Nová Svoboda, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-08 / No. 83

JPokračování ze sír, IJf M pokračuje diskusi Aktivní odbory Vřele uvítáni přednesli pak pozdravy sjezdu představitelé zahraničních komunistických a národních demokratických stran: předseda KS Rakouska F. Muhrl, první tajemník O V Irácké komunistické strany A. Muhammad, první tajemník OV Komunistické strany Boli­vie I. Kolle Cueto, generální tajemník OV Komunistické 6tráňy Izraele M. Vilner, ge­nerální tajemník Pokrokové strany kyperekých pracujících E. Papaloannu a první tajem­ník OV Komunistická strany Kecka K. Kollannls. Na odpoledni schůzi byla zvolena komise, která má 115 Členů a která projedná do­plňovací návrhy a dodatky k návrhu směrnic k plánu roz­voje národního hospodářství SSSR na léta 1971—1975. Dnes bude XXIV. sjezd KSSS pokračovat ve své práci. Překonaný GOELRO Ministr energetiky a elektri­fikace SSSR Pjotr Něporožnyj uvedl, že k hlavním výsled­kům energetické výstavby v minulé pétiletce patři brat­ská a krasnojarská hydroelekt­­rárna na Sibiři, jež jsou nej­většími na sváté, a největší světový Jednotný energetický systém v evropské Části SSSR. Něporožnyj oznámil, že Sovět­ský svaz má elekrárny s cel­kovou kapacitou přes 166 mi­liónů kW. Vyrábí se v nich vlče energie než v Anglii, Francii, NSR a Švédsku do­hromady. OV KSSS a sovětská vláda věnuji přednostnímu rozvoji energetiky velkou po­zornost. Roční přírůstek no­vých kapacit CijUl v uplynu­lých letech 10 až 12 miliónů kW. Je to sedmkrát více, než stanovil plán elektrllikace Ruska (GOELRO), vypracova­ný z Leninovy Iniciativy; loni Jsme vzpomenuli padesátého výročí tohoto plánu. Tomuto plánu se blíži kapacita Jedno­­hřldelovéhó agregátu o výko­nu 1200 00 kW pro tepelné elektrárny, které hodlají so­větští energetici zkonstruovat v nové pětiletce. Přípravy návrhů' směrnic XXIV. sjezdu KSSS k novému pětiletému plánu se aktivně účastnily odbory, řekl tajem­ník Viesvazové ústřední rady odborů (VCSPS) Vasll Pro­­chorov. Návrh projednávaly desetimillóny pracujících přednesly mnoho námětů, kte­a ré bedlivě projednal OVKSSS a rada ministrů SSSR. Řešeni nejdůležitějších eko­nomických a společenských úkolů napomáhá socialistické soutěženi, jehož se účastni přes 71 miliónů lidi. Za léta uplynulé pětiletky předložili dělnici, inženýři a ostatní za­městnanci, pečující o technic­ký rozvoj a zdokonalováni vý­roby, návrhy, jejichž ekono­mický efekt představuje hod­notu 12,5 miliardy rublů. Za osmou pětiletku postavily so­větské odbory sanatoria, zo­­tavovny a Jiná podobná zaří­zeni pro 165 000 lidi. Rozvoj automatizace Celková délka automatic­kých a proudových mechani­zovaných linek v moskevském LichaCovově automobilovém závodě dosáhla 75 km, ozná­mil Pavel Borodin, ředitel to­hoto závodu, stojícího v Cele sovětského automobilového průmyslu. Zdůraznil, že sou­dobá technická úroveň závo­du, který představuje velké výrobní sdruženi, Jemuž pod­léhá osm specializovaných po­bočných závodů, potřebuje dělníky nového typu — seři­zovače unikátního zařízeni. Využívání přírodních zdrojů Považujeme orientaci stra­ny na další urychlený rozvoj a využíváni přírodních zdrojů a na zvětšováni ekonomického potenciálu východních oblas­ti republiky za zcela správ­nou, prohlásil náměstek před­sedy rady ministrů a předse­da Plánovacího výboru RSFSR Konstantin Gerasimov. Zdů­raznil, že v nové pětiletce se západní Sibiř proměn! v Jed­nu z největších sovětských zá­kladen průmyslu ropy a ply­nu. Na Sibiři a na Dálném vý­chodě se bude dále rozvíjet hutnictví, strojírenství, dřevo­zpracující, lehký a další prů­mysl. 600 nových podniků lehkého průmyslu Problémům technické re­konstrukce podniků věnoval projev ministr lehkého prů­myslu SSSR Nikolaj Tarasov. Oznámil, že v nové pětiletce bude 95 procent přírůstku produkce v tomto odvětvi za­jištěno růstem produktivity práce. Podniky dostanou dvoj­násobné množství nového technologického zařízení než v předchozí pětiletce. Tarasov konstatoval, .že v pětiletce bude v SSSR posta­veno přes 500 nových podni­ků lehkého průmyslu. Celko­vá výroba tohoto odvětvi vzroste o 35 až 40 procent. Zvlášt se rozšíří výroba stáv­kového zboží a konfekce, zdvojnásobí se kapacity závo­dů na výrobu porcelánu a ma­joliky. Ženy na vedoucích místech Ředitelka sovchozu „Kom­­munarka“ Alexandra Mona­­chovová oznámila, že mnozí dělnici studuji dálkově na vy­sokých a středních odborných školách, po ukončeni studia Jim Jsou přidělovány vedoucí funkce. Správa sovchozu po­věřuje vedoucími funkcemi l ženy, Jež tvoři přes 40 procent stranické organizace sovcho­zu, která mé v rozvoji hospo­dářství rozhodující úlohu. Každý pátý pracovník sovcho­zu Je členem strany. Těží diamanty Problémům exploatace bo­hatých přírodních zdrojů so­větského severu, kde leží hlavni naleziště zlata, dia­mantů, cínu, niklu a velké zá­soby ropy, zemného plynu a Ji­ných minerálů věnoval svůj projev GavrlU Clrjajev, vedou­cí stranické organizace Jakut­­ska. Oznámil, že v této auto­nomní sovětské republice byl vybudován velký důlní prů­mysl. Za léta minulé pětilet­ky se celkový objem průmy­slové výroby zvýšil o více než 80 procent. Déle se rozviji těžba proslulých Jakutských diamantů. Nároky na vzdělání stoupají Ministr školství SSSR Mi­chali Prokofjev řekl, že so­větští učitelé schvaluji návrh směrnic k novému pětiletému plánu rozvoje národního hos­podářství. Splněni tohoto pro­gramu a průběh vědeckotech-nlcké revoluce vytyčuji úkol velkého společenského význa­mu — dovršit v příštích pěti letech přechod ke všeobecné­mu středoškolskému vzděláni mládeže. Ministr konstatoval, že se poč.et absolventů středních škol má zvýšit z 3 200 000 v roce 1970 na 4,5 až 4,7 mi­liónu v roce 1975. Už teď asi 92 procent mládeže vycháze­jící z osmé třídy pokračuje ve studiu. Ministr upozornil na nutnost zdokonalovat vesnic­ké školy, kde úroveň vyučová­ni Ještě poněkud zaostává za městskými školami. Proměny Kazachstánu Předseda rady ministrů Ka­­zachstánu Bajkan Ašimov oznámil, že v uplynulé pěti­letce se objem průmyslové vý­roby v Kazachstánu, druhé nejrozsáhlejší republice v So­větském svazu, zvýšil vlče než o 50 procent. Byla zavedena výroba traktorů, plechů, che­mických prostředků na ochra­nu rostlin, polyetylénového potrubí a mnoha dalších prů­myslových výrobků. Uplynulá pětiletka se vyznačovala vy­nakládáním obrovských pro­středků a materiálních zdrojů na rozvoj velkých průmyslo­vých komplexů v dříve ne­osídlených oblastech. To mělo za následek, že se na mapě republiky objevila nová města a dělnická sídliště. Program zvyšování životní úrovně Předseda Státního plánova­cího výboru při radě ministrů SSSR Nikolaj Bajbakov zdů­raznil, že návrh směrnic Je dokumentem velké tvůrCl a kolektivní práce ústředního výboru strany. Na přípravě návrhu, která trvala přes dva roky, se aktivně podílely sva­zové republiky, ministerstva, velké závody a vědeckový­zkumné a projekční ústavy. Veškerou práci přímo řídil ústřední výbor KSSS, který od začátku určil hlavni úkoly de­váté pětiletky — podřizovat rozvoj národního hospodářství stále vlče zájmům zvyšováni životni úrovně lidu. V důsledku zevrubného a peClivého projednáni různých variant návrhu v politickém byru OV KSSS a ve vládě byly nalezeny potřebné zdroje pro rozsáhlý program zvyšováni životni úrovně sovětských lidi. Řecko bojuje Přes fašistický teror čer­ných plukovníků, přes otevře­nou podporu, kterou Jim po­skytuje americký imperialis­mus, se Juntě nepodařilo vy­manit z izolace, řekl první ta­jemník OV Komunistické stra­ny Racka Kostas Koliannis. — Řecký lid zůstává nepokořen. Jeho akce proti diktatuře se stupňují, upevňuje se duch Je­ho bojové Jednoty, rostou Je­ho protiimperialistické a pro­­tiamerické nálady. iA/tnoÁO' dojntu... Odpověď soudruha L. Svobody listu Pravda V rubrice „Ve Jménu míru, pro blaho Člověka“, uveřejnil list Pravda odpověď Clena předsednictva ústředního výboru KSC, presidenta CSSR Ludvika Svobody na otázku „Jaké jsou vale dojmy z práce XXIV. sjezdu KSSS?“ Soudruh Svoboda řekl: Jaki jsou mé dojmy ze sjezdu? — tich Je mnoho. Ospěšně zakonCend osmá sovětská pětiletka i nadcháze­jící devátá, jejíž směrnice sjezd sovětských komunistů pro­jednává, ukazuji nejen ohromný vzrůst ekonomické sily ze­mě sovětů, ale t příklad, Jak spojovat úspěchy vědeckotech­nického pokroku s přednostmi socialistického zřízeni. Ve prospěch celé společnosti i kaidého jejího člena, ve pro­spěch sociálního pokroku. Delegáti sjezdu prokazují, ie jsou sl vědomi vysoké od­povědnosti za úspěch pětiletky, za komunistickou budouc­nost své vlasti, za budoucnost všeho lidstva. Vědí, ie podle jejich příkladu budou ostatní, a nejen v Sovětském svazu, ale t daleko za Jeho hranicemi, posuzovat stranu Sovětských komunistů. Aktivní prací pro úspěch plánu, JeJl strana před sovětskými lidmi vytyčuje, prokazuji, ie si zaslouií té veli­ké cti — být komunistou. Do historie přátelských vztahů mezi lidem Českosloven­ska a Sovětského svazu vstoupila i bratrská internacionální pomoc, kterou na ládost mnoha našich komunistů poskytla pro záchranu socialismu v Československu vojska pěti ze­mi Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Poděkováni, které za tuto pomoc na XXIV. sjezdu sovětských komunistů tlumočil první tajemník OV KSC soudruh Gustáv Husák, Je poděko­váni všeho našeho pracujícího lidu, Jeni st přeje budovat socialtsmus v bratrském společenství s lidem druhých so­cialistických zemi. Naše národy získaly nejednu zkušenost, že štastná budoucnost naši země je nemyslitelná bez hlu­bokého, pevného a opravdového přátelství s lidem Sovětské­ho svazu. XXIV. sjezd se stal také největším shromážděním před­stavitelů pokrokových sil celého světa. Stále více stran do­chází k závěru, ie zkušenosti téměř čtrnácti a půl milióno­vého oddílu sovětských komunistů mají obecnější platnost, že mnohému z nich je možné se přiučit. Tato skutečnost může napomoct k dalšímu prohlubování a upevňováni jed­noty mezinárodního dělnického hnutí. Celé Jednáni sjezdu ještě více v člověku upevňuje pře­svědčení, ie sovětský lid, vedený svou komunistickou stra­nou, úkoly deváté pětiletky své země vítězně promění ve skutečnost. Projde tak další etapu cesty k cíli. Jenž st Ve Jménu blaha člověka sovětští komunisté vytýčili. (CTK) ft ■«Ti • ns K dalším náročným cílům IPokračováni ze sír, l.'J nlcké demokracie. Snahou o neustálé prohlubování a upevňo­váni vedoucí úlohy strany ve všech oblastech společenského života v okrese. Mimořádně silně vyzněly problémy komunistické výchovy mládeže, péCe a odpovědnost strany za výchovu mladé gene­race v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví. Členové strany, delegáti okresních konferencí, správně po­chopili heslo „Čelem k masám“. Dosažená Jednota strany Je koneckonců zárukou jednoty společnosti. Strana, jako vedoucí a řídicí síla socialistické společnosti, se neobejde bez podpory většiny pracujících. Proto strana souběžně s řešením svých problémů dělá vše pro neustálé prohlubováni spojeni s lidem. Na konferencích o tom bylo vzneseno mnoho důkazů. Tam, kde komunisté pracuji mezi občany, pracujícími, mládeži, tam na­chází strana podporu a spojence. Dokladem toho je stav ekonomiky jednotlivých okresů, pří­znivé tendence jejího dynamického vývoje. Pracující a občané, mládež našeho Severomoravského kraje, prokázali svůj nefor­mální vztah ke straně 1 účastí na mimořádných směnách, bri­gádách a dobrovolné práci na počest okresních konferencí KSČ. Konference podtrhly, že vybudováni socialistické společnosti je záležitostí všech pracujících a občanů a na tom musí být založena naše masová politická práce mezi lidem. Spojení s lidem, podpora strany dělnickou třídou, se pro­jevuje pracovní iniciativou našich horníků, hutníků, zemědělců a potravinářů, stavbařů, strojařů, textiláků, většiny kolektivů, kteří svými konkrétními činy vítají nadcházející jubileum — 50. výročí založeni KSČ a její XIV. sjezd. Konference tuto aktivitu vysoce ocenily. Postupné obnovováni spojení strany s lidem se na konfe­rencích projevilo 1 v tom, že diskutující delegáti se zabývali problémy místa, kde bydlí, denními starostmi dělníků, tech­niků, družstevníků a občanů. Ukázaly, jak je nutno linii OV KSČ realizovat v místě, jak ji iniciativně zajišťovat. Vystoupeni naprosté většiny delegátů svědčí, že funkcionář­ský aktiv strany dokáže tvořivě uplatňovat marxismus-leni­­nismus v praxi. Každý z nich chtěl přispět a pomoci svým názorem řešit současné problémy. Přišli s bohatstvím myšle­nek, námětů, které je třeba v další práci strany plně využívat. Konference ukázaly novou tvář, novou strukturu funkcionář­ského aktivu. Stranické organizace svěřily v řadě případů mandát novým představitelům — dělníkům, družstevníkům, pří­slušníkům inteligence. Samotná diskuse i přijatá usnesení a jejich zaměření doku­mentují, že konference rozpracovaly závěry prosincového pléna OV KSČ i 15 hlavních úkolů, obsažených v referátu soudruha Husáka, a vytyčily nejen krátkodobé, ale i perspektivní úkoly pro činnost komunistů v okresních organizacích po XIV. sjezdu KSČ. Jednání konference pozitivně ovlivnila vystoupení představi­telů GV KSČ, která se dotýkala základních aktuálních problé­mů strany a společnosti. Konference probíhaly v pracovním duchu a vyznačovaly se neformálností 1 zdravou kritičností. Projevila se vysoká kázeň a disciplinovanost delegátů. Potvrdila se faktická autorita okresních výborů strany. Tuto autoritu je třeba neustále roz­víjet a prohlubovat. Okresní konference charakterizovaly příčiny a kořeny pra­vicového oportunismu a revlzionismu i jejich nositele v okres­ních organizacích. Potvrdily výsledky očisty strany. Přijaly vlastní poučení z vývoje strany v krizovém období pro další činnost strany, pro další upevňování ideové a akční jednoty okresních organizací. Jednota okresních organizací byla vyjádřena ve volbách stra­nických orgánů. Na všech konferencích byly naprostou větši­nou hlasů zvoleni členové plén okresních výborů, okresních kontrolních a revizních komisí a delegáti krajské konference. Pléna okresních výborů na svých prvních zasedáních zvolila nová předsednictva, vedoucí tajemníky a tajemníky, potvrdila ve funkcích předsedy OKRK tak, Jak byli navrženi vyššími stranickými orgány. Nové orgány převzaly vysokou odpovědnost za řízení komu­nistů ke splnění přijatých úkolů v oblasti politiky, ekonomiky, ideologie a kultury, za plné uplatňování vedoucí úlohy KSČ v podmínkách okresu, za náročné zabezpečení výsledků na­stávajícího XIV. sjezdu strany. ALEXANDR LUKIN Ubíhaly minuty napjatého očekávání. Přestože bylo dosti brzy ráno, prochá­zelo ulicí mnoho lidí. Kuzněoov a Ka* miňskij každou ohvíli odpovídali na po­zdravy důstojníků, nebo je sami jako první zdravili. Mimochodem po nočním poplachu málokdo věnoval těmto detai­lům pozornost. V 8.40 hodin přijel k hlavnímu vcho­du soudní budovy nákladní automobil asi a dvaceti esesáky. Strutlnskij nahmatal pod sedadlem sa­mopal a zbystřil pozornost v domnění, ta by tato neočekávaná komplikace mohla zabránit splnění úkolu. Kuzněoov a Kamiňskij se však klidně procházeli dál, jako by se nic nestalo. V 8.45 se na okamžik pohnula záclon­ka v okně holičství. To Ančak dal zna­mení, že za několik minut dokončí ho­lení. Kamiňskil si okamžitě posunul vo­jenskou čepici do týla: tím dával zna­mení Kuzněcovovi. V 8.50 byla záclonka shrnuta celá. — Kamiňskij nadzvedl čepici. Kuzněcov pohlédl na hodinky a vydal se pomalým krokem ke dveřím soudu. Strutinskij uvedl motor automobilu do chodu. Ve dveřích holičství se objevil Funk a vydal se vstříc odplatě. Kuzněcov dlou­ho předtím přesně prostudoval uspořá­dání všech chodeb a místností v budo­vě soudu. Znal všechny vchody a vý­chody, včetně docela obyčejného výcho­du vedoucího do Školní ulice. Nyní po­třeboval jen jedno: vstoupit do badovy tak, aby nepotkal některého zaměstnan­ce soudu. Jak by jinak vysvětlil, že po vstupu do badovy nejde do prvního po­schodí, ani do jedná z vedlejších cho­deb, ale zůstal stát na druhém stupínku schodů hned za dveřmi? Ale 1 s tfm se počítalo: Kuzněcov dobře věděl, že za­městnanci soudu budou na svých mís­tech již několik minut předtím, než pů­jde do své pracovny v prvním poschodí hlavni soudce. Kuzněcov stál se zatajeným dechem přitisknutý ke zdi. Z pravé strany slyšel kroky: někdo kráčel chodbou ke dve­řím. Kroky se přiblížily a opět vzdáli­ly na schodech. Nikolaj Ivanovič sl nestačil ani od­dechnout, když vtom bouchly venkovní dveře. Všechno ostatní se událo doslova tfi necelou vteřinu: Kuzněcov vytrhl z pouzdra svůj waltr a téměř z bezpro­střední blízkosti na Funka třikrát za sebou vystřelil. Pak si rychle, avšak be­ (20) ze spěchu nasadil na hlavu obyčejnou vojenskou čepici, kterou měl schovanou pod pláštěm, klidně prošel chodbou a vyšel do Školní alice. Esesáci u hlavního vchodu viděli, jak ze soHdní budovy vyšel důstojník od pě­choty a odjel v šedém adleru, ale nevě­novali má žádnou pozornost. Výstřel ne­slyšeli. Co se dělo dál, vyprávěl Jan Kamlň­­skij, který ještě chvíli zůstal před ho­ličstvím stát. Funkova mrtvola byla nalezena tepr­ve po dvou třech minutách. Ve druhém patře soudní budovy se otevřelo okno a čísi hysterický výkřik rozrazil ticho na náměstí: „President byl zavražděni President byl zavražděn!“ Byl vyhlášen poplach. Esesáci u vcho­du zřejmě pojali podezření proti důstoj­níkovi, který odjel v autě, a začali ho pronásledovat. Dva tři bloky od náměs­tí skutečně dohnali adlera, v němž seděl |akýsi major. Vytáhli ho z auta, ztlouk­­li k smrti a odvezli na gestapo. Tato chy­ba dala Nikolaji Kuzněcovovi pár dra­­hocených minut, které jemu a Strutin­­skému umožnily, aby beze stopy zmize­li v labyrintu rovenských ulic. Šťastně se dostal z náměstí také Jan Kamiňskij. ... Po zastřelení Funka Kuzněcov a Strutinskij dva dny odpočívali na Tajcb­­manově samotě. Potom opět přebarvili automobil a rozhodli se, že s novým čís­lem pojedou opět do Rovna. 'iPokračovánll ě

Next