Pochodeň, duben-červen 1972 (LXI/78-152)
1972-04-01 / No. 78
Űdolí Opy pod Čížkovými kameny ----------------------------------► JE PRVNÍ DEN DUBNOVÝ ... a sluníčko už v minulém týdnu dost slušně hřálo a oznámilo nám procitnuti přírody a definitivní příchod fara. Mnozí z vás se pamatují na jara svého dětství, na vynášení Smrtky — zimy ze vsi, na kuličkové turnaje, jejichž obliba by si nezadala s kdejakým sportovním mistrovstvím, na ten nejpravější symbol vlády jarní přírody — velikonoce. Jsou tady t letos, přišly s pomlázkou z vrbového proutí, kterou kluci „pošlohají“ dívčí sukýnky, s barevným množstvím vajíček, které se stanou koledou, s těstovým beránkem s růžovou mašlí, s kyticí rozpučelých „kocourů“ z jívy. Svátečním dnům však předchází první den dubnový — apríl. Mnohokrát jste se určitě stali terčem aprílových žertů, spočívajících ve „vyvádění aprílem“. které zraji všechny národy od nepaměti. Angličané například mluví o „aprílovém bláznu“ a nazývají 1. duben bláznivým dnem. Holandané zase mají svůj „April' gek“ a Francouzi „Poisson ďavril" — aprílovou rybu. Italové mluví o „pesce d" apríle“, zatímco Španěle říkají „inocentada“ a mají ještě jeden takový den 28. prosince. V Sovětském svazu mají také svoji „šutku pervogo aprela“. Již staří Římané věděli, co to znamená „frustrari“ nebo „ludibrio habere“ a až do našich dnů se udržel zvyk, který je svátkem mystifikace a pudové lidské zlomyslnosti, která má v našich dnech již mnoho příbuzných forem. Ať už je to provenšálská „galéjade“ anebo některé formy kanadských žertíků i tzv. recese — to vše je prastará podstata lidské škodolibosti, jež se musí vyřádit a která je lak bezprostředně spjata s lidskou podstatou, že jí národy věnovaly i den jejího zvláštního svátku. Je to den, kdy je dovoleno vyvádět lidi — ovšem úměrně a v rámci konvence — aprílem. D nešní volnou sobotou začínají velikonoční svátky. Rodiny se scházejí pohromadě, jezdi se na návštěvy k příbuzným a babičkám, mnozí se vydávají k přátelům a známým i za hranice naší vlasti, a na našich silnicích, přeplněných vozidly, budeme potkávat i hodně autombilů s cizími značkami. V paměti máme i velikonoční mírové pochody, na nichž mírumilovní lidé vyjadřuji, že svátky jara jsou také svátky míru. A právě v těchto prvních dubnových dnech je otázka míru a bezpečnosti Evropy nanejvýš aktuální. Československý výbor pro evropskou bezpečnost vyzval v tomto týdnu všechny naše občany a celou československou veřejnost k všenárodní kampani v měsíci dubnu a květnu, jejímž smyslem je podělit sc s mírumilovnými silami Evropy na vytvořen co nejpřiznivějšich podmínek k přípravě a uskutečněni dvou významných mezinárodních akci: celoevropské mírové konferenci vlád, k jejíž podpoře se v červnu uskutečni v Bruselu shromážděni evropské-veřejnosti. Jde o kampaň, jejíž význam se dotýká, ať si to uvědomujeme či nikoliv, každého z nás. V Evropě a Německé spolkové republice existuji totiž 27 let po porážce hitlerovského Německa sily, které se ne smířily s realitou, vytvořenou po druhé světové válce, síly, které tuto realitu ne chtějí respektovat a nechtějí uznat existu MÍR EVROPĚ jící státní hranice. Manévrují, vymýšlejí s různé argumenty, svolávají shromážděni t vytvářejí psychózu, která nevede k nastole ní klidu, míru a bezpečnosti v Evropě ale ke studené válce, k torpédováni re alistických přístupů při vytvářeni vztah: mezi evropskými státy. Tyto síly! hledajíc své spojence i v zámoří, se stavějí proti ratifikaci smluv Německé spolkové republiky se Sovětským svazem a Polskou lidovou republikou. Členské* státy Varsóiké" smlbuvy pcva-' žuji ratifikaci těchto smluv za základní předpoklad normalizace vztahu mezi NSR a socialistickými zeměmi. Ratifikaci by se vytvořilo i přiznivějši ovzduší k jednáni mezi naši republikou a NSR o dosud nevyřešených otázkách. Ratifikací těchto smluv by se také vytvořilo ovzduší, v němž by se mohla uskutečnit celoevropská konference o míru a bezpečnosti, k níž daly podnět socialistické země v čele se Sovětským svazem. V pražské Deklaraci o míru, bezpečnosti a spolupráci v Evropě navrhly státy Varšavské smlouvy všem mírumilovným silám Evropy srozumitelný a reálný program. Konečně projev generálního tajemníka ÜV KSSS Leonida Brežněva na sjezdu sovětských odborů nenechal nikoho na pochybách, jak to socialistické země mini a myslí. Na licitaci o hranicích nepůjdou, ale udělají všechno, aby se vytvořily podmínky pro trvalý mír mezi národy Evropy a povedou svá principiální jednáni k tomu, aby se celý svět zbavil válek. V tom mají také plnou podporu nejen občanů svých zetti, ale také mírumilovných sil světa. ' ' ...................... • (ge) Foto: J. Staněk Z obsahu čísla: ZPRAVODAJSTVÍ na|dete na druhé straně — PUTOVÁNI ZA OLSlNKOU se jmenuje naše reportáž z Jednotného zemědělského družstva na třetí straně čísla — KDYŽ ČLOVĚK ODEJDE ... první část nového cyklu, který se zabýyá problematikou poněkud nezvyklou — kremačním hnutím v Československu a další díl seriálu HLEDAL JSEM TAJEMSTVÍ MOCI si přečtete na čtvrté straně dnešního magazínu Ppchpd'né —. SPIRITISTÉ, MEDIÁNI, DUCHAŘÍ to je název Jednoho ze zajímavých článků ABC na páté straně — Šestá strana vám možná mnohým připcmene dětství a milou knížku I. Š. Baara Hanýžka a Martínek. Vybrali: jsme z ní ukázku zcela aktuální, kterou jsme nazvali POMLÁZKA — Poněkud nezvyklého koníčka jsme si všimli na sedmé straně — navštívili jsme CHOVATELE HADŰ — Osmá a devátá strana patří jako obvykle KŘÍŽOVCE, ŠACHOVÉ PARTII, TURISTICE, KYNOLOGII a dalším zájmům našich čtenářů — SPOROTOVNÍM PŘÍZNIVCŮM je určena jedenáctá strana a poslední strana obsahuje řadu zajímavostí ze světa, které jsme shrnuli pod název KALEIDOSKOP. Karel Boušek VELIKONOČNÍ ZEMĚ Nepřetržitými výbuchy dolíčkovaná země naše jako kraslice malovaná vypouští obláčky dýmu z četných spálenišť hlídkujíc u děr kde má svůj úkryt svišť zajíc ledňáček jenž vbíhá si do světel pro smrt po zledovatělých cestách k březnu kde blatouch se připravuje na květ » ” ' • .' Z.,.*'-'':] n r; ", a kde zemědělec na větrných polích rozorává hlínu kde se propast nebe modrá u včelínů na smaragdových kopcích v záhumení hlásek kde voní jahodové listí po teplém proslunění z pasek v hlomozu řehtaček zatímco děvčata sladí jidáše medem a barví vajíčka jak to dělala po staletí v zlatohnědém odvaru z cibulových plátků. Mašlemi pentií se k svátkům kopa dětí na vsi. Přijíždí bílé jaro na jehňátku... MĚSÍC LESÜ Už mnoho básníků, spisovatelů, hudebních skladatelů t ostatních umělců vyzpívalo svůj obdiv a lásku k našim lesům, hvozdům i hájům naší země. Ne nadarmo je duben nazván Měsícem lesů. V tomto měsíci snažíme se obrátit pozornost celé naší veřejnosti k našim lesům, abychom pochopili a zdůraznili jejich veliký význam pro nás všechny. L e s je vždy kouzelný, tajemný, zajímavý v každé roční době. Na jaře je však nejpůsobivější. Jakmile teplé jarní paprsky slunce prorazí hustými korunami lesních stromů, mizí poslední zbytky sněhu, země rozmrzne a v lese začíná opět nový život. Z hor se valí do údolí studené bystřiny, přetékají žulové balvany, místy tvoří vodopády a plní se koryta potoků a řek. Zem pije vodu z tajícího sněhu, která,pak volně prosakuje a napájí lesní prameny. Jarní les je připraven přivítat první návštěvníky. Všude je plno květin, vůně, krásy a života. Nejdříve rozkvétají cibulkovité rostliny — bledule a sněženky, ale í podléška s krásnými světlemodrými květy. U potoků a v lesních roklích vyrážejí prudce palice devětsilu, zlatožluté květy blatouchů a něžných bílých sasanek. Pod lesem na horských loukách objeví se množství prvosenek — petrklíčů, sedmikrásek — chudobek i vonných fialek. Na okraji lesů se probouzejí ze zimního spánku „kočičky“, lískové jehnědy protahují své střapce a jedovatý lýkovec láká svými fialovými, prudce vonícími květy motýly a jiný hmyz. I člověka to láká ven — za sluncem, za vůní lesa, do přírody, pozdravit se s rozevlátými břízami, se šelestícími buky a modříny, s majestátnými smrky a jedlemi — i s prudce letícími mračny. Každý spěchá po celotýdenní práci na svou chatu, do lesů a do hor hledat ostrůvky klidu a odpočinku. Jen o jediné nás les a celá jarní příroda prosí: Šetřte tu neskonalou její krásu, neničte — ale chraňte! Chraňte, co se ještě zachránit dá, . . .......... i