Naše Hlasy, 1967 (XIII/1-51)

1967-01-07 / No. 1

DIRECTED BY EDITORIAL. BOARD Published weekly by “Our Voices" Publishing Co., 1255 Queen St. W., Toronto, LE. 6-2135. — Printed by Litera Printing Co., Toronto. Subscription: Canada $ 4.00. All other Countries: 3 5.00. No. 1 (495) Vol. XIII. SOKOLSTVO KANADY DO ROKU 1967 Sokolové v Kanadě pochodují kupředu, i když mírně a s rozva­hou, ale jen přece k sjednocení kanadského Sokolstva v duchu opravdové spolupráce a jednoty, jak ji měli na zřeteli první soko­lové Tyrš a Fiigner, jež tuto ideu jako základ ušlechtilého snaženi položili za cíl svému národu. Sokolstvo se musí nutně při­způsobit měnícímu se prostředí v němž žijeme a okolnostem, ze kterých je možno ba i nutno jít, chceme-li úspěšně pracovat a sí­lit. Všichni si musíme uvědomit, jak by bylo v dnešní době mali­cherné, kdy zápasíme o bytí a ne­bytí vůbec, nadále se zabývat tím, co se po léta nakupilo a roz­dělilo skupiny sokolstva. Dokažme, že jsme opravdu hodni být syny a dcerami sokol­ských velikánů, jež nás vychovali a dali nám základy discipliny a schopnosti překonávat , pocity křivd a bezpráví. Dokažme, že sokolská idea je opravdu schopna budovat lepší svět a prostředí v němž by jednoho dne se mohli všichni lidé sbratřit bez rozdílu! Proto se, prosím, alespoň na chvilku dnes zastavme a zamys­leme se a jsem jista, že si uvědo­míme, že bez schopnosti a dobré vůle k s bratření, nebude ani lid­stvo této planety při možnostech totálního ničení a destrukce za použití atomických zbraní dle předpokladů vědců, schopno pře­žít střetnutí dvou ozbrojených mocnosti těmito zbraněmi. Proto je smrtelně nutné se dohodovat a přistoupit i ke kompromisům je­li, či bude-li to nutné! Tak nám velí doba — a Sokol kdekoliv, je si toho plně vědom. Chci věřit, že ovzduší lásky, pokoje a míru, jímž je nasycena doba vánoc prodchne i naši mysl a ovlivní naše činy. Věřím, že až v Montreale budou pochodovat sokolové sbratřeni, sokolové hrdi a plně zapojeni do budovatelské činnosti své nové domoviny, že se tím vytvoří velmi silné před­poklady pro vzrůst naší ušlech­tilé činnosti k dalšímu růstu a mohutnění sokolstva. Bude to nejkrásnější dar naší Kanadě k jejímu Stoletému vý­ročí a dík za to, že jsme svobod­nými občany této krásné a veliké země. Sokolstvo Kanady je na stráži a kdykoliv ochotno dát svůj život za zachování těchto vymožeností, jímž se těší jen vy­volení ! E. P. NEROZHODNÝ UPRCHLÍK Harold Koch je bývalý ame­rický katolický kněz. Před časem byl uvítán v Sovětském svazu ja­ko uprchlík s velikými fanfárami. Kochovo opojení se Sovětským svazem dlouho netrvalo. Před krátkou dobou opustil Sovětský svaz —• bez fanfár. Doufá, že bu­de moci žít ve Spojených státech. KOMUNISTÉ A DE GAULLE Zatím co president de Gaulle hostí sovětské pohlaváry, fran­couzští komunisté tvoří alianci s levicovými skupinami, aby pora­zili de Gaullovu stranu v příštích parlamentních volbách. De Gaul­­lovo stavění mostů se Sovětským svazem na ně zřejmě valně nepů­sobí. NEDOČKAL SE SVOBODY Ve Washingtonu zemřel začát kem prosince význačný polský e­­xilový politik Stanislav Mykolaj­­czyk, býv. předseda polské agrár­ní strany a prémier polské londýn ské vlády. NEZÁVISLÝ ČESKOSLOVENSKÝ TÝDENÍK JUmtOftlZKO AS SECOND CLASS MAIL BY THE POST OFFICE DEPARTMENT. OTTAWA. AND FOR PAYMENT OF POSTAGE IN CASH. INDEPENDENT CZECHOSLOVAK WEEKLY January 7, 1967. J\[ew Tear’s Qreetings CANADA'S CENTENNIAL Prime Minister Lester B. Pearson Ottawa, Canada. On behalf of our readers we wish to join with you in the hope that Canada will fulfil her destiny of greatness and that she will continue in her efforts to bring freedom and peace for all men. Nase Hlasy Czechoslovak Weekly George Hlubucek Publisher John Diefenbaker, Esq., Leader of the Opposition, Ottawa, Canada. We are sure that your hope for the greafnees of Canada will be fulfilled in our second century. We also hope that she will continue in her efforts to bring freedom and peace for all men. Nase Hlasy Czechoslovak Weekly Josef Cermak Chairmen of the Editorial Board Declaration of a Canadian I am proud to be a citizen of Canada, a land too wide for intolerance or narrow racialism, a land where the prevailing wind is the wind qf freedom. And for one like myself, the Commonwealth stands above all for human brotherhood. We are all citizens of one city - The World. Leonard W. Brockington Ferdinand Peroutka: IDEOLOGICKÝ BOJ Je komunismus a je demokra­cie, a je tu, ovšem, ideologický boj. Mezi demokracií a komunis­mem vždy bude dost toho oč bo­jovat — s obou stran. Ale v po­sledních letech zde vzniká jakési nejasno. V komunistických novi­nách čteme, že ideologický boj trvá, že dále bude veden se vší energií, někdy dokonce čteme, že bude zostřen. Ve skutečnosti však vidime, že ideologická vzdá lenost mezi demokratickým zápa dem a evropským komunismem se v některých ohledech zmen­šuje, někdy podstatně zmenšuje. Je-li tomu tak, jak vysvětlit, že ideologický boj bude veden s do­savadní prudkostí nebo dokonce bude zostřen? Anebo se tak jen píše? — Co tu řekneme, bude řečeno bez posměchu. Situace není tak dobrá, abychom se mohli oddá­vat posměchu, jestliže určitá část světa nahlédla své omyly a vrací se k některým ideám, které my pokládáme za normální. Ale musí být dovoleno aspoň konstatovat, že zatím co čínští komunisté roz­víjejí svůj extremismus, evropští komunisté vyklízejí některé své dopředu posunuté, extrémní po­sice a hledají nové cesty. Pokud je nalézají, tyto nové cesty znač­ně se podobají cestám západním. Nejenom my to říkáme, oni sami to také říkají, nebo aspoň dovo­lují to říkat a k tomu vyzývat. Pohleďme, na příklad, na jejich měnící se poměr k vědě. Dlouho trval komunismus na tom, že bu­de mit svou vlastní vědu, nepo­dobnou vědě západní, ale velmi podobnou bojovnému obsahu po­litických spisů Leninových. Nyní sovětští vědci s dovolením vlády ohlašují své odhodlání přiblížit se západním vědeckým metho­­dám a užívat jich k vlastnímu prospěchu. Kde se rozepisuji po­někud šíře, lze z toho snadno vy­číst obžalobu, že politický komu­nismus až dosud také ve vědě vedl studenou válku. Pokud vlast nich komunistických vědeckých method se týká, sovětští vědci shledávají nyní, že do značné mí­ry pozůstávaly z omezování vý­zkumu a experimentu a vyhýbaly se nezaujatému zkoumání reali­ty, které je pěstováno v západní vědě. Ať cokoli toto nové stáno-visko znamená, jistě neznamená, že ideologický boj bude na tomto poli veden v celém svém dosavad ním rozsahu. Komunismus dosud nepěstoval sociologii, nyní se roz­hodl, že ji bude pěstovat a ani mnoho nezastírá, že tak učiní po­dle západního vzoru. Čteme-li ny ní v komunistických novinách ná vrhy, aby ti, kdo se chtějí věno­vat sociologii, byli posíláni do Ameriky učit se tomu, nemůžeme mít dojem, že se díváme na ne­ochabujíc! ideologický boj. Jestli­že sovětská vláda nyní dovolila biologům opustit Lysen kovy ces­ty a uznat za biologické zákony to, co se za ně obecně pokládá na západě, opět se musí zdát, že ideologický boj spíše oslabuje. Týž dojem vzniká, když nyní je komunistickým historikům dovo­lováno přibližovat se, byť poma­lu a postupně, v některých vě­cech historické pravdě, která do­sud byla přísně zatajována. Opět část nebo zatím částečka sblížení se západem, kde historikové se učí nezaujatému zkoumání a do­konce někdy hledají slávu v tom, že bezohledně říkají pravdu, i když se to trapně dotýká jejich vlastních zemí. V sovětech ještě tu a tam některý spisovatel je vládou poslán do blázince. Ale nesvoboda umělce a spisovatele byla zcela zřejmě komunistická ideologie. Kdo by mohl říci dnes, že toto dogma nesvobody trvá ve své celistvosti a pádnosti? Bylo by k tomu třeba nevidět, co se děje. Ještě komunistický spisova­tel nemá plnou svobodu, ale da­leko už není podroben té dokona­lé nesvobodě, jako ještě před ně­kolika lety. Poněvadž svoboda u­­mělce je samozřejmá na západě, musíme říci, že tu se věci posu­nují západním směrem. Nebo, jak by Číňané s nelibostí řekli, že západní vítr převládá. Pokračováni na str. 2. ČESKOSLOVENSKÝ FILM Znamenitý čs. film “Lásky jed­né plavovlásky” hraji v kinu New Yorker, 651 Yonge St., každý ve­čer v 6.30, 8.20 a 10.10 hod. — V hlavních rolích: Hana Brejchová a Vladimír Pucholt. Mládeži pod 18 let není vstup dovolen. ROST NEO - STALINISMU Po určité liberalizaci, jíž se So­větský svaz těšil po Stalinově smrti, začínají se v sovětském ži­votě znovu objevovat varovná znamení návratu k tvrdší diktátu ře. Stalinova tvář se znovu uka­zuje na televisi a určité vrstvy se pokouší o jeho rehabilitaci. Mezi intelektuály se znovu šíří strach a jejich svoboda kritiky je dále omezována. J4appy, Jširthday, to you In terms of history, Canada could hardly boast of ancient culture. Rather, she is young among the nations of the world. She can boast, however, of cons­iderable achievements and an almost unlimited promise of great­ness. She has wide empty spaces, a strange and exciting mixture of people and rich resources. In short, she is blessed beyond the imagination of most men on this earth. We came here in search of many things, but most of all dignity and freedom. We found all we searched for. Sometimes we feel that those born in this country fail to appreciate the magnificence of their native land and the opportunities it offers. Sometimes we are surprised by the inferiority complex manifest­ing itself in the words and deeds of many Canadians. We would have thought that pride would be a more appropriate sentiment. It would be a pity beyond comprehension if this country fall short of its promise because of tension and conflict among its founding races. The tragedy of Europe, split by chauvinistic pass­ions, shoidd be a sufficient warn­ing. We see Canada with eyes possibly less sentimental than some native Canadians and maybe because of this we see her in a truer perspective. Against the grandeur of her scenery and vastness, the day to day conflicts and sometimes a selfish unconcern about the larger issues of the world seem of little significance. The dream of the future is here and it is worth working for. A country tolerant within herself, generous to others, steadfast in her stand for freedom for all. Happy Brithday, Canada! K PŘÍPADU KAZANA - KOMÁRKA V Bostonu vycházející “Chris­tian Science Monitor’’ je listem vysoké úrovně a je z toho důvo­du hojně čten a studován zejmé­na na našich vysokých školách. Jinak je čten mnoha vzdělanými a vlivnými lidmi na celém světě, jak o tom svědčí četné dopisy, které od nich dostává a dle mož­nosti uveřejňuje. Na redakční stránce tohoto 1. se objevil 24. prosince m. r. člá­nek nadepsaný “Pražská záleži­tost”, z něhož citujeme: “Bez ohledu na to, jaký bude výsledek procesu s Kazanem-Ko­­márkem v Praze, celá záležitost je výraznou skvrnou na jméně Československa tak i Sovětského svazu, téměř nepochopitelnou. Případ vyvolává mnoho kritic­kých otázek a jednou z nich je, zda kterýkoliv nekomunista se může kdekoliv pokládati v bezpe­čí na sovětském letadle. Za druhé nemá-li nyní Washington povin­nost poraditi svým občanům, aby se takovým letadlům vyhnuli a za třetí nemají-li Spojené státy znovu přezkoumati svoje plány vzájemných leteckých spojů mezi New Yorkem a Moskvou. Nako­nec si též nutno položiti i otázku, zda by Spojené státy neměly vy­­jádřiti svoji nelibost ještě jiným způsobem.” V závěru článku se pak praví: “Ač věříme, že Washington by měl jednati ve všech těchto bo­dech bez ukvapení, nicméně je zřejmo, že takový druh únosu ne může zůstat bez důtky a násled­ků. Rusko-česká akce byla tak odvážná a tolik odlišná od všech civilisovaných mezinárod. proce­dur, diplomaticky nezralá a ne­ohrabaná, že vyžaduje jasné u-jištěni, že podobný případ se již nebude nikdy opakovat.” Bez ohledu na to, zda Spojené státy takové ujištění dostanou či nikoliv, komunistům nelze nikdy věřit, neboť jim účel světí všech­ny prostředky, to jest, i ty nej­­ohavnější. Jsou proto schopni kaž dé ničemnosti, jak se říká v kaž­dém případě a čase. Zatčení Kazana-Komárka je také pěknou lekcí velkému počtu čs. politických uprchlíků žijícím zejména v Kanadě a ve Spoje­ných státech, z nichž někteří již Československo navštívili a ně­kteří tak chtěli učinitai v dohled­né době. Ti si to nyní dobře roz­myslí, neboť komunistická vláda Československa cizí státní občan­ství zřejmě nerespektuje. Ideální příležitost upozorniti světovou veřejnost na případ Ka­zana-Komárka a Československa vůbec se naskytuje u příležitosti Světové výstavy v Montreale, kde bude míti velký pavilon, pro jehož návštěvu je již nyní prová­děná obsáhlá propaganda. Nej­­vhodnější místo by mělo být pro ten účel nalezeno v jeho bezpro­střední blízkosti. Mnoho lidí se totiž domnívalo, že v Českoslo­vensku je již všechno v pořádku, ve skutečnosti tomu tak neni. Otavský. ODEŠEL VLASTENEC Ze Švýcarska došla smutná zpráva, že tam zemřel čs. diplo­mat Arnošt Jokl, býv. čs. konsul v Curychu. Bylo mu 85 let. Po­mohl mnohým Čechům a Slová­kům po roce 1948 a byl činný v krajanském životě ve Švýcarsku. Budiž mu cizi země lehkou!

Next