Obrana Lidu, leden-červen 1970 (XXIX/1-26)
1970-05-30 / No. 22
Qpora iniciatívy pracujících je plán a jeho věcný i ekono mický obsah. Přitom závazky se rodí přímo v boji proti pravičákům a jejich ro/sratnému působení v národ nim hospodá's'ví tedy i proti „šikovštině" a jejím projevům. ZaCiná se obnovovat „klima”, s nímž se už téměř přestalo počítat: klima, v němž zejména dělnické, a tu na prvém místě havířské, železničářské, ale též kovácké, cihlářské, textilácké a další kolektivy, kriticky hodnotí úkoly plánu, překračují je, ale — a na to nesmíme zapomínat — také kritizují úroveň řízení, vystupují proti nedůslednosti, nepořádkům, lajdáctví a ostatním nešvarům, které se f našem hospodářství zahnízdily. Obnovuje se klima důvěry v socialistický rozvoj našeho hospodářství. Obnovuje se konkrétní, přímá kritika nepořádků. A toho je nejvýš zapotřebí. Oldřich JARUŠEK, »Tribuna«, č. 20 Chystáte se do zahraničí? Pokud v dohledné době plánujete cesiu do zahraničí pak doporučujeme prostudování Zákona o cestovních dokladech, který je publikován ve Sbírce zákonů CSSR, Částka 13. Znalost ustanovení zákona vás jistě nejlépe orientuje ve všem co s pobytem našeho občana v cizině souvisí a usnadní vám vyřizování potřebných formalit. Vzpomínaná Sbírka zákonů byla vydána dne 11. května 1970. -va- J i h n r n k M*it iš i í a i«/-\ Příští týden připadá do proního letního měsíce — června. Zatím však byl charakterizován ráz všech předchozích letošních měsíců na celém území CSSR nadbytkem srážek a deficitem v teplotě. Ještě v posledním květnovém týdnu ležely v horských oblastech nad 1 200 m zbytky sněhové pokrývky. Také povětrnostní vývoj Jako by byl o měsíc pozadu. Severozápadní siuace nyní sice ustanou a směr k letnímu rázu počasí — ukazující se částečně už v závěru května — trochu zpevní, ale přesto vystoupí teploty Jen zvolna k 25 stupňům. Tyto zlepšující tendence má právě první červnový týden kdy patrně víc zpevní vyšší tlak t u nás a přinese několik slunnějších dnů Mezitím a zejména uprosřed týdne se po zvýšené dodávce slunečního zářeni podnítí vznik místních poruch, větním růstem kupovité oblačnosti a odpoledním vytvářením bouřek. Také v konci týdne zůstane ráz počasí slabě nestálý a místy vzniknou přeháňky nebo i bouřky. Vcelku však denní teploty se konečně vyrovnají na normál a též noční minima neklesnou už tak nízko fpod 8°/. Dostatek slunečního svitu — alespoň ně které dny — pomůže k nóznnku toho. že za necelé tři týdny má začít astronomické léto a slunovrat. * 2 3 4 30. 5. — pred 200 lety se narodil francouzský malíř Francois Bou eher — před 8* lety se narodil český malíř Bedřich Vaniček 31. 5. — před 25 lety začal opět vysílat rozhlas v Bratislavě — před 25 lety byla vypuštěna první tavba z martinské pece ve Vítkovicích — před 85 lety se narodil průkopník letectví Eugen Cihák —- před 50 lety zemřel český herec Eduard Vojan 1. 6. — Mezinárodní den dětí — státní svátek Tunisu — před 80 lety*se narodil český sochař jan Kodét — před 60 lety se narodil maďař ský stranický a státní pracovník G. K á 1 a i 2. 6. — státní svátek Itálie — před 130 lety se narodil anglický spisovatel Thomas Hardy — před 75 lety se narodil doktor zemědělských věd Jaroslav £ i - m o n 3. 6. — před 85 lety se narodil sovětský stranický pracovník Jakov Michajlovič S v e r d I o v — před 80 lety se narodil český učitelský pracovník Ladislav Hanuš — před 70 lety se narodil slovenský malíř Ľudovít Križan — před 70 lety se narodil český sochař Vincenc Makovský 4. 8. — před 95 lety se narodil český spisovatel Adolf Červinka — před 60 lety se narodil český hudební skladatel Rudolf I b 1 — před 55 lety se narodil maltský politik Modibo K e i t a 5. 8. — státní svátek Dánska — před 95 lety se narodil český básník Stanislav K. Neu 1 ^1 mann — před 60 lety zemřel americký spisovatel O’H e n r y. Za volantem kamiónů Tin Bez celních prohlídek přes hranice TIR znamená, že vozidlo je vybaveno karnetem stejné zkratky, čili zvláštním celním dokumentem. Zkratka pochází z francouzského názvu „Mezinárodní doprava zboží po silnici” (Transport International de la marchandlse par la route). Je to drahý kämet: ručí se za něj částkou 200 000 švýcarských franků. Vydat ho v Československu mohou jen na Sdružení mezinárodních automobilových dopravců v Praze. Sdružení Je členem Unie mezinárodní silniční dopravy, která sídlí v Ženevě a má poradenský statut v OSN. U nás provádí mezinárodní silniční dopravu převážnou částí vozů jedenáct národních podniků ČSAD. Několik set jejich kamiónů s cedulkou TIR pojme vždycky doma zboží, to se proclí při nakládce a pak už bez celních prohlídek a po-plátků ujíždějí vozy přeš hranice libovolného počtu zemí. Zneužití? Pašování? Vyložení části nákladu na nepravém místě? Zárukou, aby k něčemu takovému nedošlo, je právě oněch 200 000 švýcarských franků, kterými ručí za použití jednoho karnetu TIR Sdružení mezinárodních dopravců v každém státě. Čas a devizy Mezinárodní doprava po silnicích neustále roste. 1 v mezinárodním obchodě rozhoduje vedle kvality včasná doba dodání. Čas mnohokrát tlačí — a kamión přejede za dva dny z Prahy přes celou Evropu. A nejde jen o rychlost: zboží, dopravované kamiónem, se málokdy překládá. A čím méně manipulací, čím méně skladů a skladníků, tím menší nebezpečí' poškození. A ještě je tu devizová úspora; přeprava československým vozem s československou posádkou je lacinější než cesta po železnici, kterou musíme v cizině celou platit v devízách. Při vlastní automobilové dopravě platíme v devizách jen pohonné hmoty, diety dvou střídajících se řidičů a některé drobné služby speditérů Kamióny do Moskvy Kamióny dopravují jen zboží nehromadné povahy — a nikoliv rudy, uhlí, obilí, bavlnu či sůl. To by se ani nevyplatilo, tady jsou železniční tarify podstatně nižší a konečně nákladní vůz s přívěsem či tahač s návěsem není vlak se spoustou vagónů. A tak pod plachtami našich kamiónů najdeme sklo, slad, stroje, někdy na speciálních podvozcích součásti turbin, transformátory, válcovací stolice a jiné zásilky o velkých rozměrech a váze. Ale také hudební nástroje České filharmonie, exponáty pro zahraniční veletrhy, rekvizity Vídeňské lední revue či borůvky, natrhané přes den na Šumavě a ráno prodávané na tržnici v Mnichově. Nedávno směřovaly desítky našich kamiónů do Moskvy, s exponáty a propagačním materiálem na výstavu „Československo 70”. A vůz s cedulkou TIR, který jste na silnici potkali právě vy, vezl možná z některého evropského přístavu tranzistorové přijímače z Japonska nebo koření ze Zanzibaru. Lodě v přístavech nečekají Řidiči naší mezinárodní dopravy křižují silnice celé Evropy. Potkali byste je v nejrňznějších průmyslových centrech, na trajektových lodích plujících do Švédská, Dánska, Finska anebo přes kanál La Manche do Vel- 1té Británie. Potkali byste je v NSR, Francii, Holandsku, Belgii, střetli byste je, jak napravují a dohánějí zpoždění výroby a rychlou jízdou stíhají lodi v přístavech, v Hamburku, Štětině, Rjece, Terstu, Rotterdamu. Našli byste mezi nimi také Rudolfa Krčila a Aloise Filipa, nositele zlatého odznaku a čestného diplomu Unie mezinárodní silniční dopravy. Být řidičem mezinárodní automobilové dopravy není nic lehkého. Jistě, poznávají cizí země, mají dobré platy, z diet v „tvrdé valutě” se někdy něco ušetří na dáreček rodině. Ale ta rodina vidí řidiče jenom v neděli, někdy ani to ne. Muž za volantem kamiónu s cedulkou TIR musí být prvotřídním řidičem, ale 1 opravářem, vždyť jakákoliv porucha, zdržení a oprava v zahraniční dílně znamenají devizové ztráty. Tento muž musí znát dopravní provoz ve všech možných zemích a městech, vyznat se musí ve všech možných dokumentech a zvyklostech na hramclch, taky se musí umět všude domluvit. A dávat pozor, aby ho skladnici neošidlli. se Cesta zpět je stejně důležitá: nemá stát, aby kamión jel odněkud z jižní Francie, z Roterdamu, odkudkoliv, do Prahy čl do Prachatic, kamkoliv, bez nákladu. To by ČSAD brzy prodělalal A ještě na něco nesmí řidič mezinárodní automobilové dopravy zapomínat: že v cizině reprezentuje svou vlast. Transit pro sever a jih Evropy „Na evropských silnicích polyká kilometry čím dál tím více kamiónů s cedulkou TIR. Zatímco pro nás je hlavní transltní zemí do západní Evropy NSR, jsme hlavní transltní zemí pro spojení skandinávských států s jižní Evropou. Po‘ našich silnicích jezdí kamióny z Dánska, Norska a Švédska, do Rakouska, Itálie, Jugoslávie, Rumunska, Bulharska, Řecka a Turecka — a nazpátek. Často můžeme potkat chladírenské vozy; nahoru do Skandinávie vozí jižní ovoce a zeleninu, dolů na evropský jih mořské ryby. Vzájemné kvóty přeprav přes cizí území se regulují, přihlíží se přitom na stav silniční sítě, na bez pečnost provozu, na podíl dopravců jednotlivých států. Za transit přes jednotlivé země se také platí, jde to na údržbu a rozvoj silniční sítě; poplatky v devizách dostáváme i my. Celkem jsme co do objemu v mezinárodní silniční dopravě na slušné evropské úrovni. Potřebovali bychom však rychlejší obnovu vozového parku a kamióny s většími ložnými prostory. A jinak — šťastnou cestu bez poruch a zdržení škodovkám s cedulkou TIRI Karel KROUPA Jejich naděje NEVYŠLY (Dokončení ze str. 1) Jednu takovou událost liči v Československém vojáku v roce 1965 R. Jánský, V úvodu otřesných teroristických altcí píše. „Dva, tři, čtyři roky po Cnoru. Dnes už jsou pojmem, časem, plným konfliktů, zrodu nového, zániku starých společenských sil, dobou ostrého třídního boje. Teror je příběh z onoho času. Je to příběh třf vozů — pražského taxíku, sanitky z Holešovic a osobního vozu třemošnického Kovolisu. Je to daleko víc příběh tří posádek oněch vozů a jejich nezvaných spolucestujících. Je to však nejvíc přetěžký příběh dvou příslušníků SNB a jejich poslední noční služby a vyprávění o člověku, jenž položil život za milión, který mu nepatřil. Přečtěte si list z historie teroru, zbraně, k niž sáhla v padesátých létech naše poražená buržoazie...” Autor si příběh nevymyslel. Teroristická skupina opravdu zavraždila “ dva příslušníky SNB a jednoho pokladníka závodu. Nebyly to však ojedinělé teroristické vraždy v té době. Jak píše týdeník „Tribuna”, byl 4. ledna 1951 zavražděn na Hodonínsku poručík SNB Alois Dyčka. Vraždě předcházelo vyloupení skladiště zbraní LM v cihelně Hodonín. Členové skupiny, která má na svědomí život poručíka Dyčka, navíc rozšiřovali letáky, v nichž útočili na socialismus, funkcionářům vkládali do dříví rozbušky apod. Vracím-li se k těmto událostem, pak jen proto, abychom viděli, jaký zkreslený film o letech padesátých běžel před našima očima, jak se o skutečném teroru padesátých let mlčelo a jak se dramatizovaly chyby a omyly, které vznikly právě v ovzduší ostrého třídního boje. Vyvolávala se tím psychóza proti Bezpečnosti, tedy mocenskému nástroji socialistického státu. A tato záměrná nevraživost měla posloužit k oslabení socialistické moci a nakonec k samotné likvidaci socialismu. Žádný třídní zápas se neodehrává v rukavičkách a žádná poražená třída neopouští politické kolbiště bez snah o návrat k politické moci. Bylo tomu tak v padesátých létech, ale i před velmi krátkým časem, kdy se zbytky poraženého třídního protivníka dovolávaly rehabilitace a zároveň tiše, ale velmi energicky vstupovaly do politické hry. Jejich naděje však nevyšly. Stanislav BUCHLÄK Ty těžké, vpřed a daleko uhánějící kamióny, mají na modré tabulce velká bílá písmena: TIR. Dlouho jsem si lámal hlavu nad tím, co ta písmena na zádi Škodovek 706 či zahraničních vozů znamenají. Co všechno a kam ta obrovitá nákladní auta vozí... Jiří Šlapák: SCHÜZKA Kouličkova nepřítomnost u pluku vyvolala rozpaky. Slo o mul ', který trávil volno v kniháQh a nosil brýle. Nikdo neměl takovou sílu, aby vnutil Koultčkovi vycházku na úkor studia zoologie. Zmizení učeného vojáka jevilo se proto jako předzvěst nějakého většího maléru. Předtucha se naplnila v pondělí. Kou ličku našli za velmi pode zřelých okolností uzavřené ho v lednici. „Byla to hrozná neděle," řekl vzdělanec, kdyl se dostatečně nalokal čerstvého vzduchu. Ledostroj byl naštěstí bez potravin a elektrického proudu. Skulinou ve ztrouchnivělém těsnění vnikal do lednice bohudík též dostatek vzduchu. Jinak by učenec buďto zmrzl, nebo by se zadusil. Představa mrtvého Kouličky vedla k přísnému vyšetřování, ačkoli sám poškozený zlehčoval událost tvrzením, že šlo celkem o nevinný špás. „Špás nešpás," pravil proviantní náčelník, „tohle je skandál. Víte, vy, Koulička, kolik by se vyplňovalo papírů, kdybyste nám zmrznul? Co kontrol by přijelo, co frňáků bysme dostali, kdybyste se nám zadusil? Ne, tohle není humor, nýbrž zločinI” Koulička nicméně nepřispěl k vypátrání pachatele. Teprve za nějaký čas se proslechlo, že čin spáchal kuchař Ogoun. Podezřelý voják doznal svou vinu. Odiv nebral požíval ještě dokonalejší mezi, poněvadž Ogoun pověstí než Koulička. Znalci poměrů usoudili, že by do případu nebylo záhodno štourat, že by se to mělo ututlat, jelikož oba muži zdobí štít útvaru na tabulí vzorných vojáků. „Odmítám cokoli zahlazovat," pravil velitel. „Když výteční vojáci budou takhle krvelační v osobních sporech, čeho se potom dočkáme od lemplů? rovedu sám osobv' výslech!" Kuchař Ogoun, statný a ztepilý muž, který by mohl zdobit kterékoli jeviště, odhaloval pohnuť y svého činu jen velmi ztuha. „Byl Jsem v -oologtcké zahradě,” řekl. „Tam mně padnul do oka pakůň hřívnatý.” Provinilec zmkl. „Pakůň hřívnatý,” pokračoval, „je zrůda,’ prosím. Vypadá Jako kůň, ale hlavu má od krávy. Hříva by lee taky byla, jenomže na palici má pakůň rohy jako vůl. To mě strašlivě dopáliloI" Ogoun ívű. zamkl rty, jako by drtil příval kleteb. „To ještě není důvod, abyste zavíral Kouličku do lednice,” dovodil velitel pluku. „On mě urazil,” namítl Ogoun. „Kdybyste se měl podobat pakoni, soudruhu podplukovníku, nevím, co byste dělal na mém místě. Něco tak blbého jsem v životě neviděl . . něco tak splácaného ze všech možnýc : potvor, sudruhu oodplukovníku .. Kuchař -vyšoval hlas, na krku mu nabíhala žíla. „Uklidněte se,” řekl velitel. „Jestli tomu správně rozumím, Koulička vám tedy nadával, že jste pakůň hřívnatý?” „Jistě,” sykl surovec. „A kdy to bylo?“ „Před rokem a čtvrt,” odvětil kuchař Ogoun. „To Jsme byli ještě bažanti." Velitel žasl: „Vy dokážete nosit v sobě hněv patnáct městců?” „Já nevěděl, Jak vypadá pakůň” vysvětloval Ogoun. „Až teprve minulou neděli čirou náhodou Jsem byl v zoo, viděl jsem to zvíře... původně jsem myslel, že Kouličku propíchnu kuchyňským nožem. Honil jsem ho po varně, ale on se schoval do lednice. Tak jsem jenom otočil klikou .. .* (Jména nejsou autentická.) non*®«-