Quadrat (Galeria Bielska BWA, 2001)

Výzva k účasti na 3. ročníku mezinárodní výstavy byla pro soukromou galerii nečekaná a zároveň zajíma­vá. Vzrušující v tom, že projekt QUADRAT - exhibi­tion 2000-2001 byl formulován Galerií Bielska BWA zcela nově, s příslibem výrazného posunu ke kvalitě a otevřenosti umění v rámci výměny hodnot ve světě zemí Visegrádské čtyřky. Zaměření výstavy na insta­laci, performance, video znamenalo pro Galerii Lan­gův dům rovněž přitažlivý moment. Rozhodla jsem se vytvořit velmi sevřený výstavní ce­lek, jenž bude přesvědčivě reprezentovat Českou re­publiku, obstojí a zaujme ve zdravé a přátelské kon­frontaci s umělci ostatních zúčastněných zemí (Pol­sko, Slovensko, Maďarsko). Oslovila jsem tři výrazné solitéry českého umění, osobnosti vyvážené kvalitou tvorby a možností navzájem svými díly komunikovat. Příprava výstavy probíhala ve značně krátkém ča­sovém limitu, o to však v intenzivnější, vstřícné a přátelské rovině, která byla dána zázemím a celým milým osazenstvem Galerie Bielska BWA. Na společných výstavách je vždy problém sladit expozici, je potřeba dostatečné tolerance jedno­tlivých kurátorů a autorů k jiným dílům, třeba i kva­litnějším. Je potřeba, aby si umělci instalačně „ne­brali” místa a nevznikly umělé vazby, které posunou některé dílo k jinému významu, než měl umělec. Projekt naznačil směr, kterým by se další ročníky mezinárodního QUADRATU mohly ubírat. To zna­mená otevřenou komunikaci a výměnu hodnot, směřující k přirozené integraci české, polské, slo­venské a maďarské kultury do širšího celku, v němž by specifický hlas každé země představil reprezentativní výběr a respektovatelnou kvalitu. Jan Ambrůz - absolvent Vysoké školy umělec­koprůmyslové v Praze (ateliér designu ve Zlíně) představuje v českém sochařství pro svou origina­litu a ojedinělost skutečnou osobnost. Je dobře, že dnes působí jako pedagog na fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, zde vede ateliér nefigurativního sochařství. Ve svých re­alizacích pracuje s různými materiály - sklo, dřevo, železo, kámen. Vlastní je mu jazyk geometrie. Pro jeho realizace, v nichž uplatňuje velké měřítko, je přímočará interakce konstrukce a prostředí (např. sil­né realizace ze skla a provázků: v r. 1991 „Čtverce” - Galerie Sýpka ve Vlkově, „Kukátko”, téměř patnáct metrů dlouhý útvar z r. 1994 - Plasy, „Jiná rovina” v r. 1995 - výstava Umění aury v prostoru bývalé syna­gogy v Trnavě). Se sklem začal pracovat v roce 1985. Obyčejné tabulové sklo mu umožnilo vytvořit mno­hé z jeho nejkrásnějších realizací. Často tvoří na hra­nici fyzických a fyzikálních možností, počítá s nedlo­uhým časovým trváním instalace. Myšlenku, kterou v sobě nosí, chce ověřit především pro sebe, bez ohledu na to, zda půjde o dílo za krátkou dobu po­míjivé, či nikoliv. V Galerii Bielsko BWA vytvořil horizontální, subtil­ní instalaci ze skleněných nezabroušených pruhů transparentního skla, které v mírném porušení řádu volně položil na rastr, vytvořený z bambusových tyčí, upevněných do betonové podlahy. „Metr nad zemí" představuje velmi křehkou, lehkou, chvějivou a snadno zranitelnou instalaci s trans­­cendálním přesahem. Vratislav Karel Novák absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér uměleckého zpracování kovů u doc. J. Nušla). Dnes je zařazen mezi zásadní solitéry českého so­chařství. Svou polohu našel ve světě konstruktivi­smu, neokonstruktivismu, geometrie a minimal-artu. Doménou jeho tvorby je pohyb, který lze sledovat ve všech oblastech jeho práce: monumentální ob­jekty, komorní plastika a šperk. Podstatné jsou ro­vněž jeho realizace ve spojení s architekturou a kra­jinou a také důraz na fotografii. Naprostým zjevením byla v 70. letech jeho drobná komorní díla (pojmenoval je cykloty). Objekty, kte­ré se daly uvést do pohybu dotykem ruky. Tyto drob­né, půvabné a lehké strojky v pohybu vytvářely pro­stor pro výtvarnou hru s humorem, jemnou ironií a zároveň s vážným obsahem sdělení o běhu života. Podstatné jsou v tvorbě V. K. Nováka monu

Next