Nové Knihy, 1986 (XXVI/1-52)

1986-01-08 / No. 1-2

Milování se lví ozvěnou Básník dnešní střední generace Ja­roslav Čejka (nar. 1943) vydal řadu sbírek, které získaly velký ohlas me­zi čtenáři (připomeňme Sentimentál­ní lásky, Veřejné tajemství, Knihu přání a stížností a Kapesní sbírku zá­konů, vět a definic). V současné do­bě vychází Čejkova prozaická prvoti­na, soubor povídek pod názvem Mi­lování se lví ozvěnou (Čs. spisovatel 1985, edice Malá žatva), v níž se bás­ník představuje v poloze ironického glosátora životního stylu soudobého českého člověka z nejrůznějších so­ciálních skupin. ze Většina povídek se vztahuje k Pra­a k velkoměstskému koloběhu, zdařile evokuje charakteristickou at­mosféru pražských lokalit i fyziogno­mii nejrůznějších figurek, a to i z tzv. pražského podsvětí. S prozaickou úsporností a dějovou poutavostí au­tor fabuluje jednotlivé příběhy, story, akce či situace, aby ukázal přede­vším zahalenou tvář aktérů, postave­ných do mimořádných podmínek, kdy z nich vytrysknou pečlivě skrývané bolesti, touhy, traumata z neúspě­chů, osobních konfliktů 1 neúspěš­ných milenců, drobných podvodníků, namyšlených herců, rezignovaných manželů a unavených otců, bezsta­rostných kšeftařů i spořádaných pra­covníků na služebních cestách. Pro­středí hotelů, dostihových drah, re­kreačních oblastí i vináren poskytuje autorovi možnost vykreslení bizar­ních postaviček, pachtících se za svou Iluzí laciného štěstí. Silnou stránkou Čejkových próz je i vitalistické ztvár­ňování erotických situací, vtipně vy­stupňovaných a nepostrádajících not­nou dávku ironie a komiky. Sbírka povídek Jaroslava Čejky dá­vá čtenáři radost z vyprávěni, vede k zamyšlení nad naším uspěchaným životem i nad možnostmi hlubšího prožitku míjejícího času. Svým espri­tem, prozaickou precizností a dějo­vou poutavostí se tato knížka zařa­zuje na jedno z předních míst v sou­časné české povídkové tvorbě. a 8. LEDNA1-2 ROCNÍK 1986 CENA 30 HAU Obálku s použitím kresby Františka Turka navrhl Vladimir Nárožnik (ČS) Oldřich Vyhlídal Kdo v knížce básní verše číst sl chce, nejprve by měl jako ve struníku, po starém dobrém zvyku hudebníků, hrábnout sl palcem v její ořízce. A ozve-li se z jeho prázdnoty jak z těla houslí touha po básničce, pohledem, jako prvním tahem smyčce, měl by jí zkusit vejít do noty. A teprve, až pochopí, že číst, číst báseň, není jenom do zahálky otloukat v rytmu verše na píšťalky, až pochopí, že básník verše zlomí, aby jak pruty vryl je do svědomí — teprve pak by obrátit měl list. ČTENÁŘI. Báseň .vybrána z chystané sbírky Svatební .dar zasloužilého umělce Oldřicha Vyhlídala, který' 4. ledna 1986 oslavil životní jubileum. V zimním slunci. Fotografie z knihy Františka Šebka a Vlastimila Zikmundy Pardubicko (Kruh) Z posledných Na taký kruto krátky ludský ži­vot, na ešte kratší život literárny napísal Vlado Bednár (1941—1984) tolko rozsiahleho, osobitne však hodnotovo 1 žánrovo špecifického, že mu — žiaľ, už natrvalo — vy­stačí na jednu samostatnú kapi­tolu v dejinách súčasnej sloven­skej prózy. Na kapitolu o peripe­tiách i výškach hľadania a literár­neho stúpania našej novodobej humoristickej a satirickej prózy. Lebo Vlado Bednár takmer všetky svoje tvorivé túžby skoncentroval do jediného žánru, aby ho postup­ne skultivoval do podoby ostro rezavej, nezmieriteľné kritickej spisby o našich tvárach: o tej hra­vo viditeľnej, no najmä o tej ťaž­ko identifikovateľnej, prístupnej často iba humoristovi či satiriko­vi. Vypracoval si na to mnoho spoľahlivých formových prostried­kov: preň najpríznačnejšlu rece­siu, situačnú komiku s analytický­mi ostňami a najnovšie, vlastne najposlednejšie aj svojský smútok zo smiešneho, zaberajúci čoraz širšie tematické i spoločenské po­le. V čase skoro presne dvadsať­ročnom v týchto knihách: Uhni z cesty (1964)), Divné hrušky s divnou chuťou (1966), Veterné mlyny (1967), Vajce v stodole (1978), Koza (1979). Pomedzi tie­to knižky „pre dospelých“ — a pre vyspelých čitateľov — stihol ešte rovnako satirizačne a húmo­­rizačne pôsobiť aj na rast svojho žánru v oblasti literatúry pre de­ti a mládež (Nebrnkaj mi na city, Dobrodružstvá troch mudrlantov). Bednárova poviedková kniha Dračie žily (Smená, edícia Erb) vychádza posmrtne; ale vychádza taká, že môže zdefinitívniť auto­rovo miesto výraznej a nezame­niteľnej osobnosti medzi našimi nemnohými humoristami a sati­rikmi v literárnej súčasnosti. Na­príklad v tomto: že sa uvzato a s patričným tvorivým zápalom drží tém živej a problémovej súčas­nosti; že ju nielen podľa zásluh \ satirizuje a zosmiešňuje ľudské vlastnosti jej predstaviteľov, ale že od diela k dielu stúpa na hori­zont satirickej epickej filozofie s dozretým etickým jadrom v nej. Nešmýka sa po okrajoch a lukra­tívne sa neprižlvuje na komunál­nych látkach; vstupuje rázne do streu u .; recesně dui burským uku­zovákom mieri na podstatu. Píše humor a satiru nie na smiech; na zamyslenie. Pretože, ako to sfor­muloval sám, „Nejde o humor, ide o život“. V Bednárových Dračích žilách ide, okrem titulnej, o ďalšie štyri rozsahom väčšie krátke prózy; da­lo by sa v súvislosti s Ich literár­nou výbavou vravieť dokonca o novelistických kompozíciách (Zlo­dejky z mesta Bratislavy, Leto bez Moniky, Učiteľka orientálnych Ja­zykov a Okolnosti Sna noci svä­tojánskej). Ide o nás ľudí, čo v tejto Knihe osamotených — lebo tak znie jej podtitul — majú dob­rú vôľu nachádzať obrazy či pod­­obrazy seba, svojho účinkovania v živote a v spoiocnosn. lue o nu­­mor a satiru na vyvodenie dôsled­kov pre mravnosť, skôr však pre nemravnosť javov, ktoré do osa­­menia vháňajú. Ide výsledné o dielo, aké čitateľ nezaloží a neod­loží, pretože putuje s ním vždy, keď konzekventne premýšľa. O dielo jedinečné, vo svojom žánri najvyššie stojace nad všetkým, čo satiricko-humoristlcké u nás vzniklo. (pš) Kresba i výtvarného doprovodu sbírky českých a slovenských veršä Dvojhlas 1900—1985 (ČS-Ssp) NAD EDIČNÍ ČINNOSTÍ NAKLADATELSTVÍ HORIZONT Kniha, vzdělání, rozvoj Přísloví „Co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš“ by se v sou­časnosti mělo upřesnit, aby odpovídalo skutečnosti. Pak by asi nabá­dalo všechny věkové kategorie slovy: „Co se v mládí naučíš, to ti v stáří nestačí — jenom ten, kdo nepřestal, bude za rok o rok dál.“ Nemíníme však naše čtenáře seznamovat s lidovou moudrosti a zkušenostmi mi­nulosti či přítomnosti. Chceme jim pouze — současně s pozváním na návštěvu — připomenout i nutnost celoživotního vzdělávání v tomto období úžasného tempa vědeckotechnického rozvoje, dále Socialistic­kou akademii CSSR jako garanta uspokojování potřeb v této oblasti, a představit její nakladatelství. Zveme vás proto do historické Neká­­zanky na pražské Zlatém kříži, otvíráme vám dveře do království knih, do světa těch, kteří je pro vás připravují. Abeceda národů, Zpráva o nemocech mocných, Řeě tónů, Jazyěník, Medardova kápě, Ekonomem i proti své vůli. Záhada bermudského trojúhelníku — fantazie a skutečnost... Před námi leží řada zajíma­vých titulů nakladatelství, která se při své ediční činnosti řídi vždy tím, že jeho knížky mají rozšiřovat kulturní obzor širokých čtenář­ských vrstev ve vztahu ke všem oblastem života společnosti. Po tomto stručném uvedení koho a proč vám představujeme, má už slovo STA­NISLAVA MYNAŘÍKOVA, šéfredaktorka Horizontu, nakladatelstvi So­cialistické akademie ČSSR. Knihy Horizontu popularizují otázky zajímající každého z nás, ať už se týkají politiky, ekonomiky, společenských, přírodních či technic­kých věd. Perspektivní ediční plán přihlíží k potřebám a zájmům čte­nářů; v pestré nabídce knižních titulů by měli najit nejen poučení, odpovědi a argumenty, ale i prameny a náměty pro dobu práce i od­počinku. Obliba literatury tohoto typu je značná, i vaše knihy patří mezi ty, které čtenáři očekávají, shánějí je, píší si o ně. Je zde však současně nebezpečí, aby čtenářský zájem neovlivnil výběr témat, způsob zpra­cování — zkrátka aby nedošlo k poklesu hodnoty této knižní produkce. Jsme sl vědomi problémů spojených s popularizací — a jsou to nejen ty, které uvádíte; spočívají i v pochopení ze strany autorů-odborníků, lektorů a dalších spolupracovníků. Zde však už máme na co navázat, z čeho vycházet. Kromě toho, že pro nás píší takoví významní odbor­nici a současně zkušení publicisté jako E. Hadač, V. Holzknecht, I. Les­ný, Z. Kukal, profil ediční činnosti Horizontu přesně vymezuje tematic­kou šíři, míru popularizace a tím i úroveň publikací. Snažíme se také o to, abychom svůj náročný závazek vůči zájemcům o naši literaturu (pokračování na str. 2)

Next