Pochodeň, duben-červen 1971 (LX/77-153)
1971-04-20 / No. 92
zahraniční zajímavosti SUBOTNIKY V SSSR Ze usech konců Sovětského svazu přicházeli do Moskvy hlášeni od kolektivů závodů, ze staveb, kolchozu a sovchozů o výsledcích komunistického subotniku, věnovaného XXIV. sjezdu KSSS a výročí Leninova naro zení. V ukrajinském hlavním městě Kyjevě nastoupilo na sobotní směnu přes milión obyvatel a za jediný den vyrobily závody zboží za osm miliónů rublů. Přes 50 průmyslových podniků v Alma-atě plně nebo částečně pracovalo z ušetřených surovin, materiálu a elektřiny. jen hodnota práce na stavbách dosáhla 700 000 rublů. V Gruzii se subotniku zúčastnilo 1200 000 lidí. Obyvatelé této republiky vysadili ve městech i na venkově několik miliónů stromů a keřů. Do hlavního štábu subotniku přišlo hlášení i z centrální skupiny sovětských vojsk v Československu. Příslušníci Sovětské armády pomáhali ve městech i na vesnicích při úpravách parků, nu stavbách i při zemědělských pracích. POPULAČNÍ EXPLOZE Více než miliarda lidí bude 'žít v roce 1990 v Lidové Číně a stejně vysoké populace dosáhne Indie v roce 2000, kdy na celém světě má být celkem šest a půl miliardy lidí. K těmto závěrům dospělo oddělení pro populační otázky OSN v New Yorku. Mezi mnoha závazky nám došel do redakce také přehled, co všechno udělají členové bytových družstev v letošním roce jako ohlas na 50. výročí založení strany. Když to vezmeme obecně, potom je to vlastně skutečné a poctivé pochopení návrhu Směrnic XIV. sjezdu KSC k 5. pětiletému plánu. V návrhu se např. říká: „Zvýšit počet bytů zajišťovaných dodavatelskými organizacemi... a všestranně rozvinout podmínky pro svépomocnou výstavbu.“ Stejně tak se v pasáži o bydle-ní a životním prostředí mluví o komplexnosti vybavení sídlišť, o zmírňování nedostatků N«ie poznámka a o zlepšování celkového životního prostředí. Teď posuďme, co se píše v závazku družstevníků: odpracují 630 tisíc hodin při družstevní výstavbě, téměř 40 tisíc v akci „Z“ na úpravě prostranství, desetitisíce hodin při budování základní technické vybavenosti. V číslech jsou obsaženy i miliónové úspory na nákladech a mnoho dalšího, velmi podnětného konání. Nelze tvrdit, že jde o převratné věci. Družstevníci se zavázali k tomu, nač sami stačí, co jsou schopni mimo svůj pracovní čas zvládnout. Ale všechna čest jim, že právě takto pochopili myšlenku konsolidace. Návrh Směrnic jen potvrdil, že jejich závazek k výročí strany přišel v pravý čas. Všechno, co společně vytvoříme, děláme skutečně pro sebe. Bez podobného elánu by nikdy nemohly být naše města a vesnice solidním životním prostředím pro socialistické lidi. Navíc, všechna společná práce na společném drie sdružuje jednotlivce v kolektivy. A socíalisrpus ke své prosperitě potřebuje právě onu vzájemnou spolupráci. (vV) VE SMYSLU SMĚRNIC Do Hlinská, na veřejnou schůzi KSC k aktuálním otázkám politiky strany se přijel podívat člen předsednictva UV KSČ a předseda ČNR soudruh Evžen Erban. Naše nejmladší směna, pionýři z oddílů Práčat mu připravili prosté, ale zato tím upřímnější přivítání. Na oplátku se jim soudruh Erban podepsal do jejich pionýrské kroniky. zápisník VB ŽIVOT STÁLO porušeni pracovních předpisů. Jednadvacetiletý údržbář v kamenolomu na Čhrudimsku manipuloval nedovoleným způsobem na běžícím pásu dopravníku. Pás mu zachytil ruku s montážním klíčem. Byl vtažen hlavou přímo pod koncový buben. Přivolaný lékař mohl konstatovat už jenom smrt. DVĚ SEBEVRAŽDY byly hlášeny z Hradce Králové. V prvním případě si vzala život žena nešťastná ze špatného chování syna. Ve druhém případě 661etého muže byla pravděpodobným motivem vážná oční choroba. VZNÍCEN! MASA a tuků v domácky zhotovené udírně způsobilo na Jičínsku požár za 30 tisíc korun. VAZBU UVALIL okresní prokurátor na příživníka Antonína D. z Úpice, který se živil nekalým způsobem, často kradl drobná domácí zvířata. Čtyřletého vážně zranil do pravého oka školák J. J. ze Slavhostic, když si neopatrně počínal při střelbě ze vzduchovky. Nikdy jsem se tak neměla V závodě Perla 08 v Letohradě si velmi váží těch, kteří práci v textilu věnovali většinu svého života a nyní tráví zasloužený odpočinek. Soudružka Marie Neškudlová žije sama, manžela už nemá, ale najednou poznala, že tak docela sama ve skutečnosti není. „Věřte, když mě přišly soudružky Mitlasová a Janebová pozvat na slavnostní schůzi, kde závod přebíral rudou standartu, bylo mi najednou do pláče. Moc mě to potěšilo a jsem za to všem dnešním zaměstnancům a samozřejmě i vedení nesmírně vděčná.“ Na slavnostní schůzi už Marie Neškudlová neplakala. Moc se jí zde líbilo a pěkná polka ji přivábila 1 do kola. Důchodkyně Anna Richterová pracovala v textilní výrobě od svých čtrnácti let. Učila se v Šumperku a pracovala i v Německu. „Když jsem dělala na první směně, chodila jsem z domova v Sobkovicích ve tři hodiny ráno.- Samozřejmě pěst ky. Z odpolední jsem se vracela kolem půlnoci. Často jsem byla bez zaměstnání, manžel byl invalida, a tak jsme žili za dvaadvacet korun měsíčně. Když nám bylo nejhůř, sehnala jsem práci u zedníků. To víte, nebyla jsem už nejmladší, ale stačit jsem musela. Hlad mě nutil. Ale podívejte se dnes na na ty mladé ...,“ a šedovlasá hlava, přes kterou už přešel osmý křížek, kývla na roztančený sál. „Občas by jím měl někdo připomenout, jak jsme žili my...“ Nedalo mi to a zeptal jsem se: „A jak žijete dnes?“ Pátravě sl mě změřila. „Jste také ještě mladý a asi mi nebudete věřit. Ale v celém životě jsem se nikdy neměla tak dobře, jako dnes. Mám velký důchod a jsem šfastná. A věřte, kdybych měla o nějaký ten rok fnéně, hned bych se mezi tyhle mladé vrátila.“ JOSEF PŘIBYL Proč nechtějí brigádu? „U nás na provozu všichni dobře víme, co hnutí brigád socialistické práce přináší a může přinést. Hovoříme o tom i na schůzi, ale když dojde k věci a konkrétnímu návrhu, každý od toho uhýbá. Vedoucí prý na to nejsou připraveni a dělníci mají obavy, že by nepatřili k těm zářícím vzorům. Tak se kolem toho debatuje už půl roku a dosud nic.“ Gordický uzel údajného zájmu a kontrast praktického „utíkání“ od BSP na tomto pracovišti osvětluje až řada „neoficiálních“ rozhovorů s některými dělníky: „Ono to je vlastně tak. Tady byla BSP asi v roce 1964 a docela se osvědčila. Chlapům se líbil zájem shora, řada problémů se vyřešila přes brigádu rychleji než cestou vedení, nedostatky a připomínky se vyřizovaly pružněji. Nebylo to špatný, něco to přineslo, ale ..." Ted jsme ovšem u zakopaného pí,a, který strašil tehdy a dnes nanovo: „Víš, ono je to pohodlnější,“ doplňuje děda odkudsi ze soustružny. “V tý brigádě vlastně nebejt a co tě osobně nepálí, tak nehasit, já k tomu tivedu i příklad. Není tajem stvím že se U nás pracovní do ba využívá mizerně a pak se dělají přesčasy. Když tu byla brigáda, tak jsme se s těma lajdákama museli hádat a byli jsme nejhorší. Ted1 BSP není a proto to zbývá na mistra, kterej s tím sice sám nehne, ale my jsme hezcí, protože si nikoho nevšímáme.“ „Ona je to vlastně taková nechuť někoho napomínat a vychovávat. Sklidíš stejně jen nevděk, ale vzhledem k tomu, že na každém pracovišti je proti socialistickému poměru k prá cl i životu takovejch přestupků a hříchů, bude ta kolektivní výchova vlastně nutná. Ať se nám to líbí nebo nelíbí. Ono je vlastně nenormální, když několik lajdáků zavírá huby většině dobrejch chlapů ...“ Takto definovaný problém a verze ke kolektivní výchově není zanedbatelný, tím méně snadno vyřešitelný. Zatím je 1 překážkou vzniku nových soutěží cích kolektivů a příčinou malé účinnosti stávajícího hnutí v boji proti nedostatkům na pracovištích. Můžeme vlastně říci: Mnohde máme BSP, ale mnozí lidé (i členové soutěžících kolektivů) porušují zákonné regule vesele dál, víme jak to dělat, ale hasíme jen své ohníčky a dále pěstujeme kulty osobní nedotknutelnosti různých přestupníčků. Tato situace neznamená skepsi, ale směr dalšího působení. Lze ho naplnit zvýšeným podílem politicko-výchovné práce, řadou dalších organizačních opatření, ale dejme přednost skromnějšímu slovu vzpomenuté haly a dalšímu pracovníkovi: „Nedostatky na pracovišti a ve vzájemných vztazích způsobili lidé, kteří je proto musí i sami napravit. Jediná cesta, která k nápravě vede, je kritická, ale lidská; vychází z důslednosti i nebojácnosti, neskýtá popularitu, ale únavnou denní práci. Je obtížná, ale obejít se bez ní nemůžeme.“ Tento příběh má ovšem jinou pointu. Přes existenci tolika dobrých a rozumných názorů se BSP v tomto kolektivu dosud nenarodila a obrovská většina poctivých chlapů má dosud „zavřené huby“. Proč? Snad se bojí několika lajdáků, možná mají strach, že nebudou úplně vzorní a zásada „Co tě nepálí — nehas“ přece jenom působí. (kb) 2 • POCHODEŇ • Úterý 20. dubna 1971 Dopisovatelům Pochodně V minulých dnech rozesílala redakce pozvánky na aktiv k 65. výročí Pochodně; měl se konat 23. dubna. Vzhledem k dalším významným akcím bude slavnostní aktiv v patek 21. května. Nové pozvánky budou včas rozeslány. Redakce Pochodně Pomoc stavebníkům sooo Informační středisko SAUNA — CENTRUM Ostí nad Orlicí uspořádalo pro zájemce o výstavbu saun již 14 instruktáží, kterých se zúčastnila padesátka různých závodů z celé republiky. Instruktáže jsou cenným přínosem při výstavbě sauny, protože přední českoslovenští saunologové předávají své bohaté zkušenosti. Díky tomu vznikají u nás sauny, které odpovídají nejen ekonomickým a společenským podmínkám socialistické společnosti, ale i všem zdravotním a hygienickým požadavkům. Instruktáže jsou doplněny četnými filmy a diapozitivy a účastníci obdrží i dokumentaci 0 stavbě saun. Další v pořadí již 15. instruktáž je 21. dubna. Se slevou k moři — Dobrý den. Je mně dvacet, chci jet na pěknou dovolenou a mám v úmyslu použít služeb hradecké odbočky CKM SSM. To nebude problém. V Mladé frontě vyšla nabídka volných termínů 1 míst a proto sl vyberete 1 u nás. Chcete trávit dovolenou v Jasné pod Chopkem, Oravském Podzámku, Marlánkách, Karlových Varech, Seči, Krkonoších? Ceny jsou kolem 400 Kčs za týden, příjemné prostředí, termíny od června do září. Mimo vlastních 1 zprostředkovaných tras můžeme splnit 1 další přání a připravit zájezdy na veletrhy, sportovní utkání a ostatní pozoruhodné události v Československu. — Ještě nejsem pevně rozhodnut, ale co když si vyberu místo krás Československa, hučení mořského příboje, bárky, sluníčko a poznání cizích zemí? Vyhovíme také. Hradecká odbočka CKM má ještě volné termíny do bulharského Prímorská nebo Kamčlje, můžeme nabídnout i Jugoslávií, maďarský Balaton, řadu zájezdů do Sovětského svazu a Polska. Vlakem nebo letecky, podle vašeho přání... — V tom Prímorskú to bude podle těch fotografií prima, ale ta cenal Není to tak zlé, protože členově SSM mají do všech socialistických států, mimo Rumunska, které Je v podstatě obsazeno, výhodnou slevu, odlišenou délkou pobytu. U Jedenáctldenního a delšího zájezdu činí 300 Kčs, u pěti až deseti dnů 200 Kčs, u ještě kratších 100 Kčs. Z tohoto důvodu zaplatíte za 15 dní v Prímorskú 1530 Kčs místo 1830 a za výlet do Krakova 30 korun. Musíte sl ovšem pospíšit, protože sleva platí jen krátký čas. — Tak já letím pro peníze a hned přijdu . .. Ještě neutíkejte, protože slevu stihnete do konce dubna a svým přátelům můžete vzkázat, že zprostředkujeme 1 jazykové konverzační kursy, „hubnutí“ u moře s gymnastikou, některé zájezdy do kapitalistických států, řadu víkendů u nás i v zahraničí. Naše služby jsou pro všechny mladé lidi do 30 let i starší členy SSM. — Děkuji, vyřídím a pojedu do Prímorská — zvlášť když jezdí tolik hezkých děvčat... S vedoucí hradecké pobočky CKM SSM Ing. MARII VENCLOVOU hovořil KAREL ČÍŽEK. Z diskuse na krajské konferenci KSČ JAROSLAV KUDRNA, TRANSPORTA CHRUDIM Jedním z nejpřednějších úkolů komunisty je upevnit jednotu strany a dále zvyšovat její autoritu' u širokých utas pracujících. Ta mimo jiné vyžaduje cílevědomě odstraňovat příčiny chyb práce strany, které ve svých důsledcích vedly k roku 1968. Vyžaduje to mít i úspěchy v oblasti ekonomiky. Kdybychom lidem malovali naše plány nejrůžovějšími barvami, když neuvidí hmatatelné důkazy ve zlepšené organizaci práce, v zajištění přísunu materiálu, v plněni mzdové otázky, ztrácejí iniciativu i důvěru v naší politiku. Jakou úlohu sehrálo v letech 1968 a 1969 naše bývalé hospodářské vedení i generální ředitelství, je všeobecně známo. Pravice mohla na závodě rozvíjet svou činnost, protože někteří funkcionáři strany i hospodářští pracovníci ztratili spojení s pracujícími. Neznali skutečnou situaci, neznali názory lidí, nedbali jejich připomínek, žili ve svém světě, nadřazeném nad prostý lid. Často se jejich slova rozcházela s činy. Tito lidé nemohli mít u pracujících autoritu, ani důvěru. Soudruh Kudrna dále říká, že právě odtud v minulém roce začali získávat znovu důvěru pracujících. Museli ukázat, že jsou schopni řešit klíčové problémy stávající situace. Znamenalo to především výměnu pravicových živlů jak ve stranických orgánech, tak v hospodářském vedení. Upevnit pracovní morálku, odstranit chyby v organizaci řízení a vytvořit podmínky pro plnění plánu, jedním z opatření take bylo, že se začalo řešit rozkrádání. Na široké základně jsme rozvinuli propagandistickou kampaň, která neúprosně odhalovala tvář pravice i škůdců z tzv. technických služeb Svazarmu. A to vše před tváří celého závodu. Za úzké a všestranné spolupráce se širokým aktivem dělníků a techniků se řešily otázky dlouhodobého programu závodu. Lidé oceňovali iniciativu, poznávali, že se slova nerozcházejí s činy, že dělnická třída opět rozhoduje. Opláceli to zvýšeným pracovním úsilím a v březnu se objevily první výsledky úsilí nového stranického vedení, a od té doby se plán plní a překračuje. V letošním roce je u nás přijímánu se samozřejmostí, že se plnit bude, i když se to bez velké obětavosti našich dělníků a techniků neobejde. Soudruh Kudrna dále hovořil o nezdravých vztazích mezi jednotlivými národními podniky, o tom, že je třeba zdokonalit centrální plánování a bilancování potřeb. V závěru dodal: „Není na místě jakékoliv nasazování růžových brýlí. Nesmíme ani na chvíli zapomenout, že boj o myšlení získání širokých mas není ještě rozhodnut. Každá naše chyba, uspěchanost, nebo netrpělivost, by se neblaze projevily. Pravice nespí, zveličuje každý nedostatek a každý náš chybný krok do krajnosti. Proto musí náš ideologický buj pruti pravici jít ruku v ruce s bojem za hospodářské výsledky. Obojí se musí doplňovat, obojí je navzájem podmíněno. DANUŠE TIKOVSKÁ, ZVU HRADEC KRÁLOVÉ Jako členka celozávodního výboru strany v ZVU bych chtěla stručně informovat o výsledcích naší dosavadní práce. Po roce velkého úsilí o politickou i ekonomickou konsolidaci v našem podniku jsou již patrné změny jak ve zvyšujícím se politickém uvědomění pracujících, tak i v hospodářských výsledcích. I když náš plán ve výrobě na tento rok je proti docílené skutečnosti vyšší téměř o 80 miliónů, jsou výsledky za první čtvrtletí příznivé. Ve všech ukazatelích byl plán za toto období překročen. Zejména je nutno ocenit splnění exportních úkolů pro země socialistického tábora na více než 106 procent. Projevuje se iniciativa a pracovní aktivita převážné většiny pracujících, kteří obětavě nastupují o sobotách a nedělích. Zásluhou cílevědomého úsilí celozávudního výboru strany, základních organizací, vedení podniku i odborových a mládežnických funkcionářů jsme u nás v podstatě překonali nejhorší období. Naše strana má opět své pevné a vedoucí místo v podniku. V letech 1968 a 1969 byla prosazována orientace exportu do kapitalistických států. Zakázky pro Sovětský svaz byly potlačovány a kompletující dodávky na dříve dodaná zařízení byly rozplánovány na pozdější termíny, než je sovětská strana potřebovala. Nedá se vyčíslit, kolik ztrát to podniku přineslo. V roce 1970 se přes velké potíže podařilo splnit řadu významných investičních akcí, které přinášejí prospěch celému našemu národnímu hospodářství. Dále soudružka Tikovská seznámila konferenci s jednotlivými akcemi a dodávkami podniku. Mimo jiné se rovněž podařilo obnovit a stabilizovat hlavní výrobní program a získat vhodnou a dobrou zakázkovou náplň prakticky na celou pětiletku, což v historii podniku nepamatují. Organizují rovněž socialistickou soutěž a připravují uzavření celopodnikového závazku na předčasné splnění úkolů ve výrobě i v exportních dodávkách do 20. prosince letošního roku. Na závěr svého příspěvku soudružka Tíkuvská vyjadřuje obdiv a hlubokou úctu všech komunistů v ZVÚ k výsledkům jednání XXIV. sjezdu KSSS. Jednou ze stěžejních kapitol zprávy o činnosti přednesené L. Brežněvem, je kapitola o obrovském úsilí komunistické strany a vlády Sovětského svazu za upevnění míru ve světě, za odstranění ohnisek lokálních válek, za vytvoření podmínek pro svolání kongresu evropských národů. Informuje konferenci o tom, že v ZVÜ byl nedávno ustaven výbor pro evropskou bezpečnost. Jeho úkolem je vysvětlování mezinárudně politických vztahů, propagace a získávání pracujících za svolání kongresu evropských národů, za přijetí zásad evropské bezpečnosti. Toto úsilí, tato snaha vychází z niarxisticko-leninské zásady mírového soužití národů s rozdílným společenským zřízením. Pro nás jako středoevropany, po tisíce let ohrožované a napadané západními sousedy, je otázka udržení míru v Evropě otázkou životní existence. Základním faktem je, že za posledních 26 let byl v Evropě udržen mír jedině diky existenci socialistického tábora, díky existenci Sovětského svazu. Výbor pro evropskou bezpečnost v ZVO se chce proto jménem našich pracujících obracet s výzvou o podporu snahy za svolaní kongresu evrupských národů, chce vynaložit všechny prostředky, které máme, na pomoc velikému úsilí Sovětského svazu a socialistických států za upevnění míru v Evropě a ve světě.