Noviny Vnitřního Obchodu, 1975 (XXII/1-52)
1975-01-02 / No. 1
Ha átínítéma Přes velmi úspěšný rozvoj hnutí brigád socialistické práce, kdy mnohé z nich získávají postupně i tituly a jejich členové odznaky jednotlivých stupňů této soutěže, převládá v závazcích těchto kolektivů zaměření na hospodářské ukazatele. Vidíme v nich — jistě docela správně — stále užší vztah lidí ke svému povolání, k podniku, ve kterém pracují, rok od roku lépe naplňují první část ústředního hesla „Socialisticky pracovat“. Stále se však ve většině případů hledá co nejlepší náplň (někde více, jinde méně úspěšně), co včlenit do socialistických závazků pro plnění druhé, neméně důležité části — socialisticky žít. Nutno v přiznat, že někde tomto směru úplně tápou. Jinde se pokoušejí organizovat občasné společenské akce, kolektivní návštěvy divadel a jiných kulturních anebo sportovních akcí. Při pracovní době v obchodu a zejména pak v pohostinství se obdobná snaha nesetkává s přílišným pochopením a úspěchem. Navíc v našem oboru převládají ženy, které vedle vlastního zaměstnání čeká vesměs hodně práce v jejich domácnostech, v péči o děti. Při hledání nových forem v této oblasti přicházejí některé soutěžní kolektivy na dobré náměty. A snad by ani neškodily např. v rámci okresů aktivy nebo semináře, na nichž by se hovořilo pouze na toto téma — jak si kde představují socialisticky žít. Jistě je třeba jedním z nejlepších činů pro člověka (navíc přitom většinou úplně neznámého, ale člena naší socialistické společnosti) dobrovolné dárcovství krve. Nebo alespoň občasná pozornost k lidem dožívajícím v domovech důchodců anebo naopak zase těm nejmenším v dětských domovech? V takovýchto ústavech najdeme uprostřed jiných lidí (nebo drobně tvorečky), cítící se úplně osamoceni a onuštěni. Někdy hlavně proto, že na ně zapomněli jejich nejbližší a ústavní péče, byť je sebelepší, to teplo a trochu lásky často nenahradí. Tam bude každý počin velmi vítán. Je vůbec třeba rozhlédnout se kolem sebe otevřenýma očima, zamyslet se trochu nejen nad starostmi svými, ale i těch druhých a pokusit se najít vhodnou formu pomoci. Vždyť někdy zanedbáváme vztahy k nejbližším spolupracovníkům, aniž si to třeba uvědomujeme, prutože oni ze skromnosti anebo nevhodného studu o svých problémech nehovoří. Velmi pěkný příklad z bohaté činnosti BSP Restaurací a jídelen Ostravajih byla např. pomoc jedné dlouhodobě a vážně nemocné zaměstnankyni. Členové kolektivu ji často navštěvovali, potěšili. O vánocích ji poskytli další pomoc kromě zajištění věcné podpory. A po jejím úmrtí pečoval kolektiv ještě určitý čas o nezletilé dítě v době služební nepřítomnosti ovdovělého otce. Jistě krásný příklad dobrého vzájemného vztahu lidí, jaký chceme dosáhnout u všech v naší socialistické společnosti. Mládežnický kolektiv, soutěžící o titul BSP v ostravské restauraci Centrum, která je současně dietní jídelnou, si nemohl nepovšimnout, že mezi strávníky je hodně starších lidí. Ale uvědomil si také, že některým krátce po operaci činí cesta na oběd potíže a rozhodl se, že jim proto donesou teplou dietní stranu do jejich bytů. Proto hledejme i jinde nejvhodnějšl náměty, podpořme dobrý rozvoj vzájemných lidských vztahů, rozšiřujme postupně o tyto otázky nové socialistické závazky v hnutí brigád socialistické práce v jubilejním roce 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. ka SOCIALISTICKY ŽÍT Náročněji v každodenní práci /Dokončení ze sír. 1) ČSR je 1697 aktivních zlepšovatelů, kteří uzavřeli 335 účtů vynálezců a zlepšovatelů. Za loňské první pololetí bylo v organizacích obchodu v ČSR podáno 1344 zlepšovacích 'návrhů, z nich zhruba 52 procent přijato a 36 procent realizováno. Byla přijata další opiatřéní pro rozvoj zlepšovatelství, organizují se soutěže, a i když existují i na tomto úseku dílčí nedostatky, podařilo se ve zlepšovatelství dosáhnout zásadního obratu k lepšímu. Bylo jen žádoucí, aby se totéž dalo v plné šíři konstatovat též o komplexní socialistické racionalizaci. Ovšem i zde můžeme říci, že se komplexní socialistická racionalizace stále výrazněji prosazuje jako metoda každodenní činnosti hospodářských a odborových organizací. Velmi, dobrý plán racionalizačních opatření vypracovali například na generálním ředitelství Obchodu ovocem a zeleninou. Ještě důsledněji je však třeba zaměřovat racionalizační opatření na zvyšování efektivnosti hospodaření, odkrývání rezepv v řízení, plné využívání materiálně technické základny, pracovní doby a pracovních sil. Konkrétním projevem spojení komplexní socialistické racionalizace s Iniciativou pracujících jsou komplexní racionalizační brigády, jichž v obchodě přibývá, s výsledky často až překvapivě dobrými. Jako příklady uvedla s. Kaltenbachová tyto kolektivy v Jednotě, LSD Opava, v podnicích Domácí potřeby Olomouc, Potraviny Ostrava, Textil Liberec a v závodě Početnické služby v Teplicích. Mezi hlavními úkoly, jež předsedkyně ČVOS shrnula na závěr, vystupují v současné době do popředí zejména všechny akce spojené s projednáváním rozpisu . úkolů státního plánu. Dále je to projednání záměrů komplexní socialistické racionalizace a zlepšovatelského hnutí, mezi odborovými organizacemi a vedením a projednání námětů na sdružené socialistické závazky mezi obchodem a výrobou v na všech úrovních svazových orgánů a základních organizacích. Komplexní zpracování programů rozvoje pracovní iniciativy k zabezpečení plánovaných úkolů roku 1975 bude spolu s propracovanými celopodnikovými a celozávodními závazky nedílnou součástí plánů aktivity každé základní organizace pro letošní rok. —S— Připravujeme se na šestou pětiletku Komplexní programy péče o pracující ukazují cestu. Dobré zkušenosti experimentujících podniků Všeobecně vyšší pozornost oblasti péče o pracující vedla k tomu, že loni bylo též v odvětví obchodu experimentálně přikročeno' k ověřování Komplexních programů péče o pracující. Sestavili je v osmi podnicích a na základě získaných zkušeností budou podobné programy sestavovat na příští pětiletku již ve všech obchodních organizacích. První aktiv k výměně zkušeností mezi pracovníky a odborovými funkcionáři experimentujících podniků se sešel jíž loni. Svými poznatky přispěl i devátý experimentujíc*, Jednota, LSD Opava, kde Komplexní program péče o pracovníky rovněž vypracovali a spolu se zprávou o plnění hrdě předali předsedkyni ÚVOS íng. Koutníkové. Každá průkopnická práce s sebou nese těžkosti. Jistě není lehké najít nejúčínnější cesty a metody plánování sociálního rozvoje podnikových kolektivů, k němuž klademe základy a které je jistě náročnější než sice stejné cíle »ledující, ale méně komplexní plnění dosavadních koncepcí. Komplexní programy mají charakter dlouhodobější, zásadnější, a aktivizují v plné míře jak odpovědné hospodářské pracovníky, tak odborové funkcionáře. Plnění úkolů obsažených v Komplexních programech se v podnicích kontroluje i na odborových úsecích. Například v Textilu Ostrava zaznamenali zvýšenou aktivitu 23 odborových úseků zejména též díky tomu že plnění vytyčených úkolů sledují a přijatá opatření projednávají na schůzích. Ve všech vybraných organizacích ^e dík „Programu“ výrazně zlepšují pracovní podmínky a pracovní prostředí modernizací materiálně technické základny tak, jak je v dokumentu stanoveno. Například již kontrola za první loňské pololetí ukázala, že řada experimentujících podniků splnila až 70 procent úkolů vytypovaných pro celý rok. V těchto organizacích rovněž systematicky hle. dají další možnosti zvyšování počtu účastníků závodního stravování, zřizují a vybavují rekreační objekty, intenzívně rozvíjejí péči o jednotlivé sociální skupiny pracovníků ať již důchodců, pracovníků se sníženou pracovní schopností a dalších. V podnicích Potraviny České Budějovice a HAR Karlovy Vary se projevilo působení Komplexního programu péče o pracovníky ve vyšší stabilizaci pracovní-kil a snížení fluktuace, v LSD Nitra zaznamenali pokles počtu pracovních úrazů, zlepšení celkové péče o zdraví pracovníků, dobré plnění úkolů v investiční výstavbě. V tomto lidovém spotřebním družstvu pokračují v sociologických průzkumech a v současné době provádějí psychotechnické šetření u adeptů na povolání kuchař, číšník a prodavač, což je dobrým předpokladem pro zkvalitnění práce v této oblasti. Podobně i v OD Prior Bratislava v současné době právě dokončují sociologický průzkum, který bude sloužit jako podklad pro práci vedoucích pracovníků v přístupu k podřízeným. Jsou ovšem i některé bolesti do jisté míry společné všem experimentujícím po.dnikům. Ve všech poukazovali nia okolnost, že organizace a kontrola úkolů vyplývajících z „Programu“ připadá kádrovým útvarům a tuto značnou práci navíc konají bez jakéhokoliv personálního posílení. Dále se ukazuje potřeba sjednotit základní ukazatele pro sociální oblast, což jo zřejmě úkol pro naše nejvyšší orgány — Ústřední radu odborů a Federální ministerstvo práce a sociálních věcí. V závěru aktivu svolaného k výměně zkušenosti mezi experimentujícími podniky formulovala předsedkyně ÚVOS ing* Koutníková kromě uvedených i další úkoly. Doporučila experimentujícím podnikům hlubší přístup k hodnocení splněných úkolů, zavedení vlastní jednoduché evidence o kvalifikaci zejména vzhledem k přehledu o kvalifikačním růstu mládeže, prioritní pozornost utváření dobrých mezilidských vztahů, důsledné projednávání plnění „Programů“ na odborových úsecích, prozíravou investiční politiku a kádrové posílení těch podnikových útvarů, které se péčí o pracující zabývají. Celkově mohli účastníci aktivu z podniků Potraviny České Budějovice, Textil České Budějovice, Textil Ostrava, Hotely a restaurace Karlovy Vary, Otex Bratislava, Drogerie Žilina, OD Prior Bratislava a LSD, Jednota Nitra konstatovat první úspěšné kroky na cestě k promyšlenému, perspektivnímu a dlouhodobému plánování sociálního rozvoje v podnicích. Systematickým sledováním a zabezpečováním tohoto úkolu si v Odborovém svazu pracovníků obchodu připravujeme dobré podmínky pro sociální plánování v šesté pětiletce a současně plníme směrnice nejvyšších stranických a odborových orgánů. LIBUŠE KOVAŘÍKOVA, ÚVOS pracovníků obchodu Ze zasedání předsednictva ÚVOS pracovníků obchodu PŘED VSTUPEM DO ROKU 1975 Poslední prosincové předsednictvo ÚVOS pracovníků obchodu, které řídila jeho předsedkyně ing. V. Koutníková, se zabývalo úkoly letošního roku, jenž je n'ejen rokem jubilejním, ale i posledním a tedy významným v pátém pětiletém plánu. Jeden z prvních bodů pr.ogramu byla hmotná zainteresovanost vedoucích hospodářských pracovníků, která v zásadě zůstává na stejných principech jako v předešlém roce. Nově bude třeba upřesnit podmínky tam, kde v letošním roce budou organizace uplatňovat zásady racionalizace práce a mzdových soustav. Dále se předsednictvo zabývalo návrhem politickoorganizačního opatření ÚVOS pracovníků obchodu k zabezpečení plánů aktivity ZO ROH v jubilejním roce, jehož plné znění přinášíme v dnešním čísle našich novin. Fřítomní pak na svém zasedání schválili plán práce ÚVOS pracovníků obchodu na prvé pololetí a výhled hlavních úkolů do konce letošního roku, roapočet na letošní rok a obsahové zaměření a organizační zajištění technickoekonomické konference, výstavy zlepšovacích návrhů a semináře ke zlepšovatelskému hnutí v rámci mezinárodní výstavy obchodních zařízeni INTECO 75, které se uskuteční letos na podzim v Brně. hl Víťazi v rozvoji zlepšovateľského hnutia jednou z významných (orlem pracovnej iniciatívy je zlepšovateľské a vyn&lezeeké hnutie, prostredníctvom ktorého sa pracujúci získavajú pre iniciatívne plnenie úloh vědeckotechnického rozvoja. Na podporu tejto formy pracovnej iniciatívy vyhlásil Ústredný výbur Odborového zväzu pracovníkov obchodu celoštátnu súťaž v zlepšovateľskom hnutí. V rámci Slovenska podobnú súťaž vyhlásilo z inciativy Slovenského výboru odborového zväzu i Ministerstvo obchodu SSR a Slovenský zväz spotrebných družstiev. hý polrok 1973 vyhodnotili a odmenili tieto najlepšie podniky: na prvom mieste sa v súťaži umiestnili Domáce potreby Prešov, za nimi sú potom Potraviny Bratislava, Domáce potreby Banská Bystrica, Jednota Trenčín a napokon na piatom mieste je Textil Žilina. Zlepšovateľské hnutie na Slovensku sá úspěšně rozvíjalo aj v roku 1974. Len za prvý polrok vyriešili v organizáciách riadených Ministerstvom obchodu SSR 29 tematických úloh, pri čom podali 466 zlepšovacích návrhov, z l^torých 125 už aj zaviedli do praxe. V spotrebných družstvách v rovnakom čase podali 114 zlepšovacích návrhov, z ktorých už 59 zaviedli. Spoločenský prínos z využívaných zlepšovacích návrhov v spotrebných družstvách představuje obnos 845 tis. Kčs. Najúspešnejšie sa v minulom roku rozvíjalo zlepšovateľské hnutie v podnikoch Potraviny, ďalej v Obchode s textilom a odevami a v Obchode s obuvou. Na rozdiel od minulých rokov sa situácia v tejto oblasti zlepšuje aj v Obchode s ovocím a zeleninou, kde len za prvý polrok 1974 podali 29 a zaviedli 17 zlepšovacích návrhov. Prínos zlepšovatelského hnutia treba vidieť najmä v tom, že sa zameriava na riešenie úloh, súvisiacich s odstraňovaním namáhavých prác, vylepšovaním pracovných podmienok ako i na ďalšie špecifické problémy v jednotlivých obchodných organizáciách. as Za posledné tri roky zvýšil sa na Slovensku počet podaných zlepšovacích návrhov a úspory z ich realizácie dosiahli dokonca šesťnásobok. Pre úspešný rozvoj zlepšovatelského hnutia — ako potvrdila prax — je dôležitá dobrá spolupráca medzi hospodárskym vedením a ZV ROH. V súťaži odborových organizácií za dru- <gs»ZčiNNoSTi oDBoRoVÝcH ÚSeKO Důvěrníci - na vás záleží! Dobrý start do nového roku si zabezpečili odboroví funkcionáři na Tepličku. Protože těžiště odborové práce spočívá na úsecích, uspořádal teplický okresní výbor odborového svazu koncem minulého roku aktiv úsekových důvěrníku. Na téma „Úkoly úsekového důvěrníka“ velmi informativně hovořil lektor OVOS s. Vondruška, který současně připomněl práci odborářů před druhou světovou válkou a její obtíže i podmínky, tolik odlišné od dnešních. Účastníci aktivu se zaujetím vyslechli rovněž přednášku pracovníka teplické prokuratury o boji proti kriminalitě a alkoholismu. Po plodné diskusi shrnul přednesené náměty a na dotazy odpověděl předseda OVOS s. Červený, který rovněž poděkoval přítomným za účast, dosavadní práci a popřál hodně úspěchů do akiivizace a zkvalitňování práce odběrových úseků. MZ NOVINY vnitrního obchodu zásady-poznatky-zkušenosti v obchodě Kove mzdové soustavy Ekonomické výsledky celéhu národního hospodářství i ověřování nových mzauvých soustav v rozhodujících výrobních odvětvích umožnilo přistoupit v letošním roce ke zkušebnímu ověřování racionalizace práce a mzdových soustav i v hospodářských odvětvích terciální sféry, do které patří vnitřní obchod. Při hodnocení dosavadního průběhu plnění tohoto náročného úkolu daného XIV. sjezdem strany vláda zdůraznila, že působení vnějších vlivů na naši ekonomiku staví racionalizaci práce a mzdových soustav pod ještě náročnější společenskou kontrolu, zejména pokud jde o vývoj mezd, účinnost mzdových soustav a plnění ostatních předpokladů a záměrů, z nichž se při zavádění vycházelo. Z tohoto pohledu je nutno přistoupit k plnění úkolu i v našich podmínkách. Od 1. 11. 1974 zkušebně ověřuje nové mzdové soustavy prvních 19 organizací státního i družstevního obchodu v ČSSR. Výběr organizací byl prováděn tak, aby zahrnoval prakticky všechny obory. Od 1. 1. 1975 se potom připojí k ověřování prvé vybrané organizace Restaurací a jídelen, které jsou řízeny národními výbory. Přestože příprava na racionalizcai práce a mzdových soustav zahrnovala poměrně dlouhé období, nebyl přístup k plnění tohoto úkolu ve všech navržených organizacích vždy úměrný jeho významu. Především organizace měly prokázat, jak zároveň s tím, že uplatní novou hmotnou zainteresovanost pracovníků, využijí této možn<&tt k podstatně výraznějšímu plnění hospodářských výsledků, a tG nejen v kvantitě, ale hlavně při plněni kvalitativních ukazatelů plánu. Některé podniky a družstva však v žádostech o zavedení uváděly v předpokládaném plnění hospodářských úkolů podprůměrné výsledky, případně neuspokojivé výsledky vykazovaly již v letošním roce. To bylo příčinou, že tyto hospodářská organizace byly zatím z ověřování vyloučeny. Dalším důvodem, proč některé organizace původně vybrané na ověřování dosud neověřují, je neuspokojivý dosavadní stav v dodržování mzdové disciplíny nebo nereálný předpoklad ve vývoji průměrných mezd po zavedení nové soustavy. V obou případech je důvod jasný — nerespektování dodržování mzdových relací a funkcí v obchodě, tak jak to doporučoval již nás celostátní svazový sjezd v roce 1972. Je to nezodpovědné přesouvání problémů v realizaci mzdové politiky na období zavedení nových mzdových soustav. To vede na jedné straně k neúnosně vysokému počtu pracovníků, u kterých by v souvislosti s novou soustavou došlo ke snížení průměrného výdělku, a na druhé straně k jeho nereál nému jednorázovému zvýšení u některých kategorií a funkcí. Vyskytly se i nedostatky v politickoorganizační přípravě, v seznamování pracujících s novými úkoly, pracovními i mzdovými podmínkami, které se zavedením racionalizace práce a mzdových soustav vyvstávají před každým jednotlivcem. Ve většině vybraných organizací však přístup hospodářského vedení všech složek byl odpovědný, s vědomím i důležitosti daného úkolu. Například Potraviny Ostrava vydaly jednutnou brožurku, obsahující hlavní zásady racionalizace práce a mzdových soustav, kterou obdržel každý pracovník. I když na zhodnocení prvých zkušeností z ověřování si budenie muset počkat do II. čtvrtletí r-oku, jíž nyní je jasné, že k úspěšnému zavedení racionalizace práce a mzdových soustav v dalších organizacích je nezbytná kvalitní, politicky i odborově náročná, včasná příprava. Nelze předpokládat, že v ostatních organizacích v budoucnu by došlo k nějakým úlevám nebo změkčení podmínek, za kterých bude možno přistoupit k zavedení racionalizace práce a mzdových soustav. Naopak, úkoly se budou zpřesňovat, podmínky bedlivě prověřovat a z nesplnění předpokladů, za kterých byl souhlas udělen, budou vyvozeny přísné důsledky. Ke kvalitní a odpovědné přípravě chceme přispět i včasnými informacemi a zkušenostmi, které budeme publikovat v Novinách vnitřního obchodu během tohoto roku. Bohuslav Kahle, ÚVOS pracovníků obchodu lUDIA^r PIATEJ PÄŤROČNICE K mikrofónu na okresnej plenárke odborového zväzu v llltne pristúpil muž )omenšej postavy, flasy má už značne irešedtvelé, no krok •šte švihácký, energický. Dynamický má aj spôsob prejavu. A ešte niečím sa vyznačujú jeho referáty t diskusné vystúpenia: úprimnosťou, otvorenosťou, kritičnosťou. Každému povie pravdu vždy priamo do očú. Robí to však vždy veľmi taktne, s veľkou dávkou citu. Žilinčania už iste prlšlt na to, že hovoríme o predsedovi ich okresnej zväzovej organizácie Štefanovi Šiškoví. Málokto z nich však tuší, že tento čiperný muž plný vitality a pracovného elánu oslávil v týchto dňoch životné jubileum, šesťdesiatku. A práve na Silvestra, úradnou rečou povedané 31. decembra 1974 zavŕšil súdruh Štška šesťdesiat rokov svojho plodného života. A hoci sa na Silvestra, no ani pri oslavách okrúhlych výročí narodenia nesluší hpvortť o robote, rozhovor so súdruhom Šiškom sa stále zvŕta na pracovnú oblasť, na problémy obchodu a to vždy z postu čelného odborového funkcionára — V našom okrese sa uplatnením zásad novej organizačnej štruktúry ROH zvýšil počet základných organizácií ROH z 25 na 33. Aj v našom okrese je stredobodom pozorností funkcionárov ROH odborový úsek ako ne j dôležitejšie ohnisko v celej našej činnosti. Máme ich vyše tristo, no nie na všetkých si zvolili aj ďalších dôverníkov pre jednotlivé úseky odborovej práce. Žilinský okres pairí medzí silné, priemyselne vyvinuté okresy so starou obchodníckou tradíciou. Potešiteľné je, že takýto dôležitý o> res patri aj v činnostt nášho Okresného výboru odborového zväzu pracovníkov obchodu medzi najlepšie v celom Stredos ovenskom kraji. Nemalý podiel na tom má aj samotný predseda ich okresnej zväzovej organizácie Štefan Šiška, skúsei.ý odborový funkcionár. Sám kedysi pomo> ný robotník sa s jemu vlastnou húževm tosťou prepracoval na človeka, ktorého mohli poverovať zodpovednými funke ami. V obchode začal pracovať v téme Ubuv, kde pôsobil ako vedúci kuirového oddelenia a vedúci oddelenia *iarostlivosti o pracujúcich. Odtiaľ potí-m prešiel do Potravín, kde mu najprv zverili oddelenie starostlivosti o pracujúcich. Neskôr si ho zvolili za uvoľneného predsedu ZV ROH. Potom aj za Člena predsedníctva a predsedu celej okresnej zväzovej organizácie, za člena Podnikového výboru ROH podniku Potraviny Banská Bystrica i za člena Odborového výboru ROH Potravinárskeho obchodu na Slovensku. Navyše je poslancom a členom rady Mestského národného vý boru v Žiline. Za svoju statočnú a z od povednú prácu obdržal v roku 1955 medailu „Za služby vlastŕ, o pár rokov k nej pribudla medaila „Za zásluhy o obranu vlasti“, v roku 1968 aj Pamätná medaila k 50. výročiu ČSSR, neskôr sa zasa stáva nositeľom vyznamenania Priekopník socialistickej práce i Strieborného odznaku ROH. Toto všetko sme sa však nedozvedeli od neho. Nerád sa chváli. Pochvalou, ale keď treba i kritikou, však nešetrí u ostatných. — Som rád, že nám dobre pracujú funkcionári v najdôležitejších závodoch a podnikoch. V Reštauráciách, Textile, Potravinách, Jednote. Trápi ma však, že nám pokuľhávajú ZV ROH pri predajniach. Rozhýbať tieto organizácie sa nám stále nedarí. Čiastočne to síce vyplýva z ich sťažených pracovných podmienok, no vyhovárať sa na to donekonečna nebudeme môcť. A ešte niečo. Schôdzková činnosť sa ani nám veľmi nedarí. Hoci máme v obchode okresu tisícku funkcionárov ROH, máme aj také organizácie, kde konajú členskú schôdzu — ako sa vraví — raz za uhorský rok. Celé hodiny je súdruh Šiška ochotný hovoriť o odborovej preblemätike. O starostlivosti o pracujúcich, o slabinách v prevádzkových poradách i v samotnom socialistickom súťažení. Ved je to súdruh, ktorý na dôchodok jednoducho nemá Čas. as 11/ ČAS ÍSŤ DO DÔCHO