Pochodeň, duben-červen 1971 (LX/77-153)
1971-04-08 / No. 83
V ZPA TRUTNOV BEZ STÍŽNOSTÍ A NÁŘKU Změna je v názorech Nedávné hodnocení hospodářských výsledků v ZPA Trutnov konstatovalo, že podnik se plně a bezezbytku vyrovnal s hlavními úkoly a splnil i celou řadu dílčích úkolů včetně celopodnikového socialistického závazku roku 1970. Při hodnocení tohoto hlavního faktu je důležitý i nový přístup většiny pracovníků podniku k zajišťování plánu letošního roku. Dříve bývalo zvykem, že celá řada vedoucích pracovníků si stěžovala na problémy a potíže, které měli při zajišťování úkolů. Tentokrát vyzněl závěr komplexního rozboru jinak. Nevyskytla se ani jediná stížnost na současné úkoly, nenaříkalo se na nedostatek materiálu, investic, pracovníků a jiné nedostatky, jako dříve. Vedoucí pracovníci mohli na základě socialistického závazku podniku, uzovřeného k 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu strany hlásit, jak se s obtížemi běžného roku chtějí vyrovnat. Důležité však je, že k celopodnikovému socialistickému závazku přispělo dílčími závazky přes 80 % pracovníků podniku. Nejsou to úkoly malé. Proti roku 1970 se jedná o zvýšení výroby zboží o 21,9 %, produktivity o 11,1 % a realizovaných výkonů o 10,9 %. Tyto základní ukazatele plánu jsou podloženy 10 kolektivními závazku úseků, oborů a provozů, 36 oddělení a dílen, 48 menších kolektivů a 19 závazky jednotlivců. Zvlášť potěšitelné je, že až do dnešního dne bylo ustaveno 7 kolektivů, soutěžících o titul BSP. Závazky nejsou uzavřeny jen na plnění těchto hlavních ukazatelů, ale mimo jiné sledují i omezení dovozů z kapitalistických států, likvidaci nadnormativních zásob, úspory paliv a energie, zlepšení jakosti výrobků a řadu dalších opatření. Tímto závazkem se přihlásili pracovníci podniku do socialistické soutěže VHJ ZPA Praha. Nuvý přístup k plnění plánu i úkolů je výsledkem intenzivní práce členů základní organizace KSČ, funkcionářů ZV ROH a vedoucích pracovníků podniku. Cílevědomá práce těchto orgánů k překonání deformací roku 1968 měla úspěch a po kádrových změnách a důsledné politické přípravě velká většina pracovníků pochopila záměry nového vedení strany. (jp) Členka BSP mládeže v trutnovských ZFA Drahoslava Viskóvá při montáži tepelného relé AB 31. (kčj Závažný příspěvek k řešení otázek mohou říci i v chlumecké Deště 04, kde se vyrábějí dva typy vysokozdvižných vozů, nahrazujících osm až jedenáct pracovníků a velký sortiment náhradních dílů pro celou VHJ. V loňském roce se tento závod potýkal s vážnými problémy v plnění finální výroby, generálních oprav i náhradních dílů, které řešil finišem na konci roku. Přes toto úsilí se v Deště 04 úplné vyrovnání s plánem nepodařilo, a proto je aktuální otázka: „Jaká opatření uskuteční nové vedení závodu k splnění letošního plánu?“ Souhrnnou odpověď poskytl ředitel závodu František Žampa: „Z hodnocení roku 1970 vyplynula řada opatření, která postupně uskutečňujeme. Jejich pomocí odstraníme minulé chyby, vedoucí k měsíčním i čtvrtletním skluzům výroby. Největší rezervy máme v organizaci práce na všech stupních řízení a v získávání lidí pro socialistickou soutěž a plán. V této snaze významně pomáhá konsolidace naší společnosti i závodu, protože většina pracovníků oceňuje její výsledky.“ Z další besedy i písemných rozborů vyplývají konkrétní opatření. Zvýšené požadavky, zejména ve výrobě náhradních dílů, vedou k plnému využití stávajících kapacit, dodržení harmonogramů, upevnění kooperačních vztahů i k následující úvaze: „Posílit jednicové pracovníky ze zdrojů závodu“. Zdrojem rezerv je i operativní změna plánu k dosažení efektu při generálních opravách. Pro několik vozů je neefektivní, ale na výrobní lince v nepřetržitém dvouměsíčním sledu výhodná. K této racionalizační úvaze můžeme přidat i pozornost k výrobě náhradních dílů, vyřešení prostoru pro povrchové úpravy i stříkání dílců a vý-, stavbu výpravny, sloužící k výbavě a exportním úpravám. Desta má v úmyslu i přemístění obrobny do provozu 01, ale musí čekat na schválení projektového úkolu. Velká pozornost je věnována novým strojům. V poslední době. jich přišla celá řada, jsou koinpletována pracoviště z výkonných polo i automatů, ale závažný podíl čeká i techniky, vedoucí pracovníky a každého dělníka: Snížit pracnost, prověřit normy, zvýšit kvalitu, dodržovat technologické postupy, zlepšit využití pracovní doby a snížit absenci z důvodu nemoci. Nutno říci, že tyto úvahy nejsou pouze papírové. V poslední době byla zavedena prvá organizační opatření, zlepšil se styk vedoucích a obnovily výrobní porady v dílnách. Došlo, i k obratu v rozvoji iniciativy a socialistické soutěže. Je ustavena prvá brigáda socialistické práce, většina pracujících je zapojena v kolektivních i osobních závazcích a usnesení výroční schůze ZO KSČ vytyčuje úkoly pro zakládání dalších brigád a progresivní formy soutěženi. Na závěr návštěvy v chlumecké Deště jsem položil Františku Žampovi ještě jednu otázku: „Soudruhu řediteli, hovořili jsme o mnoha věcech, ale jak se všechna opatření promítla v tom nejdůležitějším — v plnění plánu 1971?“ Ředitel se trochu pousmál, ale odpověděl bez rozpaků: „Leden 101,25, únor 101,25 procenta. Lakunicky, ale výstižně. Kdo zná potíže minulého roku, musí tytu cifry plněného plánu ocenit. Znamenají přelom, dobrý start pětiletky, jsou i dárkem k oslavě 1201eté tradice strojírenské výroby v Chlumci nad Cidlinou — znamenají konsolidaci činem. (kč) Desta 04 DOBRÝ NÁSTU P Velký počet lidí, pracujících ve skladovém hospodářství, vnitrozávodové dopravě, manipulaci s obaly a přípravě materiálu tvoří v období vysokých úkolů a nedostatku pracovních sil velké rezervy a racionalizační snahy nemohou tuto oblast opomíjet. Nejde však o výlučné zvýšení produktivity práce, úsporu pracovních sil, snížení nákladů na výrobu i oběh, ale současně o vyšší bezpečnost, hygienu a kulturu práce. V neposlední řadě oceníme i snížení tělesné námahy. 3ohuslav STVERÁK, ředitel závodu: „Technický rozvoj — jedině jím můžeme zajistit neustálé zvyšováni kvality našich výrobků a dosáhnout, že jich budeme výrábět víc i bez přírůstku pracovních sil. Při sestavování plánu na příští pětiletku se zvýšením stavu zaměstnanců již vůbec nepočítáme, takže rozhodující bude přínos konstruktérů a technologů. Znamená to pokračovat ve tvorbě typových řad s vysokým stupněm dědičnosti. Unifikace konstrukčních skupin zvýší sériovost a uspoří nám pracnost, sníží náklady na výrobní pomůcky a zkrátí doby náběhu nových výrobků." TESLA — jedno z nejčastěji u žívaných slov (vlastně — víte o tom, že je zkratkou původního označení podniků TEchnika SLAboproudá?) v běžné denní mluvě. Trust podniků Tesla zaměstnává ve svých výzkumných ústavech, výrobních závodech a dalších pracovištích přes 60 tisíc pracujících, kteří vyrábějí součástky, měřicí přístroje, vysílací a záznamovou techniku, zabezpečovací zařízení pro do právu, elektroakustická zařízení, přístroje spotřební elektro niky, radary i počítače. Jedním ze závodů národního podniku TESLA Pardubice je závod v Přelouči, který právě v letošním ^ Snímek nového magnetofonu B 56 — stereo, který se začne vyrábět ještě letos v závodě Tesla Přelouč. Kromě toho již máme i fotografii jednoho z prototypů nové řady magnetofonů, který bude zřejmě vystaven v expozici Tesly na Jarním veletrhu spotřebního zboží v Brně. Snímek prototypu zveřejníme několik dnů před zahájením veletrhu. (ras) roce oslavuje padesáté výročí svého trvání. V roce 1921 začínala tehdy soukromá firma s patnácti zaměstnanci vyrábět polní telefony, telefonní ústředny, sluchátka — prostě vojenský spojovací materiál. Výroba pro civilní účely byla zahájena o dva roky později; telefonní zařízení pro poštu, sluchátka a také první krystalky. Ale nechrne pestré a dlouhé historie a zastavme se v poválečných letech. Závod vyrábí nově vyvinutý rozhlasový přijímač T 566, poz ději další velmi známé přijímače Klasik, Máj, Filharmonie, Va riace a další, hudební skříně Bolero, Copélie a Viola. V roce 1956 začínají v Přelouči s vý robou bateriových přijímačů Rekreant a Minor. O dva roky později zavedla Tesla Přelouč jako první nejen v republice, ale i v celém socialistickém táboře do sériové výroby techniku plošných spojů a začala ve větší míře využívat i tranzistorů. V říjnu 1958 byla zahájena výroba tranzistorového rozhlasového přijímače T 58, který později následovaly typy T 60, Doris a Perla. V roce 1964 výroba rozhlasových přijímačů v Přelouči končí a je nahrazena výrobou magnetofonů. Nejprve je to elektronkový čtvrtstopý magnetofon B 3, zároveň se zahájením jeho výroby probíhá vývoj tranzisto rového typu B 4. Koncem roku 1965 byl vyroben stotisíci magnetofon SONET B 3 a jeho výroba byla postupně nahrazena nejmodernějším, celotranzistorovým typem B 4. V dalších letech závod pružně reaguje na poptávku a doplňuje základní typ dalšími mutacemi. Na základě rozvíjející se spolupráce dochází k dělbě práce s mateřským podnikem v Pardubicích a některé typy, vyvinuté v Přelouči, začíná vyrábět závod v Pardubicích. V Přelouči zatím vyvinuli základní typ nové řady B 5 a zahájili v roce 1969 jeho výrobu. Vývoj dalších mutací řady B 4 je již dokončen, pracuje se na mutacích řady B 5. K rozlišení jednotlivých typů slouží druhé číslo dvojčíslí; co znamená — to vám řekne tabulka: 1 = půlstopý, jednorýchlostní 2 = čtvrtstopý, jednorýchlostní 3 = plné stereo 4 = půlstopý, jednorýchlostní, ve dřevěné skříni 5 = čtvrtstopý, jednorýchlostní, ve dřevěné skříni 6 = zjednodušené stereo 7 = pro vyučovací účely Řada B 5 nebude obsahovat všechny mutace, které měla B 4; avšak navíc se například připravuje typ B 588 s automatickým nastavením úrovně záznamu. Kromě magnetofonů vyrábí Tesla Přelouč 1 některé speciální výrobky pro armádu, dále je prakticky monopolním výrobcem desek plošných spojů. Když začátkem roku 1968 byl na trhu nedostatek sítových rozhlasových přijímačů, Tesla Přelouč tuto situaci řešila v koprodukci s polskými výrobci a začala vyrábět typy jantar a Kankán. Více než dva tisíce zaměstnanců Tesly Přelouč mají před sebou náročnou, ale jistou budoucnost. Rozvoj výroby záznamové techniky, výroba plošných spojů, mikromoduly. Vztah pracujících k jejich závodu nekončí skončením pracovní doby. Závodní klub ROH Tesla se stal v Přelouči centrem kulutrního života, odborová organizace se stará o rekreaci zaměstnanců v rekreačním středisku na Bradle a v Krkonoších, pro děti je vybudován pionýrský tábor. Desítky zaměstnanců závodu studují na středních a vysokých školách, úspěšně probíhá i bytová výstavba. Pracující závodu dosáhli za uplynulých padesát let dobrých výsledků, vykonali mnoho práce pro národní hospodářství, obranu země, pro společnost. — I v krizových situacích let 1968 až 1969 se našly v závodě zdravé síly, které kolektiv sjednotily. O tom svědčí také skutečnost, že dne 30. dubna 1970 president Československé socialistické republiky propůjčil kolektivu pracujících závodu TESLA Přelouč za mimořádné pracovní výsledky vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“. To je pro ně i závazek udržet si dobrou pověst a tradici, všemi silami se snažit závod zdokonalit. VÍTĚZSLAV MACH 50 letúspěšnépráce v oboru elektroniky a slaboproudé techniky POCHODEŇ: „Který činitel povozujete pro budoucnost TESLY Přelouč za rozhodující?" Čtvrtek 8. dubna 1971 «POCHODEŇ*3