Naše Hlasy, 1970 (XVI/1-50)

1970-09-26 / No. 37

DIRECTED BY EDITORIAL- BOARD Published weekly and printed by “Our Voices“, Publishing Co., 77 Florence Street. Toronto 3, Ontario Canada. - Phone 536-3997 Subscription: OPINIONS EXPRESSED IN SIGNED ARTICLES ARE NOT NECESSARILY THOSE OF OUR VOICES No. 37. (683) XVI. INDEPENDENT CZECHOSLOVAK WEEKLY NEZÁVISLÝ ČESKOSLOVENSKY TÝDEN tK SECOND CLASS MAIL REGISTRATION No. 1928 September 26. 1970 O českém národě se říká, národem svatováclavským. ze je Území, ve kterém po staletí byd­lí, se říká, že jsou to země Koruny Svatého Václava. Korunovační kle­not, zlatá česká Karlova koruna se nazývá Korunou svatováclavskou. Pro mnohého našeho člověka jsou to slova, kterým narozumí, slova, která mu prakticky neříkají nic. Má za to, že je to nějaký neopod­statněný zastaralý náboženský myt­hus, nebo pořekadlo. A tak se stá­vá jistě velmi často, že český tu­rista, který prohlíží staré zdi praž­ského hradu a obdivuje gotiku sva­tovítské katedrály ani neví, že se dívá na něco, co je podobno pro jeho národ kamenným deskám De- |§ satera jež jsou nejpřirozenější a nej­­srozumitelnější smlouvou přiroze­ného zákona, závazná svou jedno­duchostí, prostotou a logikou. SLO­VA SAMA v sobě závazná pro lid­stvo pro celou dobu jeho života a jeho existence. Nezměnitelně a tr­vale stanoven poměr a povinnosti lidského tvora ke svému nepozna­­telnému Tvůrci a povinnosti člově­ka ku svému bližnímu. Každé vě­domé a dobrovolné porušování této smlouvy mezi Absolutnem a člo­věkem nese následky, kterým se mkuo výhnouti nemůže a nevydme. Svatovítská katedrála na hradě , pražském je takovou, na trvalé ča­sy udělanou smlouvou mezi země­mi, kde vládl Přemyslovec z rodu Čechova svátý Václav a celkem spo­lečné Evropy svaté Římské říše za­stoupené před dávnými věky řím­ským císařem Jindřichem Ptáč­níkem. Co svět světem stojí, v každé ze ­mi je rivalita mezi těmi, kteří prá­vě vládnou a těmi, kteří nevládnou a vládnout by chtěli. Je i rivalita mezi národy a stár ty. Také někdy boj. V moden.:-’ historii vidíme, že to není práve spravedlnost a pokrokovost, kte’­­chce poroučet a vládnout, ba prr' vě naopak. Jsou to temné síly ná silí a zla. Revoluce podvodu a dy. Svatý Václav vedl boj se zr. vu ve své vlastní zemi. Radislava Zlic­­kého, který Přemyslovcům a čes­kému kmeni chtěl vžiti zděděné právo českých knížat, vyzval me­čem na osobní souboj. Historie ří­ká, že ten souboj vyhrál! Zbožná legenda, která říká, že Václava na koni chránili dva andělé, chce ve ^syé podstatě vyzdvihnouti a odů­vodnili správnost a oprávněnost tohoto souboje, vítězství práva a pravdy. | Pokračovaní na- : ti. 3} . .. v . . - TT-( Motto: “Ne toliko samým chle­bem živ jest člověk.” Petr Bezruč “Jedria melodie” Časem špatné verše píšu na štěstí mně čtou jen málo v polozhaslý plamen dýšu třeba se mi panstvo smálo Časem tichou píseň zpívám odpusťte mi špatnou notu černý horník v práci bývám od soboty po sobotu. V bouřnou dobu, kdy jez hučí idejí a fantasie jednotvárným tónem zvučí jedna u mne melodie. Z lidu mého jeden drak tyl jedna pěst mu hrdlo svírá a z mých veršů jeden daktyl, jeden smutek ve svět zírá. Lehký jamb Labi skáče spondej HANOU kráčí s klidem u mne stále daktyl pláče jako šalmaj pod Beskydem Jeden běs můj národ hlídá jeden kat mu hlavu sklání pod Beskydem jedna bída jetjno dlouhé umírání asem zní to ve sluch hranou k bych stál nad bratra rovem ■k kdybych šel Modrou stranou 'účinem a Benešovem. -dnou skočnou vám hrát budu Snad to bude píseň jiná; Marno, už zas smutnou hudu protože jsem od Těšína. V Belgii když Franků despot s Britem v boj se srazil rudý skotský pluk mřel šavli vespod dudák hrál jim k tomu v dudy. To jen tak jsem zpíval málo, to jen tak jsem pěl svým lidem, by se nám lip umíralo lip, za hudby, pod Beskydem. NEBUDE ZÍTRA POZDĚ? K XJ) n («/*:) 1970 (Překlad:) Vážený pane Komínku jsem pověřen, abych potvrdil pří­jem Vašeho dopisu z 28. 7. t. r., tý­kající se otázky Československa, který jste spolu s p. Hrubým ad­resovali generálnímu sekretáři, spo­lu s dalším sdělením téhož data - předané kopie manifestu, uveřejně­ného novinami .“Naše Hlasy”, týka­jícího se téže věci. V souhlasu s jednacími řády Bez­pečnostní rady budou Vaše dopisy zahrnuty do seznamu zpráv, který bude dán na vědomí všem zástup­cům Bezpečnostní rady. Otevřený dopis generálnímu sektretáři Spojených Národů panu U Thantovi. Vážený pane generální sekretáři: S díky a potěšením jsme přijali dopis úřadujícího ředitele Bezpeč­nostní rady pana K. Herndla ze dne 3. září t. r., kterým nám dal na vědomí, že obsah našeho dopisu zé dne 28. 7. t. r., týkající se našich námitek k sov. invazi do Českoslo­venska a manifestu, uveřejněného v novinách “Naše HJasy”, téhož data i o témž obsahu, byl dán na vědomí všem zástupcům Bezpeč­nostní rady, která je Vám podříze­na. TM J Czech police Si )f> say 6,217 held mii k in roundup Ue PRAGUEÍ (AP) - Czecho- Slovak police announced yes- 1 1 "J tcrday that 6,217 people were F° u' detained in a nation-wide fn‘ roundup of "criminal and ” anti-social elements” during p1 le the past few days. ha< •j_ The roundup coincided with p in the second anniversary of the IC' ,(| Soviet-bloc invasion of Czecho- Slovakia on Aug. 20,1968. Sim- har .[• dar police actions have been Wjt 0- taken during previous periods io of national political tension. [ ,1c The announcement said 828 me of those detained were held in fro 1- prisons and 263 cases included tol­­a- confiscation of illegal fire- liev arms. ,»• Dovolte nám však, abychom dří­ve, než dopis uzavřeme, dodali ně­kolik málo slov: Sledujíce, jak bude reagovat svo­bodný svět -as ním i OSN - na výročí jednoho z největších zloči­nů dějin a největšího porušení Va­ší charty, nás nanejvýš zarazilo a sklíčilo, že i když je svobodný svět vzal na Vědomí - třeba ne v mě­řítku žádoucím, OSN v jehož čele stojíte, se zachovalo, jako by ho vůbec nebylo. Naproti tomu jsme se z tisku dozvěděli, že právě je­den den po výročí jste ve své řeči v Ottav/ě varoval účastníky sjezdu Světových Federalistů před nebez­pečím poluce vody, vzduchu atd., která nás všechny hrozí Rádi bychom Vás při té zahubit. příleži­tosti informovali, že právě v době, kdy jste řeč přednášel, zatýkali v Československu orgány policie a KGB tisíce “kriminálních a proti­státních” elementů za to, že před dvěma lety bojovali (a snad ještě bojují) proti porušení Vaší charty a protože chtěli dát špatnému světu poněkud lepší ráz. Máme-lli být přesní, za několik málo dní kolem tohoto smutného výročí, bylo těch “elementů” vzato při celostátní ra­zii do vazby 6.217 (slovy: šesttisíc­­dvěstě^edmnáct), našich krajanů, na které s úzkostí myslíme, a - do­volte nám tím uzavřít - o jichž vy­svobození - i těch dalších bezmá­la 14'miliónů, kteří upadli v otroct­ví - nikdy nepřestaneme bojovat, i kdyby OSN mělo názor jiný. Za redakci “Naše Hlasy” Milo Komínek, vydavatel. Za Sociální sdružení býv. čsl. politických vězňů (Kanada) Josef Hrubý, místopředseda. PETR DEN ODEŠEL Dne 9. září zemřel v New Yorku, po delší nemoci, dr. Ladislav Ra­­dimský, literárním jménem Petr Den. Pocházel ze známého rodu úspěšných kolínských průmyslníků - vlastenců, kteří se zasloužili o kulturní a hospodářský rozkvět Po­labí. ( Ladislav Radimský byl doktorem Karlovy university a patřil k výz­namným představitelům předmni­chovského ministerstva zahraničí a čsl. diplomatického sboru. Po druhé světové válce byl členem čsl. delegace u Spojených Národů v New Yorku a po komunistickém puči r. 1948 se svého úřadu vzdal. Ve službách světové, organizace pak ještě krátkou dobu zůstal, ale nutná, neúnavná a nehonorovaná vzdělavatelská a publikační činnost v exilu, ho přiměla vzdát se před­časně cjalší úřední kariéry a vě­novat se činnosti spisovatelské, jež byla vždy jeho nej vlastnějším pro­jevem a životním posláním. Petr Den patřil již v předmnichov­­vské republice k předním literár­ním kritikům a esejistům. Napsal celou řadu osobitých esejů a nes­početné množství kritických úvah a polemik, jichž soubory byly vyz­namenány předními literárními ce­nami. V exilu na sebe upozornil ně­kolika sbírkami pronikavých úvah a studií, především “Rubem a lí­cem našeho národního programu v atomovém věku”, -1959-, Počitad­lem”, -1961-, “Světélkem jen ma­lým”, “Cizincem na Manhattanu”, polemikou “Než bude pozdě”, -1969- a jiné. Dr. Radimský byl jedním ze za­kladatelů Společnosti pro vědy a umění, -SVU-, redaktorem čtvrt­letníku “Proměny” a autorem ne­spočetné řady nesmírně podnětných a nabádavých úvah a studií, uve­řejňovaných v čsl. tisku v zahra­ničí. (Naše Hlasy měly tu čest po­čítat Petra Děna mezi pravidelné spolupracovníky.) L. Radimský hýl jednou z mála statečných osobno&ú, • *- r.i'.’y nerozpakovala říci nahlas, kdekoli a kdykoli svůj neúplatný názor. Na sklonku druhé světové války a v .prvých dnech pseudosvobody, kdy se tolik neznámých veličin dra­lo k moci, P. Den připomíná: "Velicí zakladatelé států nosívali železnou košili bojovníka a žíněnou košili askety. A často ji nosili i pod oděvem královským, pod oděvem, v kterém se ukazovali lidu . . . Pro­to sv. Václav, podle Pekaře, nosil pod rouchem knížecím, roucho ka­­jícnika.” V “Rubu a líci” Radimský ulo­žil takové množství jedinečných po­střehů, poznatků a mravních příka­zů, že tuto knížku možno označit za “bibli našeho exilu”. Slyšme ale­spoň několik vyznání víry P. Dě­na: "Kdo venku zrazuje vlast nebo se staví vzády k národu pro dobré byd­lo a Cadillaca, je horší než ten, kdo doma zrazuje zájmy své vlasti za hrnec ztuchlé komunistické, rýže! - Na jiném místě čteme: "Závist je náš hřích národní. Byla doplňkem naší politické lenosti, neboť nejjis­tějším prostředkem k získání hlasů nebyla výzva k tvorbě a k práci, "nýbrž k závisti.” - A do třetice z té skvělé knížky: “Ve svém třídním uvědomění jsme zapomněli, že nej­­lepším sociálním programem je sta­rá prostá láska k bližnímu. Láska člověka k člověku. Nejdříve v ro­dině, pak v obci a nakonec v celé Společnosti.” V polemice s esejem sovětského autora A. D. Sacharova, Radimský zdůrazňuje: “Lidstvo může zdolat strašné hrozby své existence, jen naleznou-li se lidé, kteří - každý na svém místě a v mezích své působ­nosti - odepřou dělat věci škodlivé a budou pracovat na plánech ne­vděčných, nepopulárních a nebez­pečných. Nikoli lidé s vavřínovým věncem na hlavě, ale osobnosti vy­smívané zachrání lidstvo.” Musil bych uvést několik tuctů dalších výborných citátů z úvah Petra Děna, abych připomněl veli­kost, skromnost a ryzost jeho osob­nosti. Mnohem důležitější než tako­vé axiomy a pravdy “vymyslit”, je celým životem je hájit a jimi se ří­dit, což autor také činil. Dokazo­val, jak blízko má skutečný, Bo- Pokračování na str. 2. UNITED NATIONS NATIONS UN til NEW YOKE Soot *r. tať.iBk, Mr. KUO featak 77 neweoo Street fores to Citnii 5 Boytosbor 1970 I «a Cr«4t4£ to tetaocäoffo p*o*lpt of your Írtkor ef ď Jaly 1970, *bich you aal tar. £roaf litnutl te tiso Bocr*tsry-Oiorr«l, ooo*srtiA3 tfao qaortioa of CMofcaolonfcU, to «U ix yoar ethor 0aerazxle4ti.ee of um tit* trsusittiac oewr of i. osaifeoto ydaldiť-od by too eavepopor *0» Yolo««', ca tec uc* esbjoet. In «aosriosoo vitt tbs nlac of ycootos of tho Soesrlty ConaU, jxxt lattors vtil ba VclnAtd is k list of oeawaioktieoo ukleh till bo drooltrtoA to oil roproaostoties«' ee too IW-V CowiMrtl far tool? l£fcn*tt«c. Totrs traljr, . tat Eorndl letia* Mrootor looorlv C«a«ll sad řeUtiool CoHlttoM XrUiea

Next