Nové Knihy, 1971 (XI/1-52)

1971-01-06 / No. 1-2

Listy o sebevědomí a odvaze Výběr Engelsových dopisů „O oportunismu v dělnické straně“, který vydala Svoboda k 150. výročí Engelsova naro­zení, by bylo možno nazvat ještě mnoha jinými názvy: tolik různých myšlenek se do každé­ho listu promítá. A všechny jsou vysloveny nevšedním způ­sobem, jako na živé besedě, je tu kus historie dělnických stran v Německu a ve Francii, je tu lekce novináři, jak se máji psát noviny, publicistovi, !C solidně připravit materiál pro stať, politikovi. Jaký je třeba zachovávat vztah k věd­ci, jsou tu slova povzbuzeni Lauře, když byl zatěen její muž Paul Lafargue, probleskuje tu vtip a sarkasmus a naleznete tu výstižný rozbor situace. Nad řádky Bedřicha Engelse se ne­může nikdo nudit, to kouzlo Jeho osobnosti předem vylučuje 26 Engelsových dopisů Be­­belovi a Sorgovi, Bernsteinovi a Kautskému, jakož i Jiným či­nitelům socialistického hnutí v druhé polovině 19. století je v podstatě výrazem Marxova a Engelsova zápasu o charakter 0*litlckého pracovníka rozvije jícího se dělnického hnuti. Fráze, suchopárnost nebyly je­diným úskalím. Uspěchanost, překotnost, nedočkavost nejsou neznámými bolestmi ani dnes. Nerozvážnost a radikalismus jedněch, smiřlivectví a poddaj nőst druhých — s těmito kraj nostmi se potýká dělnické hnutí neustále. Ale největším nebezpečím je nedostatek od váhy bojovat proti dočasně sil nějšímu, vládnoucímu protivní kovi, proti nesprávným názo rům a demagogii. Kdo se má dát do boje proti oportunismu, musí mit pevné sebevědomí, postavit se na vlastní nohy, podívat se pravdě v tvář a zůstat pevně na půdě reality — toto je snad jádro všech těch listů s radami, kri likou a fakty, listů, které na hrazovaly tehdejším dělnickým pracovníkům tisk, školeni a stranickou literaturu. Jak učili a vychovávali své druhy, tak také Marx a Engels žili: zůstávali sami svými i v osobním životě, ve vztahu k přátelům i nepřátelům. A tak řádky, které Engels ve svých , dopisech věnuje svému a Mar­xovu soukromému životu, do­kresluji klasickou vyváženost jejich životních názorů. Z. D. SARA aronovó synagóga — exteriér. Z knihy Jana Heřmana a Milady VI tinikuvé Pražské synagógy (Odeon) CENA 20 HAL. 6. LEDNA ROČNÍK 1971 Zde n Sk Alexa — Ferdinand Lede­rer. Pavilón Z na výstavišti v Brně, 1959. Z knihy Moderní architektura v Československu (Obelisk) ruští básnici Leningradský kritik a literární vľdec B. “uchštab soustřed** do knihy „Russkie poety“ (Chůdo žestv. literatura, Moskva) mono grafické studie o básnících minu lých generací Tjutčevovi, Fetovi, Kozmu Prutkov! (pseudonym bratří Žemčužnikových a A. K. Tolsté ho) a N. A. Dobroljubovi. PEREZ GALDOS Ve třech svazcích vychází román „Fortunata a Jacinta“. jímž paříž ské nakladatelství Rencontre za hajuje vybrané spisy Pereze Gal dose. Jde o vrcholné dílo autoro­vo, jak je hodnotí španělská kri tiká. jež věrně a něžně předvádí obraz madridského života před sto letv StOMENSKY BY SE RADOVAL V Insel-Verlagu připravili k nu vinni vydáni jako mnohobarevná faksimile podle neubaidenslebcn ského tisku z r. 1838 didaktická dilo „Neuester Orbis Pictus oder die Welt in Bildern“. Text je ně mecký, anglický, francouzský a italský; na jednom obraze jsou vždy všechna jména stejného za čfnajícího písmena. Obrázky jsou surrealistická SOUČASNĚ DĚJINY Pařížské nakladatelství Stock vy dává dokumentárni spis o 11011 stranách „Pád III. republiky" který podle materiálů z hlavních měst napsal americký historik Wiliam L. SMrer, autor před de setiletím vydané knihy „Třet říše“. Obálka Jiřího Ledra (Academia) A. P. ČECHOV Po úspěchu prvého vydání knihy ,,A. P. Čechov“ 0$ literárního dě­jepisce a kritika G. Bednikova vy­chází nové přepracované dílo v nakladatelství Chudožestvennaja literatura (Moskva), které je pod statně doplněno a rozšířeno o ka pitoly věnované rozboru autoro vy dramatické tvorby. ANTICKÝ SVĚT K poznání starověkého světa při­náší nakladatelství Albin Michel (Paříž) nové vydání „Řecké obce" G. Glotze, jako novinky monogra fii L. Bréhiera „Instituce Byzan ce“, Leona Homa „Politické insti tuce Říma“. V témže nakladatel­ství vycházejí umělecké soubory D. Schlumbergerův „ĽOrient hel­­lénisé“ a M. G. Lilliu a H. Schu­­barta „Civilisations anciennes du bassin méditerranéen“. KORESPONDENCE BREMOND—BLONDEL Jako příspěvek k duchovním dě­jinám Francie mohl by být chá pán prvý díl obsáhlé korespon­dence mezi Henri Bremondem. za­stáncem „čisté poezie“ a Maurice Blondelem, filosofem Je z let 1897—1904 a obsahuje na 300 listů, osvětlujících především Bre­­mondovu krizi jako člena jesuit­ského řádu. Vydal Aubier, Paříž. JIHOAMERIČTÍ SPISOVATELÉ Luis Harss a Barbara Dohman jsou autory knihy „Portraits et propos“ (naklad. Gallimard, Pa říž), v níž věnují studie desíti jihoamerickým spisovatelům: jsou to např. Alejn Carpentier, Miguel Angel Asturias, Jorge Louis Bor ges. Joao Guimaraco Rosa. Juan Carlos Onetti, Julio Cortazar, Juan Rulfo aj. PATHOS SOCIALISTICKÉHO REALISMU N. K. Gej je autorem monografi. „Pathos socialistického realismu (Chudožestv. literatura, Moskva) v níž studuje obraz socialistické ho realismu, nový historism a hu maoism, obraz nového hrdiny člověka v dílech Gorkého, Maja kovského, Šolochova Brechta aj. ALBATROS BOHUMILU ŘÍHOVI za knihu Adam a Otká, JANU HANZÄKOVI za novátorskou tvůrčí koncep­ci pětisvazkového díla Světem zvířat, MARII KORNELOVÉ za tvůrčí adaptaci Pohádek bratří Grimmů, MIRKO HANÁKOVI za ilustrace ke knize Henry Wálliamsona Tarka, vodní pout nik, ZDEŇKU SEYDLOVI za ilustrace ke knize veršů Vlasty Dvořáčkové Uletělo ča­pí pero, ANTONÍNU POSPÍŠILOVI za ilustrace pětisvazkového díla Světem zvířat. Cestr.S uznán; v roce 1970 TVORCIMU KOLEKTIVU REDAKCE STUDIA za průkopnickou koncepci je­ho tvorby. Dále na návrh výboru Společ nosti přátel knihy pro mládež udělil ministr kultury CSR CENY MARIE MAJEROVÉ 1970 v oblasti ilustrační zasloužilému umělci CYRILU BOUDOVÍ, v oblasti slovesné zasloužilému umělci a nositeli Řádu práce Výroční ceny nakladatelství za rok 1970 ODEON JOSEFU VÉROMlRU PLEVOVI, za významné celoživotní dílo v oblasti tvorby dětské knihy Upřímně blahopřejeme VLASTĚ A JAROSLAVU TAFELOVÝM za překlad knihy Veniamina Kaverina Pátý poutník s při hlédnutím k jejich překladům i. minulých let, Dr. JOSFFU HEJZI,AROVÍ za monografii o čínském ma líři ňchi Paj-š', OLDŘICHU ‘ HI.AVSOV1 -a grafickou Malé galerie a úpravu svazků Spisů Vladj míra Holana, s přihlédnutím k celkové jeho dlouholeté spo luprácf s Odeonem. Mimořádná cena byla udělena prof. dr. MIROSLAVU MlČKOVI in memoriam za původní teoretické práce o výtvarném umění, zvláště za jeho monografii o Paulu Cé­­zannovi. Cestné uznání vyslovilo nakla­datelství Odeon KOLEKTIVU PRACOVNÍKU TIS­KÁRNY RUDÉHO PRÁVA za vynikající tiskařskou a kni­hařskou prácí na publikacích Odeonu v roce 1970, jmenovitě pak za Komenského Labyrint světa a ráj srdce, Spisy Vladi­míra Holana, první svazek An­glického gotického románu a sVazky edice Klubu čtenářů. Teraz sa k sebe dostal! — ta­kisto náhodne — štyri knihy básní autorov rozličných gene­rácii. Aj odlišného básnického školenia. Najťradičnejši a naj­­známejšf je Pavel KoyS so zbier­kou Kotko krokov je k úsme­vu (vyd. Slov. spisovateľ). Bás-j nik zostáva sám sebou, nedro­­biac a neopakujúc sa však: pí­še erotickú poéziu programo­vo, takmer sám pred lačným publikom. Uvedomuje sl funk­cionalitu takých veršov, pokor­ne sa poddáva ich poslaniu. Le­bo vie, že má konkrétneho adresáta: človeka raneného láskou, milovaním alebo od­mietaním, ľahostajnosťou. Usi­luje sa výraz modernizovať, čo obvykle nepokročf za odstrá­nenie interpunkcie, pretože erotická poézia by nedošla až na miesto určenia, do intimi­ty. Ale k nevýbojnosti, až k va­­riovaniu tiahne Koyša aj iná tematika: časové angažované re­flexie. Spojenie zbierky z dvoch tematických okruhov, z erotiky a aktuality, pripomína staršie zvyklosti pri komponovaní kníh. Opakovaním kompozičných prin­cípov, ale na inej úrovni, je aj knižka mladšieho Miroslava Piusa Cesta až na koniec smrti (vyd. Smená). Je to cyklická skladba o tridsiatich častiach, velebne, trochu pateticky napí­saná reflexívna štúdia človeka spod perspektívy smrti. Trochu apokalypsa a menej balada; trochu meditácia a viacej mysliteľská gestácia. Alebo pro­rocká, čomu napomáha kaza­teľský refrén „Hovorím“. Na­jmä je to meditatívna básnická modlitba, ústiaca do posledné­ho zvolania: „Láska zachráň nás“. Co dobre svedčí i mla­dosti i poézií. Mladšie vrstvy súčasnej na­šej poézie vôbec prichádzajú na krížne cesty, z ktorých ich niečo vábi do poetického her­­metizmu, do uzavretia poézie v nej samej, a niečo zasa von z extatickej samoty, do času a do dejín, k spoločensky aktív­nemu slovu. Taký kríž rozho­dovania prežíva mladý Mikuláš Kočan vo svojej, v poradí dru­hej knihe Nevesta v daždi (vyd. Smená). To isté. ibaže s bohat­šou slovnou vybavenosťou si rieši o niečo starší Ján Koška knihou Oheň s bukmi (tiež vvd. Smená 1. Kočan sa z artist­­ného uzavretia prelamuje kres­bou obrázkov a rozprávaním metaforicky bohatých príbe­hov. Zo všetkého sa mu kľuje mladý pesimizmus; ten sa mu vlieva do učenia o našom sve­te. Koška je „fllozofickejší“: komponuje náročné výpovede o veciach čerstvej bolesti i več­ného smrtelného osudu člove­ka. Ale ani jeden z nich neza­piera, že nevzdoruje poézii, ak chce zo seba von. Čo je nepo­chybne jednou hlavnou pozná­vacou črtou dnešnej poetickej situácie. (ikj Ukázka středověkého právního m kopisu českého původu. List z tzv. Gelnhansenského kodexu roku 1406 (Jihlava). Z knihy Vác­z lava Vaněčka Dějiny státu a prá­va v Československu (Orbis) Kvalita množstva poezie V,hodné by iste bolo aj obrá­tiť: množstvo kvality. Napísať to ako otázku, problém. Ved naozaj niet asi týždňa, v kto­rom by sa na knižných pultoch nestretli tri-štyri, výnimočne aj viac nových pôvodných knižiek poézie. A kto pozná pomery vo vydavateľstvách, vie, že by ta kých kníh mohlo byť pokojne oveľa hojnejšie. Je*napr/zná me, že už teraz sa presne vie, čo vyjde v najbližších dvoch rokoch. Rukopisy čakajú na po­radie. Zdá sa, že také množ­stvo poézie tu ešte nebolo; ro­zumejte: poézie publtkovateľ­­nej až kultivovanej, tak vraviac profesionálne zrelej. Tu sku­točne vyvstáva problém množ­stva. Predovšetkým ako otázka, či naša básnická tvorivosť je aj výrazom našej duchovnej situá cie; či slovo básnické ľudským skutkom sa stalo. Ci to nie je všetko verbalizáciou vyprázd­neného človečieho gesta.

Next