Obrana Lidu, leden-červen 1970 (XXIX/1-26)

1970-05-23 / No. 21

Y KdB zůstal věrným přítelem So vétského iva»n kdn mél vtdv k néma vztah zahltený na zasa clách sonialist'ckóhr internacinna lismu, nikdy nemnbl poklodat vo jáka první socialistická země za okupanta -- vojáka na jehož Čapce je rudá hvězda se srpem a kladivem, symbolem revolučního proletariátu celého světa! Sovětští vojáci přišli zajistit naši svobodu a nezávislost, aby spo­lečně s našimi ozbrojenými silami a silami našich spojenců Varšav­ské dohody střežili bezpečnost ce­lého socialistického tábora. Přítom­nost sovětských vojsk v naši zemi je zárukou, že se nikdy nebude opakovat Mnichov, ani 15. bře­­zen 1939. (e zárukou naši národní svobody a nezávislosti, naši státní suverenity! Čestmír AMORT, „Život strany” č. 9 AUTOREM FOTOGRAFIE IVANA OL­­BRACHTA z uvftáni Sovětské armády v květnových dnech 1945, která byla otištěna v nedělnf Obraně lidu č. 18 na na str. 7 letos 1. května je |arka KOUftIL. Jméno autora této historické fotografie nebylo technickým nedopatřením uvede no. Omlouváme se autorovi snímku 1 čte­nářům. • Přístroj, který hluchým umožní kon trolu vlastni řeči se vyrábí v Sovětském svazu, jeho funkce spočívá v přeměně fonetické kontroly ve visuálnl. Slovo pronesené do mikrofonu se měnf v sig­nál zachycený na obrazovce. Pfiztroj reaguje ne keždou sebemenší chybu ve výslnvnoztl tfm. Se se změní křivka zá­znamu. Podle ni může hluchý posoudit, zda vyslovuje dobře, nebo Špatně. 9 Všechny pflmnfskě státy, především námořní mocnosti, mejl ve svých plá­nech podrobný průzkum bohatství moř­ských vod a mořského dna. |en v So­větském svazu plni tento úkol 55 spe­ciálních lodi. mezi nimi i ponorky. Do­savadní výsledky tohoto výzkumu jaou skutečně obdivuhodné. Například se zjistila, Se v mořích žije 1B 000 drnhů ryb, i nichž teprve dva až tři tucty se Oblevuji na našich fldelnlčclch. Mořská voda obsahuje řadu vzácných prvků mořské dne skrývá nesmírná ložiska že­a leza. manganu, titanu, zlata, platiny a dalších kevů. J AK it F n E EKiSTi i ÝißEIV • Ani poslední květ­novíí týden nemá valných vyhlídek rychle se blížícího léta. Zatímco lont bylo lil do poloviny května např. v Pra­ze 10 letních dnů, nebyl letos ještě ani k 20. květnu jediný. Odraz studené zimy a vcelku nepříjemně chladný ráz jara bude fen nakrátko vy­střídán náhlým zvýšením teplot Iprávě těl v posledním květnovém týdnu). Ant přemíra srážek, lak se ukáže hned po za­čátku týdne, zvláště ve dnech 26.-28. května, nepřispěte nikterak k farní příz­nivosti. Vydatnost dešfů se sice v druhé půli týdne zmenší, ukdžt se slunnější a teplejší dny, zvláště v konci týdne, ale teplota )en stěží dosáhne 25 °. Noční mi­nima klesnou většinou pod 100 a na ně kterých exponovaných místech ještě vod 5 °. Na závět týdne je opět možně oži­vování bouřkové činnosti. v///'»/// Ostře sledované vlaky Dokončení ze str 1. Pohraniční hlídka zajišťovala příjezd vídeňského rychlíku. Vlak přejel hranici a velikým obloukem vjížděl na most, který je v rekonstrukci Právě proto zpo­malil. Z vlaku někdo „vystřelil” dva balíky. Obsah jednoho balíku se na zemi rozprskl Z lesa vystoupil muž, opatrně se rozhlédl a rychlými skoky se blížil k trati Chtěl sebrat a odnést to. co vítr pomalu zonášel až k prvním chalupám. Samozřejmě, že byl velice překvapen, když se před nim oblevili pohraničníci. V rukou, které rychle zvedl, mu vlály bělounké dámské pro­priety. které se pokoušel cestou k tra­ti sbírat Vypadal spíš jako parlamen­tár než narušitel hraničního režimu A skutečně, jako parlamentár s hlíd­kou I jednal. Nejdříve nabízel pohra­L. ničnikům všechno, co bylo rozházeno podél trati i to, co zůstalo v druhém balíku Později přidal ještě slušnou su­mu peněz. Nic mu to však nebylo plat­né. Šel a kontraband si musel nést sám. Mezi tím, kdy vyjednával s hlídkou, zase jiní chlapci vytáhli z vlaku vrha­če balíků a oba kumpáni se sešli, jak byli domluveni, jenom s malou změ­nou - na jiném místě. Našla se u nich pěkná suma československých I cizích peněz, a také spousta adres občanů, kteří od nich zboží odebírali. S Jugoslávci, kteří žijí ve Vidni, ne­mají pasové a celní orgány dobré zku­šenosti. Podloudnictví provozují celé party, dobře organizované a finančně zajištěné. Taková pašerácká parta se rozdělí; část jede o den dříve přes |lný přechod, které pak druhá vlakem převáži zboží, vyhodí před příjezdem do nádroží o ta co přejela, předem si je na smluveném místě vyzvedne a prodá překupníkům. vé Za minulý rok jenom orgány paso­kontroly a pohraničníci zabavili k pašované zboží za 650 tisíc Kčs. Když tomu připočítáme úspěchy celních orgánů, je to částka obrovská, o kte­rou měl náš stát přijít Dobré je, že ono známé - risk je zisk, přestává ta­dy, po zkušenostech s pohraničníky a dalšími orgány, platit .. * V poslední době se proto využívá ve vlacích více tzv. mrtvých schránek. Jsou to všelijaké skrývačky, kam se pašované zboží ukrývá a cestou no našem území pak vybírá. Podloudnlcl mají obrovskou fontazli a vynalézavost v objevování nových úkrytů. Samozřej­mě, že s jejich snahou po novém, ros­te I poctivá snaho našich orgánů od­halit každou novou mrtvou schránku . .. Přemysl KOPEČEK Nepatrná část zabaveného pašovaného zboží ......................... i ".M—P——■­ 23. 5. — před 75 lety se narodil český pěvec Josef K řIk a v a — před 75 lety se narodila česká herečka Eliška Švandová­­-Pešková 24. 5. — před 70 lety se narodil sovět­ ský spisovatel Michali Alexan­­drovič Š o I o c h o v — před 70 lety se narodil hudební skladatel Zdeněk Blažek 25. 5. — státní svátek Argentiny — štátni svátek |Drdánska — Den osvobozeni Afriky — před 70 lety se narodil sovětský spisovatel A. E. Kornejěuk — před 25 lety zemřel sovětský básník Děmjan B ě d o y j 26. 5. — státní svátek Guayany — před 70 lety se nerodil básnik Vítězslav Nezval — před 65 lety se narodil sochař lan Káván — před 60 lety se narodil básník Oldřich Mikulášek 27 5. — státní svátek Afganistanu — před 130 lety zemřel hudební virtuos Nlcnoln P a g a nl n I — před 75 letv se narodila ěeská herečka Anna M e I i š k o v á — před 50 letv se narodil chemik prof dr Vladimír Bažant — před 60 lety zemřel německý bakteriolog b lékař objevitel bacilu TRP Robert Koch 28. 9. — před 50 tety se narodil historik slovenského dělnického hnntf Miloš Gosiorovský 29. 9. — před 125 lety vyjel z Olomouce první vlak do Prahv. C-'sta trva­la 9 hodin a 17 minut i — před 35 tety zemřel hudební BtocJj skladatel (oset Suk Názor mnoha mužů na děvčata v bílé zástěrce s utěrkou přes ruku vyplývá z našeho titulku. S jednou z nich — se slečnou Jiřinkou Víto­vou— Jsme sí o těchto a Jiných vě­cech upřímně popovídali. Jak Jste se dostala k tomuto „do­brodružnému” povolání? Obsluhovat hosty přec! neznamená neustále hrbit záda. Já v něm vidim výbornou školu pro společenský ži­vot, osobní uplatnění a v neposlední řadě i finanční výhody. Souhlasíte s názorem, že servírky jsou „děvčata pro všechno”? Má-li někdo tento názor neberme mu Jej. Možná, že některé z nás dávají k tomuto podnět. Mně osobně se po­dobný případ Ještě nestal a Jeví-ll některý host podobné sklony slušně s ním skončím. Jistě máte chlapce, jak se mu líbí vaše povolání? Ano, chlapce mám. I když nás ještě rok bude oddělovat kasárenská brána. K mému povolání nemá žádné 'připomínky. Seznámili jsme se před dvěma lety na 9. května a to jsem Již na hotelové škole studovala. Kdybych vás pozval na Petřín, do kavárny nebo do divadla, co byste volila? Jsem tak trochu romantik a proto ten Petřín. Ale Jsem Již zadaná a tak raději divadlo. Jste žena a Jistě máte ráda květiny? Na Mám ráda růže, fialky a sněženky. své 18. narozeniny mi největší radost udělal můj chlapec — přinesl ml dvě červené růže, Mám něco vaší lásce „v zeleném” vyřídit? Ať se brzy a zdráv vrátf. Text a foto: Bořivoj ČERNÍ • Ve starém španělském klišteře Mon­­zanares byly objeveny dokumenty z 15. století o výdajích Kolumbovy plavby za objevem Ameriky. Vyplývá z nich, že španělský král zůstal Kolumbovi a jeho námořníkům dlužen 36.000 pesos. Ob|ev Ameriky podle dnešního přepoětu nestál vlc než 500.000 dolarů. • První překlad Goethova Fausta do kazachšttny pořídil Medeubal Kurmanov, vedoucí fakulty cizích řeči na vysoké škole v Alma AtS. Překlad mu trval přes deset let. V »Děvče pro všechno?« \«rr ' > VŠEDNÍ DNY znamenají práci (Dokončen! ze str l.) Pnkud jde o stupen knnsolidace v politické oblasti, pak o něm vy­daly to nejlepší svědectví letošní má­jové dny, které se proměnily ve vý­raznou politickou a angažovanou ma­nifestaci za socialismus, za těsné spojenectví se Sovětským svazem a ostatními spřátelenými socialistický­mi zeměmi. Byly to důstojné oslavy 25. výročí Cesknslovenska, jehož lid právě před čtvr* stoletím uvítal so­větské vojáky s otevřenou náručí, uvítal nové osvoboditele. A jak již bylo řečeno, také v ná­rodním hospodářství se situace zna­telně zlepšuje. Je méně potíží v zá­sobováni. zvyšuje se objem výroby a roste produktivita práce a dřívější negativní momenty (neoprávněný růst mezd. spekulace s cenami atd.) nemají již takovou sílu k nahlodá­vaní našeho hospodářství. Přes všechna tato zlepšení bychom však měli mít stále na zřeteli, že jde 0 první krnky, že ono ohromné úsilí k tomu, abychom proměnili naši roz­sáhlou výrobní bázi v tu nejefektiv­nější výrobu, v níž se neplýtvá ani materiálem, ani lidskou prací, na nás vlastně teprve čeká. Klíč, který něco takového umožni, spočívá pře­devším v racionalizaci výroby a v racionalizaci řízeni. Racionalizační programy se teprve sestavují, nebof jde o to, aby zásahy do ekonomiky byly skutečně uvážené a nikoliv na­hodilá. Na všelijaké nahodilosti, ne­domyšlenosti a rozmanité projevy živelnosti, jsme již v minulosti do­platili dost a dost. Nebýt jich, pak naše kapsy mohly být plnější. Naše společnost ještě stále překo­nává vleklou krizi, léčí se z ran, které utrpěla neodpovědnou činnosti právicových a antisocialistických sil v 'uplynulých dvou letech. Pomalu, alb jistě se dostává z obtíží. Doka­zuje to i pět uplynulých měsíců. 1 když tuhá zima na naše hlavy, plná starostí a problémů, přiložila další, dokázali jsme, aby mnohé negativní jevy přestaly působit a naopak, aby se pro néš -.ivnt začínaly vytvářet příznivější podmínky. Energie vedeni strany, státu a všech poctivých lidí, pro něž jsou všední dny vždycky dny práce, přinesla první dobré ovoce. Stanislav BUCHLAK ) \ m BEZE SLOV Kresba: RODOS § Pobertové známí v podsvětí pod jmé­nem Betl a Nehet udělali jeden byt v takovém starším secesním činžáku. Kořist nebyla ani velká ani malá — vkladní knížka, snubní prstýnek, nějaké drobné skvosty. Loupei byla předem řádně připravena, dům zrovna tonul v jakési do­polední letargií. Nikde ani živáčka. Lapkővé ne­spěchali, nýbrž spíše oětchávali dveře, jestli snad někde nekyne nějaká náhodná fuška. Štěstí jim přálo. V přízemí téhoi domu našit u bytu číslo tři a malou cedulku připíchnutou napínáčkem: ..Pane montéreI Cekala jsem na Vás do desíti hodin. Déle jit nemohu setrvávat v bytě. Naptšte, prosím, laskavě, kdy Vás mohu opět očekávat. V dokonalá úctě Procházková Eliška" Pobertově četli a přemýšleli. Podle vyjadřování, bude ta Eliška Procházková nóbl partaj. Setrvá­vat ... prosím ... již .. laskavě ... očekávat Tak­hle nemluví žádná lůza A kdo je nóbl, ten má prachy, to dá rozum. „Stůj tady," povídá Nehet kolegovi, „já se tam mrknu." Betl věděl, že jeho úkolem je dělat zeď. Kdyby náhodou hrozilo nějaké nebezpečí, Betl bude před­stírat, že je montérem, bude rušitele zdržovat, dá signál komplicovi a bude žvanit tak dlouho, do­kud Nehet neuteče oknem Takhle postupovala dvojice známých recidivistů skoro vždycky a ten zřídka měla smůlu. Nehpt omrkl zámek, vyndal z aktovky tři klíče Hned druhý šperhák pasoval jako na objednávku. Zlc.ďěj protáhl své útlé tělo dveřmi, potichounku zavřel a zevnitř otočil klíčem. Dlouholetá zkuše nost usnadňovala orientaci. Nehet hravě odhadl, kde je kuchyň, kde je ložnice, kde obývací pokoj. Kuchyň nechal bez povšimnuti, všecku péči vě- ÍMjiM kuůdmcf novai obýváku: Tam obvykle lepši rodiny uklá­dají majetek. Když Nehet objevil v příborníku náušnice a dva svatováclavské dukáty, obejmula ho tak dobrá nálada, že st začal pohvizdovat Strahováčka. V dobrém rozmaru přešel do ložnice a počal bra­kovat prádelník, kde bývají často vkladní kníž­ky... Za půl hodiny se prudce rozlétly dveře bytu číslo třt. Z veřejí vyletěl Nehet Nadměrná rych­lost jeho odchodu dávala tušit něco nekalého. Po­berta měl takový odpich, že se zastavil až o pro­tější zeď schodiště. „To vypadá na kopačky," žertoval komplic Betl dříve než pohlěďl do tváře svého • kamaráda. Po­tom mu zmrzl úsměv na rtech. Nehet byl značně zbědován. Neviděl téměř na oči, z nosu mu kapa­la červená, chyběly dva přední zuby. „Byl to chlap jako almara ... chrápal v kuchy­ni... probudilo ho moje hvízdání .. mlátil do mě jako do pytle... vyrážel ze sebe zloděj Nehet truchlivý popis střetnutí. „Pak ml všecko sebral, oyšacoval kapsy, chytu mě za límec a vyhodil jako vořecha.“ „Sme teda j v kýblu," pochopil komplic Betl skutečnou situaci a chtěl vzít nohy na ramena. Ale Nehet nespěchal, utíral nos do rukávu, pečo­val o porouchaný exteriér Přitom vypravoval: „Von byl dbma Procházka — syn, nělakej de­sátník nebo co, viděl lsem vojenský sako hozený přes židli. Povídal, že až se vychrápe, dá mě hned líznout. Má moji občanku, .hodinky, rybářské) lístek, vkladní knížku od tej baby ze čtvrtýho patra... Vraž do mě pětku na poslední plno. ne­mám ani findu, ten dacan vzal t moje peníze." Komplic soucitně pokyvoval hlavou. „Tak to já nebudu zdržovat," povídal Betl po chvilce. Potom obdaroval poškozeného padesáti­korunou a jevil značný spěch, loučení bylo dosti krátké, ale zato dojemné. Nehet odhadoval trest na tři, Betl na dva roky nepodmíněně. Ale to byla od Betla jenom taková ladná útěcha, oba už ten­krát moc dobře věděli, že pravdu bude mít spíš Nehet. „Byl to holt dvojitej knockout,“ i zanaHkal Ne­het a šel st dát pivo do vykřičené krčmy, kde byl také dopaden ve značně melancholické náladě téhož dne k večeru. Pro Betla st přišla Bezpečnost o týden později. O. BROŽEK

Next