Obrana Lidu, červenec-prosinec 1968 (XXVII/27-52)

1968-08-04 / No. 31

Podepisujeme, protože vám věříme .. Foto: Ivan DANÍSEK OBAVY a NADĚJE Na území celého našeho státu je na­prostý klid. nikde sebemenší příznaky toho, co o nás prohlašuje některý tisk některých socialistických zemí. V nej­­bližšich hodinách se vrátí do Prahy FOKRACUJE NA STR. 2 Život naruby „Boženo Nováková, berete si zde přítomného pana Theodora Rudolfa dobrovolně?“ Bylo jí 68 let, když řekla 28. břez­na 1959 své ano na národním výboru v Desné u Tanvaldu, kde po dlouhém bloudění světem nalezli ti dva sebe a svůj domov. Ženich slavil toho roku šedesátku. Bylo to přesně 20 let poté, kdy v Paříži poprvé napsala na svůj balí­ček jméno a adresu muže. kterou pro ni vybrala tamější česká kolonie: Theodor RUDOLF Camp de Gurs, Pyrenée orientale Tehdy začal příběh Romea a Julie tohoto století, který vám chci dnes vyprávět. ČTETE NA STR. 8 K novému zákonu n cestovních dokladech Odměna, nebo základni PRÁVO ČLOVĚKA? „Každý může svobodně opustit kteroukoliv zemi, včetně své vlastní. Výše zmíněná práva nepodléha­jí žádným omezením kromě těch, která stanoví zákon, jsou nutná pro ochranu národní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo morálky, nebo práv a svobod druhých. Nikdo nebude svévolně zbaven práva vstoupit do své vlastní země.“ Cituji z článku 12 Mezinárodního >aktu o lidských a politických prá­vech. Cituji slova, která u nás v mi­nulosti neplatila, a to někdy z ma­licherných důvodů. Cestování, zvláště do jiných než socialistických států, bylo u nás chápáno jako nějaká milost, jako odměna, kterou stát velkomyslně poskytuje svým občanům, a nikoliv jako samozřejmé základní občanské právo. Jaké změny se nyní chystají? Roz­hovor k novému zákonu o cestov­ních dokladech čtěte na str. 2. ÚSTŘEDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY ROČNÍK XXVII • 4. srpna 1968 • Cena 1 Kčs • Číslo ** ■ Práv^ národů jesti skutečné právo přírody; žádný národ no z0Ř nemá práva Žádati, aby k jeho prospěchu soused ieMĚSĚc obětoval, žádný není povinen, pro dobrého sou ho sebe sám zapříti nebo obětovali. Příroda nezná František PALACKÝ, duben 1843 Pikán otevřeně, klidně, ale rozhodně, vědomi si všeho, co nyní jde: není jiné cesty, jak s lidem této země do­rosit hluboké, demokratické a socialistické přeměny na- Šen&QĚ mta. Alexander DUBČEK, červenec 1968 _________ ahi panujících, ani služebných národů. f Federalizácia skonomiky neznesie romantizmus S prof. Zdeňkom H á b o m, CSc., vedúcim Katedry politickej eko­nomie Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave ho­vorí náš redaktor Miroslav T u 1 e j a. • Súdruh profesor, pred niekoľkými dúanii vyšiel v bratislavskej Pravda Váš článok „O federácii, ale ináč”, v ktorom vyjadrujete niektoré odlišné stanoviská k problémom federácie. Prečo ste článok písali? Z diskusií, verejných i neverejných, som nabudol dojem, že ekonomické otázky federácie sa v nich niekedy riešia dosť povrchne, že sa k nim veľmi ľahko vyslovujú aj kladné, aj zamietavé stanoviská, motivované niekedy snád vaj inými, ako vecnými, ekonomickými dôvodmi. Pokúsil som sa preto pouká­zat na niektoré problémy, ktoré sa mi zdajú dôležité. POKRAČUJE NA STR. 4 Nový proudový letoun — a nadporučík Eichelman znovu létá ... Foto: B NOVOTNÝ Nic netušící nad­poručík Jaroslav Eichelman najed­nou cítí náraz, zá­blesk z pravé stra­ny, v kabině se rozsvěcuje červená signálka požáru, „budíky“ divoce tan­čí. Stačí si ještě všimnout, že otáčky motoru prudce klesají, když v tom se jeho stroj začíná motat v nekon­trolovatelné divoké vývrtce. V rádiu je ticho, klid — nestihne do hrdel­ních mikrofonů ani hlesnout. Ted musí fednat, rychle, nebo bude poz-dě. To pilot ještě neví, že celou kon­covou část letounu včetně stabilizá­toru mu uřízla příď stroje majora V. H. POKRAČUJE NA STR. 8 KATASTROFA VOJENSKÝCH PROUDOVÝCH LETOUNŮ Pelhřimovská noční tragédie Nč-Hcvp^ Jr'T'i'Vv? — m .—o Wo W.m - &.--ŽŽ Foto: I. DANlSEK Ütvar Ernsta Thäl­­manna. který jsem těchto dnech navštívil, v není znám jen v naší armádě, ale mnoho o něm vědí vojáci i dů­stojníci v sousední Ně­mecké demokratické re­a publice. Často sem v minulosti jezdili, naopak, od zdejšího útvaru vojáci navštěvovali své německé sousedy. Vznikla tak přirozenou cestou mezi útvary dvou socialistických států srdeč­ná družba, lidé se osobně poznávali, nahlíželi si do skrytých koutů a rozví­jelo se osobní přátelství. Dnes němečtí soudruzi jíž po několik měsíců nedá­vají o sobě vědět a nepřijeli ani na květnové oslavy, na které byli velitel­stvím pluku pozváni. Nenašel jsem tu však nikoho, kdo by toho nelitoval. Nikdo se tady totiž nedomnívá, Že by z těch, či oněch důvodů měla vzniknout trhlina právě v přátelství navázaném osobním stykem. Ale nepátral jsem po důvodech jištého ochlazení ve vztazích, neboť cíl mé návštěvy byl jiný. POKRAČUJE NA STR. 9 PRÁCE DOST­STAROSTÍ NAD HLAVU 1 KDO NEVĚŘÍ, AŤ TAM BĚŽÍ „Obavy o osud bezpečnosti našich státních hranic Isnu liché. Československá socialistická republiko má dostatek sil, aby svoje státní hranice s kapitalistickými sousedy bezpečně zajistila." Generálmajor K. P e p r n ý, velitel Pohraniční stráže. Slovům se však může věřit, ale nemusí. Není proto nad to, přesvědčit se na vlastní oči. Udělali jsme to a přesvědčili se. Nejen o životě na naší státní hranici s NSR, ale i o tom, jaké mohou být důsledky nezodpovědné informace. POKRAČUJE NA STR. 3 Na západní hranici v těchto dnech Foto: V. TACHEZV ■ Osmnáct dnů blnudil mladý mexický rybář v malém člunu po moři nedaleko Mexika. Od břehu poloostrova Yucatan ho zahnala bouře. Živil se dešťo­vou vody a rybami. Zachrá­nila ho belgická loď ..Escault“; jeden z mužů posádky spatřil člun při náhodné obhlídce. ■ Zcela nerušeně odtranspor­tovali zloději stokilový trezor z i s obsahem asi 10.000 marek filiálky Braunschweigské banky v Klein-Sisbecku. Ostré­ho hlídacího psá vyřadili z čin­nosti pomocí 2,5 kg vepřového masa. 8! Zcela zvláštní transplantaci provedli španělští lékaři (nebo snad zvěrolékaři) již před delší dobou. Mladému býku, k'íerý se narodil bez ocasu, trans plantovali ocas z vola. aby nic nestálo v cestě zápasnické kariéře zvířete. Transplantace se podařila a byla oficiálně zjištěna až poté. kdy býk za­hynul v aréně. ■ Ve prospěch dobročinných účelů prodal majitel kavárny v ve Wiirtenburgu Vittorio Hoffer dralbě model nemocnice v Ebingu, zhotovený z různých druhů zmrzlin. Model stavěl v chladicí komoře — mohl na něm pracovat vždy jen 15 mi­nut, pak měl prsty i nohy zcela zkřehlé. Na obrázku je sladký model těsně před do­­dokončenim. ■ Pro neoprávněnou žebrotu byl zatčen a k 75 dnům vě zení odsouzen Giulio Stabillin z Aosty v Itálii. Důvod — na ,,jeho pracoviště“ ho denně vozil šofér v autu, které pa­třilo právě panu Stabillinnvi. Ani jinak nebyl bez majetku. ■ Slavný chrám Parthenon na Akropoli v Athénách dostane ..umělou kůži“ z průhledné fólie. Má uchránit zbytky této historické památky z r. 432 před novým letopočtem. ■ Tým anglických lékařů zjis­til po tříletých výzkumech, provedených na 54.000 kuřá­cích. že tzv. náruživí kuřáci, ktfeří drží cigaretu soustavně v koutku úst, jsou daleko víre ohroženi rakovinou plic, než ostatní kuřáci. ■ V březnu letošního roku se zřítila z kopule cirkusu artistka Marie Sonntagová. Duchaprítomné provedla pří pádu ještě salto, které zmír­nilo náraz. Tři měsíce ležela nehybně s několika zlomeni­nami nohou a poraněním pá­teře a pak začala znovu usi­lovně trénovat. 15. července vystoupila poprvé v progra­mu. Chodí o beriích, při vy­stoupení má v očích slzy bo­lestí. leč obecenstvo nic z toho nepozoruje — své číslo před­vádí bez chyby. P Italský student architek­tury Alesandro Gogna zdolal severní stěnu 4.208 m vysoké hory Grandes Jorasses poprvé během jednoho dne (za 15 ho­­d:n ). Vvsfup provedl sám. Tato stěna hory Jorasses klade stej­né nároky na alpinistu jako severní stěny Eigeru a MatUí­­hornu. Malé kukátko zajímavostí

Next