Naše Hlasy, 1971 (XVII/1-52)
1971-01-16 / No. 2
DIRECTED BY EDITORIAL BOARD PUBLISHED WEEKLY AND PRINTED BY "OUR VOICES", PUBLISHING CO., 77 FLORENCE STREET, TORONTO 3, ONTARIO CANADA. — PHONE 536-3997 OPINIONS EXPRESSED IN SIGNED ARTICLES ARE NOT NECESSARILY THOSE OF OUR VOICE No 2. (699) XVII. NEZÁVISLÍ ČESKOSLOVENSKÍ TÝDENÍK INDEPENDENT CZECHOSLOVAK WEEKLY SECOND CLASS MAIL REGISTRATION No 1928 January 16. 1971 ČERNÝ DEN SOVĚTSKÉ JUSTICE Valerie Bílá Je třeba si zapamatovat den 31. prosince 1970. Tento den zaznamenává přelom v totalitních zvyklostech Sovětské unie. Tohoto dne bylo vyslyšeno odvolání dvou židů odsouzených na smrt při zakončení procesu proti nařčeným uchvatitelům letadla. Jméno soudu: soud leningradský. Nebyla to jen jedna episoda z mnoha episod komunistických ukrutností, ale mohla se jí stát za normálního vývoje sensačního procesu proti obviněným z plánovaného přepadení a únosu letadla, jež je mělo zanést do Israele. Nebylo na závadu, že obžalovaní nebyli přistiženi při činu, neboť sovětské paragrafy trestají též úmysl zločinu. To jen dokresluje druh spravedlivosti, jak jí rozumějí sovětské právní instituce. Lze přičísti zvláštnímu řízení osudu, že leningradský případ, první to mezi dalšími procesy, které jsou v programu proti obviněným z plánovaného únosu letadla, nezpečetil rozsudek smrti dvou odsouzenců. Z jedenácti obžalovaných bylo totiž devět židovského vyznání. Z nich dva byli odsouzeni na smrt, ostatní včetně dvou nežidovských obžalovaných na dobu 4 - 15 let v pracovním táboře. Odvolání z rozsudku vyneseného těsně před Vánocemi bylo určeno na 31. prosince, ač jinak lhůta odvolání k Nejvyššímu soudu bývá mnohem delší, až 6 týdnů. Ze zaručených pramenů se sděluje, že již během odvolacího řízení přišel přímo z Kremlu pokyn, jak má znít rozsudek. Tento rozsudek se vymykal všem dosavadním zvyklostem sovětského soudnictví: dvěma odsouzencům na smrt byl trest snížen na 15 let v pracovním táboře, ovšem nelidsky zostřených, ostatním třem byla lhůta v táboře snížena, šesti však ponechána jak původně určena. Co přimělo sovětské vládce k zákroku, jenž nemá předběžného v dějinách komunismu? Vždyť židé byli tradičně obětním beránkem zvůle ruského režimu, dědictví to carského antisemitismu vybroušeného na ještě krutější teror a Sadismus. Proč nemohl proběhnout první z leningradských procesů podobně jako někdejší procesy proti židům obžalovaným z různých domnělých zločinů hospodářského, politického neb jiného druhu, kdy bez slitování hlavy padaly? (Vzpomeňme na soud proti lékařům v letech padesátých.) Proč to velké mlčení kolem tohoto soudu, jehož průběh byl zamlčen jak v tisku tak v sdělovacích prostředcích a jehož výsledek byl sdělen s neobvyklou stručností? Vždyť soudy proti jedincům již i jinak pranýřovaným v zemi pogromů a úředně řízeného protižidovství, byť i v novější době pod jménem proti sionismu, měly přece být užitečným divadlem pro ostatní lid jako náhrada za chronické nedostatky různého druhu, hlavně pak svobody. Popud k nebývalému odbočení od zakořeněných procedur vlastních sovětskému policejnímu ústrojí, dala bouře protestu burácející ze zemí svobodného světa. Již po delší dobu tam docházelo k demonstracím proti nelidskému útlaku židů v Rusku, kieři nyní byli pronásledováni nejen za obvykle vymyšlené přečiny, ale i za pouhý úmysl emigrovat. Množily se případy, kde byli zatčeni židovští jedinci, kteří podali žádost o emigraci a jiní, kteří dělali propagandu pro Israel. V připravovaných soudních řízeních Leningradu znovu se pak objevuje v nařčení z protistátní činnosti, ten tak osvědčený termín rozlícené bohyně sovětské spravedlnosti. Když byl vynesen rozsudek smrti proti dvěma obviněným, došlo k demonstracím nebývalé intensity ve všech větších městech svobodného světa. Zúčastnili se jich nejen židé, ale též jedinci ostatních vyznání, kteří doposud nechápali dosah tragedie, jež se odehrává za železnou oponou od samého počátku komunistické nadvlády. Tragedie to, jež zachvátila miliony nevinných lidí, ať již příslušejí tomu neb onomu vyznání, té neb oné národnosti. Příslušníci židovské víry mají ovšem silnější porozumění pro utrpení podmaněných menšin sovětského impéria, neboť paměť vyhlazení milionů židů za doby hitlerismu nepřestala drásat nitro přeživších a pozůstalých, i jejich potomků. První proces v Leningradě i další připravované soudy jež jasně míří téměř výlučně proti židovským obžalovaným, patrně věští další krůček ke konečnému řešení židovské otázky v nějaké formě neméně drastické než bylo řešení nacistické. Zatvrzelost ruských úřadů vůči prosbám o povolení emigrace do Israele jen přidává na váze těmto obavám. Ustoupil-li tentokrát sovětský režim nátlaku zvenčí, peticím různých význačných osobností a orgánisací, i demarším vládních autorit západních demokracií, znamená to nebývalé vítězství světového veřejného mínění. Nyní vyvstává otázka, zda v Moskvě naoude převahy sekce hledající dorozumění s okolním světem, tím ovšem klestící cestu úpadku komunistické filosofie, či sekce trvající na theorii bezohledného uchvácení nadvlády nad celým lidstvem. JE TO ZLOM? VLAŠTOVČÍ hnízdo Není to dávno, co jsme v našem listě zakončili vzrušující příběh sovětského špiona Kaarlo Tuomiho, který vycházel pod nadpisem KGB. Jelikož příběh, jenž je podkladem knihy “KGB” washingtonského novináře Johna Barrona, která má teprve v budoucnu vyjít tiskem, se setkal s živým zájmem čtenářů, rozhodh jsme se sáhnout po neméně vzrušujícím příběhu, jehož hlavním “hrdinou” je tentokrát přísluš ník KGB Krotkov a obětí francouzský vyslanec v Moskvě Maurice Dejean. Příběh, stejně jako předchozí, je od začátku až do konce skutečný, právě tak jako de Gaulle, Chruščov, Pasternak a ostatní, o nichž je v něm zmínka. Jsme přesvědčeni, že nám mnohým, a nejen nám, bude poučením, co se děje ve světě - a třeba i právě kolem nás, aniž bychom to tušili: teroristé v Quebecu, brazilští, v poslední době baskitští a bůhví kteří ještě, to všecko je jejich práce. Školí-li se oni, aby se stali agenty, musíme se školit tím víc my všichni, abychom jejich záměrům zabránili. Aby skončili tak, jako Tuomi, Mata Hari a o něco jinak než Carbonneau et compagnie. Neuškodí, ocitujeme-li při té příležitosti jeden dva odstavce předmluvy k “Hnízdu”, otištěné v měsíčníku READER’S DIGEST, srpen 1970: ve zhuštění jde především o sexuální nástrahy položené francouzskému vyslanci, o podrobnosti,jež byly léta drženy v tajnosti. Teprve po měsících vyčerpávajícího výzkumu byli lidé z DIGESTU s to vyjiti s historií navenek. Jde o nejdramatičtější ze všech případů a rovněž nejvíc odhalující, neboť podrobnosti byly získány přímo z “kuchyně KGB. Obětmi této operace byli Francouzi, mohlo však stejně dobře jít o diplomaty kterékoliv jiné národnosti. Qdborníci kontrašpionáže, kteří se denně střetávají se sovětským systémem - máme na mysli cizí návštěvníky, kulturní turné etc., jsou názoru, že by celý svět měl vědět o tom, co se přihodilo Francouzům v Moskvě. Jak říká expert jisté evropské obranně-zpravodajské služby: Uveřejnění historie způsobí osobní rozpaky málo lidem, zato mnoho jiných zachrání od osobní tragedie. ’’Vlaštovčí hnízdo” budeme otiskovat počínaje některým z příštích čísel. Richard Hanzlík Sověti, vaše umění je jen okupovat, tyranisovat a vraždit. - Praha 1968. Hledá se Jarmila KHAMLOVÁ a Darina TORMOVÁ - údajně nyní v Kanadě. O sdělení jejich pobytu prosí Pavel Kačírek, jehož adresa je: JENS BAGGESENSVEJ 688210 - ARHUS V DANMARK. NAUČ NAS POČÍT ATI DNO NAŠICH” Novoroční úvaha. Motto: “Všech dnů let našich jest sedmdesáte, nebo jestli kdo silnějšího přirození osmdesáte let a i to co nejzdárnějšího jest v nich, práce a starost, nauč nás počítati dnů našich, abychom uvodiii moudrost v srdce.” Žalm 90, 10-12. Většinou jsme výbornými počtáři a to od našich školních let. A za pomoci moderních počítacích strojů - kompjůtrů - dokážeijie spočítat všechno. Počet pohybů křídel včely, rychlost rostoucího květu, vzdálenosti planet ve vesmíru, hloubku měsíčních kráterů atd. Jen na jedno nestačí naše počtářské umění. Nejsme schopni spočítat délku vlastního života. Víme, že někteří lidé se dožívají i vysokého věku, ale jaký bude počet dnů našeho vlastního života? Právě jsme vkročili do nového roku 1971. Někdo třeba za zpěvu bujných, pijáckých písní jiný třeba ve vážném zamyšlení. Někdo třeba na příliš vratkých nohou, jiný možná na modlitebných kolenou. Každý však podle vlastního vkusu a svobodné volby, neboť Bůh nečiní člověku násilí. Nikdo z nás nedokáže spočítat, kolik dní prožijeme šťastných a kolik nešťastných. Kolik dní budeme opojeni radostmi a krásami života a po kolik dní budeme sraženi do prachu těžkými starostmi, problémy nebo nemocemi. Lidské hodnoty a lidská měřítka bývají příliš nedokonalá a časná a u vědomí toho, biblický prorok prosí: “Pane, nauč nás počítati dnů našich." Nauč nás, abychom si vážili vlastního života, který jsme přijali jako dar, z ťčých rukou. Pomoz nám, abychom pochopili, že i délka našeho života je omezená. Veď nás cestami našeho života tak, abychom nepromarnili dar času, který nám byl odkroj en z věčnosti. Nauč nás, abychom nežili život sobecký, ale život prospěšný své rodině, svým přátelům svému okolí, svému národu. On nám dá k tomu dary potřebné, které zaslíbil ve svém Slově: “Pojďtež ke mně všichni, kteří pracujete a obtíženi jste, a já Vám odpočinutí dám”. Mat. 11, 28. I když jsme unaveni prací a povinnostmi života, i když jsme obtíženi vlastními nedokonalostmi, hříchy nebo chybami, kterých jsme se dopustili, nechť nás to nezmalomyslní. Pramen síly a požehnání jest připraven. Proto vykročme do tohoto roku ne s planými sliby a se zlatými předsevzetími, ale s pevným rozhodnutím vyplnit všech 12 měsíců tohoto roku ovocem vlastního, užitečného, prospěšného života. Nezapomeňme na dvě důležité skutečnosti: 1. Není rozhodující zda žijeme 30, 70 nebo 90 roku života, ale to, čím jsme svůj život vyplnili! 2. Nežijme více pro minulost, žijme pro budoucnost - tak, jak to vyjádřil velký apoštol: “Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou úsilně chvátaje, k cíli běžím, odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.” Rev. S. H. Petr Dne 5. ledna 1971 zemřel v Montrealu ve věku 74 let generál Václav Vlček. Jeho vojenská kariéra byla bohatá. Byl ruským legionářem, po návratu působil v čs. armádě, době nacistické okupace se zúčastv nil osvobozovacích akcí v západní armádě. Po únoru 1948 byl nucen odejít do exilu. Žil až do své smrti v Montrealu, kde se činně zúčastňoval krajanského života. odbočka Toronto, pořádá v úterý dne 26. ledna 1971 přednášku - v pořadí třetí - o právním a sociálním zřízení v Kanadě. Promluví Dr. J. Frei na téma: Veřejnoprávní pojištění, Pojištění pro případ úrazu v zaměstnání, Pojištění v nezaměstnanosti, Old Age Pension, Canada Pension Plan, Nemocniční pojištění (Medicare), Sociální zřízení a rodinné příspěvky. Přednáška se koná v klubovně osady Sv. Václava na 496 Gladstone Ave. Začátek: 7:30 večer. Výbor odbočky s,rdečně zve všechny Čechy a Slováky, kteří mají zájem o získání základních znalostí v oboru práva a sociálního zřízení v Kanadě. ČSL. SKAUTING V KANADĚ Mikulášská nadílka: kterou pořádalo Čs. národ, sdružení v Hamiltoně, byla početně navštívena dětmi i rodiči. V sále YMCA nadělovali Mikuláš, čert i anděl po staročeském zvyku. Skupina Čs. skautů a skautek v krojích asistovali Mikuláši a zpestřili slavnost písněmi a koledami. Skautská slavnost: nazvaná "poslední táborový oheň” konala se dne 23. prosince, 1970 v Erindale Secondary School, Clarkson, Ont. Obrovský sál byl plný kanadských skautů, vlčat a nechyběly ani světlušky (Brownies). bylo upraveno umělé Uprostřed sálu “elektrické” ohniště (pagoda). Světlo ohně ozařovalo všechny skautíky a dodáva-, lo trochu romantiky této vánoční slavnosti. Vůdce kanadských skautů Mr. lan Brodrick velmi srdečně uvítal a uvedl delegaci Junáků. Slavnost byla zahájena hymnami - Československou a potom kanadskou. - Junáci zpívali v češtině “rolničky” a “černého muže”. Sklidili bouřlivý potlesk. Také kanadští skauti předvedh svůj hodnotný program. Při této příležitosti byh naši Junáci slavnostně přijati do okresu "PEEL CENTRAL” a obdrželi domovenky se symbohckými pěti ohni, které zbývá pouze přišít na rukáv stejnokroje. Tomu se říká pravé, skautské bratrství. Nulté číslo: nového časopisu JUNÁK, v rodné řeči, právě vyšlo v Kanadě. Nový časopis, který je psán opravdu vtipnou formou, praví úvodem, že toto nulté číslo je zpracováno skauty od Reky Důvěry, různého stáří, bydUště a výsky, svépomocí a neimportovanými nápady, bez nároků na zásluhy a pochvaly, bez zvuku fanfár atd. objednávky a dary na tiskový fond zasílejte prosím na adresu: JUNÁK, P. O. Box 245, Port Credit, Ontario, Canada. Nedejte si ujít první číslo mimořádně zajímavého časopisu. Zimní podnik: se konal 3. ledna 1971. Junáci se brodili závějemi sněhu, jejich tábor byl nyní úplně zavát. Rozeznávah stopy zajíců a ptáků, které byly ve sněhu dobře viditelné. Poznali krásu zimy. Bylo to cvičení otužilosti a zdatnosti. JUNÁK oznamuje novou adresu, zájemci hlaste se! JUNÁK - Cz. Scouting - Canada, P. O. Box 245, Port Credit, Ont. CANADA. Albatros