Práce, srpen 1968 (XXIV/211-240)

1968-08-04 / No. 214

PRÁCE V BRATISLAVĚ SKONČENO r\-i___________x______i.: u____.i.________________________ VAm{ ca cIa. deník revolučního odborového hnutí Praha ■ Neděle 4. srpna 1968 Číslo 214 ■Roěník XXIV ■ C e n a 70 hal. Delegace šesti bratrských stran socialistických zemí se do­hodly • Na závěr podepsáno společné prohlášení BRATISLAVA (red) — Nejvyšší před­stavitelé šesti komunistických a dělnic­kých stran — Československa, Sovětské­ho svazu, Maďarska, Polska, NDR a Bulharska hostil včera Dům rekreace v Bratislavě, kde došlo k významné schůzce. Krátce před zahájením jednání se naše delegace shromáždila k poradě. Podle krátkosti jejího trvání se dá sou­dit, že již v předvečer schůzky po příjez­du delegací, tedy v pátek večer,^ došlo k dvoustranným rozhovorům. O půl jed­né opustili účastníci schůzky zasedací místnost. Kolona aut odjela na Slavín, kde všechny delegace položily věnce u pomníku padlých sovětských vojáků. NEDELE ZVÍTĚZIL ROZUM • Co zaltmalo v minulých dnech naše lidi zejména, je suverenita státu. Z dopisů Čtenářů a z rozho­voru s návštěvníky redakce jsme cítili obavy: Abychom z pocitu sounálelttostl k socialistickému se­skupení a z pocitu internacionální soudržnosti neoslabovali národní svébytnost a suverenitu. Váš ná­zor? Takovó obava je vzhledem k minulým zkušenostem pochopitelná a současná politika ji musí brát velmi vážně v úva­hu. Už po roce 1947 a zejména v pa­desátých letech se na suverenitu dost nedbalo a především vinou našeho tehdejšího vedení se suverenita dost neuplatňovala. Tento stav trval do led­na 1968. Nové vedení KSČ i státu z toho vyvodilo důsledky a princip suverenity začalo v rostoucí míře uplatňovat. Dnes už lze říci, že su­verenita státu je jedním z nedíl­ných znaků naše­ho demokratické­ho procesu. • Lze tedy tento rys označit za jeden ze znaků naší českosloven­ské cesty k socialismu? Nesporně ano, společně s rozvojem demokratismu společnosti patří asi mezi politicky nejzávažnější znaky této cesty. Vzhledem k určitým zaběhaným stereo­typům v myšlení a jednání, nebyl u ně­kterých našich sousedů přijímán s do­statečným pochopením. Ostatně po pol­ském pažděrniku v roce 1956 — buď­me sebekritičtí — nemělo naše tehdej­ší vedení také dost pochopení pro uplatnění tohoto principu v Polsku. Nyní se úlohy tak trochu obrátily. Histo­rie možná jednou posoudí, kdo nebo co to způsobilo. • Ty stereotypy myšlení se tý­kali ... například výkladu principu interna­cionalismus. Internacionalismus — mezi­národní solidarita — je sám o sobě princip správný a krásný, pokud se uplatňuje s rozumem a rozvahou, ne­boť nabádá jednat nejen z hlediska národních zájmů, ale také z hlediska zájmů širších. Ve stalinském období se však uplatňoval takovým způsobem, že to vyvolalo jeho profanád a popravdě řečeno, mnozí lidé dnes neslyší ani sa­motné slovo internacionalismus rádi. Taková averze je pochopitelná, jestliže se internacionalismus chápe a uplat­ňuje jako protiklad k národnim záj­mům. Tato profanace nám nemůže za­stírat oči natolik, abychom princip in­ternacionalismu odvrhli. Právě poslední týdny a dny nás o jeho prospěšnosti velmi názorně přesvědčily. Konfliktní situace, ve které jsme se octli, bylo možné překonat nejenom proto, že se vytvořila v tom nejlepším slova smyslu národní jednota téměř všech Čechů a Slováků na obranu naší suverenity, ale v nemalé míře také proto, že jsme byli obklopeni solidaritou mnoha svých za­hraničních přátel, ať už to byla Jugo­slávie nebo Rumunsko nebo téměř všechny komunistické a dělnické stra­ny západní Evropy, bez jejichž podpory bychom v této zkoušce nervů těžko mohli obstát tak, jak jsme nakonec obstáli. Internacionalismus není tedy ani dnes myšlenka mrtvá a překonaná, dostává však jinou náplň, než jakou měl za stalinských dob. • Řekl jste, že Internacionalis­mus nemůže být v protikladu k ná­rodním zájmům, tedy ani k suve­renitě státu. Suverenita je právo každého národa zařídit si život ve vlastní zemi po svém, podle svých po­třeb, představ a zájmů, aniž kdo­koli jiný má prá­­va mu vnucovat jiný způsob života, než jaký si ten­to národ sám přeje. Znamená to, že vrcholné orgány suverénního státu, par­lament a vláda, rozhodují s koneč­nou platností o vnitřní i zahraniční po­litice nezávisle na ostatních. A mohou a dokonce musí skládat účty o své činnosti jenom vlastnímu lidu, vlastním voličům. Přitom je v současné době, kdy Evropa a vlastně celý svět jsou roz­děleny do rozdílných politicko-sociál­­ních seskupení, pochopitelné, že .i ne­závislé státy uzavírají dvou- i vícestran­né spojenecké svazky. Nikdo např. ne­pochybuje o suverenitě Velké Británie, přestože je členem Atlantického paktu, zřejmě protože to její vládcové pova­žuj! za prospěšné britským národním zájmům. Dokonce přistoupila na dlou­hodobý pobyt amerických vojsk na svém území za podmínky, že se to děje se souhlasem jejich parlamentu a vlády a že tento pobyt by musel skončit oka­mžitě, kdyby o to příslušné orgány této země požádaly — tak jak se stalo např. ve Francii. • Vrat me se do Československa. Československo vzhledem ke svým předchozím historickým zkušenostem po­važovalo už za války za nezbytné — učinila to londýnská vláda v čele s pre­sidentem Benešem — obnovit spoje­neckou smlouvu se Sovětským svazem, po válce uzavřelo spojenecké smlouvy s dalšími socialistickými zeměmi. Přitom např. smlouva s Jugoslávií, Polskem a Rumunskem byla uzavřena již v před­­únorovém období. Zřejmě proto, že re­publika pociťovala její potřebu. Když se v roce 1949 vytvořil Severoatlantic­ký pakt, do něhož se později začlenila i Německá spolková republika, vznikla (Pokračováni na 3. straně i / Hovoří Milan Hubl Celkový pohled při zahájení po­rady. Vlevo delegace předsed­nictva OV KSČ, vpravo delegace politbyra ÜV KSSS. Telefoto ČTK Skončil odchod sovětských vojsk Praha — Dozorní generál minis­terstva národní obrany byl pověřen ministrem obrany předat ČTK tuto zprávu: Dne 3. srpna t. r. opustily čs. státní území poslední jednotky So­větské armády, které se od 2G.—30. června t. r. zúčastnily spojeneckého velitelskoštábního cvičení. V předcho­zím období opustila naše území pře­vážná většina cvičících štábů se spo­jovacími a zabezpečovacími jednotka­mi. Nyní odjely značkovací jednotky. Pozor! Pozor! Pozor! Všem mladým bez ohledu na věk a všem, kteří logicky myslí: Proč tolik šámusů? Tak se jmenuje detektivní novela, která začne v Práci vycházet od středy 7. srpna. Jejím autorem je Josef škvorecký - sb- 1-5 PROHLÁŠENÍ ŠESTI Slavnostním aktem podepsání závěrečného dokumentu — prohlášení ko­munistických a dělnických stran socialistických zemí v zrcadlové stni staré bratislavské radnice skončilo včera v Bratislavě jednání komunistických a dělnických stran. Podpisu byli přítomni všichni členové delegací bratrských komunistických a dělnických stran. V prohlášení se praví: Představitelé ústředních výborů ko­munistických a dělnických stran so­cialistických zemi vycházeli z toho, že složité mezinárodní situace, pod­vratná činnost imperialismu namíře­ná proti míru a bezpečnosti národů, proti socialismu, si vyžaduji přijmout opatřeni k upevněni jednoty socialis­tických zemi. Berouce na vědomí, že rozvoj socialismu nastoluje nové úko­ly, pro Jejichž řešeni je životně nut­né další sjednoceni ústil socialistic­kých států, považovali za nezbytné svolat tuto poradu do Bratislavy. V ovzduší úplné otevřenosti V duchu tradice, jež se vytvořila, v ovzduší plné otevřenosti, zásado­vosti a přátelství, posoudily bratrské strany aktuální otázky boje za so­cialismus, další upevněni socialistic­kého společenství, sjednoceni světo­vého komunistického hnuti. Vyměnily si názory na problémy současné me­zinárodní situace a posíleni boje proti imperialismu. Představitelé komunistických a děl­nických stran posoudili cesty k upev­něni a bratrské spolupráci socialis­tických států. V období, které uply­nulo od porážky fašismu a nastoleni moci dělnické třídy, národy evrop­ských zemí, které nastoupily cestu socialismu, dosáhly vítězství ve všech sférách společenského života. Podpora, ochrana a upevněni těch­to vymoženosti, kterých dosáhly ná­rody svým hrdinským úsilím, oběta­vou prací lidu každé země, jsou spo­lečnou internacionální povinností všech socialistických zemi. To je jed­notný názor všech účastníků porady. Každý podle svých podmínek Na základě historické zkušenosti se bratrské strany přesvědčily, že kráčet vpřed po cestě socialismu je možné pevně a důsledně jen když se řídl společnými zákonitostmi bu­dování socialistické společnosti v prvé řadě upevňuji vedoucí úlohu a dělnické třídy a její avantgardy — komunistické strany. Přitom každá bratrská strana řeší tvořivé otázky dalšího socialistického rozvoje, bere v úvahu národní zvláštnosti a pod­mínky. Neotřesitelná věrnost marxismu-le­­ninismu, výchova lidových mas v du­chu socialistických idejí proletářské­­ho internacionalismu, nesmiřitelný boj proti buržoázni ideologií, proti všem antisocialistickým silám jsou předpo­kladem úspěchů při upevněni pozic socialismu a v odporu proti imperia­listickým útokům. Bratrské strany pevně a rozhodně vyzdvihují nerozbornou solidaritu, mi­mořádnou bdělost proti všem snahám imperialismu a jiných protikomunis­tických sil, oslabit vedoucí úlohu děl­nické třídy a komunistických stran. Nedovolí nikdy nikomu vrazit klín mezi socialistické státy, podkopat zá­klady socialistického společenského zřízení. Bratrská družba a jednota v tomto směru odpovídají základním zájmům našich národů a vytvářejí nadějný základ pro řešeni sociálně ekonomických a politických úkolů, kterými se zabývají komunistické strany našich zemi. Suverenita — národní nezávislost Všestranné úkoly rozvoje socialis­tické společnosti v každé z našich zemí je možno řešit podstatně lépe vzájemnou pomoci a podporou. Bra­trské styky umožňují rozšířit rozvoj každé socialistické země. Účastnici porady vyjádřili pevné odhodlání uči­nit vše. co na dich závisí, pro pro­hloubení všestranné spolupráce svých zemi, na základě principů rovno­právnosti, zachováni Suverenity a ná­rodní nezávislosti, územní nedotknu­telnost, bratrské spolupráce a soli­darity. Komunistické a dělnické strany po­važuji za prvořadý úkol efektivně vy­užit ohromné přírodní zdroje svých zemí, s využitím nejnovějších výsled­ků vědy a techniky a zdokonalová­ním forem a metod socialistického hospodářství a dosahovat tak dalšího rozvoje ekonomiky, zvyšovat životni úroveň pracujících. V této souvislosti se opět potvrdila aktuálnost úkolu uskutečnit v nej­­bližší době hospodářskou poradu na nejvyšší úrovni. Účastnici setkání považuji za svou povinnost obrátit pozornost národů k tomu, že v důsledku agresivní po­litiky imperialismu zůstává meziná­rodni situace složitá a nebezpečná. V těchto podmínkách bratrské strany socialistických zemi, vycházejíc- ze zájmů boje za upevněni všeobecného míru a bezpečnosti národů, za orga­nizaci rozhodného odporu proti agre­sivní politice imperialismu a za upevnění zásad mírového soužití stá­tů s různým společenským zřízením, znovu potvrzuji, že jsou připraveny sladit a koordinovat svou činnost na mezinárodním poli. (Pokračování na 3. straně) Před tečkou za Libereckými výstavními trhy LIBEREC (vt) — Třináct let LVT vytvořilo již z této zkratky pojem, splývající jak s módou, vkusem, tržními novinkami, tak i s turistickým maratónem. Není to pře­hnané, včera tam dosáhli už půlmiliónové účasti a co do úrovně, nápaditosti, estetiky a kvality mnohých výrobků DNES KONČÍ je úspěch těchto výstavních trhů nesporný. Dnes už jim zbývá jen poslední den a třebaže s bilancí začnou až od zítřka, je možno usoudit předběžné závěry. Především je to skutečnost, že se LVT 68 nezastavily ve svém vývoji a pokud jde o vkus a jakost některých exponátů, posunuly se o další stupeň v úrovni výstav v naší zemi. Platí to nesporně 1 o novinkách čs. módních tvůrců, což přímo na výstavišti potvrdilo srovnání s mó­dou Polska a NDR. Soutěžní porota, která udělila me­daile 78 podnikům, mohla konstatovat, že se v Liberci dosud nesešlo tolik novinek, schopných obstál v konku­renci se světovou módou. Vliv na to měl už samotný výběr exponátů, |ehož měřítkem byla především lakost a novost včetně dostatků informací o každém výrobku. Jiná věc jsou ovšem komerční záměry této velkolepé show, vyplývající přímo z názvu Libereckých výstavnfch trhů. Lidé chtějí vystavené novinky také nakupovat, jezdí do Liberce většinou s cílem přivézt si něco domů. A třebaže měli letos větší možnost výběru proti loňsku, přesto se prodejní sortiment ve svém celku nelišil od běžného průměru v prodejnách celé republiky. Taková esa, jako supernemačkavá saka a pláště z tanvaldské Seby a libereckého Textilkombinátu je přece zbytečné uvádět Jako průzkumové vzorky, když výrobci už předem vědí, že se lidé o ně potrhají. Ukazuje se stále výrazněji, že by LVT prospěla pod­statně větší zahraniční účast zejména výrobců ze západ­ních zemi. S tlm prý organizátoři počítají už v příštím VELKÁ SHOW roce a z toho důvodu chtějí také zkrátit jejich průběh na 17 dní. Pro cizí firmy jsou totiž nynější tři týdny ne­únosné, nehledě k tomu, že v posledním týdnu se už i podstatně krát! návštěvy. Avšak sám fakt, že. tato pře­hlídka vkusu a novinek bude na místě srovnatelná se špičkami západní výroby, prospěje výstavě, výrobkům, ob­chodu i našim spotřebitelům.

Next