Práce, leden 1975 (XXXI/1-26)
1975-01-02 / No. 1
Poctivou prod a hospodařením do ztiviru púié pětiletky NOVOROČNÍ PROIEV SOUDRUHA O. HUSÁKA TELEGRAMY KE STÁTNÍMU SVÁTKU Pozdravy kubánskému lidu Také Ostřední rada odborů zaslala blahopřání PRAHA (čtk) — Soudruzi G. Husák, generální tajemník OV KSČ, a L. Štrougal, předseda vlády ČSSR a v zastoupení prezidenta republiky zaslali dr. Fidelu Castro Ružoví, prvnímu tajemníkovi ÜV Komunistické strany Kuby a předsedovi kubánské revoluční vlády, a dr. Osvaldo Dorticós Torradovi, prezidentu Kubánské republiky, telegram tohoto znění: Vážení, soudruzi, Jménem ústředního výboru' Komunistické strany Československa. prezidenta a vlády Československé socialistické republiky a všeho československého lidu zasíláme Vám,, ústřednímu výboru Komunistické strany Kuby, kubánské revoluční vládě a všemu kubánskému lidu srdečné soudružské pozdravy a blahopřání u příležitosti státního svátku Kubánské republiky. Lid ČSSR s pocity hlubokého přátelství sleduje všestranný rozvoj Kubánské republiky upřímně se těší z úspěchů, ktea rých bratrský kubánský lid pod vedením Komunistické strany Kuby a kubánské revoluční vlády dosahuje v budovaní socialistické společnosti ve své vlasti a při upevňování jejího mezinárodního postavení. VSEDNI PRACOVNÍ DEN Vládi na mnoha pracovištích t ve slavnostních chvílích končícího starého a přicházejícího nového roku. K nejdileíttSISÍm odvětvím národního hospodářství patří bezesporu energetika a doprava, kde se plnént úkolů ve prospěch spoleěnostl nemůže zastavit ani o svátečních dnech. Za některými z pracujících, kteří nastoupili silvestrovské a novoroční směny, jsme zajeli do elektrárny v Praze-HoleSovtcích. S vedoucím směny Pavlem Btrčákem jsme pak zaSlt do velinu, kde jsme zastthll směnu ve složení Jaromír Lesný, Karel Ltzec, Karel Cue a Jiří Gregor. Náš druhý záběr jsme pořídili na pracovišti dozorčích turniketů stanice Muzeum praiského metra. Objektivem naší kamery Jsme zachytili Marit Zemanovou a Pavla Kliku, kteří měli službu pod dohledem náčelnice provozu stanice Heleny Máchové. Snímky Vladimír Moucha Velmi sí vážíme toho, že mezi Československem a Kubou se neustále upevňují, prohlubují a rozšiřují svazky přátelství a spolupráce ku prospěchu našich národů a v zájmu socialismu, míru a pokroku ve světě. V den státního svátku Kubánské republiky přejeme drazí soudruzi, a Vaším Vám, prostřednictvím všemu kubánskéniu lidu další úspěchy při výstavbě socialismu ve Vaší krásné zemi. Jsme pevně přesvědčeni, že bratrská spolupráce mezi československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou, opírající se důsledně o principy marxismu-lenlnišmu [Pokračování na 2. straně/ ' Blahopřejné telegramy PRAHA (čtk) — Předseda vlády ČSSR L. Štrougal zaslal v zastoupení prezidenta republiky blahopřejné telegramy Ahinadou Ahidjovi, prezidentu Sjednocené kamerunské republiky, Džafaru Muhammadu Nimajrímu, prezidentu Súdánské demokratické republiky, ke státnímu svátku jejich zemí. Vážená soudružky, vážení soudruzi, drazí spoluobčané! Vstoupili jsme do nového ro ku 1975. Dovolte mi, abych vás všechny na jeho prahu jménem ústředního výboru Komunistické strany Českusloveneska, ústředního výboru Národní fronty, jménem československé vlády i nemocného prezidenta republiky a jménem svým srdečně pozdravil a popřál vám v novém roce hodně zdraví, štěstí, osobní spokojenosti i mnoho nových pracovních úspěchů. V životě člověka i v životě společnosti a státu je to příležitost k zamyšlení, co se nám v minulém roce zdařilo a co ne, co nás očekává a co si slibujeme od příštího roku. Můžeme říci, že uplynulý rok 1974 byl ve všech oblastech pro Československo dobrým rokem. Důstojně se přiřadil k několika předcházejícím rokům v rozvoji našeho hospodářství, životní úrovně a celé společnosti. Dobře pracoval náš průmysl, stavebnictví, zemědělství, příznivé jsou výsledky v ostatních oblastech. Ospěšně jsme zakončili čtvrtý rok 5. pětiletého plánu. Období, kterým jsme prošli od XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, je charakterizováno příznivým vnitropolitickým vývojem, upevňováním našeho socialistického státu, rozvojem socialistické demokracie, politickou angažovaností i pracovní aktivitou dělnické třídy, rolnictva, inteligence, žen, mládeže i prohlubováním morálně politické jednoty pracujícího lidu i obou bratrských národů a všech národnosti. Na tyto úspěchy můžeme být právem všichni hrdi. Nepřehlížíme však ani nedostatky, s nimiž se na některých místech setkáváme. Ostřední výbor KSČ na svém zasedání v listopadu minulého roku hodnotil velmi pozitivně výsledky práce za poslední léta. Současně zdůraznil potřebu kritické analýzy problémů a nedostatků, zvýšenou odpovědnost a náročnost na všech úsecích a na všech stupních jako předpoklad dalšího úspěšného rozvoje naší společnosti. Díky obětavé a poctivé práci obrovské většiny našich pracujících mohli jsme i v minulém roce pokračovat ve zvyšování životní úrovně, v upevňování naší měny, růstu reálných příjmů obyvatelstva, jeho dobrého zásobování potravinářskými i průmyslovými výrobky, v zabezpečování sociálních a životních jistot našich občanů. Snad je to již v povaze člověka, že si na dobré, pozitivní podmínky života rychle zvyká a považuje je za samozřejmé. Ale rozvoj hospodářství a celé společnosti vždy přináší i problémy, které je třeba řešit. V minulém roce výrazně se projevila v kapitalistickém světě krize energetiky, paliv, surovin i potravin — iako součást celkové politické, hospodářské i morální krize bnržoazního světa. Došlo ke značnému zvýšení cen těchto produktů. I když se naše hospodářství opírá především o spolupráci se Sovětským svazem a socialistickými zeměmi, i tak by! dopad zvýšených cen surovin a materiálů na nás nemalý. S pohybem cen ve světovém hospodářství je třeba počítat i v roce 1975 a v letech příštích. Zřejmě skončilo období, kdy bylo možno získat paliva, energii, základní suroviny i potraviny poměrně snadno a za s nižší ceny. Pro nás, pro zemi převážně zpracovatelským průmyslem, z toho vyplynuly určité nové úkoly, které budou působit i v dalších letech. Kapitalistické země přesunují vzestup světových cen surovin a materiálů do hladiny spotřebitelských cen a břemeno surovinové a energetické krize na bedra pracujících. To podporuje prudkou inflaci, nezaměstnanost a nejistotu pracujících. Touto cestou naše socialistické zřízení nemůže jít. Proto volíme náročnou cestu překonávání vlivů růstu světových cen na ůaše hospodářství aktivními opatřeními ve výrobě, zvyšováním její efektivnosti, lepším hospodařením s prostředky celé společnosti. Životní úroveň našeho lidu a jeho jistoty musí zůstat i nadále zabezpečeny. V roce 1974 jsme úspěšně zvládli i tyto problémy. Náš lid v žádné formě nepocítil tíhu krizových jevů kapitalistického světa a zvýšených cen. f v tom se ukázala přednost socialistického zřízení, jeho plánovitého hospodářství i po litiky komunistické strany, která na první místo klade potřeby a blaho pracujícího člověka. Při hodnocení roku 1974 chci z celého srdce poděkovat vám a všem, kdož jste se svou tvůrčí obětavou prací zasloužili o tyto dobré výsledky. V roce, do něhož vstupujeme, budeme si připomínat 30. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého zápasu našeho lidu, 30. výročí osvobození naší země Sovětskou armádou. V této souvislosti vzpomínáme na tragická léta našich národů a československého státu, na hitlerovskou agresi a válku, rozbití a okupaci Československa. na mnohaleté utrpení a oběti našeho lidu. který se s nacistickým diktátem a terorem nikdy nesmířil. Proto si připomínáme s úctou a láskou statečný zápas českého a slovenského lidu za národní svobodu a obnovu československého státu, hrdinství a oběti českých a slovenských vlastenců doma i za hranicemi. S láskou budeme vzpomínat osvoboditelskou úlohu Sovětského svazu, jeho lidu a armády, jejích obětí při osvobozováni území našeho státu. Můžeme říci, že celá historie uplynulých 30 let je naplněna uskutečňováním revolučního odkazu národně osvobozeneckého boje našich národů, jejich demokratických a revolučních tradic. Během tří desetiletí, naplněných uvědomělou prací našeho lidu, byly vyřešeny základní otázky existence českého a slovenského národa. Československého státu, zajištěna bezpečnost a mír našeho lidu. Byly uskutečněny revoluční změny v postavení dělníků, rolníků a všeho pracujícího lidu, jako rozhodující síly ve státě. Postupně byl budován spravedlivější společenský řád bez vykořisťování, usilující o vysokou materiální a kulturní úroveň širokých lidových vrstev. Není toho málo, čeho Československo za uplynulých 30 let dosáhlo. To vše jsou výsledky práce našeho lidu. správné politiky komunistické strany, bratrské spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. Při pohledu na národně osvobozenecký zápas našeho lidu i výsledky práce třiceti let můžeme říci, že jdeme správnou, lidu prospěšnou cestou. Drazí přátelé! Pro náš stát v centru Evropy je neobyčejně důležitý mezinárodně politický vývoj. Otázka války Či míru pro lidové masy se jevila po dlouhá staletí otázkou osudovou. V posledních desetiletích vytvořilo lidstvo' obrovské prustředky a uvolnilo sily. které mohou být využity bud k odstranění bídy a hladu v rozsáhlých oblastech naší planety a ve prospěch lidstva vůbec, nebo se mohou také síét nástrojem zničeni lidstva. jádro úsilí Sovětského svain a zemí socialistického společenství, mezi nimiž je i naše vlast, je v tom, aby svět šel cestou míru, cestou využití výsledků vědeckého a technického pokroku ku prospěchu a nikoliv ke zkáze lidstva. Usilujeme o to, aby se zásady mírového soužití staly pevnou základnou mezinárodních vztahů, aby státy s rozdílným společenským zřízením utvářely své vztahy nikoli cestou konfrontace a napětí, ale cestou mírové, vzájemně výhodné spolupráce. jsme rádi, že můžeme říci, že společný postup socialistických zemi a všech mírových sil ve světě, dosáhl v uplynulém roce pozitivních výsledků. Síla Sovětského svazu a socialistických zemí i narůstáni realistického pohledu v západních zemích, umožňují optimistický pohled na další vývoj. V tomto smyslu se v r. 1974 rozvíjela i zahraniční politika naší země. Řešíme otevřené problémy s našimi sousedy i jinými státy. Chceme i nadále udržet a rozvíjet dobré vztahy a vzájemně výhodnou spolupráci se všemi státy. Máme co nabídnout, v hospodářství, ve vědě, technice, kultuře i sportn i ve všech dalších oborech. Současně chceme využít zkušenosti a dobrých výsledků práce jiných národů při dalším rozvo|i naší vlasti. Existují dobré předpoklady pro to, aby v Evropě, která již, 30 let žije v míru, byly položeny základy trvalé bezpečnosti. Když z relativním optimismem posuzujeme vývoj ve světě, neznamená to, že podceňujeme vlivné síly, které takovémuto vývoji nepřejí, anebo že přehlížíme ohniska napětí na různých kontinentech, jde o proces v mezinárodní politice, jde o zápas o mírové řešení problémů, jde o to, aby příznivý obrat v mezinárodní situaci se stal trvalým. Takovémuto zápasu budeme ze všech sil i nadále napomáhat. Drazí přátelé! Nový rok, do kterého dnes vstupujeme, je posledním rokem naší páté pětiletky. Okoly hospodářského plánu na rok 1975 jsou náročné, ale reálné. Jejich hlavním smyslem je zajistit další rozvoj našeho hospodářství, životní úroveň a šťastný život našeho lidu. Splnění úkolů r. 1975 v rozhodující míře závisí na tom, jak všichni, každý na svém místě, svou každodenní prací budeme plnit své povinnosti. Na dobré práci a zodpovědnosti při plnění úkolů závisí, jaký bude náš Život v tomto roce i v letech příštích. Máme zdravou ekonomiku, vyspělou materiální základnu. Musíme jl lépe využívat, lépe hospodařit s dováženými i vlastními surovinami, lépe organizovat a řídit práci a větší pozornost věnovat překonávání všech nedostatků. Najdou se lidé, kterým se dosažené výsledkv zdají vždy samozřejmé a nové úkoly příliš velké. Praxe nás však přesvěd[Půkračovánl na 2. straněI flillllllllllflIlllllllllllllllllltlIllllllllllllllltlIllllllllllllllllllllllllllllllllillltlIlllllllllllllllllllllllllllllllllllllllliillillllllilllllllilllllllllllllillllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllltlIlllllllllllllllllllllllllltlIIIIIIHiHlIllllini Starý rok má jt! na kahánku. Je 22 hodin. Na sekretariátě podnikového ředitele Třineckých Železáren VŘSR svítí dosud dvé okna. Josef Gluszny trpělivé čeká. Má pokyn doprovodit mne na třetí ocelárnu mezi taviče připravující na peci č. 21 tavbu, fejti odpich bude prvním odpichem v tomto podbeskydském podniku českých, slovenských a polských hutníků. Ne- Chlapi dobfi stačím se ale ani pořádně porozhlédnout a do dveří vstupuje Marie Grocholová z hlavního dispečinku...: „Dozvěděla jsem se, le tady budete. Přijel jste, a tak st určitě musíte poznamenat alespoň kratičkou zprávičku o posledním rekordu Třineckých železáren. Dneska na Silvestra naši chlapi za osmihodinovou směnu na válcovně B vyválcovali 252 tun spojek R 46. Napište, prosím, le je to výkon jako hrom!“ Druhý „anděl strážný", s nímž procházím kolem hučících pecí — mistr tng. Leopold Holub, s přehledem dobrého znalce Itdí stačí ještě hovořit o Brigádě socialistické práce čs.-polského přátelství na „jedenadvacitce": „Nevadí, že tihle hoši ne mají nejvyšší výkony. Zato jejich ocel má nejvyšší parametry a vždy ji ,uvaří' tak, no radost pohledět.” V „kukani“ plné přístrojů mezitím dálnopis vytukává první zprávu o příznivé analýze připravované tavby. To je pro taviče to nejdůležitější. Teprve laboratoř jím tak potvrzuje, zda ocel bude dobrá. Do nového roku zbývají poslední minuty. A tak se stačíme ještě se seznámit a pořádně st stisknout ruce...: Tavič Emil Pszczolka, Josef Lipovský, pomocník, Karel Dzekantk [také pomocník, dodává veselej, Rudolf Cieslar, jeřábník. Jemu jsem, na pohled nejstaršímu, položil otázku, co on přeje nastávajícímu novému roku. Rozhodně — třebaže stručně, jak ostatně jsou vždy hutníci zvykli — odpovídá: „Mír pro všechny lidi na světě a zdraví každému dobrému člověku. A také aby práce se nám dařila.“ To se již nad celým Třincem, nad nimž do té chvíle zářtly i hvězdy, rozezněla siréna oznamující konec roku 1974. Josef jako jejich ocel Lipovský ráznými údery, jako by chtěl pozvat všechny kolem na starou okružní pilu, celé hale oznamuje, že se „píchá" ocel na 21. peci. Nestačili jsme se pořádně nadechnout, prvních šedesát vteřin urazilo cestu časem a „jedenadvacítka" vydává snad první ocel v republice v roce 1975. Snad ji v témže okamžiku vypustili i na Nové huti Kl. Gottwalda, snad I v Košicích. J. PROCHÁZKA tiiniiiiiniiiiiiiitiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiiiiiiiitiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiitiiiiHiiiiiiiiiiiiiiitiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiuiiiiiiiiiiiiiiiitiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiMiiiiiiiiimiiinHiiiiiimiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiii