Quadrat (Galeria Bielska BWA, 2001)
Výzva k účasti na 3. ročníku mezinárodní výstavy byla pro soukromou galerii nečekaná a zároveň zajímavá. Vzrušující v tom, že projekt QUADRAT - exhibition 2000-2001 byl formulován Galerií Bielska BWA zcela nově, s příslibem výrazného posunu ke kvalitě a otevřenosti umění v rámci výměny hodnot ve světě zemí Visegrádské čtyřky. Zaměření výstavy na instalaci, performance, video znamenalo pro Galerii Langův dům rovněž přitažlivý moment. Rozhodla jsem se vytvořit velmi sevřený výstavní celek, jenž bude přesvědčivě reprezentovat Českou republiku, obstojí a zaujme ve zdravé a přátelské konfrontaci s umělci ostatních zúčastněných zemí (Polsko, Slovensko, Maďarsko). Oslovila jsem tři výrazné solitéry českého umění, osobnosti vyvážené kvalitou tvorby a možností navzájem svými díly komunikovat. Příprava výstavy probíhala ve značně krátkém časovém limitu, o to však v intenzivnější, vstřícné a přátelské rovině, která byla dána zázemím a celým milým osazenstvem Galerie Bielska BWA. Na společných výstavách je vždy problém sladit expozici, je potřeba dostatečné tolerance jednotlivých kurátorů a autorů k jiným dílům, třeba i kvalitnějším. Je potřeba, aby si umělci instalačně „nebrali” místa a nevznikly umělé vazby, které posunou některé dílo k jinému významu, než měl umělec. Projekt naznačil směr, kterým by se další ročníky mezinárodního QUADRATU mohly ubírat. To znamená otevřenou komunikaci a výměnu hodnot, směřující k přirozené integraci české, polské, slovenské a maďarské kultury do širšího celku, v němž by specifický hlas každé země představil reprezentativní výběr a respektovatelnou kvalitu. Jan Ambrůz - absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér designu ve Zlíně) představuje v českém sochařství pro svou originalitu a ojedinělost skutečnou osobnost. Je dobře, že dnes působí jako pedagog na fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, zde vede ateliér nefigurativního sochařství. Ve svých realizacích pracuje s různými materiály - sklo, dřevo, železo, kámen. Vlastní je mu jazyk geometrie. Pro jeho realizace, v nichž uplatňuje velké měřítko, je přímočará interakce konstrukce a prostředí (např. silné realizace ze skla a provázků: v r. 1991 „Čtverce” - Galerie Sýpka ve Vlkově, „Kukátko”, téměř patnáct metrů dlouhý útvar z r. 1994 - Plasy, „Jiná rovina” v r. 1995 - výstava Umění aury v prostoru bývalé synagogy v Trnavě). Se sklem začal pracovat v roce 1985. Obyčejné tabulové sklo mu umožnilo vytvořit mnohé z jeho nejkrásnějších realizací. Často tvoří na hranici fyzických a fyzikálních možností, počítá s nedlouhým časovým trváním instalace. Myšlenku, kterou v sobě nosí, chce ověřit především pro sebe, bez ohledu na to, zda půjde o dílo za krátkou dobu pomíjivé, či nikoliv. V Galerii Bielsko BWA vytvořil horizontální, subtilní instalaci ze skleněných nezabroušených pruhů transparentního skla, které v mírném porušení řádu volně položil na rastr, vytvořený z bambusových tyčí, upevněných do betonové podlahy. „Metr nad zemí" představuje velmi křehkou, lehkou, chvějivou a snadno zranitelnou instalaci s transcendálním přesahem. Vratislav Karel Novák absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér uměleckého zpracování kovů u doc. J. Nušla). Dnes je zařazen mezi zásadní solitéry českého sochařství. Svou polohu našel ve světě konstruktivismu, neokonstruktivismu, geometrie a minimal-artu. Doménou jeho tvorby je pohyb, který lze sledovat ve všech oblastech jeho práce: monumentální objekty, komorní plastika a šperk. Podstatné jsou rovněž jeho realizace ve spojení s architekturou a krajinou a také důraz na fotografii. Naprostým zjevením byla v 70. letech jeho drobná komorní díla (pojmenoval je cykloty). Objekty, které se daly uvést do pohybu dotykem ruky. Tyto drobné, půvabné a lehké strojky v pohybu vytvářely prostor pro výtvarnou hru s humorem, jemnou ironií a zároveň s vážným obsahem sdělení o běhu života. Podstatné jsou v tvorbě V. K. Nováka monu