Nová Svoboda, srpen 1977 (XXXIII/179-205)
1977-08-01 / No. 179
DNES VE SPORTU: Rozhodl Hřebcův závěr Jiří Štancl znovu mistrem ČSSR Úspěchy čs. mužstev v Interpoháru Sportovní zpravodajství na str. 6, 7 a 8 Proti neutronové bombě Lavina protestů MOSKVA (CTK) — Sovětská tisková agentura TASS vydala toto prohlášení: Světová veřejnost si všímá stále nových faktů, jež svědčí o stupňování horečného zbrojení v USA, které vyvíjejí nové druhy a typy zbraní, především jaderných. K těmto „novinkám** patří i tzv. neutronové bomby. Washington se snaží ospravedlnit svou orientaci na zvyšování horečného zbrojeni a neutralizovat protesty veřejnosti jak ve Spojených státech, tak i na celém světě tím, že se docela vážně pokouší dokazovat výhody tohoto nového prostředku hromadného ničení tvrzením, že pouze zabíjí lidi a ponechává materiální hodnoty. Tak vypadá (Pokračování na str. 4.) DENÍK SEVEROMORAVSKÉHO KV KSC ROČNÍK 33 (DĚLNICKÝ DENÍK 59) ČÍSLO 179 ★ CENA 50 HAL. PONDĚLÍ 1 . SRPNA 1977 Stranickoekonomická konference v Pallasovce Zajištění úkolu li. pololetí PALLASOVKA (Od našeho zpravodaje) — Na stavbě kompresorové stanice Číslo 1 československého úseku výstavby plynovodu Orenburg — západní hranice SSSR v Pallasovce sa uskutečnila druhá stranickoekonomická konference, jejímž cíleni bylo vytyčit další postup při zabezpečováni náročných úkolů výstavby ve druhém pololetí lutošniho roku. Stranickoekonomická konference byla velice pečlivě připravována v pěti pracovních skupinách — pro přípravu výroby; technologii bezpečnosti práce a požární ochrany; ekonomiku a dopravu; péči o pracující a služby a konečně pro socialistickou soutěž, nové formy práce, zlepšovací návrhy a ekonomickou propagandu a agitaci. Každá tato skupina představovala vlastně malou komplexní racionalizační brigádu, protože zde byli na řešení problémů zainteresováni )ak dělníci, tak techni-cl. Do práce v těchto skupinách se zapojili také hosté, kteří přijeli z Ostravy — Josef Hubáček, pracovník severomoravského KV KSČ, Antonín Herodes, zástupce ředitele závodu EZ 30 k. p. VOKD, Antonín Kavoň, vedoucí výroby závodu 34 k. p. VOKD, a Milan Stachovec, předseda ZO KSČ EZ 30 a vedoucí výroby pro Orenburg. Pracovní skupiny připravily návrhy, které se staly základem pro jednání konference a současně byl na základě jejich připomínek zpracován návrh usnesení. Tak byly vytvořeny všechny předpoklady pro úspěšné jednání konference. Druhou stranickoekonomlckou konferenci v Pallasovce zahájil z pověření výboru ZO KSČ Vladislav Staněk, hlavní inženýr výstavby KS 1, který přivítal kro(Pokračováni na str. Z.) Rozvoj vzájemné spolupráce Z našeho kraje IŠSSR v páté pětiletce zůstal SSSR největším odběratelem této VSETÍN (CTK) — Kolem než 580 mil. korun. Rovněž 11800 pneumatických trys kových stavů na tkaní bavlny, hedvábí a skelných vláken dodají v průběhu šesté pětiletky sovětským textilním kombinátům pracující n. p. Zbrojovka Vsetín. V současné době pracuje v Sovětském svazu již více než 22 000 vzduchových stavů, exportovaných Vsetínskými na základě dlouhodobých obchodních smluv. Prvních 500 kusů dodal podnik textilnímu závodu „Rabočij" v Leningradě v roce 1962. do roku 1970 pak celkem 9826 stavů v hodnotě větší IPokračováni na str. 2.) Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal prezidentu Švýcarské konfederace Knrtu Furglerovi blahopřejný telegram ke státnímu svátku jeho země. Prakticky do všech zemí světa lze z Československa odeslat poštu letecky — přímá letecká poš. ta vede z ČSSR do 83 zemí. Prostory pro přechodné uskladnění z letošní sklizně poskytnou zemědělcům v ČSR i některé podniky a organizace federálního ministerstva paliv a energetiky. V Terchové, rodišti Juraje Jánošíka, a ve Vrátné dolině skončily včera XV. folklórní slavnosti »Jánošíkovy dny“. Pod heslem „Mír dětem celého světa“ bude v druhém říjnovém týdnu uskutečněna v ostravském kulturním domě již devátá národní přehlídka filmů pro děti. Okres Olomouc splnil státní plán nákupu obilí Rozhodla obětavost OLOMOUC (bor) — V sobotu ve 13.30 hodin ohlásili splnění státního plánu zemědělci okresu Olomouc na 100,1 procenta. Na úkol 64 086 tun dodali 64 148 tun zrnin. na Jak nás informovali Zemědělském nákupním a zásobovacím podniku v Olomouci, v nákupu se dále pokračuje. Ve všech zemědělských podnicích se snaží splnit co nejčestněji socialistické závazky uzavřené na překročení nákupu obilovin na počest 60. výročí VŘSR. Vedle sklizně zrna zaměřují svou pozornost zemědělci jednoho z nejproduktivnějších okresů našeho kraje na rychlý úklid slámy a zajištění přechodu do podzimních prací. Za úspěchem, k+erého zemědělci okresu Olomouc dosáhli o letošních žních, je třeba vidět úsilí kombajnérů 0 bezztrátovou sklizeň zrna, poctivou práci lisařů i lidí od posklizňových linek. Celkovému výsledku přispěla 1 spolupráce pracovníků nákupních závodů s družstvy i zlepšená organizace samotných žní. Strniště nesmějí zůstat zbytečně dlouho opuštěna. Po sklizni obilí vyjíždějí v těchto dnech do polí traktoristé, aby připravili půdu pro osev krmných směsek. (Archívní snímek) Mokrý žňový víkend zemědělců Komban odpočívají, Poslední letošní červenco vé víkendové dny se k zemědělcům zachovaly vskutku macešsky. Ještě v sobotu odpoledne bylo vidět na polích dvou nejproduktivnějších okresů Severomoravského kraje, na Olomouckú a Přerovsku, desítky kombajnů, lisů, samosběracích vozů, stovky lidí při úklidu slámy. Podvečerní déšť i nedělní vytrvalá sprcha zhatily nejednomu z vedoucích zemědělských podniků smělé plány na rychlé dokončení sklizně obilovin. Přesto ani včera, i když pršelo, v družstvech nelenili. Lidé z družstevních dílen věnovali péči technice, jejímu seřízení a opravám, činili se i pracovníci při ošetřování zrna na skládkách, obsluhy ha posklizftových linkách, a na nedostatek práce si nemuseli stěžovat také traktoristé a řidiči dopravních prostředků. Dříve, než včera zasáhl déšť obilní lány JZD Nový život v Tovačově, vyjelo časně ráno šest kolektivů s lisy k úklidu slámy. Jak nám řekl Václav Baroš, hlavní agronom družstva, chtěli využít hned zrána každé minuty k tomu, aby pole byla co nejdříve čistá, a tak sní ale lide ne... žili předstih sklízečích mlátiček před technikou, která se stará o úklid slámy. V Tovačově mají celkem 1270 hektarů obilovin a ke konečnému „Silovému flčto vání“ jim chybí posekat a vymlátit Ječmen ze 470 hektarů. Pšenici — tu již mají doma. Slámu sklidili zatím ze 40 procent ploch. Snaží sé ji dostat pod střechu v nejlepší kvalitě, neboť převážná část je určena ke krmným účelům. V JZD čs.-sovětského přá telství v Troubkách začali se žněmi v neděli 24. července, ale naplno jedou prakticky pět dnů. Z 800 hektarů, které musejí sklidit, stačili za tu dobu posekat 700 hektarů. V pátek minulého týdne byli mezi prvními v okrésé, kteří splnili státní plán nákupu obili „Přesto, že technika ne mohla nastoupit do polí, žně se u nás nezastavily,“ říká nám dispečer družstva Zdeněk Zbožínek. „V plném tempu pracují posklizflové linky v Troubkách i Henčlově. Z krytého skladu tarn odvážejí zrno Václav Hříval a Josef Raška a s »honem« jim ho pomáhá nakládat František Kocourek. Takže koše na čističkách nezejí prázdnotou a linky tak mohou jet nepřetržitě. Nevážne ani odvoz zrna do nákupní ho závodu v Přerově. O to, aby ani jedno zrnéčko (a to jsme se přesvědčili, že tomu tak skutečně jej nezůstalo v hale za nakládačem, se starala včera Františka Tesařová, kterou mimo žně najdete každý den na družstevních polích. Se smetákem v ruce vymetala i ta nejmenší zrnéčka, dary letošních žní. „Člověka to těší, když je tu všechno tak. jak má být u dobrých hospodářů, v pořádku.“ V Troubkách vyjely o 1S- tošních žních hned za kombajny samosběrací vozy a lisy. Tento „spěch“ — neztratit kontakt s mlátičkami — se vyplatil. Pravda, technika na slámu nestačí rychlostí kombajnu, ale přesto již mají ze 400 hektarů slámu sklizenou a na 200 hektarech je podmítnuto. JAN BORL Kde kvetou (po celý rok) Když vyslovíme v prodejně květin přání .Prosím kytičku karafiálů“, mnoho z nás napadne myšlenka: odkud se tolik květů v každém ročním období bere? Odpověď na tuto otázku jsme našli v jedné z provozoven Technických a zahradních služeb města Ostravy v Hoštálkovicích. Jíž zdálky jsou nápadné velké,' prostorné objekty skleníků, k nimž náleží t před dvěma lety vybudovaný pětilodový skleník s plochou tří tisíc čtverečních metrů. Provozovna je zaměřena především na pěstování řezaných květin. A tak jedenapadesát zaměstnanců této provozovny má podíl na tom, že ročně na ploše 13 tisíc čtverečních metrů zasklené plochy vypěstují a dodají do květinových síni 700 tisíc kusů amerických karafiátu a desítky tisíc květů chryzantém a rychlených růží. V doprovodu vedoucího provozovny ing. Františka Nose jsme prošit celý areál zahradnictví. Některá z žen se proplétaly záhony karafiátů a vyřezávaly květy určené k expedici pro ostravské prodejny, jiné řízkovaly a přesazovaly hrnkové květiny. V provozovně totiž vedle řezaných květin pěstují několik tisíc cissusů, diefenbachií, fíkusů, palem a asparágusů. Zde jsme v jednom ze skleníků také zastihli a plné práci sedmičlenný kolektiv BSP, vedený Anežkou Nevrlou. Měli jsme možnost nahlédnout do jejich závazku, z kterého jsme mimo jiné vyčetli, že nad plán vypěstují pro účely výsadby a ozelenění ploch v našem městě 23 tisíc kusů letniček, Zahradníkům z úseku hrnkových květin není lhostejné, jak vypadá jejich pracoviště. Aby se rostlinám dařilo, hodně záleží na hygieně, vzorném ošetřování i vnitřním pořádku v kulturách. Jak říká mistr hrnkových kultur Oldřich Hajdúk, úspěch tkví v organizaci práce. A tak se rozhodli předat skleníky jednotlivým členům své brigády do socialistické péče. Krůmě řezaných a hrnkových květin, které zde kvetou po celý rok, pěstují také keře, jehličnany a okrasné stromy, jaka jsou jasany, javory a lípy. I ty jsou určeny pro další ozelenění ostravských obvodů. Až budete zase někdy kupovat kytičku květů pro své milé, či uvidíte pod vzrostlými lípami a javory pěkně osázené a kvetoucí záhony uprostřed města, váš obdiv bude možná patřit právě zahradníkům z Hoštálkovic. Jlftl PAVLO (Foto: CTK) llll!l!llll!l!llllli!!HllllillllHI!ll!!IH!lll!!!!Hlll!ItlHI!l!l[!i!lllflllll!l!!lllHillö Při cestách po družstevních lánech jsem se zastavila u tovačovských ků v tamějším rybníJZD Nový život. Šla jsem se podívat, jak tady pečují o mé sestřičky zrnečka. Dala s jsem se do hovoru osádkou kombajnu SK-5 — Zdeňkem Pavlíkem a Karlem Kočím. Všimla jsem sl totiž, že mají něco pod kombajnem. To víte, jsem zvědavá jako každá mého pohlaví. Představte sl, že to, co jsem viděla, byl důmyslný lapač na mé sestřičky. Lapač je vlastně plachta, umístěná za žacím ústrojím pod košem. Zabraňuje výpadu zrna na zem. jak Jsem zjistila, celá záležitost stála pár korun. Byl to prý pakatel, ani to nestálo za řeč. Ale já sl říkám, že nápad stál za to. Nyní již mé sestřičky, když náhodou nedopatřením opustí kombajn, spadnou pěkně na měkké a osádka je dá, kam patří — odvozcům do viečok. Z takových nápadů mám radost. (bor)