Nová Svoboda, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-20 / No. 92

HS « 20. dubna 1971 • 3 Usnesení krajské konference KSC A Krajská konference na základě zprávy podané jí krajským výborem KSČ konstatuje: 1. Krajský výbor KSČ v Ostravě, zvolený řádnou krajskou konferenci v dubnu 1968, byl kádrově zformován tak, že se do jeho pléna dostaly živly pravicově oportunlstlcké, revizlonis­­tícké a straně, její ideologii a politice nepřátelské. Bylo to důsledkem manipulace s konferenci a nátlaku na delegáty ze strany pravice. 2. Takto zformovaný krajský výbor, přes úsilí marxisticko­­leninského a internacionálního křidla, nejenže nebyl schopen splnit usneseni poslední řádné krajské konference, ale v dů­sledku organizovanosti, připravenosti a agresivity pravicových členů orgánu negoval usneseni konference, jeho pravicoví Členové se postupně zformovali ve druhé cetrum v našem kraji. 3. Ani v našem kraji nebylo sil, které by za této situace v KV KSČ byly s to postavit hráz narůstající kontrarevolučnl kata­strofě. Bez třídní internacionalistické pomoci bratrských so­cialistických států v čele se Sovětským svazem by nebylo možné kontrarevoluci zabránit. 4. Posrpnové obdob! však prokázalo, že v krajském výboru strany a v celé krajské organizaci existovaly marxisticko-lenin­­ské sily, které se pravicí nepodařilo rozvrátit. Tyto sily — do srpna nedostatečně organizované, zrazené oportunistickým ve­dením strany a pravičáckým centrem v KV — se po srpnu 1968, po vyřešení základní otázky moci, postupně formovaly a na základě podpory zdravého jádra strany a jeho tlaku na krajský výbor se dokázaly po dubnu 1969, po nástupu nového vedeni strany v čele se soudruhem Gustávem Husákem, zorga­nizovat k protiofenzívě proti pravici, vyhnat ji z krajského výboru a řídit její vyloučeni z nižších výkonných orgánů strany v kraji. 5. Po květnovém plénu KV KSČ v roce 1989 se postupně ze zdravých sil strany zformoval v politickém a kádrovém smyslu fakticky nový krajský výbor. Ten řídil podle usneseni ÜV KSČ proces diferenciace ve straně, očistu naší krajské organizace od revizionistů a oportunlstů, od lidí trvale pasivních a od kariéristů. Tento nově zformovaný krajský výbor stál plně na pozicích linie nového vedeni strany a zabezpečil splněni reali­zační směrnice květnového pléna [1969) OV KSČ v našem kraji a úspěšně realizoval i závěry prosincového pléna (1970) ÜV KSC. 6. Diky nezměrnému úsilí všech marxisticko-leninských a lnternacionalistlckých sil v krajské organizaci, členů orgánů, řadových komunistů i poctivých bezpartijních občanů bylo do­saženo značných úspěchů v plnění realizační směrnice květ­nového pléna (1969) ÜV KSČ v těchto oblastech: a) očistou severomoravské krajské organizace byl obnoven její marxisticko-leninský a internacionalistický charakter, základní jednota v ideové, organizační a akční oblasti a její akceschopnost; b) byla obnovena vedoucí úloha naši strany ve všech oblastech společenského života, v mocenské, ekonomické a ideové sféře. Tato vedoucí úloha strany byla v náležité míře zabez­pečena i kádrovými opatřeními; c) upevnila se moc socialistického státu dělnické třídy v na­šem kraji, a to jak v zastupitelských orgánech státu, tak ř v orgánech mocenských. Také sdělovací prostředky jako nástroj moci dělnické třídy byly převedeny na linii stra­nické a státní politiky; d) v ekonomice kraje byly obnoveny základní principy socia­listického hospodaření a základní pořádek a zastaveny zhoubné tendence, zanesené do této oblasti ekonomickým revízionismem. Je obnovena autorita státního plánu, jsou odstraněny hlavni zdroje inflačního vývoje, obnovena pro­porcionalita růstu produktivity práce a mezd. Zvlášť vysoko se pozvedla autorita socialistického soutěžení a iniciativa dělnické třídy i ostatních pracujících. To umožňuje zabez­pečit základní potřeby, jistoty a životni úroveň pracujících kraje a vytváří příznivé prostředí pro realizaci politiky strany v kraji; ě) naše krajská organizace obnovila svůj internacionalistický charakter. Dělnická třída a pracujíc! lid kraje obnovily své soudružské vztahy k ostatním socialistickým zemím hlavně k Sovětskému svazu četnými praktickými činy v oblasti hospodářství, ideologie 1 družebnlch styků. Pozitivně se rozvíjel vztah stranické organizace a obyvatelů kraje k so­větským vojenským Jednotkám, které s námi v kraji žiji a pracují. V té souvislosti bylo dosaženo významných po­kroků v ovlivňováni vědomi obyvatelů kraje v socialistickém duchu vůbec. 7. Krajský výbor, kromě těchto fakticky dosažených výsledků V životě krajské organizace a celého kraje, věnoval patřičnou pozornost 1 koncepčním úkolům stranické práce v kraji. Na svých zasedáních po květnu 1969 přijal řadu dlouhodobých usnesení, která neztrácej! platnost ani se skončením jeho funkčního období. Jde o usneseni k otázkám vnitřního života strany (pléna KV z února, června a října 1970), k hospodářské politice strany v průmyslu 1 zemědělství (pléna KV z 25. III. 1970, 17. XII. 1970 a 29. a 30. III. 1971), ke kádrovým otázkám (plénum KV ze 4. XII. 1969), k ideologické práci strany (plé­num KV z 29. V. 1970), k práci strany s mládeží (plénum KV z 29. a 30. III. 1971). Krajská konference má za to, že s ohle­dem na závažnost, správnost a dlouhodobý charakter těchto usneseni je nutno je považovat za platná i nadále. Zároveň krajská konference soudí, že je třeba využit všech pozitivních marxisticko-leninských rozhodnuti, zkušenosti a usneseni, kte­ré byly v krajské organizaci nashromážděny a přijaty v letech před rokem 1968, a přiměřeně Je v současných podmínkách 1 realizovat. 8. Na základě těchto výsledků, bez jejich přeceňováni a pře­zíráni nedostatků a otevřených otázek, přijímá krajská konfe­rence zprávy krajského výboru a krajské kontrolní a revizní komise, které jl byly předloženy, jako zprávy oblektivně oce ňujícl vývoj v krajské organizaci a činnost krajského výboru a krajské kontrolní a revizní komise — postupně obnovených za obdob! od května 1969 — schvaluje. 9. Krajská konference považuje za svou povinnost ocenit postoje všech komunistů i bezpartijních, kteří nesešli v krizo­vém obdob! ze socialistické cesty a cesty internacionalismu. Zvláště vyslovuje dik všem komunistům a bezpartijním, kteří vyvinuli úsilí, aby bylo dosaženo těch úspěchů v konsolidaci života, jež krajská konference konstatovala. V těchto komunis­tech i bezpartijních občanech vidí krajská konference základní záruku, že budou splněny i ty budoucí náročné úkoly, které novému krajskému výboru a všem komunistům Severomorav­ského kraje pro příští období ukládá. B Krajská konference, vyc' íc ze zjištěného stavu politické a ekonomické konsolidace a ideové situace v kraji, v souladu s usneseními předchozích plén CV KSČ, zvláště pléna prosin­cového, ukládá krajskému výboru, všem nižším výkonným or­gánům strany a všem komunistům severomoravské krajská organizace strany tyto úkoly: I. VE VNITROSTRANICKÉM ŽIVOTĚ: 1. Všem orgánům strany, stranickým výborům, každému čle­nu strany v Srn kraji aktivně prohlubovat jednotu strany ve všech jejích aspektech, tak jak jsou formulovány v Rezoluci prosincového pléna GV k aktuálním otázkám jednoty strany. — Utužovat jednotu ideovou, založenou na třídním přístupu a důsledném uplatňováni marxismu-leninismu; jednotu or­ganizační, založenou na leninských normách stranického života a aktivitě každého člena při tvorbě a plnění stra­nických usnesení; jednotu akční, zavazující každou organi­zaci solidárně a koordinovaně plnit přijatou linii a bojovat za ni, a internacionálni jednotu uvnitř naší krajské orga­nizace; prohlubovat internacionalistické vztahy komunistů k bratrským stranám. — Nedovolit nikomu a nikdy narušováni jednoty a vyvozovat přísné stranické závěry v duchu stanov u těch, kteří ji na­rušuji nebo oslabuji. — Zabezpečit, aby dokument prosincového pléna ÜV — Rezo­luce k aktuálním otázkám jednoty strany — se stala obsa­hem stranické výchovy, aby s nl byli důsledně seznamováni nově přijímaní členové. — V každodenní praxi jednotně vykládat usneseni stranických orgánů, dbát o jednotnou informaci; zabezpečit přísné do držovánl stranické linie na všech místech a každým členem; nedopustit, aby kdokoli přenášel stranické problémy na ne­straníckou půdu. — Zvyšovat úroveň členů strany. Nepřipustit neplnění povin­ností člena, netrpět neúčast na členských schůzích, nepl­nění stranických úkolů, požadovat od každého člena jed­notu slov a činů. 2. Na všech úrovních řídících orgánů strany a ve stranických organizacích plnit usnesení plenárního zasedání Sm KV KSČ z 28. října 1970: — Zabývat se pravidelně problémy vnitrostranického života, organizovat jej podle leninských principů stranické práce, demokratického centralismu, rozvíjet vnitrostranickou de­mokracii, prohlubovat kolektivnost v práci, kritiku a sebe­kritiku. Neustále zlepšovat obsahovou a organizační pří­pravu jednání stranických orgánů v kraji, okresech a člen­ských schůzí v základních organizacích. — Průběžně hodnotit plněni stranických povinnosti členů na výborových a členských schůzích, dosáhnout toho, aby kaž­dý člen strany, člen OV a KV skládal před stranickým orgánem účty ze své činnosti. Dosáhnout toho, aby každý člen měl uložen konkrétní úkol. Provádět kontrolu práce registrovaných členů v místě bydliště, organizovat jejich pomoc vesnickým a uličním organizacím a jejich práci ve společenských organizacích a národních výborech. — Ve stranických organizacích obnovit plně život stranických skupin. ■' O*. . — Na okresních výborech věnovat hlavni pozornost konkrét­nímu řízeni základních organizaci pomocí inštruktorského sboru. — Za rozhodující metodu řízeni základních organizaci KSČ považovat jiiferencovanou práci s předsedy ZO KSČ a dal­šími členy výboru. Zvýšit náročnost na práci inštruktorské­ho sboru, který udržuje soustavné spojení okresního výboru se základní organizací. Vychovávat funkcionářský aktiv ZO v okresních školách, seminářích a kursech, pravidelně je seznamovat s úkoly okresní organizace. Zobecňovat nejlepšl zkušenosti z práce stranických organizaci, vést je metodou příkladu. Pravidelně v orgánech OV projednávat situaci v ZO, dosáhnout toho, aby každá ZO skládala OV účty ze své činnosti. — Na krajském výboru věnovat pozornost práci OV, pomáhat OV ve výchově kádrů, organizovat kontrolu plněni usnesení OV KSČ. Pravidelně se zabývat rozborem politické situace v jednotlivých okresech. 3. Při realizaci kádrové politiky vycházet z usnesení PÜV KSČ ke kádrové a personální práci z listopadu 1970. — Dokončit rozbor stavu kádrové práce, úrovně nomenklatur­ních kádrů, současného stavu kvalifikace vedoucích pra­covníků a přijmout opatření ke kádrovému posílení rozho­dujících úseků společenské činnosti. — Zpracovat krátkodobé programy úkolů v kádrové práci. Při výběru lidi dbát především na zásadu političnosti a odbor­nosti, uplatňovat třídní hledisko. Zvláštní pozornost věnovat výběru a výchově mladých talentovaných dělníků a žen. Cílevědomě na všech úsecích činnosti strany připravovat a vychovávat kádrové rezervy. — Pravidelně provádět komplexní hodnoceni všech nomenkla­turních kádrů, využít ho ke kontrole, výchově k odpověd­nosti a upevněni soudružských vztahů; hodnoceni provádět nejméně jednou za dva roky. — Dbát o přesné dodržováni kádrových pořádků, podle nich ovlivňovat rozmístěni kádrů. Kádrový pořádek strany je závazný pro každého vedoucího pracovníka. — V Severomoravském kraji dbát o vysílání potřebného počtu soudruhů a soudružek do stranických škol a kursů. V nej­­bližšl době se zaměřit na školeni nových funkcionářů okres­ních a krajských výborů. Mimořádnou pozornost věnovat kádrovým rezervám pro aparát strany. Plně využít k tomu krajské politické školy, oblastní stranické školy v Brně a Vysoké školy politické. — Rozhodující pozornost při přípravě kádrových rezerv orien­tovat na mladé, věrné, schopné a charakterní lidi; na jejich výběru, přípravě a odvážném vyzvedáváni do odpovědných - funkci závisí úspěch celé perspektivní kádrové práce strany. 4. Pečovat o růst a správné sociální složení členské základny krajské organizace, zvyšovat autoritu člena strany. — Ještě v tomto roce na základě dokumentů XIV. sjezdu KSČ zpracovat výhledy vývoje a regulace členské základny v na­šem kraji. Dosáhnout toho, aby složení krajské organizace odpovídalo úkolům a cílům strany a bylo v souladu s děl­nickým charakterem kraje. — Přijímat rovnoměrně a cílevědomě mladé lidi do KSČ, pře­devším mladé dělníky a družstevníky. — Pravidelně se zabývat stavem členské základny ve výborech ZO, na jednání orgánů OV a KV. Pro nové členy strany organizovat na okresních výborech semináře o členství v KSČ, o dokumentech prosincového pléna OV KSČ a XIV. sjezdu KSČ, o bratrských komunistických stranách, zvláště o KSSS a jejím XXIV. sjezdu. 5. Při veškeré činnosti strany od ZO až po KV organizovat poznávací činnost strany, zdokonalovat jednotný systém infor­mací, zabezpečit důslednou kontrolu přijatých usnesení, zlepšit metody a styl práce výborů ZO, okresních a krajskijjio výboru. — Uplatňovat v činnosti každého orgánu metodu analýzy poli­tické situace a stranické práce. Pravidelně hodnotit skuteč­nou politickou situaci v místě působeni organizace a Infor­movat o nl vyšší stranický orgán. Přijímat konkrétní a účin­ná opatřeni ke změně situace tak, aby plně odpovídala linií strany. — Využít všech seminářů pro funkcionářský aktiv k výměně zkušenosti z konkrétních forem a metod práce strany. Pro nově zvolené členy okresních výborů a krajského výboru organizovat pravidelné „stranické dny“ ke zdokonaleni metod a stylu práce orgánů k vyzbrojeni funkcionářského aktivu pro práci ve straně. B. Zaměřit činnost v Lidových milicích tak, aby byly vycho­vány a vycvičeny jako všestranně připravený, ozbrojený oddíl strany a pevná součást československých ozbrojených sil. Čin­nost příslušníků Lidových milicí považovat za plnění stranic­kého úkolu. Zabezpečovat plánované stavy jednotek Lidových milicí. II. V UPEVŇOVÁNI SOCIALISTICKÉHO STATU: 1. Naplnění vedoucí úlohy dělnické třídy v oblasti politic­kého systému vůbec a ve státní politice zvláště, orientovat na: — činnost zastupitelských sborů a orgánů státní moci a sprá­vy. orgánů a organizaci NF a vedeni komunistů, kteří v nich pracuji, k iniciativnímu a důslednému zabezpečováni usne­seni sjezdu strany a usnesení vyšších stranických orgánů; na dodržování a využíváni zákonů socialistického státu, v nichž jsou vyjádřeny základní zájmy a vůle dělnické třídy; — kádrovou politiku, která zabezpečí odpovídající zastoupeni dělníků ve volených orgánech, i ve výkonném aparátu a aktivu zastupitelských sborů, mocenských instituci, 1 v or­gánech NF. 2. K zabezpečení těchto cílů ukládá krajská konference KSČ krajskému výboru KSČ a všem komunistům ve státních orgá­nech, orgánech a organizacích NF, v hospodářských organi­zacích: — Rozvinout široce založenou masovou politickou práci mezi dělníky; vysvětlovat dělníkům základní cíle politiky strany i její aktuální úkoly a získávat je pro jejich podporu a plněni; oceňovat práci nejlepších dělníků; trvale posilovat sebevědomí dělnické třídy. — V činnosti strany, odborové organizace a ostatních organi­zaci NF i v praxi státních orgánů vytvořit stálý systém účasti dělníků na řešeni otázek závodu, místa, okresu i kra­je; organizovat systém besed, výrobních porad, aktivů i kon­zultací, který umožni poznat názory dělníků, a současně vyhledávat talentované mluvčí a funkcionáře dělníky, ko­munisty 1 bezpartijní, a pověřovat je politickou prací. — V systému stranického i mimostranického politického ško­leni, zejména internátního, zabezpečit trvalou přípravu děl­nických akti-vistů a funkcionářů formou speciálních kursů a seminářů; do řádných a mimořádných kursů a škol, při­pravujících funkcionáře a pracovníky státních orgánů a spo­lečenských organizaci, vybírat a vysílat především angažb­­vané dělníky. 3. Krajská konference KSČ Severomoravského kraje vidí v ná­rodních výborech jeden ze základních pilířů našeho státního a společenského zřízení, nástroj rozvoje společenské aktfyity občanů, socialistické demokracie a ukládá okresním výborům, základním organizacím, komunistům v národních výborech a ve výborech Národní fronty: — V připravovaných volbách do národních výborů zabezpečit posílení dělnického jádra v zastupitelských sborech tak, aby spolu s družstevními rolníky tvořilo nadpoloviční větši­nu a celkově se zvýšil podíl žen a mladých lidí. — Zaměřit práci národních výborů zejména na otázky místní politiky, na uspokojování oprávněných potřeb občanů a zlepšováni životního prostředí za neustálého prohlubování -masové politické práce mezi obyvatelstvem. — Rozvíjet práci se stranickými skupinami volených orgánů při uplatňováni jednotného postupu realizace linie strany a v práci mezi lidmi. 4. Důležitým nástrojem uplatňování práva lidu na kontrolu a významnou formou socialistické demokracie jsou orgány lidové kontroly. — Krajská konference KSČ ukládá: krajskému a okresním vý­borům KSČ, komunistům v KNV a ONV a Národnímu výboru města Ostravy zabezpečit politicky, organizačně a kádrově základní směrnice pro zpracováni nové zákonné úpravy soustavy orgánů lidové kontroly. — Činnost komisi lidové kontroly zaměřit na, řešeni negativ­ních jevů jako důsledku pravicově oportunistických a re­­vizionistických vlivů v hospodářské oblasti, jako jsou šme­lina, korupce, úplatkářství apod. — Nadále zvyšovat odpovědnost státních orgánů za výkon vůle dělnické, třídy, formulované v našem právním řádu; zvýšit účinnost práva při zabezpečováni společenské konsolidace a plánovitého rozvoje naši společnosti. — V bojí s protispolečenskou činnosti zvyšovat ochranu zá­kladů našeho politického zřízení, naši socialistické ekono­miky a základních pravidel socialistického soužit! občanů. V ostatních úsecích práva dosáhnout, aby pracovněprávní normy napomáhaly účinně vytvářet vědomi discipliny a pra­covní povinnosti, aby se socialistická zákonnost účinněji uplatnila při vytvářeni pevného rodinného prostředí a při výchově mladé generace. — Obnovit a plánovitě rozvíjet koordinovaný postup a sjed­nocování činnosti orgánů činných v trestním řízení a ostat­ních státních orgánů, zejména národních výborů, komisí lidové kontroly, dále ROH a ostatních složek NF, aby se účinněji předcházelo protispolečenské činnosti a dosahovalo i převýchovy občanů narušujících náš právní řád a rozvíjelo se socialistické právní vědomi lidu. — Zvýšit náročnost v kádrové práci na úseku státních orgánů; zvýšit u pracovníků státně mocenského aparátu požadavky na aktivní třídní přístup k zajišťováni socialistické zákon­nosti a na veřejnou angažovanost při ochraně a rozvíjeni našeho společenskopolitického zřízeni. III. V HOSPORÁftSKÉ POLITICE STRANY: 1. Zabezpečit úkoly národohospodářského plánu na rok 1971 a další léta páté pětiletky. — Považovat stanovený plán za minimální a zajistit Jeho roz­pis na vnitropodnikové útvary. K jeho zabezpečeni přijmout /Pokračování na sír. 4.)

Next