Obrana Lidu, červenec-prosinec 1969 (XXVIII/27-52)

1969-11-22 / No. 47

Nedělní ÚSTREDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANV 7 ROČNÍK XXVIII • 22. listopadu 1969 • Cena 1 Kís • Číslo "W i wo PH poslední návštSoé rodného Hroznátína se president republiky Ludvik Svoboda seSel s druistevnlky. Na snímku }e v rozhovoru » předsedou JZD Meztlest Karlem Bernatem a místopředsedou Václavem Kajkou. O velkém rodáku z Hroznatina CTĚTE NA STR. 5. r price jen Život na marsot Až člevěk přistane na Marsu, setká se i živetnlmt podmínkami, jaké byly na Zemí před miliardou let, tvrdl vědci a dodávají, že Mars prodělává stejný vý­voj jike naše planeta. Proto tam zatím mohou být jen velmi jednoduchá, mikro­skopické organismy a žádné vyšší formy Života. ÜMELÄ KCZE NA SPÁLENINY Syntetickou kůži pre spáleniny vyvi­nuli vědci v OSA. Čiré ohebná fólie se podobají nylonu a jejich vlastnosti jsou ovlivňovány polymerizačnímt podmínka­mi a použitými výchozími aminokyseli­nami. Snesou teploty až 270 stupňů a mohou být proto sterilizovány v páře. Klinické zkoušky s umělou kůžf dopadly znamenitě. Popáleniny se hojily velmi rychle. Život po Šesti letech Ostrov S u r t s e y, který vznik! v ro­ce 1963 vulkanickými procesy nedaleko jižního pobřeží Islandu, je dnes již „obydlen“ 28 druhy hmyzu a mnoha nejmenštmi organismy jako jsou bakte­rie a plísně, dále jsou už na ostrově šneci. Biologové Výzkumné společnosti pro ostrov Surtsey sledují bedlivě po­stupnou invazi různých živočichů, poku­sy pěstovat rostliny čl obiloviny zatím ztroskotávají. organ pro tvorro protilátek * Nový orgán v lidském těle objevil švédský profesor Karl Erik Flchteltus z Histologického ústavu v Upsale. Před­pokládá se, že vytváří anttlátky proti bacilům, virům a bakteriím. Je velmi malý a nachází se v některé žláze nebo állznlcl. Profesor Fichtellus začal pátrat po tomto orgánu na základě studia ptá­ků, kteří mají podobné orgány vytváře­jící protilátky. Podobný orgán mají 1 ryby a hadi. Poslední houbařský obrázek letošního roku. Ke zklamáni houbařů musíme přiznat, ie snímek Rudolfa Ungra /e tři týdny starý. Vladimír Čáp naše! tyhle úctyhodné hřiby a kozáky ve vyschlé Stoce rybníka u Veselí nad Lulnlcl. O CESTNE Á MORÁLNI aneb Sláva príliš volný í Rozhlosovd stanice „Svobodní Evropa" proživí (alespoň pokud |de o přiliv čerstvých redakčních „kádrů”) obdob! renesance. Staří a obehraní redaktoři typu Jožky Péro, Zemka a dalších dostali posilu (I konkurenci) v přebornicích typu Slívy Volného. A tak soutěží poněkud senilní nemohoucnost starých emigrantů, kteří zpřetrhanou kontinuitu s domovem nahrazuji rutlnérstvlm, s konjunkturálnou nově příchozích, kteří se snaží výhodně prodat své poměrně čerstvé znalosti do­­mícího prostředí, u vědomí, že jde o valutu pomíjející hodnoty. „Noví krev” Svobodné Evropy se snaží předčit starší, renomované kolegy nejen před mikrofonem, ale I v asimilačním procesu, kterým musí projit každý emigrant. Přechod do emigrace vede nejen ke změně hlasitě proklamovaných politických postojů (které jsou tím okázalejší, čím krkolomnější politický veletoč dotyčný emigrant udělal), ale i ke změnám v morálce a psychice člověka. Čím hlasitěji kdo za sebou zabouchl dveře, tím rozhodněji se snaží urychlit asimilační proces. Tím křečovitěji přehodnocuje hodnoty a morální normy, které dosud uznával. Mo­rální krise je proto nevyhnutelná, a to i u lidí, kteří morálkou zrovna nevynikají. POKRAČUJE na str. 6. Most cez rieku >D< „Na most sa Ide tadlaJ vpravo, ala ak chcete byť v Bratislave ešte dnes, tak radšej, nechajte auto tu, v Petr­žalke a Dunaj preplávajte“ — pora­dil vraj statný Petržalčan pánovi v bielom Mercedese tohoto leta, ketl pred mostom cez Dunaj postávali ki­lometrové konvoje áut. Nie čudo: Jediný most, ktorý spája 270tisf­­covú Bratislavu a jej 30tisícovou štvrťou na druhom brehu Dunaja a zároveň s významným gumárenským závodom Matador, s dunajskými plá­žami a prekrásnym parkom, most, po ktorom vedú dve európske tepny čís­lo E 15 a E 16, je široký Iba 5 met­rov a 90 centimetrov ... Postavili ho ešte v minulom storočí, v roku 1892; počas 2. svetovej vojny bol vážne po­škodený a preto v roku 1948 posta­vila Červená armáda na jeho mieste provizórny zoskrutkovaný ocelový most, ktorý s menšími — väčšími „zápchami“ slúži svojmu účelu do­dnes. Hlavný stavbyve­dúci nového mostu cez rieku „D” Mi­lan S 1 á d k o v i č to nemá Iahká: stavia sa na oboch arehocli pričom on na obidvoch stave­niskách odrazu byť nemôže. Azda pre­to leží na okne v jeho pracovni — dalekohľad. Pre­to ho stavbári na favom brehu dobro­myseľne prezývajú „stavbyvedúci tri­éder ...” Dôvtip však nie stavbyvedúceho, už výstavby mostu, autormi ktorého sú prof. Tesár a prof. Lacko zo Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave, je unikátny: 432-metrov je Iba vizitkou samotný návrh dlhá oceľová konštrukcia mostu bu­de zavesená na jedinom šikmom oce­­tovom pylóne tvaru „A“ na pravom brehu Dunaja. POKRAČOVANIE na str. 8 Pylóny nového mostu sa ut tyéla do výšky 45 metrov ... POMOZTE I VY! Chirurgové dělají téměř zázra­ky pro záchranu lidských životů. Nemohou se obejit bez dobrovol­ných dárců krve, bez krve pro ne­mocné od zdravých lidí. Jen člo­věk může pomoct vědě a tím zase — člověku. Plukovník dr. E. SKA­LA, CSe., náčelník transfúzního oddělení Ostřední vojenské nemoc­nice v Praze, se vyslovil k někte­rým problémům této oblasti. Kolik dobrovolných dárců krve |e v evidenci? Asi dva tisíce. Ovšem stálých dár­ců máme daleko méně. A ty právě nejvíce potřebujeme. Komu lze odebírat krev? Všem zdravým od 19 do 80 let. Jak vydrží dlouho odebraná krev v mraziefeh termoboxeeh? Tři týdny. Někdy se říká, že když se člověk jednou stane dárcem, musí dávat krev stéle. Jinak prý by bylo ohroženo Jeho zdraví. To Je absolutně mylný názor. Do­brovolným dárcům odebíráme krev dvakrát až třikrát v roce. Kdyby každý člověk daroval za ži­vot alespoň pňl litru krve těm, kteří Ji nutně potřebují... Tak by to stačilo. Pro zajišťování velkých chirurgických výkonů je po­třeba mnoho litrů krve (zvláště při operacích srdce a velkých cév). Bez stálých dárců bychom se tedy stejně neobešli. Je někde na světě nařízen povinný odběr krve? Určitě ne. V mnoha státech se však nemocnému krev pouze půjčuje. Do půl roku jl musí vrátit transfúzni stanici jeho příbuzní nebo známí. Ji­nak za ní musí pacient draze platit. Krev nelze v žádné laboratoři vyro­bit. To by sl měli naši lidé uvědomit. Jaké množství krve se asi v sou­časné době potřebuje? V městech, kam se soustřeďují ne­mocní k velkým chirurgickým zákro­kům, je spotřeba krve velká. Bez vět­ší zásoby krve nejsou proveditelné náročné operace. Je pro nás tíživé, že nápadně klesá zájem o darování lid­ské krve. Máme ovšem 1 obětavé dár­ce, kteří přijdou na telefonickou vý­zvu. A na nich stoji transfúzni služ­ba. Ti zachraňuji životy ohrožených Udí. Krev nemocni lidé potřebují, ahy a mohli dál žít. Je vás mnoho mladých zdravých chlapců u útvarů. Po­mozte i vjí jiři Šlapák Malé kukátko zajímavostí ■ Ksncnlář americké agsntn­­ry Werden v Hassana pnalala vybraným občanům NSR dopi «y jménem církve „Calvary Grace Christian Church nf Faith Ino.“ Informuje o vy­sokých šknlách církve a mož­nosti udělit zasloužilým pra­­cnvnlkfim ňastně dskturáty a tituly. Smysl dlanhé nabídky vyplývá I pssladnl věty: „Po­ntsa na dabroělané fičely ne­lson sdenfiny. Pellets-Il 1300 dnlarfl, abdržlte potvrzení na 1000 dolarft a čestný daktorfit nebe dlplem, ktsrý sl vybe­ráte.“ ■ Za Neapel vypadá už jaké ementíl připouští 1 kemlse městské správy. Má dnes JIŽ 3911 trhlin a pa každém dešti jich přibývá. Z těchto důvedů byl zastaven 1 mezinárodni provoz na místním letišti. Nej­­horšt je to mezi přístavem a pahorkem Vomere, kde již v roce 1781 král Ferdinand IV. bourbonský vydal zákaz stavět. Přeste má tato oblast 150.000 obyvatel. ■ Franqols Maurlac, (Mletý katolický spisovatel a nositel Nobelovy ceny, ohnivý bojov­ník proti mňdnl vln* sezu. připustil, aby francouzský magazin „Lui“ se stal nnslte­­lem reklamy pro |eho posled nf román (e to magazín vy­hrazený nahotinkám a play­boyevským vtipům. Své vrstev­­niky ntěinja splsevetel tvrze­ním, že „ ... čistota srdce je prvním předpokladem pre spe­­jenf s Kristem.“ II Při nárazech dochází k nej­­tělSfm a najčastejším zraně­ním. Řešením má být vzducho­vý pytel, umístěný ve volantu a v odkládací skříňce. V ne­bezpečné situací se automatic­ky nafoukne během 11300 vteři­ny před řidičem t spolujezd­cem. V USA má být toto zaří­zení povinné zabudováno ve všech autech od roku 1972. ■ Za několik týdnů zemřelo ve věznicích lihoafrlcké re publiky 12 vězňů vyšetřovací vazby. Správy věznic odmítly ve viech případech sdělit při­hnaným důvod Lépe se ne­vedlo nnl rodině ěěfredaktora nevin „Moslem News“ álletá­­hn Abdully Hernuna. Roditel policejního vězeni v Kapském městě penze ztiše infermnval, že sl ředina může xa jistit pohřeb sesnulého. ■ Mirlanna Kflhn-evá, manžel­ka ministerského předsedy zemské vlády Nordrheln-West­­ffilska, sl začtni zdobit pří­bytek originálně — dveřmi z věznic. Při likvidaci stará věznice „Kllngelpfltz* v Kolí­ně získala troje dveře z žen-; ská části věznice. ■ V-prvních měsících letněni ho roku bylo mezi Švýcarskem ; a Itálii propašováno zboží v hodnotě asi 23 miliard lir. cnž je asi 181 mlllňnft švýcarských franků. Za stejnou dobu zeba : vlil italštf celnici 332 tun za­hraničních cigaret. ■ Statistiky dokazuji, že \ i Japonsko přestává být ráiem i pro muže. Ústava z roku 1948, | která zaručuje i Japonskými ženám rovnoprávnost, nezůsta-j la jen na papíře. Více než po­lovina mužů, mladších 45 let i sl stěžuje na nadvládu svých ! manželek. Sedm z deseti |a- j jjnncfl odevzdávají doma vý- j a piatu s páskou pro kontrolu ' 92 procent přiznává, že a finančních otázkách rezho­duje žena. 85 procent mužů sl sami čistí boty, 82,4 procenta sl sami vaří snídani a 83,2 procenta vodí děti do školy. A ten nejlepši důkaz, že „ma­lá Butterfly“ už je jen snem? Osm z deseti japonských -žen by se chtěla znovu narodit |ako ženy! H Jedna mlékárna v Rasseln našla speciální způsab »dlmí­nění smetany o 20—24 pro­cent, aniž výrabak ztratí na choti. Při 200 gramach šlehač­ky ta znamená a ISO—240 ka­lorii méně. Bode tudy možno téměř beztrestně mlsat. rtLir»* Mámo, fak se správné Iďlmá hadr... K sobé nebo od sebe...? Kresba: J. V. KUKLÍK

Next