Práce, srpen 1975 (XXXI/179-204)
1975-08-01 / No. 179
PRACE OENÍK REVOLUČNÍHO odborového MNUTI Praha ■ Pátek 1. srpna 1975 Číslo 179 ■ Ročník XXXI. ■ Cena 50 hal. SETKÁNI G. HUSÁKA S U. KEKKONENEM. Na pozvání prezidenta Finské republiky Urho Kekkonena se 31. července v Helsinkách uskutečnilo setkání s generálním tajemníkem ŰV KSČ a prezidentem ČSSR Gustávem Husákem. Na snímku uprostřed předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal. Telefoto CTK — AP Srdečné ovzduší schůzky čs. a sovětské deiegace Setkání a rozhovory Ve čtvrtek se sešli v Helsinkách k rozhovoru generální tajemník ŰV KSSS Leonid Iljič Brežněv a generál ní tajemník OV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák. Soudruzi Brežněv a Husák ocenili průběh závěrečně fáze celoevropské konference. Vyjádřili přesvědčení, že výsledky práce konference podstatně přispějí k dalšímu uvolnění v Evropě a povedou k rozšíření vzájemně výhodné spolupráce mezi evropskými státy. Soudruzi L. I. Brežněv, G. Husák. A. A. Gromyko a L. Strougal, kteří se rozhovoru zúčastnili, zdůraznili odhodlání KSSS a KSČ činit 1 nadále vše, co je v jejich silách, k- tomu, aby proces uvoljíování měl nezvratný charakter. Rozhovor, proběhl v srdečném a přátelském ovzduší. Generálni tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák se ve čtvrtek setkal také s vedoucím polské delegace na konferenci, prvním tajemníkem ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany Edwardem Gierkem. Při rozhovoru, který měl srdečný ráz, jednali soudruzi Husák a Gierek o dalším rozvoji přátelských a dobrých sousedských vztahů mezi. ČSSR a Polskou lidovou republikou a o prohloubení spolupráce mezi KSČ a Polskou sjednocenou dělnickou stranou. Oba státníci jednali rovněž o otázkách mezinárodních vztahů. Rozhovoru se dále zúčastnili za čs. stranu člen předsednictva ŰV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a ministr zahraničních věcí Bohuslav Chftoupek, z polské strany členové politického byra OV PSDS předseda rady ministrů Piotr jaroszewicz a ministr zahraničních věcí Stefan Olszowski. V kongresové hale Finlandia se ve čtvrtek uskutečnil rozhnvnr generálního tajemníka DV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka s předsedou OV Komunistické strany Finska Aarnem Saarinenem. Vyměnili si názory na otázky týkajíc! se dalšího rozvoje bratrských vztahů mezi Komunistickou stranou Československa a Komunistickou stranou Finka. Vyjádřili plnou podporu myšlenkám a cílům konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Rozhovor proběhl v přátelské a srdečné atmosféře.' Rozhovoru se zúčastnil československý velvyslanec ve Finsku Oldřich Pavlovský. Generální tajemník OV KSČ a president ČSSR Gustav Husák se ve čtvrtek setkal v Helsinkách s prvním tajemníkem ŰV Maďarské socialistické dělnické strany Jánošem Kádáréin. V rozhovoru, který proběhl v srdečném, soudružském ovzduší, byly projednány aktuální problémy mezinárodní situace, úkoly spojené s konferencí o evropské bezpečnosti a spolupráci a otázky dalšího rozvoje vztahů mezi oběma sousedními socialistickými zeměmi a oběma stranami. Rozhovoru se zúčastnili člen předsednictva ÜV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a člen politického byra OV Maďarské socialistické dělnické strany a předseda rady ministrů MLR György Lázár. Na pozvání prezidenta Finské repůbliký Urho Kekkonena se včera uskutečnilo setkání s generálním tajemníkem ÜV KSČ a prezidentem ČSSR Gustávem Husákem. Setkání se dále zúčastnili z čs. strany člen předsednictva OV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a členové ŰV KSČ — ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek a čs. velvyslanec ve Finsku Oldřich Pavlovský. Z finské stra(Pokračování na 3. straně) Druhý den historického zasedání v Helsinkách Z dějinných zkušeností vyvodit nevyhnutelné závěry Další vystoupení vedoucích deleaací Telefonuje náš zvláštní zpravodaj VL. TRÁVNÍČEK Vrcholná fáze konference o bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách, k jejímuž druhému zasedání se včera úpět sjížděly du paláce Finlandia delegace všech 35 zúčastněných států, pokračtivala dupuledne v pracovním prugramn. Do předsednické lóže usedl mezipředstavitele sekretariátu konference předseda SKJ a prezident SFRJ J-osip- Broz-Tito, který předsedal včerejšímu dopolednímu jednání. Na řečnickou tribunu vstoupil jako první řečník generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák. Jeho projev přesvědčivě dokumentoval skutečnost, že také Československo přineslo významný vklad k realizaci myšlenek, které jsou základním tématem tohoto unikátního mezinárodního lóra. Konsolidace míru v Evropě je hlavní myšlenkou, která nás přivedla na tuto konferenci v Helsinkách, řekl včera úvodem svého projevu vedoucí delegace Polská lidové republiky, první tajemník ŰV Polské sjednocené dělnické strany Edward Gierek. Ve svém vystoupení poukázal rovněž na tragické zkušenosti z minulosti Evropy, zejména z druhé světové války, která jen polský národ stála šest miliónů životů a zanechala v zemi ruiny měst a vesnic. Nynější konference v Helsinkách uzavírá poválečné období a otevírá nové vyhlídky pro přátelskou spolupráci všech zemí na evropském kontinentě, řekl E. Gierek. Vedoucí polské delegace věnoval dále pozornost uplatňování zásady mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením a budoucí realizaci principů v mezistátních vztazích, které konference potvrdí. Prezident Francouzské republiky Valéry Giscard ďE&taing charakterizoval ve svém výstoupení závěrečný dokument jako významný přínos míru. Průběh konference ve všech třech fázích dokázal, že 33 evropských států, Spojené státy a Kanada projednaly všechny aspekty svých vzájemných vztahů. Přitom mimořádnou pozornost věnovaly problémům, o kterých se dosud nikdy na takovém fóru nejednalo. Za obrovského zájmu celého sálu, ve světle reflektorů a bleskových světel fotografů, přistoupil k řečnickému pultu generální tajemník OV KSSS Leonid Iljič Brežněv. Jeho vystoupení naplnilo novinářskou gale. rii do posledního místa. Ti novináři, kteří se do sálu nedostali, sledovali jeho projev na barevných obrazovkách televizorů v přilehlých sálech a v tiskovém středisku. (Pokračování na 3. straně] PROJEV VEDOUCÍHO ČESKOSLOVENSKÉ DELEGACE SOUDRUHA G. HUSÁKA Evropa se chopila historické příležitosti Vážený soudruhu předsedo, dámy a pánové! Dovolte ml vyjádřit upřímné poděkování a uznání lidu a vlády ČSSR našim hostitelům — vládě Finska osobně panu prezidentovi Kekkoneno- a vl za jejich vytrvalé úsilí při organizování a uspořádání konference 0 bezpečnosti a spolupráci v Evropě 1 za srdečné přijetí, jehož se nám dostalo v Helsinkách. Naše shromáždění, svým významem ví historii ojedinělé, se koná krátce poté, kdy jsme vzpomněli 30. výročí porážky fašismu a ukončení druhé světové války na našem tak často a tak těžce zkoušeném kontinentě. Tato poválečná léta, kdy se tak bolestně zacelovaly rány boje proti fašismu a 2. světové války, byla svědkem vývoje plného protikladů. Ošili o trvalý a spravedlivý mír; ale i napětí, jež narušilo vazby' polltjcké, hospodské 1 kulturní spolupráce; svědkem bouřlivého rozvoje tvůrčí potence, výrobních sil, vědy, techniky a kultury a obecného společenského pokroku Evropy; ale 1 vynakládání nevídaných materiálních a lidských zdrojů na vývoj ničivých prostředků. Evropa — jako již tolikrát — se znovu ocitla na křižovatce dějin. Tváří v tvář poznáni nebezpečnosti minulého vývoje i poznání, že mír je nezbytným předpokladem využiti vymožeností vědy a techniky pro lepší život národů, se stále důrazněji prosazuje vědomí, že v podmínkách atomového věku není jiné rozumné alternativy vzájemných vztahů mezi státy než mírové soužití. To byly hlavní pohnutky, jež vedly k tomu, aby v Evropě byla nastoupena cesta hledání odpovědi na otázky, jak uplatňovat a rozvíjet to, co nás pojí, a nikoli to, co nás dělí, jak vyloučit války ze života společnosti. (Pokračování na 2. straně) Soudruh G. Husák při projevu' Telefoto ČTK Mezinárodní odborové hnutí přispívá k pozitivnímu trendu V zájmu mini a společenského pokroku PRAHA (čtk) — Třetí etapa konference o evropské bezj>ečno*ti a spolupráci v Helsinkách je středem pozornosti a zájmu naší nejšírší veřejnosti. Svědectvím toho jsou stanoviska pracujících a zástupců nejrirznějších oblastí a oborů, která vyjádřili k jednání vrcholných představitelů 35 zemí ve finském hlavním městě v rozhovorech se zpravodaji ČTK. Tajemník Ústřední rady odborů V. KO- 2ÍK: „Probíhající závěrečná etapa konference o evropské bezpečnosti a spolu práci Je bezesporu nejvýznamnější mezi národně politickou událostí po druhé světové válce. Představuje výrazné vítězství pokrokových mírumilových sil. Otevírá před všemi národy Evropy a celého světa dlouhodobou perspektivu mírové spolupráce. V celém rozsahu dokumentuje, že mírové soužití se stalo ve doučí zásadou ve vzájemných vztazích mezi národy, hlavní hybnou silou, ten dencí naší doby. Proto se evropská veřejnost obrací k Helsinkám s velkými nadějemi. Očekává, že její výsledky povedou k dalšímu upevnění příznivého obratu v mezinárodních vztazích, který je výsledkem dlouholetého mírového úsilí Sovětského svazu, dalších socialistických zemí a všech pokrokových mírumilovných sil v Evropě. Rádi konstatujeme, že tomuto pozitivnímu trendu svým dílem přispělo a přispívá i mezinárodní odborové hnntí. Plně podporujeme a aktivně jsme se podíleli a podílíme na takových významných událostech, jako bylo loňské setkání vedoucích představitelů odborového hnutí Evropy anebo letošní konference k pracovnímu a životnímu prostředí v Zenevě. Jsme odhodláni spolu s odbo rovými organizacemi Světové odborové federace a dalšími pokrokovými silami v rámci mezinárodního odborového hnutí aktivně přispívat k dorozuměni, prohloubení důvěry a spolupráce. V tomto směru odbory sehrály a jistě budou sehrávat ještě výraznější úlohu při ovlivňování veřejného mínění v zájmu bezpečnosti národů, míru a společenského pokroku.“ Vedoucí tajemník OV NF SSR, člen předsednictva Čs. výboru pro evropskou bezpečnost F. GULLA řekl mj.: „Na palác Finlandia sa dnes upírají zraky calého světa. Dvouletá práce, která začia ▼ červenci 1973 právě v tomto paláci konferencí ministrů zahraničních věcí evropských zemí. USA a Kanady, vrcholí po pravdě historickou konferencí, konferencí století, jak ji nazvali novináři, konferencí naděje v trvalý -mír našeho kontinentu, jak ji chápou milióny jeho prostých obyvatel. Poslední roky přinášejí dostatek důkazů, že díky důsledné realizaci mírového programu přijatého na XXIV. sjezdu KSSS, díky upevnění pozic’ socialistických zemí a jejich jednoty se zvýšil jejich vliv a autorita v oblasti mezinárodních vztahů, což způsobilo obrat od studené války k uvolnění napětí a k stále rozsáhlejšímu uznávání zásad mír,oyé.ho soužití, jakož i normy ve vztazích mezi státy s rozdílným společenským zřízením.“ Předsedu Cs. strany lidové a ministr vlády CSR R. PETERA, prohlásil mj.: „Cs. strana lidová, sdružující občany křesťanského smýšlení, všichni její členové se aktivně zapojovali do tvůrčí práce při budování své socialistické vlastí, poněvadž si byli vědomi toho, že tím přispívají k upevnění míru v Evropě a na (Pokračováni na 5. straně) PROJEV VEDOUCÍHO SOVĚTSKÉ DELEGACE SOUDRUHA L. I. BREZNĚVA Čile blizké rozumu i srdci My všichni, kteří se účastníme závěrečné etapy konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, si uvědomujeme mimořádný charakter této události a její politický rozsah. Můžeme s jistotou říci, že totéž pociťují milióny lidí ve všech zemích zastoupených na konferenci a nejen v těchto zemích. Stejně jako my chápou smysl toho, co se v těchto dnech děje ve finském hlavním městě. Co vyvolalo takový zájem o konferenci nejvyšších politických a státních představitelů, kteří jsou zde v sále? Odpověď je patrně v tom, že s výsledky konference jsou spjata očekáváni a naděje, které nevzbudila žádná jiná kolektivní akce v době, jež následovala po známých společných spojeneckých usneseních poválečného období. Lidé, patřící ke generaci, která prožila hrůzy druhé světové války, zvlášť zřetelně vidí historický smysl této konference. Její cíle jsou blízké rozumu a srdci 1 té generace Evropanů, ktterá vyrostla a žije v míru a která právem soudí, že jinak tomu ani být nesmí. Evropská půda byla v letech dvou světových válek hojně zkropena krví. Nejvyšší političtí a státní představitelé ze 33 evropských zemí, Spojených států a Kanady se sešli v Helsinkách, aby společným úsilím přispěli k přeměně Evropy ve světadíl, který by už nepoznal válečný požár. Právo na mír je třeba zajistit všem evropským národům. Přejeme si pochopitelně, aby totéž právo bylo zabezpečeno i všem ostatním národům světa; Evropa jako průsečík mnoha výrazných národních kultur a jako jeden z vrcholů světové civilizace je s to být dobrým příkladem budování mezistátních vztahů na zásadách trvalého míru. Sovětský svaz nepovažuje výsledky konference jen za nezbytné politické bilancování výsledků druhé světové války. Chceme současně ukázat smysl budoucnosti v souvislott s realitou dnešního dne a zkušenostmi, jež načerpaly evropské národy za mnoho staletí. x Zde, v Evropě, byli agresoři nejednou korunováni pochybnými vavříny, než na ně padlo prokleti národů. Zde, v Evropě, byly na politickou doktrínu povznášeny nároky na svetovládu, které končily krachem států, jejích zdroje sloužily zločinným, nelidským cílům. Proto přišel čas vyvodit z dějinných zkušeností nevyhnutelné kolek, tivní závěry. A my zde činíme tyto závěry s plným vědomím vlastní odpovědnosti za budoucnost evropského světadílu, který musí žít a rozvíjet se v míru. Sotva by někdo chtěl popírat, že výsledky konference jsou pečlivě vyváženou rovnováhou zájmů všech zúčastněných států. Proto je k nim třeba přistupovat zvlášť pozorně. Máme za sebou nesnadnou cestu od nastolení samotné myšlenky celoevropské konference až po její vyvrcholení — dovršení na nejvyšší (•Pokračování na 2. straně( Soudruh L. I. Breíněv při projevu Telefoto ČTK