Obrana Lidu, červenec-prosinec 1970 (XXIX/27-52)

1970-09-19 / No. 38

S*TM“ a její vedení »e chce a hu­te v dobrá«; slova smyslu stá­le snažit ovlivňovat vědomi viech komunistů a obranu při pohnáni pravdy o minulosti a získávat je pro svou soůt.' snou politiku. A to na základě objektivní inlormsc marxistického vysvětlování skutač- a noati, především viak na základě konkrétních činů. Ne, nechceme se vnucovat, nechceme manipulovat * lidmi! Zkuleaosti a opravdové poznáni se nedaj! zmanipulovať Dnes nejvíce křiftí o manipulaci tl, kteří svůj boj o moc- postavili předevíím právě na manipulaci s vědomím lidi. My nemáme důvo­dů ani snahy opakovat demagogii pravičáků, „servírovat” lidu ne­pravdy a polopravdy a znovu jej dezorientovat. S takovými metoda­mi se dá nějaký Sas vydržet, ale ne na dlouho a tím méně na příliš dloubá. A v žádném případě se tak nezíská opravdová autorita stranv a jeho vedení, nerozvine se tolik potřebná tvůrčí iniciativa o oběta­vost Udí, která jediná může nes­tvořit zemi a vytvořit socialistic­kou budoucnost. Oldřich ŠVESTKA v Tribuně S. 38 • Ve Švýcarsku zkonstruovali automat na ořezáváni uschlých větvi stojících stromfl. Strol se nasadí na kmen stro mu. urči se mu vzdálenost kam se má vyšplhat a pak se už strol sám Šplhá po kmeni )ako veverka a na pokyn ze země řeže větve. V ,určené výšce se sám zastaví a sleze dolů. • ]e známo, le včely staví bučky stan­dardní velikostí n průměru 5,45 milimet­ru. Baeklritl včelaří zkoniell zda včely zásadně trvalí na této velikosti, řt by se přlzpěsobtly |lným podmínkám. Vla­žili |lm do Aln umělé plásty s větilml bučkami. Včely rychle zdomácněly a do­konce přivedly na svět ve větších buň­kách I větší potomstvo. Nová včely by­ly v prčměru o 9 procent těžší a dávají o 10 procent víc medu. • Polsko se stalo dodavatelem htzonč do zoologických zahrad na celém své tě V Bělnvěském pralRse v severový chodnfm Polsku žíle dnes ve volná pří rodě štohlavé stádo btzoné a několik kusé le ve zvláštní reservaci. J i*HíS t k, n r tf v: qT\ liší i I ÍIPIX m Zalátek týdne má 'plně podzimní sklo­ny. Budou přecházet cyklonďlnt poruchy, i které Časem přinesou k nám s olhčím vzduchem déff, čás­tečně přeháňky, na horách t s prudkým větrem. Astrono­mický podzim začíná ve středu 23. z dř I přesně ve 12 hodin v poledne. Třebate druhá polovina týdne má sklon k uklidněni a zvýšeni denních teplot, lei zprvu zásta­­non jen kolem f5* /minima kolem 7«/, pro/eut se podzimní rysy pak zas častěj­šími mlhami nebo mlhovou oblačnost1 přes den Noční minima mohou klesnout ul k nyle, maxima se trochu zvýší — nad 1S stupňů. Závěr týdne znamená opět zhoršování a místy opět zvýšenou pravděpodobnost dešfů. * 21 22 23 24 19 20 19 záři — před 95 lety se naradila čes­ká herečka Soňa Neuman nová — před 40 lety byla v Praze premiéra prvního česky mlu­veného tilmn — před 35 tety zemřel sovětský vědec K. E. Clolkovsktj, teoretik raketové techniky 20 záři — před 95 lety se narodil český archeolog Lubor N i o d e r 1 e — před 90 lety se narodil ja­ponský bojovník za mír a nositel ceny mim Ikuo O I a m ■ — před 79 lety se narodil ěeský fotbalista Karel Káda—Pešek, hráč AC Sparty, který ve 20. letech patřil k « nejlepštm evropským tótba Hst Am 21. záři — Den tisku, rozhlasu a televize — před padesáti lety vyšle první ěfslo „Rudého p r á v a — před B5 lety se nerodil český dělnický novinář Karel Pul­pě n — před 75 lety se narodil vyná­lezce helikoptéry Inan C i e r y a 22. září — státní svátek republiky Mali — před 70 lety se narodil člen I. ilegálního ÜV KSC. význam, ný stranický pracovník za­vražděný naelstv Ota Synak 23. záři — státní svátek Saudské Arábie • — před 100 lety zemřel fran­couzský spisovatel Prosper M é r i m é e — před 25 lety začal osvoboze­necký bof ve Vietnamu 24. záři ~ před 70 lety se narodil český architekt Karel Honzík — před 25 lety zemřel německý atomový fyzik Hans Geiger 25 zétf — ořed 50 lety se konal «jezd ěs sec dom. strany na němž byt přijat nový akčnf pro­­gr-^rn ve smyslu zásad III. ln­­tai-nacínnály » — nřed 5(1 lety se narodil so­větský herec a filmový re­žisér S. F. B ondarčnk ca 120 LET KOPŘIVNICKÉHO ZÁVODU íf Historie závodu sahá až. do roku 1850 kdy Ignác Sustala a jeho dva přátelé založili v Kopřiv­nici dílnu na výrotm vo­zů a kočárů. Z malé díl­ny se v krátké době stal podnik, který vyvážel ko­čáry v£eho druhu do mnoha států Evropy. Důležitým mezníkem ve vývoji podniku byl rok *1897, kdy se začalo s vý­robou auotomobilfl. No­vou stránku slavné his­torie továrny zahájil „President“, který byl prvním automobilem vy­robeným ve střední Evro­pě, Vynikal konstrukčním provedením s neobvykle dokonalou povrchovou úpravou. Není bez zají­mavosti, že vůz mél mo­tor vzadu, což se o tři­cet šest let později stalo charakteristickým zna­kem všech nových aero­dynamických osobních vozů Tatra. 0 dva roky později byly postaveny dva speciální závodní vo­zy, které se v roce 1902 zúčastnily rychlostního závodu Paříž—Vídeň. Ten bez najmen­ších poruch a závad vyhrály. Průkopnická práce kopřivnického podniku nespočívala v té době ve stavbě osobních a závodních automo­bilů. Z jeho dílen vychází již v srp nu 1900 první nákladní automobil Při Jeho stavbě se uplatnil tehdy 231e tý nadaný konstruktér Ledwlnka, po zdější technický ředitel továrny O šest let později zkonstruoval osobní vůz S 20/30, jehož čtyřválcový motor o výkonu 30 k měl rozvod OHC. Vůz byl na svou dobu velmi smělou a dů­myslnou konstrukcí s mnohými svě­tovými technickými novinkami Dal­ším vývojovým stupněm byl osobní šestiválec S 40/50 s motorem OHC o výkonu 50 k. Velkou konstrukční novinkou byla rychlostní skříň upev­něná na motorovém karteru. Šestivá­lec typu U 20/65 byl prvním automo­bilem na světě, který se vyráběl s brz­dami působícími na všechna čtyři kola. V roce 1923 byla v Kopřivnici do­končena výstavba nových objektů a továrna přišla na trh se slavnou dvou­­válcovou Tatrou 11. Vůz tehdy zna­menal úplný převrat v platných kon­strukčních zásadách a ukázal cestu nového směru světového vývoje v konstrukci automobilů —- páteřový nástavný rám s nosnou rourou, vý­kyvné polonápravy s nezávislým! příč­ně uloženými pery pro všechna kola, dvouválcový, vzduchem chlazený mo­tor a mnoho dalších novinek, jichž se dosud užívá v různých modifika­cích na jiných čs. a zahraničních vozech. Svou výjimečnou technickou úroveň dokázaly tyto vozy na mno­hých mezinárodních závodech, jed­ním z jeho největších úspěchů bylo vítězství v jednom z nejslavnějších a nejtěžších závodů té doby Targa—Flo­­rto na Sicílií. Po dvouválci následují: šestlkolový vňz Tatra 72, šestiválec 17/31, který po čase nahrazuje repre­zentační šestisedadlová limuzína Tatra 70. A pak se zrodila hadimrška Bě­hem doby se stala důstojným nástup­• Elektronický systém řfsenl dopravy se zavádí v některých západoněmeckých městech. Předností systémn je možnost měnit počet volných jízdních prondA podle potřeby dopravy, zejména v do­pravních špičkách. Světelné signály bú­don ovládány samočinným počítačem. Zatím je to zkouška pro vývoj komplet­ních systémů řízení dopravy na autó­st rádách. Tatra cem dvouválce a dodnes po ní zůstal dobrý zvuk doma 1 za'hranicemi. Tatra nezůstala pozadu ani v kon­strukci nákladních vozů. Přešla k vý­robě těžkých automobilů stavěných na principu nosná, roury. Nepřehled­ná řada typů začínala jednotunovým vozem typu 13, potom vznikla Tatra 23, jejíž pokračovatelem byla Tatra 24, potom následoval třítunový vňz Tatra 27, c|ále pětitunové tříosé typy 85 a 85/91. Vývoj osobních vozů rovněž neustr­nul. V roce 1934 závod ohromil od­borníky svým modelem Tatra 77 s mo­torem vzadu Byl prvním sériově vy­ráběným aerodynamickým automobi­lem na světě, který svou konstrukcí 0 několik let předběhl současný stav automobilní techniky. Technici byli ohromeni maximální rychlostí 145 km/ hod. dosaženou s osmiválcovým mo­torem. Vňz se později od základů re­konstruoval a vznikl nový slavný osmiválec se samotnou celokovovou karosérií Tatra 87. Po 2. světové válce došlo k rozhod­nutí nahradit úspěšnou hadimršku a přitom se přiblížit vlastnostmi nové­ho modelu osmiválci Taíra 87. Tak vznikl známý čtyřválec Tatraplan. Vy­nikající vlastnosti vzduchem chlaze­ných motorů a konstrukčních prvků Tatry se uplatnily jak v provozu, tak 1 ve sportovních a závodních vozech. Později vznikl motor T 603, který byl po malých úpravách vestavěn do zá­vodního vozu T 607 Monopost. Celá série vítězství tohoto vozu s motorem T 603 jasně prokázala,-že motor je skutečně vynikající. A tak v roce 1957 vyjely z bran továrny první sériové vozy aerodynamického modelu Tatra 603, jež měly osmiválcový, vzduchem chlazený motor o obsahu 2,5 litru. Za zmínku stojí, že v roce 1959 ve Wle8badenu v NSR získala bílé Tatra 603 zlatou stuhu za krásu karosérie v soutěži vzhledu a elegance. V posledních letech se továrna spe­cializovala na výrobu nákladních au­tomobilů pro nejtěžší provozní pod­mínky. Také v tomto oboru dosáhla vynikajících úspěchů. Těžké nákladní automobily Tatra 111 dosud bezpečně a spolehlivě pracuji 1 v takových te­rénech, kam nemůže žádný jiný auto­mobil. Osvědčil se zejména v armádě. O jejich oblíbeností svědčí 1 to, že se vyvážely do 59 zemí celého světa. Pozornost budily 1 mohutné vozy Tatra 141. Na tradici slavných stojedenáctek úspěšně navázala i nová řada náklad­ních automobilů typu T-138. Tato vo­zidla jsou stavěna pro užitečné za­tížení 9—14 tun, mají vzduchem chla­zený osmiválcový naftový motor o vý­konu 180 k a nacházejí plného uplat­nění v armádě. Vozidla T-138 při­nesla opět mnoho konstrukčních no­vinek. Posledním vývojovým typem těžkých nákladních vozů jsou dvou až čtyřnápravová voztdla T-813 s nos nost! od 16 do 20 tun, vybavená osmi­válcovým motorem T 928 nebo dva­náctiválcovým motorem T-930 o výko­nu 270 k. Nová řada motorů s moderní kon­cepcí umožnila novou výrobní techno­logii, typizaci a unifikaci dílů a tím zaměnitelnost jednotlivých dílů přt zachování vysoké kvality. Byly vyvi­nuty jedno až dvanáctiválcové moto­ry s označením Tatra 921, 922, 924. 926, 928 a 930, Závod Tatra vyrábí vzduchem chlazené motory nepřetrži­tě od roku 1923 a má v jejich kon­strukcí a výrobě nejdelší a nejbohat­ší zkušenosti ze všech světových vý­robců. Díky dokonalým vzduchem chlazeném motorům jsou dnes vozy Tatra bez konkurence ve výjimečně těžkých provozních podmínkách v tro­pech, ve veleho­­rách i polárních oblastech. 70 let výroby vozů Tatra je ve znamení úspěšné průkopnické práce v oboru světové au­tomobilové tech­niky. Všechny no­vé osobní a ná­kladní automobily vykazují znaky dlouhých let sys­tematické vývojo­vé práce a boha­tých výrobních zkušeností. To vše spolu s poctivou prací dělníků a techniků závodu Tatra je hlavním tajemstvím tradič­ní jakosti všech výrobků nesoucích značku Tatra. 9 Polští archeologové objevili už přes 300 lidských sídlišť starých až innnn let. Letos byly zjištěny stopy starých slo­vanských sídlišť v Pomořanech a Dolním Slezsku. Tyto nálezy vrhají ntové syětla na rané dějiny Polska. Tajemství značky Ota DUFEK 9 9 9 No, chatu mám hezkou, ale trvalo to tři a půl roku, not jsem jí po aktovkách pronosil vrátnicí Kresba: PERER L NEJEN V TÉ CHVÍLI KONČENI ZE STR 1 Přijde však datum a kalendář připome­ne, že 21. září 1920 vzniklo Rudé právo, ' aby bojovalo o zájmy třídy proti vlastní buržoasii i proti likvidátorstvl, oportunis­­mu a revisionismu v našem dělnickém hnutí. Padesát let plní tuto svou funk­ci. Na jeho stránkách hovoří vedení strany s dělnickou třídou, s rolníky a inteligencí. Ve zpětné vazbě hovoří oni na jeho stránkách se svou stranou, hledají oporu a jednotu k činu. Není to náhoda, že den zrodu nejdů­­ležltějšího čs. stranického listu byl před­zvěstí přijeti podmínek III. internacio­nály a tlm předzvěstí zrodu KSČ. Vstu­poval tehdy do života s devisou inter­nacionalismu, třídního spojenectví s me­zinárodním proletqrlátem. Proto je jeho poslání inspirující pro všechny naše ' socialistické novináře. Den vzniku je svátečním zastavením pro nás všechny. Ne jako symbol, ale jako příležitost k bilancování, nakolik československý novinář zůstává věren své nejzáklad­nější žurnalistické povinnosti. Tl, ledož v novinách spatřovali pro středek k osobni slávě, k bezohledné­mu „triumfu individuality“ a svých osobních mocenských ambicí, museli se nutně od anarchie dostat až do tábora pravice. Nejprve ztratili soudnost, schopnost analytického, historického a třídního myšlení. Nakonec se rozešli se stranou a zájmy svých čtenářů. Nedoká­zali sloužit trpělivě a bez nároků na osobní slávu společnosti a třídě, již jsou zavázáni. Své společenské poslá­ni vyměnili za službu sabě samým. So­cialistickou a komunistickou zásadovost za tvrdohlavost a pozlátko slavomamu. Nemohli skončit jinak než v protivní­kově náručí. Jen s nejhlubším despektem a v zá­jmu úplnosti připomeňme i ty, kteři pře­běhli a prodali svůj talent buržoasii. Asi nechápou, že bez služby skutečné­mu humanitnímu ideálu, který dovrší beztřídní komunistická společnost, jde k čertu všechna schopnost žonglérské­­ho řazeni slovíček a vět. Zbude prázd­noto Měřítkem novinářské cti zůstává vztah k socialistické společnosti, k je­jím ootřebám. Nejen ve chvílích, kdy je dobře ... J. HOMUTA § Mluvili o něm skoro vždycky špatni. Byl takový mátožný, do všeho ho museli strkat, zkrátka flegmatik, zašívák, bu­dižkničemu atd. ata. Vojna má pro Itdt tohoto druhu velmi nelichotivé přívlast­ky. Proto t posudek říká: „Nejevil snahu, má nejhoršl odborné znalostí, úkbly plntl velmi liknavě. Musel nad ním být stálý dozor..." Nikoho tudíž nepřekvapilo, když Jiří jednoho dne zmizel beze stopy. O nik provedl nenápadně. Prošel jednoduše branou a dozorčímu sdělil, že jde pro cigarety, jeho šance byly nepatrné: ve cvičném oděvu, bez průkazů a skoro bez pe­něz. Za poslední koruny koupil o posádkovém městě sekyru, čaj, svíčku a provaz. Potom ode­šel směrem na Jihlavu. Pátrací akce trvaly tři dny. Jiřího našil na se­níku nedaleko posádky. Nebránil se, odpor ne­kladl, nepoctloval ani hlad. Voják obyčejně utíká ze stesku, z lásky, z nudy nebo jen tak pro změ­nu dojmů. Jtří byl výjimka: „Nic mě nebaví," řekl, „nesnáším lidí, chtěl lsem se dostat na Doksansko a tam žít v lesky nich. Po takovém životě toužím už delší dobu. Konečně přišel den, kdy se mole přání vyplnilo Měl jsem jenom strach, abych nebyl zadrten." „A eo by bylo s vojnou?“ ptal se vyhledavatel. „Rozhodl jsem se, te ui se k útvaru nevrátim,“ Tohle je fakt, který z právního hlediska zna­mená zběhnutí. Jiří svůj úmysl jeStě několikrát opakoval vidy stejnými slovy, ačkoli mu bylo známo, kam taková výpověď povede. V chování obviněného bylo tolik pasivity a nezájmu o vlast­ní osud, le to vyvolalo obavy o duševní zdraví delikventa. Skleslost, sklíčenost, trudomyslný výraz v propadlé tváři, to byly příznaky, kterým ntkdo nevěnoval pozornost. Podle všobecného mí­nění právě takhle vypadá lenoch. „Nikdy sl na ntc nestěžoval.“ říkali Jiřího ka maródi, „záliby žádné nemá, kolektivu se straní, zábavy ho nelákaly.“ BroMě podtonQ patron, snad dokonat simulant. Jiřímu urážky nevadily, utíkal před nimi do sebe a pociťoval jenom stále prudší odpor k vojen­skému prostředí. Hledal samotu a odloučení, po­­lehdval nebo posedával ve sklepích nebo na pů­dách, což mu vyneslo přívlastek — zašívák. Jiří nebyl sdílný, byl jednotvárný v gestech i v od­povědích, vyšetřovatelům neotevřel srdce. Poslali ho do nemocnice. Teprve odborníkům popsal své duševní stavy. Nelhal, nevymýšlel si, každé jeho slovo mluvilo o těžké vnitřní rozladěnosti, o smutku, znujal­­stul, úzkosti a trýzni. Pocit únavy a vyčerpání dosahoval někdy takového stupně, že si nemohl zapálit ani cigaretu, jak ho bolely ruce, prsty, ramena a celé tělo. Přerušil i písemné styky s rodiči, nedokázal napsat dopis. JIH jednal ve stavu zmenšené přičetnosti, neboť trpěl duševními depresemi vysokého stupně, které často mohou vést až k sebevraždě. Lékaři pro­zkoumali Jiřího duševní stav velmi dokonale, simulace je vyloučena. Případ nabádá k opatrnosti. Neomlouvám leno­chy, flegmatiky z módy, lajdáky /bude jich vidy dost/, chci jenom říci, že běžná laická měřítka jsou na složitost života někdy příliš jednoduchá a mnohdy křivdící. O. BROŽEK

Next