Obrana Lidu, červenec-prosinec 1969 (XXVIII/27-52)
1969-11-22 / No. 47
Nedělní ÚSTREDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANV 7 ROČNÍK XXVIII • 22. listopadu 1969 • Cena 1 Kís • Číslo "W i wo PH poslední návštSoé rodného Hroznátína se president republiky Ludvik Svoboda seSel s druistevnlky. Na snímku }e v rozhovoru » předsedou JZD Meztlest Karlem Bernatem a místopředsedou Václavem Kajkou. O velkém rodáku z Hroznatina CTĚTE NA STR. 5. r price jen Život na marsot Až člevěk přistane na Marsu, setká se i živetnlmt podmínkami, jaké byly na Zemí před miliardou let, tvrdl vědci a dodávají, že Mars prodělává stejný vývoj jike naše planeta. Proto tam zatím mohou být jen velmi jednoduchá, mikroskopické organismy a žádné vyšší formy Života. ÜMELÄ KCZE NA SPÁLENINY Syntetickou kůži pre spáleniny vyvinuli vědci v OSA. Čiré ohebná fólie se podobají nylonu a jejich vlastnosti jsou ovlivňovány polymerizačnímt podmínkami a použitými výchozími aminokyselinami. Snesou teploty až 270 stupňů a mohou být proto sterilizovány v páře. Klinické zkoušky s umělou kůžf dopadly znamenitě. Popáleniny se hojily velmi rychle. Život po Šesti letech Ostrov S u r t s e y, který vznik! v roce 1963 vulkanickými procesy nedaleko jižního pobřeží Islandu, je dnes již „obydlen“ 28 druhy hmyzu a mnoha nejmenštmi organismy jako jsou bakterie a plísně, dále jsou už na ostrově šneci. Biologové Výzkumné společnosti pro ostrov Surtsey sledují bedlivě postupnou invazi různých živočichů, pokusy pěstovat rostliny čl obiloviny zatím ztroskotávají. organ pro tvorro protilátek * Nový orgán v lidském těle objevil švédský profesor Karl Erik Flchteltus z Histologického ústavu v Upsale. Předpokládá se, že vytváří anttlátky proti bacilům, virům a bakteriím. Je velmi malý a nachází se v některé žláze nebo állznlcl. Profesor Fichtellus začal pátrat po tomto orgánu na základě studia ptáků, kteří mají podobné orgány vytvářející protilátky. Podobný orgán mají 1 ryby a hadi. Poslední houbařský obrázek letošního roku. Ke zklamáni houbařů musíme přiznat, ie snímek Rudolfa Ungra /e tři týdny starý. Vladimír Čáp naše! tyhle úctyhodné hřiby a kozáky ve vyschlé Stoce rybníka u Veselí nad Lulnlcl. O CESTNE Á MORÁLNI aneb Sláva príliš volný í Rozhlosovd stanice „Svobodní Evropa" proživí (alespoň pokud |de o přiliv čerstvých redakčních „kádrů”) obdob! renesance. Staří a obehraní redaktoři typu Jožky Péro, Zemka a dalších dostali posilu (I konkurenci) v přebornicích typu Slívy Volného. A tak soutěží poněkud senilní nemohoucnost starých emigrantů, kteří zpřetrhanou kontinuitu s domovem nahrazuji rutlnérstvlm, s konjunkturálnou nově příchozích, kteří se snaží výhodně prodat své poměrně čerstvé znalosti domícího prostředí, u vědomí, že jde o valutu pomíjející hodnoty. „Noví krev” Svobodné Evropy se snaží předčit starší, renomované kolegy nejen před mikrofonem, ale I v asimilačním procesu, kterým musí projit každý emigrant. Přechod do emigrace vede nejen ke změně hlasitě proklamovaných politických postojů (které jsou tím okázalejší, čím krkolomnější politický veletoč dotyčný emigrant udělal), ale i ke změnám v morálce a psychice člověka. Čím hlasitěji kdo za sebou zabouchl dveře, tím rozhodněji se snaží urychlit asimilační proces. Tím křečovitěji přehodnocuje hodnoty a morální normy, které dosud uznával. Morální krise je proto nevyhnutelná, a to i u lidí, kteří morálkou zrovna nevynikají. POKRAČUJE na str. 6. Most cez rieku >D< „Na most sa Ide tadlaJ vpravo, ala ak chcete byť v Bratislave ešte dnes, tak radšej, nechajte auto tu, v Petržalke a Dunaj preplávajte“ — poradil vraj statný Petržalčan pánovi v bielom Mercedese tohoto leta, ketl pred mostom cez Dunaj postávali kilometrové konvoje áut. Nie čudo: Jediný most, ktorý spája 270tisfcovú Bratislavu a jej 30tisícovou štvrťou na druhom brehu Dunaja a zároveň s významným gumárenským závodom Matador, s dunajskými plážami a prekrásnym parkom, most, po ktorom vedú dve európske tepny číslo E 15 a E 16, je široký Iba 5 metrov a 90 centimetrov ... Postavili ho ešte v minulom storočí, v roku 1892; počas 2. svetovej vojny bol vážne poškodený a preto v roku 1948 postavila Červená armáda na jeho mieste provizórny zoskrutkovaný ocelový most, ktorý s menšími — väčšími „zápchami“ slúži svojmu účelu dodnes. Hlavný stavbyvedúci nového mostu cez rieku „D” Milan S 1 á d k o v i č to nemá Iahká: stavia sa na oboch arehocli pričom on na obidvoch staveniskách odrazu byť nemôže. Azda preto leží na okne v jeho pracovni — dalekohľad. Preto ho stavbári na favom brehu dobromyseľne prezývajú „stavbyvedúci triéder ...” Dôvtip však nie stavbyvedúceho, už výstavby mostu, autormi ktorého sú prof. Tesár a prof. Lacko zo Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave, je unikátny: 432-metrov je Iba vizitkou samotný návrh dlhá oceľová konštrukcia mostu bude zavesená na jedinom šikmom ocetovom pylóne tvaru „A“ na pravom brehu Dunaja. POKRAČOVANIE na str. 8 Pylóny nového mostu sa ut tyéla do výšky 45 metrov ... POMOZTE I VY! Chirurgové dělají téměř zázraky pro záchranu lidských životů. Nemohou se obejit bez dobrovolných dárců krve, bez krve pro nemocné od zdravých lidí. Jen člověk může pomoct vědě a tím zase — člověku. Plukovník dr. E. SKALA, CSe., náčelník transfúzního oddělení Ostřední vojenské nemocnice v Praze, se vyslovil k některým problémům této oblasti. Kolik dobrovolných dárců krve |e v evidenci? Asi dva tisíce. Ovšem stálých dárců máme daleko méně. A ty právě nejvíce potřebujeme. Komu lze odebírat krev? Všem zdravým od 19 do 80 let. Jak vydrží dlouho odebraná krev v mraziefeh termoboxeeh? Tři týdny. Někdy se říká, že když se člověk jednou stane dárcem, musí dávat krev stéle. Jinak prý by bylo ohroženo Jeho zdraví. To Je absolutně mylný názor. Dobrovolným dárcům odebíráme krev dvakrát až třikrát v roce. Kdyby každý člověk daroval za život alespoň pňl litru krve těm, kteří Ji nutně potřebují... Tak by to stačilo. Pro zajišťování velkých chirurgických výkonů je potřeba mnoho litrů krve (zvláště při operacích srdce a velkých cév). Bez stálých dárců bychom se tedy stejně neobešli. Je někde na světě nařízen povinný odběr krve? Určitě ne. V mnoha státech se však nemocnému krev pouze půjčuje. Do půl roku jl musí vrátit transfúzni stanici jeho příbuzní nebo známí. Jinak za ní musí pacient draze platit. Krev nelze v žádné laboratoři vyrobit. To by sl měli naši lidé uvědomit. Jaké množství krve se asi v současné době potřebuje? V městech, kam se soustřeďují nemocní k velkým chirurgickým zákrokům, je spotřeba krve velká. Bez větší zásoby krve nejsou proveditelné náročné operace. Je pro nás tíživé, že nápadně klesá zájem o darování lidské krve. Máme ovšem 1 obětavé dárce, kteří přijdou na telefonickou výzvu. A na nich stoji transfúzni služba. Ti zachraňuji životy ohrožených Udí. Krev nemocni lidé potřebují, ahy a mohli dál žít. Je vás mnoho mladých zdravých chlapců u útvarů. Pomozte i vjí jiři Šlapák Malé kukátko zajímavostí ■ Ksncnlář americké agsntnry Werden v Hassana pnalala vybraným občanům NSR dopi «y jménem církve „Calvary Grace Christian Church nf Faith Ino.“ Informuje o vysokých šknlách církve a možnosti udělit zasloužilým pracnvnlkfim ňastně dskturáty a tituly. Smysl dlanhé nabídky vyplývá I pssladnl věty: „Pontsa na dabroělané fičely nelson sdenfiny. Pellets-Il 1300 dnlarfl, abdržlte potvrzení na 1000 dolarft a čestný daktorfit nebe dlplem, ktsrý sl vyberáte.“ ■ Za Neapel vypadá už jaké ementíl připouští 1 kemlse městské správy. Má dnes JIŽ 3911 trhlin a pa každém dešti jich přibývá. Z těchto důvedů byl zastaven 1 mezinárodni provoz na místním letišti. Nejhoršt je to mezi přístavem a pahorkem Vomere, kde již v roce 1781 král Ferdinand IV. bourbonský vydal zákaz stavět. Přeste má tato oblast 150.000 obyvatel. ■ Franqols Maurlac, (Mletý katolický spisovatel a nositel Nobelovy ceny, ohnivý bojovník proti mňdnl vln* sezu. připustil, aby francouzský magazin „Lui“ se stal nnsltelem reklamy pro |eho posled nf román (e to magazín vyhrazený nahotinkám a playboyevským vtipům. Své vrstevniky ntěinja splsevetel tvrzením, že „ ... čistota srdce je prvním předpokladem pre spejenf s Kristem.“ II Při nárazech dochází k nejtělSfm a najčastejším zraněním. Řešením má být vzduchový pytel, umístěný ve volantu a v odkládací skříňce. V nebezpečné situací se automaticky nafoukne během 11300 vteřiny před řidičem t spolujezdcem. V USA má být toto zařízení povinné zabudováno ve všech autech od roku 1972. ■ Za několik týdnů zemřelo ve věznicích lihoafrlcké re publiky 12 vězňů vyšetřovací vazby. Správy věznic odmítly ve viech případech sdělit přihnaným důvod Lépe se nevedlo nnl rodině ěěfredaktora nevin „Moslem News“ álletáhn Abdully Hernuna. Roditel policejního vězeni v Kapském městě penze ztiše infermnval, že sl ředina může xa jistit pohřeb sesnulého. ■ Mirlanna Kflhn-evá, manželka ministerského předsedy zemské vlády Nordrheln-Westffilska, sl začtni zdobit příbytek originálně — dveřmi z věznic. Při likvidaci stará věznice „Kllngelpfltz* v Kolíně získala troje dveře z žen-; ská části věznice. ■ V-prvních měsících letněni ho roku bylo mezi Švýcarskem ; a Itálii propašováno zboží v hodnotě asi 23 miliard lir. cnž je asi 181 mlllňnft švýcarských franků. Za stejnou dobu zeba : vlil italštf celnici 332 tun zahraničních cigaret. ■ Statistiky dokazuji, že \ i Japonsko přestává být ráiem i pro muže. Ústava z roku 1948, | která zaručuje i Japonskými ženám rovnoprávnost, nezůsta-j la jen na papíře. Více než polovina mužů, mladších 45 let i sl stěžuje na nadvládu svých ! manželek. Sedm z deseti |a- j jjnncfl odevzdávají doma vý- j a piatu s páskou pro kontrolu ' 92 procent přiznává, že a finančních otázkách rezhoduje žena. 85 procent mužů sl sami čistí boty, 82,4 procenta sl sami vaří snídani a 83,2 procenta vodí děti do školy. A ten nejlepši důkaz, že „malá Butterfly“ už je jen snem? Osm z deseti japonských -žen by se chtěla znovu narodit |ako ženy! H Jedna mlékárna v Rasseln našla speciální způsab »dlmínění smetany o 20—24 procent, aniž výrabak ztratí na choti. Při 200 gramach šlehačky ta znamená a ISO—240 kalorii méně. Bode tudy možno téměř beztrestně mlsat. rtLir»* Mámo, fak se správné Iďlmá hadr... K sobé nebo od sebe...? Kresba: J. V. KUKLÍK