Obrana Lidu, leden-červen 1970 (XXIX/1-26)
1970-02-14 / No. 7
KRVAVÉ ZÁKULISÍ Vojenskopolitická propagonda Spojených států pracuje na plné obrátky, aby zjitřenému svědomí Států vysvětlila, že tzv. „vietnamizace" války, je jakýmsi humánním postupem, opakem eskalace válečného konfliktu na, jihovýchodě asijské pevniny. I když loňského roku bylo z jižního Vietnamu staženo 60 000 amerických vojáků a dalších 50 000 vojáků má být staženo letos v dubnu, přesto zůstane i po dalších „vietnamizačních akcích" na jihu od sedmnácté rovnoběžky na 200 000 amerických ho chů. Tedy natolik početná skupina vojsk, aby I nadále mohla udržovat nad vodou loutkovou vládu v Saigonu, poněvadž i přes Intenzivní výcvikové postupy jihovietnamská armáda neskýtá záruky, že by pro Američany udržela jihoasijský nástupní prostor. O tom, že „vietnamizace" je zastíracím politickým manévrem svědčí i ta skutečnost, že vojenská americká mašinérie v USA pracuje i nadále na plné .obrátky. List TIMES uveřejnil v minulých dnech reportáž reportéra Michaela Leapmana, který navštívil jeden z největších výcvikových táborů — Fort Benning. Píše do Anglie: „Jen několik mil od místa, kde stojí poručík William Calley před vojenským soudem pro obvinění, že zabíjel „nesprávný" druh Vietnamců v My-lai, se nové dávce nižších důstojníků realisticky demonstruje, jak 1'abíjet ten „správný" druh. Fort Benning, poblíž hranic s Alabamou, je hlavním výcvikovým střediskem pro pěchotu USA. Zde dostávají nově vyřazení důstojníci poslední výcvik, než je pošlou bojovat do Vietnamu. Věnuje se zde velké úsilí tomu, aby se -co možná nejvěrnějl simulovaly podmínky vietnamského prostředí. Na úbočí svahu byla vystavěna napodobenina vletnomské vesnice a vojáci jsou oblečeni v autentických červených uniformách, připo mínající pyžama Na hlavě mají kuželoví té klobouky ze slámy. Horlivý kapitán vysvětluje asi dvě ma stům nových dů stojníků, co je ve Vietnamu čeká. Po několika týdnech výcviku je mladému důstojníkovi svěře no velení roty." Před očima an glického reportéro se odehrály tři ty pické scény z viet namské války. Jel nou z nich, jak píše Michael Leapmuu. je i operace „pročesat a hledat”, ope race podobného druhu, jaká byla provedena onoho dne uprostřed loňského března ve vesnici My-lai. Výcvikový plán ve Fort Benning je hluboce promyšlen, je dílem vojenské instituce, nesoucí název „Human Resources Research Organization" — Organizace pro výzkum lidských možností. Jako všude na světě mají i v americké armádě oblibu pro zkratky, tedy HUMRO. V čele pěchotní sekce této organizace ve Fort Benning je plukovník Chester Christie. Pod jeho dohledem působí ve Fort Benning zkušení vojenští profesionálové, kteří s psychiatry vymýšlejí ty výcvikové metody, které mají za cíl dostat z lidí to „nejlepší"... Vedou se tedy politické řeči, jedna se ve Washingtonu, stejně jako v Saigonu, propaguje se „vietnamizace" konfliktu, ale severoamerická vojenská malina setrvačnosti, podporovánu imperialistickými zájmy, běží dál. Ve Fort Ben ning steině jako v jiných výcvikových střediscích, jež jsou po celýcn Spojných státech Mění se jen názvosloví. Tak například akce dříve jmenovaná „rychlé zabíjení" byla po odhalení katastrofy v My-lai přejmenována. Nyní ji ve Fort Benning nazývaj! „r y c lilou střelbou". Z oboj PLESKOT letadlem, které vzrušilo svět v lednu 1970“, by bylo motno nazvat francouzský Mirage — 3E. Na Západě a v Izraeli vzbudilo rozruch rozhodnuti francouzské vlády, te dodá Libyi 50 letadel. Brzy se však zménllo v netajené rozhořčeni, kdyt ministr obrany Mtchel Debré oznámil, te dodávka bude činit ve skutečnosti 100 letadel. Z nich bude 50 Mirage — 5, 30 Mirage — 3E a 20 cvičných a průzkumných letadel. Všechna mafl být dodána do konce roku 1974. „Bílou gardou“ lze nyní nazvat policisty. kteří střeli Bílý dům ve Washingtonu. Byli totil vystrojeni do nových uniforem a poprvé se v ninh objevili při návštěvě britského prv miéra Wilsona u presidenta USA Nixona. Uniformy však nevzbudily 'zvláštní nadšeni ve veřejnosti, leden časopis napsal, že je pravděpodobné navrhl, opéretnl režisér. / ŠKODNÁ v evr ještě si vzpomínáme. kn ük kriku bylo v západním tisku v ror.R 1968 kolem sovětské vojenské námor ni fotily vb i Středozemním moři Co SR tnhi napsalo o první operační plavbo sovětského vrtulníkového nosiče „Moskva“ v této oblasti? Hovořilo se ohrožení, o ..rudém nebez o péčí“ pro Středozemí atp Přitom zde i podle nej pře hnanějšính zj š?ění nebylo nikdy víc než padesáf vá léčných sovětských lodí včetně zásobovacích a do prevodných plavidel V lednu však proplula fíibraltarským průlivem americká letadlová loď Franklin D Roosevelt", aby vystřídala ..Saratngu“ A je to v zájmu udržení míru ve středozemním pro storu“. jak píše švýcarský list „Neue Zürcher Zei tung“. Nevinně připomíná, že přítomnost Šesté fintily slouží také ..k podpoře a merické diplomacie v této napětí plné cbíasti" A je to podle tohoto listu v na prostém pořádku, když ti síce mil od amerického pobřeží si USA vytvářejí vlastní rybník Toto maření dvojím loktem ovšem nepřekvapil je. Abychom si však udělali představu o tom. jak roz sáhlé je vojenské vměšo vání Američanů do oblasti, v níž se setkávají tři kontinenty starého světa všimněme si síly Ses'é fln tily. Je v ní na padesát lodí. dvě stě letadel a 25 000 mužů Tato obrov ská vojenská síla je pře rievším opřena o dvě le tadlové lodi. Tak např. zmíněná le tadlová loď „Franklin D Roosevelt“ která byla ce lý rok modernizována v amerických decích je ny ní považována za jednu z ne jmoderněi<ich. i když byla spuštěna na vodu v roce 1945 Plně na'nžena má výtlak 63 H00 tun je skoro 3Cn metrů dlouhá a na 68 metrů široká. Má na palubě 1500 mužů letec kéhn pluku a 2^00 mužů vlastní prsádky. Sedmdesát letadel které veze. pairí k nejmndcrněj sím v celé flotile Ochra nu před loďmi a jiomaiej šími letadly zabezpečují letky F-8 Crusader a F 1 oháním fsou zdp i dva letouny lírumman F.-1R a tři Douglas A-3D 2P Sky warrior vybavené radary K ú tukům na námořní i pozemní cíle jsou určeny letky strojů A-B ln-rudrr a * 7B Corsairll. Dále dvě hlídková letadla a dvě helikoptéry a tankovací síro je To ještě není všechno loď je vybavena i raketa mi s nukleárními hlavicemi K Šesté flotile patří rov něž atomnvé ponorky, i nichž každá je vvbavena 16 raketami Polaris, dva křižníky a větší počet torpédoborců s raketami pro ti letadlům a ponorkám, dále zesílený prapor na mořní něchoty (asi 1500 — 2000 „Marines" mužňl * flotilou vylorfovacích člu nů. Cas od času připlouvá do Středozemního moře ještě třetí letadlová loď jejíž letecký pluk je spe nializován na boj proti ponorkám Je vždv dopri vážena torpédoborci vvba venými nejmoriernějším za řízením k vyhledávání pu r/fóiílüs notek a zbraněmi proti nim Vzhledem k tomu. ža Šestá flntiia nemá stálou základnu v některém přístavu. má vlastní zásobu* vací flotilu která o ni peřu|e přímo na otevřeném moři. Cas od rasu ovsem její lodě připlouvají do přístavů zorní NATO jsou taká sledovány letada ly fěrhlo zemí. Flotila jo rozdělena do dvou hojivých skupin, které operují v okruhu jedné letadlové Indi. jež isou od sebe vzdáleny nejméne 200 námořních mil (cca 3h3 km). Přitom pohyblivost každé skupiny je 1400 km za 24 hodin. Tankovací letadla z jedné letadlové Indi mohou vypomáhat letounům z druhé lodi. Obě skupiny jsou v neustálém pohybu, aby neposkytovaly snadný cíl při případném nukleárním útoku. Pravé poslání americkýnh lodí ve Středozemí vyšlo najevo před lety při intervenci Šesté flotily do vnitrních záležitostí Libanonu. Od těch dob se však poměry velmi změnily. V minulém roce se již Američané neodvážili zasáhnout v této zemi. když tu byl řešen poměr libanonské vlády k palestinským odbojovým organizacím. Chuť by byla — vždyť pronikly do světa zprávy o horečných přípravách — ale opatrnost velela počínat si s rozmyslem. Sovětské válečné lodi jsou stále ve Středozemním moři a ..stínuji“ každou loď USA. jak prohlašují s rozhořčením američtí kapitáni Už to není ten amerirký rybník, co býval před léty ... E opskéiF % OPERACE (Dokončení ze str. 1.) Cernomořská riviéra zářila od začátku února ve slunci. Sovětští důstojníci říkali těmto dnům „Rooseveltovo počasí". Jedinečnost Krymu jeho paláců a vyhlídek na moře a rozeklané hory byly sluncem znásobeny. O úžasné péči, kterou sovětští hostitelé obklopili své hosty, vyprávěli pak Američané a Angličané celé zkazky. A bylo to celkem 700 exponovaných osobností. Při cestě z Malty na faltu zaplnili 25 dopravních letadel. Livadtjský palác postavil v polovině minulého století car Alexandr III. jako letní rezidenci, když byl Krym objeven co výtečná změna po nevlídném vnítroruskem podzimu a tuhé zimě. Poslední ruský car, Mikuláš 11., zde pak strávil s rodinou většinu roku. Livadijský palác používá americký prestden se svým doprovodem, ministerský předseda Británie má k dispozici palác po hraběti Voroncovovi v Alupce a maršál Stalin, jeho generálové a poradci jsou v paláci postaveném hodem knížat fusupovců v Koreisu. Tak je sovětská delegace na poloviční cestě mezi Livadií a Alupkou. Vzhledem na presidentův neutěšený zdravotní stav se všechna plenární zasedání konají v Livadii, byt je presidentovi 63 roků. Maršál Stalin* je stár 65" let a ministerský předseda Churchill 70 roků Na Rooseveltův návrh byla jaltská konference zakódována podle mořeplavců starých řeckých bájí. kteří se na lodi Argo vydali přes Černé moře do Kolehidy — Gruzie zű zlatým rounem. Slavnost přistání Argonautů se nyní každoročně na březích Černého moře opakuje v režii komsomolských organizací, se všemi podrobnostmi, jak fí popisuje báj. (účastníci Jalty v únoru 1945 malí ovšem pranepatrný zájem o pozoruhodnosti riviéry. Válka v Evropě se schyluje ke konci a v protlhltlerovské koalicí Je. mnoho nevyřešených otázek: o Německu, Polsku, o Organizaci spojených národů, o územních změnách a režimech. V Sovětském svazu i na Krymu se stopy váky připomínají na každém kroku. Rooseveltova dcera Anna, která se vydá na výlet do nedalekého Sevastopolu, si poznamenává: „...kolem silnic leží v polích stovky spálených aut, roztříštěných a převrácených děl, ohořelé tanky ...“ Konference v Jaltě nemá, stejně jako teheránska schůzka, přesně vymezený program. Tím si delegace zajištují právo projednávat všechny otázky... které je zajímají. Na Rooseveltův návrh není průběh jednání ani přímo stenograf ován a tak se stane, že když za deset let vyjde v USA a za dvacet v SSSR protokol, oba se v mnohém liší. Státníci zprvu vyslechnou zprávu o situa cích na frontách, kterou podají generálové. Za sovětskou stranu Antonov, za americkou Brooke. Řeč se pak stočí na to, zda Američané obsadí Manilu dříve než Rudá armáda Berlín. Stalin le pln optimismu n řek ne: „Už jsme překonali Odru, nyní nás nic nezadrží." Churchilla zajímá, kam až postoupí Rudá armáda. Maršál odpoví v úsměvu: „Kam až ustoupí protivník." Pak se několik chvi! hovoří o výtečném podnebí Krymu a o počasí. Potom Roosevelt oznámí, že 8. února zahájí armády pod Etsenhowerovým . velením velkou ofenzívu, při níž bude obsazena Sárská oblast. Staltn míní, že to prospěje protthitlerovské koalici, nebot Německo se ocitne bez uhlí. Na to sonduje president atmosféru otázkou, zda by bylo možné navázat spojeni mezi Etsenhowerovým štábem a sovětským hlavním velitelstvím. Stalin návrh okamžitě vítá; president je štasten. Velká trojka je pak brzy zajedno nad myšlenkou o poválečném rozdělení Německa, ale nedokáže stanovit, kolík to bude dílů. Roosevelt řekne, -že bude-li se otázka projednávat veřejně, přijdou stovky různých návrhů a nikdo se v tom nevyzná. Navrhne, aby ministři zahraničí vypracovali plán na zřízeni studijního tělesa, které předloží konkrétní návrhy do měsíce. Churchill prohlásí, že jeho vláda v zásadě souhlasí a Stalin doplní, že o tom začal mluvit proto, aby každý věděl, co chtějí. Na každém z osmi plenárních zasedání se hovoří o Polsku, je to nejsložltější problém. V celých dějinách bylo Polsko koridorem, říká Stalin, kterým procházel nepřítel útočící na Rusko. Polský .koridor nejsou Rusové s to uzavřít sami. Ten může být pevně uzavřen jen vlastněni sílami svobodného a nezávislého Polster. Carská vláda se pokoušela asimilovat Poláky. Sovětská vláda zavrhla tuto nelidskou volitíku a přeje si přátelství s Polskem a za jištění jeho nezávislosti. Nakonec se tři muži shodnou na hranici i na vládě, ale spory o interpretaci jaltských usnesení potrvají až do Postuptmi. V falté se hovoří o malých státech východ-ní a střední Evropy — nikoli však o Československu. Sovětský svaz-byl první kdo uznal londýnskou Benešovu vládu, vyhlásil neplatnost mnichovského diktátu a v roce 1943, v prosinci, podepsal s Benešovou vládou velkou spojeneckou smlouvu. Benešova cesta do Moskvy a podepsánl smlouvy vyvolaly však nespokojenost v Anglii, která mě'a jiné plány. Konzervativní kruhy počítaly s vytvořením jakési českosiovensko-polské konfederace. President Beneš musí proto na faře 1943 odcestovat nejdříve do Ameriky, aby pro myšlenku spolupráce se S >■ větským svazem získal Roosevelta a tak zlomil odpor Britů. V falté mezi plenárními zasáláními probU hájí slavnosti a neojiciá'ni s.-rání Isou pořízeny stovky snímků se srde' -i-í ni úsměvy. Konference dospěla k závěru. I když tři státníci z ta’ly byli nelmnóněiší muži světa a stály za nimi největší armády a neibohatší země. nehulí s to, aby ss uskuiemhnva'o všechno na 'em se usnesli. Splněno bylo vše, co se týkalo válečných operací. S ostatními kaoitolami 'a’tské dokiaraes to už tak nevypadalo. Mnohé .se splnilo z části a v Hne podobě nebo ien na králkou dobu. Příčinou, že závažná usnesení zústa'a jen na papíře, byla skutečnost, že nebyla splněna 9. kavttola deklarace — o vzájemné a prohlubující se spolupráci mezi třemi inměrnl. Trvalo to krátkou dobu a protifašistická koalice, která se vytvořila za války, se rnzvaUa. liž v falté, u snídaně se svoi/ delenart '-nkne Churchill: Příští válka bude ideolopická. Na otázku svúch špolustnlovnlků: Mezi kým? _ nedá ještě odpověď... i Miroslav SUCHÁNEK lk<*J Účastnící jaltské konferenca při jednáni *