Nová Mysl, leden-září 1953 (VII/1-7)

1953-01-01 / No. 1

1 NOVÁ MYSL Revue marxismu-leninismu i Na prahu roku 1953 Novoroční projev presidenta Klementa Gottwalda Drazí spoluobčané, soudruzi a soudružky! Přijměte nejdříve má upřímná přání štěstí a zdaru v novém roce 1953 spolu s díky za vaši poctivou práci v roce minulém. A dovolte zároveň, abych do nového roku přál nám všem, naší zemi, naší republice mír a úspěšnou pokojnou práci. Již po několik let si klademe na prahu nového roku jako hlavní otázku, zda bude i nadále zachován mír, zda budeme moci i nadále pokojně pokračovat ve svém budovatelském díle. A klademe si tuto otázku nejen my, ale všichni mírumilovní lidé na světě. Tato otázka je dnes tím vážnější, že světoví imperialisté nejenže neoslabují, nýbrž naopak stupňují své snahy o rozpoutání nové světové války. Již třetí rok trvá ničivé válečné tažení imperialistů proti korejskému lidu. Americko­­anglický blok v OrganisaCi spojených národů jasně ukázal, že nechce skončit tuto barbarskou válku, když odmítl sovětské návrhy na okamžité skončení válečných akcí v Koreji. Imperialisté pokračují — i přes své porážky — ve válečných akcích ve Vietnamu a Malajsku. Ve státech atlantického bloku neklesají, nýbrž ještě více stoupají náklady na zbrojení. Aťheričtí monopolisté naléhají na znovuvyzbrojení Německa a Japonska. Ještě usilovněji vyvolávají váleční štváči válečnou hysterii ve svých zemích a snaží se opíésti národy předivem lží o nevyhnutelnosti války a ppmluvami o Sovětském svazu a zemích lidové'demokracie. Taková byla hlavní tendence politiky imperialistického bloku, vedeného Spojenými státy, v uplynulém roce. Avšak silnější než choutky imperialistů byla vůle národů k míru. Odpor národů zabrzdil v mnoha případech imperia­listickou mašinérii příprav nové války. V řadě zemí západní Evropy padají nebo se kymácejí vlády sloužící americkým monopolistům. Roste nenávist k americkým všežravcům, národy Evropy stejně jako Asie, Afriky, Jižní Ameriky i jiných oblastí se stále důrazněji dožadují své státní a národní plnoprávnosti. Skvělým svědectvím obrovského rozmachu světového hnutí za udržení a upevnění míru byl prosincový Kongres národů za mír ve Vídni. Nebylo ještě ve světových dějinách kongresu, který by zastupoval tolik národů á tak široké vrstvy lidu jako tento kongres. Byli zde zástupci 85 zemí, zástupci různých tříd a nejrůznějších politických názorů a náboženství. A přece se všichni shodli v tom, že světový mír může a má být zachován, že není tako­vých sporů mezi státy, jež by bylo nutno řešit válkou.

Next