Obrana Lidu, červenec-prosinec 1969 (XXVIII/27-52)
1969-10-18 / No. 42
^ale strana, nafte dölnlcVá třída na- I má jiného zájmu, než aby byla obnovena vzájemná důvěra tříd 8 vrstev i naftí společnosti. Je to jedna z hlav- ; nich podmínek rozvoje naftí spokojeného a ftfastného Života zemň. i naftí společnosti. Musíme odpustit 1 zapomenout chyby našich prostých ČlenA strany a občanů naftí zemé. za jejichž dezorientaci odpovídá naše strana. Členové strany a Její vedení, ale nikdy nesmíme odpustit chyby těch. kteří tuto dezorientaci, toto oklamání vyvolali. B»>rteme-li tak postupovat, nynější politiku strany velká pochopí většina občanů naší socialistické vlasti. Z toho všeho vyplývá • jeden závěr: Konečné Ideové i politické vítězství nad pravicovými oportunisty i antisoclalistickými silami je základní předpoklad pro získání drtivé většiny naší ’ strany a našich občanů pro politiku Komunistické strany Československa. Oldřich Švestka, „Tribuna“ Č. 39 Ach, ta zapomnětlivost... VetSlna i nás st pft slově zapomnětllpost představí stařičkého projesora, jent zapomene tu buřinku, tu děravý deStnlk, tu zas, le měl vůbec hodinu. Magicky přitažlivým místem pro větně zapomínání jsou vlaky. Neexistuje snad předmět, jeni by nebyl zapomenut ve nagánu. Od Spttky na cigaretu přes penětenku, umělý chrup, Intimní součást oděvu, revolver, rukopis vědeckého díla po nabitý lodní kufr. Ve vlakových soupravách se naSlo t několik dětí, zanechaných tam roztrtltýmt a posléze rukama zoufale lomícími rodttt. Učebnicovou ukázkou vlakové zapomnětlivostI fsou Bat ed času veřejně dralby věci nalezených ve vlacích nebo nevyzvednutých v nddralních Úschovnách. A nejenom to. Jsou zároveň přehlídkou po předcích zděděného zmyslu pro kSeft, jeni se v dralebntm systému poprvé, podruhé, potřetí často změní v prestižní záležitost. Jen tak st lze vysvětlit, že Slastný „výherce" zaplatí za porcelánovou soupravu, která dlouhým skladováním ztratila na lesku, téměř tolik, kolik by za ní dal v prvotřídním obchodě. Až budete vystupovat > vlaku, pospíchat do zaměstnání nebo za zábavou, přesvědčte se, máte-ll při sobě to, co při sobě mít právě máte — peníze, klíče, zvrchník, Sálu, psa čt milovanou bytost ... jb VÝHODA PRO BRANCE V těchto dnech došel k vojenským A tvarům doplněk k předpisu Zákl-1-1 Číslo 1/1. který byl schválen před měsícem. Branci, kteří dosáhli ▼ předvojenské přípravě kvality třídních specialistů (▼ jakémkoli oboru) a tyto své malosti na počátku základní služby obhájí, dostanou pa celý průběh služby k vycházce jednu hodinu navíc (přes večerku). Je te odměna za jejich poctivou prácí, kterou prokázali dávno před vojnou a navíc ulehčili práci velitelů při výoviku. Věříme, le nikdo z příštích vojáků nevynechá příležitost dosáhnout této výhody, jež patří na vojně k nejcanněj- Sím. Svazarm na druhé straně očekává příliv nových členů do oblasti předvojenské přípravy. Opravdn, dobrý počin. A ed kdy doplněk platí? Od 1. října 1989 a velitelé mennut. by na ta neměli «apn-pet- J AK n ji n e •J /•hi STÍ M»fV Po 20. říjnu — a tejména pak v dalších dnech pNStího týdne — se začne celkové přeskupení na poměry víc rychleji směřující k a zimě, a to především tím, te se srdlky vyskytnou častěji net dosud. Cirkulační rňz s tendencí víc západního, severozápadního a Částečně severního proudění (s příst unem studenějšího vzduchuj přispěje svou zvětšenou oblačností, at zataienýml dnu a citelnějším ochlazováním i přes den !maxima jen kolem 69Cf k celkovému náběhu na ztmu. Na horách — a zejména koncem týdne — se vytvoří situace s možnosti padání sněhu. Prohloubí li se tlakové nlte těl v fitnt části Evropy, pak by závěr^ týdne byl Časem deštivý, a těl prčběh počasí ve volných dnech 26. at 29. října by byl nevalný — spíše větrný, proměnlivý U sněhové přeháňkyj a značně chladný. 18. 10. -19 m — 20 10 — 21. 10. -23 10 — 24 10 — před 95 lety se narodil slovenský spisovatel |. tíregor T a j o v s k ý před 65 le/y se narodil překladatel a divadelník Erik E. S a u d e k před 25 lety vstoupila vojska 4. ukrajinské fronty na území tSR před 25 lety zemřel spisovatel Karet Poláček před 115 lety se narodil francouzský básník Jean Artur Rimbaud před 110 lety *c narodil ameri'kv filosof a pedagog lohn Cfiwey před 120 lety se narodil spisovatel Josef Kálal před 110 lety se narodil malířkrajinář Václav J a n s a před 15P lety se narodil malíř podobizen |. Z. Q u a s t Den Spojeních národů — př^ft 40 lety začala svetrvá hospodářská krize ..Černým pátkem" na Wall Streetu. Hranice ve víně O špačcích a šilincích V den co |sme seděli ve Valticích u dělníka školního statku P ft 1 k r á tiká (Jinak také pomocníka Pohraniční stráže), bouchalo to z vlnic Jak o posvíceni: rány vydávaly v pravidelných Intervalech automaty, které tak zaháněly špačky od hroznů vlašského ryzlinku. neuburgského, sauvlgnonu. veltlínu. můller-thurgau, tramínu. Irankovkv. vavřineckého. Vlnice )sou tu všude, t státní hranice s Rakouskem procházeli namnoze ve vinohradech. Ty vroubí 1 silnici. po které se dostáváme na hraniční přechod v Mikulově. .Největší provoz Jsme měli v červenci" — říká vedoucí celní odbočky Pavel Jakubek. .Lidi třiašedesát tisíc a přes třináct tisíc aut. Vzrostl hlavně počet našich turistů do Rakouska. Jugoslávie a Itálie." Ptáme se „celního náčelníka" na příjemné a nepříjemné zážitky. „Příjemné nám přináší export čs. kultury. Muzikanti obvykle při odjezdu 1 příjezdu zahrajou. soubory zazpívají. A nepříjemné zážitky? Nejvíc nás bolí neoprávněný vývoz naši měny. Naši v Rakousku mění 100 Kčs za 37, maximálně za 40 šilinků. Rakušané tak přijdou lacino ke korunám a pak sl taky mohou v našich Interhotelech leccos dovolit." „Metropol-bltter" lepši ne* Cinzano Mikulov, to Isou vtnná sklepy, sekt Venuše, ředitelství Moravských vlnařských závodů, která produkuji 2400 vagónů vlna ročně. To Je lisovne e 120 kovových cisteren po 130 hektolitrech vine v Dolních Dunajovlclch, nový vlnařský závod na okraji města, Jeden z nejmodernějštch ve střední Evropě, v Jeho pěti patrech a sklepích se skrývá 700 vagónů vlna a na automatických linkách se naplóuje denně během dvousměnného provozu 50 000 lahvi, včetně .Metropol-hltteru", který na anonymní soutěži v Bratislavě ohodnotil zástupce slavné firmy .Cinzano“ výš než vlastni výrobek. Mikulov, to je stošestnáct zlatých medaili na domácích a zahraničních výstavách. Bohatá družstva, do kterých sl předsedové vybírali žákv bez čtyřek na vysvědčeni a z kterých družstevnice Jezdi ne výlety do Itálie, to le Mikulovsko. Štátni hranině jako na dlani Nad městem, uprostřed vlnic, se ne vápenném kopci vypíná kaple svátého Šebestiána a zvonice z roku 1822, ]ettž zvon |e prý největší na Moravě. Všude odtud, steině )ako z' oken mikulovského zámku. Je (ako na dlani vidět na pohraniční přechod 1 na celý průběh stát-ni hranice. K tomu připočti množství zájezdů e návštěvníků. hranici hned za humny, těžko tady pohraničníci poznali, kdo má za lubem něco Jiného než pokocháni se krásami Mikulova a Pavlovských vrchů. A tlak na hranici stoupl čtyři dny před naši návštěvou zadrželi vojíni P o d s t r e 1 en ý a Vlček narušitele mezi „vídeňskou" silnici a strážní věži. „Kdo utíká? Vesměs lidé s trestnou činnosti" — fiká velitel roty Pohraniční stráže. „Jako tl tři osmnáctiletí mladici z východního Slovenska. Výtržnosti, krádeže. Ještě před pokusem o přechod se vloupali do budovy šlechtitelské ovocnářské stanice. Taky se utíká z dobrodružství, někdy 1 po špatném vysvědčeni. Dá se říci, te tak, Jak roste trestná činnost, tak te to odráží na státní hranici. I u těch, co udávali ze motiv útěku politiku, se ukázalo, te byli itlbánl pro porušeni zákona." Vypráví hlídač vinohradů Velitel roty se zadíval do krajiny; pod vinohrady te v nl leskne hladina rybníku Nesytu, Jehož ryby předkládali na stůl knížete Llchtenštejna. kterému to tady kdysi všechno patřlvalo. Cestičkou mezi révovými keříky kráčí starší muž s holi; zdá se však, že JI nepoužívá Jako opory, vyšlapuje sl vzpřímeně a docela mladistvě, „To Je hlídač vlnic" — fiká velitel roty. „Když se tam potuluje někdo cizí,' hned nám to oznámí. Hlídači vlnic, to Je týl roty. A nejen oni. Téměř padesát procent narušitelů zadržujeme s pomoci civilního obyvatelstva: dělníků, traktorlstů, hlídačů vlnic, nádražáků, rybářů, žen z domácnosti." Jeden z nich vypráví: „To Jsem takhle a k šestá večer šel na obhlídku po vlnici, najednou koukám, stoji tam chlap v tmavých kalhotách. Pozorně sl vlschno prohlíží. Jde po mezi k ořechu, ořechy ale netrhá, Jde k vlašskému ryzlinku. taky netrhá Ten sem ast nepřišel Jenom ochutnat, Jakého to hrozna sl poptávají špačci. Tak se pohnu bliž, ale vtom mě už zpozoroval a zalehl, pokroucený Jako preclík. A dělá, Jako že tvrdě spi. No, tak rychle bys neusnul, to ml nepovídej. Ze bych ho šel tedy Jako vzbudit? Ale co když má zbraň? Já mám Jen hůlku a a plšfalku. Koukám po silnici Jdou dva pohraničníci se psem. Už Je to dobrý. Vojáci utíkají ke mně. Narušitel předstíral dál tvrdý spánek, nehnul se ani, když do něho šfouehall. Nuž, nakonec šel, co Jiného mu zbývalo. Stanislav B. z Prahy, recidivista. flákač a notorický absentér s bohatým trestním retstříkem. soudně stihaný pro loupež . . .“ Ja taky pomocníkem Pohraniční atráže. Na Jižní Moravě Je to vlnko a lidé okolo něj skoro vždycky nějak spjato s pohranlčnlky. V kolika domácnostech tady vl»I diplomy a čestná uznáni „Za aktivní pomoc při ochraně státní hranice CSŐR“I „To Je tak" — řekla nám hospodyně v pokoji s diplomy a dřevěným křížkem s Kristem: „Člověk se tady na hranici vtc divá. Máme zájem, aby se tu nepotuloval a neutek' nějaké) darebák." Karel KROUPA Foto: autor Bas obdoby v Evropě. Pedle prejektu arch. Zemana (tvůrce projektu Žctákovskáho mostu) má na okraji Prahy vyrůst hala o rozměrech 120X98 pra atovky autobusů Dopravního podniku. Má to být první objekt teho druhu v Evropě. Skořepinová střecha z hliníkových fólii bude zavěšena na dvou obrovských ocelových obloucích sahajících do výšky 24 metry. Uvnitř nebude ani ledna podpěrná konstrukce. O tento typ garážováni projevily zá|em některé západní firmy. Součástí depa budou dílny. Člověk se tady víc dívá „Letos bude mimořádně dobrá úrodo," říkal pracovník na ředitelství Moravských vlnařských závodů v Mikulovů. Vn|ln Ml róniuk se podílel na ta drieni skupiny narušitelů na státní hra nicl s Rakouskem Náměstí „vzorného pohraničního města* Mikulova ,,Tnk hnid! Rád bych věděl jnk dlouho budu ještě nn tu opravu telefonu čekat?" Kresba: Zd |ANDA Š3EH ŽIVOT KOLEM KAS Slýcháváme názory, že lednorť politika je vlastně definitivně pohřbena a že spoleěnost u nás $• velmi rychle dostává do poměrů, jaké n nás panovaly před rokem 1988. Do vysokých funkci se prý vracejí předlednovl muži, tisku byla nasazena ohlávka a některá zákonná opatřeni s občanem nežertují. Někomu se to může ne první pohled zdát pravdivé a šiřitele těchto argumentů mohou považovat za ochráncee pravdy. Mnoho z polednového vývoje n nás skutečně neexistuje. To víak zdaleka neni důkazem, že se poměry u nás vracej! do starých kolejí a že vlak, který se pustil na dalekou cestu, couvá do starého Kdo pohřbívá LEDEN? nádražíčka. Je přece zcela logické položit si otázku, c o vlastně leden 1988 chtěl a o ě usiloval? j aké kam čile měly být prosazeny a se to vlastně celý pohyb napřel? Směřoval k odstraněni nedostatků, které brzdily další socialistický rozvoj společnosti? Nebo k odstraněni socialismu vůbec? I když dosud neni celková analýza vývoje, záři|ová zasedáni ÜV KSČ konstatovalo, že společenský pohyb po lednu se vymkl vedeni strany z rukou. Nesměřoval-11 tedy pohyb ze známých důvodů k očekávanému, pak z toho, že se v současné době tlumí neurastenlcké stavy společnosti, nelze vyvozovat, že se zmrazuje společenský progresivní pnhyh. Rozumný člověk by si neměl neo chávat našeptávat názory, alo sám stavu společnosti přemýšlet. A odvíjet myšlenky nikoli z momentálních jevů, ale především z nejzákladnější otázky: kdo a co si představoval pod pojmem polednové politiky, kdo a jakou příležitost v situaci, jež nastala, viděl. Chtěl-li někdo vyvrátit socialismus i s kořeny (a (uto představu vydával za polednovou politiku), pak ovšem bude iipeviiovánl socialistické moci vydávat za umíráček polednové politiky. Kdo byl však pouze popleten a zmaten fantastickou směsici náznrů, ten by měl oddělovat plevy od zrna a poznáváním se utvrzovat v názoru, že konsolidační proces napndminnvává polednovou politiku, ale naopak; je nezbytným východiskem k tomu, aby se představy ledna 1988 mohly vůbec začít uskutečňovat. Momentální opatřeni, která směřuji k tomu, aby společnost byla zbavena horečnatých stavů, nelze pochopitelně vydávat zn rozvíjeni principu polednové politiky. Spiše je nutno chápat je jako důsledek kaše, kterou jsme si navařili a ve které se nechceme otopit. ZastlrajHi pravý stav věci poukazováním na konsolidační proces právě ti, kteří do ohně nejvíc fňukali, pak jen dokazuji, že mají blíž k dobrodružství než k politice, která rozviji vše dobré a správné, která upevňováním socialismu vytváří podmínky k rozvoji a osvobozování jedince. Zbavuje li se komunistická strana všeho, co ji mohlo zavádět na dobrodružnou cestu, pak to ani v nejmenším neznamená, že se zříká toho progresivního, co bylo obsaženo v jednáni ÜV KSC na prahu roku 1968. S. BUCHLÄK § Václavská oslava měla zcela solidní průběh. Jmeniny probíhaly v pěkné stylové vinárně. Zvláštní místnost tonula o pološeru, plameny tlustých svící vytvářely útulné prostředí, vavřinecké víno hřálo v útrobách oslavenců. Konverzace Václavů měla však spíše historický nátěr. Hovořilo se o legendárním knížeti Václavovi. Několika přípitky byl vzdán hold knížeti Vratislavovi za to, že obdařil národ moudrým synem. Potom přišli na řadu vrazi knížete Václava. Ku prokletí věrolomného Casty přinesl číšník tři litry ohnivého. Na Hněvsovo zatracení padly další dva litry. Největší práci dalo zlořečení mordý-. ře Tyra — k hanbě tohoto padoucha donesl Číšník čtyři litry vavřineckého. „Pánové vypadalí velmi přísně. 7. toho Isme usoudili, že hodně snesou," vypověděl vrchní Číšník vinárny. Oslavu jmenin zakončili Václavové zpěvem spíše vznešeným než rozverným. Poté vedoucí podniku uzavřel zvláštní místnost pro recepce a slezina se rozešla do svých domovů. „Nikde nebyla nejmenší známka nepořádku," dosvědčila číšnice Marta. Personál dodržel přesně zavírací dobu, sečetl tržbu, podělil se o spropitné a vedoucí mohl konstatovat: ,.Takhle tučnýho Václava bysem st přál obden." S pocitem dobře vykonané práce spal vedoucí vinárny až do päté hodiny ranní. V tuto dobu zazvonil telefon. Předčasné probuzený Šéf vinárny zvedl sluchátko a dříve než mohl cokoli říci, Uslyšel dotaz: „Kdy budete otvírat tu svou hospodu?" „Ve třináct hodin odpoledne," odvétíl vyburcovaný spáč a mrštil sluchátkem do vidlice. Rozladěn zbytečným dotazem nedočkavce snažil se pokračovat ve spánku. Jenomže ast za půl hodiny y tU.VCUAbf' zadrnčel telefon znovu. Když dotěrný zvuk nebral konce, vylezl pan vedoucí opět z lůžka. Uslyšel týž mumlavý hlas: „V kolik jste říkal, že otevřete tu svou hospodu?" „V jednu odpoledne," odburácel vedoucí, načež, aby zchladil nedočkavého hosta, dodal škodolibě: „Tebe do vinárny nepustím ani o minutu dřív, chlape drzáľ „Mo-mo-moment,* drmolil naléhavě muž na druhém konci drátu, „kdo říká, že chci do vinárny? Já potřebufu ’z vinárny ven ...“ Vedoucímu ztuhla krev v žilách. Když konečně pochopil, oč běží, hodil na sebe šaty, vzal klíče od podniku, pronajal si taxi a spěchal osvobodit uvězněného muže. Byl to jeden z Václavů, voják z povolání. Zdříml si v šatně a zmeškal odchod svých přátel. O jeho služební spolehlivostí svědčí fakt, že měl největší ohavy z toho, ahy nepřišel pozdě do práce. Vsedl do svého vozu a upaloval k útvaru. Byla však bohužel ranní špička, která klade vysoké nároky na řidiče. Těmto ovšem nemohl Václav vyhovět, nebol dosud zcela nepřekonal vlivy vavřineckého. Popravní a částečná alkoholická špička se spojily v jedno jediné ohrožení bezpečnosti chodců. Vlivem sjíčehu a nevhodnou manipulaci s volantem vznikla na jedné křižovatce taková kalamita, že to rozmotávalo pět dopravních strážníků po dobu čtyřiceti minut. V důsledku chaotické jízdy odebrali znavenému Václavovi něco krve, ve které bylo zjištěno více alkoholu, než ie únosné. Po nezbytném prošetření průkazu předešlé nocí byly odhaleny děie shora popsané. Soud potom nad celou záležitosti zauvažoval, načet v zájmu dopravy odejmul zmíněnému Václavovi řidičský průkaz na jeden rok. o. BROŽEK