Práce, únor 1971 (XXVII/26-49)

1971-02-25 / No. 47

Leninskou cestouke XIV. sjezdu deník revolučního odborového hnutí Praha* Čtvrtek 2 5. únoral971 Číslo 47 ■ Ročník XXVII ■ Cena 50 hal. letošním výročí únorového vítězství dělnické třídy a pracujícího lidu nad kontrarevolučním spiknutím buržoazie si připomínáme daleko víc než pouhý sled událostí, které se před 23 léty odehrály. Jako snad nikdy dříve si uvědomujeme historickou zákonitost února 1948. Vyvstává před námi v celé šíři jeho klíčový význam v novodobých dějinách českého a slovenského národa. Únor 1948 je vyvrcholením staletého zápasu za sociální osvobozeni, který byl od počátku spjat s našim bojem za národní existenci a svobodu. Ještě plastičtěji se jeví únorové vítězství ve světle padesátileté historie KSC. Rozhodující krok byl učiněn, když český a slovenský proletariát vyvodil poučení z porážky ve dvacátém roce a dospěl k rozhodnutí vytvořit revoluční stranu ÚNOR 1971 Bedřich Kačírek zvolené v roce 1929 na V. sjezdu KSČ, dokázalo přejít od uznává­ní komunistických zásad k jejich důslednému uplatňování ve slo­žitých třídních zápasech. Tehdy KSČ poprvé propracovává ucele­nou linii zaměřenou na vítězství socialistické revoluce. V dlouho­dobém pohledu je právě zde za­čátek cesty, která končí vítězstvím pracujícího lidu v roce 1948. Únor 1948 uzavírá tak celou epochu, ve které dělnická třída splnila významnou část svého historického poslání: Pod vedením KSČ vzala buržoazii moc a revoluční cestou nastolila diktaturu proletariátu, vstoupila do období výstavby socialismu. Ať dnes přistupujeme k tomu, co jsme od té doby udělali, sebestřízlivěji, ne­lze nevidět, že jsme v průmyslové výrobě, v oblasti kulturního rozvoje i v život­ní úrovni dělníků a ostatních pracujicícn dosáhli víc než celá kapitalistická éra. A vezmeme-li v úvahu, že to všechno probíhalo v prudkém a ne právě jednoduchém vývoji, v němž si dělnická třída teprve osvojovala umění vlád­nout a řídit stále složitější společenské i ekonomické procesy, vyvstane tato převratná změna v životě našich národů teprve ve své dějinné velikosti. Není divu, že únor 1948 tlačil po léta jako zlá můra všechny, kdo byli ví­tězstvím dělnické třídy smeteni do propadliště dějin. Proto rozvratné, protiso­cialistické živly zaútočily v roce 1968 ze všeho nejdříve na podstatu Února. S nimi se octli na stejné barikádě lidé, kteří ztratili hlavu před obtížemi a dů­věru v revoluční perspektivu. Pravlčáckými frázemi o „lepším , „demokratickém socialismu napadali hlavní princip socialistického státu - dobytí moci dělnic­kou třídou pod vedením KSČ. Odvažovali se tvrdit, ze „Únor Je hlavní příčinou národního neštěstí", a chystali výprodej moci dělnické třídy v rámci tzv. plu­ralitního systému. Měli své Kerenské i Tusary, s nimiž zamýšleli uskutečnit svůj „antiúnor", nebýt včasné internacionální pomoci SSSR a dalších socialistic­kých zemí. K těmto nejčerstvějším zkušenostem se budeme o letošním výročí února vracet se stejným zaujetím jako k vlastnímu odkazu roku 1948. Vede nás k tomu právě onen protiklad vysoce pozitivních rysů stranické, odborové i os­tatní veřejné politické činnosti, která stmelovala řady pracujících pro rozho­dující střetnutí, a všech negativních rysů, chyb a omylů, jež pak přivodily udá­losti roku 1968. Boj proti sebeuspokojení, důsledné uplatňování leninských principů v poli­tice, citlivé zobecňování praxe i nashromážděných zkušenosti mas, nepřed­bíhat vývoj a dbát stálého spojení komunistické strany s masami pracujících, zobecňovat v každé fázi vývoje internacionální zkušenosti dělnické třídy, pře­devším SSSR - to všechno vždy tak výrazně charakterizovalo gottwaldOvskou politiku KSČ, bez toho by nebývalo vítězství dělnické třídy možné. Ale právě těchto vlastností se nám nedostávalo při řešení složitých otázek budování socialismu po XIII. sjezdu KSČ. To usnadnilo - spolu s ideologickou diverzí ze zahraničí - vnitřní nástup pravicových a kontrarevolučních sil až téměř k roz­kladu státní moci během více než jednoho rokul To nesmíme nikdy ztratit ze zřetele I Dnes už ovšem nestojíme před důsledky, které zanechal minulý vývoj, bez­radně. Od dubna 1969 ústřední výbor KSČ v čele se soudruhem Husákem for­­műje politiku komunistické strany na osvědčených marxisticko-leninských zá­sadách a tak také řeši společenské a hospodářské problémy dnešních dnů. Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ uka­zuje, že vedení strany přistupuje k naléhavým úkolům dalšího socialistického vývoje na základě hlubokého poznání příčin, jež dosud oslabovaly budování socialismu. Gottwaldovské „čelem k masám", geniálně proměněné v dějinný převrat roku 1948, jednota slov a činů, tak příznačná pro celé gottwaldovské období padesátileté historie KSČ, se uplatňuje stále zřetelněji v nynějších nových podmínkách. To je bezpečná záruka, že nadcházející XIV. sjezd KSČ bude moci již kom­plexně řešit další výhledy naší socialistické výstavby, navazuje tím na trvalý odkaz února 1948 a na všechno pozitivní, čeho jsme od té doby dosáhli. Ještě k jedné otázce musíme o letošním výročí Února obrátit pozornost. Na­­lézáme-li zřetelnou kontinuitu od rozhodného vykročeni gottwaldovského ve­deni KSČ v roce 1929 za uskutečněni socialistické revoluce až k porážce bur­žoazie, nelze pominout úlohu odborového hnutí, zvláště jeho revoluční části. Tehdy na V. sjezdu KSČ Gottwald prozíravě upozorňoval, že s novou linií komunistické strany vyvstává zejména otázka odborová. Pro odbory stejně roz­hodně platilo - buď zůstat stát a zákonitě jít zpět, nebo se stranou vpřed, k socialistické revoluci. Nikoli tedy náhodou se před Únorem, o pak zejména při rozhodujícím střetnutí, vrací otázka úlohy odborů s novou naléhavostí. Jednotné odbory se veškerou vahou postavily za politiku KSČ a to spolu s je­jich tehdejším vlivem v širokých masách pracujících rozhodlo. I když jsou nynější okolnosti odlišné, otázka, jak budou v nejbližší budouc­nosti pracovat odborové organizace, je stále aktuální. Neboť úkoly, které sta­novilo prosincové plénum ÚV KSČ v zájmu dokončení konsolidace a dalšího rozvoje socialistické společnosti, nelze zvládnout bez odborů. Odbory trpěly v posledních letech stejnými nemocemi jako celá společnost. Zůstat stát by se rovnalo cestě zpátky. Jít vpřed vyžaduje vzít na sebe svůj díl oapovědnosti za další rozvoj politické i hospodářské konsolidace a s tím­to náročným programem aktivizovat celé hnutí, všechny organizace a pracující: Měli bychom se postarat - plníce jeden z odkazů února 1948 - aby tento nutný a nezbytný přerod byl uskutečněn co možná nejdřív« a nejrychleji. 0 Tvář naší vlasti Je nová. Je jiná net kdysi. A JeJt rysy neurčují ut panská slova. Na její tváři továren, polí i hor t koupališť, na její tváři stojí psáno, Že k tomu, co se déje a bude vidy řekne, veden svou leninskou stranou, to svoje rozhodné rozhodující ANO pracující ltd. ANO, LID! Oryvek z básně Pávia Bojara podle podmínek Komunistické internacionály. Ale teprve Gottwaldovo vedeni, Konkrétními činy zdraví pracující 50. výročí KSČ STRANE A UNORU NA POČEST PRAHA (ov) — V dnešní slavnostní den sa dají na pochod zástupy pracu­jících, kteří ua manifestacích, srazech, shromážděních a slavnostních schů­zích pozdrav! svou komunistickou stranu, inšpirátorku budovatelských úspě­chů socialistická výstavby, a oslaví svátek únorového vítězství. Na mnohých transparentech se ob­jev! . pracovní výsledky jednotlivých kolektivů a závodů. Neboť právě v těchto dnech sil! proud Iniciativy k XIV. sjezdu KSČ. Konkrétní činy se stávají nejúčinnéjší podporou politi­ky strany za dosaženi co najlepších ekonomických výsledků. V pražských závodech, s Jejichž emblémy se můžeme setkat v průvo­dech jednotlivých obvodů, soutěži na počest slavného výročí vítězství lidu a KSČ více než čtyřicet procent zá­vodů. Na budově nádraží Praha-střed svitl rudá pěticípá hvězda. Nejen ja­ko symbol, ale zároveň 1 jako sdě­leni — podobně jako na šachtách — že zdejší lokomotivnl depo splnilo své úkoly nejlépe v Severozápadní dráze. Pracující CKD Polovodiče se mohou pochlubit konkrétním výsled­kem: Úsporou 10 tisíc kilogramů hut­ního materiálu a podnětnou soutěži pod názvem Hledej problémy na svém úsekul Součástí Iniciativy pracujících pražských závodů a podniků k pade­sátiletému jubileu strany je 1 brigád­nická pomoc hlavnímu městu v úpra­vě životního prostředí. Na této akci se budou podílet 1 odborové organi­zace a pozadu nezůstanou ani mlá­dežnici. V kolekci darů pracujících Západo­českého kraje je 1 cenný závazek, který si klade za cíl zajistit potřeb­né množství stavebního materiálu pro komplexní bytovou výstavbu. V Pře­šticích dodají pro bytovuu výstavbu 2000 kubických metrů stavebních dílců a zvýši produkci ostatních oe­­tonových výrobků. Havíři Dolu přátelství v Tisové na Sokolovsku vytěží navíc 92 tisíc tun uhlí nad stanovený plán a k tomu Ještě vyrob! pro spotřebitele v domác­nostech sedm tisíc tun briket. V je­jich šlépějích Jdou 1 hornici Dolu Do lina ve Velkém Krtíši. I oni vstupuji do soutěže o získám titulu „Podn K 50. výročí vzniku KSČ“. Naše společnost bude mit prospěch 1 z Iniciativy, která se rozvijí v Jiho­moravském kraji. Jen v národním podniku Svil v Gottwaldově je dnes přes padesát brigád socialistické prá­ce a desítky dalších vznikají v tře­bíčských Závodech Gustava Klimenta, v Sázavanu a v n. p. Botana Skuteč. Ve Svitu už závazky představují zvý­šení výroby proti skutečnosti loňské­ho roku o 700 tisíc párů obuvi. G. Husák přijal polského velvyslance PRAHA — První tajemník ÜV KSC Gustáv Husák přijal včera k přá­telskému rozhovoru mimořádného a zplnomocněného velvyslance Poleká lidové republiky v CSSR Wlodzi­­mlerze Janiurka v souvislosti a jeho delinittvnim odjezdem z Československa. Polského velvyslance přijal týž den také ministr zahraničního obchodu inž. Andrej Barčák. V. Těreškovová v Praze PRAHA — Včera přiletěla do Pra­hy v čele sovětské delegace hrdinka vesmíru, předsedkyně Výboru sovět­ských žen Valentina Nikola jejová-Tě­­reškovová. K týdenní návštěvě repu­bliky Ji pozvala Čs. rada žen. Na ru­zyňském letišti hosty uvítala před­sedkyně Cs. rady žen Gusta Fučíková s dalšími představitelkami ženského hnuti; přítomni byli též zástupci ŰV KSČ, SCSP a sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko s chotí. Předseda vlády se vrátil z MLR PRAHA — Z oficiální přátelské ná­vštěvy, která se konala na pozváni předsedy rady ministrů Maďarské li­dové republiky Jenő Focka, se včera vrátil do Prahy předseda vlády ČSSR dr. Lubomír Štrougal s Choti. Na ruzyňském letišti jej uvítal! místopředsedové federální vlády j. Korčák, dr. M. Lúčan, profa dr. K. La-co, DrSc., Inž. J. Zahradník a lnž. J. Gregor a další členové vlády. 7 Na budapešťském letišti se s čs. hosty rozloučil předseda maďarské vlády J. Fock, místopředseda vládv dr. Ajtai, ministři a další oficiálni osobnosti; přítomen byl také maďar­ský velvyslanec v Praze J. Vincze a IPokračování na 2. straně/

Next