Pochodeň, leden-březen 1971 (LX/1-76)

1971-02-25 / No. 47

První kosmonautka znovu v ČSSR Na pozváni Československé ra­dy žen včera přicestovala do Československa prvni kosmo­nautka světa, předsedkyně Vý­bor* sovětských žen, Valentina Nikola jevova-Těreškovová. Na včerejší odpolední besedě tlumočila našim ženám nejsr­dečnější pozdravy sovětských žen a celého kolektivu kosmo­nautů a vyslovila radost z toho, že vzájemné setkání se usku­tečňuje v předvečer 23. výročí Vítězného února a v období příprav k oslavám 50. výročí založení KSČ. Předseda Gv SSM Juraj Varholík oznámil sovět­ské kosmonautce, že předsed­nictvo ÜV SSM ji udělilo nej­­vyšší svazácké vyznamenání a rovněž ji předal medaili k 50. výročí založení čs. Komsomolu. ORGAN VÝCHODOČESKÉHO KV KSC Čtvrtek 25. února 1971 • 50 haléřů • Ročník 60 • Číslo 47 Proletáři všech zemí, spoj’te se! , Ctvrtečn POCHODEŇ PŘIPOJUJÍ SE K VÝZVt • ZVÝŠÍ VÝROBU MASA A MLÉKA Odpovědnost a iniciativu Včera se konal v Hradci Králové kraj'ský aktiv ošetřovatelek v živočišné výrobě, kte rého se zúčastnil první náměstek ministra zemědělství ČSR ing. Josef Nágr, vedou cí krajského oddělení ministerstva zemědělství a výživy Josef Drahovzal, předsedky ně zemědělské komise ÚV ČSŽ Emilie Trmalová, vedoucí zemědělského oddělení KV KSČ ing. Miroslav Cenek a další hosté. Nejlepší kolektivy ošetřovate­lek dojnic a prasnic našeho kraje přijaly výzvu, ve které se ztotožňují s obsahem Výzvy z pardubického aktivu, na kte­rém byl přítomen první ta­jemník ÜV KSČ Gustáv Husák a předseda vlády ČSSR Lubo­mír Štrougal. Ošetřovatelky navazují na tu­to Výzvu, čímž současně odpo­vídají na prohlášení předních zemědělských pracovníků z 29. ledna 1971 v Praze a zavazují se, že budou pracovat tak, aby splnily a překročily plánova­né úkoly ve výrobě mléka a selat v roce 1971. Dodrží pra­covní kázeň a disciplinu, a na svých pracovištích budou dů­sledně vystupovat proti laj­­dáctví a neodpovědnosti. Zvy­šováním kvalifikace a politic­kého uvědomění upevní a pro­hloubí soudružské vztahy na pracovištích a v závodech. Bu­dou aktivně působit na výcho­vu mladých lidí, získají je pro pr^ci v zemědělství a v jejich začátcích jim budou všestranně pomáhat. Chceme, aby vedení našich zemědělských závodů vytvořilo dobré podmínky pro rozvoj pracovní iniciativy lidí na všech úsecích výroby a dů­sledně se staralo o zlepšení pracovního prostředí v zeměděl- Jičínští dopravši mají primát Dopraváci z ČSAD Jičín dosáhli rozvojem pracovní iniciativy a socialistického soutěžení prv­ního místa ve vnitropodnikové soutěži o „Nejlepší závod ČSAD k 25. výročí osvobození ČSSR“. Na tomto významném úspěchu se podílejí rovnoměrně všichni pracující závodu, jednotlivé provozovny a závodní složky. K dobrému výsledku soutěže podstatnou měrou přispěly zá­vazky na počest 25. výročf osvobození ČSSR a k 50. vý­ročí založení KSČ, vysoká pra­covní kázeň, socialistické uvě domění, kvalita a zvýšená pro duktivita práce. (Mka) ských závodech. Aktivně se bu­dou podílet na vytváření pod­mínek a úpravě vzhledu naší vesnice. Současně vyzývají ostatní oše­třovatelky a ošetřovatele doj­nic a prasnic, aby se připoji­li a přispěli tak poctivou pra­cí k naplnění plánovaných úko­lů v roce 1971', a to především ve výrobě mléka a selat. Žádají všechny vedoucí pracov­níky zemědělských podniků a služeb, aby jim při plnění úko­lů byli plně nápomocni, čímž podstatnou měrou přispějí k dalšímu rozvoji pracovní inici­ativy na počest 50. výročí za­ložení KSČ a splnění plánova­ných úkolů ve všech zeměděl­ských závodech Východočeské­ho kraje. (fs) P. BOJAR Takový je náš svět, taková už je lidská zem. A přece — a proto — s úsměvem spouští se havíř do šachet a chlapi od martinských pecí z železáren a sléváren jdou za společnou věcí, vidíš je jako řeku téci den co den. V sršení jisker nasazují zrak, aby se každý den začínal tím, že se rozjede další nový vlak, tím, že se roztočí další turbína, tím, že se další buldozer pustí do svahu, který brání halám i domům i ozdravovnám růst! Proto se můžeme plnými ústy — nikoli jenom koutkem úst — smát, smát a vykřiknout a s přesvědčením říkat: Tvář naší vlasti je nová! Je jiná než kdysi zásluhou lidu, jenž jako proud dělníků, rolníků, myslivých brigád začal si po svém život mísit a po svém kout! Výňatek z básnč Pavla BojaraPO 0NORU. Foto: V. Moravec Včera se konal v Pardubicích slavnostní aktiv svolaný OV KSČ a městským výborem stra­ny k 23. výročí Vítězného úno­ra. Po Písní práce ho zahájil vedoucí tajemník OV KSČ sou­druh Bohuslav Hnátnický, kte­rý přivítal tajemníka KV KSČ soudruha Jiřího Kouřílka, zá­stupce střední skupiny sovět­ských vojsk mjr. Vajuše, před­stavitele politických stran Ná­rodní fronty a všechny pří­tomné. S hlavním referátem k význa­mu Února a jeho odkazu dneš­ku vystoupil tajemník pro ide­ologickou práci východočeské­ho KV KSČ soudruh Jiří Kouří­­lek. Připomenul, že únorové vítězství lidu nad reakcí je vý­znamným historickým předě­lem v dějinách strany a celé společnosti. Chceme-li pochopit Aktiv Lidových milicí Dnes se koná ve Svitavách okres­ní aktiv jednotek Lidových milicí. Hlavní referát, který bude zamě řen k 23. výročí Února a úloze jednotek LM, přednese zástupce krajského výboru KSČ. V průbě hu aktivu budou také předána zasloužilým členům těchto složek z celého svitavského okresu, stát­ní vyznamenání. Na závěr vystou­pl s kulturním pořadem 'recitační studio Osvětového domu Svitavy. (chýj význam Února, jako symbolu to­hoto historického předělu, mu­síme brát na zřetel nejen his­torické dny před dvaceti třemi lety, ale celé období, které Únoru předcházelo Byla to do­konale promyšlená taktika ko­munistické strany, která doká­zala politickými prostředky získat pro své cíle pracující lid a při tom se nezpronevěřila zásadám marxismu-leninismu. To je i odkaz pro dnešek. Re­ferát soudruha J. Kouřílka byl častokrát přerušován souhlas­ným potleskem. Aktivu, který se shromáždil v pardubickém Grandu popřál mnoho úspěchů v jubilejním ro­ce 50. výročí strany i zástupce střední skupiny sovětských vojsk. Závěrem se všichni ú­­častníci jednoznačně postavili za výzvu komunistů všem pra­cujícím Východočeského kraje k rozvoji iniciativy na počest XIV. sjezdu a 50. výročí strany, která byla přijata 16. února při návštěvě prvního tajemníka ŰV KSČ soudruha Gustáva Husáka. (vs) # •%* K 23. VYROCI VITEZNEHO ÚNORA Slavnostní aktiv v Pardubicích KONFERENCE HRADECKÝCH ZVÚ vyznamenaní nejlepším Na slavnostní odborářské kon­ferenci k 23. výročí Února se včera sešli pracující hradec­kých ZVÚ, kteří ve svém stře­du přivítali četné hosty. Hlav ní referát přednesl předseda ČROS soudruh losef Hlavička, který hovořil o historii pade­sáti let bojů strany, odborů a dělnické třídy. Zvláště zdůraz­nil význam jednoty a soudobou úlohu odborů z hlediska zá­věrů prosincového pléna ÚV KSČ. Po projevu byla řada pracov­níků vyznamenána. Soudruh Josef Kundrt obdržel „Cestný zlatý odznak ROH“, soudružka Drahomíra Vrabcová a Zdeněk Sůva „Čestné stříbrné odznaky ROH" a sedm dalších pracov­níků „Čestné medaile Antonína Zápotockého“. Na konferenci vyhlásili zaměst­nanci ZVÚ na počest 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu socialistický závazek k úspoře surovin, snížení pracnosti a brigádnickým hodinám k po­moci výrobě a zlepšení pra covního prostředí. (cliý) Nepodařený pokus číslo 1968 Řady zkumavek, mikroskop, de­sítky bílých myší. Oprýskané dveře brání zvědavým pohle­dům a bezohledně vystavují žertovnou záměnu. Místo jména doktora a kandidáta věd filmo­vý titulek. „Blázen z laborato­ře“. Starší prošedivělý muž se asi nezlobí: „Sedni si, za den je běhání dost. Nezlob se, ale stejně nevím, proč jsi přišel. Sem nepáchne kromě těch myší ,ani myš’, já jsem biolog a ne­jsem ve straně. O politiku jsem se zvlášt nezajímal, a proto ne­můžu komunistickým novinám říkat žádné moudrosti. Ano, o svých pokusech, to ano — ale o politice?“ Za chvíli zamžiká pod svými dioptriemi. „Jsem vědecký pra­covník. Tady musíš vnímat ne­patrné změny v chování pokus­ného objektu, nepodléhat před­stavám, čekat pěkně na výsle­dek. Včera se skončil pokus 2080, a možná, že teprve pětiti­­sící řekne ano. Trvá to léta, a odnaučí podléhat citům. I ve vlastním životě. Zena říká, že jsem studený, beznadějný ram­pouch, který místo — no víš — raději sleduje myši. V osmašedesátém jsem na tu­hle laboratorní zásadu zapo­mněl. Ono se udělalo předtím dost, ale mělo se udělat ještě víc. Podle mého názoru nebyla odvaha k tomu odstranění brzd a já viděl především to zadírá ní. Žralo to, ale nezůstal jsem tam. Byl jsem na Západě pár krát... Ve Francii, Belgii, NSR v Americe. Pokaždé s dodrže­ným návratem. V dubnu 1969 ještě o týden dřív. Viděl jsem — a úmyslně — to špatné, mám takovou povahu. V lednu jsem nekřičel ať žije Dubček, ale přivítal lednovou politiku. Bylo to něco nového Představil jsem si tu kvalitu posledního úspěšného pokusu, který oteví­rá prostor a uvolní možnosti. Ne, na velké politikaření nebyl čas ani tehdy. Sedím tady sám a jenom občas někdo pomůže. A pak srpen! Kdyby nebyly ty myši, tak bych asi pár dní ne­dělal. ale copak to tady jde? Těm je všechno jedno. Chtějí svoje, a stojí pěkný tisíce. Vy­necháš den, napíšeš haüsnume-I Pokračování na str. 2] slovo dne Patřím ke generaci, která je bytostně spjata s politickým zápa­sem, který jsme vedli s naší reakcí po osvobození v roce 1945. A tehdy-jŠIo znovu o všechno, o to kdo bode u nás vládnout, zda kapitalisté nebo pracující lid v čele s dělnickuu třídou, vedpnou Komunistickou stranou. Zvítězili jsme! Nikoliv mocí jak to doma i v zahraničí tenkrát, i o 20 let později, rozšiřovali naši nepřátelé — ale spravedlivou politikou, které těžce zkou­šený lid dal plnoH podporu. A Vítězný únor, v němž jsme se tak rozhodně střetli s reak­cí, znamenal definitivní vítěz^ siví dělnické třídy, „odzvonil“ kapitalistickému vykořisťování. Byl tu pro nás jakýsi „náš Ří­jen“, po němž už nikdy ndlze jit zpět, ale vždycky jen ku­předu. Čas, který od té doby uplynul, nic neubral na význa­mu Února - nic neubral ani na jeho obsahu a smyslu. A pravé proto, že jsme se k jeho odkazu upřímné hlásili, ale pozvolna zapomínali na jeho podstatu - právě lo bylu příčinou našich těžkých zkoušek po dvaceti letech. Kdo ale nezapomínal, byla světová i dumáci reakce. Její stahy pečlivě zkoumaly strategický a taktický pustup naši strany. Reakce pečlive studovala, zkoumal i a hledala východisko, hle­dala způsob, jak oplatit „nepříteli“ porážku. Pracovala s per­spektivou. Hledala mimo jiné i nejslabší článek ve společenství socialistických zemi. A bohužel, byli jsme to my, kteří se v dů­sledků našich vlastních nedostatků a chyb jím stali. Připustili jsme, aby se doslova před našima očima formovaly revizionistické a antisocialistické síly, přešlo, že již dávno předtím zde byly signály o jejich činnosti. Nelze tu dnes vy­čerpat všechny úkazy jejich pozvolné přípravy k útoku. Jedno však je nutné připomenout: Jak soustavně reakce znevažovala výsledky Vítězného února. Kolik jsme toho například slyšeli o svobodě, o demokracii, o humanistických tradicích našeho národa, jejichž rozvoj prý Únor zabrzdil.A podobně jako Ve Svobodné Evropě vedli revizionisté a protisocialistické sily u nás řeči. v nichž se Únor charakterizoval — například na ústavujicí schůzi K—231 v Plzni, jako deformace, jako omyl, dokonce jako Bílá Hora českých demokratických práv. Třídní podstata únnruvého střetnuli dělnické třidy a pracují­cích vůbec s naši reakci byla po celých 20 let těmto nepřáte­lům doma i v zahraničí trnem v oku. Dokonce ji označovali jako prokleli. A nechyběly ani hlasy, které vítězstvi Února hodnotily jako výsledek „manipulace s lidmi“. Proto tolik zlosti a zároveň pečlivé pozornosti v přípravě k odvetě! V letech 68 a 69 se ukázalo, že tu mezi námi zůstalo ještě dost těch, kteři — i když se tvářili loajálně — ve skutečnosti dě­lali dái svou „krtčí práci“, hledali doma i v zahranič! kde koho, s kým by se mohli spojit. Chystali se udeřit, jakmile přijde „jejich chvíle“. (Pokračování na str. 2) ÚNOR PROTOKOL ČSSR - POLSKO Obohatit vnitřní trh Při zasedání československo­­polské pracovní skupiny pro otázky vnitřního obchodu po­­depsali ministr vnitřního ob­chodu Polské lidové republiky Edward Sznajder a ministr ob chodu ČSR Štěpán Horník pro­tokol o výměně spotřebního zbožf a vědecko technické spo­luprácí na letošní rok. K obohacení sortimentu na vnitřním trhu obou zemí bu­dou vzájemně vyměněny někte­ré druhy kosmetiky, obuvi, hraček, textilu a nábytku. Z Polska dovezeme šicí stroje, vařiče, ploché baterie a velo­­pláště. ČSSR naproti tomu vy­veze koženou galanterii, elek­trické ventilátory, vysoušeče vlasů, rybářské potřeby a tr­vanlivé pečivo. Ve vědecko technické spolupráci se počítá zejména s přímou spoluprací mezi výzkumnými ústavy obou zemí, výpočetními organizace­mi, projektovými ústavy a pod­niky, vyrábějícími obchodní zařízení.

Next