Noviny Vnitřního Obchodu, 1966 (XIII/1-52)

1966-01-07 / No. 1

Z OBSAHU: Komentář — Budoucnost pražského Interhotelu S trochou zručnosti Z tryskových stavů Vánoce bez lékaře Naše křížovka SOUTĚŽ PŘED XIII. SJEZDEM KSČ Nová soustava plánovitého řízení státního obchodu vytváří pracujícím lepší podmínky k dalšímu rozvoji jejich iniciativy a aktivní účasti na řízeni, jednou z hlavních metod této účasti je i v nových podmínkách socia­listická soutčž Nové podmínky řízeni se budou postupné uplatňovat pak v době příprav a konání XIII. sjezdu KSČ a VI. všeodborového sjezdu. Sou­časně je to první nástupní rok čtvrté pětiletky. Tyto významné události jsou I podnětem k využiti soutěže tvůrčím způsobem a tím i ke kvalitativním změnám v práci obchodu. Nyní bude záležet na tom, aby se již od počátku roku nová soustava za­váděla za aktivní účasti pracujících. Ve státním obchodě půjde hlavně o lep­ší uspokojování spotřebitelské poptávky, zvyšování úrovně a rozšiřováni služeb, vytváření lepších odběratel­sko - dodavatel­ských vztahů, cel­kové zlepšováni ekonomiky obcho­du, a tím také o růst hrubého dů­chodu jako jed­noho ze základ­ních cílů činnosti podniku. Zvlášť jde o správné zaměření vnitropodnikové soutěže k docilováni nej­­vyšších tržeb, překračování realizace služeb, k dosahováni dobrých vý­sledků prodejních akci, a tím i ke splnění, popřípadě překračování hru­bého důchodu. Na tyto hlavní úkoly je třeba především uzavírat závazky. Soutěž je nutné zaměřovat rovněž na zajišťováni potřeb pracujících vytvořením příznivých pracovních podmínek. V současné době je zvlášť naléhavé — spolu s vhodnými opatřeními — plnění požadavků vyplýva­jících ze zákoníku práce. Také je třeba zvýšit vlastní podíl pracujících na udržování a dalším rozšiřováni sociálních, kulturních a rekreačních zařízení, hlavně formou svépomocí. Gspěšné plnění těchto úkolů je třeba podporovat pokrokovými formami soutěže, především dalším rozvíjením hnutí brigád socialistické práce, které plně odpovídá novým zásadám řízení a práci obchodu. Je však ne­zbytné dát brigádám socialistické práce dlouhodobou konkrétní náplň, aby mohly pracovat cílevědomě a aby jejich pomoc přispívala nejen k plnění hospodářských úkolů, ale aby brigády svým příkladem ovlivňovaly také další kolektivy, pomáhaly ke zvyšováni jejich kvalifikace a k stabilizaci kádrů a vytváření účelné organizace práce. Současný stav hnutí brigád socialistické práce umožňuje kolektivům celých provozů, závodů a podniků v daleko větší míře soutěžit o titul pro­voz, závod a podnik socialistické práce. Pro vytvoření dalších předpokladů je však nutná soustavná pomoc hospodářských vedoucích a funkcionářů ZV ROH. Pro další zlepšení činnosti brigád socialistické práce bude správné, aby se nejméně jednou za rok za účasti hospodářských pracovníků a ZV ROH lindnotila jejich práce a aby brigády obhajovaly tituly Tak bude možné na základě znalosti forem a výsledků práce jednotlivých kolektivů doporučit další náměty a zkušenosti získané jinými kolektivy. Obhajoba titulů brigád socialistické práce nemůže být pouze jejich záležitostí, ale musí se stát rov­něž věcí hospodářského vedení podniků a odborových funkcionářů. Držitelé titulů brigáda socialistické práce, provozů a závodů socialistické práce stejně jako nositelé vyznamenání Průkopník socialistické práce, resortních a ostatních vyznamenání jsou progresivní silou, které se všude dostatečně nevyužívá, přestože může přispět významnou měrou k dosahování lepších výsledků a překonávání potíží v podniku. Záleží však na hospodář­ských vedoucích i odborových funkcionářích, jak dokáží jejich zkušeností využívat a spolupracovat s nimi při řešení důležitých podnikových problémů Současná doba též vyžaduje, aby kolektivy, které již získaly určité zku­šenosti z nových zásad řízení, seznamovaly s nimi ostatní. Tato výměna poznatků je nutná jak mezi závody téhož podniku, tak i podniky téhož obo­(Pokrač. na str. 2) MARIE RADOVA, předsedkyně OV OS Na Honzíka Clštína se ze všech stran ohromného dortu směli sluníč­ka Dětského domu. A Honzík? Ten se zatím leště trochu neltstě usmívá na tu plápolalícl svíčičku, kterou mu tak slavnostně zapálili. V té chvíli však Honzíkova následovníka před­­stavule len velký otazník. Kdo to ast bude? Kdo bude prvním občánkem čtvrté pětiletky? Dobře nás reprezentovali Koncem loňského roku hostovalo 14 učňů (polovina kuchařů, polovina číšníků) z 2- učňovské školy v Čes­kých Budějovicích na pozvání vídeň­ského Spolku pro podporu dorostu v povolání ve Vídni. V kuchyni uč­ňovské školy na Židovském náměstí připravili z deseti navržených menu dvě vybraná Jídla i obsluhu hodnoti­li rakouští nejpovolanější odborníci. A naši učňové obstáli na výbornou. Od­borníci se také vyjádřili k některým specialitám české kuchyně, které byly na jídelníčku. Bez výhrady všechny získaly povidlové knedlíky s tvarohem a máslem. Ale vůbec ocenili naši ku­chyni i naši mládež, ať od sporáku, ať z obsluhy. Ik Rozširujú služby v mestách Jednota, BSD Žilina, patrí medzi spotrebnými družstvami nesporne na prvé miesto v rozširovaní služieb v slovenských mestách. Začiatkom októbra roku 1964 otvorili zmiešanú predajňu v Žiline, ktorá bola prvou družstevnou predajňou tohto druhu v meste na Slovensku. Lanského ro­ku otvorili pracovníci Jednoty v Ži­line cfalšie svoje prevádzky a so svo­jimi službami sa umiestnili aj v tých dedinách a osadách, ktoré predtým výhradne zásobovali pracovníci štát­neho obchodu. Záverom lanského ro­ku otvorili svoju predajňu aj v naj­väčšom žilinskom sídlisku — na Hli­nách, čím podstatne prispeli k lep­šiemu zásobovaniu v tomto moder­nom sídlisku, ktorého výstavba sa ďalej rozrastá. í Výstava v centru města Ostrava 66 tentokrát od 5. června do 3. července Málokteré město má tak výhodně umístěné výstaviště uprostred města jako Ostrava. A navíc jsou v seve­romoravské metropoli možnosti výsta­viště stále rozšiřovat. Každým rokem tu ubývá něco z přestárlého okolí a mění se v součást vždy pěkně zele­ného areálu výstaviště. Také letos se chystají nové úpravy. Zmizí dnes jíž zanedbaná farská zahrada a na jelím místě vznikne zahradnická expozice a snad I dobré příklady, jak moderně bvdlet I ve starších domcích. V pl­ném proudu je na Černé louce také stavba Domu služeb, kde najdou návštěvníci ukázky nejrůznějších i opravdu málo běžných služeb. Termín letošní výstavy Ostrava 66 se poněkud posunul. Výstava bude otevřena ve dnech 5- června až 3. čer­vence a jejím obsahem bude zase ukázka vyspělého životního prostředí. V jejím uspořádání se bude odrážet pokfok v tvorbě životního stylu naší socialistické společnosti. Tvůrci vý­stavy chtějí předvádět exponáty co nejnázorněji, a vyvolat tak diskusí návštěvníků přímo na výstavišti. Pros to zde bude také řada anket, návštěv­nických besed, možnost vyměňovat zkušenosti i konzultovat s odborníky. Ne každý výrobek najde na Ostravě 66 uplatnění. Exponáty se budou vybírat velmi přísně a uvážlivě, především z těch výrobků, které odpovídají no­vým požadavkům a které patří mezí připravované novinky. Pořadatelé po zkušenostech z minu» lých ročníků počítají s tím, že vý­stavou bude žít celé město. A tak sí budou moci návštěvníci Ostravy 66 ověřit praktické formy řešení životní­ho prostředí I na vzhledu města, na jeho výkladních skříních, na úpravě všeho, s čím se v Ostravě 1 Jejím oko­lí setkají. Jednou z novinek je také rozhodnu­tí, že výstava bude přístupná 1 ve ve­černích hodinách. Speciální osvětlení pomůže exponátům vyniknout, a tak mnohé z nich budou možná večer za­jímavější než ve dne. »Tak Jsem tady, mámol Po první koupeli, s čerstvě načesaným kohout­kem. Líbím se tt? Ast ano, usmíváš se, a to je dobře.« To všechno ale bylo liž před vice než dvanácti mě­síci, v prvních minutách tehdy nové­ho roku. Honzík st totiž svůj příchod na svět přesně načasoval. Minutu po půlnoci. A udělal dobře. Ne/enže byl prvním občánkem roku 1965, ale při­vedl pracovníky Dětského domu na výbornou myšlenku. Přivítat každého prvního občánka roku, a to letošního t budoucích, kompletní výbavičkou. Vším, co. takové to bezbranné lidské mládě pro první měsíce svého života potřebuje. A že výbavička z Dětské­ho domu je opravdu dokonalá, to Již několik let potvrzuji všechny mamin­ky, které jt osobně nebo na dobírku nakoupily, jen za loňský rok lích z Dětského domu rozeslali téměř ti­sícovku do celé republiky. Odbila půlnoc, doznívá cinkot skleniček, lidé se objímají, lí­bají, smějí se i slzí a všichni vespo­lek si přejí do toho kalendářem ohra­ničeného životního úseku, do roku, který nadchází, klid, mír, spokojenost, zdraví a trochu toho lidského štěstí. A ve stejné chvíli, snad o něco dřív nebo o něco později, se na jiném mís­tě nepřeje jen dobrý rok, ale celý spokojený a hodně štastný život. Ne všude totiž bouchá o půlnoci šam­paňské, ne všude zvoní naplněné sklenky. Jsou úseky a pracovní od­ větví, kde silvestrovská půlnoc Je ja­ko jiná. A mezi ně patří 1 porodnic­­ké kliniky, kde se třeba zrovna o té půlnoci rodí noví malí človíčci, vla­satí I jen mírně ochmýření, ale vždyc­ky tak trochu zadumaně podmrače­ní, jako by uvažovali, co Jim ten prá­vě darovaný život pěkného přinese-Honzíka Cištína ten předloňský starý rok zřejmě příliš nelákal, roz­hodl se tedy pro ten nový, ve kterém si svou minutou po půlnoci vybojoval prvenství. Na porodnické klinice pro­fesora Lukáše v Praze, v rekordním čase 0.01 hodiny roku 1965 se tedy narodil první loňský občánek. Hned se o něj, pochopitelně kromě šťast­ných rodičů, začala zajímat televize, rozhlas I noviny, protože, víte, ať Je ten život jaký Je, každý z nás rád vi­dí, slyší i čte něco radostného. A ta­kové to ještě nic netušící mrně je pře­ce jen událost nejradostnější. Nu, a tenkrát z toho měli radost také v Dět­ském domě. Takovou lidskou a mož­ná že i trochu obchodní. Vždyť každý nový občánek v Praze a mnohdy i mi­mo ni se vlastně stává novým zákazní­kem. Ale nepodezřívejme je. Prostě pogratulovali tátovi 1 mámě, popřáli tomu malému a hned také nabídli nezištné služby. A tak se vlastně Hon­zík stal takovým malým chráněncem Dětského domu. Přicházel, pardon, zpočátku se jen přivážel na nákupy, na nějaký ten mls, prostě nezapomí­nal na svoje patrony, a Jak tak rostl a sílil a začínal brát na rozum, tak Je­jich služby potřeboval stále víc. Nej­dříve len nějaké ty kojenecké drob­nosti, ale pak se přidaly hračky, dů­kladnější oblečení a nakonec i oprav­dové boty. Naučil se totiž mezitím chodit, a když ho máma pevně drží za ruku, tak si Již za pracovníky Dět­ského domu dojde sám. Přišel i o vá­nocích. Pro dárek. Pro třípatrový, sedmikilový dort, samozřejmě se sví- Člčkou. Moc si v té váze s dortem ne­konkuroval, Jen taková tři kila hovo­řila v Honzíkův prospěch, ale po chvíli koketování s tou velkou věcí, ke které ho stále přistrkovali a kde tak pěkně hořela svíčlčka, rychle ro» zeznal, že Je to věc správně sladká a na Jazýčku se jen rozplývá. Máte pravdu, ta výroční svíčička přišla o něco dřív. Ale kdo by byl lepší reklamou pro novou akci Dět­ského domu než právě Honzík? Jako správná reklama tedy přetrpěl všech­ny ty novináře, fotografy i televizi, aby uvedl akci Hledáme prvního ob­čánka roku 1966, prvního občánka čtvrté pětiletky. No a to, že se pra­covníci Dětského domu rozhodli vy­bavit toho úplně prvního v celé re­publice kompletní kojeneckou výba­vičkou a hlubokým krásným moder­ním kočárkem a po něm každého prv­ního v každém příštím roce, to se přece rodiče, porodnice 1 nemocnice museli dovědět dřív. Jak Jinak by se nový občánek hledal, musel se přihlásit sám s pěkně oštemplovaným časem. Honzík se tedy postaral 0 to, aby Jeho nástupce věděl, Jak se při­hlásit o svého patrona. Nu, a pak zase cinkaly skleničky, šumělo šampaňské, lidé se veselili a dělali dobrá předsevzetí a jinde se radovali docela bez vína a alkoholu. Hlídali zdraví maminek I dětí, těšili se z každého nového občánka. A také trochu hlídali hodiny, ale co, minuty a vteřiny. Což kdyby se ten docela první občánek nového roku narodil právě u nich. To by hned ta radost byla dvojnásobná. Nejen maminčina, ale celého toho kolektivu, který to­mu maličkému pomáhal na svět. V Dětském domě zatím netrpělivě čekali na zprávy. Na doporučené do­pisy ze všech krajů republiky, balili výbavičku, připravovali kočárek na cestu. Kam se asi rozjede? Do dale­ka, nebo Jen docela blizoučko od Prahy? Bude malá Radka Sedláčková ze Zbraslavi, která se na klinice pro­fesora Klause v Praze narodila pou­hých pět vteřin po silvestrovské půl­nocí, úplně první? Nebo Ji někde jin­de nějaký čipera dokázal Ještě pře» dehnat? Ne, Radka se nedala. A tak prvním občánkem čtvrté pětiletky je tentokrát příští žena. Teď tedy může znovu bouchnout šampaňské aby­chom se připojili i my ke všem před­chozím gratulantům, šťastný život, Radko! ek Štastný život, občánku

Next