Práce, srpen 1975 (XXXI/179-204)

1975-08-01 / No. 179

PRACE OENÍK REVOLUČNÍHO odborového MNUTI Praha ■ Pátek 1. srpna 1975 Číslo 179 ■ Ročník XXXI. ■ Cena 50 hal. SETKÁNI G. HUSÁKA S U. KEKKONENEM. Na pozvání prezidenta Finské republiky Urho Kekkonena se 31. července v Helsinkách uskutečnilo setkání s generálním tajemníkem ŰV KSČ a prezidentem ČSSR Gustávem Husákem. Na snímku uprostřed předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal. Telefoto CTK — AP Srdečné ovzduší schůzky čs. a sovětské deiegace Setkání a rozhovory Ve čtvrtek se sešli v Helsinkách k rozhovoru generální tajemník ŰV KSSS Leonid Iljič Brežněv a generál ní tajemník OV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák. Soudruzi Brežněv a Husák ocenili průběh závěrečně fáze celoevropské konference. Vyjádřili přesvědčení, že výsledky práce konference podstatně přispějí k dalšímu uvolnění v Evro­pě a povedou k rozšíření vzájemně výhodné spolupráce mezi evropskými státy. Soudruzi L. I. Brežněv, G. Hu­sák. A. A. Gromyko a L. Strougal, kteří se rozhovoru zúčastnili, zdů­raznili odhodlání KSSS a KSČ činit 1 nadále vše, co je v jejich silách, k- tomu, aby proces uvoljíování měl nezvratný charakter. Rozhovor, pro­běhl v srdečném a přátelském ovzduší. Generálni tajemník ÜV KSČ a pre­zident ČSSR Gustáv Husák se ve čtvrtek setkal také s vedoucím pol­ské delegace na konferenci, prvním tajemníkem ústředního výboru Pol­ské sjednocené dělnické strany Ed­wardem Gierkem. Při rozhovoru, který měl srdečný ráz, jednali soudruzi Husák a Gie­rek o dalším rozvoji přátelských a dobrých sousedských vztahů mezi. ČSSR a Polskou lidovou republikou a o prohloubení spolupráce mezi KSČ a Polskou sjednocenou dělnic­kou stranou. Oba státníci jednali rovněž o otázkách mezinárodních vztahů. Rozhovoru se dále zúčastni­li za čs. stranu člen předsednictva ŰV KSČ a předseda vlády ČSSR Lu­bomír Strougal a ministr zahranič­ních věcí Bohuslav Chftoupek, z pol­ské strany členové politického byra OV PSDS předseda rady ministrů Piotr jaroszewicz a ministr zahra­ničních věcí Stefan Olszowski. V kongresové hale Finlandia se ve čtvrtek uskutečnil rozhnvnr gene­rálního tajemníka DV KSČ a prezi­denta ČSSR Gustáva Husáka s před­sedou OV Komunistické strany Fin­ska Aarnem Saarinenem. Vyměnili si názory na otázky tý­kajíc! se dalšího rozvoje bratrských vztahů mezi Komunistickou stranou Československa a Komunistickou stranou Finka. Vyjádřili plnou pod­poru myšlenkám a cílům konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Rozhovor proběhl v přátelské a sr­dečné atmosféře.' Rozhovoru se zú­častnil československý velvyslanec ve Finsku Oldřich Pavlovský. Generální tajemník OV KSČ a pre­sident ČSSR Gustav Husák se ve čtvr­tek setkal v Helsinkách s prvním ta­jemníkem ŰV Maďarské socialistic­ké dělnické strany Jánošem Kádáréin. V rozhovoru, který proběhl v srdeč­ném, soudružském ovzduší, byly pro­jednány aktuální problémy meziná­rodní situace, úkoly spojené s konfe­rencí o evropské bezpečnosti a spo­lupráci a otázky dalšího rozvoje vzta­hů mezi oběma sousedními socialis­tickými zeměmi a oběma stranami. Rozhovoru se zúčastnili člen před­sednictva ÜV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a člen poli­tického byra OV Maďarské socialis­tické dělnické strany a předseda ra­dy ministrů MLR György Lázár. Na pozvání prezidenta Finské re­­půbliký Urho Kekkonena se včera uskutečnilo setkání s generálním ta­jemníkem ÜV KSČ a prezidentem ČSSR Gustávem Husákem. Setkání se dále zúčastnili z čs. strany člen předsednictva OV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Strou­gal a členové ŰV KSČ — ministr za­hraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek a čs. velvyslanec ve Fin­sku Oldřich Pavlovský. Z finské stra­­(Pokračování na 3. straně) Druhý den historického zasedání v Helsinkách Z dějinných zkušeností vyvodit nevyhnutelné závěry Další vystoupení vedoucích deleaací Telefonuje náš zvláštní zpravodaj VL. TRÁVNÍČEK Vrcholná fáze konference o bezpeč­nosti a spolupráci v Helsinkách, k je­­jímuž druhému zasedání se včera úpět sjížděly du paláce Finlandia delegace všech 35 zúčastněných stá­tů, pokračtivala dupuledne v pracov­ním prugramn. Do předsednické lóže usedl mezi­­představitele sekretariátu konference předseda SKJ a prezident SFRJ J-osip- Broz-Tito, který předsedal včerejšímu dopolednímu jednání. Na řečnickou tribunu vstoupil jako první řečník generální tajemník OV KSČ a prezi­dent ČSSR Gustáv Husák. Jeho pro­jev přesvědčivě dokumentoval skuteč­nost, že také Československo při­neslo významný vklad k realizaci myšlenek, které jsou základním téma­tem tohoto unikátního mezinárodního lóra. Konsolidace míru v Evropě je hlav­ní myšlenkou, která nás přivedla na tuto konferenci v Helsinkách, řekl včera úvodem svého projevu vedoucí delegace Polská lidové republiky, prv­ní tajemník ŰV Polské sjednocené dělnické strany Edward Gierek. Ve svém vystoupení poukázal rovněž na tragické zkušenosti z minulosti Evro­py, zejména z druhé světové války, která jen polský národ stála šest mi­liónů životů a zanechala v zemi ruiny měst a vesnic. Nynější konference v Helsinkách uzavírá poválečné obdo­bí a otevírá nové vyhlídky pro přá­telskou spolupráci všech zemí na ev­ropském kontinentě, řekl E. Gierek. Vedoucí polské delegace věnoval dále pozornost uplatňování zásady mírové­ho soužití států s rozdílným společen­ským zřízením a budoucí realizaci principů v mezistátních vztazích, které konference potvrdí. Prezident Francouzské republiky Valéry Giscard ďE&taing charakte­rizoval ve svém výstoupení závěreč­ný dokument jako významný přínos míru. Průběh konference ve všech třech fázích dokázal, že 33 evrop­ských států, Spojené státy a Kanada projednaly všechny aspekty svých vzájemných vztahů. Přitom mimo­řádnou pozornost věnovaly problé­mům, o kterých se dosud nikdy na takovém fóru nejednalo. Za obrovského zájmu celého sálu, ve světle reflektorů a bleskových světel fotografů, přistoupil k řečnic­kému pultu generální tajemník OV KSSS Leonid Iljič Brežněv. Jeho vy­stoupení naplnilo novinářskou gale­­. rii do posledního místa. Ti novináři, kteří se do sálu nedostali, sledovali jeho projev na barevných obrazov­kách televizorů v přilehlých sálech a v tiskovém středisku. (Pokračování na 3. straně] PROJEV VEDOUCÍHO ČESKOSLOVENSKÉ DELEGACE SOUDRUHA G. HUSÁKA Evropa se chopila historické příležitosti Vážený soudruhu předsedo, dámy a pánové! Dovolte ml vyjádřit upřímné podě­kování a uznání lidu a vlády ČSSR na­šim hostitelům — vládě Finska osobně panu prezidentovi Kekkoneno- a vl za jejich vytrvalé úsilí při organi­zování a uspořádání konference 0 bezpečnosti a spolupráci v Evropě 1 za srdečné přijetí, jehož se nám dostalo v Helsinkách. Naše shromáždění, svým významem ví historii ojedinělé, se koná krátce poté, kdy jsme vzpomněli 30. výročí porážky fašismu a ukončení druhé světové války na našem tak často a tak těžce zkoušeném kontinentě. Tato poválečná léta, kdy se tak bolestně zacelovaly rány boje proti fašismu a 2. světové války, byla svědkem vývo­je plného protikladů. Ošili o trvalý a spravedlivý mír; ale i napětí, jež na­rušilo vazby' polltjcké, hospodské 1 kulturní spolupráce; svědkem bouřli­vého rozvoje tvůrčí potence, výrob­ních sil, vědy, techniky a kultury a obecného společenského pokroku Ev­ropy; ale 1 vynakládání nevídaných materiálních a lidských zdrojů na vývoj ničivých prostředků. Evropa — jako již tolikrát — se znovu ocitla na křižovatce dějin. Tvá­ří v tvář poznáni nebezpečnosti minu­lého vývoje i poznání, že mír je ne­zbytným předpokladem využiti vymo­žeností vědy a techniky pro lepší ži­vot národů, se stále důrazněji prosa­zuje vědomí, že v podmínkách atomo­vého věku není jiné rozumné alter­nativy vzájemných vztahů mezi státy než mírové soužití. To byly hlavní po­hnutky, jež vedly k tomu, aby v Ev­ropě byla nastoupena cesta hledání odpovědi na otázky, jak uplatňovat a rozvíjet to, co nás pojí, a nikoli to, co nás dělí, jak vyloučit války ze ži­vota společnosti. (Pokračování na 2. straně) Soudruh G. Husák při projevu' Telefoto ČTK Mezinárodní odborové hnutí přispívá k pozitivnímu trendu V zájmu mini a společenského pokroku PRAHA (čtk) — Třetí etapa kon­ference o evropské bezj>ečno*ti a spo­lupráci v Helsinkách je středem po­zornosti a zájmu naší nejšírší veřej­nosti. Svědectvím toho jsou stanovis­ka pracujících a zástupců nejrirzněj­­ších oblastí a oborů, která vyjádřili k jednání vrcholných představitelů 35 zemí ve finském hlavním městě v rozhovorech se zpravodaji ČTK. Tajemník Ústřední rady odborů V. KO- 2ÍK: „Probíhající závěrečná etapa kon­ference o evropské bezpečnosti a spolu práci Je bezesporu nejvýznamnější mezi národně politickou událostí po druhé světové válce. Představuje výrazné vítěz­ství pokrokových mírumilových sil. Ote­vírá před všemi národy Evropy a celé­ho světa dlouhodobou perspektivu míro­vé spolupráce. V celém rozsahu doku­mentuje, že mírové soužití se stalo ve doučí zásadou ve vzájemných vztazích mezi národy, hlavní hybnou silou, ten dencí naší doby. Proto se evropská veřejnost obrací k Helsinkám s velkými nadějemi. Oče­kává, že její výsledky povedou k další­mu upevnění příznivého obratu v mezi­národních vztazích, který je výsledkem dlouholetého mírového úsilí Sovětského svazu, dalších socialistických zemí a všech pokrokových mírumilovných sil v Evropě. Rádi konstatujeme, že tomuto pozitiv­nímu trendu svým dílem přispělo a při­spívá i mezinárodní odborové hnntí. Plně podporujeme a aktivně jsme se po­díleli a podílíme na takových význam­ných událostech, jako bylo loňské setká­ní vedoucích představitelů odborového hnutí Evropy anebo letošní konference k pracovnímu a životnímu prostředí v Zenevě. Jsme odhodláni spolu s odbo rovými organizacemi Světové odborové federace a dalšími pokrokovými silami v rámci mezinárodního odborového hnu­tí aktivně přispívat k dorozuměni, pro­hloubení důvěry a spolupráce. V tomto směru odbory sehrály a jistě budou sehrávat ještě výraznější úlohu při ovlivňování veřejného mínění v zájmu bezpečnosti národů, míru a společenské­ho pokroku.“ Vedoucí tajemník OV NF SSR, člen předsednictva Čs. výboru pro evropskou bezpečnost F. GULLA řekl mj.: „Na pa­lác Finlandia sa dnes upírají zraky ca­lého světa. Dvouletá práce, která začia ▼ červenci 1973 právě v tomto paláci kon­ferencí ministrů zahraničních věcí evrop­ských zemí. USA a Kanady, vrcholí po pravdě historickou konferencí, konferen­cí století, jak ji nazvali novináři, kon­ferencí naděje v trvalý -mír našeho kon­tinentu, jak ji chápou milióny jeho pros­tých obyvatel. Poslední roky přinášejí do­statek důkazů, že díky důsledné realiza­ci mírového programu přijatého na XXIV. sjezdu KSSS, díky upevnění pozic’ socia­listických zemí a jejich jednoty se zvý­šil jejich vliv a autorita v oblasti mezi­národních vztahů, což způsobilo obrat od studené války k uvolnění napětí a k stá­le rozsáhlejšímu uznávání zásad mír,oyé.­­ho soužití, jakož i normy ve vztazích me­zi státy s rozdílným společenským zříze­ním.“ Předsedu Cs. strany lidové a ministr vlády CSR R. PETERA, prohlásil mj.: „Cs. strana lidová, sdružující občany křesťanského smýšlení, všichni její čle­nové se aktivně zapojovali do tvůrčí práce při budování své socialistické vlas­tí, poněvadž si byli vědomi toho, že tím přispívají k upevnění míru v Evropě a na (Pokračováni na 5. straně) PROJEV VEDOUCÍHO SOVĚTSKÉ DELEGACE SOUDRUHA L. I. BREZNĚVA Čile blizké rozumu i srdci My všichni, kteří se účastníme zá­věrečné etapy konference o bezpeč­nosti a spolupráci v Evropě, si uvě­domujeme mimořádný charakter této události a její politický rozsah. Mů­žeme s jistotou říci, že totéž pociťují milióny lidí ve všech zemích zastou­pených na konferenci a nejen v těch­to zemích. Stejně jako my chápou smysl toho, co se v těchto dnech děje ve finském hlavním městě. Co vyvolalo takový zájem o kon­ferenci nejvyšších politických a stát­ních představitelů, kteří jsou zde v sále? Odpověď je patrně v tom, že s vý­sledky konference jsou spjata oče­káváni a naděje, které nevzbudila žádná jiná kolektivní akce v době, jež následovala po známých společ­ných spojeneckých usneseních pová­lečného období. Lidé, patřící ke generaci, která prožila hrůzy druhé světové války, zvlášť zřetelně vidí historický smysl této konference. Její cíle jsou blízké rozumu a srdci 1 té generace Evro­panů, ktterá vyrostla a žije v míru a která právem soudí, že jinak tomu ani být nesmí. Evropská půda byla v letech dvou světových válek hojně zkropena krví. Nejvyšší političtí a státní představi­telé ze 33 evropských zemí, Spoje­ných států a Kanady se sešli v Hel­sinkách, aby společným úsilím při­spěli k přeměně Evropy ve světadíl, který by už nepoznal válečný požár. Právo na mír je třeba zajistit všem evropským národům. Přejeme si po­chopitelně, aby totéž právo bylo za­bezpečeno i všem ostatním národům světa; Evropa jako průsečík mnoha vý­razných národních kultur a jako je­den z vrcholů světové civilizace je s to být dobrým příkladem budová­ní mezistátních vztahů na zásadách trvalého míru. Sovětský svaz nepovažuje výsled­ky konference jen za nezbytné po­litické bilancování výsledků druhé světové války. Chceme současně uká­zat smysl budoucnosti v souvislott s realitou dnešního dne a zkušenost­mi, jež načerpaly evropské národy za mnoho staletí. x Zde, v Evropě, byli agresoři nejed­nou korunováni pochybnými vavříny, než na ně padlo prokleti národů. Zde, v Evropě, byly na politickou doktrí­nu povznášeny nároky na svetovlá­du, které končily krachem států, je­jích zdroje sloužily zločinným, ne­lidským cílům. Proto přišel čas vyvodit z dějin­ných zkušeností nevyhnutelné kolek­­, tivní závěry. A my zde činíme tyto závěry s plným vědomím vlastní od­povědnosti za budoucnost evropské­ho světadílu, který musí žít a rozví­jet se v míru. Sotva by někdo chtěl popírat, že výsledky konference jsou pečlivě vy­váženou rovnováhou zájmů všech zú­častněných států. Proto je k nim tře­ba přistupovat zvlášť pozorně. Máme za sebou nesnadnou cestu od nastolení samotné myšlenky celo­evropské konference až po její vy­vrcholení — dovršení na nejvyšší (•Pokračování na 2. straně( Soudruh L. I. Breíněv při projevu Telefoto ČTK

Next