Práce, srpen 1968 (XXIV/211-240)
1968-08-04 / No. 214
PRÁCE V BRATISLAVĚ SKONČENO r\-i___________x______i.: u____.i.________________________ VAm{ ca cIa. deník revolučního odborového hnutí Praha ■ Neděle 4. srpna 1968 Číslo 214 ■Roěník XXIV ■ C e n a 70 hal. Delegace šesti bratrských stran socialistických zemí se dohodly • Na závěr podepsáno společné prohlášení BRATISLAVA (red) — Nejvyšší představitelé šesti komunistických a dělnických stran — Československa, Sovětského svazu, Maďarska, Polska, NDR a Bulharska hostil včera Dům rekreace v Bratislavě, kde došlo k významné schůzce. Krátce před zahájením jednání se naše delegace shromáždila k poradě. Podle krátkosti jejího trvání se dá soudit, že již v předvečer schůzky po příjezdu delegací, tedy v pátek večer,^ došlo k dvoustranným rozhovorům. O půl jedné opustili účastníci schůzky zasedací místnost. Kolona aut odjela na Slavín, kde všechny delegace položily věnce u pomníku padlých sovětských vojáků. NEDELE ZVÍTĚZIL ROZUM • Co zaltmalo v minulých dnech naše lidi zejména, je suverenita státu. Z dopisů Čtenářů a z rozhovoru s návštěvníky redakce jsme cítili obavy: Abychom z pocitu sounálelttostl k socialistickému seskupení a z pocitu internacionální soudržnosti neoslabovali národní svébytnost a suverenitu. Váš názor? Takovó obava je vzhledem k minulým zkušenostem pochopitelná a současná politika ji musí brát velmi vážně v úvahu. Už po roce 1947 a zejména v padesátých letech se na suverenitu dost nedbalo a především vinou našeho tehdejšího vedení se suverenita dost neuplatňovala. Tento stav trval do ledna 1968. Nové vedení KSČ i státu z toho vyvodilo důsledky a princip suverenity začalo v rostoucí míře uplatňovat. Dnes už lze říci, že suverenita státu je jedním z nedílných znaků našeho demokratického procesu. • Lze tedy tento rys označit za jeden ze znaků naší československé cesty k socialismu? Nesporně ano, společně s rozvojem demokratismu společnosti patří asi mezi politicky nejzávažnější znaky této cesty. Vzhledem k určitým zaběhaným stereotypům v myšlení a jednání, nebyl u některých našich sousedů přijímán s dostatečným pochopením. Ostatně po polském pažděrniku v roce 1956 — buďme sebekritičtí — nemělo naše tehdejší vedení také dost pochopení pro uplatnění tohoto principu v Polsku. Nyní se úlohy tak trochu obrátily. Historie možná jednou posoudí, kdo nebo co to způsobilo. • Ty stereotypy myšlení se týkali ... například výkladu principu internacionalismus. Internacionalismus — mezinárodní solidarita — je sám o sobě princip správný a krásný, pokud se uplatňuje s rozumem a rozvahou, neboť nabádá jednat nejen z hlediska národních zájmů, ale také z hlediska zájmů širších. Ve stalinském období se však uplatňoval takovým způsobem, že to vyvolalo jeho profanád a popravdě řečeno, mnozí lidé dnes neslyší ani samotné slovo internacionalismus rádi. Taková averze je pochopitelná, jestliže se internacionalismus chápe a uplatňuje jako protiklad k národnim zájmům. Tato profanace nám nemůže zastírat oči natolik, abychom princip internacionalismu odvrhli. Právě poslední týdny a dny nás o jeho prospěšnosti velmi názorně přesvědčily. Konfliktní situace, ve které jsme se octli, bylo možné překonat nejenom proto, že se vytvořila v tom nejlepším slova smyslu národní jednota téměř všech Čechů a Slováků na obranu naší suverenity, ale v nemalé míře také proto, že jsme byli obklopeni solidaritou mnoha svých zahraničních přátel, ať už to byla Jugoslávie nebo Rumunsko nebo téměř všechny komunistické a dělnické strany západní Evropy, bez jejichž podpory bychom v této zkoušce nervů těžko mohli obstát tak, jak jsme nakonec obstáli. Internacionalismus není tedy ani dnes myšlenka mrtvá a překonaná, dostává však jinou náplň, než jakou měl za stalinských dob. • Řekl jste, že Internacionalismus nemůže být v protikladu k národním zájmům, tedy ani k suverenitě státu. Suverenita je právo každého národa zařídit si život ve vlastní zemi po svém, podle svých potřeb, představ a zájmů, aniž kdokoli jiný má práva mu vnucovat jiný způsob života, než jaký si tento národ sám přeje. Znamená to, že vrcholné orgány suverénního státu, parlament a vláda, rozhodují s konečnou platností o vnitřní i zahraniční politice nezávisle na ostatních. A mohou a dokonce musí skládat účty o své činnosti jenom vlastnímu lidu, vlastním voličům. Přitom je v současné době, kdy Evropa a vlastně celý svět jsou rozděleny do rozdílných politicko-sociálních seskupení, pochopitelné, že .i nezávislé státy uzavírají dvou- i vícestranné spojenecké svazky. Nikdo např. nepochybuje o suverenitě Velké Británie, přestože je členem Atlantického paktu, zřejmě protože to její vládcové považuj! za prospěšné britským národním zájmům. Dokonce přistoupila na dlouhodobý pobyt amerických vojsk na svém území za podmínky, že se to děje se souhlasem jejich parlamentu a vlády a že tento pobyt by musel skončit okamžitě, kdyby o to příslušné orgány této země požádaly — tak jak se stalo např. ve Francii. • Vrat me se do Československa. Československo vzhledem ke svým předchozím historickým zkušenostem považovalo už za války za nezbytné — učinila to londýnská vláda v čele s presidentem Benešem — obnovit spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem, po válce uzavřelo spojenecké smlouvy s dalšími socialistickými zeměmi. Přitom např. smlouva s Jugoslávií, Polskem a Rumunskem byla uzavřena již v předúnorovém období. Zřejmě proto, že republika pociťovala její potřebu. Když se v roce 1949 vytvořil Severoatlantický pakt, do něhož se později začlenila i Německá spolková republika, vznikla (Pokračováni na 3. straně i / Hovoří Milan Hubl Celkový pohled při zahájení porady. Vlevo delegace předsednictva OV KSČ, vpravo delegace politbyra ÜV KSSS. Telefoto ČTK Skončil odchod sovětských vojsk Praha — Dozorní generál ministerstva národní obrany byl pověřen ministrem obrany předat ČTK tuto zprávu: Dne 3. srpna t. r. opustily čs. státní území poslední jednotky Sovětské armády, které se od 2G.—30. června t. r. zúčastnily spojeneckého velitelskoštábního cvičení. V předchozím období opustila naše území převážná většina cvičících štábů se spojovacími a zabezpečovacími jednotkami. Nyní odjely značkovací jednotky. Pozor! Pozor! Pozor! Všem mladým bez ohledu na věk a všem, kteří logicky myslí: Proč tolik šámusů? Tak se jmenuje detektivní novela, která začne v Práci vycházet od středy 7. srpna. Jejím autorem je Josef škvorecký - sb- 1-5 PROHLÁŠENÍ ŠESTI Slavnostním aktem podepsání závěrečného dokumentu — prohlášení komunistických a dělnických stran socialistických zemí v zrcadlové stni staré bratislavské radnice skončilo včera v Bratislavě jednání komunistických a dělnických stran. Podpisu byli přítomni všichni členové delegací bratrských komunistických a dělnických stran. V prohlášení se praví: Představitelé ústředních výborů komunistických a dělnických stran socialistických zemi vycházeli z toho, že složité mezinárodní situace, podvratná činnost imperialismu namířená proti míru a bezpečnosti národů, proti socialismu, si vyžaduji přijmout opatřeni k upevněni jednoty socialistických zemi. Berouce na vědomí, že rozvoj socialismu nastoluje nové úkoly, pro Jejichž řešeni je životně nutné další sjednoceni ústil socialistických států, považovali za nezbytné svolat tuto poradu do Bratislavy. V ovzduší úplné otevřenosti V duchu tradice, jež se vytvořila, v ovzduší plné otevřenosti, zásadovosti a přátelství, posoudily bratrské strany aktuální otázky boje za socialismus, další upevněni socialistického společenství, sjednoceni světového komunistického hnuti. Vyměnily si názory na problémy současné mezinárodní situace a posíleni boje proti imperialismu. Představitelé komunistických a dělnických stran posoudili cesty k upevněni a bratrské spolupráci socialistických států. V období, které uplynulo od porážky fašismu a nastoleni moci dělnické třídy, národy evropských zemí, které nastoupily cestu socialismu, dosáhly vítězství ve všech sférách společenského života. Podpora, ochrana a upevněni těchto vymoženosti, kterých dosáhly národy svým hrdinským úsilím, obětavou prací lidu každé země, jsou společnou internacionální povinností všech socialistických zemi. To je jednotný názor všech účastníků porady. Každý podle svých podmínek Na základě historické zkušenosti se bratrské strany přesvědčily, že kráčet vpřed po cestě socialismu je možné pevně a důsledně jen když se řídl společnými zákonitostmi budování socialistické společnosti v prvé řadě upevňuji vedoucí úlohu a dělnické třídy a její avantgardy — komunistické strany. Přitom každá bratrská strana řeší tvořivé otázky dalšího socialistického rozvoje, bere v úvahu národní zvláštnosti a podmínky. Neotřesitelná věrnost marxismu-leninismu, výchova lidových mas v duchu socialistických idejí proletářského internacionalismu, nesmiřitelný boj proti buržoázni ideologií, proti všem antisocialistickým silám jsou předpokladem úspěchů při upevněni pozic socialismu a v odporu proti imperialistickým útokům. Bratrské strany pevně a rozhodně vyzdvihují nerozbornou solidaritu, mimořádnou bdělost proti všem snahám imperialismu a jiných protikomunistických sil, oslabit vedoucí úlohu dělnické třídy a komunistických stran. Nedovolí nikdy nikomu vrazit klín mezi socialistické státy, podkopat základy socialistického společenského zřízení. Bratrská družba a jednota v tomto směru odpovídají základním zájmům našich národů a vytvářejí nadějný základ pro řešeni sociálně ekonomických a politických úkolů, kterými se zabývají komunistické strany našich zemi. Suverenita — národní nezávislost Všestranné úkoly rozvoje socialistické společnosti v každé z našich zemí je možno řešit podstatně lépe vzájemnou pomoci a podporou. Bratrské styky umožňují rozšířit rozvoj každé socialistické země. Účastnici porady vyjádřili pevné odhodlání učinit vše. co na dich závisí, pro prohloubení všestranné spolupráce svých zemi, na základě principů rovnoprávnosti, zachováni Suverenity a národní nezávislosti, územní nedotknutelnost, bratrské spolupráce a solidarity. Komunistické a dělnické strany považuji za prvořadý úkol efektivně využit ohromné přírodní zdroje svých zemí, s využitím nejnovějších výsledků vědy a techniky a zdokonalováním forem a metod socialistického hospodářství a dosahovat tak dalšího rozvoje ekonomiky, zvyšovat životni úroveň pracujících. V této souvislosti se opět potvrdila aktuálnost úkolu uskutečnit v nejbližší době hospodářskou poradu na nejvyšší úrovni. Účastnici setkání považuji za svou povinnost obrátit pozornost národů k tomu, že v důsledku agresivní politiky imperialismu zůstává mezinárodni situace složitá a nebezpečná. V těchto podmínkách bratrské strany socialistických zemi, vycházejíc- ze zájmů boje za upevněni všeobecného míru a bezpečnosti národů, za organizaci rozhodného odporu proti agresivní politice imperialismu a za upevnění zásad mírového soužití států s různým společenským zřízením, znovu potvrzuji, že jsou připraveny sladit a koordinovat svou činnost na mezinárodním poli. (Pokračování na 3. straně) Před tečkou za Libereckými výstavními trhy LIBEREC (vt) — Třináct let LVT vytvořilo již z této zkratky pojem, splývající jak s módou, vkusem, tržními novinkami, tak i s turistickým maratónem. Není to přehnané, včera tam dosáhli už půlmiliónové účasti a co do úrovně, nápaditosti, estetiky a kvality mnohých výrobků DNES KONČÍ je úspěch těchto výstavních trhů nesporný. Dnes už jim zbývá jen poslední den a třebaže s bilancí začnou až od zítřka, je možno usoudit předběžné závěry. Především je to skutečnost, že se LVT 68 nezastavily ve svém vývoji a pokud jde o vkus a jakost některých exponátů, posunuly se o další stupeň v úrovni výstav v naší zemi. Platí to nesporně 1 o novinkách čs. módních tvůrců, což přímo na výstavišti potvrdilo srovnání s módou Polska a NDR. Soutěžní porota, která udělila medaile 78 podnikům, mohla konstatovat, že se v Liberci dosud nesešlo tolik novinek, schopných obstál v konkurenci se světovou módou. Vliv na to měl už samotný výběr exponátů, |ehož měřítkem byla především lakost a novost včetně dostatků informací o každém výrobku. Jiná věc jsou ovšem komerční záměry této velkolepé show, vyplývající přímo z názvu Libereckých výstavnfch trhů. Lidé chtějí vystavené novinky také nakupovat, jezdí do Liberce většinou s cílem přivézt si něco domů. A třebaže měli letos větší možnost výběru proti loňsku, přesto se prodejní sortiment ve svém celku nelišil od běžného průměru v prodejnách celé republiky. Taková esa, jako supernemačkavá saka a pláště z tanvaldské Seby a libereckého Textilkombinátu je přece zbytečné uvádět Jako průzkumové vzorky, když výrobci už předem vědí, že se lidé o ně potrhají. Ukazuje se stále výrazněji, že by LVT prospěla podstatně větší zahraniční účast zejména výrobců ze západních zemi. S tlm prý organizátoři počítají už v příštím VELKÁ SHOW roce a z toho důvodu chtějí také zkrátit jejich průběh na 17 dní. Pro cizí firmy jsou totiž nynější tři týdny neúnosné, nehledě k tomu, že v posledním týdnu se už i podstatně krát! návštěvy. Avšak sám fakt, že. tato přehlídka vkusu a novinek bude na místě srovnatelná se špičkami západní výroby, prospěje výstavě, výrobkům, obchodu i našim spotřebitelům.