Pochodeň, duben-červen 1972 (LXI/78-152)

1972-04-01 / No. 78

Űdolí Opy pod Čížkovými kameny ----------------------------------► JE PRVNÍ DEN DUBNOVÝ ... a sluníčko už v minulém tý­dnu dost slušně hřálo a ozná­milo nám procitnuti přírody a definitivní příchod fara. Mnozí z vás se pamatují na jara své­ho dětství, na vynášení Smrtky — zimy ze vsi, na kuličkové turnaje, jejichž obliba by si ne­zadala s kdejakým sportovním mistrovstvím, na ten nejpravější symbol vlády jarní přírody — velikonoce. Jsou tady t letos, přišly s pomlázkou z vrbového proutí, kterou kluci „pošlohají“ dívčí sukýnky, s barevným množstvím vajíček, které se sta­nou koledou, s těstovým berán­kem s růžovou mašlí, s kyticí rozpučelých „kocourů“ z jívy. Svátečním dnům však předchá­zí první den dubnový — apríl. Mnohokrát jste se určitě stali terčem aprílových žertů, spočí­vajících ve „vyvádění aprílem“. které zraji všechny národy od nepaměti. Angličané například mluví o „aprílovém bláznu“ a nazývají 1. duben bláznivým dnem. Holandané zase mají svůj „April' gek“ a Francouzi „Poisson ďavril" — aprílovou rybu. Italové mluví o „pesce d" apríle“, zatímco Španěle říkají „inocentada“ a mají ještě jeden takový den 28. prosince. V So­větském svazu mají také svoji „šutku pervogo aprela“. Již sta­ří Římané věděli, co to zname­ná „frustrari“ nebo „ludibrio habere“ a až do našich dnů se udržel zvyk, který je svátkem mystifikace a pudové lidské zlo­myslnosti, která má v našich dnech již mnoho příbuzných forem. Ať už je to provenšálská „galéjade“ anebo některé for­my kanadských žertíků i tzv. recese — to vše je prastará podstata lidské škodolibosti, jež se musí vyřádit a která je lak bezprostředně spjata s lidskou podstatou, že jí národy věnova­ly i den jejího zvláštního svát­ku. Je to den, kdy je dovoleno vyvádět lidi — ovšem úměrně a v rámci konvence — aprílem. D nešní volnou sobotou začínají veli­konoční svátky. Rodiny se scházejí pohromadě, jezdi se na návštěvy k příbuzným a babičkám, mnozí se vydá­vají k přátelům a známým i za hranice naší vlasti, a na našich silnicích, přeplně­ných vozidly, budeme potkávat i hodně autombilů s cizími značkami. V paměti máme i velikonoční mírové pochody, na nichž mírumilovní lidé vyjadřuji, že svátky jara jsou také svátky míru. A právě v těch­to prvních dubnových dnech je otázka mí­ru a bezpečnosti Evropy nanejvýš aktu­ální. Československý výbor pro evropskou bez­pečnost vyzval v tomto týdnu všechny na­še občany a celou československou veřej­nost k všenárodní kampani v měsíci dub­nu a květnu, jejímž smyslem je podělit sc s mírumilovnými silami Evropy na vytvořen co nejpřiznivějšich podmínek k přípravě a uskutečněni dvou významných mezinárod­ních akci: celoevropské mírové konferenci vlád, k jejíž podpoře se v červnu uskuteč­ni v Bruselu shromážděni evropské-veřej­nosti. Jde o kampaň, jejíž význam se dotýká, ať si to uvědomujeme či nikoliv, každého z nás. V Evropě a Německé spolkové re­publice existuji totiž 27 let po porážce hitlerovského Německa sily, které se ne smířily s realitou, vytvořenou po druhé světové válce, síly, které tuto realitu ne chtějí respektovat a nechtějí uznat existu MÍR EVROPĚ jící státní hranice. Manévrují, vymýšlejí s různé argumenty, svolávají shromážděni t vytvářejí psychózu, která nevede k nastole ní klidu, míru a bezpečnosti v Evropě ale ke studené válce, k torpédováni re alistických přístupů při vytvářeni vztah: mezi evropskými státy. Tyto síly! hledajíc své spojence i v zámoří, se stavějí proti ratifikaci smluv Německé spolkové republi­ky se Sovětským svazem a Polskou lidovou republikou. Členské* státy Varsóiké" smlbuvy pcva-' žuji ratifikaci těchto smluv za základní předpoklad normalizace vztahu mezi NSR a socialistickými zeměmi. Ratifikaci by se vytvořilo i přiznivějši ovzduší k jednáni mezi naši republikou a NSR o dosud ne­vyřešených otázkách. Ratifikací těchto smluv by se také vytvořilo ovzduší, v němž by se mohla uskutečnit celoevropská kon­ference o míru a bezpečnosti, k níž daly podnět socialistické země v čele se So­větským svazem. V pražské Deklaraci o mí­ru, bezpečnosti a spolupráci v Evropě na­vrhly státy Varšavské smlouvy všem míru­milovným silám Evropy srozumitelný a re­álný program. Konečně projev generálního tajemníka ÜV KSSS Leonida Brežněva na sjezdu sovětských odborů nenechal nikoho na pochybách, jak to socialistické země mini a myslí. Na licitaci o hranicích ne­půjdou, ale udělají všechno, aby se vytvo­řily podmínky pro trvalý mír mezi národy Evropy a povedou svá principiální jednáni k tomu, aby se celý svět zbavil válek. V tom mají také plnou podporu nejen ob­čanů svých zetti, ale také mírumilovných sil světa. ' ' ...................... • (ge) Foto: J. Staněk Z obsahu čísla: ZPRAVODAJSTVÍ na|dete na druhé straně — PUTOVÁNI ZA OLSlNKOU se jmenuje naše reportáž z Jednotného ze­mědělského družstva na třetí straně čísla — KDYŽ ČLOVĚK ODEJDE ... první část nového cyklu, který se zabýyá pro­blematikou poněkud nezvyklou — kremačním hnutím v Československu a další díl seriálu HLEDAL JSEM TAJEM­STVÍ MOCI si přečtete na čtvrté straně dnešního magazínu Ppchpd'né —. SPIRITISTÉ, MEDIÁNI, DUCHAŘÍ to je ná­zev Jednoho ze zajímavých článků ABC na páté straně — Šestá strana vám možná mnohým připcmene dětství a mi­lou knížku I. Š. Baara Hanýžka a Martínek. Vybrali: jsme z ní ukázku zcela aktuální, kterou jsme nazvali POMLÁZKA — Poněkud nezvyklého koníčka jsme si všimli na sedmé straně — navštívili jsme CHOVATELE HADŰ — Osmá a de­vátá strana patří jako obvykle KŘÍŽOVCE, ŠACHOVÉ PAR­TII, TURISTICE, KYNOLOGII a dalším zájmům našich čte­nářů — SPOROTOVNÍM PŘÍZNIVCŮM je určena jedenáctá strana a poslední strana obsahuje řadu zajímavostí ze světa, které jsme shrnuli pod název KALEIDOSKOP. Karel Boušek VELIKONOČNÍ ZEMĚ Nepřetržitými výbuchy dolíčkovaná země naše jako kraslice malovaná vypouští obláčky dýmu z četných spálenišť hlídkujíc u děr kde má svůj úkryt svišť zajíc ledňáček jenž vbíhá si do světel pro smrt po zledovatělých cestách k březnu kde blatouch se připravuje na květ » ” ' • .' Z.,.*'-'':] n r; ", a kde zemědělec na větrných polích rozorává hlínu kde se propast nebe modrá u včelínů na smaragdových kopcích v záhumení hlásek kde voní jahodové listí po teplém proslunění z pasek v hlomozu řehtaček zatímco děvčata sladí jidáše medem a barví vajíčka jak to dělala po staletí v zlatohnědém odvaru z cibulových plátků. Mašlemi pentií se k svátkům kopa dětí na vsi. Přijíždí bílé jaro na jehňátku... MĚSÍC LESÜ Už mnoho básníků, spisovatelů, hudebních skladatelů t ostatních umělců vyzpívalo svůj obdiv a lásku k našim le­sům, hvozdům i hájům naší země. Ne nadarmo je duben nazván Měsícem lesů. V tomto měsíci snažíme se obrátit pozornost celé naší veřejnosti k našim lesům, abychom po­chopili a zdůraznili jejich veliký význam pro nás všechny. L e s je vždy kouzelný, tajemný, zajímavý v každé roční době. Na jaře je však nejpůsobivější. Jakmile teplé jarní paprsky slunce prorazí hustými korunami lesních stromů, mizí poslední zbytky sněhu, země rozmrzne a v lese za­číná opět nový život. Z hor se valí do údolí studené byst­řiny, přetékají žulové balvany, místy tvoří vodopády a plní se koryta potoků a řek. Zem pije vodu z tajícího sněhu, která,pak volně prosakuje a napájí lesní prameny. Jarní les je připraven přivítat první návštěvníky. Všude je plno květin, vůně, krásy a života. Nejdříve rozkvétají cibulkovité rostliny — bledule a sněženky, ale í podléška s krásnými světlemodrými květy. U potoků a v lesních roklích vyrážejí prudce palice devětsilu, zlatožluté květy blatouchů a něž­ných bílých sasanek. Pod lesem na horských loukách obje­ví se množství prvosenek — petrklíčů, sedmikrásek — chudobek i vonných fialek. Na okraji lesů se probouzejí ze zimního spánku „kočičky“, lískové jehnědy protahují své střapce a jedovatý lýkovec láká svými fialovými, prudce vonícími květy motýly a jiný hmyz. I člověka to láká ven — za sluncem, za vůní lesa, do přírody, pozdravit se s rozevlátými břízami, se šelestícími buky a modříny, s majestátnými smrky a jedlemi — i s prudce letícími mračny. Každý spěchá po celotýdenní práci na svou chatu, do lesů a do hor hledat ostrůvky klidu a odpočinku. Jen o jediné nás les a celá jarní příroda prosí: Šetřte tu neskonalou její krásu, neničte — ale chraňte! Chraňte, co se ještě zachránit dá, . . .......... i

Next