Nové Knihy, 1967 (VII/1-52)
1967-04-20 / No. 17
Vychází monografie o Františku Mužikovi FrantiSek Smejkal, František Muzika, Odeon, 80 Kčs f Malířské dílo Františka Muziky, které Ještě zdaleka není u konce svého vývoje, patří už dnes k základním Jistinám moderní české malby a uchovává sl pevné, i když stále ne zcela doceněné místo i v souvislostech světového avantgardního umění. Od svých počátků byla Mužikova tvorba pevně spojena se všemi osudy, myšlenkovými a uměleckými zvraty devětsilské malířské generace, jejímuž odkazu zůstává věrná až dodnes. Avšak právě tato nekompromisní přímost a důsledná věrnost generačním závazkům a ideálům, která není v podstatě ničím Jiným než věrností sobě samému, způsobila, že v dobách, kdy byla více oceňována přizpůsobivost pomíjivým a násilně vykonstruovaným požadavkům dne, zůstávalo Mužikovo dílo nejen nedoceněno, ale často i přímo zavrženo a odsouzeno k mlčení. Nebyla to krátká doba. Zabírá téměř polovinu více než čtyřicetileté Mužíkovy tvůrčí aktivity. Za takovou dobu se pochopitelně může i nejlepší umělecká hodnota vytratit z obecného povědomí a ztratit na Sas svůj magický vliv. Projde-11 ovšem takovou zkouškou času s neztenčenou intenzitou svého působení a zachová-11 sl plnou aktuálnost, pak Je to nesporným dokladem toho, že Jde o hodnotu trvalé platnosti. Když bylo před nedávném — v souvislosti se začínající rehabilitací tvorby české devětsilské avantgardy — znovu v úplnosti zveřejněno i Mužikovo dílo, zjistilo se, že dlouhá klauzura, k níž bylio nedobrovolně odsouzeno, Je nejenom neoslabila, ale že mezia tím naopak dozrálo k svému vrcholu neobyčejné myšlenkové hloubce. A nad to, že přitom zůstalo zcela současné. Budeme-li sledovat Mužikovu nesnadnou cestu životem a uměním, budeme muset zároveň alespoň stručně naznačit povahu myšlenkové a pocitové základny, z níž Jeho dílo vyrůstalo. Jsme k tomu nucení Jak vlastním charakterem Mužikovy tvorby, která je s touto základnou nerozlučně spjata, tak tím, že problematika vývoje devětsilské malířské generace nebyla dosud souhrnně ani monograficky dostatečně zpracována a Zhodnocena. Sledování této problematiky nám ostatně umožní přesněji specifikovat povahu i hodnotu Mužikova osobního přínosu v rámci vývoje českého moderního umění posledních čtyřiceti let. Ovod k monografii Františka Smejkala „František Muzika". Vydává Odeon. Deset anglických novel Deset anglických novel. Čs. spisovatel, 17 Kčs (Hardy: Co viděl ovčák, Gissing: Ztichlý den, Forster: Nebeské království, Graham: Setkání v kasinu, W. de la Mare: Mandlovník, Davies: Odplata za lásku, Coppard: Zehllč, Bowenová'- Sitíčko, Sansom: Kolmý žebřík, Pritchett: Náhrdelník). Výbor začíná vědomě starosvětsky pojatým baladickým příběhem Hardyho, zasazeným do pastorálně-aristo* kratičkého rámce Jihoanglických dýn. Ještě chmurněji baladicky vyznívá Gissingův naturalistický obrázek ze života londýnské chudiny, Jakýsi velkoměstský pandán k venkovsky patriarchálnímu Hardymu. Oběma autorům Je ve skutečnosti společná pesimistická filosofie determinismu. Z ironické napůl féerie, napůl komedie Forsterovy dýše zas skepse příslušníků bloomburské skupiny, liberálního humanisty i mravního realisty z linie Eliotové, Hawthoma, Jamese. Typ Evelyny Beaumontové, přirozené, prosté, vášnivé hrdinky, unikající z tenat mužské panovačnosti, se ve Forsterově románovém díle později vtěluje do Lucy Honeychurchové a Heleny Schlegelové. Grahamova maupassantovsky úspor" ná i syrová kresba hrdinky z polosvěta, uprostřed kosmopolitní sebranky riviérového kasina zaskočené naivitou mladistvé Angličanky, je jedinou a nedostatečnou ukázkou moderní skotské prózy, která by si (podobně jako welšská a irská) zasloužila samostatný výbor. Smrtí a narozením končící příběh nešťastného manželství vypravuje u de la Mara chlapec Jako vzpomínku z dětství. Reálná skutečnost umocněná snem a nazíraná z perspektivy dítěte Je spolu s tíživou atmosférou venkovského panského domu ukázkou de la marovského magického realis-mu, který má něco z Carrolla a něco z Coleridge. Z welšské literární oblasti, u nás poměrně dost známé (patří do ní ať už vlastním původem, nebo náměty prací Meredith, Webbová, Machen, Hughes, Powysové, Dylan Thomas) Je vzat Daviesův příběh zestárlé prostitutky, příběh plný soucitu, cudně maskovaného černým humorem; ten je, zdá se, hojný v tomto kraji příkrých protikladů, obývaném (podle Daviese) pradávným lidem, který zůstává věčně mlád. Z Daviesových welšských vrstevníků by stáli za pozornost Caradoc Evans a za války padlý Alun Lewis. Podobně jako u de la Mara také Coppardův hrdina Je chlapec, tentokrát neduživý sirotek, který pracuje v dílně eastendského židovského krejčího a tam pozoruje lidská dramata, jimž rozumí jen napolo. Pečlivý a střízlivý realismus tohoto žánrového obrázku z prostředí před Coppardem objeveného Israelem Zangwillem Je poznamenán Jistou až zemitou lidovostí, o jakou autor v svém díle s nestejným zdarem vědomě usiloval. S fantaskním realismem de la Marovým vzdáleně souvisí uměni Bowenové, výrazněji poznamenané mansfieldovským principem „osvěcujícího okamžiku krásy nebo hrůzy“, Jemuž všechen ostatní text slouží za pouhou předehru nebo dohru, a jemu příbuzným joyceovským principem „epifanie“, v níž — Joyceovýml slovy řečeno — „duše nejvšednější věci jakoby zazáří.“ K autorovi Dubliňanů se ostatně Bowenová hlásí také svým irským původem. Ve výboru zastupuje Jen Jeden odstín angloirské novelistiky, která svým nevyčerpatelným fabulačním fondem dodnes dotvrzuje pravdivost historického výroku: perfervidum Ingenium Scotorum (tj. jiskrné nadání Irů). Sansomův dramaticky vypjatý příběh s tragickým vyzněním odráží Jeho vidění světa kafkovsky zlého, nesmyslného, ukrutného až do přízračnostl. Ironickým chladem v líčení drásavých situací nemá daleko k R. Wernerovi a Grahamu Greenovi. Poslední z generace třicátých čtyřicátých let (vedle Daviese, Bowe" a nové, Sansoma se v ní výrazně uplatnili T. O. Beachcroft, G. F. Green, Grahame Greene, L. Halward, A. Calder — Marshall, J. Hanley, W. Plomer, V. Sackville—Westová), Pritchett, je představen komedií služtičky, která žije ve světě lží, komedií, napohled všední ve své kratochivilnosti, ve skutečnosti nabitou vědomím tragické nejistoty a vratkosti života. Při všem vnějším dickensovstvl má Pritchett (podobně Jako Bowenová) blízko k „eplfanil“. Mám-li použít formulace joyceovského badatele R. Ellmanna, Jako Joyce i autor Náhrdelníku má rád drobné okamžiky, drobná města, drobné lidičky a s oblibou objevuje, jak drobné životy krystalizují .v epifanie. Z doslovu Aloyse Skoumala k Deseti anglickým novelám. ŽERT Milan Kundera, Žert, Čs. spisovatel, 19 Kčs ROMÄN POLITICKÝ. Tak bude nejspíš všeobecně označen první román Milana Kundery Žert. Je to však zároveň román psychologický, právě tak Jako filosofický. Je to polemické slovo v dnešní nejživější problematice, aie Je to i román historický. Je to tragický obraz doby a smutných osudů, ale zároveň příběh groteskní a ironický. Jako už byla většina Kunderových směšných lásek. Román opravdu vychází z události a problémů padesátých let, které jsou stále jiskřivé. Byly o nich v posledních letech u nás napsány desítky knih, které však rychle zapadají. Byly a Jsou většinou krátkozrace hysterické, povrchně atraktivní a často upadají do alibismu. Milan Kundera se všem těmto úskalím vyhnul, ale ne negativisticky, obranně; naopak jako by byl zapomněl (nebo ani nečetl) všecko, co o tzv. letech kultu bylo napsáno, a přichází se zcela osobní, hotovou, aktivní výpovědí; a možno říci se zpovědí. Kunderův hlavní hrdina — jako ostatně autor sám — patří totiž ke generaci přibližně čtyřicátníků, tj. těch, kteří ve své většině po roce 1948 nadšeně podlehli nástupu nových idejí a nové víry a ničemu z historie následujících let pak už neunikli. Kunderův hrdina se pro některé intelektuální i charakterové vlastnosti velmi brzo vyřadil z kolektivního generačního osudu (nebo přesněji: zapadl do jednoho nikoli bezvýznamného ramene tohoto proudu), dostal se „pod kola dějin“, a když se po letech znova zařadil do života za nových podmínek, pocit křivdy a nespravedlnosti se mu sublimoval v potřebu pomsty. Na čem, na kom? — Na epoše, na historii, na jejich pokrocích. Tady u kritiky zúčtování a odsouzení, kde několik zmíněných kritik dosahuje svého vrcholu a končí, Kunderovo téma vlastně teprve začíná. V pomstě na Jednom z poskoků nachází Kunderův hrdina Jen svojí vlastní past, a on vlastně znova zůstává „pod koly“. Mimo jiné činitele (např. bystře odpozorovanou koncentrovanou ženskou psychiku) má za protihráče dvě velké kategorie: patos ryzího kolektivního nadšení a víry, zde ve spektru dočasné renesance folklóru, a smířlivý, odpouštějící, životním potřebám blízký a elementárně konstruktivní evangelismus. Konflikt Jedince a na sebe upnutého intelektuála s bezohlednou zvůlí a zároveň železnou logikou dějin, v knihách z nedávné minulosti většinou různě přistřižený a hlavně přebásněný nebo redukovaný, je tu naopak povýšen do roviny obecných a odvěkých zákonů, a téma pro mnohé trochu atraktivní, malinko konjunkturální a dost pikantní se u Kundery stává článkem řetězu paradoxů dějin; paradoxů, které Jsou spíš zákonitostí, a rozčilovat se nad nimi by bylo dětinskostí. Mohlo by se po tomhle zdát, že Kunderův hrdina je trapná figura, ba snad i trochu směšná. Ne, Je to postava tragická; její osudy Jsou otřesné a její úvahy pronikavé a moudré, Jenom její bezprostřední a podvědomé reakce v okamžicích, kdy chce režírovat svoji úlohu v dějinném procesu a rehabilitovat svoje přirozené právo, Jsou jaksi malé a předem prohrané. Tady se v Kunderově hrdinovi tragika Jedince v moderním světě vůbec setkala se specifickými afekty člověka naší epochy. Tady se právě protínají všecky svrchu uvedené atributy, které lze Kunderovu románu přisoudit. Po tolika zklamáních knih s obdobnou tematikou možná z opravdu převládne uznalé označení román politický; ale spíš Je to (chceme-li Již se přidržet nálepek) v nejlepším slova smyslu — a pod rouškou čtenářsky vděčného bohatého děje —• román filosofický; román, který mohl vzniknout pouze v těchto letech a Jenom u nás. Což je konec konců nejlepší vizitka každé literatury. Arno Linke ◄ Ročník 1967 Číslo 17 20. dubna Cena 20 hal. Snímek K. O. Hrubého „Na Třeštíku“, z knihy „Valašská suita“. Vydávají nakladatelství Blok v Brně a Prolil v Ostravě. ◄ Další návrat Stefan Rysuľa, Milost, Slov. spisovatel, 13,50 Kčs Historická povesť Stefana R y* u I u Milosť vyšla prvý raz roku 1940. Ideovo sa priradila k tým dielam, ktoré romanticky osvětlovali ludové tradície, predovšetkým vo sfére mravnej, sociálnej a jazykovej. Ale to sme už pri velmi výstižnom hodnotení Milosti Andrejom Mrázom (Elán 1940/4]: „Rysuľa vystihol národnú a náboženskú symboliku slovenského života, sedliaci sú mu nositeľmi zdravého životného inštinktu ... hlbokej zrastenosti nášho človeka s prírodou a božím zákonom. Túto ideovú osnovu ... Rysufa miestami tlmočí ešte slohom fejtonistickým.“ Svojím spôsobom sa Rysufa odlišuje od autorov našej naturickej prózy (Ondrejov, Chrobák, Flguli a d.), hoci, samozrejme, má s nimi aj vela spoločného. Vykročil na tú pôdu, ktorú jeden zo vzorov našej neoromantlCkej „prírodniarskej“ literatúry F. C. Ramuz — nazval pôdou mystiky. (Sedliak a král „sa pohybujú na pláne mystiky“; „meštiak na pláne politiky“.) Vždy sa to však Rysufovi ne(darí nielen pre spomenutý fejtonistický sloh, ale predovšetkým preto, že symboličnost Jeho povesti vyplýva skôr z pričastého verbálneho lyrizmu, nie z obsahu, postáv, myšlienok knihy. Idea sa vznáša nad životom, Je večné. Práve tieto miesta Milosti časom vyprchali. Ostal dodnes príťažlivý odvážny postoj človeka, malej skupiny fudí voči presile zla a nespravodlivosti. V úchvatnom liptovskom prostredí bojujú o všetko, na čom stojí skutočnosť i mystika ich života. Rysulova M1- losť dokresľuje obraz našej medzivojnovej prózy a Je] vývinových tendencií. Želali by sme si len, aby sa iniciatíva vo vydávaní autorov tohto obdobia nezastavila a aby neobišla niektoré významné diela — napr. romány J. C. Hronského. Ján Priebera ■ Knihy, které si vybrali Knihy, které sl vybrali Knihy, které si vybrali Knihy, které si vybrali J1Ř1 HORClCKA, laureát sl. ceny, šéfreíisér Čs. rozhlasu si vybral: DESET ANGLICKÝCH NOVEL a Rainer Maria Rilke, KNIHÄ OBRAZO. OLDŘICH HLAVSA, kntlni grafik, si vybral: DESET ANGLICKÝCH NOVEL a James Aldridge, LOVEC. ĽUDO tel, st ZŰBEK, spisovavybral: Andrej Mráz, ClM SLOVO ZlLO a Stefan Rysula, MILOST. Knihy, které si vybrali ■ Knihy, které si vybrat! ■ Knihy, které si vybrali ■ Knihy, které sf vybrafl