Noviny Vnitřního Obchodu, 1975 (XXII/1-52)

1975-01-02 / No. 1

Ha átínítéma Přes velmi úspěšný rozvoj hnutí bri­gád socialistické práce, kdy mnohé z nich získávají postupně i tituly a jejich členové odznaky jednotlivých stupňů této soutěže, převládá v závazcích těchto kolektivů zaměření na hospo­dářské ukazatele. Vidíme v nich — jistě docela správně — stále užší vztah lidí ke svému povolání, k podniku, ve kterém pracují, rok od roku lépe na­plňují první část ústředního hesla „So­cialisticky pracovat“. Stále se však ve většině případů hle­dá co nejlepší náplň (někde více, jinde méně úspěšně), co včlenit do socia­listických závazků pro plnění druhé, neméně důležité části — socialis­ticky žít. Nutno v přiznat, že někde tomto směru úplně tápou. Jin­de se pokoušejí organizovat občasné společenské akce, kolektivní návštěvy divadel a jiných kulturních anebo sportovních akcí. Při pracovní době v obchodu a zejména pak v pohostinství se obdobná snaha nesetkává s přílišným pochopením a úspěchem. Navíc v našem oboru pře­vládají ženy, které vedle vlastního za­městnání čeká vesměs hodně práce v jejich domácnostech, v péči o děti. Při hledání nových forem v této ob­lasti přicházejí některé soutěžní kolek­tivy na dobré náměty. A snad by ani neškodily např. v rámci okresů aktivy nebo semináře, na nichž by se hovo­řilo pouze na toto téma — jak si kde představují socialisticky žít. Jistě je třeba jedním z nejlepších činů pro člověka (navíc přitom větši­nou úplně neznámého, ale člena naší socialistické společnosti) dobrovolné dárcovství krve. Nebo alespoň občasná pozornost k lidem dožívajícím v domo­vech důchodců anebo naopak zase těm nejmenším v dětských domovech? V ta­kovýchto ústavech najdeme uprostřed jiných lidí (nebo drobně tvorečky), cítící se úplně osamoceni a onuštěni. Někdy hlavně proto, že na ně zapo­mněli jejich nejbližší a ústavní péče, byť je sebelepší, to teplo a trochu lás­ky často nenahradí. Tam bude každý počin velmi vítán. Je vůbec třeba rozhlédnout se kolem sebe otevřenýma očima, zamyslet se trochu nejen nad starostmi svými, ale i těch druhých a pokusit se najít vhod­nou formu pomoci. Vždyť někdy za­nedbáváme vztahy k nejbližším spolu­pracovníkům, aniž si to třeba uvědo­mujeme, prutože oni ze skromnosti anebo nevhodného studu o svých pro­blémech nehovoří. Velmi pěkný příklad z bohaté čin­nosti BSP Restaurací a jídelen Ostrava­jih byla např. pomoc jedné dlouhodobě a vážně nemocné zaměstnankyni. Čle­nové kolektivu ji často navštěvovali, potěšili. O vánocích ji poskytli další pomoc kromě zajištění věcné podpory. A po jejím úmrtí pečoval kolektiv ještě určitý čas o nezletilé dítě v době slu­žební nepřítomnosti ovdovělého otce. Jistě krásný příklad dobrého vzájem­ného vztahu lidí, jaký chceme dosáh­nout u všech v naší socialistické spo­lečnosti. Mládežnický kolektiv, soutěžící o ti­tul BSP v ostravské restauraci Centrum, která je současně dietní jídelnou, si nemohl nepovšimnout, že mezi strávní­ky je hodně starších lidí. Ale uvědomil si také, že některým krátce po operaci činí cesta na oběd potíže a rozhodl se, že jim proto donesou teplou dietní stranu do jejich bytů. Proto hledejme i jinde nejvhodnějšl náměty, podpořme dobrý rozvoj vzá­jemných lidských vztahů, rozšiřujme postupně o tyto otázky nové socialis­tické závazky v hnutí brigád socialis­tické práce v jubilejním roce 30. vý­ročí osvobození Československa Sovět­skou armádou. ka SOCIALISTICKY ŽÍT Náročněji v každodenní práci /Dokončení ze sír. 1) ČSR je 1697 aktivních zlepšovatelů, kteří uzavřeli 335 účtů vynálezců a zlepšova­telů. Za loňské první pololetí bylo v or­ganizacích obchodu v ČSR podáno 1344 zlepšovacích 'návrhů, z nich zhruba 52 procent přijato a 36 procent realizováno. Byla přijata další opiatřéní pro rozvoj zlepšovatelství, organizují se soutěže, a i když existují i na tomto úseku dílčí nedostatky, podařilo se ve zlepšovatelství dosáhnout zásadního obratu k lepšímu. Bylo jen žádoucí, aby se totéž dalo v plné šíři konstatovat též o komplexní socialistické racionalizaci. Ovšem i zde můžeme říci, že se komplexní socialis­tická racionalizace stále výrazněji prosa­zuje jako metoda každodenní činnosti hospodářských a odborových organizací. Velmi, dobrý plán racionalizačních opa­tření vypracovali například na generál­ním ředitelství Obchodu ovocem a zele­ninou. Ještě důsledněji je však třeba za­měřovat racionalizační opatření na zvy­šování efektivnosti hospodaření, odkrý­vání rezepv v řízení, plné využívání ma­teriálně technické základny, pracovní doby a pracovních sil. Konkrétním pro­jevem spojení komplexní socialistické racionalizace s Iniciativou pracujících jsou komplexní racionalizační brigády, jichž v obchodě přibývá, s výsledky často až překvapivě dobrými. Jako příklady uvedla s. Kaltenbachová tyto kolektivy v Jednotě, LSD Opava, v podnicích Do­mácí potřeby Olomouc, Potraviny Ostra­va, Textil Liberec a v závodě Početnické služby v Teplicích. Mezi hlavními úkoly, jež předsedkyně ČVOS shrnula na závěr, vystupují v sou­časné době do popředí zejména všechny akce spojené s projednáváním rozpisu . úkolů státního plánu. Dále je to projed­nání záměrů komplexní socialistické ra­cionalizace a zlepšovatelského hnutí, me­zi odborovými organizacemi a vedením a projednání námětů na sdružené socialis­tické závazky mezi obchodem a výrobou v na všech úrovních svazových orgánů a základních organizacích. Komplexní zpracování programů rozvoje pracovní iniciativy k zabezpečení plánovaných úkolů roku 1975 bude spolu s propraco­vanými celopodnikovými a celozávodními závazky nedílnou součástí plánů aktivity každé základní organizace pro letošní rok. —S— Připravujeme se na šestou pětiletku Komplexní programy péče o pracující ukazují cestu. Dobré zkušenosti experimentujících podniků Všeobecně vyšší pozornost oblasti péče o pracující vedla k tomu, že loni bylo též v odvětví obchodu experimentálně přikročeno' k ověřování Komplexních progra­mů péče o pracující. Sestavili je v osmi podnicích a na základě získaných zkuše­ností budou podobné programy sestavovat na příští pětiletku již ve všech obchod­ních organizacích. První aktiv k výměně zkušeností mezi pracovníky a odborovými funkcionáři ex­perimentujících podniků se sešel jíž loni. Svými poznatky přispěl i devátý expe­rimentujíc*, Jednota, LSD Opava, kde Komplexní program péče o pracovníky rovněž vypracovali a spolu se zprávou o plnění hrdě předali předsedkyni ÚVOS íng. Koutníkové. Každá průkopnická prá­ce s sebou nese těžkosti. Jistě není lehké najít nejúčínnější cesty a metody pláno­vání sociálního rozvoje podnikových ko­lektivů, k němuž klademe základy a kte­ré je jistě náročnější než sice stejné cíle »ledující, ale méně komplexní plnění do­savadních koncepcí. Komplexní programy mají charakter dlouhodobější, zásadnější, a aktivizují v plné míře jak odpovědné hospodářské pracovníky, tak odborové funkcionáře. Plnění úkolů obsažených v Komplex­ních programech se v podnicích kontro­luje i na odborových úsecích. Například v Textilu Ostrava zaznamenali zvýšenou aktivitu 23 odborových úseků zejména též díky tomu že plnění vytyčených úko­lů sledují a přijatá opatření projednávají na schůzích. Ve všech vybraných organi­zacích ^e dík „Programu“ výrazně zlep­šují pracovní podmínky a pracovní pro­středí modernizací materiálně technické základny tak, jak je v dokumentu stano­veno. Například již kontrola za první loňské pololetí ukázala, že řada experi­mentujících podniků splnila až 70 procent úkolů vytypovaných pro celý rok. V těch­to organizacích rovněž systematicky hle. dají další možnosti zvyšování počtu účast­níků závodního stravování, zřizují a vy­bavují rekreační objekty, intenzívně roz­víjejí péči o jednotlivé sociální skupiny pracovníků ať již důchodců, pracovníků se sníženou pracovní schopností a dal­ších. V podnicích Potraviny České Budějovi­ce a HAR Karlovy Vary se projevilo pů­sobení Komplexního programu péče o pracovníky ve vyšší stabilizaci pracovní-kil a snížení fluktuace, v LSD Nitra za­znamenali pokles počtu pracovních úra­zů, zlepšení celkové péče o zdraví pra­covníků, dobré plnění úkolů v investiční výstavbě. V tomto lidovém spotřebním družstvu pokračují v sociologických prů­zkumech a v současné době provádějí psychotechnické šetření u adeptů na po­volání kuchař, číšník a prodavač, což je dobrým předpokladem pro zkvalitnění práce v této oblasti. Podobně i v OD Prior Bratislava v současné době právě dokončují sociologický průzkum, který bude sloužit jako podklad pro práci ve­doucích pracovníků v přístupu k podří­zeným. Jsou ovšem i některé bolesti do jisté míry společné všem experimentujícím po.dnikům. Ve všech poukazovali nia okol­nost, že organizace a kontrola úkolů vy­plývajících z „Programu“ připadá kádro­vým útvarům a tuto značnou práci navíc konají bez jakéhokoliv personálního po­sílení. Dále se ukazuje potřeba sjednotit základní ukazatele pro sociální oblast, což jo zřejmě úkol pro naše nejvyšší or­gány — Ústřední radu odborů a Federál­ní ministerstvo práce a sociálních věcí. V závěru aktivu svolaného k výměně zkušenosti mezi experimentujícími podni­ky formulovala předsedkyně ÚVOS ing* Koutníková kromě uvedených i další úko­ly. Doporučila experimentujícím podni­kům hlubší přístup k hodnocení splně­ných úkolů, zavedení vlastní jednoduché evidence o kvalifikaci zejména vzhledem k přehledu o kvalifikačním růstu mláde­že, prioritní pozornost utváření dobrých mezilidských vztahů, důsledné projedná­vání plnění „Programů“ na odborových úsecích, prozíravou investiční politiku a kádrové posílení těch podnikových útva­rů, které se péčí o pracující zabývají. Celkově mohli účastníci aktivu z pod­niků Potraviny České Budějovice, Textil České Budějovice, Textil Ostrava, Hotely a restaurace Karlovy Vary, Otex Bratisla­va, Drogerie Žilina, OD Prior Bratislava a LSD, Jednota Nitra konstatovat první úspěšné kroky na cestě k promyšlenému, perspektivnímu a dlouhodobému plánová­ní sociálního rozvoje v podnicích. Syste­matickým sledováním a zabezpečováním tohoto úkolu si v Odborovém svazu pra­covníků obchodu připravujeme dobré pod­mínky pro sociální plánování v šesté pě­tiletce a současně plníme směrnice nej­­vyšších stranických a odborových orgá­nů. LIBUŠE KOVAŘÍKOVA, ÚVOS pracovníků obchodu Ze zasedání předsednictva ÚVOS pracovníků obchodu PŘED VSTUPEM DO ROKU 1975 Poslední prosincové předsednictvo ÚVOS pracovníků obchodu, které řídila jeho předsedkyně ing. V. Koutníková, se zabývalo úkoly letošního roku, jenž je n'ejen rokem jubilejním, ale i posledním a tedy významným v pátém pěti­letém plánu. Jeden z prvních bodů pr.ogramu by­la hmotná zainteresovanost vedoucích hospodářských pracovníků, která v zásadě zůstává na stejných principech jako v předešlém roce. Nově bude třeba upřesnit podmínky tam, kde v letošním roce budou organizace uplat­ňovat zásady racionalizace práce a mzdových soustav. Dále se předsednictvo zabývalo ná­vrhem politickoorganizačního opatře­ní ÚVOS pracovníků obchodu k za­bezpečení plánů aktivity ZO ROH v jubilejním roce, jehož plné znění při­nášíme v dnešním čísle našich novin. Fřítomní pak na svém zasedání schvá­lili plán práce ÚVOS pracovníků ob­chodu na prvé pololetí a výhled hlav­ních úkolů do konce letošního roku, roapočet na letošní rok a obsahové zaměření a organizační zajištění tech­­nickoekonomické konference, výstavy zlepšovacích návrhů a semináře ke zlepšovatelskému hnutí v rámci mezi­národní výstavy obchodních zařízeni INTECO 75, které se uskuteční letos na podzim v Brně. hl Víťazi v rozvoji zlepšovateľského hnutia jednou z významných (orlem pracovnej iniciatívy je zlepšovateľské a vyn&lezeeké hnutie, prostredníctvom ktorého sa pracujúci získavajú pre iniciatívne plnenie úloh vědeckotechnického rozvoja. Na podporu tejto formy pracovnej iniciatívy vyhlásil Ústredný výbur Odborového zväzu pracovníkov obchodu celoštátnu súťaž v zlepšova­teľskom hnutí. V rámci Slovenska podobnú súťaž vyhlásilo z inciativy Slovenského výboru odborového zväzu i Ministerstvo obchodu SSR a Slovenský zväz spotrebných družstiev. hý polrok 1973 vyhodnotili a odmenili tieto najlepšie podniky: na prvom mieste sa v súťaži umiestnili Domáce potreby Prešov, za nimi sú potom Potraviny Bra­tislava, Domáce potreby Banská Bystrica, Jednota Trenčín a napokon na piatom mieste je Textil Žilina. Zlepšovateľské hnutie na Slovensku sá úspěšně rozvíjalo aj v roku 1974. Len za prvý polrok vyriešili v organizáciách ria­dených Ministerstvom obchodu SSR 29 te­matických úloh, pri čom podali 466 zlep­šovacích návrhov, z l^torých 125 už aj zaviedli do praxe. V spotrebných druž­stvách v rovnakom čase podali 114 zlep­šovacích návrhov, z ktorých už 59 za­viedli. Spoločenský prínos z využívaných zlepšovacích návrhov v spotrebných druž­stvách představuje obnos 845 tis. Kčs. Naj­úspešnejšie sa v minulom roku rozvíjalo zlepšovateľské hnutie v podnikoch Potra­viny, ďalej v Obchode s textilom a ode­­vami a v Obchode s obuvou. Na rozdiel od minulých rokov sa situácia v tejto ob­lasti zlepšuje aj v Obchode s ovocím a zeleninou, kde len za prvý polrok 1974 podali 29 a zaviedli 17 zlepšovacích ná­vrhov. Prínos zlepšovatelského hnutia treba vidieť najmä v tom, že sa zame­riava na riešenie úloh, súvisiacich s od­straňovaním namáhavých prác, vylepšo­vaním pracovných podmienok ako i na ďalšie špecifické problémy v jednotlivých obchodných organizáciách. as Za posledné tri roky zvýšil sa na Slo­vensku počet podaných zlepšovacích ná­vrhov a úspory z ich realizácie dosiahli dokonca šesťnásobok. Pre úspešný rozvoj zlepšovatelského hnutia — ako potvrdila prax — je dôležitá dobrá spolupráca medzi hospodárskym vedením a ZV ROH. V súťaži odborových organizácií za dru- <gs»ZčiNNoSTi oDBoRoVÝcH ÚSeKO Důvěrníci - na vás záleží! Dobrý start do nového roku si zabezpečili odboroví funkcionáři na Teplič­ku. Protože těžiště odborové práce spočívá na úsecích, uspořádal teplický okresní výbor odborového svazu koncem minulého roku aktiv úsekových dů­věrníku. Na téma „Úkoly úsekového důvěrníka“ velmi informativně hovořil lektor OVOS s. Vondruška, který současně připomněl práci odborářů před druhou světovou válkou a její obtíže i podmínky, tolik odlišné od dnešních. Účastníci aktivu se zaujetím vyslechli rovněž přednášku pracovníka teplické prokuratury o boji proti kriminalitě a alkoholismu. Po plodné diskusi shrnul přednesené náměty a na dotazy odpověděl předseda OVOS s. Červený, který rovněž poděkoval přítomným za účast, dosavadní práci a popřál hodně úspě­chů do akiivizace a zkvalitňování práce odběrových úseků. MZ NOVINY vnitrního obchodu zásady-poznatky-zkušenosti v obchodě Kove mzdové soustavy Ekonomické výsledky celéhu národního hospodářství i ověřování nových mzau­­vých soustav v rozhodujících výrobních odvětvích umožnilo přistoupit v letošním roce ke zkušebnímu ověřování racionalizace práce a mzdových soustav i v hospo­dářských odvětvích terciální sféry, do které patří vnitřní obchod. Při hodnocení dosavadního průběhu plnění tohoto náročného úkolu daného XIV. sjezdem strany vláda zdůraznila, že působení vnějších vlivů na naši ekono­miku staví racionalizaci práce a mzdo­vých soustav pod ještě náročnější spole­čenskou kontrolu, zejména pokud jde o vývoj mezd, účinnost mzdových soustav a plnění ostatních předpokladů a záměrů, z nichž se při zavádění vycházelo. Z tohoto pohledu je nutno přistoupit k plnění úkolu i v našich podmínkách. Od 1. 11. 1974 zkušebně ověřuje nové mzdové soustavy prvních 19 organizací státního i družstevního obchodu v ČSSR. Výběr organizací byl prováděn tak, aby zahrnoval prakticky všechny obory. Od 1. 1. 1975 se potom připojí k ověřování prvé vybrané organizace Restaurací a jí­delen, které jsou řízeny národními výbo­ry. Přestože příprava na racionalizcai práce a mzdových soustav zahrnovala po­měrně dlouhé období, nebyl přístup k pl­nění tohoto úkolu ve všech navržených organizacích vždy úměrný jeho významu. Především organizace měly prokázat, jak zároveň s tím, že uplatní novou hmotnou zainteresovanost pracovníků, vy­užijí této možn<&tt k podstatně výrazněj­šímu plnění hospodářských výsledků, a tG nejen v kvantitě, ale hlavně při plně­ni kvalitativních ukazatelů plánu. Některé podniky a družstva však v žá­dostech o zavedení uváděly v předpoklá­daném plnění hospodářských úkolů pod­průměrné výsledky, případně neuspoko­jivé výsledky vykazovaly již v letošním roce. To bylo příčinou, že tyto hospo­dářská organizace byly zatím z ověřování vyloučeny. Dalším důvodem, proč některé organi­zace původně vybrané na ověřování do­sud neověřují, je neuspokojivý dosavad­ní stav v dodržování mzdové disciplíny nebo nereálný předpoklad ve vývoji prů­měrných mezd po zavedení nové sousta­vy. V obou případech je důvod jasný — nerespektování dodržování mzdových re­lací a funkcí v obchodě, tak jak to do­poručoval již nás celostátní svazový sjezd v roce 1972. Je to nezodpovědné přesou­vání problémů v realizaci mzdové poli­tiky na období zavedení nových mzdo­vých soustav. To vede na jedné straně k neúnosně vysokému počtu pracovníků, u kterých by v souvislosti s novou sou­stavou došlo ke snížení průměrného vý­dělku, a na druhé straně k jeho nereál nému jednorázovému zvýšení u některých kategorií a funkcí. Vyskytly se i nedostatky v politicko­organizační přípravě, v seznamování pra­cujících s novými úkoly, pracovními i mzdovými podmínkami, které se zavede­ním racionalizace práce a mzdových sou­stav vyvstávají před každým jednotliv­cem. Ve většině vybraných organizací však přístup hospodářského vedení všech složek byl odpovědný, s vědomím i důležitosti daného úkolu. Například Po­traviny Ostrava vydaly jednutnou brožur­ku, obsahující hlavní zásady racionali­zace práce a mzdových soustav, kterou obdržel každý pracovník. I když na zhodnocení prvých zkuše­ností z ověřování si budenie muset po­čkat do II. čtvrtletí r-oku, jíž nyní je jasné, že k úspěšnému zavedení raciona­lizace práce a mzdových soustav v dal­ších organizacích je nezbytná kvalitní, politicky i odborově náročná, včasná pří­prava. Nelze předpokládat, že v ostatních or­ganizacích v budoucnu by došlo k něja­kým úlevám nebo změkčení podmínek, za kterých bude možno přistoupit k zave­dení racionalizace práce a mzdových soustav. Naopak, úkoly se budou zpřes­ňovat, podmínky bedlivě prověřovat a z nesplnění předpokladů, za kterých byl souhlas udělen, budou vyvozeny přísné důsledky. Ke kvalitní a odpovědné přípravě chce­me přispět i včasnými informacemi a zku­šenostmi, které budeme publikovat v No­vinách vnitřního obchodu během tohoto roku. Bohuslav Kahle, ÚVOS pracovníků obchodu lUDIA^r PIATEJ PÄŤROČNICE K mikrofónu na okresnej plenárke odborového zväzu v llltne pristúpil muž )omenšej postavy, flasy má už značne irešedtvelé, no krok •šte švihácký, ener­gický. Dynamický má aj spôsob prejavu. A ešte niečím sa vy­značujú jeho referáty t diskusné vystú­penia: úprimnosťou, otvorenosťou, kritič­­nosťou. Každému povie pravdu vždy pria­mo do očú. Robí to však vždy veľmi taktne, s veľkou dávkou citu. Žilinčania už iste prlšlt na to, že ho­voríme o predsedovi ich okresnej zväzo­vej organizácie Štefanovi Šiškoví. Málo­kto z nich však tuší, že tento čiperný muž plný vitality a pracovného elánu oslávil v týchto dňoch životné jubileum, šesťdesiatku. A práve na Silvestra, úrad­nou rečou povedané 31. decembra 1974 zavŕšil súdruh Štška šesťdesiat rokov svojho plodného života. A hoci sa na Silvestra, no ani pri osla­vách okrúhlych výročí narodenia nesluší hpvortť o robote, rozhovor so súdruhom Šiškom sa stále zvŕta na pracovnú ob­lasť, na problémy obchodu a to vždy z postu čelného odborového funkcionára — V našom okrese sa uplatnením zá­sad novej organizačnej štruktúry ROH zvýšil počet základných organizácií ROH z 25 na 33. Aj v našom okrese je stredo­bodom pozorností funkcionárov ROH od­borový úsek ako ne j dôležitejšie ohnisko v celej našej činnosti. Máme ich vyše tristo, no nie na všetkých si zvolili aj ďalších dôverníkov pre jednotlivé úseky odborovej práce. Žilinský okres pairí medzí silné, prie­myselne vyvinuté okresy so starou ob­chodníckou tradíciou. Potešiteľné je, že takýto dôležitý o> res patri aj v činnostt nášho Okresného výboru odborového zvä­zu pracovníkov obchodu medzi najlepšie v celom Stredos ovenskom kraji. Nemalý podiel na tom má aj samotný predseda ich okresnej zväzovej organizácie Štefan Šiška, skúsei.ý odborový funkcionár. Sám kedysi pomo> ný robotník sa s jemu vlast­­nou húževm tosťou prepracoval na člo­veka, ktorého mohli poverovať zodpoved­nými funke ami. V obchode začal pra­covať v téme Ubuv, kde pôsobil ako vedúci kuirového oddelenia a vedúci od­delenia *iarostlivosti o pracujúcich. Od­tiaľ potí-m prešiel do Potravín, kde mu najprv zverili oddelenie starostlivosti o pracujúcich. Neskôr si ho zvolili za uvoľ­neného predsedu ZV ROH. Potom aj za Člena predsedníctva a predsedu celej okresnej zväzovej organizácie, za člena Podnikového výboru ROH podniku Potra­viny Banská Bystrica i za člena Odboro­vého výboru ROH Potravinárskeho obcho­du na Slovensku. Navyše je poslancom a členom rady Mestského národného vý boru v Žiline. Za svoju statočnú a z od povednú prácu obdržal v roku 1955 me­dailu „Za služby vlastŕ, o pár rokov k nej pribudla medaila „Za zásluhy o obra­nu vlasti“, v roku 1968 aj Pamätná me­daila k 50. výročiu ČSSR, neskôr sa zasa stáva nositeľom vyznamenania Priekop­ník socialistickej práce i Strieborného odznaku ROH. Toto všetko sme sa však nedozvedeli od neho. Nerád sa chváli. Pochvalou, ale keď treba i kritikou, však nešetrí u ostatných. — Som rád, že nám dobre pracujú funkcionári v najdôležitejších závodoch a podnikoch. V Reštauráciách, Textile, Po­travinách, Jednote. Trápi ma však, že nám pokuľhávajú ZV ROH pri predaj­niach. Rozhýbať tieto organizácie sa nám stále nedarí. Čiastočne to síce vyplýva z ich sťažených pracovných podmienok, no vyhovárať sa na to donekonečna ne­budeme môcť. A ešte niečo. Schôdzková činnosť sa ani nám veľmi nedarí. Hoci máme v obchode okresu tisícku funk­cionárov ROH, máme aj také organizácie, kde konajú členskú schôdzu — ako sa vraví — raz za uhorský rok. Celé hodiny je súdruh Šiška ochotný hovoriť o odborovej preblemätike. O sta­rostlivosti o pracujúcich, o slabinách v prevádzkových poradách i v samotnom socialistickom súťažení. Ved je to súdruh, ktorý na dôchodok jednoducho nemá Čas. as 11/ ČAS ÍSŤ DO DÔCHO

Next