Nová Svoboda, červenec 1971 (XXVII/154-180)

1971-07-01 / No. 154

Proletáři všech zemi,spojte se! M®wá svoDoaa DENlK SEVEROMORAVSKÉHO KV KSC ROCNlK 27 (DĚLNICKÝ DENlK 48) CISLO 154 ★ ★ CENA 50 HAL. Čtvrtek 1. Července 1971 Světová veřejnost vyjadřuje hlubokou soustrast HRDINNÁ SMRT KOSMONAUTŮ Vyznamenání in memoriam nej vyššími řády MOSKVA (ČTK) — Sovětská tisková agentura TASS včera vydala zprávu o smrti posádky kosmické lodi Sojuz 11, pod­plukovníka Georgije Dobrovolského, palubního inženýra Vla­dislava Volkova a inženýra-výzkumníka Viktora Pacajeva. Dne 29. června 1971 posád­ka orbitální vědecké stanice Saljut splnila letový program a dostala příkaz k přistání. Kosmonauti přenesli mate­riály vědeckých výzkumů a palubní deníky do dopravní kosmické lodi Sojuz 11. Po přechodu kosmonauti zaujali svá místa v lodi So­juz 11, zkontrolovali palubní systémy a připravili lod k od­pojení od stanice Saljut. V 19 hodin 28 minut SEC se kosmická lod Sojuz 11 od­pojila od orbitální stanice Saljut a déle pokračovaly v letu oba aparáty samostatně. Posádka lodi Sojuz 11 hlá­sila na Zem, že odpojení pro­běhlo bez závad a všechny systémy lodi fungují normál­ně. Po orientaci lodi Sojuz 11 pro sestup na Zem byl 30. června v 01 hodin 35 minut moskevského času (29. červ­na ve 23.25 SEC) zapjat brzdi­cí motor, který pracoval vy­počtenou dobu. Po skončení práce brzdícího motoru se přerušilo spojení s posádkou. Podle programu byl po aerodynamickém brzdění uve­den do činnosti padákový brzdicí systém a přímo nad zemí motory pro měkké při­stání. Let přistávacího modu­lu skončil měkkým přistáním v určené oblasti. Současně s lodí přistál i vrtulník pátrací skupiny, jejíž členové po ote­vření poklopu lodi nalezli ce­lou posádku lodi Sojuz 11 ve složení: podplukovník Georgi) Dobrovolski], palubní inženýr Vladislav Volkov a inženýr­­výzkumník Viktor Pacajev — na jejich pracovních místech bez příznaků života. Příčiny smrti posádky se vyšetřuji. Obětavá práce letců-kosmo­­nautů Dobrovolského, Volko­va a Pacajeva při zkouškách složité kosmické techniky — první orbitální stanice s lid­skou posádkou Saljut a do­pravní lodi Sojuz 11 — zname­ná obrovský přínos rozvoji orbitálních letů s lidskou po­sádkou. Hrdinský čin stateč­ných letců-kosmonautů Geor­gije Dobrovolského, .Vladisla­va Volkova a Viktora Pacaje­va zůstane navždy v paměti sovětského lidu. ■ Velitel sovětské kosmické lodi Sojuz 11 podplukovník letectva GEORGIJ DOBROVOL­­SKIJ byl vojenským pilotem první třídy. Dne 1. června mu bylo 43 let. Narodil se v černomoř­­ském přístavu Oděsa. V roce 1946 absolvoval leteckou ško­lu a byl přijat do leteckého učiliště, které ukončil v roce 1950. Georgij Dobrovolskij byl ve­litelem roje, zástupcem veli­tele letky a náčelníkem po­litického oddělení pluku. V ro­ce 1961 absolvoval leteckou akademii. Po přijetí do od­dílu kosmonautů úspěšně ab­­• solvoval přípravu ke kosmic­kým letům. Vdova po Georgíjl Dobro­­volském Ljudmila učí mate­matiku. Po kosmonautovi zů­staly dvě dcery, dvanáctiletá Mariia a čtyřletá Natsša. Palubní inženýr orbitální stanice Saljut VLADISLAV VOLKOV byl ve vesmíru již podruhé. Poprvé obletěl 80- krát Zemi spolu s Anatolijem Filipčenkem a Viktorem Gor­­batkem na palubě Sojuzu 7. Vladislav Volkov se narodil v rodině leteckých konstruk­térů. Ještě jako školák se stal členem aeroklubu při moskevském leteckém insti­tutu, kde později studoval. Po ukončení studil pracoval v konstrukční kanceláři. V roce 1965 byl Vladislav Volkov přijat do Komunistic­ké strany Sovětského svazu. Po Vladislavu Volkovovl zůstala vdova Ljudmila, kte­rá je inženýrkou v potravi­nářském průmyslu, a syn Vla­dimír. (Pokračování na sír. 6./ President republiky armádni generál Ludvik Svoboda meri pionýry Elán mládí k rozkvětu socialistické vlasti HRADEC NAD MORAVICI (NS) — V táboře sedmého celostátního setkání pionýrů — vítězů hry „Cesta za rudou hvězdou“ uvítali včera chlapci a děvčata vzác­nou návštěvu. Stranickou a vládní delegaci vedenou presidentem republiky a členem předsednictva ústřed­ního výboru Komunistické strany Československa, ar­mádním generálem Ludvíkem Svobodou. V delegaci dále byli místo­předseda vlády CSSR prof. dr. Karol Laco, DrSc.; mi­nistr národní obrany CSSR generálplukovník ing. Martin Dzúr; ministři federální vlá-dy; paliv a energetiky prof. ing. Jaromír Ma­tušek, CSc.; hutnictví a strojírenství ing. Jo­sef Simon; dopravy ing. JUDr. Stefan Sut­­ka; místopředseda ÜV NF ČSSR Tomáš Tráv­níček; člen ŰV KSČ a vedoucí tajemník Sm KV KSČ RSDr. Miro­slav Mamula; předse­da ŰV SSM Jura] Var­­holík; vedoucí odděle­ní společenských orga­nizací 0V KSČ Lubo­mír Procházka a další hosté. LETIŠTĚ MOŠNOV Slavnostně vyzdobené letiš­tě v Mošnově bylo včera plno dětského ruchu. Pionýři zce­la zaplnili halu pro cestu­jící a netrpělivě vyčkávali příjezd stranické a vládní de­legace, vedené presidentem republiky, armádním generá­lem Ludvíkem Svobodou. Spo­lu s nimi ji po příletu le­tadla přišli přivítat Miroslav Čapka, člen předsednictva a tajemník severomoravského KV KSČ, soudruh Jan Mušal, člen předsednictva KV KSČ a předseda Severomoravského KNV, Juraj Varholík, předse­da OV SSM, Jaromír Ščerbák, tajemník okresního výboru KSČ a Milan Tomančák, před­seda ONV v Novém Jičíně a další soudruzi. Soudruh president vystou­pil z letadla prvý a byl uví­tán potleskem, máváním pra­porků, pozdravy všech pří­tomných, kteří se zde shro­máždili. Pionýři ze základní devítileté školy v Příbore, Ji­čínska ulice, dali soudruhu presidentovi a všem dalším členům delegace kytice ru­dých růží a popřáli pěkný den v Severomoravském kraji. V přijímacím salónku na­psal soudruh Ludvík Svoboda do pamětní knihy: Drahá mládeži, všem pevné zdraví a plno ispichů v dalším vašem ži­votě! Váš gen. Ludvík Svoboda Soudruh Varholík pak krát­ce seznámil presidenta Čes­koslovenské socialistické re­publiky s nastávajícím pro­gramem a soudruh Ludvík Svoboda se odebral se členy delegace do připravené heli­koptéry. Pozdravil se s její posádkou a po chvíli mávali pionýři pozdravy na rozlou­čenou s Mošnovem. President republiky a členové delegace pozdravy opětovali. (Snímek Kv. Kubaly) Soustrastný telegram Leonidu Iljiči Brežněvovi, generálnímu tajemníku ústředního výboru Komunis­tické strany Sovětského svazu, Alexeji Nikolajeviči Kosyginovi, předsedovi rady ministrů SSSR, Nikolaji Viktoroviči Podgornému, předsedovi presidia Nejvyššího sovětu SSSR, Moskva. Drazí soudruzi, s pocity hlubokého zármutku jsme přijali zprávu o tragické smrti posádky sovětské kosmické lodi „Sojuz 11“, hrdinných sovětských kosmonautů-komunistů pplk. Georgije Timofejeviče Dobrovolského, palubního inženýra, hrdiny Sovětského svazu Vladislava Nikolajeviče Volkova a inženýra-výzkumníka Vikto­ra Ivanoviče Pacajeva, kteří zahynuli po splnění grandiózního experimentu s první pilotovanou orbitální vědeckou stanici na světě. Odvážná průkopnická činnost sovětských kosmonautů jako veškerý boj za poznání nového, za pokrok a lidské štěstí, je provázena i těžkými a bolestnými obětmi. Jména těchto skvě­lých sovětských lidí zůstanou navždy v pamětí nejen sovět­ského a československého lidu, ale i všeho lidstva. Jménem ústředního výboru KSC, vlády CSSR a všeho našeho lidu vyjadřujeme Vám, drazí soudruzi, ústřednímu výboru KSSS, Nejvyššímu sovětu SSSR, radě ministrů SSSR a všemu so­větskému lidu, jakož i rodinám a nejbližším příbuzným a přá­telům kosmonautů hlubokou soustrast. Gustáv Husák, generální tajemník ústředního výboru Komunistic­ké strany Československa, Ludvík Svoboda, president Československé socialistické republiky. Lubomír Štrougal, předseda vlády Československé socialistické republiky. RADOSTNÉ PŘIVÍTÁNÍ V TÁBOŘE Několik minut před půl de­sátou dopoledne přistála v blízkosti seřadiště pionýrů he­likoptéra. Chlapci a děvčata s rudými šátky a kyticemi karafiátů přivítali srdečně mi­lé hosty. Přivezli s sebou mnoho dobré nálady a nayíc (Pokračování na str, 3./ Začala expedice největší zakázky z VŽKG 260 tun na cestách OSTRAVA (CTK) — Expedi­ce ocelového kolosu o váze 260 tun včera začala ve Vít­kovických železárnách Kle­menta Gottwalda v Ostravě. Tvoří Jej stojan tzv. hotovní válcovací stolice, který součástí válcovny tlustých ple­je chů „Kvarto 3,6“ pro Sovět­ský svaz. Celá hotoval stolice váží 1700 tun a její demontáž vče­ra ukončila skupina Adolfa Gracy, Jak se k tomu zavázala na počest padesátiletého ju­bilea KSČ. Novou válcovací trať dodá­vají VŽKG do Sovětského sva­zu pro hutní kombinát ve Ždanovu. Vítkovičtí kováči jí považují za „zakázku století“, protože je největší, jakou vít­kovický hutnícko-strojírenský kombinát ve své historii reali­zoval a má hodnotu přes 2 miliardy 236 miliónů Kčs. Obří stojan válcovací stoli­ce přepraví zaměstnanci ČSAD Ostrava zvláštními tahači na speciálních podvozcích do přístavu v Bratislavě, odkud se vydá lodí na dalekou cestu po Dunaji a mořích na místo určení. Příprava k betonáži televizní věže Vysílač na Pradědu PRADED (ČTK) — Zaměstnanci národních podniků Teplo­­techna a Výstavba ostravsko-karvinských dolů úspěšně pokra­čuji ve výstavbě televizního vysílače na nejvyšší moravské ho­ře, 1492 metrů vysokém Pradědu. Včera tam dokončili montáž technologického zařízení pro betonáž téměř 80 m vysoké televizní věže. Spolu s anté­nami bude celá stavba 162,5 metru vysoká a jako tzv. do­plňkový vysílač má přenášet nejprve první a druhý, poz­ději 1 třetí televizní program a šířit rozhlasové vysílání na velmi krátkých vlnách. Betonová televizní věž bu­de postavena na trojcípém podnoží. Nad přízemím bude kruhový disk o průměru 34 m a nad ním má stát dalších 6 pater. V jednom cípu podno­o že bude pohostinská místnost 100 místech, nouzová ubytovna a základna pro pra­covníky Horské služby. Druhé křídlo bude energocentrem a třetí poslouží pracovníkům spojů. Výstavba vysílače na Pradědu má skončit v roce 1976. x domova a ze světa Na včerejším zasedání se ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, vycházejíc z usne­sení XIV. sjezdu strany, zabýva­la plánem své práce na II. polo­letí t. r. Výbory pro obchod, dopravo, služby, prd. mysl a stavebnictví ČNR a SNR jednaly včera v Gottwaldově na společném zasedání o současném stavu a dalších opatřeních k za­jištění plynulého zásobování oby­vatelstva na vnitřním trhu. Program realizace závěrů XIV. sjezdu KSČ přijaly včera v Brně na společ­ném zasedání ústřední výbory obou národních odborových sva. zů pracovníků hornictví a ener­getiky. Soustrastný telegram k neštěstí v rafinérii nafty Czechowicích zaslal předseda vlá­v dy ČSSR dr. L. Štrougal předse­dovi rady ministrů PLR P. Jaro­­szewiczovi. Sněhová vichřice, která v úterý celý den zuřila v Krkonoších, zahalila jejich vr­cholky bílým příkrovem. Do NOR přijel včera na oficiální návštěvu ku­bánský ministr zahraničních vě­ci dr. Raůl Roa Garda. Havíři Dolu Dukla zahajují boj o světový rekord HAVÍŘOV (tj) — Dnes ráno sfárala na Dole Dukla první část osádky spojeného stosedmičlenného kolektivu předáků Květoslava Dřímala, Miroslava Jachníka, Stanislava Spllcbala a Antonína Ve­selého, aby zahájila práce na překonáni světového rekordu v kom­bajnové těžbě z jednoho porubu za 31 pracovních dnů, jehož drži­teli jsou osádky předáků Lalurného, Blellckého a Balcara z Dolu 1. máj v Karviné z roku 19B4 výkonem 118 327 tun uhlí. Dukelský kolektiv sl dal za cíl z porubu 12411, jehož délka je 121 metrů a průměrná mocnost 350 cm, pomocí so­větského kombajnu KŠ 1 KG a štítové výztuže OMKT II M, za 31 pracovních dnů vytěžit 120 000 tun uhlí. Tato hodnota představuje skoro dvě třetiny, celkové měsíční těžby podniku. Aby tohoto množství mohlo být dosaženo, předpokládá to denně vytěžit 4 tisíce tun, tj. docílit pilířového výkonu 80 tun na havíře a směnu, prů­měrného úsekového výkonu 37,383 tuny na pracovníka za osm hodin a postupu porubní fronty 7,5 metru za dvacet čtyři hodiny. Pracovní podmín­ky, materiálové zabezpečenia kádrové obsazení porubu je důkladně připraveno. Světový rekord v kombajno­vé těžbě byl v historii překo­nán již jednadvacetkrát, z to­ho Důl Dukla byl jeho držite­lem čtyřikrát. Účelem tohoto úsilí je po­dle slov ředitele podniku ing. Jana Sařce, vytvořit na podni­ku takové podmínky, aby ma­ximálně možný počet zaměst­nanců Dukly mohl čerpat do­volenou v letních měsících. Rok 1971 je již dvacátým ro­kem nepřetržitého plnění plá­novaných úkolů tohoto dolu.

Next