Noviny Vnitřního Obchodu, 1968 (XV/1-52)
1968-08-02 / No. 31
DOHODA CV OS MVO a SSO o Jednotném po* stnpu při zkracováni pracovní doby v obchodě a veřejném stravováni. Cstřednl výbor Odborového svazu pracovníků obchodu, ministerstvo vnitřního obchodu a Svaz spotřebních družstev vycházejíce z usneseni vlády ě. 148/1968 o postupu při zaváděni pětidenního pracovního týdne a zkracováni pracovni doby v letech 1968—1970 a z opatřeni ministra práca a sociálních věcí, vydaného na základě zmocněni v usnesení vlády C. 197/1988 se dohodly, že při zkracováni précovní doby a zavedeni pětidenního pracovního týdne v obchodě a veřejném stravováni budou vycházet z těchto zásad: 1. Pracovni doba v obchodě a veřejném stravování se zkráti na 42,8 hodiny týdně") Při zkráceni pracovní doby bude zpravidla uplatněn pětidenní pracovni týden se dvěma dny pracovního volna v týdnu. 2. V souladu se zásadou uvedenon v předchozím bodě lze souvislá dvoudenní volno poskytovat provozním pracovníkům tak, aby a) v maloobchodě připadlo pokud možno na sobotu a neděli; b) ve veřejném stravováni navazovalo pokud možno na dosavadní uzavírací den nebo volný den. Pracovni volno provozních pracovníků veřejného stravování nebnde obvykle ív sobotu a v neděli. 3. Organizace státního a družstevního obchodu (dále jen »obchodní organizace«) budou spoleéně s odborovými orgány usilovat o to, aby pracovní doba mohla být zkrácena již k 29. 9. 1968 a aby k tomuto datu byly v obchodní organizaci vytvořeny vžechny potřebné podmínky. 4. Pracovní doba se zkracnje vidy S ucelené organizační jednotce. Vymezeni pojmu organizační jednotky je upraveno v článku 3 vyhlášky č. 63/1968 Sb. Zkrácení pracovní doby v jednotlivých organizačních jednotkách není tedy vázáno na jeho současné uplatněni u všech pracovníků obchodní organizace. 5. Při zavedení pětidenního pracovního týdne prodlouží obchodní organizace prodej v jednotlivých dnech týdne podle místních podmínek. Zároveň omezí na minimum uzavírání prodejen z důvodů inventur, nákupních dnů a osobních výběrů zboží u dodavatelů a přejímky zboží. 6. Obchodní "organizace, které jsou současně dodavateli zboží pro maloobchod a veřejné stravování (vlastní i jiné obchodní organizace) přizpůsobí provozní a pracovní režimy velkoobchodu a závodové dopravy úpravě provozních režimů v maloobchodě a veřejném stravování. Přitom búdon postupovat tak, aby bylo zabezpečeno Jejich zásobováni zbo*) Na pracovištích s dvousměnným provozem, kde pracuje převážná většina žen, na 40 hodin týdně. žím před dobou zvýšeného prodeje a nebyl v důsledku přejímky dodávaného zboží v této době omezován čas potřebný pro obsluhu zákazníků. 7. V době špičkových zemědělských prací na vesnici, v rekreační sezéně, v místech soustředěná poptávky a cestovního ruchu upraví obchodní organizace pracovní a provozní režimy tak, že přizpůsobí prodejní, otevírací a pracovni dobu podlo místních potřeb. Nároky pracovníků vyplývajících z prodloužení pracovní doby v sezónních obdobích budou obchodní' organizace řešit především poskytováním soustředěného volnj po skončení sezůny. 8. Cstřednl výbor Odborového svazu pracovníků obchodu, ministerstvo vnitřního obchodu a Svaz spotřebních družstev při zavádění pětidenního pracovního týdne a zkracování pracovní doby se shodují v tom, že prodej v sobotu bude zajištěn v nezbytném rozsahu. Rozsah sobotního prodeje bude zajišťován s přihlédnutím k místním podmínkám, hustotě obchodní sítě, intenzitě prodeje v jednotlivých dnech týdne, potřebám spotřebitelů i pracovníků obchodu po projednání s občany a po schválení příslušným národním výborem. 9. Prodejní a otevírací doba v prodejnách a závodech veřejného stravováni se stanoví dohodou mezi obchodní organizací (po projednání s odborovou organizaci) a příslušným národním výborem; u spotřebních družstev také v dohodě s dohlížecím výborem nebo členy družstva (členská schůze) v obci. Konečné rozhodnuti v případě rozporů přísluší národnímu výboru. Pracovní režimy pracovníků obchodn se stanoví dohodou mezi obchodní organizací a závodním výborem ROH. ID. V souladu s usnesením vlády č. 148/1968 (přílohou č. 1) ministerstvo vnitřního obchodn, Svaz spotřebních družstev a ústřední výbor Odborového svazu pracovníků obchodn nově upraví zásady mzdového zvýhodnění za práci v sobotu a v neděli. 11. Se zajištěním politickoorganlzačních opatření v době přípravy na zavedeni pětidenního pracovního týdne a zkrácení pracovní doby v obchodě seznámí obchodní organizace v dostatečném předstihu obyvatelstvo s rozsahem a úpravou prodejní doby. K tomu použijí všech dostupných veřejných sdělovacích prostředků, zejména k informaci místního obyvatelstva (např. místní rozhlas, schůze občanů, vývěsky o změně prodejní doby apod.). 12. Ostřední výbor Odborového svazu pracovníků obchodu, ministerstvo vnitřního obchodu a Svaz spotřebních družstev budou společně dbát o to, aby obchodní organizace a odborové orgány postupovaly podle těchto přijatých zásad. V Praze dne 11. července 1968. Ostřední výbor Odborového svazu pracovníků obchodu Ministerstvo vnitřního obchodu Svaz spotřebních drulstev Před výročními členskými schůzemi o volbami nových orgánů K materiálům pro VIII. plenární schůzi OV OS Předsednictvo Cstřednl rady odborů se zabývalo přípravou a svoláním VH. všeodborového sjezdu a rozhodlo předložit plenární schůzi návrh na jeho zvolání ve dnech 4.-7. března 1369. jeho nedílnou součásti by se měly stát výroční členské schůze nebo konference základních organizaci odborového svazu, podniková a národní konference i sjezdy odborových svazů. Výroční členské schůze základních organizaci znamenaly 1 v období byrokratickodirektivnfho řízení odborová práce určité oživení v závodech a podnicích. Pohříchu však to byla větil aktivita jen funkcionářského aktivu, zatímco členové základních organizací se mnoho »nevzrušovali«, spíše volby nových orgánů, výběr kandidátů apod, brali jako nare- Žírovaný akt. Pravá a nefalšovaná aktivita členů odborového svazu v období po lednovém plénu ústředního výboru strany dává tušit, že výroční členské schůze se stanou v letošním roce záležitostí převážné většiny členů základních organizací. Jestliže správně odhadujeme jejich angažovanost, očekáváme také oprávněně jejich účast na připravované nové odborové politice svazu. V čem by měla jejich účast spočívat: Ostřední výbor odborového svazu ve smyslu množství rezolucí a připomínek vypracoval a také přijal program činnosti odborového svazu, ve kterém převažuje obhajoba pracovních a životních zájmů pracovníků obchodu. Výroční členské schůze by tedy měly posoudit a zhodnotit výsledky plnění programu činností svazu a signalizovat, které problémy nejsou uspokojivě řešeny. Členové základních organizací by se také v období výročních členských schůzí měli dovědět mnoho o právech a povinnostech nových demokratických orgánů — radách pracujících, aby mohli dostatečně posoudit, kteří z členů základních organizací budou nejvhodnějšími kandidáty do těchto orgánů, v nichž by byli schopni prosazovat vůli členů pracovních kolektivů. Jako součást výročních členských schůzí by měli členové základních organizací zodpovědně posoudit návrh stanov odborového svazu, který bude zaslán k calosvazové diskusi. Je ještě mnoho otázek, které budou 'členové základních organizací ve svých podmínkách na výročních členských schůzích posuzovat a hodnotit, af již vývoj denlveltzačních opatření, plnění závazků obsažených v kolektivních smlouvách a zejména přípravy k zavedení pětidenního pracovního týdne a zkrácení pracovní doby. Hlavním úkolem výročních členských schůzí však bude zvolit nové orgány základních organizací, delegáty na konference, navrhnout nebo se vyjádřit ke kandidátům do orgánů vyšších stupňů. Volby budou prováděny ve smyslu volebního řádu, který schválila VIII. plenární schůze. Jeho obsah vychází z požadavků a rezolucí, stanoví hlavní zásady demokratických voleb, povinnosti závodních výborů při přípravě výročních členských schůzí, činnosti volebních komisí, právoplatnosti voleb, přičemž respektuje některé odlišnosti základních organizací odborového svazu. Základním opatřením volebního řádu je ustanovení, že kandidáti nových orgánů nejsou navrhování odstupujícím orgánem, tedy shora, ale že za přípravu nově navrhovaných odpovídají předem zvolené volební komise, které soustřeďují návrhy kandidátů z výročních členských schůzí odborových úseků nebo i Jiným způsobem navržených. Pravda, v malých základních organizacích, kde není nutné vytvářet předem volební komise, přebírá tuto funkci závodní výbor » tím, Že k výběru kandidátů dochází tak, jak bylo řečeno — zdola. Povinností volební komise, případně závodního výboru je zveřejnit nejméně 10 dní před výročními členskými schůzemi nebo konferencemi všechny kandidáty, kteří byli navrženi. Tím budou mít členové nebo delegáti dostatek času o navržených přemýšlet, posuzovat Jejich odborné 1 morální kvality a vyjadřovat se k těm, které považují za nejlepší. Významným opatřením volebního řádu Je i to, že všechny orgány se volí tajnou volbou, přičemž předseda závodního výboru, a v podnicích, kde Je větší počet základních organizací, předseda podnikového výboru, se volí přímo na výročních členských schůzích nebo konferencích. Mimo volby závodního výboru budou výroční členské schůze volit delegáty na konference vyšších orgánů a navrhovat do těchto orgánů 1 kandidáty. To jsou jen některé zásady volebního řádu a myšlenky o obsahu a programu výročních členských schůzí. Funkcionáři v základních organizacích 1 jejich členové se Jistě seznámí důkladně s volebním řádem a společně se postarají o úspěšný půběh výročních členských schůzí a konferencí, jejichž období začne v našem odborovém svazu od 15. srpna a vyvrcholí konáním národních sjezdů v závěru letošního roku. Rudolf Rozsypal, pracovník ÖV OS budoucí uspořádáni odborového svuu K materiálům pro VIII. plenární schůzi ÜV OS Obrodný proces před nás zcela přirozeně postavil otázku, jaké bude napříště místo odborů v naši socialistické společnosti, v Jejím politickém 1 ekonomickém systému. Proto Program činnosti odborového svazu vyjasňuje celkové postavení odborů v naší socialistické společnosti a zakotvuje přeměnu odborů v zájmovou demokratickou a jednotnou organizaci. Toto postaveni plně odpovídá požadavkům vyjádřeným ve více než 700 rezolucích, které jsme na ústředním výboru odborového svazu obdrželi ze základních organizaci. Pracující požadují, aby odbory hájily jejich zaměstnanecké, mzdové, pracovně právní, sociální 1 kulturní zájmy a i některé jiné, které s nimi úzce souvisejí, V popředí zájmu členů I funkcionářů jsou 1 problémy vnitroodborového života, jako Je postavení a struktura odborového svazu, příprava stanov a volebního řádu a samozřejmě i návrhy, jaké by mělo být postavení základní odborové organizace. V souladu s přáním členů vypracoval široký aktiv funkcionářů odborového svazu návrh nové organizační výstavby, které vychází ze tří zásad: 1. Důsledná výstavba orgánů na národním principu. 2. Základním článkem odborového svazu je základní organizace. 3. Pro plné uplatnění zájmů Jednotlivých profesionálních skupin se vytvářejí příslušné sekce, které budou obhajovat Jejich specifické zájmy. Domnívám se, že k principu respektování rovnoprávnosti národů ve struktuře odborových orgánů není třeba žádného komentáře. Dnes bych chtěla uvést několik poznámek ke druhé zásadě, »že základním článkem odborového svazu je základní organizace«. V minulých letech jsme stále zdůrazňovali, že těžiště odborové činnosti je v základních odborových organizacích, celý systém výstavby a řízení dával však závodním výborům ROH málo možpostí k samostatnému rozhodování. Pravomoc odborových orgánů a organizací byla delegována shora dolů, místo naopak. Obrazně řečeno, celá pyramida odborového hnutí stála na špičce. Dnes Ji chceme obrátit a postavit na základnu odpovídající novému pojetí poslání odborů. Zdůrazňuji tento fakt proto, že na něm stavíme celou novou odborovou politiku tak, jak jsme ji vy« jádřili v Programu činnosti odborového svazu, jestliže kolektivy závodů a podniků ponesou odpovědnost za hospodářské výsledky a rozdělování a budou s konečnou platností rozhodovat o řadě ekonomických otázek podniku, vyžaduje to i zásadní změny, v pravomoci odborové organizace. Závodní a podnikové výbory budou mít proto takovou pravomoc a odpovědnost, aby byly plnoprávným partnerem hospodářského vedení. Vyšší svazové orgány budou napříště zabezpečovat pouze ty otázky, jejichž řešení není v možnostech základních' organizací. Z toho tedy vyplývá, že v budoucí organizační struktuře odborového svazu doporučujeme vytvářet orgány pouze na úrovni závodu a podniku (závodní a phdnikové výbory). S jiným mezistupněm řízení v návrhu zatím nepočítáme, Vlastislava Brabcová, místopředsedkyně OV OS NOVINY vnitřního obchodu KE ZKRACOVÁNÍ pracovní doby '^Dokončení za str. 1." Výši mzdového zvýhodnění stanoví ředitel obchodní organizace v dohodě s odborovou organizací s přihlédnutím k obtížnosti pracovních podmínek, délce pracovní směny apod. Ve mzdovém předpise bude vyhlášena minimální částka mzdového zvýhodnění zá odpracovanou směnu; na tuto minimální částku bude mít pracovník právní nárok. Maximální výše mzdového zvýhodnění bude stanovena měsíčními částkami, diferencovanými podle obtížnosti provozního režimu. Svým obsahem je Dohoda velmi důležitý dokument, kterým se přenáší jak na obchodní organizace a odborové orgány, tak na národní výbory velká pravomoc, ale ještě větší odpovědnost. Tak to také vyjadřovali vedoucí odborů obchodu a cestovního ruchu krajských národních výborů na společné poradě s předsedy krajských výborů Odborového svazu pracovníků obchodu a zástupci odborových organizací ve druhé polovině července. Je velkým přínosem této trojstranné dohody, že s jejím obsahem vyslovily souhlas i všechny krajské národní výbory. Naplňuje se tak i částečné volání z minulosti po tom, aby o otázkách prodejní doby bylo rozhodováno dole, tj. na stupni obchodních organizací v dohodě s městskými a místními národními výbory. Není třeba si zakrývat, že zejména v první fázi zavádění zkrácené pracovní doby, v období každoročního vzestupu maloobchodního obratu a počátečního nástupu v přípravě na zahájení vánočního prodeje bude celý obchod podroben zkoušce. A řekněme otevřeně i značné kritice v případě, že by se nepodařilo uspořádat prodejní a otevírací dobu v obchodě a závodech veřejného stravování tak, aby spotřebitelé bylí spokojeni. Bude proto jistě správné nechat pro počáteční období otevřeno větší množství prodejen hlavně v sobotu a další rozsah prodeje přizpůsobovat podle potřeb občanů a místních podmínek. Není možné se dnes dohadovat ani o tom, na koho se přenáší větší tíha odpovědnosti, zda na národní výbory nebo obchodní organizace. Odpovědnost máme všichni. Zásady přijaté dohodou zúčastněných stran a národními výbory musí vykládat a také zajišťovat všichni stejně. S tím souvisí také celý komplex politickoorganizační přípravy. Půjde zejména o to, aby obchodní organizace v úzké spolupráci s přímými dodavateli potravinářského zboží a národními výbory zabezpečovaly dostatečný a pravidelný přísun dodávek potravin (maso, mléko, chléb, pečivo, ovoce a zelenina a nápoje) do prodejen v sobotu a v neděli, aby všechny prodejny byly včas zásobeny čerstvými výrobky. Tomu musí být také přizpůsobeny rozvozní plány, pracovní a provozní režimy zaměstnanců prodejen, včasná vykládka a nakládka vagónů, dohodnuta opatření ke zvládnutí zásobování rekreačních oblastí a míst soustředěné poptávky, omezeno uzavírání prodejen na minimální hranici, rozšířen prodloužený prodej ve dnech špičkového nákupu aid. V nejbližších dnech proběhnou ve všech krajích aktivy ředitelů obchodních organizací a předsedů Jednot LSD. Na těchto aktivech bude za účasti krajských a okresních- národních výborů, krajských a okresních odborových rad podrobně projednán další postup a organizační zajištění zkrácené pracovní doby v podmínkách každého kraje. Se všemi připravovanými opatřeními a změnami by měly obchodní organizace, národní výbory a odborové orgány seznámit občany v dostatečném předstihu. K tomu by měly využít všech veřejných sdělovacích a komunikačních prostředků, místní propagace, rozhlasu, hovorů a schůzi s občany, zveřejnění změn prodejní a otevírací doby na vývěskách v prodejnách atd. Zkrátka včas předejít některé negativní vlivy, které by mohly celou práci obchodu nakonec znevážit. Obchod musí dokázat, že nehazarduje s důvěrou spotřebitelů a že nedělá líbivou politiku ve prospěch zaměstnanců obchodu. Není pochyb o tom, že ve vzájemné souhře a spolupráci všech zúčastněných partnerů se podaří úspěšně zabezpečit všechna opatření přijatá k zavedení zkrácené pracovní doby. Zásady společné dohody nás k tomu plně zavazují. Ing. Václav Blecha, MVO Bez zbytečného chytračení K článku Rudého práva Za zády spotřebitelů Pod titulkem Za zády spotřebitelů byl 17. července uveřejněn v Rudém právu článek, který řešil možnosti pětidenního pracovního týdne v obchodě. Ze tento úkol nebude pro obchod nijak snadný, je samozřejmé. Že obchod byl za posledních patnáct let postaven v naší společnosti na poslední místo, je snad také samozřejmé. Většina prodavačů je si vědoma, Že prodejny nelze v sobotu jednoduše uzavřít. Vidí tedy v dobrům zásobování zákazníků svou prvořadou povinnost. Tito lidé jsou si současnů ale včdoml toho, že někdo jejich práci již dříve odsoudil jako nedůležitou a pomalu zbytečnou. Nebo snad bylo málo článků v novinách o tom, že obchod není zaměstnáním pro muže, že prodávat může každý čt že obchod nepotřebuje dorost? Drtivá většina pracovníků obchodu je proto nyní roztrpčena novými články, které je stavějí do pozice lidí, kteří chtějí něco neprávem, na úkor a za zády spotřebitelů, Je přinejmenším divné, že ani dnes se nechce mnohým uznat, že obchod a jeho zaměstnanci byli vědomě poškozeni, že je nutné ihned a bez váháni tyto velké chyby minulosti napravit a nevytvářet chyby nové. Že v obchodě pracuje více než 80 procent žen, není jistě nutné nijak zvlášt zdůrazňovat. Není snad také rozhodující, kolik z nich je vdaných a mi děti. Vždyť takovéhle kritérium neni součástí zavádění pětidenního pracovního týdne a v jiných odvětvích se o něm nemluví. S tímto procentem feminizace se však musí počítat. Zejména proto, že ani školky, jesle 61 školy nebudou mít v sobota zaručen provoz. Jak potom můžeme rhtít od člo Stejně jasné by mělo být, že zkrácená pracovní doba musí být vyřešena pro pracovníky obchodu současně s ostatními sektory. Zajistit nyní v obchodě bez jakýchkoliv úprav pětidenní pracovní týden při šestidenním otevření prodejen je však pro každého soudného člověka věc, když ne nemožná, tak aspoň velmi obtížná. věka, který pečuje o dítě, dobrou práci v den, kdy tato zařízení jsou uzavřena! Stojí také za uváženon, že volné soboty bude dodržovat 1 potravinářský průmysl. Znamená to, že obchod buď odebere zboží pro sobotní prodej jll v pátek, anebo nebude prodávat váben. A jak budou vypadat třeba masné výrobky z pátku při prodeji v pondělí, když zbudou ze soboty? Potravinářský obchod má již své zkušenosti s těmito případy ze dvou volných sobot. A kam se bude odvádět sobotní tržba, když 1 pošty bndon mít zavřeno? Určitě zůstává řada dalších podobných otázek a mnohé další se při této změně ještě projeví. Pracovníci obchodu již pří ustavování dvou volných sobot dávali návrhy, jak situaci řešit. Žádný však nebyl přijat, pouze se v této době ponžllo nařízení o zákazu uzavírat prndejny v sobotu a obchod — v Praze a Plzni — byl v tisku tvrdě kritizován za narušení zásobování. Zaměstnanci obchodu nechtějí dělat nic za zády spotřebitelů ani licitovat V jejich důvěrou. Mají však oprávněný dojem, že někdo i nadále licituje s jejich důvěrou a chce za jejich zády — bez nich, ale o nich — rozhodovat. Všem, kteří mají možnost situaci v obchodě odborně posuzovat, je jasné, že volné soboty v tomto odvětvi se nedají zavést bež vyššího počtu pracovníků a bez takových platových podmínek, které by přivedly do obchodu vleo zaměstnanců. Vždyf nelze poukazovat ponze na otevírací dobu v cizině, když spolu s tím neméme na zřeteli celkové postavení obchodu. To článek y Rudém právu správně připomíná. O tom, jaké postavení má obchod tt nás, svědčí třeba jedna maličkost: výkup lahví. Podle vyhlášky MVO čís. 187/ 53 |e obchod povinen vykupovat pro potřebu výroby prázdné lahve. Ale za jakých podmínek? Od výroby je dostává plné a platí za ně korunu. Za tutéž sumu je knpnje od spotřebitelů prázdné. Když je vrátí výrobě spět. dostane opět kornou. Tedy veškeré náklady spojené s výkupem, skladováním, doprayou a úvěrováním dělá pro výrobní závody zdarma. Jestliže tedy je tak obtížné získat okamžitě prostředky na zvýšení mezd lidem v obchodě i na další nutné pracovníky, pak je možné ihned požadovat od výroby úhradu těchto nákladů. Tím by každý průměrný závod potravinářského obchodn získal ročně nejméně dva milióny korun. A podobných možností búda t obchodě Jistě více. Miroslav Frlcek, ředitel závodu Potraviny Ostí n. L, i