Lidové Noviny, listopad 1990 (III/204-229)
1990-11-01 / No. 204
Nezávislý československý deník Cena 3.50 Kčs LIDOVÉ NOVINY ČÍSLO 204 • ROČNÍK III 1. LISTOPAD 1990 ČTVRTEK Milý parlamente, stejně jako ostatní sluSné lidi u tomto státě i mě znechucuje a děsí neomalenost těch novin, které zcela bez skrupulí osoěují liné lidi a obviflují je ze zlovolných Činů, ze spiknutí proti nám všem a vlastně i proti tobě. Ne jde mi jen o to, že jeden z nich je prezidentem, druhý ministrem, třetí jiným veřejným Činitelem, /de mi o obCana Havla, obCana Dienstbiera, obCana Palouše spoustu dalších. Ty noviny to moa hou dělat jen proto, že pro de- Věc: Žádost mokratickou spoleCnost je svoboda slova jedním ze základních kamenů existence. já vím, můžeš namítnout, že všichni ti, co byli pomluveni, mohou podat na tyto noviny žalobu, že prokuratura může zkoumat, jestli nebyly porušeny zákony a uražena hlava státu atakdál. Věřím, že soud žalobu prozkoumá a pomlouvaCe odsoudí k tomu, aby se omluvili. Ale i když se tohle všechno stane, pořád si nemyslím, že bude napraveno to, Čeho se dopustili. Stále totiž bude platit pořekadlo o šprochu a troše, stále zbyde v řadě hlav byt jen mikroskopické zrnko pochyb o cti pomlouvaných. Obávám se, že to, co se stalo, se napravit nedá. Soudím však, že se lze v budoucnosti podobných situací vyvarovat jediným způsobem a k tomu je zapotřebí tvé pomoci. Musíš vytvořit a přijmout takové zákony, které by lidi chránily před nenávistnými útoky a nikoli jen pomáhaly hojit utržené rány. Zákony, které by odsuzovaly nejen k omluvě, ale taky umožňovaly postiženým vyčíslit utrženou škodu v penězích. Jsem totiž přesvědčen, že novinám, které tyhle útoky tisknou, nejde jen 0 špinavé cíle, ale taky o peníze. Ve společnostech, které došly na cestě k demokracii mnohem dál než my, takové zákony existuji, jsou údnné a jakékoli noviny st zatraceně rozmysli napsat o někom lež — stálo by je to totiž moc peněz. Milý parlamente, jsem přesvědčen, že síla demokracie je v její slušnosti. Ve slušnosti je však 1 její slabost a ty jsi tu od toho, abys slušnost prostřednictvím zákonů chránil. Proto tě žádám, abys zákon na ochranu osobnosti co nejrychleji vytvořil a přijal. □ JAROSLAV VEIS Bush do Prahy? Washington — Prezident George Bush by při své cestě do Evropy v polovině listopadu mohl navštívit i Prahu. V dobře informovaných diplomatických kruzích ve Washingtonu se hovoří o tom, že americký prezident by v souvislosti s cestou do Evropy na vrcholnou schůzku KBSE v Paříži mohl využit pozvání prezidenta Václava Havla a navštívit krátce i Československo. Prezident USA si Československo podle diplomatických zdrojů ve Washingtonu skutečně přeje navštívit, zvláště v souvislosti s prvním výročím listopadové revoluce. Zda k návštěvě dojde či nikoliv, záleží podle stejných zdrojů na vývoji mezinárodní situace, především na krizi v Perském zálivu. 1/flACíW Uam 1/4's uxtzAveHYziaw«'* .-rxbY nú* to Tbwičrg . Kresba: Vladimír Jiránek další Cestný doktorát pro prezidenta Csfr Václava havla * Hladovka za jazyk Bratislava — Druhý deii pobytu prezidenta Václava Havla na Slovensku sa začal odovzdaním čestného doktorátu filozofie Univerzity Komenského. Eite pred započatim vietkých ceremónií som i,skúšal“ pana prezidenta s toho, či vie, koľký v poradí to doktorát bude: „V Československu teprve třetí,“ povedal Václav Havel s Asmevom, ktorý akoby sa ospravedlňoval za prílišná pozornosť, ktorej sa mu dostáva. Z prejavov sympátií, ktoré Václava Havla sprevádzajú na každom kroku, ale možno súdiť, že sa jednalo (predovšetkým vtých-to dňoch) o velmi úprimný výraz úcty k tomu, čo Václav Havel pro Slovensko a jeho zápas o demokraciu znamená. Očastníkmi odovzdávanla čestného doktorátu boli na zasadaní vedeckej rady UK, rozšírenej o vedecké rady fakúlt, premiér slovenskej vlády Vladimír Mečiar, předseda SNR František Mikloško, generálny prokurátor vič, primátor ČSFR Ivan Gašparo- Bratislavy Roman Hofbauer a ministři školstva, kultury a spravodlivosti vlády Slovenskej republiky. Udeleniu čestného doktorátu predchádzal prejav rektora Univerzity Komenského, profesora Miroslava Kusého k 72. výročiu podpísania Mar tinskej deklarácie. Miroslav Kusý sa zamyslel nad tým, čo ju sprevádzalo a dotkol sa aj chúlostivého bodu, ktorý je v nej obsiahnutý — tedy idey jednotného československého národa. Upozornil na to, že sa jednalo o mienku vtedajších intelektuálnych a národných autorít, od Hurbana, hlasistov, Šrobára, Štefánika/ až po Daxnera, Stodolu, o ich hlboký pocit spolupatrič nosti českého a slovenského národa. „Nejednalo sa o taktický manéver,“ povedal Miroslav Kusý. „Dnes vieme, že ani vtedy nejestvoval taký národ, ale dva svojbytné, štátotvorné národy.“ V závere svojej úvahy o spoluži-IPokraCování na str. 2j Omluva o právech dítěte Praha (nel) — Vládním návrhem, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění k souhlasu Omluva o právech dítěte, se včera zabývaly zahraniční výbory SL a SN. Omluvu schválilo loni v listopadu Valné shromáždění a letos 30. září ji při Dětském summitu v New Yorku podepsal i prezident ČSFR Václav Havel. Omluva je vlastně prvním mezinárodně závazným právním dokumentem, který upravuje práva dítěte v celém jejich komplexu Dítě jako nejbezbrannější a nejzranitelnější lidská bytost potřebuje ochranu a právě jeho práva jsou nejčastěji zpochybňována (od práva na Život po právo na svobodu projevu). Náměstek ministra zahraničních věci Zdenko Pírek ve výborech konstatoval, že náš právní řád je v zásadě s články úmluvy v souladu. Problém je spíše v praktickém naplňování jednotlivých ustanovení. To prokázala i diskuse poslanců, kteří se mj. přimlouvali za to, aby text úmluvy byl rozšířen zejména mezi všemi pedagogy a dalšími vychovateli mládeže. Zahraniční výbory doporučily Federálnímu shromáždění vyslovit s textem úmluvy souhlas a tím umožnit prezidentu republiky, aby jej ratifikoval. Dnes v listě literární NOVINY Petr Pavlovský: Diskriminovaný důchodce Petr Piťha: Čím nám hrozí svoboda Jan Nedvřd: Cesty do práce Karel Milota: Elegie Stárnout se dá různě (přeložené povídky) Chaja Wolfowiczová: Cizí svatba (8) Konflikt nablízku Americký prezident i americký ministr zahraničí v pondělí ve svých projevech použili vůči Iráku velmi ostrá slova. Formulace ministra zahraničí Bakéra zněla výhružněji než kdykoliv předtím: „Nevyloučíme případné užití síly, jestliže Irák bude dále okupovat Kuvajt“ — řekl. Až dosud hovořil méně určitě o tom, že „všechny možnosti zůstávají otevřeny“. Mise sovětského vyjednavače Jevgenije Primakova do Bagdádu skončila bez úspěchu. Kuvajtský politik Abdalláh Jakkúb Bíšára, generální tajemník Rady pro spolupráci v Perském zálivu, předpověděl na (PokraCování na str. 4) ČNR: Podpora Deklaraci Praha (ij) — ČNR přijala ve středu na svém šestém plenárním zasedání společné usnesení, jímž se přihlásila k Deklaraci k 72. výročí vzniku československého státu. Český sněm učinil toto rozhodnutí, neboť si jako spolutvůrce české politiky uvědomuje, že nastal historický okamžik, kdy je nutné myšlenky Obsažené v slavkovském dok”" tu tv-- ’ % tou.. kteří posla. litickou pasivitu a ,\__ na to, že český parlament uy (PokraCování na str. 3j Na ztracené vartě nacionalismu Před lety byl v našem mnichovském ústavu několik měsíců polský vědec. Jednou si při pivě postěžoval na adresu německých kolegů, ie se nesajímajf o polský národ a jeho kulturu. Tenkrát mě jejich odpověď překvapila: my jsme světoobčané a neděláme mezi národy žádné rozdíly. Na každém člověku nás zajímá to obecně lidské a ne to, ke kterému národu patři. Dnes mám dojem, že je tato odpověď typická pro střední generaci německé inteligence. Je to postoj upřímně protinacionalistický, ale je to současně 1 útěk před obtíž nou německou mlnnlostí. Obávám se, že se tento nepřirozený anacionální postoj ignorující realitu národa může v krizové situaci převrátit v postoj vypjatě nacionalistický. K perverzi národnostních hledisek došlo i v komunistických zemích. Pod heslem socialistického internacionalismu se pěstoval národnostní nihilismus. I když se komunismus licoměrná odvolával na národní tradice, šlo mu ve skutečnosti o udrženi nadnárodní totální sovětské moci. Případuž rusifikace uvnitř Sovětského svazu a v jeho předpolí měla sekundární význam a byla motivována spíše potřebami výkonu moci. škody, které utrpěly národy Československa, nespočívají proto v potlačení jejich národního života a jejich národní samostatnosti jako takové, nýbrž v potlačení jejich samostatnosti ve všech oblastech jejich života, především v politice a hospodářství. Nejde tedy kupř. na Slovenska o překonání následků českého centralismu, nýbrž o překonáni následků centralismu komunistického, který zbavil všech práv všechny národní komunity a jejich příslušníky a nejen Slováky. Absolutizace národních hledisek při výstavbě československého státu je historicky a hospodářsky vyvráceným anachronismem. Nejpozději druhá světová válka prokázala za cenu hekatomb oběti, jak zhoubný je extrémní nacionalismus a jak nezbytné je postupné omezování suverenity národů ve prospěch větších nadnárodních seskupení. Nejdůležitějším prvkem nárndni identity je nepochybně jazyk. Jakákoliv snaha omezit oblast užívání národního jazyka kteréhokoliv národa nebo národnosti je útokem na občanská práva jednotlivců a příslušné národní komunity. Každá jazyková diskriminace je však současně také hrubou ekonomickou diskriminaci občanů a jejich komunity: Jazyk je přece základem jakékoliv pracovní kvalifikace. Jazyková diskriminace je také v rozporu NÁZOR s trhem, který žádá rovný přístup k ekonomickým příležitostem. Volba mezí nadnárodní budoucností a minulostí nespoutaného nacionalismu je před námi i ve věci účasti zahraničního kapitálu na našem hospodářství. O pozitivním vlivu této účasti na naše hospodářství není sporu: znamená na rozdíl od zahraničních půjček příliv cizího kapitálu bez jakéhokoliv zadlužení. Povede k -růstu technologické, organizační a kvalifikační úrovně našeho hospodářství a pronikáni na světový trh bude jeho dalším důsledkem. Lidé se však bojí toho, že se podniky s cizí kapitálovou účasti vymknou z vlivu státu a budou se řídit cizími zájmy. Takový pohled prozrazuje deformovanou zkušenost pocházející z totalitního ekonomického systému, kde muselo být vše v rukou státu. V tržním hospodářství určuje stát pouze rámcové podmínky hospodaření a ty se vztahují rovnou měrou na všechny podniky. Ani obava, že se cizí kapitál bude při ekonomickém rozhodováni o podnicích v různých zemích řídit nacionálními hledisky, není na místě. Zkušenost ukazuje, že ekonomická hlediska mají v mnohonárodních gigantech absolutní prioritu. Ekonomická a ne emocionálně-národno8tní hlediska musí také rozhodnout třeba o tom, s kterým nápadníkem se má mladoboleslavská automobilka oženit spíše: s Renaultem nebo s Volkswagenem. Nedejme tedy žádnou šanci ekonomickému nacionalismu — ani doma ani navenek. H JlRí SLÁMA