytl prezident České a Slovenské Federatívni F.epubliky Václav Havel následující rozho­vor zvláštnímu zpravodaji Lidových novin. Pane prezidente, moje první otázky se vztahuj k nyní tolik aktuální ekonomická problemati­ce. V projevu v parlamentu 29. Června jste řekl: „Také náš mno­hokrát deklarovaný úmysl pro­vést reformu tak, aby nevedla k velkým sociálními otřesům,, velké inflaci nebo dokonce ke ztrátě základních sociálních Jistot, mu­sí nail ekonomové přijmout pros­ti jako úkol, ktBrý Jim byl za­dán. Zde neplatí ládné nejde to.u — Tato vaie slcrva patrni řadu lidi překvapila, flasto hovoříte o pokoře, o Jistém řádn viel, který Je dán, avSak uvedený citát pů­sob! spiie Jako projev uvažováni, založeném na nýie rozumu, na přesvědčeni, že v ekonomice vše půjde, staCl fen ishtlt. Jak to Jde dohromady? Nedomnívám so, že to, co jsem řekl, byl výraz pýchy rozumu. Myslím, že to byl spíš výraz tou­hy nadřadit hodnoty lidské, mravní a politické pouhým záko­nům byznysu. Marxisté tvrdili, že veškeré děni ve světě je určové­­no pouze historickými zákoni­tostmi, které oni jediní poznali, a proto jsou schopni všechno ří­dit a všechno předvídat. Tlm vlastně zbavili člověka svobody rozhodováni o vlastním osudu a práva mluvit do věci obecných —■ veškerou aktivitu delegovali „historickým zákonitostem“. Mys­lím, že bychom neměli přejit do analogického deterministického extrému a padat teď na kolena před údajně neovllvnitelnými, sa­movolnými, na člouěku zcela ne­závislými a neúprosnými zákony byznysu, nabídky a poptávky. Podle mého názoru sl politika musí zachovat vliv na ekonomi­ku. Ve všech vyspělých demokra­ciích tomu tak je. Musíme si za­chovat politický vliv například na to, abymaše země měla mno­hostrannou vnější ekonomickou orientaci — nesmíme dopustit, abychom byli jednostranně hos­podářsky závislí na jediné zemi. Situaci, kdy je nutné nadřadit mravní čí politický zřetel ekono­mickému hledisku, je celá řada. Řekli jsme například, že chce­me Evropu bez ostnatých drátů a železných opon, že se chceme otevřít celému světu. Dříve nebo později se proto musíme otevřít i svému sousedu Polsku. Musíme nést ekonomické následky toho kroku — a je třeba nalézt ekono­mické mechanizmy, které jeho negativní dopad na naše hospo­dářství omez! na minimum. To je prostě náš úkol. Nemůžeme jen tak pasivně složit ruce a říci, že trh a zákon nabídky a poptávky všechno zařídí za nás. To bv to­tiž znamenalo zbavit lidskou osobnost s jejími ideály i sociál­ními potřebami veškeré váhy a vlivu na běh věcí; všechno, včet­ně našeho myšlení, informací i způsobu života by bylo určováno jenom zákony trhu. Podle mého názoru patří takový přístup k nebezpečím, ohrožujícím civiliza­ci. Podívejme se na to z globál­ního hlediska — uvědomme si například, co by to znamenalo, fPokračování na str. 2j Üvaha nejen předvolební Blíži se termín komunálních voleb a s nimi otázka, jež musí nutně zaměstnávat každého, kdo nemá tento akt jen za nepo­třebnou buržoázni veteš: Komu dát svůj hlas? Otázka o to slo­žitější, že zatlmca v západních demokraciích nlehčnje občanům hledáni odpovědi předvolební kampaň, u nás slouží tento pro­ces k tomn, aby strany své pří­padné voliče nbespečlly, že ode­vzdat Jim svůj hlas by bylo či­rým šílenstvím. V živé paměti jsou Ještě volby do FS, před ni­miž se na televizních obrazov­kách proháněli slepýši, nutrie a včely, pivo teklo vstříc hospo­dářské prosperitě a modrooký cenzor vyzýval k blokádě od­cházejících oknpačnich jedno­tek. Nyní, na prahn voleb komu­nálních, zdá se být tragikomič­­nost situace ještě patrnější. Stra­ny se vzájemně předstihuji v ne­horáznostech, stavěj! si do čela osoby s temnou či naopak až pHliš jasnou minulosti a vyžíva­jí se v sepisováni prohlášeni, je­jichž tén i obsah diktuje rozči­lenost chvíle, přerůstající místy v nčiněnon hysterii. Čs. strana zemědělská, Svo­bodný blok, HOS a několik sdru­ženi, jejichž krkolomné názvy dávají tnšit rnkopis naši byvši politické avantgeirdy, se podepi­suji pod žádost o znovnsavedeni NÁZOR cenzury (Jinak se jejich výzva k FS na „okamžité zastáveni kampani proti |>olltickým stra­nám a mechanismům, které se zrodily po listopadové revoluci“ ani hodnotit nedá) v pozoruhod­né petici OBRANA DEMOKRA­CIE, již ochotně prostor posky­tuje vývěsní plocha Čs. strany socialistické na náměstí Republi­ky. Přejdete-U o pár metrů dále, stanete před expozici ČSL, lež se stala útočištěm podlosti, a nedosti na tom, ještě sem li­dovečtí bafnůáři importuji nej­­povedenějši výlisky týdeníku Zmena, jejichž obsah i tón ná­padně připomíná slavné články RP „Kdo je Václav Havel?“ a „Kam kráčíš, Charto?“, ba v bar­vitosti Učeni zločinného charak­teru našeho současného prezi­denta je ještě v mnohém před­či. Věru, skličujíc! podívaná na vývěsní štít strany, která si kdy­si de svých základů uložila křesťanské ideály lásky a poro­zuměni. O mnoho veselejší však není ani celkový pohled na současné politické spektrum. Socialisté po­tácející se ve vlastních rozpo­rech, komunisté stále více pře­svědčujíc! o své nepřesvědčitel- U08ti, o vše možné, jen ne o přírodu se starajíc! zeleni, vlast­ni tvář hledajíc! sociální demo­kraté, Sládkem diskreditovaná pravice, průhledně levicoví ze­mědělci, v hysterii se utápějíc! HOS, na nacionálni demagogii sázejíc! HMS a donekonečna pře­šlapující OF ... bilance skuteč­ně pramálo povzbudivá. Prak­ticky žádná strana ani hnutí dnes neni schopno nic pořádně garantovat — vyhraněným poli­tickým projevem počínaje a hod­nověrnosti svých představitelů zdaleka nekonče. jíž jedinou výjimku tvoří KSČ, je­momentální mimikry jsou dnes snad už pro každého prů­hledné, a na Slovensku SNS, která svůj destruktivní program nijak nezakrývá a svůj boj za rozbiti republiky vede opravdu cílevědomě. A tak nezbývá, než před nadcházejícími volbami ra­ději zapomenout (s uvedenými výjimkami), kým a čim se jed­notliví kandidáti zaklínají a pí­dit se spíše po tom, co jsou ve skutečnosti zač. Před listopadem jsme měli dost času, abychom se ubezpečili, kdo je co, generál­ni stávkou jsme pak dali jasně najevo bez koho a čeho chceme nadále žit, abychom v prvních svobodných volbách naznačili komu a čemu dáváme svůj hlas. Nyní musíme jasně označit, KO­HO a CO chceme tady a teď. jinak budeme za čas zděšeně s pátým pádem volat: „0, hoše, co jsme si to navařili?!“ To už však s tím-čim nepůjde nic dělat... □ DAVID SMOLJAK Z OBSAHU: jádro sovětského pudla — čtěte na straně 4 0 právech dítěte Světová deklarace e přežiti, 'ochraně a rozvěji děti a akční plén k jejímu uplatněni Jsou dvě­ma hlavními dokumenty, které v neděli přijali úěaatnici světo­vé konference o dětech, které se konala na nejvyfil úrovni v sídle OSN v New Yerku. Zúčast­nila se JI 71 iéfů států nebo vlád včetně čs. presidenta V. Havla. „Životy desítek tisíc chlapců a dívek lze každý den zachrá­nit, protože příčinu jejich smrť. lze lehce odstranit,“ konstatuje deklarace. „Dobro děti vyžaduje politickou akci na nejvyššt úrov­ni. jsme rozhodnuti takovou ak­ci podniknout,“ uvádí deklarace v úvodu desetlbodového progra­mu. Účastnické státy se v něm zavázaly dodržovat práva dětí. zlepšit jejich zdraví a péči o ně. odstraňovat hlad a podvýživu, posilovat roli a postavení žen i rodiny, odstraňovat* negramot- I Pokračování na str. .1/ Různé úhly pohledu Poslanci Federálního shromáž­dění, Slovenské národní rady, představitelé vládních a zákono­dárných orgánů za hnutí Veřej­nost proti násilí se 29. září se­tkali v Tatranské Lomnici. Před­seda Slovenské rady VPN Fedor Gál uvedl, že smyslem setkání bylo zlepšit spolupráci mezi vlád­ními a zákonodárnými orgány a přesně definovat politickou plat­formu VPN, již by poslanci a zá­stupci hnutí ve vládě prosazo­vali. „V současné době dochází k názorové diferenciaci ve VPN. Vynořují se složité ekonomické a sociální problémy, vyplývající z vnělšlch i vnitřních těžkostí, kte­ré se nahromadily v letech tota­litního systému. Nelze však sou­hlasit se snahou připisovat tyto těžkosti politice VPN. Rozdílné názory poslanců vy­plývají z různého úhlu pohledu. "Podstatné je ale to. co je národ-ní a co spojuje celé hnutí i spo­lečnost.“ připomněl Fedor Gál. V improvizované tiskové bese dě předseda federální vlády Ma­rián Čalfa novinářům řekl: ..Na­še ekonomická situace je mimo řádně vážná. Krizový štáb, v němž (sou všichni tři premiéři, musí stanovil priority postupu, protože, jak se zdá. ne všechny státní orgány, politické strany a hnutí vidí pořadí jejich důleži­tosti stejně, jako prvořadý úkol vidim zachovat dynamiku naší okonomiky. Musíme přitom postu­povat společně s OF. i když se dnes VPN projevuje jako kolu­­fPokračování na str. 2t Předsedou ČSL Josef Lux Předsedou ČSL byl na mimo­řádném sjezdu ve Žďáru nad Sá­zavou zvolen poslanec FS Joseí Lux. Ve straně doposud zastá­val íunkci místopředsedy OV ČSL v Ústí nad Orlicí, jeho ideo­vá orientace je biízká reform­ním proudům v ČSL. Další in­formace z průběhu mimořádné­ho sjezdu ČSL přinášíme na stra­ně 8.

Next