Noviny Vnitřního Obchodu, 1968 (XV/1-52)

1968-08-02 / No. 31

DOHODA CV OS MVO a SSO o Jednotném po* stnpu při zkracováni pracovní doby v obchodě a veřejném stravováni. Cstřednl výbor Odborového svazu pracovníků obchodu, ministerstvo vnitř­ního obchodu a Svaz spotřebních druž­stev vycházejíce z usneseni vlády ě. 148/1968 o postupu při zaváděni pěti­denního pracovního týdne a zkracová­ni pracovni doby v letech 1968—1970 a z opatřeni ministra práca a sociál­ních věcí, vydaného na základě zmoc­něni v usnesení vlády C. 197/1988 se dohodly, že při zkracováni précovní doby a zavedeni pětidenního pracov­ního týdne v obchodě a veřejném stra­vováni budou vycházet z těchto zá­sad: 1. Pracovni doba v obchodě a veřej­ném stravování se zkráti na 42,8 hodiny týdně") Při zkráceni pracov­ní doby bude zpravidla uplatněn pě­tidenní pracovni týden se dvěma dny pracovního volna v týdnu. 2. V souladu se zásadou uvedenon v předchozím bodě lze souvislá dvoudenní volno poskytovat provoz­ním pracovníkům tak, aby a) v maloobchodě připadlo pokud možno na sobotu a neděli; b) ve veřejném stravováni navazo­valo pokud možno na dosavadní uzavírací den nebo volný den. Pracovni volno provozních pra­covníků veřejného stravování ne­­bnde obvykle ív sobotu a v ne­děli. 3. Organizace státního a družstevního obchodu (dále jen »obchodní orga­nizace«) budou spoleéně s odboro­vými orgány usilovat o to, aby pra­covní doba mohla být zkrácena již k 29. 9. 1968 a aby k tomuto datu byly v obchodní organizaci vytvoře­ny vžechny potřebné podmínky. 4. Pracovní doba se zkracnje vidy S ucelené organizační jednotce. Vy­mezeni pojmu organizační jednotky je upraveno v článku 3 vyhlášky č. 63/1968 Sb. Zkrácení pracovní doby v jednotlivých organizačních jed­notkách není tedy vázáno na jeho současné uplatněni u všech pracov­níků obchodní organizace. 5. Při zavedení pětidenního pracovní­ho týdne prodlouží obchodní orga­nizace prodej v jednotlivých dnech týdne podle místních podmínek. Zá­roveň omezí na minimum uzavírání prodejen z důvodů inventur, nákup­ních dnů a osobních výběrů zboží u dodavatelů a přejímky zboží. 6. Obchodní "organizace, které jsou současně dodavateli zboží pro malo­obchod a veřejné stravování (vlast­ní i jiné obchodní organizace) při­způsobí provozní a pracovní režimy velkoobchodu a závodové dopravy úpravě provozních režimů v malo­obchodě a veřejném stravování. Při­tom búdon postupovat tak, aby bylo zabezpečeno Jejich zásobováni zbo­*) Na pracovištích s dvousměnným provozem, kde pracuje převážná vět­šina žen, na 40 hodin týdně. žím před dobou zvýšeného prodeje a nebyl v důsledku přejímky dodá­vaného zboží v této době omezován čas potřebný pro obsluhu zákazní­ků. 7. V době špičkových zemědělských prací na vesnici, v rekreační sezé­­ně, v místech soustředěná poptáv­ky a cestovního ruchu upraví ob­chodní organizace pracovní a pro­vozní režimy tak, že přizpůsobí pro­dejní, otevírací a pracovni dobu po­dlo místních potřeb. Nároky pracovníků vyplývajících z prodloužení pracovní doby v se­zónních obdobích budou obchodní' organizace řešit především poskyto­váním soustředěného volnj po skon­čení sezůny. 8. Cstřednl výbor Odborového svazu pracovníků obchodu, ministerstvo vnitřního obchodu a Svaz spotřeb­ních družstev při zavádění pětiden­ního pracovního týdne a zkracová­ní pracovní doby se shodují v tom, že prodej v sobotu bude zajištěn v nezbytném rozsahu. Rozsah sobot­ního prodeje bude zajišťován s při­hlédnutím k místním podmínkám, hustotě obchodní sítě, intenzitě prodeje v jednotlivých dnech tý­dne, potřebám spotřebitelů i pra­covníků obchodu po projednání s občany a po schválení přísluš­ným národním výborem. 9. Prodejní a otevírací doba v prodej­nách a závodech veřejného stravo­váni se stanoví dohodou mezi ob­chodní organizací (po projednání s odborovou organizaci) a přísluš­ným národním výborem; u spotřeb­ních družstev také v dohodě s do­hlížecím výborem nebo členy druž­stva (členská schůze) v obci. Ko­nečné rozhodnuti v případě rozpo­rů přísluší národnímu výboru. Pra­covní režimy pracovníků obchodn se stanoví dohodou mezi obchodní organizací a závodním výborem ROH. ID. V souladu s usnesením vlády č. 148/1968 (přílohou č. 1) minister­stvo vnitřního obchodn, Svaz spo­třebních družstev a ústřední výbor Odborového svazu pracovníků ob­chodn nově upraví zásady mzdové­ho zvýhodnění za práci v sobotu a v neděli. 11. Se zajištěním politickoorganlzač­­ních opatření v době přípravy na zavedeni pětidenního pracovního týdne a zkrácení pracovní doby v obchodě seznámí obchodní orga­nizace v dostatečném předstihu oby­vatelstvo s rozsahem a úpravou pro­dejní doby. K tomu použijí všech dostupných veřejných sdělovacích prostředků, zejména k informaci místního obyvatelstva (např. místní rozhlas, schůze občanů, vývěsky o změně prodejní doby apod.). 12. Ostřední výbor Odborového svazu pracovníků obchodu, ministerstvo vnitřního obchodu a Svaz spotřeb­ních družstev budou společně dbát o to, aby obchodní organizace a odborové orgány postupovaly podle těchto přijatých zásad. V Praze dne 11. července 1968. Ostřední výbor Odborového svazu pracovníků obchodu Ministerstvo vnitřního obchodu Svaz spotřebních drulstev Před výročními členskými schůzemi o volbami nových orgánů K materiálům pro VIII. plenární schůzi OV OS Předsednictvo Cstřednl rady odborů se zabývalo přípravou a svoláním VH. všeodborového sjezdu a rozhodlo předložit plenární schůzi návrh na jeho zvolání ve dnech 4.-7. března 1369. jeho nedílnou součásti by se měly stát výroční členské schůze nebo konference základních organizaci odborového svazu, podniková a národní konference i sjezdy odborových svazů. Výroční členské schůze základních organizaci zname­naly 1 v období byrokratickodirektivnfho řízení odborová prá­ce určité oživení v závodech a podnicích. Pohříchu však to byla větil aktivita jen funkcionářského aktivu, zatímco čle­nové základních organizací se mnoho »nevzrušovali«, spíše volby nových orgánů, výběr kandidátů apod, brali jako nare- Žírovaný akt. Pravá a nefalšovaná aktivita členů od­borového svazu v období po lednovém plénu ústředního výboru strany dává tu­šit, že výroční členské schůze se stanou v letošním roce záležitostí převážné vět­šiny členů základních organizací. Jestli­že správně odhadujeme jejich angažo­vanost, očekáváme také oprávněně jejich účast na připravované nové odborové po­litice svazu. V čem by měla jejich účast spočívat: Ostřední výbor odborového svazu ve smyslu množství rezolucí a připomínek vypracoval a také přijal program čin­nosti odborového svazu, ve kterém převa­žuje obhajoba pracovních a životních zá­jmů pracovníků obchodu. Výroční členské schůze by tedy měly posoudit a zhodno­tit výsledky plnění programu činností svazu a signalizovat, které problémy ne­jsou uspokojivě řešeny. Členové základních organizací by se také v období výročních členských schů­zí měli dovědět mnoho o právech a po­vinnostech nových demokratických or­gánů — radách pracujících, aby mohli dostatečně posoudit, kteří z členů zá­kladních organizací budou nejvhodnější­mi kandidáty do těchto orgánů, v nichž by byli schopni prosazovat vůli členů pracovních kolektivů. Jako součást výročních členských schů­zí by měli členové základních organiza­cí zodpovědně posoudit návrh stanov od­borového svazu, který bude zaslán k ca­­losvazové diskusi. Je ještě mnoho otázek, které budou 'členové základních organizací ve svých podmínkách na výročních členských schůzích posuzovat a hodnotit, af již vý­voj denlveltzačních opatření, plnění zá­vazků obsažených v kolektivních smlou­vách a zejména přípravy k zavedení pě­tidenního pracovního týdne a zkrácení pracovní doby. Hlavním úkolem výročních členských schůzí však bude zvolit nové orgány zá­kladních organizací, delegáty na konfe­rence, navrhnout nebo se vyjádřit ke kandidátům do orgánů vyšších stupňů. Volby budou prováděny ve smyslu voleb­ního řádu, který schválila VIII. plenární schůze. Jeho obsah vychází z požadavků a rezolucí, stanoví hlavní zásady demo­kratických voleb, povinnosti závodních výborů při přípravě výročních členských schůzí, činnosti volebních komisí, právo­platnosti voleb, přičemž respektuje ně­které odlišnosti základních organizací odborového svazu. Základním opatřením volebního řádu je ustanovení, že kandidáti nových or­gánů nejsou navrhování odstupujícím or­gánem, tedy shora, ale že za přípravu nově navrhovaných odpovídají předem zvolené volební komise, které soustřeďu­jí návrhy kandidátů z výročních člen­ských schůzí odborových úseků nebo i Jiným způsobem navržených. Pravda, v malých základních organizacích, kde není nutné vytvářet předem volební ko­mise, přebírá tuto funkci závodní výbor » tím, Že k výběru kandidátů dochází tak, jak bylo řečeno — zdola. Povinností volební komise, případně zá­vodního výboru je zveřejnit nejméně 10 dní před výročními členskými schůzemi nebo konferencemi všechny kandidáty, kteří byli navrženi. Tím budou mít členo­vé nebo delegáti dostatek času o na­vržených přemýšlet, posuzovat Jejich od­borné 1 morální kvality a vyjadřovat se k těm, které považují za nejlepší. Významným opatřením volebního řádu Je i to, že všechny orgány se volí tajnou volbou, přičemž předseda závodního vý­boru, a v podnicích, kde Je větší počet základních organizací, předseda podni­kového výboru, se volí přímo na výroč­ních členských schůzích nebo konferen­cích. Mimo volby závodního výboru budou výroční členské schůze volit delegáty na konference vyšších orgánů a navrho­vat do těchto orgánů 1 kandidáty. To jsou jen některé zásady volebního řádu a myšlenky o obsahu a progra­mu výročních členských schůzí. Funkcio­náři v základních organizacích 1 jejich členové se Jistě seznámí důkladně s vo­lebním řádem a společně se postarají o úspěšný půběh výročních členských schůzí a konferencí, jejichž období zač­ne v našem odborovém svazu od 15. srpna a vyvrcholí konáním národních sjezdů v závěru letošního roku. Rudolf Rozsypal, pracovník ÖV OS budoucí uspořádáni odborového svuu K materiálům pro VIII. plenární schůzi ÜV OS Obrodný proces před nás zcela při­rozeně postavil otázku, jaké bude na­příště místo odborů v naši socialis­tické společnosti, v Jejím politickém 1 ekonomickém systému. Proto Program činnosti odborového svazu vyjasňuje celkové postavení od­borů v naší socialistické společnosti a zakotvuje přeměnu odborů v zájmo­vou demokratickou a jednotnou or­ganizaci. Toto postaveni plně odpo­vídá požadavkům vyjádřeným ve více než 700 rezolucích, které jsme na ústředním výboru odborového svazu obdrželi ze základních organizaci. Pracující požadují, aby odbory hájily jejich zaměstnanecké, mzdové, pra­covně právní, sociální 1 kulturní zá­jmy a i některé jiné, které s ni­mi úzce souvisejí, V popředí zájmu členů I funkcionářů jsou 1 problémy vnitroodborového života, jako Je po­stavení a struktura odborového svazu, příprava stanov a volebního řádu a samozřejmě i návrhy, jaké by mělo být postavení základní odborové or­ganizace. V souladu s přáním členů vypraco­val široký aktiv funkcionářů odboro­vého svazu návrh nové organizační výstavby, které vychází ze tří zásad: 1. Důsledná výstavba orgánů na ná­rodním principu. 2. Základním článkem odborového svazu je základní organizace. 3. Pro plné uplatnění zájmů Jednot­livých profesionálních skupin se vytvářejí příslušné sekce, které budou obhajovat Jejich specific­ké zájmy. Domnívám se, že k principu re­spektování rovnoprávnosti národů ve struktuře odborových orgánů není třeba žádného komentáře. Dnes bych chtěla uvést několik poznámek ke druhé zásadě, »že základním člán­kem odborového svazu je základní organizace«. V minulých letech jsme stále zdů­razňovali, že těžiště odborové čin­nosti je v základních odborových or­ganizacích, celý systém výstavby a řízení dával však závodním výborům ROH málo možpostí k samostatnému rozhodování. Pravomoc odborových orgánů a organizací byla delegována shora dolů, místo naopak. Obrazně řečeno, celá pyramida odborového hnutí stála na špičce. Dnes Ji chce­me obrátit a postavit na základnu odpovídající novému pojetí poslání odborů. Zdůrazňuji tento fakt proto, že na něm stavíme celou novou od­borovou politiku tak, jak jsme ji vy« jádřili v Programu činnosti odboro­vého svazu, jestliže kolektivy závodů a podniků ponesou odpovědnost za hospodářské výsledky a rozdělování a budou s konečnou platností roz­hodovat o řadě ekonomických otázek podniku, vyžaduje to i zásadní změny, v pravomoci odborové organizace. Zá­vodní a podnikové výbory budou mít proto takovou pravomoc a odpověd­nost, aby byly plnoprávným partne­rem hospodářského vedení. Vyšší sva­zové orgány budou napříště zabez­pečovat pouze ty otázky, jejichž ře­šení není v možnostech základních' organizací. Z toho tedy vyplývá, že v budoucí organizační struktuře odborového svazu doporučujeme vytvářet orgány pouze na úrovni závodu a podniku (závodní a phdnikové výbory). S ji­ným mezistupněm řízení v návrhu zatím nepočítáme, Vlastislava Brabcová, místopředsedkyně OV OS NOVINY vnitřního obchodu KE ZKRACOVÁNÍ pracovní doby '^Dokončení za str. 1." Výši mzdového zvýhodnění stanoví ředitel obchodní organizace v doho­dě s odborovou organizací s přihléd­nutím k obtížnosti pracovních podmí­nek, délce pracovní směny apod. Ve mzdovém předpise bude vyhlášena minimální částka mzdového zvýhod­nění zá odpracovanou směnu; na tu­to minimální částku bude mít pra­covník právní nárok. Maximální výše mzdového zvýhodnění bude stanove­na měsíčními částkami, diferencova­nými podle obtížnosti provozního re­žimu. Svým obsahem je Dohoda velmi dů­ležitý dokument, kterým se přenáší jak na obchodní organizace a odbo­rové orgány, tak na národní výbory velká pravomoc, ale ještě větší od­povědnost. Tak to také vyjadřovali vedoucí odborů obchodu a cestovní­ho ruchu krajských národních výbo­rů na společné poradě s předsedy krajských výborů Odborového svazu pracovníků obchodu a zástupci odbo­rových organizací ve druhé polovině července. Je velkým přínosem této trojstran­né dohody, že s jejím obsahem vy­slovily souhlas i všechny krajské ná­rodní výbory. Naplňuje se tak i čás­tečné volání z minulosti po tom, aby o otázkách prodejní doby bylo rozho­dováno dole, tj. na stupni obchod­ních organizací v dohodě s městský­mi a místními národními výbory. Není třeba si zakrývat, že zejména v první fázi zavádění zkrácené pra­covní doby, v období každoročního vzestupu maloobchodního obratu a počátečního nástupu v přípravě na zahájení vánočního prodeje bude ce­lý obchod podroben zkoušce. A řek­něme otevřeně i značné kritice v pří­padě, že by se nepodařilo uspořádat prodejní a otevírací dobu v obchodě a závodech veřejného stravování tak, aby spotřebitelé bylí spokojeni. Bude proto jistě správné nechat pro počá­teční období otevřeno větší množství prodejen hlavně v sobotu a další rozsah prodeje přizpůsobovat podle potřeb občanů a místních podmínek. Není možné se dnes dohadovat ani o tom, na koho se přenáší větší tíha odpovědnosti, zda na národní výbory nebo obchodní organizace. Odpověd­nost máme všichni. Zásady přijaté dohodou zúčastněných stran a národ­ními výbory musí vykládat a také za­jišťovat všichni stejně. S tím souvisí také celý komplex politickoorganizační přípravy. Půjde zejména o to, aby obchodní organiza­ce v úzké spolupráci s přímými do­davateli potravinářského zboží a ná­rodními výbory zabezpečovaly dosta­tečný a pravidelný přísun dodávek potravin (maso, mléko, chléb, pečivo, ovoce a zelenina a nápoje) do pro­dejen v sobotu a v neděli, aby všech­ny prodejny byly včas zásobeny čerstvými výrobky. Tomu musí být také přizpůsobeny rozvozní plány, pracovní a provozní režimy zaměst­nanců prodejen, včasná vykládka a nakládka vagónů, dohodnuta opatře­ní ke zvládnutí zásobování rekreač­ních oblastí a míst soustředěné po­ptávky, omezeno uzavírání prodejen na minimální hranici, rozšířen pro­dloužený prodej ve dnech špičkové­ho nákupu aid. V nejbližších dnech proběhnou ve všech krajích aktivy ředitelů obchod­ních organizací a předsedů Jednot LSD. Na těchto aktivech bude za účasti krajských a okresních- národ­ních výborů, krajských a okresních odborových rad podrobně projednán další postup a organizační zajištění zkrácené pracovní doby v podmín­kách každého kraje. Se všemi připravovanými opatření­mi a změnami by měly obchodní or­ganizace, národní výbory a odborové orgány seznámit občany v dostateč­ném předstihu. K tomu by měly vy­užít všech veřejných sdělovacích a komunikačních prostředků, místní propagace, rozhlasu, hovorů a schůzi s občany, zveřejnění změn prodejní a otevírací doby na vývěskách v pro­dejnách atd. Zkrátka včas předejít některé negativní vlivy, které by mohly celou práci obchodu nakonec znevážit. Obchod musí dokázat, že nehazar­duje s důvěrou spotřebitelů a že ne­dělá líbivou politiku ve prospěch za­městnanců obchodu. Není pochyb o tom, že ve vzájemné souhře a spo­lupráci všech zúčastněných partne­rů se podaří úspěšně zabezpečit všechna opatření přijatá k zavedení zkrácené pracovní doby. Zásady spo­lečné dohody nás k tomu plně zava­zují. Ing. Václav Blecha, MVO Bez zbytečného chytračení K článku Rudého práva Za zády spotřebitelů Pod titulkem Za zády spotřebitelů byl 17. července uveřejněn v Rudém právu článek, který řešil možnosti pětidenního pracovního týdne v obchodě. Ze tento úkol nebude pro obchod nijak snadný, je samozřejmé. Že obchod byl za posledních patnáct let postaven v naší společnosti na poslední místo, je snad také samozřejmé. Většina prodavačů je si vědoma, Že prodejny nelze v sobotu jednoduše uza­vřít. Vidí tedy v dobrům zásobování zákazníků svou prvořadou povinnost. Tito lidé jsou si současnů ale včdoml toho, že někdo jejich práci již dříve odsoudil jako nedůležitou a pomalu zby­tečnou. Nebo snad bylo málo článků v novinách o tom, že obchod není za­městnáním pro muže, že prodávat může každý čt že obchod nepotřebuje dorost? Drtivá většina pracovníků obchodu je proto nyní roztrpčena novými články, které je stavějí do pozice lidí, kteří chtějí něco neprávem, na úkor a za zády spo­třebitelů, Je přinejmenším divné, že ani dnes se nechce mnohým uznat, že obchod a jeho zaměstnanci byli vědomě poškozeni, že je nutné ihned a bez vá­háni tyto velké chyby minulosti napravit a nevytvářet chyby nové. Že v obchodě pracuje více než 80 procent žen, není jistě nutné nijak zvlášt zdůrazňovat. Není snad také rozhodující, kolik z nich je vdaných a mi děti. Vždyť takovéhle kritérium neni součástí zavádění pěti­denního pracovního týdne a v jiných odvětvích se o něm nemluví. S tímto procentem feminizace se však musí po­čítat. Zejména proto, že ani školky, jesle 61 školy nebudou mít v sobota zaručen provoz. Jak potom můžeme rhtít od člo­ Stejně jasné by mělo být, že zkrácená pracovní doba musí být vyřešena pro pracovníky obchodu současně s ostatními sektory. Zajistit nyní v obchodě bez jakých­koliv úprav pětidenní pracovní týden při šestidenním otevření prodejen je však pro každého soudného člověka věc, když ne nemožná, tak aspoň velmi obtížná. věka, který pečuje o dítě, dobrou práci v den, kdy tato zařízení jsou uzavřena! Stojí také za uváženon, že volné so­boty bude dodržovat 1 potravinářský průmysl. Znamená to, že obchod buď odebere zboží pro sobotní prodej jll v pátek, anebo nebude prodávat váben. A jak budou vypadat třeba masné vý­robky z pátku při prodeji v pondělí, když zbudou ze soboty? Potravinářský obchod má již své zkušenosti s těmito případy ze dvou volných sobot. A kam se bude odvádět sobotní tržba, když 1 pošty bn­­don mít zavřeno? Určitě zůstává řada dalších podobných otázek a mnohé dal­ší se při této změně ještě projeví. Pracovníci obchodu již pří ustavování dvou volných sobot dávali návrhy, jak situaci řešit. Žádný však nebyl přijat, pouze se v této době ponžllo nařízení o zákazu uzavírat prndejny v sobotu a obchod — v Praze a Plzni — byl v tisku tvrdě kritizován za narušení zásobování. Zaměstnanci obchodu nechtějí dělat nic za zády spotřebitelů ani licitovat V je­jich důvěrou. Mají však oprávněný dojem, že někdo i nadále licituje s jejich dů­věrou a chce za jejich zády — bez nich, ale o nich — rozhodovat. Všem, kteří mají možnost situaci v obchodě odborně posuzovat, je jasné, že volné soboty v tomto odvětvi se nedají zavést bež vyššího počtu pracovníků a bez takových platových podmínek, které by přivedly do obchodu vleo zaměstnanců. Vždyf ne­lze poukazovat ponze na otevírací dobu v cizině, když spolu s tím neméme na zřeteli celkové postavení obchodu. To článek y Rudém právu správně připo­míná. O tom, jaké postavení má obchod tt nás, svědčí třeba jedna maličkost: vý­kup lahví. Podle vyhlášky MVO čís. 187/ 53 |e obchod povinen vykupovat pro po­třebu výroby prázdné lahve. Ale za jakých podmínek? Od výroby je dostává plné a platí za ně korunu. Za tutéž sumu je knpnje od spotřebitelů prázdné. Když je vrátí výrobě spět. dostane opět kornou. Tedy veškeré náklady spojené s výkupem, skladováním, doprayou a úvěrováním dělá pro výrobní závody zdarma. Jestliže tedy je tak obtížné zís­kat okamžitě prostředky na zvýšení mezd lidem v obchodě i na další nutné pracovníky, pak je možné ihned požado­vat od výroby úhradu těchto nákladů. Tím by každý průměrný závod potravi­nářského obchodn získal ročně nejméně dva milióny korun. A podobných mož­ností búda t obchodě Jistě více. Miroslav Frlcek, ředitel závodu Potraviny Ostí n. L, i

Next